Moje psychologie

Maďarsko sice nemá moře, jezero Balaton však svojí rozlohou i barvou nekonečnou mořskou hladinu připomíná. Před sametovou revolucí oblíbená destinace českých dovolenkářů v posledních letech obnovuje svůj zašlý lesk a jako bonus přihazuje blahodárný pobyt v termálních lázních.

Umět rychle přemýšlet, analyzovat situace, hledat souvislosti a nacházet řešení se hodí prakticky ve všech oblastech života. Jenže když přijde na lásku, vysoké IQ rozhodně není zárukou štěstí.

Znáte hlavní město Mongolska? A víte, ve které metropoli shořela opona slavného divadla? Tento kvíz není jen o slepém ukazování na mapě. Připravili jsme pro vás výzvu, která otestuje nejen vaše geografické znalosti, ale i přehled o světové kultuře a historii. Dokážete správně přiřadit všechna hlavní města a získat plný počet bodů?

Na párovku se lidé odhodlají většinou až tehdy, když přijde krize. Někdy se stává, že má jeden z partnerů pocit, že se vlastně nic zásadního neděje, jenže pak přijde studená sprcha od toho druhého: „Já už takhle dál nemůžu.“

K létu patří horory o mrtvých středoškolácích stejně jako párek z rozmočeného tácku na koupáku. Satirický meta slasher s velmi návodným názvem Sex a smrt v kempu Miasma nicméně upgraduje párky na smažená kuřata a filmová béčka na surreálný milostný dopis žánru. Snímek funguje jako lehká parodie pro fanoušky špatných hororů, nicméně se dá číst různými způsoby. Například romantická linka rozplétá vrstvy queer a ženské zkušenosti v mezigeneračním dialogu.

Dnes si povíme o tom, proč se stejně, jako se o půlnoci v oblíbené pohádce promění Popelka z princezny v umouněnou holku, my rodiče každý večer úderem šesté hodiny měníme v logistické koordinátory těstovin, párků a parmazánu.

Udělali jste někdy rozhodnutí, které vám prostě připadalo správné, i když jste ho nedokázali logicky vysvětlit? Intuice ale není jakýsi mystický šestý smysl, který se snaží naše racionální já obalamutit.

Máte ve svém okolí někoho, kdo neustále mluví jen o sobě, vaše problémy přehlíží a všechno musí být podle něj? Život po boku egocentrického člověka může být vyčerpávající. Proč se někteří lidé takto chovají, jak si nastavit zdravé hranice a jak poznat, jestli náhodou nepatříte mezi ty sebestředné vy sami?

Introverze bývá zaměňována se stydlivostí, samotářstvím nebo sociální fóbií. Ve skutečnosti jde o zcela přirozený osobnostní rys. Introvert má, jednoduše řečeno, větší potřebu klidu, soukromí a času na vlastní myšlenky než člověk výrazně extrovertní. Neznamená to ale, že nemá rád lidi nebo že se vyhýbá společnosti.

Doba se zrychluje. Když jsme unavení, chceme okamžitě povzbudit. Když jsme ve stresu, potřebujeme se do deseti minut uklidnit. A tak kombinujeme látky, které nás udrží v chodu. Jenomže jen na chvíli.

Potíže s erekcí nemusí být jen otázkou věku, mohou být také časným varovným signálem srdečních a cévních onemocnění, cukrovky, a podle některých výzkumů i degenerativních onemocnění mozku.

Dnes se ve čtyřiceti cítíme na třicet. Jsme aktivní, cestujeme, budujeme kariéru a založení rodiny často odsouváme na později. Naše reprodukční buňky s námi ale tento mladistvý pocit nesdílí a čas se na nich neúprosně podepisuje. Cesta za vytouženým miminkem tak může být plná nečekaných překážek, frustrace a psychického vyčerpání. O tom, jak propast mezi naším mentálním nastavením a biologickou realitou překlenout, i o obrovských posunech v moderní medicíně, hovoří vedoucí lékařka a generální ředitelka kliniky Repromeda, MUDr. Kateřina Veselá.

Milujeme italskou kuchyni. To už zní jako gastronomické klišé. Co dělá v naší hlavě a proč je vášní víceméně všude, kam s pecí na pizzu vstoupí?

Rozpad partnerského vztahu představuje pro muže extrémní psychickou zátěž, přičemž vůbec nejkritičtější bývají první týdny a měsíce po rozchodu. Rozsáhlá mezinárodní metaanalýza z University of Melbourne, která mapovala data od více než 100 milionů mužů ze 30 zemí, ukazuje, že ztráta partnerky výrazně zvyšuje riziko sebevražedných myšlenek, pokusů o sebevraždu i samotných úmrtí.

Musím dokončit prezentaci do práce. Takže si nejdřív udělám kafe, a když už jsem v kuchyni, mohla bych umýt nádobí. A když už bude kuchyň uklizená, byla by škoda nevyčistit lednici. Možná se zaseknu na Instagramu a najednou je půl jedenácté večer a nemám ani vyčištěnou lednici, ani prezentaci. Už se vám někdy stalo něco podobného?

Chovejte se ke studentům jako k dospělým, a oni se budou jako dospělí chovat. Tak jednoduché to je. Ředitel Smíchovské střední průmyslové školy Radko Sáblík vybudoval vzdělávací instituci, kde je volnost spojená se zodpovědností za vlastní studium. A škola k tomu poskytuje všemožnou podporu. Úspěšnost studentů jeho konceptu dává za pravdu.

Tuhle fázi vztahu zná každý, kdo se někdy zamiloval. Svět je najednou hezčí a my se cítíme lehčí. I když se v práci stane něco fakt nepříjemného, stejně jsme jako na obláčku a cítíme v břiše šťastné motýlky.

Podzim klepe na dveře a nezbývá než naskočit zpět do pracovního i rodinného kolotoče. Ale žádnou paniku! Aby ten přechod z plážového módu do reality nebyl takový šok, máme pro vás náš tradiční měsíční vědomostní test. Pojďte si s námi trochu rozhýbat mozkové závity.

Žijeme v době, která nás učí hrát podle pravidel, neustále podávat výkony, na sítích ukazovat jen dokonalou iluzi štěstí a svá traumata i stárnutí raději tiše ignorovat. Knihy, které jsme pro vás tentokrát vybrali, dělají přesný opak. Odvážně strhávají masky i falešné filtry. Ukážou vám syrové pátrání sestry po oběti nesmyslného násilí, mrazivou historii vesnice nenávratně pohřbené pod vodou i revoltující ženu, která se v menopauze odmítá stát neviditelnou. Přinesou ale také potřebné nadechnutí, ať už v podobě satirického pádu jedné zhýčkané influencerky do drsného 19. století, nebo v ryze praktickém návodu, jak kreativně vyzrát na vlastní úzkostnou mysl.

Je mi v tom dobře, taková odpověď na otázku, proč se někdo pustil do crossdressingu, přece úplně stačí. Nemusíte být gay, trans, fetišista ani řešit krizi maskulinity. A mnohdy i přestáváte řešit genderová klišé.

Ruku na srdce, dokázali byste dnes bez mrknutí oka napsat písemky, kterými jste před lety hravě procházeli? Znalosti, které jsme kdysi sypali z rukávu, mají tendenci se pod náporem dospělých starostí tiše vytrácet. Připravili jsme pro vás velký test všeobecného přehledu, který odhalí, zda si stále držíte úroveň třídního premianta, nebo jestli vaše vědomosti nenávratně pohltil zub času. Troufnete si zjistit pravdu?

Doplňte si větu: „Byl/a bych šťastný/á, kdybych měl/a jen o trochu…“ Víc peněz? Lepší práci? O pár kilo méně? Nebo břicho, na kterém by se daly krájet diamanty?

Myslíte si, že čím více si člověk věří, tím méně toho ve skutečnosti ví, a že skuteční géniové o sobě neustále pochybují? Omyl. Ve skutečnosti populární internetový graf „Hora hlouposti“ (Mount Stupid) naprosto zkresluje to, co věda opravdu zjistila. Naše neschopnost reálně zhodnotit vlastní dovednosti totiž primárně nesouvisí se sebedůvěrou, ale s nedostatkem informací.

Věda stále hledá další způsoby, jak předejít Alzheimerově chorobě, jedné z největších zdravotních hrozeb stáří. Že kvalitní spánek, cvičení a dobrá strava pomáhají udržovat mysl v kondici, všichni dobře víme, zásadní je ale i to, jak mozek zaměstnáváme v práci.

Odpočinek, inspirace a nové zážitky jsou naprosto nezbytnou součástí naší duševní pohody. V redakci samozřejmě víme, že péče o sebe by rozhodně neměla končit jen u čtení stránek našeho časopisu. Proto jsme si pro všechny nové i stávající předplatitele Mojí psychologie připravili velkolepou podzimní soutěž o vstupenky, se kterými si dopřejete večer plný hudby, kultury a nezapomenutelných zážitků.

Proč zkoušet nové věci? Protože proces je víc než výsledek, a v důsledku nám stejně pomáhá. Otevírá zvědavost, zoceluje nás a posiluje naši odvahu. Třeba k tomu, že se dokážeme veřejně postavit za vyoutovaného blízkého

Mnohem lepší než makat od rána do večera na poli je mít povinnou školní docházku, jenže ani ta není procházkou v růžové zahradě. Dnešní děti mohou považovat za největší školní tragédii písemku z matiky v pondělí ráno, předchozí generace měly trochu širší nabídku. Přečtěte si o dobách, kdy škola rozhodně nebyla hrou.

Ve čtvrtek začalo v americkém státě Massachusetts jednání poroty, která rozhoduje v soudním případu Lindsay Clancy. Není pochyb o tom, že před pokusem o sebevraždu v roce 2023 usmrtila své tři děti, a ani sama Clancy to nepopírá. Tři porotci a devět porotkyň ji ale mohou shledat nevinnou z důvodu nepříčetnosti.

Zdravím vás, moji milí rodičové. A dnes speciálně rodiče malých dětí. Ty rodiče, kteří každé ráno vstávají s tím, že dnes budou nejlepší verzí sebe sama. Nebudou křičet, náročné situace zvládnou v klidu a všichni zúčastnění budou odcházet emocionálně stabilní a ideálně i šťastní.

Sexuální výchova má pověst hodiny, na které se někdo snaží dětem vysvětlit, jak funguje kondom, zatímco půlka třídy se směje a druhá půlka doufá, že se učitel na nic nezeptá. Tak to mohlo být možná v devadesátých letech. K čemu je vlastně dobrá opravdu dobrá sexuální výchova?

Nikdy v historii nebyl přístup k novým myšlenkám a poznatkům snazší. Vzdělávací podcasty, odborné knihy, hlavní přednášky z konferencí a online kurzy neustále nabízejí inovativní způsoby myšlení a seberozvoje. Přesto statistiky a výzkumy ukazují jeden paradoxní jev: transformovat vědomosti do trvalé změny našeho chování a jednání je extrémně těžké. Rozdíl mezi pochopením konceptu a jeho aplikací se často mylně interpretuje jako nedostatek disciplíny, chybějící motivace nebo prostý nedostatek času. Skutečný problém však leží mnohem hlouběji, a to v samotné neurobiologii lidského mozku i v psychologické potřebě chránit svou vlastní identitu.

Nová škola je ohromná změna. Děti si musí najít své místo mezi ostatními, zorientovat se v nových pravidlech, zjistit, co se od nich očekává, a především získat pocit, že někam patří a že situaci zvládají. Ale ne každá změna je problém. Co se může stát, kdy změny v chování řešit a v jakých případech dát dětem prostor?

Zrak je naším primárním smyslem, prostřednictvím kterého získáváme více než 80 % všech informací o světě. Dokážete poznat světové celebrity jen podle pohledu do jejich očí?

Jediná věta o špatném způsobu uspávání, rozmazlování nebo zbytečných plenách dokáže i klidný nedělní oběd změnit v emočně vyčerpávající bojiště. Vymezování hranic mezi dvěma generacemi je přirozené, ale nemělo by přesáhnout únosnou mez. Změnit názor svých blízkých se vám podařit nemusí, a ani by to neměl být váš primární cíl. Vaším cílem by měla být ochrana vlastních hranic.

Konec letních prázdnin s sebou často přináší dětské obavy z toho, co přinese září. Jak upozorňuje Hana Píšová z Linky bezpečí, strach mívají jak žáci nastupující na novou školu, tak ti, kteří se vracejí do známého prostředí, kde ale čelili šikaně, potížím s učivem, konfliktům s pedagogy nebo vyčlenění z kolektivu. Jak dítě připravit na návrat, na co se ho ptát a jak ho s respektem podpořit?

Otřepanou historku o tátovi, co odešel pro cigarety a už se nevrátil, známe všichni. V době sociálních sítí a sdílené polohy si myslíme, že nám se nic takového stát nemůže. Přece rozchod nebo dokonce rozvod dávno nejsou žádný skandál. Jenže seznamovací aplikace a internet přepsaly pravidla hry a z ghostingu, tedy rychlého bloknutí bez jediného slova vysvětlení, se stal běžný rozchodový standard.

Den rovnosti žen se v USA připomíná vždy 26. srpna, což odkazuje k datu, kdy v roce 1920 vstoupil v platnost 19. dodatek Ústavy Spojených států, který zakotvil ústavní ochranu volebního práva žen. Dnešek je připomínkou odvahy a vytrvalost ženského hnutí, které i po více než sto letech potřebujeme jako sůl.

Slovo „rutina“ má ve slovníku partnerských vztahů často nelichotivou pověst. Spojujeme si ji s nudou, vyhasnutím vášně a obávaným stereotypem. Psychologické výzkumy a praxe párových terapeutů však ukazují pravý opak: zdravé a vědomé rutiny tvoří záchrannou síť, která vztah chrání před krizemi a stresem. Zjistěte, jaké každodenní návyky prokazatelně pomáhají budovat hluboké a trvalé pouto.

Nečekaná zpráva, hádka nebo náhlá změna plánu dokáže rozbít pocit bezpečí a kontroly během jediného okamžiku. Lidský mozek ale okamžitě aktivuje automatické obranné vzorce, které si utváříme už od dětství. Jaký je ten váš?

Nechte se zlákat vůněmi a chutěmi, které poslední prázdninovou neděli prosytí pražský park Ladronka. Jídlo spojuje, a největší festival jídla v Česku F.O.O.D. piknik je toho důkazem. 30. srpna vás čeká den plný skvělých chutí, známých osobností točících se kolem gastronomie, bohatý program pro celou rodinu a také podcast Psychologika – hovory o jídle a psychice s Brigitou Zemen a Adamem Balažovičem.

Co vlastně odlišuje profil na seznamce, který přiláká zajímavý protějšek, od profilu, který jen přitahuje pozornost? I tím se dnes zabývá věda, přesněji obory mezi psychologií a kybernetikou, které zkoumají, jak se chováme na internetu.

Spánek je pro nás všechny důležitý. Jenže někdy se do něj tělo a hlava zkrátka ne a ne přepnout. Čím víc se snažíme usnout, tím jsme rozladěnější.

„Vím, že se máma nejspíš nezmění, ale třeba to tentokrát bude jiné.“ Možná tu větu znáte. Říkáme si ji před návštěvou, oslavou narozenin nebo po dalším telefonátu, který pekelně bolel. Rozumově víme, že se naši rodiče pravděpodobně nestanou laskavými, chápajícími a emočně dostupnými lidmi, které jsme jako děti potřebovali. Jenže emocím se někdy nechce vzdát naděje.

Odcházíte z rozhovoru s pocitem, že byste měli vyhledat odbornou pomoc a na internetu hledáte možné příčiny výpadků paměti? Možná není problém ve vás, ale ve vašem komunikačním partnerovi. Zpochybňování cizího vnímání je totiž manipulativní technika, jejímž cílem není dojít ke kompromisu nebo pravdě, ale přimět vás k tomu, abyste přestali věřit vlastním smyslům.

Velká očekávání, pohoda jazz, divoký závod, nebo lítá bitva? Už tušíte, jak to bude u vás letos se školou? Tím, o koho se tady hraje, je vaše dítě. Znovu zvoní, a to znamená nové šance. Pojďme je využít.

Sice u vás doma nelétají talíře a na všem se umíte dohodnout, přesto vedle sebe žijete jako dva spolubydlící. Nebojte, nejste dva nekompatibilní cizinci, jen jste postupně spadli do pasti, ve které to všechno „zvládnete sami“.

Praha není jen most a orloj. Je to město stovek věží, tajemných uliček, fascinujících legend a bohaté historie, po které denně šlapeme. Myslíte si, že naši metropoli znáte do posledního detailu? Nebo vás při procházce centrem ještě dokáže něco překvapit? Náš nový vědomostní kvíz vám ukáže pravdu!

Máte pocit, že když máte na výběr z padesáti možností, pečlivě je všechny zvážíte a vyberete tu objektivně nejlepší? Omyl. Až do padesátých let minulého století si sice všichni mysleli, že naše mozky fungují jako počítačový proces a my jsme naprosto racionální bytosti, ale realita je jiná. Přemíra možností nás totiž neosvobozuje, ale naopak psychicky paralyzuje.

Dekády výzkumu potvrzují, že nejsilnějším ukazatelem vysoké inteligence není rychlost úsudku, ale aktivně otevřené myšlení. I když nejste rozený talent, tenhle zvyk, který znásobuje vaše schopnosti, se dá se vědomě natrénovat.

Co když sledování filmů není jen zábava, ale tak trochu i trénink pro mozek? Jako filmoví fanoušci nebo fanynky si můžete během let pasivně rozvinout několik zajímavých schopností. Po seriálovém maratonu sice nezískáte laserový zrak, dlouhodobé a pozorné sledování filmů může nicméně souviset s několika dovednostmi, které běžný divák nemusí mít tak dobře vytrénované jako vy.

Před časem proběhlo internetem několik obrázků znázorňujících jednoho a následně druhého rodiče, ve stejné situaci. A jaké bylo překvapení, že společnost ukázala při jejich hodnocení dvojí metr.

Herečka Hayden Panettiere pracovala prakticky od narození. Jako miminko hrála v reklamách a ve čtyřech letech ji obsadili do „nekonečného“ seriálu One Life to Live. Celosvětové slávy dosáhla už v křehkých 17 letech v televizním seriálu Hrdinové. Její náhlá smrt ve věku pouhých 36 let se bohužel nevymyká tragickým hollywoodským příběhům, jenže doba se kvůli technologiím mění k horšímu.

Město, které nikdy nespí. Velké jablko. Gotham. New York má mnoho přezdívek, a není divu. Stačí jen nasát jedinečnou atmosféru a otevřít své srdce, protože New York je láska.

Nehty na rukou jsou jednou z prvních věcí, které si na druhém člověku všimneme. Navíc se staly i platformou našeho sebevyjádření. Jak o své nehty pečovat, čeho se vyvarovat a jak to vše zvládnout i v případě, že má manikérka dovolenou, anebo si návštěvy odborníka prostě nemůžete dovolit?

„Prosím tě, nepřeháněj! Zase děláš z komára velblouda.“ Pokud jste se při této větě ošili, pravděpodobně už jste na ni v životě narazili. Někdo vám dal zkrátka najevo, že vaše emoce jsou zveličené a že byste se měli uklidnit. Mohl to být váš rodič, partner, kamarád. Co když jste ale svým největším nepřítelem vy sami? Vaše emoční prožívání totiž nemusí zlehčovat jen okolí.

Mělo by to být nejkrásnější období v životě. Jenže místo zaplavení štěstím přichází svíravá úzkost, beznaděj a pocit, že selháváte hned na startovní čáře. Poporodní deprese není jen „domácí fňukání“. Je to temná propast, do které každoročně spadnou desetitisíce žen. A paradoxně do ní často padají ty nejsilnější.

Každý má svůj vnitřní hlas. Životní zkušenosti nás buď dovedou k tomu, že mu důvěřujeme, nebo máme naopak pochybnosti a raději se řídíme logikou, jak to jen jde. Sevření žaludku si vysvětlujeme třeba nervozitou Jak intuici poznat a napojit se na ni?

Když se řekne „šťastný pár“, možná si představíte lidi, kteří se nikdy nehádají, neustále se překvapují kyticemi o velikosti menšího keře a víkendy tráví v Paříži. Realita je ale mnohem prostší. A upřímně řečeno, mnohem krásnější.

Polykat tekutou rtuť nebo si nechat pustit žilou litr krve zní dnes jako šílenství. Přesto těmto metodám po staletí věřily i největší kapacity své doby. Odpověď na otázku, jak je to možné, totiž neleží v naivitě předků, ale v mechanismech lidského mozku.

Zkoušky jsou konečně za vámi, vysněná (nebo náhradní) střední škola je jistá, ale místo obrovské úlevy přichází stres a úzkost? Přechod na střední školu je pro teenagery ohromnou zátěží. Nový kolektiv, úplně noví učitelé a svazující strach z toho, že nezapadnou, nebo se prostě jen ztratí na chodbách. Zní vám to povědomě?