Jan Palaščák

Slovenská vláda se měla na svém včerejším zasedání zabývat žalobou na Evropskou unii za rozhodnutí ukončit import ruského plynu. Premiér Fico minulý týden pověřil hned tři resorty vypracováním analýzy tohoto kroku, není však zřejmé, zda bylo toto zadání vůbec myšleno vážně.

Slovenská vláda se měla na svém včerejším zasedání zabývat žalobou na Evropskou unii za rozhodnutí ukončit import ruského plynu. Premiér Fico minulý týden pověřil hned tři resorty vypracováním analýzy tohoto kroku, není však zřejmé, zda bylo toto zadání vůbec myšleno vážně.

O letošní COP mluvilo její předsednictví jako o „implementační.“ Konference se neměla po x-té točit kolem toho, jaké kroky přijmout, ale chtěla se soustředit na mechanismy plnění již dříve dohodnutých závazků. V Belému se proto nápadně často a intenzivně řešily peníze v čele s odpovědností bohatých zemí vůči těm chudým, jak vyplývá z článku 9.1 Pařížské dohody a souvisejícího „fárplánu“ přijatého loni v Baku.

COP30 v brazilském Belému měla být „implementační“ konferencí, která konečně posune splnění klimatických závazků z papíru do praxe. Místo historického průlomu ale přinesla jen dílčí kroky, nejasné finanční rámce a dobrovolné závazky, zatímco svět dál ztrácí čas v závodě s klimatickou změnou, komentuje Jan Palaščák, zakladatel skupiny Amper.

Význam Skupiny ČEZ pro stát se zdaleka neomezuje pouze na její strategickou roli v rámci české energetiky. Jen za loňský rok získal stát více než 17,6 miliard korun jako dividendu za jím držených 69,8 procent akcií kolosu. Erár navíc na ČEZ opět uplatnil daň z mimořádných zisků (windfall tax) o výši bezmála 50 procent, to je dalších 12,6 miliard do státní kasy za stejné období. Zároveň Skupina ČEZ za rok 2024 proinvestovala 56,8 miliard korun. Místopředseda ANO Karel Havlíček i další politici proto chtějí ČEZ po volbách zcela zestátnit s argumentací, že je třeba, aby měla vláda ČEZ a tím pádem energetiku jako celek více pod kontrolou.

Význam Skupiny ČEZ pro stát se zdaleka neomezuje pouze na její strategickou roli v rámci české energetiky. Jen za loňský rok získal stát více než 17,6 miliard korun jako dividendu za jím držených 69,8 procent akcií kolosu. Erár navíc na ČEZ opět uplatnil daň z mimořádných zisků (windfall tax) o výši bezmála 50 procent, to je dalších 12,6 miliard do státní kasy za stejné období. Zároveň Skupina ČEZ za rok 2024 proinvestovala 56,8 miliard korun. Místopředseda ANO Karel Havlíček i další politici proto chtějí ČEZ po volbách zcela zestátnit s argumentací, že je třeba, aby měla vláda ČEZ a tím pádem energetiku jako celek více pod kontrolou.

Skončila by případným zestátněním energetické skupiny ČEZ takzvaná 'republika ČEZko', nebo by se naopak potvrdila a posílila?

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal před několika dny varování před předáváním dat a vzdálenou správou zařízení původem z Čínské lidové republiky. Hrozby plynoucí z přímého propojení naší kritické infrastruktury s čínskými informačními systémy dokument hodnotí na úrovni „Vysoká,“ NÚKIB tedy jejich naplnění považuje za „pravděpodobné až velmi pravděpodobné.“ Jak by mohlo vypadat v praxi?

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal před několika dny varování před předáváním dat a vzdálenou správou zařízení původem z Čínské lidové republiky. Hrozby plynoucí z přímého propojení naší kritické infrastruktury s čínskými informačními systémy dokument hodnotí na úrovni „Vysoká,“ NÚKIB tedy jejich naplnění považuje za „pravděpodobné až velmi pravděpodobné.“ Jak by to mohlo vypadat v praxi, nastiňuje v komentáři Jan Palaščák ze skupiny Amper.

Ministr Vlček zkusil prosadit novou Státní energetickou koncepci, ale vláda ji nechce řešit. Přerod energetiky tak běží podle dílčích strategií a pod tlakem byznysových skupin, píše v komentáři majitel skupiny Amper Jan Palaščák.

Na uplynulém zasedání Vlády se ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) pokusil předložit aktualizaci Státní energetické koncepce (SEK), jejíž současné znění z roku 2015 již dávno neodpovídá realitě rychle se měnící energetiky.

Díky velmi dobré práci dispečerů a techniků ČEPS i provozovatelů distribučních soustav, ale také hasičů, policistů a dalších složek se po pátečním výpadku podařilo dodávky elektřiny v krátkém čase obnovit. Narozdíl od nedávné krizové situace na Iberském poloostrově se tedy nejednalo o úplný, respektive „katastrofální“ blackout, který by mimo jiné zahrnoval tzv. „start ze tmy.“ Situace byla časovým a územním rozsahem na hranici blackoutu („číslo 5 na škále 0-10“) a byla vyřešena kvalitně.

Díky velmi dobré práci dispečerů a techniků ČEPS i provozovatelů distribučních soustav, ale také hasičů, policistů a dalších složek se po pátečním výpadku podařilo dodávky elektřiny v krátkém čase obnovit. Narozdíl od nedávné krizové situace na Iberském poloostrově se tedy nejednalo o úplný, respektive „katastrofální“ blackout, který by mimo jiné zahrnoval tzv. „start ze tmy.“ Situace byla časovým a územním rozsahem na hranici blackoutu („číslo 5 na škále 0-10“) a byla vyřešena kvalitně.

V úterý postihl několik italských měst, včetně Florencie, Milána a Bergama, výpadek elektrické energie pravděpodobně způsobený přehřátím a rozpínáním elektrických kabelů v teplotách kolem 35 stupňů. Druhotným důvodem pak mohlo být výrazné zvýšení spotřeby způsobené provozem klimatizací.

Nepanikařme a nehledejme rychlá a falešná vysvětlení, nevypadá to ani na nadvýrobu FVE, ani na kyberútok. Zdá se, že ani nedošlo k naplnění definice blackoutu - tedy ke ‚startu ze tmy.‘ Dispečerské zvládnutí situace bych také hodnotil až s odstupem, teď je podstatné rychle probíhající obnovení dodávek elektřiny.

S respektem k této vládě je třeba uznat, že férová doba hájení  musí být po osmi letech nicnedělání v odstínech tradičního a později moderního populismu delší než sto dnů.Ty už ale uplynuly, i když je počítáme až od zahájení války na Ukrajině.

Rozvoj obnovitelných zdrojů v Česku dlouhodobě stagnuje. Poukazuje to na jednu nebezpečnou vlastnost převažujícího českého vztahu k Evropské unii. Dokud se nedomluvíme na cíli, neuděláme ani ťuk. České předsednictví EU nám vzhledem k neklesající spotřebě fosilních paliv z Ruska dává vhodnou příležitost opustit perspektiv cílů a začít změny konečně realizovat.

Invaze Ruska na Ukrajinu narušila ekosystémy ukrajinských rodin, společenství, měst, státu a v neposlední řadě i ukrajinskou přírodu. Během posledních dnů dochází k nevratným změnám v ekosystému bezpečnostního, finančního i energetického uspořádání světa.

Návrh Evropské komise z počátku ledna tohoto roku na zařazení jádra mezi obnovitelné zdroje (OZE) vyvolal mezi českými politiky a energetiky skutečné nadšení.Namísto promyšleného rozvoje OZE stačí jen uhlí nahradit jádrem a/nebo zemním plynem, a co se přechodu k bezuhlíkové energetice týče, máme splněno.

Ve středu schválili poslanci senátní verzi zákona o přechodu k nízkouhlíkové energetice, přezdívaného Lex Dukovany. Její znění v důsledku diskvalifikuje Rosatom jako dodavatele i přesto, že parametry tendru stejně jako jeho širší souvislosti dělaly z Rusů favority. Počínaje okolností, že blok o výkonu do 1200 MW v tuto chvíli dokáže dodat jen Rosatom, přičemž ostatní účastníci se do nevyzpytatelného tendru beztak neženou. To proto, že je tak či onak prakticky nerealizovatelný už jen kvůli tomu, že stojí na problematickém modelu financování. Výstavba nového bloku Dukovan má stát nějakých 162 miliard, odhaduje se ale spíš na čtvrt bilionu. A jak vysoký by účet za nový blok byl ve skutečnosti, to si člověk ani nechce domýšlet. Celý tento faraónský projekt má zaplatit stát, tedy my, a z kapes nás jednotlivců stejně jako firem také bude dotována výroba elektřiny z nového bloku.

Nové jaderné zdroje možná po roce 2035 budeme potřebovat, možná ne. Pokud ano, jako modernější cesta se jeví menší a více škálovatelné řešení – SMR, tedy malé a střední modulární reaktory. Během pandemie a poklesu spotřeby elektřiny v Česku na úrovně před 10-15 lety máme dost času se kvalitně rozhodnout, z hlediska zdrojové základny i distribuční soustavy patříme k nejlépe zabezpečeným zemím na světě a jakákoliv růstová křivka spotřeby energií se beztak o několik let posouvá.

Vláda včera schválila "Lex Dukovany", tj. "bezemisní zákon", který garantuje investorovi do nových jaderných bloků, že víceméně jakékoliv náklady projektu budou uhrazeny koncovými spotřebiteli v nové platbě za jistič, respektive rezervovaný příkon. Zákon umožňuje, aby dopad na spotřebitele kompenzoval stát přímo ze státního rozpočtu.

Vláda říká, že dělá maximum pro výstavbu nových jaderných bloků. Má v tom zhruba 70% podporu veřejnosti a prakticky 100% podporu Poslanecké sněmovny, kde jádro podporují všechny strany. Pokud na něco upozorňují, jsou to pouze geopolitická rizika. Ve hře jsou ale obrovské peníze.

Šéf ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru v Hospodářských novinách na obhajobu kroků vlády a ČEZ směřujících k výstavbě nového jaderného bloku v Dukovanech použil prapříčinu většiny argumentů pro jádro - potřebu energetické soběstačnosti a obecně soběstačnosti Česka. „Současná situace s rouškami nám ukázala, že když je kritická situace a jde opravdu do tuhého, i ti největší spojenci si mezi sebou roušky kradou. Představte si, že by nebyla elektřina. Jediné, co můžete udělat, je to, že se nespolehnete na svoje nejlepší kamarády, ale na sebe," říká v rozhovoru pro HN Daniel Beneš a jen zmíním, že ideu soběstačného státu by pak logicky měl naplnit od začátku jasně definovaný státní projekt, který není důvod propůjčovat na nespecifikovanou dobu a za nespecifikovanou cenu obchodní společnosti ČEZ a který je realizován českými dodavateli.

Spotřeba elektřiny je krásný ekonomický indikátor, většinu pohybů v ekonomice můžete měřit a předvídat podle údajů o spotřebě elektřiny, které jsou aktuální na denní bázi. Karanténa se tedy ve všech zemích velmi rychle projevila prudkým poklesem spotřeby elektřiny, a naopak její uvolňování se projevuje růstem, což již probíhá v Itálii či Španělsku a ještě dříve v Číně. V Česku v druhé polovině března pokles denní spotřeby elektřiny byl mezi 5-10 % a v půlce dubna již okolo 15 %. Jak na tom budeme za celý letošní rok? Symetricky s HDP můžeme jen odhadovat, zda pokles budou nižší či vyšší jednotky procent nebo dokonce dvouciferné číslo.