Jaromír Bláha

Uspořádání referenda navrhla bývalá starostka Jana Vlnasová spolu s dalšími třemi zastupiteli za Pro Dobříš Václavem Bálkem, Jaromírem Bláhou a Romanou Bodorovou.

Ministerstvo zemědělství zveřejní jméno nového šéfa státní lesní firmy v pondělí 28. února. Do té doby nechce výběr generálního ředitele nijak komentovat.

Uspořádání referenda navrhla bývalá starostka Jana Vlnasová spolu s dalšími třemi zastupiteli za Pro Dobříš Václavem Bálkem, Jaromírem Bláhou a Romanou Bodorovou.

Jaký bude charakter města Dobříš a zda budou mít jeho obyvatelé možnost o tom rozhodnout v referendu. Hlasovat o tom bude zastupitelstvo. Referendum požadují čtyři…

Důvodem jsou spory uvnitř sdružení Pro Dobříš.

Ministerstvo zemědělství dnes představilo zásady pro poskytování finančních příspěvků na podporu adaptace lesů na klimatickou změnu ve státních i nestátních lesích.

Ministerstvo zemědělství chystá více jak čtyři miliardy ročně investovat do obnovy lesů prostřednictvím nového programu. Ekologové mu ale vyčítají, že jsou podmínky nastaveny tak, že lesům příliš nepomohou.

Ministerstvo zemědělství dnes otevřelo program na podporu adaptace lesů na změnu klimatu. Má motivovat státní i nestátní vlastníky lesů, aby hospodařili ve větším souladu s přírodou. Peníze budou moci využít ti, kteří budou dělat v lese menší holiny, budou vysazovat druhově pestřejší lesy, používat šetrnější lesní techniku a ponechají v lese stromy na zetlení. Nastavení programu ale čelí kritice. Ekologické Hnutí DUHA považuje podmínky za nedostatečné, Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL) naopak za příliš přísné.

Koupě vánočního stromku z dovozu je z ekologického hlediska nejhorší variantou. Lepší je si pořídit stromek z českých plantáží či nejlépe z prořezávek z certifikovaných lesů.

Myslivců je málo a meziročně jich navíc ubývá. Přesto zvyšují odstřel zvěře, která brání obnově lesů. Loni ulovili nejvíc zvěře za 18 let. Jedná se hlavně o daňky, muflony a srny. Trápí je i přemnožení divočáci a hrozba afrického moru.

Vláda dnes projedná Zprávu o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2020 (dále jen Zpráva), kterou předkládá Ministerstvo zemědělství. Zveřejněná data podle Hnutí DUHA dokládají, že krize českých lesů pokračuje a dosud přijatá opatření jsou nedostatečná a chaotická.

Ministerstvo zemědělství (MZe) reaguje na další postup kůrovcové kalamity z minulého roku. Rozhodlo se opět rozšířit území takzvané červené zóny, ve kterém vlastníci lesů nemusejí dodržovat některá opatření. Podle ministerstva budou nově vysazované lesy druhově pestré.

Lepší odvození výše lovu od míry poškození lesa spárkatou zvěří, novou podobu seznamu zvěře, kterou mají myslivci na starosti, i více práv pro vlastníky menších pozemků žádá osm nevládních organizací. Zástupci ekologů, lesníků, ochránců přírody i části zemědělců o problematických bodech vládní novely zákona o myslivosti hovořili na on-line konferenci pořádané Hnutím Duha. Novelu zákona o myslivosti příští týden, před druhým čtením ve Sněmovně, projednají sněmovní Výbor pro životní prostředí a Zemědělský výbor.

Lepší odvození výše lovu od míry poškození lesa spárkatou zvěří, novou podobu seznamu zvěře, kterou mají myslivci na starosti, i více práv pro vlastníky menších pozemků žádá osm nevládních organizací.

Kvůli masivnímu kácení českých smrkových lesů, které napadl kůrovec, přestaly porosty fungovat jako ohromná „zásobárna“ uhlíku, a naopak se staly významným zdrojem skleníkových plynů. České vládě teď hrozí, že si bude muset nakoupit emisní povolenky za až desítky miliard korun. Vědci přitom před vysazováním a udržováním rozlehlých smrkových monokultur a na nedostatek druhově pestřejších porostů varují už více než pětadvacet let.

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna jmenoval v minulém týdnu nové rozkladové komise. Členové komisí byli jmenováni na základě otevřených a předem známých kritérií. A to z kandidátů, které šéfovi antimonopolního úřadu navrhla zhruba třicítka subjektů z oblasti veřejné správy, akademické sféry i profesních i nevládních organizací.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) potvrdilo přísnější podmínky kůrovcové těžby pro Lesy ČR v Boubínském pralese na Šumavě. Státní podnik tak může kácet pouze na určených místech a musí postupovat šetrným způsobem. Uvedl to server iROZHLAS.cz s poukazem na rozhodnutí, které má k dispozici Český rozhlas Radiožurnál (ČRo).

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) potvrdilo přísnější podmínky kůrovcové těžby pro Lesy ČR v Boubínském pralese na Šumavě. Státní podnik tak může kácet pouze na určených místech a musí postupovat šetrným způsobem. Uvedl to server iROZHLAS.cz s poukazem na rozhodnutí, které má k dispozici Český rozhlas Radiožurnál (ČRo).

Být ministrem zemědělství a mít možnost třikrát mávnout kouzelným proutkem a napravit tři největší environmentální problémy naší krajiny? Být ministrem zemědělství, tak kouzelný poutek nepotřebuji, protože k tomu mám většinu kompetencí udělat to bez čar a kouzel. Jen by to o něco déle trvalo. Ale ministrem nejsem, tak zkouším mávat.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) má od ledna kvůli úsporám výrazně změnit organizační strukturu. Místo dosavadních 11 krajských ředitelství má mít sedm ředitelství oblastních. Sloučit se mají i některé lesní správy a zánik čeká na všech sedm správ toků. Podle Hospodářských novin (HN) to vyplývá z dokumentu, který už schválil generální ředitel Josef Vojáček. Lesům ČR patří téměř polovina lesů v Česku.

Bývalý útočník Viktor Ujčík bude i nadále v čele disciplinární komise hokejové extraligy. Trojnásobný mistr světa jí šéfuje přes dva roky, nově mu pomohou další bývalí hráči Leoš Čermák s Petrem Kadlecem, kteří nahradili dlouholetého člena Vladimíra Macholdu s bývalým rozhodčím Jaromírem Bláhou. Svaz o tom informoval v tiskové zprávě.

Ekologické Hnutí Duha upozornilo, že lesníci chtějí v Boubínském pralese kácet víc, než jim dovolují předpisy. „Postupné kácení a odkorňování smrků postupně přemění velkou část rezervace v dřevosklad,“ obávají se ekologové.

Pan Jaromír Bláha ve své reakci na moje vyjádření opět potvrdil, že považuje pouze sebe a své souputníky z Hnutí Duha za jediné znalce problematiky lesnictví a pro prosazování svých názorů k ovlivňování laické veřejnosti se neštítí manipulovat s citacemi vědeckých prací, případně uvádět studie, které prokazatelně s douglaskou ani vzdáleně nesouvisí, což jsme již doložili v příloze tohoto textu.

Železniční koridory jsou v krajině doprovázeny zelení nebo procházejí přes lesy. Dosud mohla Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) aplikovat zdravý rozum při výběru stromů, které pokácí. To se dělo především tehdy, když bylo riziko, že by padly na trať. Poslanci ale v novele drážního zákona navrhli tuto formulaci změnit. Nově by bylo v zákoně stanoveno, že všechny stromy v okolí dráhy jsou nebezpečné. Z toho vyplývá povinnost je odstranit.

V nejcennější části pralesa bude kácení dál zakázáno. Lesy ČR dříve uvedly, že udělení výjimky jim umožní efektivně zasahovat proti kůrovci.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) dostal podle ekologického Hnutí Duha od CHKO Šumava výjimku pro kácení na většině území v jihočeské národní přírodní rezervaci Boubínský prales. Lesy ČR žádaly o výjimku kvůli kácení dřeva napadeného kůrovcem. Hnutí Duha s udělením výjimky nesouhlasí a jako účastník řízení se proti němu hodlá odvolat. ČTK to řekl mluvčí Hnutí Duha Aleš Miklík.

Správa Národního parku Šumava vyhověla žádosti státního podniku Lesy ČR (LČR) a udělila mu výjimku umožňující mu těžit kůrovcové dřevo v národní přírodní rezervaci Boubínský prales. Kácet se bude mimo nejcennější oplocenou část rezervace. Udělení výjimky kritizují ekologové.

Ministerstvo zemědělství v každoroční Zprávě o stavu lesů shrnuje výsledky loňského hospodaření v lesích. Desítky let ignorované varování vědců o nevhodné druhové a věkové skladbě našich lesů mají v posledních letech za následek masivní těžbu kalamitního dřeva. Z dlouhodobého hlediska znamenala celková výše vykázaného kůrovcového dříví v roce 2018 rekordní hodnotu (13 mil. kubíků dřeva), které nebylo dosud na území České republiky dosaženo.

Přesně před 20 lety, 21. září 1999, byla po dvou měsících ukončena nenásilná občanská blokáda, při níž více než dvě stovky dobrovolníků a ochránců přírody z celé republiky úspěšně bránily vykácení unikátního Trojmezenského pralesa v jižní části národního parku Šumava.