Jindřich Brabec

Měla talent, zajímavý hlas, skvěle zpívala. Byla jednou z nejvýraznějších zpěvaček své doby. Její kariéra ale skončila dříve, než začala. Mladá zpěvačka se totiž oběsila. Stalo se tak z nešťastné lásky.

17. listopadu 1989 se v Československu změnil běh dějin. V následujících dnech u nás padl komunistický režim. Hymnou revolučních dní se stala píseň, která vznikla v pohnutých časech po okupaci vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. Foto: DesignRage / Shutterstock.com Odkud vyrazili demonstranti a jak se jmenovala údajná oběť policejního násilí? Ukažte své znalosti sametové…

Komedie Jen ho nechte, ať se bojí vznikal v napjaté atmosféře. Hořelo doopravdy, Menšík natáčel s injekcemi a skladatel Jindřich Brabec dostal zákaz tvorby.

Jedna z nejvýraznějších postav českého showbusinessu druhé poloviny 20. století natočila svou přelomovou roli hned na začátku své herecké a pěvecké kariéry. A pak přišlo jedno nešťastné rozhodnutí.

Sebevražda je jedna z největších lidských tragédií za všech okolností a v každém věku. V případě nesporně talentované umělkyně, a navíc v pouhých dvaadvaceti letech to platí dvojnásob.

Vysoký, štíhlý, s hřívou vlasů. Co k němu ještě neoddělitelně patřilo? Motorka a Levandulová. Už asi tušíte. Hudební skladatel, který řadu písní i sám zpíval. Hlasem, který bylo až nemožné napodobit. Znali jsme ho všichni, ale co jsme o něm nevěděli?

Vydejte se na procházku světem muziky za známými melodiemi i překvapivými hudebními objevy. Pěšiny, silnice, ale taky cesty životem – všechny se klikatí. A ještě něco mají společného: o všech se zpívá.

Když zapátráme v dějinách totalitní populární hudby, narazíme na řadu podivných existencí, z nichž mnohé už dnes patří mezi úspěšně zapomenuté. Jednou z nich byla i kapela Plameny, oficiální soubor Ústředního výboru Socialistického svazu mládeže.

17. listopadu 1989 se v Československu změnil běh dějin. V následujících dnech u nás padl komunistický režim. Hymnou revolučních dní se stala píseň, která vznikla v pohnutých časech po okupaci vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. Modlitba pro Martu. Foto: Jozef Rams / Expres FM Tvůrci Záhadných případů: Náš seriál není ezo, z diváckých reakcí…

17. listopad je dnem, kdy z většiny českých rádií zní stejná píseň. Jedenáct minut po sedmnácté hodině se éterem Expres FM a řady dalších komerčních i veřejnoprávních stanic rozezní tóny Modlitby pro Martu, písně, která vznikla v pohnutých časech po okupaci vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968, aby se o 21 let později stala jedním…

Legendární zpěvačka Marta Kubišová dnes slaví své nádherné životní jubileum, jenže jak sama přiznala, před nedávnou dobou zkolabovala a lékaři ji varovali před dalším infarktem. Ona je neposlouchala a dělala si co chtěla. Při dalších zdravotních komplikacích málem zemřela a jak sama uvedla, doslova utekla hrobníkovi z lopaty.

Role roztomilých nešiků a popletů sedly Luďku Sobotovi (79) jak ulité. Jeho první celovečerní filmy Jáchyme, hoď ho do stroje! (1974) a Zítra to roztočíme, drahoušku! (1976) jsou dodnes divácky oblíbené a jen málokdo si nechá ujít jejich reprízu na TV obrazovce. Příležitost předvést své komediální umění naplno dostal Sobota i v komedii Jen ho nechte, ať se bojí (1977), ve které si zahrál skladatele Aleše Brabce. Tato postava, podobně jako jeho František Koudelka z Jáchyme, hoď ho do stroje!, působí sice na první pohled naprosto neschopně, ale pod vlivem správného podnětu dokáže divy.

Herec nebo zpěvák? Obojí zvládl ve své umělecké kariéře Jiří Štědroň nonšalantně, i když ta pěvecká etapa je asi známější. Vyškovský rodák a absolvent brněnské JAMU v pondělí slaví už 80. narozeniny.

Jen málokdo nezná skladbu Modlitba pro Martu z úst zpěvačky Marty Kubišové. Jedna z ústředních písní dvou důležitých historických milníků Československa však vznikla pro dobový scénář.