Jiří Beneš

Tři významné osobnosti spjaté s Hranicemi obdrží Cenu města za své výjimečné přínosy. Zastupitelé na říjnovém zasedání rozhodli o udělení ocenění výtvarníkovi Jiřímu Benešovi, fotografovi Jiřímu Necidovi a in memoriam projektantovi dopravních staveb Jaroslavu Svítkovi.

V Olomouci byl pokřtěn originální průvodce českou krajinou, bohatě ilustrovaná kniha V remízku je divočina. Na přední i zadní straně obálky ji zdobí pratuři, divocí koně a zubři z milovické rezervace velkých kopytníků. S unikátním konceptem knihy určené nejen pro děti přišel ochránce přírody a dvojnásobný laureát Ceny Olomouckého kraje Jiří Beneš ze Šternberka. Pro spolupráci oslovil ilustrátorku Stanislavu Pajonkovou. Beneš v září 2023 ve věku 37 let náhle zemřel, dokončení knihy se spolu s ilustrátorkou ujaly Ester Dobiášová a Jana Kloučková Kudrnová. ČTK to sdělili zástupci společnosti Česká krajina.

V remízku je divočina. Tak zní název ilustrované knihy, která byla nyní pokřtěna v Botanické zahradě Univerzity Palackého v Olomouci. Publikace může sloužit jako originální průvodce českou přírodou nejen pro děti. S konceptem knihy přišel ochránce přírody Jiří Beneš. Ten v polovině roku 2023 zemřel, kniha tak byla dokončena bez něj.

Československý právník a novinář z předválečných Lidových novin Jiří Beneš se dostal do koncentračního tábora ani ne svojí vinou, ale především proto, že jeho strýcem byl prezident Edvard Beneš.

Už šestý ročník udílení Cen Olomouckého kraje za přínos v oblasti životního prostředí se odehrál ve čtvrtek 12. září v areálu Korunní pevnůstky v Olomouci. Téma přírody se neslo celým slavnostním večerem a ryze přírodní byla i cena z achátu, kterou obdarovaní vítězové jednotlivých kategorií obdrželi. Cenu za dlouhodobý přínos v ochraně životního prostředí obdržel in memoriam Jiří Beneš, ocenění za významný počin v ochraně přírody si převzal Karel Poprach, Střední lesnická škola Hranice a Svazek obcí Mikroregion Mohelnicko. Za příkladnou separaci odpadů bodovala Univerzita Palackého v Olomouci a její studentský spolek Udržitelný Palacký, v kategorii obcí uspěla Bílá Voda.

Letitý třešňový sad na okraji Šternberku nabídne při posledním srpnovém pátku kulturní akci v jedinečné přírodní atmosféře. Ve venkovním prostředí si budou moct lidé prohlédnout umělecká díla hned několika autorů a také si užít akustický koncert. Speciálním momentem bude odhalení pietního místa Jiřího Beneše, šternberského ekologa a iniciátora obnovy cenného místa, který náhle zemřel loni ve věku 37 let.

Třešňový sad ve Šternberku na konci prázdnin opět ožije. Po smrti nadšence Jiřího Beneše se o sad stará spolek složený z jeho přátel a rodiny. V pátek odpoledne proběhne vernisáž, akustický koncert a chystá se také odhalení pietního místa. Na poslední prázdninový pátek 30. srpna naplánoval spolek akci na počest odkazu svého kamaráda.

Šternberský třešňový sad opět vzkvétá. Po smrti nadšence Jiřího Beneše se o sad stará spolek složený z jeho přátel a rodiny. Na letošek chystají první akce, ale i dobrovolnické sečení trávy.

Dlouhou dobu byl třešňový sad na okraji Šternberku zanedbaný a zarůstal náletovými dřevinami. Vzácné místo začal před čtyřmi lety s nadšením obnovovat Jiří Beneš, činorodý sedmatřicetiletý ekolog. Loni však zasáhla nejen jeho město tragická zpráva, Jiří náhle zemřel. S respektem k jeho dobrovolnické práci pokračují jeho blízcí v péči o jedinečný kousek přírody na Olomoucku.

Šternberský třešňový sad, o který se v posledních letech starají místní nadšenci, nabízí nejen místním řadu aktivit. I po smrti jejich hlavního iniciátora Jiřího Beneše ovšem sad nezůstane ležet ladem. O Benešův odkaz se nyní bude starat nově založený spolek v čele s jeho přáteli a rodinou.

Šternberk na Olomoucku zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 37 let náhle zemřel ekolog a dobrovolník Jiří Beneš. Zanechal po sobě manželku, dvě děti a mnoho projektů, kterými pomáhal přírodě v regionu, ale například také ukrajinským uprchlíkům utíkajícím před ruskou agresí.

Mimořádný umělecký zážitek přinesl koncert Letní noci, který připravil Hudební salón Café crème v bývalém kostele sv. Vavřince v pražské Hellichově ulici v rámci cyklu Monika Knoblochová a hosté. Na večery pořádané v rámci cyklu, jenž se koná pod záštitou Pražského jara, si renomovaná cembalistka a klavíristka Monika Knoblochová zve výjimečné hudební hosty. V neděli 9. října 2022 večer vystoupila na tomto uměleckém setkání mezzosopranistka Dagmar Šašková. Pěvkyně specializující se na barokní hudbu žije a působí ve Francii, v Praze nyní koncertovala nejen s u nás prakticky neznámým barokním repertoárem, ale také s hudbou období romantismu. Zazněla díla Barbary Strozzi, Josepha Bodina de Boismortier, Gioacchina Rossiniho a Hectora Berlioze.

/FOTO, VIDEO/ Po třinácté a tradičně ve třináct hodin se opět sešli otužilci a milovníci zimního plavání ze širokého okolí poslední den roce v areálu Cihelny v Lužicích. Na Silvestra 2021 si přáli do nového roku ve zhruba čtyři stupně studené vodě a také na břehu Lužáku. Spontánnímu setkání nezabránilo ani to, že vlastně ani nebylo oficiálně pořádané, ani to, že v areálu byly stále ještě viditelné následky červnového průchodu tornáda.

Agresivita ve fotbale stoupá. Týden co týden se na veřejnost dostane případ, kdy hráč inzultuje rozhodčího, napadne diváka nebo ošklivě zraní soupeře. Případy pak řeší disciplinární komise, která rozdává tresty - obvykle pokutu a delší či kratší distanc. Ale leckdo zapomíná, že vrcholnou instancí je soud.

Technologie, software, zdravotnictví, biotechnologie. To jsou obory, které loni v Česku přilákaly nejvíce soukromého kapitálu. Objem investic meziročně vzrostl o pětinu. Neméně úspěšně se investorům dařilo firmy prodávat.

Navrhnout malou chatu inspirovanou tradičními rybářskými boudami dostali za úkol navrhnout architekti z Atelier111 architekti. Vytvořili tak jednoduchou stavbu, kterou zasadili do malebné krajiny Vysočiny.

Pravidelné plošné testování na covid podle některých vědců nedává při současném stavu epidemie smysl. Ve svém prohlášení to uvedla skupina dvanácti lékařů a podpořil je i výbor Společnosti pro lékařskou mikrobiologii.

Dvanáct lékařů včetně rektora UK Tomáše Zimy nebo kardiochirurga Jana Pirka kritizuje přetrvávající opatření proti epidemii covid-19, zejména plošné testování. Vadí jim také, že se na rozhodování podílí skupina Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES), kterou vytvořil člen Rady vlády pro zdravotní rizika, epidemiolog Petr Smejkal.

Hlavní slovo v otázkách kvality by měl mít ten, kdo nese odpovědnost, a tím je primář, míní profesor Jiří Beneš, člen předsednictva České lékařské společnosti JEP. „Dnes je primář v roli školáka, který se bojí, jaké se najdou formální či písemné chybičky. Kvalitu řeší často nelékař,“ dodává. Profesor Beneš není proti kontrole kvality, akreditacím atd., ale brojí proti slepému formalismu, proti tomu, aby lidé bez lékařského vzdělání brzdili někdy i nesmyslnými formálními požadavky práci lékařů a sester. Zdravotnický deník s ním chtěl původně vést rozhovor o významných změnách v notifikaci zdravotnických prostředků, protože je předsedou komise ministerstva zdravotnictví pro jejich kategorizaci a úhradovou regulaci. Jenže jeho více trápí narůstající administrativa, a proto se povídání stočilo především na hodnocení kvality a informované souhlasy. Česko nepochybně ušlo v hodnocení kvality procesů v nemocnicích a akreditacích velký kus cesty. Nastal ale čas ohlédnout se zpět a posoudit, zda všechno, co se ve jménu těchto bohulibých cílů dělá, je nutné, účelné, racionální…

Struktura hospitalizovaných pacientů s covidem-19, včetně těch vyžadujících intenzivní péči, se v posledních měsících posouvá směrem k mladším ročníkům. Ubývá naopak lidí starších 75 let. Vyplývá to z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).

Jen těžko se mnozí lidé z malých vesnic smiřují s nejnovějším rozhodnutím vlády týkajícím se omezení pohybu při vycházkách jen v katastru malé obce. Mnozí se tak budou cítit jak lvi v kleci, ujdou pár set metrů k jedné hranici obce, otočí se a půjdou k opačné hranici katastru.

Sněmovní zemědělský výbor a po něm i výbor pro životní prostředí minulý týden doporučil poslancům vládní novelu zákona o ochraně přírody a krajiny. Poslanec Josef Kott (ANO) avizuje, že bude ještě požadovat úpravu normy. Ekologové před jeho iniciativou bijí na poplach. Tvrdí, že by byly ohroženy desítky chráněných druhů.

V Zemědělském výboru a Výboru pro životní prostředí budou zítra poslanci projednávat návrh na zrušení předkupního práva státu k nezastavěným pozemkům v chráněných územích. Poslanci ODS Jan Zahradník a Petr Bendl jej navrhují připojit k takzvané invazní novele. Případné přijetí pozměňovacího návrhu by znamenalo ohrožení cenné přírody spekulativním nakupováním pozemků a tlaku na rozšiřování zástavby v národních parcích, národních přírodních rezervacích, národních přírodních památkách a na pozemcích souvisejících s jeskyněmi.

Koncem minulého týdne podal Český metrologický institut (ČMI) žádost o udělení statutu oznámeného subjektu (notifikované osoby) podle nového nařízení EU o zdravotnických prostředcích. Nehrozí tak, že čeští výrobci budou muset žádat o certifikaci v zahraničí, což by násobně prodražilo jejich produkci.

O tom, že diskuze kolem návratu velkých šelem je ukrutně polarizovaná a chybí jí pomyslný rozumný střed, píšu už dlouho. Taky o tom, že chyba je hlavně na straně státu a ochranářů, kteří nedostatečně reflektují sociální a kulturní aspekty problému, chybí jim empatie a pochopení pro situaci a osudy chovatelů a na diskuzi s nimi v prostoru medií a sociálních sítí v podstatě rezignovali a jen se snaží pozitivním PR sbírat body u příznivě nakloněné části veřejnosti.

V nařízené izolaci kvůli nákaze koronavirem jsou v Libereckém kraji aktuálně dva lidé bez domova. Jeden je z Liberce. Ve středu přibyl druhý ze Semilska. Oba jsou v budově bývalého domova mládeže v Zeyerově ulici v Liberci. Nevyužívaný objekt slouží jako jediný v Libereckém kraji pro ubytování bezdomovců, u nichž je nutná izolace. Už dříve hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) uvedl, že je zbytečné, aby takových zařízení bylo po kraji více.

Praha a Brno, největší města Česka, patří na covidové mapě mezi ty nejsvětlejší ostrůvky. Včetně svého nejbližšího okolí, tedy Brna venkova a Prahy západ a východ. Počty covid pozitivních jsou tu až o polovinu nižší než v krajích, které s nimi sousedí.

Podle profesora Jiřího Beneše, přednosty největší infekční kliniky v Česku, Nemocnice na Bulovce v Praze, si na roušky musíme zvyknout. Neopustí nás ani s koncem pandemie nového typu koronaviru. Dnešní třicátníci, možná i ti o něco starší, se také musí připravit na to, že nejde o poslední pandemii, které jejich generace čelí.

Koronavirová krize v poslední době ukázala, že infekční lékařství a epidemiologie jsou velmi důležitými obory. Vývoj během posledních třiceti let je však upozadil, a tak na infekčních odděleních klesly lůžkové kapacity na čtvrtinu.

S koncem prázdnin přišla Světová zdravotnická organizace (WHO), která byla dříve k nošení roušek rezervovaná, s manuálem, jak by měly nosit ochranu úst ti nejmenší. Do pěti let by je neměly nosit vůbec, doporučuje je až pro děti starší dvanácti let.

To vytváří podmínky, aby se infekce začala rychleji šířit, myslí si profesor Jiří Beneš přednosta Kliniky infekčních nemocí na Bulovce.

Koronavirus stále komplikuje život milionům lidí na celém světě, Českou republiku nevyjímaje. Podle některých českých odborníků je ale situace v Česku nyní v podstatě klidná a tvrdí, že koronavirus zmutoval a slábne.

Zejména z řad členů a členek Českomoravské myslivecké jednoty vnímáme několik posledních měsíců kritiku za změny v systému plánování lovu spárkaté zvěře, které na podzim se souhlasem ministra zemědělství odsouhlasil Parlament ČR. Mnohé z obav mohou pramenit ze špatné informovanosti o přijatých změnách. Ačkoliv se o nich debatovalo na odborné i politické úrovni několik měsíců, Českomoravská myslivecká jednota své členy a členky o diskutovaných návrzích informovala nedostatečně nebo vůbec a svou nečinnost se po schválení změn pokusila zastřít nařčením Hnutí DUHA z netransparentnosti, vytváření přílepků a dalšími velmi zkreslenými informacemi.

Vláda dnes schválila novelu mysliveckého zákona navrženou Ministerstvem zemědělství, která by měla ulehčit českým lesům snadnější redukcí přemnožené spárkaté zvěře. Odborníci ji však kritizují jako nedostatečnou.

Vláda ČR dnes schválila návrh novely zákona o myslivosti, který na popud Českomoravské myslivecké jednoty narychlo připravilo Ministerstvo zemědělství. Usiluje zejména změnit ustanovení zákona schválená na podzim poslanci a poslankyněmi, která měla pomoci nastolit rovnováhu mezi početností spárkaté zvěře a stavem lesů.

Před několika dny se v médiích objevila překvapivá informace týkající se obnovy rozhledny na polské straně vrcholu Králického Sněžníku. Projekt výstavby rozhledny získal významnou dotaci z rozpočtu českého ministerstva pro místní rozvoj. Polský investor plánuje do konce června 2020 začít s výstavbou.

Lesníci na jaře vysadili 35 milionů sazenic budoucího lesa. Kvůli teplému a hlavně suchému dubnu však řada z nich uschla. Bez deště to v žáru nezvládají ani slunomilné dřeviny.

Proti covid-19 stále neexistuje potvrzený účinný lék, výroba vakcíny zabere ještě mnoho měsíců. Naděje se tak upínají k vlastní obraně organismu - tvorbě imunity. Můžeme se na ni ale zcela spolehnout?

Látkové roušky je možné podle odborníků opakovaně používat po přeprání ve vodě teplejší než 60 stupňů Celsia. Papírové se musí po jednom použití vyhodit. Na webu Státního zdravotního ústavu to uvedli přednosta Kliniky infekčních a parazitárních chorob Nemocnice na Bulovce a 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Jiří Beneš a vedoucího AIDS Centra tamní kliniky Ladislav Machala. Lidé v Česku v posledních dnech hromadně šijí bavlněné roušky, protože jednorázové zdravotnické roušky neboli ústenky na trhu téměř nejsou.

V Liberci se sice daří rozdávat roušky mezi lidi bez domova, i pro ně jich je ale nedostatek. Chybí hlavně pro výměnu, roušky pak neplní svoji funkci,s řekl vedoucí denního centra Naděje Pavel Matějka. "Abychom je vyprali, vydezinfikovali. Říkali jsme si, že bychom je chtěli klientům aspoň jednou za den vyměnit," dodal Matějka.

Virus vylučuje nemocný s COVID-19 už den před příznaky. Ty mohou být i mírnější než horečka nad 38 stupňů, často nenápadné jako mírná bolest v krku a kašel. Informace přednosty Kliniky infekčních chorob Nemocnice na Bulovce Jiřího Beneše a vedoucího AIDS Centra kliniky Ladislava Machaly zveřejnil Státní zdravotní ústav.

Virus vylučuje nemocný s COVID-19 už den před příznaky. Ty mohou být i mírnější než horečka nad 38 stupňů, často nenápadné jako mírná bolest v krku a kašel. Informace přednosty Kliniky infekčních a parazitárních chorob Nemocnice na Bulovce a 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Jiřího Beneše a vedoucího AIDS Centra kliniky Ladislava Machaly zveřejnil Státní zdravotní ústav. Čeští lékaři tak korigují některé informace, které uvádí i Světová zdravotnická organizace (WHO).

Řidič by ji měl obléknout pouze tehdy, když jsou v autě další osoby. Nebo při komunikaci z okénka.

Když v parku jednou za pět minut potkáte člověka, žádné riziko vám nehrozí, říká infekcionista Nemocnice na Bulovce Jiří Beneš.

V Česku se objevil zajímavý a obsáhlý materiál o epidemii koronaviru. Sepsali jej dva profesoři z Kliniky infekčních nemocí 3. Lékařské fakulty UK, kteří působí i v Nemocnici Na Bulovce. Profesoři Jiří Beneš a Ladislav Machala na úvod rozsáhlého manuálu mj. konstatují, že nemoc nemá typické klinické projevy. Zdravotníci tudíž nejsou schopni podle projevů nemoci vytipovat osoby, které prodělávají koronavirovou infekci, a odlišit je od lidí s běžným nachlazením. Většina nakažených má totiž jen lehce zvýšenou teplotu a k tomu známky zánětu nosohltanu, čili rýmu, mírné bolesti v krku a někdy i kašel.

Do meziresortního připomínkového řízení Ministerstvo zemědělství předložilo návrh novely, který podle ekologického Hnutí Duha nejen, že neřeší stávající problémy myslivosti, ale naopak další přináší.

Zejména díky hlasům ANO, KSČM a ČSSD včera Poslanecká sněmovna opětovným přijetím novely zákona o drahách označila všechny stromy rostoucí v okolí drážních tratí za nebezpečné. V praxi to podle ochránců přírody povede ke kácení stovek tisíc zdravých stromů, přestože statistiky Drážní inspekce potřebu takto radikálního zásahu nepotvrzují.

Reportáž z míst, kde lesy kompletně zničil kůrovec. Po pěti letech rostou na severu Moravy nové stromy a lesníci popisují zkušenosti – jaká je nejlepší cesta lesy obnovit.

Období honů je v plném proudu. Sezona začala v říjnu a potrvá do konce ledna. Do lesů a polí nyní vycházejí také nimrodi z Litoměřicka. Lidé, kteří do přírody vyrážejí například na procházky, by proto měli být v tomto období více obezřetní.