Dřív patřil mezi nejznámější tváře pražské ODS. Byl i u kauzy, v níž měli soukromí detektivové sledovat jeho stranické kolegy. Během covidu se pak odmítl podřídit vládním opatřením a s iniciativou Chcípl pes se postavil na odpor. Teď ale s úřady bojuje znovu. Inspekce mu zavřela pivovar, on nesouhlasí. Před pár měsíci navíc vyrazil do Číny, již teď propaguje v Česku.
Hnutí Přísaha se profiluje především bojem proti korupci, důrazem na spravedlivý stát a bezpečné ulice. V programu slibuje rovnou daň, rychlejší stát a také dostupnější bydlení či energií. Jak ale tyto sliby naplnit v našem regionu, který řeší transformaci průmyslu, kvalitu ovzduší i odliv mladých lidí? Hostem ve studiu je Jiří Janeček, lídr hnutí Přísaha v Moravskoslezském kraji.
Trojkoalice Spolu má dobře zacílenou kampaň a třetina voličů se rozhoduje až těsně před volbami, takže dosavadní průzkumy není nutné přeceňovat. Ministr financí a lídr koaliční kandidátky v Moravskoslezském kraji Zbyněk Stanjura (ODS) věří ve volební úspěch. Svoji nízkou oblibu, která z průzkumů také vyplývá, bere s nadhledem.
Česká televize před volbami nabízí tematické debaty zástupců osmi uskupení s největším volebním potenciálem. V úterý 9. září přijali pozvání k debatě moderované Danielem Takáčem na téma průmysl Ivan Adamec (SPOLU), Igor Červený (Motoristé), Radim Fiala (SPD), Karel Havlíček (ANO), Jiří Janeček (Přísaha), Leo Luzar (Stačilo!), Václav Vislous (Piráti) a Lukáš Vlček (STAN).
Volby se blíží a s nimi i populistické recepty plné prázdných hesel i strašení. Kandidát Jiří Janeček servíruje „dort“, který voní, ale skrývá toxickou směs.
Moderátorka Iveta Toušlová slaví narozeniny a zároveň tichou životní bilanci. Přestože je úspěšnou tváří České televize, její cesta nebyla nikdy jednoduchá.
Kandidátky Přísahy povedou exministři Antonín Staněk a Vladimír Kremlík nebo někdejší jihočeský hejtman Jiří Zimola. Známých i polozapomenutých politiků šéf uskupení Robert Šlachta nalákal celou řadu, pocházejí z různých stran napříč názorovým spektrem. Rozporů mezi nimi se ale prý nebojí.
Média začala řešit pseudokauzu, že Česká televize poskytuje svoje programy operátorům placené televize zadarmo. Nejde ale o nic nového ani dosud nesprávného.
ROZHOVOR: Jiří Baumruk byl předsedou Rady ČT v letech 2007–2011. Během jeho mandátu rada znovu zvolila do čela České televize Jiřího Janečka. PrahaIN.cz s Baumrukem hovořila především o aktuálním dění kolem volby generálního ředitele.
Po Součkově odvolání musejí televizní radní vybrat nového řádného šéfa veřejnoprávní České televize. Formou redakčního rozhovoru analyzujeme okolnosti nadcházející volby.
Účast na jubilejním 20. ročníku odborné konference už potvrdila Libuše Šmuclerová, přijde i bývalý generální ředitel České televize Petr Dvořák. Všech jedenadvacet kandidátů na generálního ředitele České televize pozvala Asociace českých reklamních agentur a marketingové komunikace (AČRA MK) na jubilejní 20.
Těžko se zbavit dojmu, že Součkův předchůdce v křesle generálního ředitele ČT Petr Dvořák skončil v čele veřejnoprávní televize především proto, že byl ve své funkci příliš dlouho. Výměna za Jana Součka se ukázala jako špatná volba. Rada ČT selhala.
Rada České televize odvolala generálního ředitele Jana Součka. V tajné volbě pro jeho konec hlasovalo 15 ze 17 radních. Souček během svého projevu zmínil vydírání své osoby. To se podle Novinek snažil již dříve dokázat přes SMS zprávy, což měly být podle něj vzkazy Pavla Matochy přes prostředníka, identitu odesílatele však Souček nezveřejnil.
Konečně se zase řeší aktuální televizní publicistika v České televizi. Už to chtělo. Nikdo nemá patent na rozum a pořady, které vede desetiletí jejich moderátor, se často rozpadají pod tíhou neřízeného ega. Poslyšte příběh, který se v ČT udál mně.
Iveta Toušlová a Bohumil Klepetko byli dlouhé roky hlavními tvářemi Událostí, hlavního zpravodajského pořadu České televize. Co dnes dělá kdysi oblíbená moderátorská dvojice?
I Tomio Okamura vybudoval náležitě „poslušnou“ stranu až na druhý pokus. Na to, že se ukřičení národovci nakonec vždycky rozhádají mezi sebou, se nedá spoléhat donekonečna.
Andrej Babiš jako tehdejší premiér pro ně byl za covidu nepřítel číslo jedna. Nejdříve jim jeho vláda zavřela podniky, pak do nich pustila jen očkované. Dnes mají odpůrci vakcinace kvůli inflaci a drahým energiím velký problém s kabinetem Petra Fialy. Komu dají svůj hlas v druhém kole prezidentských voleb?
Bývalý poslanec ODS Jiří Janeček, který je znám svými ostrými názory proti vládě, byl v pátek nepravomocně odsouzen k podmíněnému trestu. Skutečnost redakci PrahaIN.cz potvrdil. Současně se v e-mailu rozepsal o aktuální situaci v České republice. Podepsal se jako „trestanec“.
Bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková nebude kandidovat na prezidentku republiky. Uvedla, že se jí nepodařilo sehnat 100 tisíc podpisů voličů. Jejich získání si stanovila jako podmínku své účasti v lednových volbách. Dnes je poslední den, kdy mohou zájemci o boj o Pražský hrad podat svou kandidaturu. O Hrad nakonec nebude usilovat ani kandidát KSČM Josef Skála, který neposbíral dostatek podpisů. Ke kandidatuře na prezidenta republiky se ministerstvu vnitra přihlásilo 21 zájemců, podobně jako před pěti lety. Vnitro do soupisu nakonec započítalo i přihlášku, která přišla e-mailem.
„Za Polsko jsme rádi, že ho tady máme. Tam nakupujete za rozumné ceny, protože tam mají zastropované ceny do konce roku. Do Polska teď jezdí celá severní Morava,“ říká Jiří Janeček z Karviné.
Přibližně tisícovka lidí se ve středu odpoledne sešla na centrálním Masarykově náměstí v Ostravě na protivládní demonstraci, kterou pořádalo opoziční SPD. Lidé žádali odstoupení vlády, několikrát skandovali: "Demisi, demisi!" Demonstraci zahájila z reproduktorů píseň Jaromíra Nohavici Ostravo a státní hymna. Poté se na pódiu vystřídala řada řečníků včetně spisovatelky Lenky Procházkové či Jiřího Janečka z hnutí Otevřeme Česko - Chcípl PES. Největší aplaus ale sklidil předseda SPD Tomio Okamura, který vystoupil jako první.
Nemůžeme si opět dovolit uvěřit pouhým slibům, které mnoho z nás přivedly do dluhů, a nakonec ke krachu, uvedl Jiří Janeček – majitel pivovaru v Jincích.
Dezinformační weby po blokování šíří svůj obsah na sociálních sítích i nadále neomezeně. U některých dezinformátorů nastal po ruské invazi na Ukrajinu rozkol. To a mnohem více konstatuje v rozhovoru pro deník FORUM 24 Kristína Šefčíková z Prague Security Studies Institute, která vliv, témata a dopady ruských dezinformačních sil v České republice sleduje.
Rozkolem prochází původně antivaxerské hnutí Chcípl PES. Organizuje pomoc uprchlíkům, což mnoha příznivcům vadí. „Mezi podporovateli Chcípl PES jsou často sobci. I nyní odmítají pomoc válečným uprchlíkům,“ míní analytik Máca.
Adresy trvalých bydlišť nakonec z výzvy zmizely. Chcípl pes prý reagoval na včerejší dění ve Sněmovně, kdy vládní koalice protlačila prodloužení jednací doby, a ztížila tím obstruování opoziční SPD.
V Praze na Klárově protestují desítky lidí. Akce je jedním z protestů proti přijetí pandemického zákona, které organizuje hnutí Chcípl PES. Někteří lidé, kteří protestují už od středečního podvečera, na místě přespali, ve čtvrtek totiž o pandemickém zákonu bude jednat Senát sídlící na nedalekém Valdštejnském náměstí. Větší část čtvrteční akce byla poklidná, ve středu večer někteří z protestujících pokřikovali na pasažéry v tramvajích. Předseda hnutí Jakub Olbert jednal ještě ve středu večer…
Do Prahy ve středu večer dorazil konvoj aut z různých míst Česka s odpůrci pandemického zákona. Na Klárově je přivítalo kolem 50 lidí. Akce byla jedním z protestů proti přijetí pandemického zákona, které organizuje hnutí Chcípl PES.
Iniciativa Chcípl PES chystá další akce proti přijetí pandemického zákona v Senátu. Na pražském Klárově budou od středečního večera petiční stany. Z několika měst se také do Prahy sjedou konvoje aut. Dojet by měly také na Klárov, který je v blízkosti sídla Senátu. Účastníci chtějí na místě setrvat do čtvrtka, kdy by měli senátoři o pandemickém zákonu rozhodnout.
Iniciativa Chcípl pes, která organizuje demonstrace proti pandemickým opatřením, chce v případě schválení pandemického zákona Sněmovnou ještě přitvrdit. „Dokážu si představit, že bychom obklíčili Sněmovnu a nepustili tam nikoho na jednání,“ řekl Právu Jiří Janeček, zástupce spolku. Iniciativa rovněž připravuje generální stávku.
Odpůrci novely pandemického zákona přišli i ve středu ke Sněmovně, kde od úterý poslanci o sporné normě jednají. Prostor před Sněmovní ulicí byl pod dohledem policie a k budově Sněmovny pouštěla osoby pouze po identifikaci. Podle generála v záloze a bezpečnostního experta Andora Šándora (64) existuje riziko, že se společnost bude radikalizovat a podobných demonstrací bude přibývat, pokud vláda nenastaví pravidla, která budou efektivně pomáhat lidem. Pak zhodnotil, že současný ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (61) ve funkci odbočil od svých slov, která říkal v době, kdy byl ještě v opozici.
Odpůrců novely pandemického zákona dnes přišly ke Sněmovně, kde od úterý poslanci o sporné normě jednají, k poledni zhruba čtyři desítky. Prostor před Sněmovní ulicí střeží policie a k budově Sněmovny pouští osoby pouze po identifikaci. Protest má podle pořadatelů pokračovat až do chvíle rozhodnutí Poslanecké sněmovny.
Proti pandemickému zákonu nemají výhrady pouze opoziční poslanci ve Sněmovně. Proti novele od úterý na Malostranském náměstí protestuje i veřejnost. Středeční akce je ale oproti předchozímu dni skromnější. Demonstrace má trvat do hlasování poslanců.
Protest před Sněmovnou proti přijetí pandemického zákona by měl ve středu pokračovat. Uvedl to pořádající spolek Chcípl PES. Jeho zástupce Jiří Janeček označil úterní akci, jíž se účastnily stovky lidí, za „zvedlý prst pro parlament“ a varoval, že se protesty mohou v případě schválení normy radikalizovat.
Na pražském Malostranském náměstí před Poslaneckou sněmovnou se v úterý znovu demonstruje proti novele pamdemického zákona, kterou mají poslanci projednat. Na rohu náměstí a Sněmovní ulice se sešlo několik stovek lidí s vlajkami a transparenty, dav bouří a píská. Vedle pódia iniciativy Chcípl PES, která akci pořádá, se také objevily makety šibenic s oprátkou. Oproti minulému protestu jich je tentokrát hned několik. Vládní novelu by měli poslanci po odkladu z minulého týdne projednávat právě…
V blízkosti Poslanecké sněmovny dnes od rána podobně jako v úterý protestovali odpůrci novely pandemického zákona, o které jednala dolní komora Parlamentu. Na místě zůstaly až do večera desítky protestujících. Protest skončil kolem 22:00 poté, co poslanci novelu schválili. Policisté akci monitorovali a střežili prostor před Sněmovní ulicí. Žádný problém nezaznamenali, řekla ČTK policejní mluvčí Violeta Siřišťová. Další demonstrace proti pandemickému zákonu chtějí organizátoři uspořádat před Senátem, který bude novelu posuzovat.
Dnes ráno se před budovou poslanecké sněmovny na Malostranském náměstí opět sešli příznivci iniciativy Chcípl PES, kteří demonstrují proti schválení vládní novely pandemického zákona.
Kanadský premiér Justin Trudeau dnes oznámil, že má pozitivní test na koronavirus a tento týden bude pracovat na dálku. Na twitteru uvedl, že se cítí se dobře. Mezitím v Ottawě pokračují protesty proti vládním opatřením, uvedl server BBC.
Několik stovek lidí prošlo Břeclaví na demonstraci proti novele pandemického zákona. Akci pořádá hnutí Chcípl pes, které vede ultrapravicový politik Jiří Janeček.
Bubnování, píšťalky, trubky a skandování. „Hanba vládě, hanba vládě. Svobodu, svobodu, svobodu!“ Nad hlavami lidí vlají na žerdích státní vlajky. České i slovenské. Tak to v sobotu krátce po druhé hodině odpoledne vypadá na vyškovském Masarykově náměstí. Je kolem nuly a dav v historickém centru města zkrápí ledový déšť se sněhem. Začíná demonstrace odpůrců pandemického zákona, vládních omezení a povinného očkování vybraných skupin lidí.
S navrhovanou novelou pandemického zákona nesouhlasí iniciativa Chcípl PES. Svůj nesouhlas se proto rozhodla v úterý vyjádřit protestní akcí před Poslaneckou sněmovnou na Malostranském náměstí. Organizátoři předpokládají, že na akci dorazí tisíce demonstrantů, nyní jich je v centru Prahy asi 600.
V několika městech v Česku se v sobotu znovu konaly demonstrace odpůrců protiepidemických opatření. Podle zjištění zpravodajů se obešly bez incidentů a zúčastnily se jich řádově stovky lidí. Poté, co vláda tento týden rozhodla o zrušení chystaného povinného očkování proti covidu pro lidi nad 60 let a některé klíčové profese, bylo hlavním požadavkem protestů zrušení rozdělování občanů na základě očkování. Sérii shromáždění podobně jako v minulosti pořádala iniciativa Chcípl PES, další…
V několika městech se v sobotu znovu konaly demonstrace odpůrců protiepidemických opatření. Podle zjištění zpravodajů ČTK se obešly bez incidentů a zúčastnily se jich řádově stovky lidí.
V několika městech v Česku se dnes znovu konaly demonstrace odpůrců protiepidemických opatření. Podle zjištění zpravodajů ČTK se obešly bez incidentů a zúčastnily se jich řádově stovky lidí. Poté, co vláda tento týden rozhodla o zrušení chystaného povinného očkování proti covidu pro lidi nad 60 let a některé klíčové profese, bylo hlavním požadavkem protestů zrušení rozdělování občanů na základě očkování. Sérii shromáždění podobně jako v minulosti pořádala iniciativa Chcípl PES, další demonstrace se uskuteční v neděli a příští víkend.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) chce v pondělí krizovému štábu předložit seznam profesí, kterých by se týkala takzvaná pracovní karanténa. Vláda také pracuje na úpravě vyhlášky o povinném očkování proti covidu pro vybrané profese a lidi nad 60 let. Právě proti této vyhlášce v neděli odpoledne na Václavském náměstí v Praze protestovaly zhruba 3 000 lidí.
Hnutí Chcípl PES svolalo na tento víkend několik demonstrací proti vyhlášce o povinném očkování proti covidu pro vybrané profesní skupiny a lidi nad 60 let. Po včerejší brněnské akci, na kterou dorazilo kolem dvou tisíc lidí, se očekává velká účast i dnes v Praze.