Jiří Mihola

Senát do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) dnes znovu zvolil jeho iniciátora a někdejšího místopředsedu horní komory za ODS Jiřího Lišku, nově pak historika Jiřího Miholu, který byl poslancem a místopředsedou KDU-ČSL. Třetí obsazované místo v radě získala až ve druhém volebním kole bývalá diplomatka a někdejší studentská vůdkyně z roku 1989 Monika MacDonagh Pajerová. Senátoři jí dali přednost před historikem Petrem Blažkem a místopředsedou České archivní společnosti Davidem Valůškem.

Nejvyšší orgán Ústavu pro studium totalitních režimů, Radu ÚSTR, čeká do konce roku obměna tří ze sedmi členů. Končí jim pětiletý mandát. Koncem minulého týdne obdržel Senát od občanských sdružení pět návrhů na nové členy rady.

Česká republika si zasloužila z celé Evropské unie nelichotivé prvenství. Drží totiž nejdéle zavřené školy v provnání s ostatními státy. Vládní politici přitom stále tvrdí, že návrat dětí do škol je stále priorita. Kabinet Andreje Babiše ale zatím dosud nepředstavil přesný harmonogram, jak bude otevírání škol postupovat. Jasno přitom už mají obchodníci a některé služby, kde se očekává otevření 3. května.

Celkem osm uchazečů usiluje o post ředitele Muzea města Brna, v jehož čele stál takřka dvacet let Pavel Ciprian. Dosavadní šéf se ale do nového výběrového řízení, jež město vyhlásilo loni v listopadu, nepřihlásil. Pozici chce zastávat například dlouholetý poslanec Jiří Mihola (KDU-ČSL) nebo vedoucí vily Tugendhat Iveta Černá.

Dnes, tedy ve středu 27. ledna 2021 by mělo dojít k závěrečnému třetímu čtení vládního návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících. V souvislosti s projednáváním tohoto návrhu zákona byli osloveni poslanci formou otevřeného dopisu. Ten jim zaslali ředitelé škol sdružení v Pedagogické komoře, z. s. Upozorňují na některé nedostatky, jež se v novele nacházejí, a naopak doporučují konkrétní pozměňovací návrhy.

Už dnes by mělo dojít v Poslanecké sněmovně České republiky k hlasování o novele zákona týkajících se pedagogických pracovníků. Půjde o již třetí čtení a jedná se o 5. bod programu dnešního pléna Sněmovny. Tisková konference, kterou organizuje paní Kateřina Valachová, proběhne dnes v 11.30. S tímto návrhem zásadně nesouhlasí vedení Pedagogické komory. V čem tedy tkví největší problém?

Příplatky třídním učitelům se asi zvýší ze současných 600 Kč na 1500 až 2500 korun měsíčně. Doporučil to ve středu školský výbor v rámci novely učitelského zákona, podle níž by mohli učit i odborníci bez pedagogického vzdělání. Ministr školství Robert Plaga (ANO) s možným navýšením nakonec souhlasil, příplatek ale nebude uzákoněn, jak požadovali někteří poslanci - má být navýšen vládním nařízením.

Je jistě důležité dohodnout se, jaké učitele pustíme do škol, ale problémy jsou jinde.

Na podporu občanských protestů v Bělorusku se dnes v Brně sešlo podle odhadu zpravodaje ČTK asi 1000 lidí. Z poloviny zaplnili Dominikánské náměstí. Mnozí přišli s historickou červeno-bílou vlajkou Běloruska, která vlaje také na Nové radnici v horní části náměstí. Na transparentech jsou třeba nápisy Pryč s diktátorem nebo Svobodné Bělorusko.

Na podporu občanských protestů v Bělorusku se v neděli v Brně sešlo podle odhadu zpravodaje ČTK asi 1000 lidí.

Lesní mateřské školy mohou díky novele školského zákona dětem vydávat obědy. Zdá se to jako normální věc, ale z pohledu legislativy to byl oříšek. Podmínkou pro činnost lesní mateřské školy totiž je, že nevyužívá žádnou stavbu. To samo o sobě pro fungování lesní mateřské školy problém není. Ale jen do okamžiku, než přijde kontrola, která upozorní, že legislativa s vydáváním obědů a svačin v lese nepočítá. O legislativním posunu informuje Asociace lesních mateřských škol.

Lidovci se rozhodnou o podpoře pro zvýšení deficitu letošního státního rozpočtu na 500 miliard korun podle toho, zda projdou jejich pozměňovací návrhy na podporu rodičů nebo na výstavbu bytů. Dnes se na tom dohodla celostátní konference strany. Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka o postoji strany dnes informuje premiéra Andreje Babiše (ANO), rozhodnutí o případném dalším jednání nechává na předsedovi vlády.

Den zrady, zánik státnosti Československa navrhují zavést na datum 15. března jako významný den poslanci Leo Luzar (KSČM), Jiří Mihola (KDU-ČSL) a Helena Válková (ANO11). Datum 15. březen je podle nich dnem dokonání mnichovské zrady, které se na Československu dopustily Německo, Francie, Itálie a Velká Británie. Ministerstva nesouhlasí, protože dřívější zrádci jsou dnešní spojenci a návrh ohrožuje vztah s Německem.

Zahraniční výbor sněmovny ve středu řešil na mimořádném uzavřeném zasedání nótu, kterou na Hrad zaslala čínská ambasáda. Vyhrožovala, že pokud tehdejší šéf Senátu Jaroslav Kubera pojede na Tchaj-wan, české firmy "budou platit". Předvolaný čínský velvyslanec ovšem bez omluvy mezi poslance nepřišel. Šéf zahraničního odboru Hradu, který nótu podpořil přípisem, se sice omluvil, ale bez zdůvodnění.

Já jeho kandidaturu vítám, mám rád souboje, reagoval poslanec Jan Bartošek, který se utkal s Jurečkou i na minulém sjezdu KDU-ČSL.

Pro novelu zvedlo ruku 130 ze 137 přítomných poslanců. Z komunistů ji podpořil Jiří Dolejš.