Josef Velfl

/FOTOGALERIE/ Opěrná zeď na Březových Horách představuje prostřednictvím umění příběhy, které připomínají hornickou historii Příbrami. Autorem nádherného muralu je francouzský malíř žijící v Česku Vincent Chignier, který spolupracoval s Josefem Velflem z hornického muzea.

Před 72 lety zahynul při nucených pracích v uranovém dole na Příbramsku československý letec RAF Silvestr Müller. Jeho rodina, která žila v Británii, se o jeho osudu dlouhá desetiletí nic nedozvěděla. Pravdu odhalila až náhoda – vnučka válečného hrdiny objevila dědečkovo jméno na webových stránkách Hornického muzea Příbram, které věnovalo obětem politických procesů samostatnou expozici.

V podzemní betonové kobce s minimálním přídělem jídla končili vězni za snahu propašovat dopis rodině nebo za to, že nepozdravili dozorce. K tomu tvrdá práce v uranových dolech a pobyt v dřevěných barácích za ostnatým drátem s ozbrojenou ostrahou. Tak to vypadalo ve věznici pro politické odpůrce komunismu vzniklé v Lešeticích poblíž Příbrami přímo u jedné ze šachet.

V noci z 20. na 21. srpna 1968 překročilo československé hranice přes 750 000 vojáků, 6 300 tanků a 800 letadel pěti států Varšavské smlouvy. Invaze pod vedením Sovětského svazu měla jediný cíl: zastavit reformní proces Pražského jara, který ohrožoval mocenské zájmy Moskvy i domácích komunistických struktur.

Město Příbram letos již počtvrté udělilo ocenění těm, kteří svým životem a prací významně přispěli k rozvoji města a jeho dobrému jménu. Cenu města za rok 2024 získali dvě výrazné osobnosti – PhDr. Věra Smolová, ředitelka Státního okresního archivu v Příbrami, a herec Pavel Nový.

Výročí 111 let od narození generála Josefa Kholla připomene 22. července pietní akt u jeho nového pomníku ve Vysoké u Příbramě. Vznikl u Památníku Antonína Dvořáka poblíž místa, kde stával takzvaný Dvorek, v němž Kholl strávil část života. Pořízení pomníku vyšlo na čtvrt milionu korun, podílely se na něm Středočeský kraj, obec a Vojenský historický ústav, řekl ředitel památníku Vojtěch Poláček.

Bohatá ložiska stříbra a olova na Příbramsku předurčila zdejší oblast ke slavné hornické historii. Místní havíři tu dosáhli několika prvenství. Mezi nejobdivuhodnější patří světový rekord v dosažení kilometrové hloubky. Podařilo se to v roce 1875 a na tradiční prokopské pouti, která se konala uplynulý víkend, se událost stará 150 let připomínala.

Doly, šachty i adrenalin z jízdy důlním vláčkem nebo dokonce po skluzavce. Festival muzejních nocí je v plném proudu a na své si přijdou i zájemci hornické historie. Zajímavostmi okořeněné prohlídky totiž nabízí Hornické muzeum v Příbrami, jedno z největších svého druhu u nás i v Evropě. „Je třeba možné jít do podzemí, projet se vláčkem štolou i navštívit důl Vojtěch, kde je největším ,bonbonkem’ parní těžní stroj,“ říká ředitel muzea, historik Josef Velfl.

Rodina z Anglie přijela do míst, kde zahynul jejich otec: do příbramských uranových dolů. O jeho tragickém osudu vůbec neměli tušení, teprve tady skládali střípky. Až zde se mohli v jednu chvíli s dosud vlastně neznámým předkem seznámit a současně i rozloučit.

Tragédie v dole Marie na západě Příbrami byla krutou daní za absenci bezpečnostních předpisů. Šlo i o symbolický konec prosperity hornictví.

Slivice (Příbramsko) - Připomínku posledních bojů druhé světové války v Evropě poblíž Slivice nedaleko Milína na Příbramsku dnes po šesti letech opět doprovázela i rekonstrukce bitvy. Členové klubů vojenské historie davům přihlížejících lidí připomněli události, které se tam odehrály z 11. na 12. května před 80 lety. Podle prvotních odhadů pořadatelů si akci nenechalo ujít 10.000 až 15.000 návštěvníků. ČTK to řekl ředitel Hornického muzea Příbram Josef Velfl, který simulovanou bitvu komentoval.

Hitlerovská vojska brala do zaječích a ještě několik dní po kapitulaci a konci války se bojovalo, střílelo a lidé umírali. Poslední výstřely 2. světové války v Evropě padly až v noci z 11. na 12. května poblíž Slivice na Příbramsku. Paradoxně největší bitva celé války v této lokalitě se tu odehrála až po oficiálním konci konfliktu.

Tento rok přinese na Příbramsko řadu akcí věnovaných 80. výročí konce druhé světové války. Město Příbram, spolky i kulturní instituce připravily pestrý program, který připomene květnové události roku 1945 včetně posledních bojů na území Příbramska.

U příležitosti 80. výročí konce 2. světové války se bude v Příbrami konat několik zajímavých akcí.

Historické události mapují tematické výstavy, dobové rekonstrukce či přednášky, slavit se ale bude i jazzem a swingem.

Na půdě objevené dokumenty přiměly rodinu v Anglii pátrat po osudu svého ztraceného otce a dědečka a náhoda je zavedla do středních Čech, do uranových dolů na Příbramsku. Teprve tady se příbuzní letce RAF Silvestra Müllera dozvěděli, že o svého předka přišli při důlním neštěstí v 50.letech minulého století, když tady byl vězněn. Až doteď jeho syn Richard, jemuž je nyní 81 let, neměl o svém otci tušení.

Vysoká těžní věž v popředí, členitý terén, pod zemí kilometry chodeb a hlavně všude vepsaná historie někdejších uranových dolů na Příbramsku. Místy tragická historie; nahnáni sem byli i političtí vězni komunistického režimu. Šachta Bytíz u Příbrami se stává mementem těchto událostí a vzniká tu expozice, na níž se podílejí i studenti.

Trendy návštěvnosti, plány v nově otevřené pobočce muzea Uranový důl Bytíz či program pro děti o jarních prázdninách přibližuje v rozhovoru ředitel muzea Josef Velfl.

Hornické muzeum Příbram chystá bohatý program k významným výročím i nové zážitky pro návštěvníky. Připomene 80. výročí konce druhé světové války, 150 let od světového rekordu v dole Vojtěch a nabídne ukázku historického vrtání.

Hornické muzeum Příbram od roku 2007 každoročně přivítá ve svých expozicích více než 100 000 platících návštěvníků. Letos se tohoto významného milníku podařilo dosáhnout už v polovině prosince, kdy se jubilejní návštěvnicí stala Olenka z pražské Základní školy Smolkova.

V čase svátečním vám naše redakce připravila kromě běžných informací z regionu i odlehčené téma. Oslovili jsme známé osobnosti regionu a položili všem stejné otázky z vánoční tematikou.

Hornické muzeum Příbram letos opět překonalo návštěvnický milník. Jubilejním 100 000. návštěvníkem se v pátek 13. prosince stala Olenka z pražské ZŠ Smolkova.

/FOTOGALERIE/ Ani gram uranu okupantům! To byla myšlenka, ba přímo heslo, které se před 56 lety neslo hornickou Příbramí. Psal se rok 1968, kdy pro okolí Příbrami byla typická masivní těžba uranové rudy (stejně jako už dvě desetiletí předtím a další dvě poté); ta se pak z tehdejšího Československa odvážela do tehdejšího Sovětského svazu.

Nejprve zajatecký tábor pro německé válečné zajatce, poté tábor nucených prací a věznice pro politické odpůrce komunistického režimu. Aktuálně je prostranství s nevšední historií památníkem a teď připomíná události roku 1968. V lágru u Lešetic na Příbramsku zůstaly ostnaté dráty i vězeňské baráky.

Výstava historických dokumentů k událostem z roku 1968 v Příbrami situovaná v Památníku Vojna, pobočce Hornického muzea Příbram, je k vidění až do konce letošního roku.

V autentickém prostředí přímo pod vysokou těžební věží bývalých uranových dolů připomíná Hornické muzeum Příbram politické oběti minulého režimu. Jako vězni tady končily tisíce lidí. V pátek zahájená výstava ukazuje některé osobnosti, jež se nedobrovolně staly horníky a těžily uran.

Před masakry a zbytečnými ztrátami na životech v posledních dnech 2. světové války nejspíš zachránil část Příbramska muž, po němž se jmenuje bitevní tank – Abrams. Bylo už 9. května 1945, konec války. Jenomže ve středních Čechách se pořád místy ozývala střelba a byla tu stále horká půda.

Slavnostní odhalení je plánováno na 9. května.

Připomene události z konce světové války, kdy jednotka americké armády vedená tehdy ještě plukovníkem Abramsem přijela do Kamýku převzít do zajetí nepřátelské uskupení hitlerovců…

Akci připomínající události 2. světové války doprovodí i seskok parašutistů v místech někdejšího přistání. V sobotu 20. dubna se uskuteční u pomníku před chatou Václavka v Brdech.

Ve stálé expozici má muzeum jen nejcennější betlémy, které nikomu nepůjčuje ani nikam nestěhuje. Jde například o jesličky, které vyřezal ve 40. letech 19. století horník Jan Křtitel Třešňák.

Exekuce ukončila život šestnácti lidí necelé tři měsíce před koncem druhé světové války. Vzpomínková akce se uskuteční v úterý 20. února v obřadní síni Zámečku-Ernestina v Příbrami.

Masky, hudba a dobrá nálada. V takovém duchu se nesl sobotní masopust na Březových Horách. Nechyběl tradiční průvod, ani bohatý doprovodný program.

Podle historika a ředitele Hornického muzea Příbram Josefa Velfla je otázkou, zda by stejné rozhodnutí padlo i o pár let později, kdy se na Příbramsku rozjela ve velkém těžba uranu.

Expozice nabitá zajímavostmi z oblasti těžby radioaktivního uranu, souvislostmi s vývojem atomové bomby, líčením o tvrdých podmínkách pro horníky a politické vězně, kteří dřeli v někdejším uranovém dolu Bytíz na okraji Příbrami. To všechno bude v autentických a mimořádně dochovaných prostorách této šachty.

Publikace obsahuje také text Rudolfa Šimka o Mapě okresu březnického z roku 1872. Autory dalších článků jsou např. Věra Smolová z příbramského archivu a ředitel Hornického muzea Příbram Josef Velfl.

Největší zájem byl loni o Prokopskou hornickou pouť, která přilákala přes 4000 lidí, dále o Vánoce v hornickém domku a Štědrovečerní šichtu či Havířské šprýmování při Dnu Středočeského kraje.

Hornické muzeum Příbram vzniklo v roce 1886. Je největším hornickým muzeem v Česku a jedním z největších v Evropě.

Publikace Skanzen Vysoký Chlumec mapuje historii jednotlivých staveb, jejich stěhování i budování celého areálu od roku 1998, kdy Hornické muzeum Příbram odkoupilo pozemek od rodu Lobkowiczů, až do současnosti.

Město Příbram počtvrté hledá kandidáty na ocenění za rozvoj města a šíření jeho dobrého jména. Nominace na Cenu města Příbrami je možné podávat do čtvrtka 30. listopadu.

Festival Divadla Dagmar se v pobočce Hornického muzea Příbram uskuteční 16. a 17. listopadu. Pietního aktu se v den státního svátku zúčastní také spoluzakladatelka Konfederace politických vězňů Libuše Musilová.

S kamerou pořadu Prima Česko jsme se podívali na Příbramsko, do největšího hornického skanzenu v Česku. Návštěvníkům ukazuje, jak se dolovalo a zpracovávalo stříbro, uran a další rudy od samého počátku. Důl Anna byl „zaražen“ v roce 1789 a je druhým nejstarším hlubinným dolem v Březových horách.

Nová časová kapsle obsahuje poselství naší doby – jak byla socha opravována, proč byla opravována a jsou tam uvedeny základní informace o městě.

Expozice ještě není hotová, předem objednaní návštěvníci si ale mohou už nyní prohlédnout vybrané objekty.

Hornické muzeum Příbram pro zájemce otevírá areál bývalé bytízské šachty, který nedávno získalo do své správy. Expozice ještě není hotová, předem objednaní návštěvníci si ale mohou už nyní prohlédnout vybrané objekty.

Prohlídky nové pobočky Hornického muzea Příbram s průvodcem jsou možné pouze na objednání v určených termínech.

Dílo Václava Šáry restaurátoři opravili, náklady jsou 1,1 milionu korun. Do podstavce bude 25. října ještě vložena nová časová schránka.

Skanzenů je v Česku několik, ale tento mezi Příbramí a Sedlčany patří k nejmladším. Zaujme už tím, že na první pohled máte pocit, že chalupy sem nikdo netransferoval, že vesnice tu stojí od nepaměti. Tříhektarový areál pod místním hradem jen někdo oplotil. Ten „někdo“ je Hornické muzeum Příbram, pod jehož správu místní areál vesnických staveb v přírodě patří.

Během srpnové okupace se v roce 1968 vojska Varšavské smlouvy na řadě míst setkávala s tuhým odporem ze strany Čechoslováků. Horníci v příbramských uranových dolech například vyhlásili stávku pod heslem Ani gram uranu okupantům. Nejednalo se přitom o spontánní reakci pracovníků, nýbrž organizovanou akci ze strany vedení. Podle ředitele místního Hornického muzea Josefa Velfla je možné tehdejší kampaň vnímat jako „významný, ekonomicky podmíněný projev odporu u nás“, jelikož dodávka radioaktivního materiálu hrála klíčovou roli při výrobě jaderných zbraní. Šéf dolu Karel Boček byl za svolání protestu později odsouzen ke 13 letům odnětí svobody.

Fotografie a další materiály přibližují generální stávku, která pod heslem „Ani gram uranu sovětským okupantům“ trvala týden.

Hornické muzeum Příbram vytvořilo novou expozici v podzemí pod strojovnou Ševčinského dolu. Přibližuje historii strojovny z roku 1880 a vývoj drátěných těžních lan.

Nová expozice připomene mimo jiné někdejší lanovou dráhu, která byla v provozu od roku 1935 do roku 1970 mezi areálem Vojtěšské úpravny na Březových Horách a dolem v Bohutíně.

Průvody, hudba, divadlo, dobové scénky i pouťové atrakce – to vše si budeme moci užít v sobotu 1. a v neděli 2. července při tradiční Prokopské pouti.

Vojenská technika na místo nedostane kvůli staveništi.

V roce 2016 uznala mezinárodní Komise pro nové minerály, nomenklaturu a klasifikaci (CNMNC) českému geologovi Pavlu Škáchovi objev nerostu, který dostal jméno příbramit. Nyní mezinárodní komise ve Stockholmu na seznam minerálů zařadila další příbramský unikát, tentokrát svým jménem odkazuje právě na zdejšího geologa. Jmenuje se škáchait.

Mezinárodní Komise pro nové minerály, nomenklaturu a klasifikaci (CNMNC) zařadila na svůj seznam nový český minerál s názvem škáchait z Příbramska. Zkoumaný přírodní materiál byl vydobyt již v 60. letech 20. století společně s jednou z největších akumulací ryzího stříbra, která kdy byla na Příbramsku nalezena. Na událost upozornil tento týden Český rozhlas.

Minerál dostal název podle geologa z Hornického muzea Příbram Pavla Škáchy.

Výuku báňských věd v Příbrami ukončil v roce 1945 dekret prezidenta Edvarda Beneše.