Josef Velfl

Dílo Václava Šáry restaurátoři opravili, náklady jsou 1,1 milionu korun. Do podstavce bude 25. října ještě vložena nová časová schránka.

Skanzenů je v Česku několik, ale tento mezi Příbramí a Sedlčany patří k nejmladším. Zaujme už tím, že na první pohled máte pocit, že chalupy sem nikdo netransferoval, že vesnice tu stojí od nepaměti. Tříhektarový areál pod místním hradem jen někdo oplotil. Ten „někdo“ je Hornické muzeum Příbram, pod jehož správu místní areál vesnických staveb v přírodě patří.

Během srpnové okupace se v roce 1968 vojska Varšavské smlouvy na řadě míst setkávala s tuhým odporem ze strany Čechoslováků. Horníci v příbramských uranových dolech například vyhlásili stávku pod heslem Ani gram uranu okupantům. Nejednalo se přitom o spontánní reakci pracovníků, nýbrž organizovanou akci ze strany vedení. Podle ředitele místního Hornického muzea Josefa Velfla je možné tehdejší kampaň vnímat jako „významný, ekonomicky podmíněný projev odporu u nás“, jelikož dodávka radioaktivního materiálu hrála klíčovou roli při výrobě jaderných zbraní. Šéf dolu Karel Boček byl za svolání protestu později odsouzen ke 13 letům odnětí svobody.

Fotografie a další materiály přibližují generální stávku, která pod heslem „Ani gram uranu sovětským okupantům“ trvala týden.

Hornické muzeum Příbram vytvořilo novou expozici v podzemí pod strojovnou Ševčinského dolu. Přibližuje historii strojovny z roku 1880 a vývoj drátěných těžních lan.

Nová expozice připomene mimo jiné někdejší lanovou dráhu, která byla v provozu od roku 1935 do roku 1970 mezi areálem Vojtěšské úpravny na Březových Horách a dolem v Bohutíně.

Průvody, hudba, divadlo, dobové scénky i pouťové atrakce – to vše si budeme moci užít v sobotu 1. a v neděli 2. července při tradiční Prokopské pouti.

Vojenská technika na místo nedostane kvůli staveništi.

V roce 2016 uznala mezinárodní Komise pro nové minerály, nomenklaturu a klasifikaci (CNMNC) českému geologovi Pavlu Škáchovi objev nerostu, který dostal jméno příbramit. Nyní mezinárodní komise ve Stockholmu na seznam minerálů zařadila další příbramský unikát, tentokrát svým jménem odkazuje právě na zdejšího geologa. Jmenuje se škáchait.

Mezinárodní Komise pro nové minerály, nomenklaturu a klasifikaci (CNMNC) zařadila na svůj seznam nový český minerál s názvem škáchait z Příbramska. Zkoumaný přírodní materiál byl vydobyt již v 60. letech 20. století společně s jednou z největších akumulací ryzího stříbra, která kdy byla na Příbramsku nalezena. Na událost upozornil tento týden Český rozhlas.

Minerál dostal název podle geologa z Hornického muzea Příbram Pavla Škáchy.

Výuku báňských věd v Příbrami ukončil v roce 1945 dekret prezidenta Edvarda Beneše.

Masky, hudba a dobrá nálada. V takovém duchu se nesl sobotní masopust na Březových Horách. Nechyběl tradiční průvod, ani bohatý doprovodný program.

Pietní shromáždění za šestnáct občanů z Příbramska popravených v roce 1945 se uskuteční v pátek 17. února dopoledne v obřadní síni Zámečku-Ernestina.

Největší zájem byl loni tradičně o podzemí dolů na stříbro a olovo a jízdy důlními vláčky.

Podle ředitele hornického muzea Josefa Velfla patří Závorka mezi několik málo téměř zapomenutých osobností z Příbramska, jejichž památku doposud v Příbrami nepřipomínala žádná pamětní deska, pomník či jiné pietní místo.

Slavnostní odhalení je plánováno v pátek na Závorkově rodném domě na třídě Kpt. Olesinského při příležitosti 80 let od jeho úmrtí.

16. ledna tomu bude osmdesát let, co v Rovensku pod Troskami zemřel příbramský rodák, hrdina protinacistického odboje František Závorka. U této příležitosti bude v pátek 13. ledna na jeho rodném domě odhalena pamětní deska.

„Prací ke svobodě,“ hlásá nápis nad vstupní branou do Památníku Vojna v Lešeticích u Příbrami. Při pohledu na strážní věže, ploty z ostnatých drátů či dřevěné baráky pro stovky vězňů se většině z nás vybaví asociace s nápisem „Arbeit macht frei“ na branách nacistických koncentračních táborů. Český překlad je přesný.

Tvůrci betlémů na Příbramsku byli zpravidla horníci nebo později i profesionální řezbáři, kteří vytvářeli betlémskou scénu tak, že čestnou stráž tvořili havíři.

Báňská činnost a její technická úroveň zaujímá v dějinách Příbramska mimořádně významné místo. Zvláště důležitá časová etapa v této pracovní tradici se odehrála od sklonku 18. století do 90. let století devatenáctého. Ve druhé polovině 19. století se zdejší montánní podnikání dostalo na vrchol konjunkturální epochy a vydobylo si zároveň věhlasné renomé i v mezinárodním kontextu.

Čekat na něj bude dárek a program Štědrovečerní šichta v Prokopské štole.

Zajímavostí je mimo jiné vzácný betlém s figurkami z chlebové hmoty.

Dvě desítky historických i novodobých betlémů si budou moci prohlédnout návštěvníci Galerie Františka Drtikola v Příbrami na výstavě Příbramské betlémy, která začne 1. prosince a potrvá do 8. ledna.

Termín pro podání návrhů je do středy 30. listopadu.

Pamětnice přelomových událostí 20. století a bývalá členka tajné studentské organizace Šeřík se zúčastní pietního aktu ve čtvrtek 17. listopadu. Během Dne boje za svobodu a demokracii si návštěvníci v památníku prohlédnou tematické výstavy, večer odehraje Divadlo Dagmar dvě představení.

Cílem letošní retrojízdy Zavržická šlapka je v sobotu 27. srpna skanzen příbramského Hornického muzea.

Novinka navazuje na výstavu, kterou Galerie Františka Drtikola prezentovala díla ve veřejném prostoru po roce 1945. Mapa s vyznačenými trasami a doprovodnými informacemi je k dostání v prostorách galerie v Zámečku-Ernestinu.

Prokopská pouť v novodobé historii se na Březových Horách bude konat již po třiatřicáté. Na sobotu 2. a neděli 3. července je připraven bohatý program, při kterém bude otevřena inovovaná část hlavní expozice muzea.

Historik a ředitel Hornického muzea Příbram Josef Velfl na akci zdůraznil, že heydrichiáda byla nejtěžším obdobím nacistické okupace a jen na Příbramsku si vyžádala přes 50 obětí.

Dokumentární příspěvek uvede kanál ČT1 v rámci pořadu Reportéři ČT v pondělí 6. června od 21.15.

Z kilometrové hloubky pod povrchem vytahovali další a další mrtvé, mnoho z nich nešlo identifikovat, nad krajem se ještě dlouho vznášel pach hrůzy a smrti. Před 130 lety došlo v Březových Horách u Příbrami k důlnímu neštěstí, které bylo svého času nejhorší na světě – při požáru zemřelo 319 horníků, z více než 900 dětí se rázem stali sirotci. Ředitel příbramského hornického muzea Josef Velfl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS popisuje, jak mohlo k tragédii dojít.

Stejně jako letos, i v roce 1892 připadal 31. květen na úterý. A stal se tím nejčernějším úterým v dějinách českého báňského podnikání. Ten den došlo v dole Marie na Příbramsku k obrovskému požáru, který se rozšířil i do okolních šachet, a nakonec vyústil v největší důlní katastrofu v oblasti rudného hornictví té doby na světě. Zahynulo 319 lidí včetně řady záchranářů. Zůstalo po nich přes 280 vdov a více než 900 sirotků.

V letošním roce si město Příbram připomene smutné výročí březohorské důlní katastrofy, od níž 31. května uplyne již 130 let. Tragickou událost, při níž zahynulo 319 horníků a záchranářů, uctí řada programů. Již tuto sobotu 28. května tak můžete navštívit Vzpomínkový den v Hornickém muzeu spojený s Muzejní nocí, v úterý pak několik pietních akcí.

Každé město má svoji historii, ta naše je od nepaměti spjata s hornictvím. Na historii svého města jsou Příbramané hrdi, což se projevuje mimo jiné i pořádáním pravidelných hornických akcí. V letošním roce si mimo jiné připomínáme 130. smutné výročí březohorské důlní katastrofy.

Letošní připomínka poslední bitvy v Evropě u Slivice na Příbramsku bude opět bez bojových ukázek. Důvodem jsou práce na dostavbě dálnice D4.

Podobná situace byla i loni a předloni, kdy byl doprovodný program zrušen kvůli pandemii koronaviru.

Například na kruhovém objezdu u náměstí T. G. Masaryka se objeví nepřehlédnutelný symbol obráceného hornického znaku, mlátku a želízka.

Průvodcem v tomto díle bude historik a ředitel Hornického muzea Příbram Josef Velfl

Jiří Dohnal vede v Příbrami taneční školu již od sedmdesátých let.

Sovětsko-československá mezivládní dohoda z konce roku 1945 otevřela Sovětům přístup k velké části našeho přírodního bohatství v podobě uranové rudy, která na základě této dohody putovala výhradně do SSSR.

Letošní program nabídne dětem prázdninové tvořivé dílny na Březových Horách a v Novém Kníně. Skanzen ve Vysokém Chlumci opět ožije akcemi Den řemesel, Vojáci na vsi i divadlem pod širým nebem. „Za hlavní magnet mezi doprovodnými akcemi v Příbrami je možné považovat Hornické slavnosti,“ říká ředitel Hornického muzea Josef Velfl.

Vyskeřský betlém patří ke světovým unikátům. Je nejtypičtějším představitelem umění příbramských a březohorských betlémářů, inspirovaných zdejším hornickým řemeslem. Příbramský betlém je o víc než sto let mladší, tvoří ho pro město charakteristické budovy. Většina tvůrců místních betlémů byli horníci, kteří ve volných chvílích vyřezávali figurky pro svoje jesličky, jak se tu betlémům říká. Koníček se tady dědí po generace tři století.

Prosinec a první část ledna bude v Galerii Františka Drtikola mimo jiné patřit tradiční výstavě betlémů pořádané Hornickým muzeem Příbram a Spolkem Příbramští betlémáři.

Hlasování veřejnosti online je otevřené do 10. prosince.

Časová schránka z pomníku obětem první světové války v Arnoštových sadech v Příbrami ukrývala listinu z roku 1946, která popisuje pohnutý osud díla za druhé světové války. Podle dokumentu, který odborníci vyňali ze schránky, Němci v roce 1943 z pomníku odstranili sochu a poškodili ji. Po válce se sochu podařilo najít v Praze, opravit ji a vrátit na původní místo. Informace v časové schránce historiky překvapily, uvedla mluvčí radnice Eva Švehlová.

Muzeu darovala otcův pracovní oděv, studijní výkaz z dob jeho působení na Vysoké škole báňské, pracovní knížku a další předměty.

Muzeum nabízí při Prokopské pouti pokaždé nějakou novinku nebo zajímavost a ani letošní rok nebude výjimkou.

Důlní neštěstí by se dala se vší úctou k obětem zařadit mezi pilíře hornictví. Technika, vybavení, bezpečnostní předpisy – to všechno se měnilo spolu s mimořádnými událostmi, kterých začalo přibývat s rozvojem průmyslu v 19. století.

Město tímto způsobem oceňuje práci těch, kteří se významnou měrou zasloužili o rozvoj Příbrami a přispěli tak k šíření jejího dobrého jména.

Jestli někomu 21. století nepřeje, jsou to horníci, kteří se dlouhá staletí těšili oblibě mocných. Dokáží i v moderní ekologické době zachovat své řemeslo, anebo je čeká přechod do jiných odvětví?

20. století znamenalo pro horníky řadu změn. Jejich životy výrazně ovlivnily obě války i nástup Komunistické strany, která do dolů nahnala mimo jiné politické vězně.

V Česku se jen obtížně hledají místa, která nejsou dotčena hlubinnou či povrchovou těžbou. Za tisíci kilometry důlních šachet stojí tvrdá práce i ztracené životy.

Hornické muzeum před novou sezonou obměnilo některé expozice.

Hornické muzeum připravilo pro nadcházející turistickou sezónu řadu akcí.

Hornické muzeum se ohlíží za loňským masopustním veselím inspirovaným postavou dobrého vojáka Švejka. Příbramská knihovna nabízí praktické návody na výrobu masek podle hrdinů Čtyřlístku.

Na letošek má muzeum připraveno více než 20 projektů, je však otázkou, jak bude vypadat epidemická situace a co z nich bude možné uskutečnit.

Hornické muzeum Příbram loni poprvé po 13 letech nepřekonalo stotisícovou hranici návštěvnosti. Během zkrácené návštěvní doby kvůli pandemii covidu-19 zavítalo do jeho expozic asi 70.000 platících turistů.

Navzdory úctyhodnému finálnímu číslu zaznamenalo muzeum v tomto roce vysoký propad návštěvnosti. Vlivem omezení otevírací doby se ale mohly uskutečnit rozsáhlé úpravy areálu.