Josep Borrell

Přední ruský opoziční politik Alexej Navalnyj prohlásil, že ničeho nelituje. Učinil tak přesně rok po svém návratu do vlasti, po němž následovalo jeho uvěznění a tvrdý zásah úřadů proti opozici.

Přední ruský opoziční politik Alexej Navalnyj dnes prohlásil, že ničeho nelituje. Učinil tak přesně rok po svém návratu do vlasti, po němž následovalo jeho uvěznění a tvrdý zásah úřadů proti opozici. Informovala o tom agentura AFP. Policie Navalného zatkla na moskevském letišti poté, co se známý kritik Kremlu vrátil z Německa, kde se léčil z otravy nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok.

Hackeři v pátek napadli několik ukrajinských vládních webových stránek, dočasně je vyřadili a pro čtenáře nechali zprávu „bojte se a čekejte na nejhorší“.

Ukrajina byla zasažena masivním kybernetickým útokem, který vyřadil z provozu řadu klíčových vládních internetových stránek a vydal varování pro veřejnost, aby očekávala nejhorší, uvedl server Sky.

Řada ukrajinských vládních internetových stránek se stala terčem kybernetického útoku s výhružným textem, který Ukrajince varoval a hrozil zneužitím jejich osobních údajů.

Kvůli rozsáhlému kybernetickému útoku přestaly fungovat internetové stránky ukrajinského ministerstva zahraničí a dalších úřadů, uvedl podle agentury Reuters resort zahraničí. Jeho mluvčí řekl, že je příliš brzy na vyvozování nějakých závěrů, ale zároveň připomněl, že v minulosti mnoho takových útoků proti Ukrajině podnikli ruští hackeři. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg sdělil, že ukrajinští odborníci na kybernetickou bezpečnost projednávají útok se svými kolegy v Bruselu a že…

Hackeři napadli internetové stránky ministerstva zahraničí a dalších úřadů. Ukrajinská vláda tvrdí, že ale žádná osobní data neunikla.

Evropská unie dostala od Spojených států ujištění, že bez jejího zapojení nebudou žádná ujednání s Ruskem. Uvedl to dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell před neformální schůzkou ministrů obrany a zahraničí zemí evropského bloku v Brestu na severozápadě Francie. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková prohlásila, že bez ohledu na zatím nevalné výsledky schůzek z tohoto týdne musí Západ v jednáních s Moskvou pokračovat.

Rusko by v případě vojenské agrese proti Ukrajině čelilo rozsáhlým následkům, prohlásil dnes šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell poté, co společně s ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou navštívil frontovou linii mezi ukrajinskými silami a proruskými separatisty v Donbasu na východě země. Všech diskuzí o evropské bezpečnosti se podle něj musí účastnit Evropská unie a Ukrajina.

Evropská unie by chtěla mít větší vliv na plánovaná jednání o zmírnění napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Unijní činitelé se pokoušejí získat místo u jednacího stolu, kde se však má podle současných plánů angažovat vedle Spojených států hlavně NATO. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella, který je dnes na návštěvě Ukrajiny, nemůže být EU pouze "neutrálním divákem". Diplomaté však připouštějí, že akceschopnost sedmadvacítky omezuje nejednotný přístup členských zemí k Moskvě i k vlastní bezpečnostní politice.

1. července usednou čeští ministři na půl roku do křesel předsedajících Radě EU. Jakou agendu bude v následujících šesti měsících Evropská unie řešit a co může být českými prioritami?

Lídři členských zemí EU vyzvali unijní orgány, aby pokročily s iniciativami spojenými s nelegální imigrací včetně návrhu na uvolnění imigračních pravidel kvůli krizi na hranicích s Běloruskem. Nouzový plán Evropské komise by podle závěrů dnešního summitu měli prozkoumat zástupci členských zemí. Evropská rada dále vyzvala k zajištění efektivního vracení migrantů do zemí původu.

Ten příběh je reálný, odehrává se v páté největší zemi světa a jeho hlavním hrdinou je Brazilec Luíz Inácio Lula da Silva.

Státy Evropské unie se jednomyslně shodují, že Rusko zaplatí vysokou cenu v podobě ekonomických sankcí za případné napadení Ukrajiny. Po jednání ministrů zahraničí členských zemí to v pondělí řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Sankce chce sedmavacítka sladit se Spojenými státy a Británií.

Státy Evropské unie se jednomyslně shodují, že Rusko zaplatí vysokou cenu v podobě ekonomických sankcí za případné napadení Ukrajiny. Po jednání ministrů zahraničí členských zemí to dnes řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Sankce chce sedmadvacítka sladit se Spojenými státy a Británií. Britský premiér Boris Johnson varoval ruského prezidenta Vladimira Putina, že vpád na Ukrajinu by byla chyba.

Dopis s žádostí o pomoc zaslal v pondělí Evropské komisi litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis. Stěžuje si na politicky motivovaný hospodářský nátlak, který Čína proti baltskému státu rozjela poté, co byla ve Vilniusu otevřena diplomatická kancelář Tchaj-wanu. Litevským vývozcům byl následně odepřen přístup na čínský trh.

Jasné pojmenování hrozeb, vlastní vojenské jednotky a s nimi i větší hlas ve světě. I tyto změny mohou čekat EU.

Ministři zahraničí zemí Evropské unie se v pondělí shodli na dalších sankcích vůči režimu běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. Sankce mají cílit na „všechny zúčastněné“, kteří umožňují transport lidí na hranice s Polskem. V pohraničním prostoru nadále zůstávají tisíce migrantů, kteří touží vstoupit na území EU.

Běloruské síly změnily taktiku v přístupu k migrantům na hranici s Polskem. Už je netlačí k překročení linie uprostřed lesů. Soustředili stovky lidí z Blízkého východu na uzavřeném hraničním přechodu v Kuźnici. „Běloruské síly shromáždily velkou skupinu migrantů u uzavřeného hraničního přechodu. Probíhá masový pokus o vstup na území Polské republiky,“ uvedl Stanisław Żaryn, mluvčí polského ministerstva, které má na starosti koordinaci tajných služeb.

V pondělí by měla Evropská unie uvalit na běloruský režim další sankce. Na seznamu jsou i hotely a aerolinky, které s přepravou migrantů pomáhají.

Situace na hranici mezi Srbskem a Kosovem zůstává velmi napjatá poté, co Priština přestala na kosovské území pouštět automobily se srbskou poznávací značkou a Srbové z tohoto důvodu od minulého pondělí blokují hraniční přechody. Situace se přiostřila i v pondělí, když Srbsko vyslalo k hranici několik obrněných vozů, uvedla agentura AFP. Představitelé EU a NATO vyzvali obě strany k zdrženlivosti a dialogu.

Evropská unie dnes odsoudila "atmosféru zastrašování" v souvislosti s parlamentními volbami v Rusku a poukázala na četné nesrovnalosti při hlasování, na které upozorňovali nezávislí pozorovatelé. Polsko zase označilo za protiprávní skutečnost, že do ruské Státní dumy mohli volit i lidé z východní Ukrajiny, což zkritizovala také EU. Podle Británie průběh voleb, po nichž si dvoutřetinovou ústavní většinu v dolní komoře ruského parlamentu udrží vládní strana Jednotné Rusko, svědčí o vážném omezování demokratických svobod v Rusku.

Evropská unie musí po neúspěchu spojenecké mise v Afghánistánu vybudovat vlastní obranné síly a přestat být vojensky závislá na Spojených státech. Shodli se na tom dnes poslanci Evropského parlamentu v usnesení, v němž označili odchod ze země za "kolektivní selhání" Západu. Evropský blok by se podle zákonodárců měl postarat o lidi ohrožené režimem radikálního hnutí Tálibán či hladomorem a neměl by váhat přijímat na svém území běžence.

Francie ostře kritizovala Spojené státy kvůli jejich nové spolupráci s Austrálií, v jejímž důsledku Canberra zrušila mnohamiliardovou dohodu o nákupu francouzských ponorek. Australský premiér Scott Morrison v pátek řekl, že v červnu francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi naznačil možnost australského odstoupení od dohody o nákupu ponorek, kterou Austrálie v roce 2016 uzavřela s francouzskou firmou. To však Francie popírá.

Evropská unie hodlá ochránit co největší počet Afghánců, nechce však dát podnět k tomu, aby ve velkém zamířili do Evropy. Během diskuse s poslanci Evropského parlamentu to dnes prohlásil šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podle něhož bude sedmadvacítka vyjednávat s Tálibánem i o dodržování lidských práv. Velká část europoslanců vyzývala k tomu, aby se evropský blok vstřícněji postavil k Afgháncům ohroženým nástupem radikálního hnutí a nabídl jim azyl v unijních zemích.

Evropská unie je připravena při splnění konkrétních podmínek jednat s Tálibánem, který převzal moc v Afghánistánu. Míra spolupráce bude záležet na tom, jak radikální hnutí přistoupí k unijním požadavkům, mezi nimiž je například dodržování lidských práv či možnost dalších evakuací ze země. Po neformálním jednání ministrů zahraničních věcí členských zemí bloku to novinářům řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. EU by podle něj chtěla na plnění podmínek či pokračování evakuací dohlížet prostřednictvím společného zastoupení v Kábulu.

Země Evropské unie začaly v reakci na vývoj v Afghánistánu opět hovořit o vytvoření vlastních sil rychlého nasazení. Na závěr dvoudenního jednání ministrů obrany se pro ně ve čtvrtek vyslovil šéf unijní diplomacie Josep Borrell stejně jako zástupci některých vlád v čele s Německem. Podle předsednického Slovinska ministři diskutovali o možnosti, že by do jednotek vysílaly své vojáky jen některé země, což by urychlilo jejich zapojení do akce.

Vlády členských zemí Evropské unie musí pokročit v plánech na vytvoření unijních sil rychlé reakce, aby byl blok lépe připraven na budoucí krize podobné té v současném Afghánistánu. Podle agentury Reuters to uvedl šéf evropské diplomacie Josep Borrell. V rozhovoru zveřejněném v dnešním vydání italského deníku Il Corriere della Sera diplomat upozornil, že rychlé vyslání amerických vojáků v souvislosti se zhoršením bezpečnostní situace v Afghánistánu ukázalo Evropské unii potřebu urychlit snahy o vytvoření společné obranné politiky.

Senát dnes podpořil unijní strategii vůči Rusku, která počítá mimo jiné s koordinovaným postupem EU a posilováním její odolnosti proti hybridním hrozbám nebo v oblasti energetické bezpečnosti. Poukázal také na potřebu podpory ruské občanské společnosti ze strany EU. Strategii v červnu připravil šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

Na kábulském letišti přišlo o život dalších sedm afghánských civilistů, píše server týdeníku Focus s odvoláním na informace britských vojáků. Za jakých okolností lidé zemřeli, není zatím zřejmé. S největší pravděpodobností byli ušlapáni v tlačenici. Na letišti ale panuje chaos. Tisíce vyčerpaných lidí se snaží dostat k letadlům a opustit zemi.

Zklamání, rozhořčení či pocit zrady. Takové emoce podle médií vzbudilo mezi evropskými lídry počínání amerického prezidenta Joea Bidena za afghánské krize spojené se stahováním amerických vojáků. S kritickými reakcemi se setkávají prezidentova slova o cílech 20 let trvající mise v Afghánistánu nebo o nasazení afghánských vojáků. Podle webu Politico se evropští činitelé obávají, že postup Washingtonu přispěje k dalšímu oslabení transatlantického spojenectví, které začalo pod Bidenovým předchůdcem v Bílém domě Donaldem Trumpem.

Evropská unie pomůže sousedům Afghánistánu se zvládáním negativních vlivů, které lze očekávat od zesíleného proudu uprchlíků a migrantů. Prohlásil to dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell po mimořádné schůzce ministrů zahraničí zemí EU.

Evropská unie pomůže sousedům Afghánistánu se zvládáním negativních vlivů, které lze očekávat od zesíleného proudu uprchlíků a migrantů. Prohlásil to dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell po mimořádné schůzce ministrů zahraničí zemí EU.

Evropská unie se společně se členskými státy snaží urychleně najít řešení pro přesídlení afghánských pracovníků a jejich rodin do bezpečí, uvedl dnes mluvčí Evropské komise. Kvůli situaci v Afghánistánu se v úterý sejdou ministři zahraničí unijní sedmadvacítky, oznámil dnes zároveň šéf diplomacie EU Josep Borrell.

O narůstajícím počtu iráckých občanů, kteří se přes Bělorusko nelegálně dostávají do Litvy, členského státu Evropské unie, mluvil šéf unijní diplomacie Josep Borrell s iráckým ministrem zahraničních věcí Fuádem Husajnem. Litevská pohraniční stráž tento týden v jediném dni zadržela rekordních 171 nelegálních migrantů pocházejících z Iráku.

Budovu parlamentu i vlády a televize v Tunisu nadále střeží armáda, situace v zemi se po nedělním odvolání premiéra a pozastavení činnosti parlamentu zklidnila. Prezident Kaís Saíd nařídil dvoudenní přerušení práce veřejných úřadů a do konce srpna má platit zákaz nočního vycházení. Podle listu The New York Times Saíd upevňuje moc.

Haitský prezident Jovenel Moïse byl v noci na středu zavražděn ve své rezidenci. Informoval o tom portál televize France 24.

Prezidenti a premiéři členských zemí EU se na bruselském summitu shodli na poskytnutí dalších peněz zemím včetně Turecka, z nichž či přes které do Evropy proudí žadatelé o azyl. Po rychlém schválení závěrů k tématu migrace a zhruba hodinové debatě o kontroverzním maďarském zákonu zakazujícím školní osvětu o sexuálních menšinách následně zahájili šéfové států pracovní večeři věnovanou zejména vztahům s Ruskem a Tureckem. V její první části potvrdili záměr posilovat celní unii s Ankarou, pokud se i nadále zdrží dřívějších provokativních akcí.

Lídři členských států EU se opět sešli na jednání v Bruselu. Summit tentokrát řeší vztahy s Ruskem, migraci nebo kontroverzní maďarský zákon.

Na programu čtvrtečního summitu EU je systematičtější spolupráce členských států proti ruským hrozbám.

Francie a Německo chtějí do závěrů čtvrtečního summitu Evropské unie prosadit plán uspořádat vrcholnou schůzku unijních lídrů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Uvedl to dnes jeden z unijních diplomatů, podle něhož je však úspěch iniciativy předložené den před summitem nejistý. Prezidenti a premiéři členských zemí EU budou ve čtvrtek probírat novou strategii vztahů s Ruskem a dosud se očekávalo, že se bude spíše obecně hovořit o tom, jak vyvážit lepší připravenost na ruské hrozby se snahou o konstruktivní spolupráci.

Zda zmínka o setkání s ruským prezidentem Vladimírem Putinem z textu závěrů schůzky vypadne či tam zůstane, rozhodnou velvyslanci členských zemí.

Ministři zahraničí zemí Evropské unie v pondělí dosáhli politické shody na hospodářských sankcích proti běloruskému režimu. Novinářům to v Lucemburku řekl šéf české diplomacie Jakub Kulhánek, podle něhož by měly postihy zaměřené na několik konkrétních odvětví běloruské ekonomiky citelně zasáhnout autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka.

Evropská unie by měla systematičtěji a koordinovaněji čelit ruským hrozbám a nepřátelským akcím. Vyplývá to z nové strategie vztahů s Ruskem, kterou představil šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Sedmadvacítka podle ní zároveň chce usilovat o spolupráci v oblastech společného zájmu, té však v současnosti brání aktivní politika Moskvy mířící opačným směrem. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové je zásadní, aby byly členské země v přístupu k Rusku jednotné.

Evropská unie musí podle europoslanců tvrdě zareagovat na zločinné a represivní akce autoritářského režimu běloruského vládce Alexandra Lukašenka. Evropští zákonodárci v dnešní debatě vyzvali unijní země, aby neváhaly s přijetím cílených ekonomických sankcí, které by Lukašenka připravily o zdroj příjmů. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell přislíbil, že postihy vůči konkrétním činitelům a firmám zavede EU v "příštích dnech".

Evropský parlament dnes definitivně schválil zavedení covidových certifikátů, takzvaných covidových pasů, které by měly lidem od začátku července usnadnit cestování za hranice. Výrazná většina europoslanců podpořila pravidla, díky nimž budou muset bezplatná osvědčení o očkování, negativním testu či prodělané nemoci vydávat a uznávat všechny unijní země. Podle poslanců bude zavedení certifikátů zásadním krokem k obnovení svobody pohybu a pomůže nejen turistům, ale i přeshraničním pracovníkům či studentům. Hladké zavedení systému bude nyní na členských zemích.

Šéfka EU Ursula von der Leyenová v pátek varovala běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, že „je čas změnit kurz“, a slíbila mu, že pokud opustí moc, dostane balíček podpory ve výši tří miliard eur.

Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell se obává možné eskalace sporu okolo běloruského vzdušného prostoru, do něhož se ve čtvrtek vložila Moskva. Borrell dnes prohlásil, že ruské rozhodnutí neumožnit přistát některým aerolinkám v Moskvě způsobilo na unijní straně velké komplikace. Ruská prezidentská kancelář dnes podle agentury TASS ale uvedla, že nevidí důvod pro vznik nových problémů ve vztahu Ruska a Evropské unie.

Lídři zemí EU vyzvali k přijetí dalších sankcí vůči Bělorusku. Chtějí také zastavit přelety aerolinek z EU běloruským vzdušným prostorem.

Svět odmítavě reaguje na nedělní vynucené přistání civilního letadla v Bělorusku, po kterém místní úřady zadržely opozičního novináře Ramana Prataseviče, jenž byl na palubě. Lídři zemí Evropské unie se dnes večer shodli na přijetí cílených sankcí vůči Bělorusku. Zároveň vyzvali unijní letecké přepravce, aby se vyhýbali běloruskému vzdušnému prostoru. Chtějí rovněž znemožnit přelety a přistání běloruských aerolinek na území členských států EU. Pratasevič se večer objevil na videu, v němž se doznává k "organizování masových nepokojů" a říká, že se nachází ve vazební věznici v Minsku.

Česko trvá na důkladném mezinárodním vyšetření incidentu, který podle ministerstva zahraničí ohrozil životy pasažérů a posádky.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie vyjádřili v noci na dnešek na bruselském summitu solidaritu Česku v souvislosti s kauzou Vrbětice a následným diplomatickým sporem s Ruskem. Ve společném usnesení rovněž podpořili českou reakci. Odsoudili také "ilegální, provokativní a rozkladné ruské aktivity vůči EU, členským státům a jinde". Summit se usnesl, že unie bude nadále prosazovat dosavadní přístup k Rusku, který je kombinací tlaku na dodržování mezinárodního práva a spolupráce v oblastech společného zájmu. O společném vyhošťování diplomatů v solidaritě s Českem lídři nejednali.

Ministři zahraničí zemí Evropské unie dnes vyzvali k okamžitému zastavení bojů mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás. Maďarsko společné komuniké nepodpořilo.

Ministři zahraničí zemí Evropské unie vyzvali k okamžitému zastavení bojů mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás, které má umožnit ochranu civilistů a doručení humanitární pomoci. Neshodli se však na společném prohlášení požadujícím od Izraele "přiměřenou obranu" před útoky z Pásma Gazy. Po mimořádné videokonferenci se zástupci vlád to prohlásil šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podle něhož společné komuniké nepodpořilo Maďarsko.

Tato glosa nemá argumentovat, proč by Hrad nebo radnice Prahy 6 měly na svých budovách převléct izraelskou vlajku za tu palestinskou. Já prosím, aby tam nevisela vlajka ani jedna.

Ne zcela vzorná reputace Česka v Evropě, včetně potíží jeho ministerského předsedy, nerozhodnost, co vlastně chceme, i načasování. Důvodů, proč ČR na mezinárodní scéně ohledně kauzy Vrbětice zatím moc neuspěla, je vícero.

Unie podle šéfa unijní diplomacie dál stojí za Českem v kauze Vrbětice.

Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) považuje za klíčové, aby Evropská unie v kauze Vrbětice jasně stála za Českou republikou a byla jednotná. To je cíl české diplomacie a daří se naplňovat, sdělil na dotaz ČTK poté, co šéf unijní diplomacie Josep Borrell uvedl, že EU nechce dále zvyšovat napětí ve vztazích s Moskvou vyhošťováním dalších ruských diplomatů.

Evropská unie nechce dále zvyšovat napětí ve vztazích s Moskvou vyhošťováním dalších ruských diplomatů. Po jednání ministrů zahraničí členských zemí bloku to novinářům řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

Zatímco po útoku na agenta Skripala země napříč Evropou a USA vypovídaly ruské diplomaty, Česká republika si podporu nedokázala vyjednat. Česká republika v čele s premiérem Andrejem Babišem a vicepremiérem Janem Hamáčkem rozpoutala diplomatickou válku s Ruskem. Vládní politici očekávali solidární vyhoštění ruských diplomatů a špionů z dalších zemí Evropské unie. Nic takového se ale nekoná. „Musíme hledat jasnou podporu, ale zároveň se snažit nezvyšovat napětí,“ zdůvodnil odmítavý postoj šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Současně ale zopakoval, že evropské státy v kauze Vrbětice plně stojí za Českou republikou. Postoj Evropské unie je na první pohled překvapivý.