Josep Borrell

Belgická policie vyšetřuje dvě vysoce postavené osobnosti spojené s EU. „Důvěryhodnost institucí EU kauza určitě poškodí,“ nepochybuje analytik Viktor Daněk z institutu Europeum.

Ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022 spustila největší přestavbu evropské bezpečnostní architektury od konce studené války. Za tři roky konfliktu se kontinentální obranné výdaje vyšplhaly na úroveň přesahující závěr studené války, dosáhly rekordních 693 miliard dolarů v roce 2024 a přepsaly desítky let vojenského oslabování. Zatímco v roce 2021 pouze čtyři členské státy EU plnily dvouprocentní závazek NATO, do roku 2024 tento práh překročilo šestnáct zemí.

Než lídři zemí Evropské unie na svých summitech slavnostně oznámí dohodu nad některým z klíčových témat, předchází tomu zpravidla zdlouhavé vyjednávání příslušných ministrů a diplomatických týmů. Dlouhodobě dojednávaná stanoviska přitom mohou na poslední chvíli ovlivnit nečekané obraty amerického prezidenta Donalda Trumpa, zhusta oznamované na sociálních sítích.

Armády evropských států trápí vnitřní dluh ve výši stovek miliard eur. I proto by se země NATO měly shodnout na navýšení výdajů na obranu, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Jiří Šedivý, bývalý ministr obrany a donedávna i šéf Evropské obranné agentury (EDA). Podle něj je navzdory zvýšeným investicím do obrany možné vydávat peníze i na klimatické cíle. „Investice do obou odvětví se nevylučují,“ uvedl. Popsal, do čeho by se peníze měly investovat, i jak by se NATO mělo přiblížit k většímu propojení armád.

Po předloňském útoku Hamásu na Izrael a následném rozpoutání krvavé odvety židovským státem Evropská unie výrazně navýšila humanitární pomoc Palestincům i finanční a diplomatickou podporu palestinské autonomii. EU se také jasně postavila za agenturu UNRWA, kterou Izrael vykázal ze země. V pondělí se koná na okraj zasedání ministrů zahraničí vůbec první palestinsko-unijní summit.

Arménie prožívá dlouhodobý příklon k Západu, který minulý týden vyvrcholil schválením návrhu zákona o vstupu země do Evropské unie. Překážek v arménském členství je ale hned několik, třeba i vazby na sousední Rusko. „Po karabašských válkách se ukázalo, že Rusko není skutečným bezpečnostním partnerem. Proto Arménie začala hledat jiné cesty,“ vysvětluje v rozhovoru pro iROZHLAS.cz politický geograf z Ostravské univerzity Vincenc Kopeček.

Členské státy Evropské unie (EU) schválily patnáctý balík sankcí proti Rusku, které pokračuje v invazi na Ukrajině. Informovala o tom Rada EU. Balík obsahuje mimo jiné omezení mířící na 54 osob a třicet právnických subjektů, které se podílejí na ruské vojenské agresi. Opatření jsou například zaměřena proti takzvané stínové flotile zahraničních plavidel, která přepravují ruské ropné produkty.

Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar ve čtvrtek v rámci své návštěvy Česka oznámil, že se židovský stát odvolal proti rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC) o zatykači na premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Joa'va Galanta. Zatykač byl na politiky vydán kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v Pásmu Gazy. Poradce premiéra Petra Fialy (ODS) pro národní bezpečnost Tomáš Pojar ve čtvrtečním Interview ČT24 prohlásil, že mezinárodní soud tímto krokem ztratil důvěryhodnost.

Pokud si to bude přát jasná většina zákonodárců, měla by se vláda vážně zabývat tím, zda odstoupí od Mezinárodního trestního soudu (ICC). Řekl to poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. ICC nedávno vydal zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, což Česko označuje za „nešťastné“.

Nejlidnatější země EU oprašuje koncept civilní ochrany z doby studené války. Aktualizuje seznam bunkrů, ale i dalších míst, kde by se obyvatelé osmdesátimilionové země mohli skrýt v případě hrozby raketového útoku.

Po celou dobu svého pětiletého mandátu se šéf unijní diplomacie Josep Borrell profiluje jako naprosto neschopný alibista a srab. Uvedla to europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) v reakci na Borrellův postoj k zatykačům vydaným Mezinárodním trestním soudem (ICC) na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a na bývalého ministra obrany Joava Galanta kvůli obvinění z válečných zločinů spáchaných v Pásmu Gazy. Borrell uvedl, že evropské země musí zatykače respektovat, Česko považuje rozhodnutí…

Evropské vlády si nemohou vybírat, zda budou nebo nebudou respektovat zatykače vydané Mezinárodním trestním soudem (ICC). Podle agentury Reuters to v sobotu řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Ve čtvrtek vydal ICC zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a na bývalého ministra obrany Joava Galanta, a to kvůli obvinění z válečných zločinů spáchaných v Pásmu Gazy. Třetí vydaný zatykač je na zřejmě už zabitého šéfa vojenského křídla Hamásu Muhammada Dífa kvůli jeho podílu…

Nikósie - Evropské vlády si nemohou vybírat, zda budou nebo nebudou respektovat zatykače vydané Mezinárodním trestním soudem (ICC). Podle agentury Reuters to dnes řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Ve čtvrtek vydal ICC zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a na bývalého ministra obrany Joava Galanta, a to kvůli obvinění z válečných zločinů spáchaných v Pásmu Gazy. Třetí vydaný zatykač je na zřejmě už zabitého šéfa vojenského křídla Hamásu Muhammada Dífa kvůli jeho podílu na masakru z loňského 7. října na jihu Izraele.

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy čtvrtka 21. listopadu 2024.

Zatykače, které dnes Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a na bývalého ministra obrany Joava Galanta, nejsou politickou záležitostí. Rozhodnutí soudu by tedy mělo být respektováno a také v praxi provedeno, uvedl šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell.

Josep Borrell po jednání unijních ministrů obrany zdůraznil nutnost pokračovat v podpoře Ukrajiny, která již obdržela milion kusů dělostřelecké munice. Dodávky mají pokračovat, Česko pomáhá s dalšími 500 000 granáty do konce roku.

Evropská unie nepřeruší politický dialog s Izraelem, jak to navrhoval šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Některé členské státy EU včetně Česka s tím dnes na jednání v Bruselu nesouhlasily. Novinářům…

Slovenský premiér Robert Fico kritizoval rozhodnutí Spojených států povolit Ukrajině používání amerických raket k útokům na cíle v Rusku, které před více než dvěma lety vojensky napadlo sousední zemi. Západní státy si podle Fica přejí pokračování války na Ukrajině. Ficova vláda od svého loňského nástupu do úřadu kritizuje západní vojenskou pomoci Kyjevu a sankce, které na Moskvu uvalila Evropská unie kvůli její agresi vůči Ukrajině.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó varoval před rozšířením války na Ukrajině do globálního měřítka. To končící šéf evropské diplomacie Josep Borrell v Bruselu vyzýval EU k jednotné podpoře Kyjeva.

Přímé zapojení KLDR do války na Ukrajině a Kimova vojenská pomoc Rusku znervózňuje evropské představitele. Šéf diplomacie EU Josep Borrell zdůraznil, že situace je opravdu vážná. Doufá, že do války zasáhne Čína a Severní Koreu v podpoře Moskvy zastaví.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell navrhuje členským státům EU, aby sedmadvacítka pozastavila pravidelný politický dialog s Izraelem. Přivedly ho k tomu zprávy různých nezávislých mezinárodních organizací, podle kterých Izrael porušuje lidská práva a mezinárodní humanitární právo. Informuje o tom agentura DPA s odvoláním na činitele v EU.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell navrhuje členským státům EU, aby sedmadvacítka pozastavila pravidelný politický dialog s Izraelem. Přivedly ho k tomu zprávy různých nezávislých mezinárodních organizací, podle kterých Izrael porušuje lidská práva a mezinárodní humanitární právo. Informuje o tom agentura DPA s odvoláním na činitele v EU.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell navrhuje členským státům EU, aby sedmadvacítka pozastavila pravidelný politický dialog s Izraelem. Přivedly ho k tomu zprávy různých nezávislých mezinárodních organizací, podle kterých Izrael porušuje lidská práva a mezinárodní humanitární právo. Informuje o tom agentura DPA s odvoláním na činitele v EU.

NÁZOR / Evropská unie dodala Ukrajině již téměř milion dělostřeleckých nábojů, oznámil šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Blíží se díky tomu množství, které slíbila Kyjevu dodat do jara letošního ro…

Někdejší estonská premiérka Kaja Kallasová se na výsluní mezinárodní politiky dostala díky svému tvrdému přístupu vůči Rusku. Se stejnou vizí přichází i mezi špičky Evropské unie, kde zaujme post šéfky diplomacie.

Vítězství Ukrajiny je naší prioritou, řekla v úterý během slyšení před výborem v Evropském parlamentu kandidátka na šéfku unijní diplomacie Kaja Kallasová.

Mezinárodní měnový fond [MMF] zahájil další přezkum plnění úvěrového programu pro Ukrajinu. Uvedla to agentura Bloomberg. Kyjev v poslední době odložil přijetí daňových zákonů, které MMF ale očekával.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell strávil pondělní ráno v dělostřeleckém krytu v Kyjevě. Uvedl to na síti X. Později prohlásil, že Evropská unie napadené zemi, která se již přes dva a půl roku brání agresivnímu Rusku, dodala 980 tisíc kusů dělostřeleckých granátů. Informuje o tom server RBC-Ukraine.

Evropská unie dodala Ukrajině přes 980 000 dělostřeleckých granátů a hranici jednoho milionu překoná do konce roku. V pondělí to podle agentury Reuters řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. S dodávkami dělostřelecké munice pomáhá rovněž iniciativa vedená Českem. Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) díky tomu Ukrajina do konce roku získá 500 000 granátů.

Evropská unie dodala Ukrajině přes 980 tisíc dělostřeleckých granátů a hranici jednoho milionu překoná do konce roku. Dnes to podle agentury Reuters řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

Brusel/Kyjev - Evropská unie dodala Ukrajině přes 980.000 dělostřeleckých granátů a hranici jednoho milionu překoná do konce roku. V dnes zveřejněném rozhovoru s ukrajinským portálem Jevropejska pravda to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. S dodávkami dělostřelecké munice pomáhá rovněž iniciativa vedená Českem. Podle českého premiéra Petra Fialy díky tomu Ukrajina do konce roku získá 500.000 granátů.

Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell přicestoval v sobotu do Kyjeva, kde podle agentury AFP hodlá ujistit Ukrajinu o pokračující unijní podpoře. Ukrajina mezitím v noci na sobotu zaznamenala novou vlnu útoků z Ruska, při kterých v Oděse zahynul nejméně jeden člověk a 13 jich zbylo zraněno. Ruské úřady hlásí sestřelení 50 ukrajinských dronů nad sedmi oblastmi, píše ruskojazyčný server BBC.

Kyjev - Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell dnes přicestoval do Kyjeva, kde podle agentury AFP hodlá ujistit Ukrajinu o pokračující unijní podpoře. Ukrajina mezitím v noci na dnešek zaznamenala novou vlnu útoků z Ruska, při kterých v Oděse zahynul nejméně jeden člověk a 13 jich zbylo zraněno. Ruské úřady hlásí sestřelení 50 ukrajinských dronů nad sedmi oblastmi, píše ruskojazyčný server BBC. Ukrajinské zdroje následně uvedly, že jejich bezpilotní letouny zasáhly chemický závod v Tulské oblasti.

Integrace Gruzie do Evropské unie zůstává pro Tbilisi prioritou, prohlásil gruzínský premiér Irakli Kobachidze z vládní strany Gruzínský sen. Ta podle oficiálních výsledků zvítězila v sobotních volbách. Opozice a prezidentka Salome Zurabišviliová volby zpochybnily a odmítají je uznat. Pochybnosti o regulérnosti hlasování mají i mezinárodní pozorovatelé. Zemi zřejmě čekají masivní protesty.

ANALÝZA / Sobotní volby v Gruzii přinesly výsledek, kterého se mnozí obávali. Podle oficiálního sčítání hlasů v nich totiž znovu drtivě zvítězila vládní strana nazývaná paradoxně „Gruzínský…

Gruzie se při parlamentních volbách, které vyhrál vládní a proruský Gruzínský sen s 55 procenty, stala obětí ruské speciální operace. Dnes to podle tiskových agentur prohlásila gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová, která výsledky voleb neuznala a která podporuje směřování své země k Evropské unii.

Lucemburk - Izraelské útoky na mírovou misi OSN v Libanonu (UNIFIL) jsou podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella absolutně nepřijatelné. Borrell to uvedl dnes v Lucemburku na okraj jednání ministrů zahraničí zemí Evropské unie. V misi má své vojáky několik zemí EU. Společné prohlášení sedmadvacítky ohledně útoků na UNIFIL bylo zveřejněno teprve v neděli večer, podle šéfa unijní diplomacie "trvalo příliš dlouho", než se představitelé zemí EU na textu shodli. K evakuaci příslušníků mise OSN z oblasti bojů mezi izraelskou armádou a libanonským militantním hnutím Hizballáh dnes mezitím vyzval další člen izraelské vlády. Odchod mise dnes naopak rezolutně odmítl španělský premiér Pedro Sánchez.

„Takové útoky proti mírovým jednotkám OSN představují vážné porušení mezinárodního práva,“ uvedl Borrell. V misi UNIFIL má své vojáky několik zemí EU.

O prověření využití financí, které Evropská unie poskytla UNRWA (Agentura OSN pro pomoc palestinským uprchlíkům na Blízkém východě), žádá šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella skupina 55 europoslanců v čele s Tomášem Zdechovským (KDU-ČSL). Důvodem jsou informace o možném zapojení některých pracovníků agentury do struktur teroristické organizace Hamás.

Česká republika spolu s Maďarskem a Rakouskem zablokovala společné prohlášení EU k válce mezi Izraelem a Hizballáhem. Dobře udělala. Krátce na to Josep Borrell vydal prohlášení vlastní. Jeho text je skandální.

Česká republika podle serveru Euronews zablokovala společné prohlášení Evropské unie vyzývající k „okamžitému příměří“ mezi Izraelem a libanonským radikálním hnutím Hizballáh. Sedmadvacítka tak k vyostřujícímu se konfliktu nemohla jednotné stanovisko vydat. České ministerstvo zahraničí sdělilo, že Praha prohlášení zablokovala, neboť jednostranně omezovalo právo Izraele na sebeobranu proti teroristům z Hizballáhu.

Česká republika podle serveru Euronews zablokovala společné prohlášení Evropské unie vyzývající k „okamžitému příměří“ mezi Izraelem a libanonským radikálním hnutím Hizballáh. Sedmadvacítka tak k vyostřujícímu se konfliktu nemohla jednotné stanovisko vydat. České ministerstvo zahraničí sdělilo, že Praha prohlášení zablokovala, neboť jednostranně omezovalo právo Izraele na sebeobranu proti teroristům z Hizballáhu.

Prohlášení podle českého ministerstva zahraničí jednostranně omezovalo právo Izraele na sebeobranu proti teroristům z Hizballáhu.

Česká republika podle serveru Euronews zablokovala společné prohlášení Evropské unie vyzývající k okamžitému příměří mezi Izraelem a Hizballáhem.

Česká republika podle serveru Euronews zablokovala společné prohlášení Evropské unie vyzývající k „okamžitému příměří“ mezi Izraelem a libanonským radikálním hnutím Hizballáh. Sedmadvacítka tak k vyostřujícímu se konfliktu nemohla jednotné stanovisko vydat. České ministerstvo zahraničí sdělilo, že Praha prohlášení zablokovala, neboť jednostranně omezovalo právo Izraele na sebeobranu proti teroristům z Hizballáhu.

Česká republika podle serveru Euronews zablokovala společné prohlášení Evropské unie vyzývající k  „okamžitému příměří“ mezi Izraelem a Hizballáhem. Sedmadvacítka tak k vyostřujícímu se konfliktu nemohla jednotné prohlášení vydat.

Šéf evropské diplomacie Josep Borrell prohlásil, že je potřeba se vyhnout další izraelské operaci v Libanonu. Podle něho by to totiž mohlo v regionu ještě více eskalovat situaci.

Útok Izraele v pondělí brzy ráno zasáhl obytný dům v jedné ze čtvrtí centra libanonského hlavního města Bejrút. Podle agentur se jedná o první útok Izraele na území metropole od začátku téměř rok trvajícího konfliktu v regionu. Izrael se k incidentu nevyjádřil, později ale uvedl, že v pondělí před svítáním na východě Libanonu zasáhl desítky cílů hnutí Hizballáh. V pondělí vystoupil zástupce zabitého šéfa hnutí Naím Kásim a hovořil o připravenosti na dlouhou válku. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell svolal mimořádné zasedání ministrů zahraničí EU kvůli vyostření situace.

V pátek večer vyvrcholila operace, kterou vedl Izrael proti libanonskému teroristickému hnutí Hizballáh. Při náletu na komplex domů na jižním předměstí Bejrútu Dahíja se mu podařilo zasáhnout podzemní ústředí Hizballáhu. Zemřel v něm i jeho vůdce Hassan Nasralláh i další vysocí představitelé hnutí včetně velitele jižní fronty Alího Karakího.

Když mluví o míru, začínají uvažovat v kategoriích kapitulace. V reakci na účast Maďarska na iniciativě Přátelé míru, kterou založily Čína a Brazílie s cílem projednat mírový plán pro Ukrajinu to řekl…

Po měsících vzájemného ostřelování stojí Izrael a libanonské hnutí Hizballáh na prahu otevřené klasické války. Pondělní izraelské údery v Libanonu přitom ukázaly, že se konflikt stává ještě závažnějším než v době druhé libanonské války v roce 2006. Světoví lídři varují před rozpoutáním konfliktu, do kterého by byli vtaženi i další hráči Blízkého východu. „Hrozí vypuknutí totální války, závisí ale na reakci Hizballáhu,“ říká analytik Jan Daniel.

Izrael v posledních dnech zesílil útoky na libanonské teroristické hnutí Hizballáh. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella je Izrael na prahu otevřené války. Analýza CNN ale uvádí, že židovský stát možná rozehrál vysoce rizikovou strategii, která válkou končit nemá.

Libanonské hnutí Hizballáh od úterního rána opět ostřeluje Izrael. Sirény se rozezněly na severu země u Haify a v Galileji. Kvůli eskalujícím bojům zrušily aerolinky Wizz Air a British Airways lety do Izraele i z něj. Úterní ráno potvrzuje, že konflikt sílí. Hizballáh vypálil raketu jako odvetu za pondělní izraelské nálety, které si vyžádaly na pět set mrtvých a přes 1600 zraněných. Podle EU jde o válku v plné síle.

Útoky, které Izrael v pondělí podnikl proti skladům a odpalištím raket Hizballáhu, byly největší izraelskou akcí tohoto druhu v Libanonu od roku 2006. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell pak na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku prohlásil, že současná eskalace napětí je téměř na úrovni plnohodnotné války. Prezident Petr Pavel reagoval na útoky tím, že Izraeli nezbývá nic jiného než se bránit, pokud je vystaven trvalým útokům.

Současná eskalace napětí mezi Izraelem a libanonským šíitským hnutím Hizballáh se téměř dostala na úroveň plnohodnotné války. V New Yorku to na okraj zasedání Valného shromáždění OSN řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

Současný konflikt mezi Izraelem a Libanonem může přerůst v totální válku. Šéf diplomacie Evropské unie varuje před eskalací napětí.

„Situace je mimořádně nebezpečná a znepokojivá,“ prohlásil šéf unijní diplomacie Josep Borell na okraj zasedání Valného shromáždění OSN. „Pokud tohle není válečná situace, pak nevím, jak to nazvat,“ dodal.

Současná eskalace napětí mezi Izraelem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh se téměř dostala na úroveň plnohodnotné války, prohlásil v New Yorku na okraj zasedání Valného shromáždění OSN šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Ministři zahraničí zemí skupiny G7 varovali, že stupňování konfliktu na Blízkém východě nikomu prospěch nepřinese. Česko v reakci zdůraznilo právo židovského státu na sebeobranu. Pondělní izraelské útoky na sklady a odpaliště raket Hizballáhu byly největší akcí Jeruzaléma tohoto druhu v Libanonu od roku 2006.