Karel Strachota

Žáci na prvním stupni by ve školách neměli mít přístup k mobilním telefonům, pro ty na druhém stupni by to mohlo platit o přestávkách. Brzy jmenovaný ministr školství Robert Plaga (za ANO) o plánu mluví dlouhodobě. Podle posledního vyjádření by ale nejdříve chtěl jít cestou doporučení.

Online agrese mezi mladistvými přibývá. Více než polovina dětí má podle nového průzkumu negativní zkušenost se slovním ubližováním. Setkávají se ale i se šířením ponižujících fotografií nebo vyhrožováním.

Zahájili jsme Měsíc Příběhů bezpráví a ocenili statečné ženy, které se nebály vzdorovat.

Dvacet osobností převzalo v neděli ve Valdštejnském paláci stříbrné pamětní medaile Senátu. Oceněni byli mimo jiné kněz Ladislav Heryán, reportér Vojtěch Boháč, režisér Jiří Mádl či Dita Formánková.

Studentské volby u gymnazistů starších 15 let by v Plzeňském kraji vyhrálo hnutí STAN s 28,3 procenty hlasů. Následuje koalice SPOLU se ziskem 25,7 procent a Piráti se 17,3 procenty. To jsou také jediné subjekty, které by se podle nich dostaly do Sněmovny. Výsledky se ale podle typu škol značně liší. Třeba na učilištích to bylo obráceně. Drtivě zabodovali Motoristé a Starostové sotva přelezli tři procenta.

Studentské volby proběhly na více než polovině středních škol.

Rekordní počet českých středních škol se příští týden zapojí do studentských voleb, kde si středoškoláci vyzkouší hlasování do Poslanecké sněmovny a získají tak zkušenost s občanskou participací před skutečnými volbami.

Zavolíme! už čtvrtý rok otevírá debatu o politice ve školách a usiluje o zvýšení angažovanosti studentů ve veřejném prostoru. Projekt už v minulosti přivítal kandidáty na prezidenta nebo ty do Evropského parlamentu.

Díky projektu Studentské volby, který jako Člověk v tísni pořádáme při vzdělávacím programu Jeden svět na školách, si mohou středoškoláci vyzkoušet volby „nanečisto“ a porozumět principům zastupitelské demokracie i volebnímu systému České republiky.

Proč je důležité přibližovat mladým lidem historické příběhy bezpráví? A jak se daří projektu Jeden svět na školách, který doplňuje mezinárodní filmový festival o lidských právech Jeden svět? „Tři čtvrtiny českých základních a středních škol využívají některé z našich materiálů. Přibývá vyučujících, kteří považují za důležité seznamovat mladé lidi s tím, co jsme žili před rokem 1989,“ uvádí ředitel Jednoho světa na školách Karel Strachota.

Projekt Příběhy bezpráví letos oslaví 20 let. "Ne vždy jsme to měli lehké. Ztráta historické paměti je pro mnohé výhodná," varuje Karel Strachota.

Letošní ročník festivalu Jeden svět nabídne více než stovku filmů s lidskoprávní tématikou. Zahájí ho snímek Vzpomínky plné přízraků, který se odehrává ve válkou poznamenané Sýrii. V kategorii Slovenská cesta se Jeden svět věnuje také dění v sousední zemi. Přehlídka, kterou po sedmadvacáté pořádá Člověk v tísni, se uskuteční od 12. března do 27. dubna. Filmy mohou lidé zhlédnout v 57 městech a obcích po celém Česku.

„Mami, ty už si fakt nepamatuješ?“ ptám se, když zasněně vzdychne nad starými dobrými časy. Ruzyně, fízlové, zákaz studia, to všechno jí nějak vyšumělo.

Na konci listopadu přijal australský senát zákon, který zakazuje používání sociálních sítí lidem mladším 16 let. Je to dobře? Jakou roli hrají restrikce v případném omezování vlivu sociálních sítí na mladé lidi? A je to jediná cesta?

Tipy pro rodiče, kteří chtějí se svými dětmi budovat odolnost vůči negativním vlivům sociálních sítí a online hraní.

Tipy pro rodiče, kteří chtějí se svými dětmi budovat odolnost vůči negativním vlivům sociálních sítí a online hraní.

Dětem na všechny pády škodí. Stále více států se snaží zregulovat přístup dětí a mládeže k sociálním sítím a čas, který na nich tráví, omezit. Naposledy zákon, který by znemožnil do šestnácti let přístup na nejznámější platformy (Facebook, TikTok či Instagram), zavedla Austrálie. Česko je v těchto snahách napřed. Zákon, který přístup k sociálním sítím reguluje, platí už několik let. Podle odborníků je ale velmi snadné ho obejít. Zpřísnit ho momentálně vláda nezamýšlí. Politici naopak začali být aktivní na platformách, které platí za bezpečnostní riziko.

Praha - Algoritmy na sociálních sítích mají rostoucí vliv a uzavírají uživatele do informačních bublin, zvyšují společenskou polarizaci a umožňují šíření dezinformací a propagandy. Na konferenci s názvem Práva a ochrana dětí v kyberprostoru, kterou uspořádala organizace Člověk v tísni, to řekl odborník na fungování sociálních sítí Daniel Dočekal. Bránit se proti algoritmům je podle něho možné jen tím, že je lidé přestanou používat, u některých platforem jde však nastavení změnit jen částečně nebo vůbec.

Proč je i dnes potřeba mladým lidem vyprávět příběhy bezpráví? Fungují dokumentární filmy o komunismu jako edukační okno do doby nesvobody? Na to se ptáme Karla Strachoty, ředitele Jednoho světa na školách.

Vzdělávací program Jeden svět na školách při příležitosti milionu přehrání lekcí na portálu JSNS.CZ představuje další plány a novinky.

Antikomunismus by měl být základní výbavou všech demokratů, říká ředitel Jednoho světa na školách.  

Blíží se pětatřicáté výročí sametové revoluce a události ze 17. listopadu 1989 a dalších revolučních dní si mohou připomenout i lidé v Jihlavě. Už dnes proběhne projekce filmu 1989: Z deníku Ivany A. Ve středu startuje také výstava Nesmíme zapomenout: Jan Opletal a další oběti listopadu 1939. Sametovou revoluci v Jihlavě připomíná také výuková on-line hra.

Poslechněte si nový díl podcastu Mimo zorné pole o tom, proč někteří učitelé stále neumí učit o komunistické minulosti a jak lze o historii informovat moderně.

Studenti předali Ceny Příběhů bezpráví.

/VIDEO, FOTOGALERIE/ Byla to nanejvýš povedená chyba, kouzlo nechtěného. Místo snímku 1989: z deníku Ivany A. do Benešova dorazil jiný film režiséra Karla Strachoty – Chceme dýchat.

Studenti předali Ceny Příběhů bezpráví.

Půlkulaté výročí takzvané Sametové revoluce si připomenou lidé 17. listopadu v celé České republice a také na Slovensku. Nejinak tomu bude v Benešově.

Praha - K víc než čtyřem desítkám lidí, kteří se postavili komunistickému režimu a které dosud ocenili studenti v projektu Příběhy bezpráví, dnes přibyli tři noví laureáti. V pražském paláci Lucerna ocenění získali Leo Žídek, odsouzený za pokus o emigraci v polovině minulého století k osmi letům vězení, řádová sestra Kristína Zachovalová a signatář Charty 77 a představitel undergroundu v severních Čechách Václav Blabolil.

Romana Kubecová s hosty otevírá témata jako domácí násilí, zanedbání péče či zneužívání v rodině. Za svou práci získala cenu Gratias Tibi.

Titul na základě historického výzkumu vytvořilo studio Charles Games ve spolupráci s Příběhy bezpráví, vzdělávacím projektem společnosti Člověk v tísni. Zdarma dostupná hra vás provede pěti demonstracemi: od ekologických protestů v Teplicích, přes Národní třídu až po ostravskou generální stávku.

Zahrajte si zdarma. Staňte se přímým účastníkem sametové revoluce.

Zahrajte si zdarma naši novou revoluční videohru Velvet 89 a staňte se přímým účastníkem sametové revoluce.

Mediální výbor sněmovny po veřejném slyšení kandidátů do mediálních rad vybral několik finalistů na volná místa v Radě České televize a v Radě Českého rozhlasu. V každém kontrolním orgánu nyní chybí jeden člen, proto výbor sestavil kandidátní listinu se třemi finalisty do každé rady.

Mediální výbor sněmovny si ve středu odpoledne poslechne zájemce o jedno volné místo v Radě České televize a jedno místo v Radě Českého rozhlasu. Na seznamu kandidátů jsou také bývalí radní, kteří chtějí navázat na předchozí funkční období. Do Rady České televize se hlásí Mgr. Vladimír Karmazín. Bývalý ředitel brněnského studia a bývalý provozní šéf veřejnoprávní televize už zasedal v Radě ČT do konce letošního června. Poté svůj mandát obhajoval, při prázdninovém hlasování však poslanci nikoho…

Člověk v tísni ocenil aktivní mladé lidi.

Středoškoláci si zkusili volby nanečisto a vybírali zástupce do Evropského parlamentu. Do projektu se zapojilo 297 škol a bezmála 23 tisíc žáků. Celorepublikově dali nejvíce hlasů koalici SPOLU a koalici Přísaha a Motoristé. Právě druzí zmínění zvítězili u studentů v Plzeňském kraji, SPOLU naopak nechali západočeští žáci až na čtvrtém místě.

Usnadnit učitelům práci s umělou inteligencí (AI) a její zapojení do výuky má nová sada materiálů, kterou připravil vzdělávací program Jeden svět na školách (JSNS) organizace Člověk v tísni. Na webu najdou zájemci návod, jak s umělou inteligencí ve výuce pracovat, příklady využití této technologie ve škole i informace o fungování AI.

U mladých lidí roste podpora členství Česka v Evropské unii (EU) a Severoatlantické alianci (NATO). Zároveň se u nich zvyšuje kritický pohled na život v socialistickém Československu, zjistil dotazníkový průzkum mezi studenty středních škol, který udělala agentura Median pro program Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni. Z výsledků zároveň vyplývá, že o možnosti ovlivnit řešení problémů v Česku nebo ve své obci je přesvědčeno 15 procent mladých.

Zároveň se u nich zvyšuje kritický pohled na život v socialistickém Československu, zjistil průzkum agentury Median.

Čeští mediální experti a lektoři hledají cestu k mediální výchově napříč generacemi. „Když žáci umí poznat, že s nimi nehraje férovou hru influencer na sociálních sítích, dá se to pak přeneseně aplikovat i na další formáty mediálních sdělení,“ vysvětluje lektor mediálního vzdělávání Tomáš Titěra. U žáků naráží na neznalost standardních médií, u učitelů a seniorů zase na

Teplice - Snímek 1989: Chceme dýchat si dnes v Teplicích vysloužil potlesk a pochvalu publika, ve kterém sedělo mnoho účastníků dění, o kterém film referuje. Režisér Karel Strachota přiznal, že byl nervózní před cestou do lázeňského města, jehož život za normalizace zachycuje. S využitím dokumentárního materiálu, archivních záběrů a fotek mimo jiné Tepličanů vytvořil fiktivní příběh dvou mladých lidí, kteří chtějí žít svobodně.

RECENZE. V dokumentárním filmu 1989: Chceme dýchat nejsou žádné mluvící hlavy, střih je rychlý, dynamický a realitu sklonku normalizace odráží tak, až se z plátna na diváka málem vyvalí ten šedožlutý severočeský smog. Potěší (a místy i pobaví) práce s archivy, srozumitelný komentář, či originální ilustrace, které posouvají děj. A pochopitelně dobová punková hudba – domácí i zahraniční.

Karel Strachota, režisér a ředitel Jednoho světa na školách, mluví v rozhovoru o svém novém filmu „1989: Chceme dýchat“, o pátrání po zapomenutých osudech i o tom, jak znalost historie pomáhá rozpoznat autoritářské tendence dneška

Bezmála pět set českých škol promítne během listopadu snímky z nabídky 19. ročníku projektu Příběhy bezpráví – Měsíc filmu na školách. Bude k nim patřit i nový film Karla Strachoty 1989: Chceme dýchat.

Mediální výchovu vyučuje v Česku jen pětina základních a desetina středních škol. Učitelé často nemají dostatečné znalosti, od rodičů navíc slýchají, že takové téma do školy nepatří.

Ukrajinští a čeští studenti dnes večer v Praze u Vltavy uctili památku vrstevníků, kteří zemřeli v důsledku ruské agrese na Ukrajině. Pietní akci uspořádala organizace Člověk v tísni v rámci vzdělávacího programu Jeden svět na školách. Symbolické připomenutí se uskutečnilo v předvečer Dne památky obětí komunistického režimu.

Zhruba pětina základních a desetina středních škol nevyučuje mediální výchovu. U středních odborných učilišť se této problematice nevěnuje 23 procent z nich. Většina ředitelů škol přitom považuje výuku mediální výchovy za důležitou.

Zhruba pětina základních a desetina středních škol nevyučuje mediální výchovu. U středních odborných učilišť se této problematice nevěnuje 23 procent z nich. Většina ředitelů škol přitom považuje výuku mediální výchovy za důležitou. Vyplývá to z průzkumu o stavu mediálního vzdělávání na školách, který vypracovala agentura STEM pro vzdělávací program Jeden svět na školách (JSNS) společnosti Člověk v tísni.

Víc než 150 škol v 85 městech se letos zapojí do Týdnů mediálního vzdělávání, které posedmé v rámci programu Jeden svět na školách pořádá organizace Člověk v tísni. Žáky a studenty základních a středních škol čekají na přelomu května a června diskuse se žurnalisty o novinářské práci, exkurze v redakcích mediálních domů či promítání filmů o zpravodajství a dezinformacích. Speciální nabídku připravili organizátoři pro odborné školy a učiliště. Akce, jejímž cílem je zlepšit mediální gramotnost mladých lidí, začne v úterý on-line debatou nazvanou Kvalitní žurnalistika v době umělé inteligence.

Povědomí o fungování sdělovacích prostředků je v Česku u mladých lidí podle průzkumu na nízké úrovni. Různé pochybné zprávy s nimi pak dokážou manipulovat.

Kdyby se internet smrskl jen na sociální sítě, dětem a dospívajícím by to příliš nevadilo. Tráví tam totiž drtivou většinu svého virtuálního života. Podle Karla Strachoty, odborníka ze vzdělávacího programu Jeden svět na školách, platí jednoduchá poučka: děti by měly trávit v prostředí sociálních sítí času co nejméně.

Letošní mezinárodní festival filmů o lidských právech Jeden svět nabídne 75 celovečerních dokumentů a deset snímků ve virtuální realitě i představení pro školy. Za hlavní téma 25. ročníku vybrali pořadatelé Cenu bezpečí. Důvodem je ruská invaze na Ukrajinu, energetická krize, klimatické změny i sociální nejistoty. Přehlídka se v Praze uskuteční od 22. do 30. března a v dalších 27 městech po republice potrvá do 2. dubna. On-line budou filmy pak k vidění od 2. do 16. dubna.