Kdo umí, ten umí

Pro Jana Kloudu se stal archeopark Země Keltů v Nasavrkách druhým domovem. Jak sám říká, možná i tím prvním. Je totiž lepší než panelový byt.

Olympijský box není jen o úderech a fyzické kondici. Vyžaduje také disciplínu, odolnost a hlavně silnou psychiku. Mistryně České republiky Markéta Tojnarová v pořadu Kdo umí, ten umí popisuje cestu na vrchol českého boxu, náročných trénincích i okamžicích, kdy vrcholový sport znamenal značnou zátěž pro její tělo i mysl.

Výstava, která není jen o umění, ale především o člověku. V litomyšlském bytě sochaře Olbrama Zoubka vznikla komorní expozice Můj tati O., připravená k letošnímu 100. výročí jeho narození.

O tom, stát se archeologem, sní nejeden malý kluk. Jana Musila, archeologa Východočeského muzea v Pardubicích, ale nejdřív zaujala geologie.

Lidská paměť se podle délky uchování informace dělí na tři typy. Senzorická paměť trvá jen pár sekund při prvotním vjemu smysly. Poté nastupuje krátkodobá paměť, odkud jde informace buď do dlouhodobé paměti, nebo ji člověk zapomene. Aby tento proces fungoval správně, je potřeba paměť trénovat.

Aleš Klose ve svém životě kombinuje na první pohled rozdílné světy – architekturu, železniční modelářství a hudbu. V pořadu Kdo umí, ten umí vypráví o své profesi i koníčcích. Jedním z překvapivých přiznání je, že pro architekta bývá vůbec nejtěžší navrhnout vlastní dům.

Jóga je stovky let stará praktika, kterou dodnes využívá mnoho lidí. Z východu se postupně dostala do Ameriky a Evropy. Vlivem času a prostředí se některé její aspekty proměnily. Podle jogínky Romany Martincové je důležité hledat původní východní zdroje.

Tentokrát jsme se za mladou ženou Ladou Vančišinovou, která ráda tvoří, vydali do Miřetic u Hlinska. Založila tam se svou rodinou místo pro lidi, kteří se chtějí něco zajímavého naučit. To místo se jmenuje Na Hájovně u čaje. Je to hájovna postavená v roce 2019 na místě bývalého chléva.

Velkou část svého profesního života strávil Bohumil Kos v divadle, ovšem nikoliv na jevišti, ale v jeho zákulisí a v kanceláři. Je jedním ze stabilních pilířů Východočeského divadla v Pardubicích a už 26 let zodpovídá za jeho technický a ekonomický provoz.

Akademická malířka Miroslava Zychová se sice narodila v Poličce, ale starobylý dům, kde žili už její předkové, stojí na Betlémě v Hlinsku. A právě tam nachází malířka ten správný klid pro svou tvorbu.

Známý jazzový kytarista Rudy Linka vystoupil v rámci festivalu Pardubické hudební jaro ve východočeské metropoli a navštívil i Český rozhlas Pardubice. Tento talentovaný Čechošvédoameričan patří mezi přední světové jazzmany a jeho hudba oslovuje posluchače po celém světě.

Narodil se ve Smidarech, zemřel v Praze. Přesto je jméno básníka, spisovatele a redaktorka Jiřího Šotoly neodmyslitelně spjato s Luží a hradem Košumberk.

Restaurování památek je boj s časem. S tím, který už uplynul a tím, co teprve přijde. Je to krásná, ale přitom náročná profese. Vyžaduje výtvarné nadání, znalosti v oboru umění i chemie a samozřejmě také dobrou fyzickou kondici.

Nalbinding je velmi stará technika pletení jehlou. První nálezy takto vyrobených textilií jsou tisíce let staré. Dodnes ale existují nadšenci, kteří se tomu věnují. Jedním z nich je Nikola Ženatá, která vyrábí ponožky, rukavice a další kusy oblečení hlavně kvůli rekonstrukcím historických událostí. Na nich se schází dobově oblečení lidé a připomínají si život ve středověku.

Jedinečné skleněné lustry vyrobené technikou glass fusing vznikají na samotě u lesa v Orlických horách nedaleko Deštného. Metoda spékání skla je u nás známá, ale lustry podle ní vyrábí v České republice jen sklář Stanislav Novák.

Národopisný soubor Formani funguje ve Slatiňanech od roku 2004. Tvoří ho nadšenci do folklorních tanců, písní a zvyků. Podle historických záznamů skládají hudbu, vymýšlí choreografie a šijí kroje. Jejich vystoupení tak pomáhají zachovávat lidové tradice z Chrudimska, Hlinecka a Nasavrcka.

Napsal řadu studií a knihy o vědě a technice, historii cukrovarnictví nebo ČKD. Působil na vedoucí pozici Národního technického muzea v Praze. A už tři roky je Hynek Stříteský ředitelem Muzea a galerie ve Svitavách.

David Sochacký je taktický pilot Armády České republiky. Momentálně létá na českém bitevníku L-159. Jako pilot musí mít všeobecný technický přehled, na druhou stranu ale podle svých slov není konstruktér letadla. Musí mít povědomí o fyzice, aerodynamice, základy eletra nebo třeba meteorologie. „Úkolem taktického pilota je spíš syntéza a praktické použití těch věcí a vědomostí zároveň,” vysvětluje David Sochacký.

Hokejový útočník Lukáš Radil se po několika letech strávených v zahraniční vrátil zpět do české extraligy. Navíc do jediného klubu, za který kdy v nejvyšší domácí soutěži hrál, a to jsou Pardubice.

Pod pojmem piano se skrývají dva nástroje – pianino, které stojí u zdi, a klavír neboli křídlo. Náplní práce Martina Kühra je jejich oprava a ladění. Původně přitom hrál na harmoniku. K pianům se dostal až na střední škole.

Práce designérky Hany Krauseové je velmi rozmanitá. Po škole byla zaměstnaná ve firmě, kde navrhovala spodní prádlo. Za pár let ale začala podnikat. Nyní vymýšlí vzory na textil, věnuje se ilustracím knih a tvoří autorské mapy. Kromě toho má také vlastní značku, pod kterou vyrábí kabelky, trička a doplňky.

Vyluštit křížovku může být pro někoho hračka, někoho to může stát dost úsilí. Napadlo vás ale někdy, kolik práce stojí za tím, křížovku vymyslet? Pardubický autor křížovek Jiří Zvolánek říká, že na klasické písmenné křížovce velikosti A5 pracuje zhruba jeden den.

Nanuk je v podstatě zmrzlina obalená čokoládou, která se prodává na dřívku. Kam se výroba nanuků posunula v průběhu let? Na to jsme se zeptali pardubické zmrzlinářky a nanukářky Moniky Pavlisové.

Michal Horák letos oslavil 24. narozeniny. Tvůrčí osobností byl ale už od mala. Přes dětské básničky se postupně dostal ke skládání hudby a psaní textů. Jeho úspěšnost dokládá například loňská výhra ankety Český slavík v kategorii Objev roku.

Jiří Václavík svou firmu založil v roce 1981. Tenkrát vyráběl substráty na pěstování žampionů. Později začal pěstovat i další houby, jako je hlíva ústřičná, šitake nebo reishi.

Sám se k tomuto nástroji dostal až po třicítce, když si koupil svojí vlastní basu. Nehrála úplně dobře, ale široko daleko nebyl nikdo, kdo by si s tím poradil. A tak začala nová etapa života Marka Schebesty, která je zasvěcená právě kontrabasům, jejich seřizování a renovacím. Dokonce si jednu basu sám postavil.

Jako malý se učil hrát na housle. Jak ale sám říká, stejně jako řadu ostatních dětí ho tento nástroj příliš netěšil. Ve čtrnácti letech si proto prosadil violoncello. Jeho talent byl nesporný, protože už za dva roky se dostal na konzervatoř v Teplicích a následně pokračoval na vysoké škole v Ostravě.

Historii miloval od dětství. To, že Michal Hofman po skončení studií zamířil do muzea v Chocni, byla ale náhoda. Město se brzy stalo jeho domovem a deset let tamní Orlické muzeum vede. Mimo jiné v něm zřídil expozici cihlářství.

Na začátku stála jeho láska k cestování. Pak Jiřímu Ležoviči přestalo stačit vozit si kávu jen jako suvenýr z dovolené a založil ve svém domě v Medlešicích pražírnu kávy. Dnes už v ní vyrábí patnáct druhů kávy.

Šéfové ANO a SPD Andrej Babiš a Tomio Okamura se svými spolustraníky v minulém volebním období se jako opoziční poslanci mnohdy chovali ve sněmovně tak, aby co nejvíce komplikovali kabinetu Petra Fialy vládnutí. Jakmile se ale Babiš s Okamurou dostali po volbách k moci, téměř jako první věc mění pravidla pro jednání sněmovny. S cílem, aby dnešní opozice nemohla dělat to, co prováděli oni.

Šachtový poklop je zdánlivě běžná věc, které si ani nevšimneme. Ale i poklop musí někdo vymyslet na míru tak, aby byl odolný a funkční. Málokdo ví, že takové poklopy vymýšlí a vyrábí žena, navíc v Barchově nedaleko Pardubic.

Je pravidelným vítězem závodů šerpů, po horách také běhá vytrvalostní závody nebo leze, a to i v Himálaji. Petr Mazal, původně učitel hudby, miluje extrémní sportovní výzvy. Takovou byla třeba ta, když se rozhodl projet na kole kolem světa.

Dalibor Urban je vystudovaný chemický inženýr. Po škole začal pracovat v papírnách, ale stále ho to táhlo na památky a zříceniny. Jako třicátník udělal zásadní životní rozhodnutí. Dnes se už 19 let stará o hrad v Liticích nad Orlicí. O různorodé práci kastelána vypráví v pořadu Českého rozhlasu Pardubice Kdo umí, ten umí.