Zavřít
Kulturák

Kulturák

Nejnovější články na Seznamu na téma Kulturák
  • Kulturák

    52 min

    Podcast
    Mat 213: Choval jsem se jako sobec. Nová deska vznikla po hádce s kamarádem

    Před 4 dny

    ·

    52 minut

    Hlasujte pro Kulturák v anketě Podcast roku! --- „Psal jsem rychlokvaškové songy, které umíraly stejně rychle jako internetové trendy,“ přiznává oceňovaný hudebník Mat 213. Tři sta skladeb mu trvalo, než se vysvobodil z tvůrčí krize. Právě vydal Retroskepsi, své nejupřímnější album. Cítí se ještě jako rapper? Jak prožívá úspěch spřátelených Gufrau? A po jaké hádce začal Mat 213 svůj osobní úklid? Pusťte si nový Kulturák. --- Kulturák Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Mat213: Choval jsem se jako sobec. Nová deska vznikla po hádce s kamarádem

    Před 4 dny
    „Psal jsem rychlokvaškové songy, které umíraly stejně rychle jako internetové trendy,“ přiznává hudebník Mat213. Tři sta skladeb mu trvalo, než se vysvobodil z tvůrčí krize. Právě vydal Retroskepsi, své nejupřímnější album.
     Komentáře
  • Kulturák

    53 min

    Podcast
    Eurovize je neprůhledná a nedemokratická, říká reportérka

    Před 17 dny

    ·

    53 minut

    „Česko je batole soutěže,“ říká o letošním ročníku Eurovize reportérka Seznam Zpráv Tereza Povolná. Spolu s hudebnicí Dominikou Haškovou nabízejí vhled do populární soutěže, která je čím dál neprůhlednější. Vítězkou sedmdesátého ročníku Eurovision Song Contest pořádaného ve Vídni se stala bulharská zpěvačka Dara, Čech Daniel Žižka postoupil do finále, kde ho ale přibrzdily technické problémy. Připravilo ho to o vítězství? Jak vypadá zákulisí Eurovize? A proč „apolitickou soutěž“ komentoval i německý kancléř? Pusťte si eurovizní speciál Kulturáku. --- Kulturák Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Eurovize pohledem zevnitř: Neprůhledná a nedemokratická, říká reportérka

    Před 17 dny
    „Česko je batoletem soutěže,“ říká o letošním ročníku Eurovize reportérka Seznam Zpráv Tereza Povolná. Spolu s hudebnicí Dominikou Haškovou nabízejí vhled do populární soutěže, která je čím dál neprůhlednější.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Vrah Monyové? Dítě v těle dospělého, říká o své roli Igor Orozovič

    Před 18 dny
    „Zvenku o tom nikdo neměl tušení,“ říká o temném příběhu spisovatelky Simony Monyové herec Igor Orozovič. V nové minisérii ztvárnil jejího partnera. Násilníka, ale také, jak sám říká, nedomazlené dítě v těle dospělého.
     Komentáře
  • Kulturák

    59 min

    Podcast
    Vrah Monyové? Dítě v těle dospělého, říká o své roli Igor Orozovič

    Před 18 dny

    ·

    59 minut

    Hlasujte pro Kulturák v anketě Podcast roku! --- „Zvenku o tom nikdo neměl tušení,“ říká o temném příběhu spisovatelky Simony Monyové herec Igor Orozovič. V nové minisérii platformy Oneplay ztvárnil jejího partnera. Násilníka, ale také, jak sám říká, nedomazlené dítě v těle dospělého. Minisérie Monyová je inspirovaná příběhem úspěšné spisovatelky, kterou její partner v roce 2011 zavraždil. Igor Orozovič, představitel nekontrolovatelně agresivního druha Monyové, ale tvrdí, že tvůrcům seriálu šlo o víc než jen o tragickou smrt. „Není to true crime, je to true story,“ vysvětluje jedenačtyřicetiletý herec a hudebník, jehož postava má v sérii jméno Adam Lang. „Je to příběh Monyové a okolností domácího násilí. Má postava je pojmenovaná podle hrdiny z jednoho jejího románu, protože jde vlastně spíš o perspektivu Simony Monyové. Takhle může být příběh nahlížen jejíma očima, není to rekonstrukce.“ Jak přemýšlí Igor Orozovič o svém angažmá v Národním divadle? Proč nesnáší popkorn v kině? A proč naopak miluje muzikál? Který z nich přirovnává k Sixtinské kapli? Poslechněte si Kulturák s Igorem Orozovičem. --- Kulturák Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Toužíme po dokonalosti, chceme jí zaplnit samotu, říká spisovatel Šindelka

    Před 25 dny
    V jeho novém románu Systémy něhy se klavíristka Ada snaží přiblížit zmizelému otci. „Umění začíná zraněním, jizvou. Je to místo, odkud vyvěrá imaginace,“ deklaruje spisovatel Marek Šindelka.
     Komentáře
  • Kulturák

    52 min

    Podcast
    Marek Šindelka: Toužíme po dokonalosti, chceme jí zaplnit samotu

    Před 25 dny

    ·

    52 minut

    Hlasujte pro Kulturák v anketě Podcast roku! --- „Umění začíná zraněním, jizvou. Je to místo, odkud vyvěrá imaginace,” říká spisovatel Marek Šindelka. V jeho novém románu Systémy něhy se klavíristka Ada snaží přiblížit zmizelému otci. „Rozhodl jsem se, že už na to nebudu spěchat,” říká Marek Šindelka, spisovatel a držitel Ceny Jiřího Ortena, několikanásobný laureát Magnesie Litery oceněný i Českým lvem. Od vydání jeho knihy Únava materiálu uplynulo deset let. Teď se Šindelka vrací s románem Systémy něhy. Příběh klavíristky Ady pátrající po zmizelém otci, autor několikrát přepracoval. Přesně v souladu s tématem knihy. „Touha po dokonalosti nějak zvláštně patří k téhle době,” myslí si spisovatel a dodává, že Systémy něhy tematizují také opouštění - další symptom současnosti. „Málokterá rodina v mé generaci zůstala úplná. Je to jako citově vybombardovaná země,” říká Šindelka, podle kterého spolu dokonalost a ztráta souvisejí. „Má hrdinka se snaží být dokonalá, aby tak přehlušila podivnou samotu, ve které se ocitla. Mám pocit, že investicí do kariér a podobně se snažíme zaplnit propast, kterou za sebou vlečeme,” uvažuje autor oceňovaných knih jako Zůstaňte s námi, Mapa Anny nebo Únava materiálu. I on vyrůstal bez otce, tragicky zemřel, když byly Šindelkovi dva roky. „Myslím, že umění začíná nějakým zraněním, jizvou. Člověk se snaží doléčit, pochopit to zranění. U mě je to vyloženě místo, odkud vyvěrá imaginace. Musel jsem si vymýšlet příběhy o tom, kdo byl můj táta.” Když chce, umí Šindelka napsat i angažovanou knihu. Teď se ale snaží držet si politiku od těla. Moc se u ní prý rozčiluje. Naposledy ho vytočila zpráva o možném uzavření Českého centra v bulharské Sofii. „Přijde mi to s prominutím jako idiocie. To místo má dlouhou tradici, jedním škrtem se zabije a už se to nikdy neobnoví. Neušetří se na tom nic, pár šlupek, za které se nepostaví ani dva milimetry nějaké dálnice. Zato se zlikviduje něco, co mělo tradici,” říká spisovatel. Jaké používá aplikace na telefonu? A proč nerad píše dialogy? Poslechněte si Kulturák se spisovatelem Markem Šindelkou. --- Kulturák Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Ďábel nosí Pradu a má máslo na hlavě. Je kritický i pokrytecký

    Před 29 dny
    Říká snímek Ďábel nosí Pradu 2 pravdu o módě? „Asi tak jako James Bond o tajných službách,“ myslí si módní novinářky. Jak se povedlo pokračování slavné komedie? A proč někdy působí pokrytecky?
     Komentáře
  • Kulturák

    43 min

    Podcast
    Ďábel nosí Pradu a má máslo na hlavě. Je kritický i pokrytecký

    Před 29 dny

    ·

    43 minut

    Říká Ďábel nosí Pradu 2 pravdu o módě? „Asi tak jako James Bond o tajných službách,“ myslí si módní novinářky. Jak se povedlo pokračování slavné komedie? A proč někdy působí pokrytecky? Po dvaceti letech se do kin vrací film o lesku a slávě módy i módní žurnalistiky. Pokračování komedie Ďábel nosí Pradu se hned první víkend po premiéře stalo kinohitem, jehož výdělek překonal 200 milionů dolarů a na žebříčku nejsledovanějších tak porazil životopisný snímek o Michaelu Jacksonovi. Druhý díl přichází s Meryl Streep jako asertivní šéfkou časopisu Runway a Anne Hathaway jako naivní, ale ambiciózní novinářkou Andy. Je tu i Stanley Tucci v roli loajálního, posmutnělého sekundanta šéfredaktorky nebo ukřivděná Emily Blunt. A také jsou tu muži zastupující technologické giganty. To oni nejvíc ohrožují svět módy i fashion magazínů. Podaří se Andy a Mirandě nad optimalizací zvítězit? A je pokračování stejně dobré jako dvacet let starý první díl? „Samozřejmě, že je horší,“ hodnotí hned v úvodu podcastu Kulturák novinářka a autorka publikace o módě On Fashion Adéla Šponerová. „Užila jsem si th, hodně ale žije z nostalgie. Některé scény byly jedna ku jedné odkazy na první díl.“ Uznává ale, že se u Ďábel nosí Pradu 2 bavila. I Jana Patočková z magazínu Vogue bere pokračování oblíbené komedie jako „dokonalý popcornový film“. Patočková také připomíná, proč měla komedie s krutou šéfredaktorkou a la Anna Wintour před dvaceti lety takový úspěch. „Byl to film, který se okamžitě stal fenoménem popkultury i módního světa. Začali jsme ho brát jako vhled do toho, jak funguje módní novinařina na nejvyšší úrovni. Jak funguje ten časopis, jemuž se říká módní bible, tedy Vogue,“ vysvětluje novinářka, ale dodává, že rozhodně nejde o věrný obraz. Stejně jako James Bond doopravdy neukazuje, jak pracují tajné služby. Ďábel nosí Pradu 2 navíc často působí pokrytecky, myslí si Adéla Šponerová a Jana Patočková. Kritika korporátní kultury i toho, že média pod vlivem technologických korporací upřednostňují snadno konzumovatelný obsah, je úsměvná. Proč si tak zbožšťujeme práci? A jak vypadá módní novinařina bez hollywoodského přikrášlování? Poslechněte si aktuální Kulturák. --- Kulturák Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Bublina Euforie praskla. Generaci Z zatím žádný seriál nevystihl

    Před 1 měsícem
    Měl to být seriál pro mladou generaci. Euforie prozkoumávala svět drogového opojení, sexuality i hledání sebe sama. Jak ale hrdinové překročili práh dospělosti, seriál Sama Levinsona ztratil své kouzlo. Čím to je?
     Komentáře
  • Kulturák

    48 min

    Podcast
    Bublina Euforie praskla. Generaci Z zatím žádný seriál nevystihl

    Před 1 měsícem

    ·

    48 minut

    Měl to být seriál pro mladou generaci. Euforie prozkoumávala svět drogového opojení, sexuality i hledání sebe sama. Jak ale hrdinové překročili práh dospělosti, seriál Sama Levinsona ztratil své kouzlo. Čím to je? Dala světu nové herecké hvězdy jako Zendaya, Sydney Sweeney nebo Jacob Elordi a divákovi nabídla opojnou vizualitu plnou třpytek i drog. Euforie se před pár týdny potřetí vrátila na televizní obrazovky, aby dokázala, proč patří mezi nejzajímavější díla posledních let. „Ta intenzita pocitů, to, že máš každý den pocit, že vše, co cítíš, je otázka života a smrti, to se Euforii opravdu povedlo vystihnout,” vyzdvihuje Levinsonův seriál filmová a seriálová publicistka Táňa Zabloudilová, která mluví také o zvláštním paradoxu příběhu o dospívající Rue a jejích kamarádech: „Ta show je hrozně nerealistická, stylizovaná, opulentní - a přesto působí opravdově. Je tu totiž emocionální realismus.” Euforie vyprávěla mimo jiné o tom, jaké to je vyrůstat s drogovou závislostí. V pilotním dílu seriálu hrdinka své útěky k drogám vysvětluje jako způsob, jak ztlumit čím dál hlasitější svět. Levinson, sám bývalý narkoman, ale v Euforii řešil i sexuální identitu svých postav nebo to, jak brutální srážka může přijít ve chvíli, kdy se dospívající lidé potkají s realitou starších generací. Třetí sezóna, v níž se protagonisté seriálu stávají dospělými, působí temněji než ty předcházející. Jako by Rue, Jules, Nate i Cassie přišli o své sny. „Jsou dospělí a zaseknutí. Je to, jako když vám to dospívání skončí špatně,” myslí si Zabloudilová. „Jako bychom sledovali lidi, kteří byli na vrcholu na střední a nic dobrého už je v životě nečeká,” glosuje Vilma Svobodová. Proč seriály Sama Levinsona tak často objektivizují ženské postavy a jak důležitý je v Euforii motiv těla? A má generace Z svoje Přátele? Pusťte si aktuální vydání podcastu Kulturák. --- Kulturák Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Marie April: Zpívám o věcech, které jsou nepříjemné i pro moje blízké

    Před 1 měsícem
    „Vím, jaké je bojovat sama se sebou,“ svěřila se na cenách Anděl jednadvacetiletá hudebnice Marie April. V rozhovoru mluví o ztrátě sestry, vlastní nejistotě i potřebě upřímnosti. A také řeší, že se svět zaplnil pornografií.
     Komentáře
  • Kulturák

    44 min

    Podcast
    Marie April: Zpívám o věcech, které jsou nepříjemné i pro moje blízké

    Před 1 měsícem

    ·

    44 minut

    „Vím, jaké je bojovat sama se sebou,“ svěřila se na cenách Anděl jednadvacetiletá hudebnice Marie April. V rozhovoru mluví o ztrátě sestry, vlastní nejistotě i potřebě upřímnosti v tom, co dělá. Loni vydala debutové album Tangerines, na kterém řeší vlastní dětství a dospívání, hluboce ovlivněné smrtí sestry.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Smrt je schod, který mysl nedokáže překročit, říká básnířka Pecenová

    Před 1 měsícem
    „Někdy mám pocit, jako kdybych žila už věky, kolik informací se ke mně dostává,“ říká o internetové době básnířka Elena Pecenová. V textech řeší digitální rozhraní i vztahy. A věří, že v básních si můžeme hluboce promluvit.
     Komentáře
  • Kulturák

    51 min

    Podcast
    Smrt je schod, který mysl nedokáže překročit, říká básnířka Pecenová

    Před 1 měsícem

    ·

    51 minut

    „Někdy mám pocit, jak kdybych žila už celé věky, kolik informací se ke mně dostává,” říká o internetové době básnířka Elena Pecenová. V textech řeší digitální rozhraní, ale i vztahy. A věří, že v básních si můžeme hluboce promluvit. „Od dětství si představuji, jaké to bude, až budeš odcházet. Couvat do noci,” píše dvaatřicetiletá básnířka Elena Pecenová ve své nové, v pořadí třetí knize. Básnická skladba s názvem Jediný únor je opravdový měsíc tematizuje mezilidskou blízkost, ale i její ztrátu v podobě úmrtí. „Je o pocitu, kdy se člověk ráno probudí a uvědomí si, že se stal nějaký metafyzický zlom. Mysl si s tím prostě neumí poradit," popisuje svou básnickou skladbu Pecenová. Smrt v knize nikde přímo nejmenuje. Čtenář se k ní dostává postupně, s každým veršem. Stejně jako sama dvaatřicetiletá básnířka a absolventka pražské AVU: „Že ta kniha je o babičce, jsem pochopila až v půlce psaní." V předchozích knihách se Pecenová věnovala prostředí internetu a tomu, jak ovlivňuje lidskou pozornost nebo vztahy. „Je to nevratný proces, telefony už jsou naší součástí,” myslí si autorka. „Někdy mám pocit, jak kdybych žila už celé věky, kolik informací se ke mně dostává. Naše vnímání se tak napíná, až to vytváří pocit bezčasí.” Pecenová mluví v souvislosti se svou dřívější tvorbou o úmyslu psát milostné básně, které by odrážely současnost. „Důležitý je i ten telefon, protože zamilovanost prožíváme také přes něj. Usmíváme se na něj, když si zrovna píšeme s člověkem, se kterým randíme,” vysvětluje básnířka, podle níž se čím dál víc setkáváme s pocitem, jako by na nás mluvil algoritmus. Digitální prostředí ale zmiňuje i jako důvod čím dál častějšího pocitu nedorozumění. „Neuvěřitelně se polarizujeme. Je to nebezpečné, protože se spolu odnaučujeme mluvit. Kdybychom si své internetové statusy říkali naživo, určitě se k sobě takhle nechováme. Budeme spolu mluvit, pořád tu bude nějaký dialog a možná na sebe nebudeme tak odporní,” myslí si básnířka, která v rozhovoru mluví také o tom, jak vnímá výuku poezie na školách. „Všichni si projdou tím, že mají pocit, že básním nerozumí. Když mě učitelka vyvolá, ať vysvětlím nějaký verš, vždycky se spletu. Zároveň myslím, že poezie je něco, co nás spojuje. V běžném rozhovoru často nedojde na témata jako je smrt, ale v básních dojdeme k intimnímu dialogu s někým, kdo má třeba zkušenost, kterou máme také. Můžeme si přes básně hluboce promluvit,” říká Elena Pecenová. Jak se pořádá autorské čtení v zaparkovaném autě? Nejen o tom mluví v podcastu Kulturák jedna z nejosobitějších básnířek současnosti. --- Kulturák Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Drahá kabelka z vás lepšího člověka neudělá, říká módní fotografka Knappová

    Před 1 měsícem
    „Zažila jsem přehlídky, při kterých jsem se rozplakala, jak byly silné,“ přiznává Lena Knappová, držitelka ceny Fotografka roku 2024, která bude zanedlouho vystavovat v brněnské Moravské galerii. Proč chce svět přehlídek opustit?
     Komentáře
  • Kulturák

    57 min

    Podcast
    Drahá kabelka z vás lepšího člověka neudělá, říká módní fotografka Knappová

    Před 1 měsícem

    ·

    57 minut

    „Zažila jsem přehlídky, při kterých jsem se rozplakala, jak byly silné,“ přiznává Lena Knappová, držitelka ceny Fotografka roku 2024 a autorka chystané výstavy ze zákulisí módy v brněnské Moravské galerii. Proč chce svět přehlídek opustit? Aby se dostala na svou první módní přehlídku, Lena Knappová se tajně vloudila do pařížského Louvru. Na místě dostala bleskem přes hlavu, když jednoho fotografa vyzvala, aby nepomlaskával po modelkách. „Takhle se mnou už nikdy nemluv,“ poručil jí. Knappová se nenechala odradit, ale místo fotografování přehlídek se rozhodla zkoumat jejich zákulisí. Část své desetileté práce na prestižním Paris Fashion Week i jinde teď ukazuje na nové výstavě I’ll Do My Own Lashes (Řasy si udělám sama), kterou od 17. dubna hostí Moravská galerie v Brně. Umělkyně, oceněná titulem Fotografka roku na Czech Grand Design 2024, na svých fotografiích ukazuje okamžiky, při nichž se z lidské bytosti stává objekt zájmu, ale také to, jak si modelky chrání vlastní bezpečí. Sama se však svět módy chystá opustit. Je čím dál toxičtější, povrchnější i konzumější, myslí si fotografka. „Koupíš si tašku za tisíce, která má výrobní cenu dvacet eur. Víš to, ale koupíš ji stejně, protože si myslíš, že budeš vypadat líp. Drahá kabelka z tebe ale lepšího člověka neudělá,“ říká Knappová. Svět módy podle ní zásadně proměnily sociální sítě: „Kupujeme si věci ne proto, že je chceme, ale protože je má někdo jiný.“ Co fotografku táhlo do Paříže, proč ji víc než obraz inspiruje hudba a jak se dívá na módní průmysl? Nejen o tom mluví Lena Knappová v novém Kulturáku. --- Kulturák Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Lukášková: Přestala jsem řešit, co si lidi myslí. Tak vznikla Výšina

    Před 1 měsícem
    „Nechtěla jsem psát agitku,“ říká o své nové knize Markéta Lukášková. Jmenuje se Výšina a vypráví o světě zasaženém klimatickou změnou. Ta ale slouží jen jako kulisa. „Největší problém jsou vždycky lidé, co si navzájem škodí.“
     Komentáře
  • Kulturák

    48 min

    Podcast
    Lukášková: Román Výšina vznikl z vedra. A z odvahy přestat řešit druhé

    Před 1 měsícem

    ·

    48 minut

    „Nechtěla jsem psát žádnou agitku,” říká o své nové knize Markéta Lukášková. Jmenuje se Výšina a vypráví o světě zasaženém klimatickou změnou. Ta ale slouží jen jako kulisa. „Největší problém jsou vždycky lidi, co si navzájem škodí.” Svět blízké budoucnosti trápí nesnesitelná vedra i povodně. Kam před nimi utéct? Třeba do Výšiny, resortu ve vyšší nadmořské výšce, kam se za odměnu dostávají ti, kdo se o životní prostředí kolem sebe starali. Román na pomezí dystopie a post-apokalypsy promlouvá mnohohlasem několika postav a sleduje skrze ně život v čím dál podivnějším resortu. Lukášková ale vysvětluje, že víc než ekologie ji při psaní zajímalo, jak se lidé chovají v krajních situacích, tak dobře popsaných třeba v seriálech žánru post-apo. Jako příklad dává spisovatelka svou oblíbenou sérii Živí mrtví. „Je tu skvěle vidět, že největší problém jsou ti živí, ne ti mrtví,” konstatuje Lukášková. Ve své knize vedle pragmatické studentky botaniky Mii staví matku Zoe, která věří v moudrost přírody, a přidává také temnou duchovní šamanku Gaiu, jejíž ezoterické řeči a manipulativní chování se prý trochu nečekaně inspirovaly u lídrů manosféry. V rozhovoru Lukášková mluví také o diagnóze ADHD, kterou spisovatelka a podcasterka dostala před necelými třemi lety a díky které prý mohla vzniknout kniha jako Výšina. Léta se snažila zapadnout, psát tak, aby se k jejím knihám dalo vztáhnout. Díky lékům se jí teď poprvé podařilo ztišit hluk v hlavě a také si dodat odvahu a neřešit, co si myslí druzí. Diagnóza prý Lukáškové přináší úlevu, ale i hořkost. Hlavně proto, že nepřišla dřív. „Mohla jsem si ušetřit spoustu trápení. Celý život jsem se obviňovala, že jsem líná, neschopná, nezapadám," lituje spisovatelka. Jak Markéta Lukášková vnímá hejty — včetně těch, které si dává sama? Co ji naučily dva roky psaní do mužského časopisu pod cizím jménem? A proč si dala za cíl shlédnout 800 filmů, než umře? Poslechněte si nové vydání Kulturáku. --- Kulturák Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Nechci se přizpůsobit a znít jako ostatní interpreti, říká český zástupce v Eurovizi

    Před 2 měsíci
    „Snažil jsem se té písni dát vše, co má mít. Eurovizní divák si zaslouží víc, než jen aby mu všechno bylo přizpůsobované a znělo to podobně,“ říká český účastník nadcházejícího ročníku hudební soutěže, Daniel Žižka.
     Komentáře
  • Kulturák

    50 min

    Podcast
    Dan Žižka: Eurovize si zaslouží víc než zaměnitelný song. Diváky nepodceňuji

    Před 2 měsíci

    ·

    50 minut

    „Snažil jsem se té písni dát vše, co má mít. Eurovizní divák si zaslouží víc, než jen aby mu všechno bylo přizpůsobované a znělo to podobně,“ říká český účastník nadcházejícího ročníku hudební soutěže, Daniel Žižka. Píseň Crossroads, jež reprezentuje Česko na Eurovizi 2026, sází na rozvláčné tempo, zádumčivou atmosféru a text, který se sžíravého pocitu nejistoty dostává až k hlubokým filozofickým otázkám. Proč si ničíme planetu, když jinou nemáme? „Nechtěl jsem, aby to byla stížnost, ale kritika, kterou vlastně všichni sdílíme,“ říká o skladbě její autor, mladý hudebník Daniel Žižka. „Nikdo nechceme vědomě škodit vlastnímu prostředí. Všichni jsme frustrovaní, všichni to způsobujeme, nikomu to není jedno,“ myslí si Žižka, student skladby na konzervatoři Jaroslava Ježka a také herec, který se objevil například v seriálu Taneční. Environmentální problematika ho zajímá odmalička, ale myslí si, že musíme změnit způsob, jak o ní mluvíme. „Pokud budeme environmentální konverzaci vést útokem, tak to k ničemu nepovede. Musíme ji vést stylem, který i lidi s jiným názorem nezablokuje. Když na mě někdo zaútočí, zavřu se a budu se snažit bránit, místo abych tomu porozuměl,“ vysvětluje Žižka, jehož píseň některým posluchačům připomíná zvuk předchozích vítězů Eurovize, Švýcara Nema a Rakušana JJ. Český účastník aktuálního ročníku populární soutěže ale vysvětluje, že se nesnažil napsat song, která splňuje kritéria úspěšných hitů. „Chtěl jsem napsat písničku, kterou bych se nestyděl dát i na svoje album. Dát jí to, co si myslím, že potřebuje,“ říká hudebník. „Věřím, že i divák Eurovize si zaslouží víc, než aby mu všechno bylo přizpůsobované. Myslím, že diváka nemusíme tolik podceňovat. Zvládne toho zkonzumovat víc, než se zdá.“ Co dělá, když zrovna neskládá, nezpívá nebo nevyučuje na své alma mater? „Jdu si zaběhat nebo do lesa. Ale málokdy mám pocit, že hudby už bylo dost,“ říká se smíchem Daniel Žižka. Jak vnímá politickou rovinu Eurovize? Kdo jsou jeho největší vzory? A jak se cítil, když zjistil, že bude reprezentovat Česko ve Vídni? Poslechněte si poslední vydání Kulturáku. --- Kulturák Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Sbormistrovi uškodil morální lynč. „Vyžral“ si to za všechny, soudí kritik

    Před 2 měsíci
    Na Oscarech zaujal filmový obraz současné Ameriky, na Českých lvech nastupující generace tvůrců. Kdo jsou vítězové a poražení uplynulého víkendu, při kterém se rozdávaly ceny v Praze i Hollywoodu?
     Komentáře
  • Kulturák

    53 min

    Podcast
    Poražení filmových cen jsou Chalamet i Sbormistr. Uškodily jim kauzy?

    Před 2 měsíci

    ·

    53 minut

    Na Oscarech zaujal filmový obraz současné Ameriky, na Českých lvech nastupující generace tvůrců. Kdo jsou vítězové a poražení uplynulého víkendu, při kterém se rozdávaly ceny v Praze i v Hollywoodu? Vietnamský účetní Dũng Nguyễn z filmu Letní škola, 2001 porazil Ivana i Josefa Trojanovy, šestnáctiletá herečka Kateřina Falbrová zase předčila Annu Geislerovou. Zatímco v Českých lvech se pomyslně obměnila jedna filmařská generace, Oscaři konečně ocenili veterána Paula Thomase Andersona. Jeho snímek Jedna bitva za druhou získal v neděli v noci celkem šest sošek včetně ceny za nejlepší film. „Jméno Paula Thomase Andersona je v současném Hollywoodu možná tím nejskloňovanějším. Jde o tvůrce, který neustále zkoumá temná zákoutí americké duše i společnosti. Přesto do včerejška žádného Oscara nedostal, takže je to jisté zadostiučinění,” hodnotí ocenění pro film Jedna bitva za druhou kritik Tomáš Stejskal, který režiséra chválí mimo jiné za to, že třicet let starou knižní předlohu dokázal aktualizovat do podoby politického komentáře k dnešku. „Pokud lze někoho považovat za opravdového vítěze Oscarů, pak asi cinefily, protože ti si konečně přišli na své,” glosuje filmová publicistka Kristina Roháčková a zmiňuje další z úspěšných snímků letošních cen, Hříšníky režiséra Ryana Cooglera. Pestrý žánrový mix historického dramatu, hudebního filmu a hororu vypráví o osudech afroamerické komunity v malém městě na segregovaném jihu ve třicátých letech minulého století. Snímek si z losangeleského Dolby Theatre odnesl čtyři ceny, včetně té v kategorii nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli pro Michaela B. Jordana. „U Hříšníků se povedlo to kýžené: vidělo ho hodně lidí a zároveň potěšili kritiku i nadšeneckou skupinu diváků, která bývá nejhlasitější na sociálních sítích,” myslí si Roháčková. Podobný osud mohl potkat i tuzemský film Sbormistr. Podle Roháčkové a Stejskala ale filmu volně inspirovanému kauzou sexuálního násilí uvnitř sboru Bambini di Praga vedeného Bohumilem Kulínským ublížil kontroverzní spor. Jedna z obětí obvinila tvůrce snímku z toho, že využili její příběh včetně jména. Autoři snímku se nařčení dlouhou dobu bránili. Jméno hlavní hrdinky nakonec před nedávnem změnili. Konflikt se tím však neurovnal a spor míří k soudu. „Ta kauza je strašně složitá a já bych se hrozně nerad stavěl na jakoukoliv stranu. Nechci snižovat trauma, které mohli lidé, jimiž je film inspirován, utrpět,” říká Tomáš Stejskal, „zároveň mám pocit, že se z toho trochu stal morální lynč. Většina tvůrců ten film dělala s velmi upřímnými pocity. Neříkám, že není dobře, aby se o tom mluvilo a aby se oběti ozývaly, ale trošku mám pocit, jak kdyby to Sbormistr ’vyžral’ za všechna díla, která by mohla být popotahována možná i z relevantnějších důvodů,” myslí si kritik. Proč na Oscarech opět neuspěl Timothée Chalamet? A má Česká filmová a televizní akademie při hodnocení filmů zohledňovat, jak jsou divácky úspěšné? Poslechněte si speciální vydání podcastu Kulturák. --- Kulturák Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Prázdné jeviště mi nestačí. Vytvářím svůj vesmír, říká scénograf Marek Cpin

    Před 2 měsíci
    Scénograf Marek Cpin výrazně formuje podobu českého divadla už dvě dekády, a to nejen v domovském divadle Na Zábradlí. Za výstavu o péči je nominován na cenu Czech Grand Design.
     Komentáře
  • Kulturák

    46 min

    Podcast
    Prázdné pódium mi nestačí. Vytvářím svůj vesmír, říká scénograf Marek Cpin

    Před 2 měsíci

    ·

    46 minut

    „Jako když otevřete okno do jiné dimenze,” popisuje pocit z divadelního pódia scénograf Marek Cpin. Jeho vliv je na domácí scéně vidět už dvě dekády, a to nejen v domovském divadle Na Zábradlí. Za výstavu o péči je nominován na cenu Czech Grand Design. Šest nemocničních postelí, do kterých si návštěvník mohl lehnout a na chvíli zažít pocit pacienta připoutaného na lůžko. Kolem něj uklidňující les nebo konejšivé projekce na stropě. A ve sluchátkách zní zvuky každodennosti: procházky, koupání v řece, přípravy oběda. Tedy činností, které člověk upoutaný na lůžko už přímo zažít nemůže. Výstava Institut blízkosti, která proběhla loni na podzim v pražské holešovické tržnici, měla své návštěvníky přimět k zastavení. O tom, co zažili, si pak mohli navzájem povídat u jednoho stolu. Teď svému autorovi, scénografovi Marku Cpinovi, vynesla nominaci na cenu Czech Grand Design. „Hlavní zadání bylo, aby lidi z výstavy neodcházeli v depresi. Chtěli jsme ukázat, že péče může být zážitek i pro toho, kdo se stará,” vysvětluje Cpin, který výstavu realizoval spolu s autorkou konceptu Simonou Bagarovou. „Pečující musí ochránit sám sebe. Jinak to nemá smysl pro nikoho.” Podobně konejšivě jako by sedmačtyřicetiletý Marek Cpin přistupoval i ke scénám, které už přes dvacet let tvoří na divadelních pódiích po celém Česku. „Divadlo mě vždycky umělo přenést z reality někam jinam, ať už do světa fantazie, myšlenek nebo prostě nějakého úniku,” vysvětluje scénograf, jehož domovská scéna je v pražském divadle Na Zábradlí. „Kdykoli jsem do divadla přišel, chtěl jsem mít vizuální zážitek, který mi prázdné jeviště nepřináší, byť pro někoho může fungovat. Je to, jako když malujete obraz, který je zarámovaný portálem. V tom obraze musí mít všechno svoje místo, svou logiku. Divák ji může nebo nemusí odhalit, ale důležité je ten prostor vytvořit. Vytvořit svět, vymyslet ho do detailu. Je to pro mě. Buduji svůj vesmír,” říká Cpin, jehož práce je k vidění také v aktuální dramatizaci Romea a Julie ve Švandově divadle nebo v Krkavcích Dejvického divadla. Co všechno se vlastně dá dělat barvou nebo světlem, které má tak důležitou roli třeba právě v adaptaci slavného Shakespearova dramatu? „Barvou nebo světlem můžete naprosto měnit charakter všeho. Absolutně změnit atmosféru, význam,” vysvětluje Cpin. „Můžete takhle proměnit herce ve vteřině. Stačí jedno světlo a z nenápadné figury se může stát nejdůležitější osoba na scéně. Podsvítíte ho a je z něj démon. Zasvítíte svrchu - a vypadá, že je osvícený.” Cpin, který dlouhodobě spolupracuje s režisérem Janem Mikuláškem, s nímž se potkal už za gymnaziálních let, zdůrazňuje důležitost herců pro svou práci: „Scénografie je specifický obor. Sama o sobě totiž neznamená nic. Začne fungovat až s hercem. To je na divadle zajímavé i náročné. Všichni dohromady se na sebe musí naladit. Musí kopat za jednu věc.” Jak s divadly zahýbal covid a v jaké jsou teď podle Marka Cpina kondici? Jak můžou kostýmy komentovat současnou společenskou situaci? A jde najít scénografii ve veřejném prostoru? Pusťte si novou epizodu Kulturáku. --- Kulturák Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Všichni prahneme po lidskosti. Sociálních sítí už bylo moc, říká Pam Rabbit

    Před 3 měsíci
    Hudebnice Pam Rabbit v rozhovoru mluví o sebepřijetí i o tom, kdy si připadá jako mimozemšťan. „I moje babička s dědou jsou na telefonu. Čím víc jsme na sociálních sítích, tím víc prahneme po lidskosti,“ říká.
     Komentáře
  • Kulturák

    50 min

    Podcast
    Všichni prahneme po lidskosti. Sociálních sítí už bylo moc, říká Pam Rabbit

    Před 3 měsíci

    ·

    50 minut

    „I moje babička s dědou jsou na telefonu. Čím víc jsme na sociálních sítích, tím víc prahneme po lidskosti,“ říká Pam Rabbit, hudebnice z generace, která odrostla v online světě. V rozhovoru mluví o sebepřijetí i o tom, kdy si připadá jako mimozemšťan. „Přijde mi, že se děda zamiloval do ChatGPT. S nikým jsem ho neslyšela mluvit tak mile a šarmantně,“ směje se osmadvacetiletá hudebnice Pam Rabbit. Život s technologiemi a v online prostředí tematizovala laureátka ceny Anděl už na své předchozí desce I Love The Internet: „Narodila jsem se v době, kdy jsem ještě stihla kazety. Pak ale přibyla cédéčka a najednou jsem v ruce měla iPhone. Od mého dětství doteď proběhly obrovské změny. Všichni víc žijeme na internetu. I moje babička s dědou jsou na telefonu.“ Pam Rabbit, civilním jménem Pamela Narimanian, ale ve své hudbě často mluví o tom, jak technologie ohýbají skutečnost. „Začali jsme si uvědomovat, že na sítích není realita. Laťka je hrozně vysoko, když konstantně koukáte na někoho, komu se pořád jenom daří,“ říká hudebnice, jejíž nová deska nese název Planet 33. Rozhodla se ji věnovat všem „mimozemšťanům, kteří byli odmítnuti na své domovské planetě“. Sama ten pocit jako imigrantka s arménskými kořeny dobře zná. „Čím jsem starší, tím se víc akceptuju. Přestávám se omlouvat za to, že jsem. To, že vnímám svět maličko jinak, není hned špatně. Nemusím být hned zvláštní,“ uvažuje Pam Rabbit, jejíž novou desku uvedl singl s Ewou Farnou Baby no a co. Zpívá se v něm i o hledání sebe sama. „Ten pocit zažívá víc lidí, než si uvědomujeme. Hlavně si myslím, že to tak má hodně žen. Odmalička jsou učené hodně dávat. Vidíte malé holčičky s kočárky a s miminkem, už ve třech letech se učí, že se budou o někoho starat,“ myslí si Narimanian. „Když mi přítel udělal čaj, měla jsem pocit, jak kdyby přede mě někdo položil past. Poslední, co by mě napadlo, bylo, že pro mě prostě chtěl udělat něco hezkého.“ V rozhovoru Pam Rabbit mluví i o tom, jak se naučila nacházet vlastní hodnotu jinak než ve vyprodaných koncertních sálech. Úspěch tkví v udržitelnosti, vysvětluje zpěvačka, jejíž hudbou čím dál víc proniká osobitost a autenticita - a vidět je i na jejím online vystupování. „Čím víc jsme na sociálních sítích, tím víc prahneme po lidskosti,“ vysvětluje. Proč je lákavější stát se influencerem spíš než doktorem? A proč si pop star Yungblud vybral Pam Rabbit jako jedinou českou účastnici na svůj Bludfest? Poslechněte si aktuální vydání podcastu Kulturák. --- Kulturák Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Topol: Covid a válka? Vrátil se život, který jsme vytěsnili blahobytem

    Před 3 měsíci
    Spisovatel Jáchym Topol v novém románu mapuje Česko mezi pandemií covidu a ruskou invazí na Ukrajinu. „Válka nás vrhla čumákem zpět do doby kamenné, která je nesmlouvavá. Vítězí ten, který má větší sekeromlat,“ říká.
     Komentáře
  • Kulturák

    44 min

    Podcast
    Jáchym Topol: Zapomeneme na svobodu, jako jsme zapomněli na covid

    Před 3 měsíci

    ·

    44 minut

    „Válka nás vrhla čumákem zpět do doby kamenné, která je nesmlouvavá. Vítězí ten, který má větší sekeromlat,” říká spisovatel Jáchym Topol. V románu Peklo neexistuje mapuje Česko mezi pandemií covidu a ruskou invazí na Ukrajinu. „To, co zasel covid a válka na Ukrajině, s sebou pořád vlečeme a pořád se s tím potýkáme,” myslí si Jáchym Topol. Dlouho prý čekal na knihy, které budou události posledních let reflektovat. Pro literáty je to fantastická možnost se pustit do psaní, říká spisovatel. „Ta epidemie, ta katastrofa, na kterou jsme zapomněli, kterou jsme vytěsnili. Chodili jsme po městě v rouškách, všechno bylo zaťaté, pomalé a mrtvé. Mám pocit, že jsem snad jediný, kdo popsal Staroměstské náměstí plné křížů. A sotva jsme se vyvlekli z epidemie, začala válka,” rekapituluje autor. Na otázku, kdy se mu román Peklo neexistuje začal rodit v hlavě, Topol odpovídá scénou z něj, v níž hrdina Tomáš říká: „Jsou tak mladí, že až je zalehnou Rusové, zapomenou na svobodu, jako zapomněli na covid.” „To je taková moje životní zkušenost,” říká Topol. „V roce 1968 jsem byl malé dítě. Pamatuju si vlajky, pamatuju si Dubčeka v televizi, pamatuju si nadšení, pamatuju si střelbu, pamatuju si mrtvoly. A hlavně si pamatuju to ticho potom. Pamatuju si, jak učitelky, které dřív halasně mého tátu jako dramatika zdravily, pak najednou přecházely na druhý chodník. To, čeho se bojím, ale čemu zároveň nevěřím, že se nakonec stane, je, že by Češi zase spadli do studny poroby. Zase bychom zapomněli na svobodu a zase bychom se hrbili.” Invaze, covid a nespolehlivá paměť ale zdaleka nejsou jedinými tématy nového Topolova románu. „Taky je to příběh o lásce, o rozcházení se s někým, s kým máš společný život, je to příběh o zamilování, jak toužíš po tom, do koho jsi zamilovaný, jak před ním zároveň prcháš. Nechci, aby to pokus o sociologickou studii. Napsal jsem barokní, dramatický příběh,” říká spisovatel. V rozhovoru také mluví o konci literatury. „Myslím, že skutečně nevíme, co přinese umělá inteligence,” uvažuje Topol. „První knížky jsem zběsile psal, než mě zavřou. A teď jsem si říkal, že tu knihu musím dokončit, než literaturu ovládne umělá inteligence.” Je, nebo není na tom česká literatura nejhůř, co kdy byla? A proč Jáchyma Topola fascinuje baroko? Poslechněte si Kulturák. --- Kulturák Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Jsem jako Donutil, říká o sobě Lajfr. K terapii ho dotlačil Oskar Hes

    Před 3 měsíci
    Hudebník a herec Radek Lajfr se objevuje v nové řadě Metody Markovič, komedii Dream Team nebo v klasice Romeo a Julie, čerstvě nasazené do repertoáru Švandova divadla v Praze. „Je mi blízká ironie, nadsázka, lehkost,“ vypráví.
     Komentáře
  • Kulturák

    53 min

    Podcast
    Radek Lajfr: Večer o sobě pochybuju, ráno jsem boss

    Před 3 měsíci

    ·

    53 minut

    „Je mi blízká ironie, nadsázka, lehkost,“ říká hudebník a herec Radek Lajfr. Objevuje se v nové řadě Metody Markovič, komedii Dream Team nebo v klasice Romeo a Julie, čerstvě nasazené v repertoáru Švandova divadla. „Rozhovory, to je hodina bavení se o mně. A to je moje nejoblíbenější téma,“ říká Radek Lajfr, který málokdy mluví vážně. V rozhovoru pro Kulturák přesto vypráví i o prvních sezeních na terapii. K té ho dotlačil Oskar Hes, herecký kolega, se kterým Lajfr hraje v Shakespearově Romeovi a Julii ve Švandově divadle. „Mám toho hodně, takže některé věci dost odsouvám. Oskar je přesně ten typ člověka, kterému řeknu, že chci asi někdy na terapii, a on mi okamžitě dá číslo, podá mi telefon a řekne: zavolej. Tak jsem vzal telefon, zavolal, domluvil termín a šel,“ popisuje Lajfr. Celé dny tráví ve škole, zkoušením v divadle, natáčením, večery pak s hudbou. Kromě herecké kariéry se mu čím dál víc daří na rapové scéně. Na začátku roku Lajfr vydal EP první týden v rychlých klucích, ve kterém tematizuje svůj nástup na jeden z nejúspěšnějších labelů v Česku, z něhož pochází třeba rapper Calin. „Rychlí kluci nás vychovávali. Brali nás na tour, vysvětlili nám, jak si máme rozdělovat peníze,“ říká Radek Lajfr, kterého prý zkušenější brněnská parta hudebníků naučila zásadní pravidla pro to, aby byla hudební kariéra udržitelná: „Jeden virál nestačí.“ Má Radek Lajfr jiný vztah k hudbě než k divadlu? „Hudba je hodně rychlá tvorba. Hned dostanu dopamin. Divadlo je dlouhodobější. Baví mě hrát ty situace, ale role vždycky vychází nějak z tebe,“ vysvětluje herec a rapper. „Jsi to ty, i když hraješ vraha. Tak já přistupuji k herectví. Miluju pomrkávat na diváka, bourat čtvrtou stěnu. Jsem v tomhle Donutil.“ Co na „donutilství“ Radka Lajfra říkají jeho kolegové? Dá se Shakespeare přiblížit mladým? A jak se udržuje autenticita na sítích? Poslechněte si Kulturák. --- Kulturák Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.
     Komentáře
  • Kulturák

    42 min

    Podcast
    Není to softporno. Gay hokejová romance Spalující rivalita vidí v sexu příběh

    Před 3 měsíci

    ·

    42 minut

    Seriálová senzace z hokejového prostředí konečně dorazila do Česka. Na ledě jsou Ilja Rozanov a Shane Hollander soupeři. V soukromí se milují. Spalující rivalitu doprovází pověst seriálu plného sexuálních scén. Proč jde o víc než o softporno? „Sex používá jako prostředek vyprávění,“ říká o Spalující rivalitě publicistka Táňa Zabloudilová. „Kdyby v seriálu sexuální scény nebyly, přijdeme o příběh. Z toho, jak se k sobě Ilja Rozanov a Shane Hollander chovají v posteli, poznáváme, jak se jejich vztah vyvíjí, jaké mají povahy, nebo obavy.“ Podobně sexuální scény v seriálu, který původně vznikl pro kanadskou streamovací platformu Crave, vnímá i kritička Kristina Roháčková. „Herci během toho sexu opravdu hrají. Nejsou to takové ty scény, na které jsme zvyklí, že se něžně dotýkají ruce a lidé si vzdychají do obličeje. Opravdu tu došlo k tomu, že se v seriálu narodily hvězdy,“ říká Roháčková na adresu mladých herců Hudsona Williamse a Connora Storriea. Proč se z nenápadného seriálu stala senzace? Bylo to jen peprnými sexuálními scénami? Podle Zabloudilové a Roháčkové rozhodně ne. Spalující rivalita naplňuje důležitou poptávku po pozitivitě. „Už minimálně půl dekády se bavíme o tom, že potřebujeme feel good seriál. Že jsme ze světových krizí i z toho, jak nám je nabízí popkultura, už strašně vydeptaní,“ vysvětluje úspěch Táňa Zabloudilová. „Ženy chtějí koukat na seriály, ve kterých muži otevřeně mluví o svých emocí,“ dodává Kristina Roháčková. Které seriály dobře vyprávějí o sexu? A jaká je knižní předloha seriálu, který boří svět? Poslechněte si aktuální vydání podcastu Kulturák. --- Kulturák Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Umělkyně napravuje sousedské vztahy. Nedělám politiku, ale terapii, říká Šedá

    Před 4 měsíci
    „Soupeřit o pozornost je mnohem těžší než dřív. Vedu boj o to, aby člověk trávil čas se svým sousedem,“ myslí si umělkyně Kateřina Šedá, jejíž díla se zabývají mezilidskými vztahy a chováním.
     Komentáře
  • Kulturák

    45 min

    Podcast
    Kateřina Šedá: Jsme uzavřenější než dřív. Pozvěte souseda na kafe

    Před 4 měsíci

    ·

    45 minut

    „Soupeřit o pozornost je mnohem těžší než dřív. Vedu boj o to, aby člověk trávil čas se svým sousedem,” myslí si umělkyně Kateřina Šedá, jejíž díla se zabývají mezilidskými vztahy a chováním. V jednom ze svých projektů nasbírala přes 35 tisíc zlozvyků. „Alkohol, nad tím ani nemusíme dlouho přemýšlet,” odpovídá osmačtyřicetiletá umělkyně na otázku, co je nejčastěji se objevujícím zlozvykem mezi respondenty jejího projektu. Pracuje na něm už od roku 2022 a nyní představila jeho knižní podobu. Ta obsahuje přes 35 tisíc hesel. „Chtěla jsem ukázat co nejpestřejší škálu lidského chování,” popisuje Šedá, která sběr podnikala osobně v terénu - obcházela školy, vsi, ale i vězení. „Češi chodí v outdooru nakupovat do obchoďáku, a potom si na osmitisícovku vezmou Crocsy,” jmenuje umělkyně jeden z často se opakujících zlozvyků v jejím projektu. V portfoliu absolventky AVU v ateliéru Grafika II. u Vladimíra Kokolii jsou hlavně díla připomínající sociální intervence. V roce 2003 přemluvila obyvatele moravské vesnice Ponětice, aby zkoordinovali všechny své denní činnosti a prožili tak spolu co nejvíce času. „Mí rodiče nemají žádné výtvarné vzdělání. Táta je elektromechanik, mamka byla prodavačka. Celý život jsem konfrontovaná s prostředním, ve kterém mají věci být nějak užitečné,” vysvětluje Šedá. „Když jsem nastoupila na akademii, byla jsem úplně frustrovaná, že nikdo nechodí na výstavy nebo že jsou tam furt ti samí lidé. Měla jsem o dost větší potřebu jít za lidmi do terénu. Už mi to nějak zůstalo a vidím v tom smysl.” Vlivem sociálních sítí prý práce Kateřiny Šedé nestárne: „Řešíme pořád dost podobné problémy. Dokonce bych řekla, že jsou ještě závažnější.” A jaké problémy má na mysli? „Jsme daleko uzavřenější. Sociální sítě přinesly roztříštěnost společnosti. Řekla bych, že se to zhoršuje. Je mnohem těžší bojovat o pozornost.” Umělkyně, která patří k nejvyhledávanějším v Česku, ale i v zahraničí, kulturu vnímá široce. „Nemá být pro hrstku vyvolených. Děláme ji všichni. I můj soused. Je pro mě důležité si svou práci oddřít v terénu,” říká Šedá, která se brání přirovnávání k političce, spíš je prý sociální terapeutkou. Co pro ni znamená odmítnutí? A proč si čte vzkazy na sociálních sítích? Poslechněte si rozhovor s Kateřinou Šedou. --- Kulturák Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Vrah Straka jen předstíral lidské chování, říkají tvůrci Metody Markovič

    Před 4 měsíci
    „Straka byl mimořádně inteligentní. Uměl měnit role,“ říkají o spartakiádním vrahovi režiséři nové řady Metody Markovič. Ta se nenápadně mění v politický thriller o „vydýchané době“.
     Komentáře
  • Kulturák

    62 min

    Podcast
    Straka je rafinovanější soupeř než Hojer, myslí si tvůrci nové Metody Markovič

    Před 4 měsíci

    ·

    62 minut

    „Straka byl mimořádně inteligentní. Uměl měnit role,“ říkají o spartakiádním vrahovi režiséři nové řady krimisérie Metoda Markovič. Ta se nenápadně mění v politický thriller o „vydýchané době“. Metoda Markovič, jeden z nejúspěšnějších krimiseriálů poslední doby, se vrátil na televizní obrazovky s novou řadou. Tentokrát vypráví o vyšetřování zločinů takzvaného spartakiádního vraha Jiřího Straky a režijně se ho chopila dvojice Tomáš Pavíček a Jan Vejnar. „Snažili jsme se navodit pocit nervozity, politický a psychologický tlak,“ vysvětluje Jan Vejnar. Podle režisérů se do nové řady Metody Markovič propisuje i element politického thrilleru. „Je tu pocit určité beznaděje. Jak můžeš být v osmdesátých letech svobodný? Když někoho zavřeme do vězení… není v něm vlastně celá společnost?“ ptá se Tomáš Pavlíček. „Obrazně jsem si to pro sebe popsal, jako kdyby tu už bylo vydýcháno. Jako by nebylo kde brát.“ Jaký byl spartakiádní vrah Straka? Režiséři měli možnost nahlédnout do kriminalistických spisů. Jednoduchý klíč k osobě vraha ale nenašli. „Vytvořit psychologický profil Jiřího Straky - co je za osobnost, jaké měl motivace - to se vlastně doteď nestalo. Každý na něj má jinou teorii a s tím se potýká i Markovič,“ říkají režiséři. „Straka byl mimořádně inteligentní. Uměl měnit role, hrál ty, které pro něj v dané situaci byly nejvýhodnější. To, co se kolem něj dělo, uměl chladnokrevně, až psychopaticky číst.“ Jan Vejnar a Tomáš Pavlíček mluví také o námitkách paní Lucie, pozůstalé po jedné z obětí spartakiádního vraha. Co se na základě její žádosti v seriálu na poslední chvíli upravovalo? A proč je Maxmilián Kocek, představitel spartakiádního vraha Straky, mimořádný herec? Poslechněte si rozhovor s režiséry nové řady Metody Markovič. --- Kulturák Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Dusilová: Hudba je můj prostor bezpečí. Pomohla mi z destruktivního období

    Před 4 měsíci
    Pro zpěvačku Lenku Dusilovou je hudba jediná cesta. V podcastu vzpomíná na temná období, z nichž se dostávala právě díky muzice. Mluví o sebekritice, ale také radosti, kterou zažívá, když se ohlédne zpět.
     Komentáře
  • Kulturák

    70 min

    Podcast
    Dusilová: Hudba je můj prostor bezpečí. Pomohla mi z destruktivního období

    Před 4 měsíci

    ·

    70 minut

    „Hudba je pro mě jediná cesta,“ říká zpěvačka Lenka Dusilová. V rozhovoru vzpomíná na temná období, z nichž se dostávala právě díky hudbě. Mluví o sebekritice, ale i o radosti, kterou zažívá při pohledu zpět. „Je hezký poslechnout si dvacetiletou holku, na kterou jsem se dlouho nedokázala napojit, a najednou zjistit, že to bylo dobré,“ přiznává Lenka Dusilová. Na sklonku roku oslavila zpěvačka padesátku a vydala hudební retrospektivu LD 50. I díky ní zjistila, že na své mladé já byla možná zbytečně přísná. „Narážím zpětně na svou povahu, která vždycky kladla nějaké překážky. Myslím si, že mi možná mohly uniknout věci, které mohly být skvělé. Nad tím vším byl vždycky sebekritik, nějaká nesebedůvěra nebo nejistota. Bágl hudby, která po mě zůstává, mohl být třeba ještě větší,“ myslí si Dusilová. V rozhovoru pro podcast Kulturák vzpomíná na začátky své hudební kariéry v raných devadesátých letech, kdy hrála s kapelou Sluníčko, ale i na koncert na pražském Strahově, při kterém s Lucií předskakovala Rolling Stones. „Necítila jsem se úplně ve své kůži. Nevím, jestli je pro mě motivace hrát pro takovou obrovskou masu. Byl to pocit, že sloužíte nějakému celku, ale stejně se cítíte před takovým publikem nejistě,“ vzpomíná Dusilová. S Davidem Kollerem založila kapelu Pusa, ale s ní přišlo i temné období. Koller při přípravách druhé desky upřednostnil vlastní Lucii a Dusilová kapelu rozpustila. „Prošla jsem si obdobím, kdy jsem se třeba na něj i zlobila, ale vlastně to nebyl úplně jeho problém. Musela jsem si vyřešit svoje věci, které vyšly na povrch. Smutek z toho, že přijdete o důležitého člověka v životě, pak si uvědomíte, tyjo, ten problém je asi někde v dětství,“ vypráví hudebnice. V komplikovaném období nakonec zachránilo to, co ji naplňuje nejvíc: „Když jsem rozpustila Pusu, měla jsem sebedestruktivní mód a nadělala jsem nějaké škody. Cítila jsem, že to musím napravit. Hudba je pro mě extra důležitý prostor bezpečí. Přišla mi jako jediná cesta, je to celý můj život.“ Proč už se na sebe Lenka Dusilová nezlobí? A jak spolupracuje s hudebníky mladé generace? Poslechněte si Kulturák. --- Kulturák Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Bojím se, že půjdu do války. Nebo zůstaneme ve vařícím hrnci, říkají Gufrau

    Před 4 měsíci
    „Filip Turek je jako vulkán, který ukazuje, že lidi se mohou řídit pudy. Ztrácejí morální dohled sami nad sebou,“ myslí si rappeři Gufrau. Na nové desce deklarují konec party, kritizují křečovité protestsongy a mluví o dospívání.
     Komentáře
  • Kulturák

    64 min

    Podcast
    Gufrau: Spolužáci volili Motoristy z legrace. Songy o Turkovi jsou křeč

    Před 4 měsíci

    ·

    64 minut

    „Filip Turek je jako vulkán, který ukazuje, že lidi se mohou řídit pudy. Ztrácejí morální dohled sami nad sebou,“ myslí si rappeři Gufrau. Na nové desce deklarují konec párty, kritizují křečovité protestsongy a mluví o dospívání. Pražští rappeři Gufrau loni pokořili třímilionovou hranici streamů na Spotify. Skladba Navždycky blázen, kterou dali dohromady spolu s rapperem Rohonym a blízkým spolupracovníkem Victorem Kalem, pomohla z Gufrau udělat nové hvězdy tuzemské alternativní scény. Mimořádně úspěšný rok čerstvě odmaturovaní hudebníci zakončili kolaborativní deskou Boyband. Je plná hitů, ale i úvah o tom, jak vlastně bude vypadat dospělost. „Celé album stojí na otázce, jestli už není čas tu párty uzavřít,“ vysvětluje Victor Kal, který se na desce vyrovnává i s nešťastnou láskou. Boyband ale otevírá i další oblíbené téma Gufrau - bydlení, vydělávání, práci. Tomu všemu musí večírky ustoupit. „Když jsme se poznali, náš vztah byl vybudovaný na tom, že jsme spolu hráli na akcích. To jsme neskončili na dvou pivech, najednou jich bylo dvanáct,“ vysvětlují hudebníci. S tím, jak jejich popularita rostla, jakoby si Gufrau a Victor Kal čím dál víc uvědomovali, že večírky nemohou trvat věčně. „Party je fajn, ale jen do doby, než se začne propisovat do celkového chování člověka,“ říká rapper Hugo Wiesner. V rozhovoru hudebníci mluví i o tom, jak nás jako společnost čím dál více ovládají nízké potřeby. Právě to prý symbolizuje Filip Turek. „Je jako vulkán, který ukazuje, že lidi se mohou chovat pudovým způsobem. Ztrácí morální dohled nad sebou,“ myslí si další člen Gufrau, Vojtěch Pravda. „Byl jsem zklamaný, když mí spolužáci říkali: Haha, budeme volit Motoristy. Potom to reálně udělali. Brali to jako zábavu. Dopad, který to může mít, je strašidelný,“ dodává Victor Kal. --- Kulturák Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Jakub Prachař: Komedie je těžší než drama. Ocenit svou práci umím až teď

    Před 5 měsíci
    „Neměli jsme v úmyslu se nikoho dotknout. Dream Team je ve finále dojemný film,“ říká herec Jakub Prachař o nové české komedii. Tým basketbalistů v ní finguje mentální postižení, aby mohl zvítězit na paralympiádě.
     Komentáře
  • Kulturák

    44 min

    Podcast
    Jakub Prachař: Komedie je těžší než drama. Ocenit svou práci umím až teď

    Před 5 měsíci

    ·

    44 minut

    „Neměli jsme v úmyslu se nikoho dotknout. Dream Team je ve finále dojemný film,” říká o nové české komedii herec Jakub Prachař. Tým basketbalistů v ní finguje mentální postižení, aby mohl zvítězit na paralympiádě. „Brouzdal jsem po internetu a vyskočil na mě tenhle článek,” vypráví Jakub Prachař o setkání s příběhem španělského basketbalového týmu, který v roce 2000 získal zlato na paralympiádě podvodem. Většina družstva své postižení pouze předstírala. „Dočetl jsem se, že i trenér to dělal jen kvůli penězům,” směje se herec, který o námětu vyprávěl svému dlouholetému kamarádovi, scénáristovi Petru Kolečkovi. Když si příběh převedli do tuzemských reálií, začali si ho představovat jako „české Kokosy na sněhu”. „Podařilo se nám vyrobit, myslím, lidský film. Nechtěli jsme třeskutě komediálně akcentovat mentální postižení. Sport je tu vlastně na pozadí, spíš je to příběh rodiny a lidí okolo. Neměli jsme v úmyslu se někoho dotknout. Dream Team bude možná mít úplně opačný efekt. Zjistil jsem, že je to ve finále dojemný film. Třeba bude mít efekt, že paralympionici dostanou víc peněz. Že si jich někdo všimne,” říká Prachař, který ve filmu hraje po boku Martina Hoffmana. Sám si vymyslel roli neúspěšného divadelního režiséra, který učí hráče předvádět mentální postižení. V rozhovoru pro podcast Kulturák také mluví o současných tuzemských komediích. Podle Prachaře se na něj chodí málo. „Filmy, které mají být masové a nejsou, jsou prostě blbě udělané,” myslí si herec. „Lidi mají nakoukané věci z různých platforem, laťka se prostě posunula. Myslím, že si za to filmaři mohou v tomto ohledu sami,” myslí si herec, který se na filmu Dream Team podílel i producentsky. Nedávno Prachař exceloval v civilně pojaté roli Šimka v seriálu Studna. Sám přitom tvrdí, že dramatické role jsou snazší než ty komediální. „Člověk musí investovat energii dovnitř. Zpomalit, šetřit se. Stojí to trochu méně úsilí a je to vděčné. Lidi pak říkají: podívej, on konečně hraje, předtím takové blbosti - a teď poprvé zahrál,” vtipkuje Prachař a svěřuje se, že sám k sobě býval dost kritický. „Dřív jsem se perfektně dehonestoval. Ocenit se umím až teď.” Poslechněte si Kulturák s Jakubem Prachařem nejen o nové komedii Dream Team. --- Kulturák Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Vím, že přijde kritika, ale zvládnu to, doufá vánoční princezna Švehlíková

    Před 5 měsíci
    „Vím, že přijde kritika. Každý rok se nějaká objeví. Ale myslím si, že to zvládnu,“ říká Sofie Anna Švehlíková, představitelka princezny z nové štědrovečerní pohádky České televize.
     Komentáře
  • Kulturák

    41 min

    Podcast
    Vím, že přijde kritika, ale zvládnu to, doufá vánoční princezna Švehlíková

    Před 5 měsíci

    ·

    41 minut

    „Vím, že přijde kritika. Každý rok se nějaká objeví. Ale myslím si, že to zvládnu,“ říká Sofie Anna Švehlíková, představitelka princezny z nové štědrovečerní pohádky České televize. Nová pohádka, kterou Česká televize odvysílá na Štědrý večer, nese název Záhada strašidelného zámku. Jaké hodnocení si jedna z každoročně nejsledovanějších (a také nejpřísněji hodnocených) událostí v televizi odnese, se teprve dozvíme. Představitelka princezny Elvíry, devatenáctiletá Sofie Anna Švehlíková, přiznává, že se reakcí trochu bojí. „Princezna je hrozně velká role. Hodně komentovaná. Buď je moc hezká, nebo není dost hezká. Je hloupá, nebo je až moc samostatná,“ říká s úsměvem herečka, která se v pohádce režiséra Ivo Macharáčka objevuje po boku Oskara Hese, Jiřího Mádla nebo Jany Plodkové. Princezna Elvíra je zatím největší role Švehlíkové. „Je nebojácná, aktivní, jde si za svým, ale zároveň je hodně obětavá a milující,“ popisuje herečka princeznu. V rozhovoru podcastu Kulturák ale mluví i o tom, jak by vypadala vánoční pohádka, kdyby si ji mohla sama zrežírovat. „Líbilo by se mi, kdyby hlavní ženská postava nebyla princezna, ale slečna z vesnice, která jí pomáhá,“ improvizuje Švehlíková. „Princ by tam třeba ani nemusel být.“ Letos se herečka objevila také ve filmu Vojtěcha Strakatého Na druhé straně léta, který měl premiéru na karlovarském festivalu. Také vyprávěl o síle ženského přátelství. „Každá postava má své problémy, líbí se mi, jak si společně pomáhají,“ říká Švehlíková. V Kulturáku mluví také o vyrůstání v herecké rodině (její rodiče jsou herci David Švehlík a Jitka Schneiderová) i o tom, jak se vyrovnává s obviněním z nepotismu. „Setkala jsem se s tím. Je mi to nepříjemné, protože mám pocit, že veškerá moje práce a mé herecké schopnosti jsou jen díky mým rodičům. Není to pravda. Snažím se na to nemyslet, sama vím, kolik práce a času do toho dávám,“ svěřuje se představitelka princezny Elvíry. A vzpomíná také na svého dědečka Aloise Švehlíka, který letos na jaře zemřel. O herectví prý moc nemluvil, ale svou vnučku vždy podporoval. „Chodil na mě už na dramaťák,“ říká herečka. Kdysi se mu svěřila, že musí natáčet v době, kdy by se měla připravovat na maturitu. „Děda mi řekl, že si mám říct, co je moje priorita. Pak udělal pauzu a řekl: škola, samozřejmě. A měl pravdu.“ Proč diváci tak prožívají Štědrovečerní pohádky? A jak hereckou kariéru ovlivňují sociální sítě? Nejen o tom mluví Sofie Anna Švehlíková v podcastu Kulturák. --- Kulturák Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.
     Komentáře
  • Kulturák

    30 min

    Podcast
    Hřebík v chodidle jako vánoční tradice. Proč Sám doma pořád funguje?

    Před 5 měsíci

    ·

    30 minut

    Nostalgie po dětství, směšné násilí a pořádné americké Vánoce. Proč pořád milujeme komedii Sám doma? A šla by natočit i dnes? O tom jsme mluvili ve speciálním vydání podcastu Kulturák. „Být sám doma je situace, která je zároveň děsivá i vzrušující. A přesně na tom ten film stojí,“ říká publicista a spisovatel Antonín Tesař v Kulturáku z pražského Bia Oko, kde podcast Seznam Zpráv promítal jednu z nejslavnějších amerických vánočních komedií. Sám doma, film režiséra Chrise Columbuse z roku 1990 s Macaulayem Culkinem v hlavní roli, se stal kasovním trhákem, který se i 35 let po premiéře pravidelně vrací do vánočního programu televizí i nabídky streamovacích platforem. Podle Tesaře je komedie o klukovi, kterého rodina zapomene na Vánoce doma, snímkem o překonávání hranic. „Všechny postavy jsou od začátku stavěny do situací, které jsou něčím za hranou – děsivé, nekomfortní, ale zároveň vzrušující,“ říká kritik. I divák přitom musí ukázat, že má silný žaludek. Zvlášť ve chvílích, kdy osmiletý Kevin různě kreativními pastmi bojuje s Mokrými bandity, kteří se snaží vloupat do jeho domu. Co je bude bolet víc – žehlička v obličeji, nebo hřebík v chodidle? „Jako diváci si pořád říkáme: Je to ještě v pořádku, nebo už je to moc? A právě v tomhle hravém testování hranic je síla toho filmu,“ myslí si Tesař. V debatě před projekcí Sám doma jsme se dostali i k obecnějším úvahám. „Násilí v dětských příbězích tu nebylo proto, aby traumatizovalo, ale aby zpřítomnilo ohrožení a ukázalo, jak se v něm dá přežít,“ vysvětlovala spisovatelka Klára Vlasáková. „Každý z nás má pohádku, která ho vyděsila. A právě proto si ji pamatujeme dodnes.“ Proč byly americké vánoční filmy osmdesátých let tak ztřeštěné? A která pohádka nás traumatizovala? Poslechněte si Kulturák o filmu Sám doma.--- Kulturák Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Život se nám zlomil o půl čtvrté. Psala jsem, abych přežila, říká matka postřelené studentky

    Před 5 měsíci
    „Všímejme si lidí na ulici, všímejme si sebe navzájem. Kdyby tohle bylo poselstvím té události, přinesla by něco dobrého,“ říká spisovatelka Dora Čechova, matka Terezy, která byla v prosinci 2023 postřelena na FF UK.
     Komentáře
  • Kulturák

    54 min

    Podcast
    Psala jsem, abych přežila, říká matka dcery postřelené na FF UK

    Před 5 měsíci

    ·

    54 minut

    „Všímejme si lidí na ulici, všímejme si sebe navzájem. Kdyby tohle bylo poselstvím té události, přinesla by něco dobrého,“ říká spisovatelka Dora Čechova, matka Terezy, která byla v prosinci 2023 postřelena na FF UK. „Život se nám zlomil o půl čtvrté. Když se ve zprávách objevilo, že se střílí na Filozofické fakultě, a my jsme se Terezce nedovolali,“ říká Dora Čechova, spisovatelka, která svou zkušenost z tragické události popsala v knize Terezko, vrať se! Své bezprostřední pocity začala zaznamenávat téměř bezprostředně poté, co svou dceru našla postřelenou v nemocnici. „Psaní bylo sebezachraňující. Když se vám stane, že se váš život rozetne, najednou neplatí, co platilo… Psát bylo to, co jsem dělala už předtím, co jsem mohla dělat dál. Pomáhalo mi to přežít chvíle, kdy jsme nebyli s Terezkou,“ říká autorka povídkových sbírek Padaná letní jablka nebo Ženy, které potřebují muže. Že o své zkušenosti musí mluvit, zjistila záhy. „Potom, co média zmlkla - a my jsme vůbec nevěděli, co se ten den stalo,“ vysvětluje spisovatelka. „Hltali jsme každou zmínku, každé svědectví policisty, hasiče, potom Lenky Šimůnkové jako maminky. Tak jsem začala chápat, že každé svědectví je potřeba.“ Kniha Terezko, vrať se! líčí komplikovanou cestu od zranění k zotavení. Zpočátku se přitom rodina měla podle doktorů smiřovat s tím, že Tereza už nebude žít jako dřív. Její matka ale raději věřila svému mateřskému instinktu. „Převálcoval všechno racionální. Když jsem cítila její teplou ruku, byla to pro mě taková jiskra. Věděla jsem, že je Terezka citlivá, křehká, že to, co se stalo, bylo tak zdrcující, že se dítě nemůže probudit jen tak po operaci. Věděla jsem, že bude spát. Když mi doktor řekl, ať se připravím na to, že se jí neobnoví kognitivní funkce, myslela jsem si - ale on tomu úplně nerozumí, protože já vím, že ona se nám probudí,“ vypráví Čechová. „Je to událost, která proměnila naši společnost,“ myslí si autorka o střelbě v prostorách pražské filozofické fakulty před dvěma lety. „Pojmenovat to, co se stalo, je naprosto v pořádku. Měli bychom si říct, že jsme společnost, v níž vyrostl mladý muž, a nikdo si nevšiml, že se chystá k něčemu tak zrůdnému. Pokud si neuvědomíme, že někde v rodinách mohou být nesledovaní mladí lidé, kteří se zavírají v pokojích, straní se spolužáků, nejsou socializovaní… Když budeme zavírat oči, nepomůžeme člověku, kterému bychom mohli pomoci. Tak jako nikdo nepomohl člověku, který udělal něco tak strašlivého.“ Podle Dory Čechové je důležité vědět, že každý může nad událostí truchlit po svém, ale také to, že nad střelcem je možné cítit lítost. „Pokud musí udělat tak strašlivou věc, aby na sebe upozornil, tak mně ho bylo líto,“ říká spisovatelka, kterou doplňuje její dcera Tereza. „Mě hlavně mrzí, že jsem ho neznala. O to hůř se mi chápe celá ta situace,“ říká mladá žena, která do knihy své matky přiložila také dopis pro své spolužáky. V rozhovoru se spisovatelkou Dorou Čechovou a její dcerou Terezou řešíme také vliv umění a psaní na zotavování nebo to, že každý má právo na svůj způsob truchlení. --- Kulturák Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Zdražuje úplně všechno. „Nejhorší“ česká režisérka natočila komedii o slevách

    Před 5 měsíci
    „Před každým svým filmem umírám strachy,“ říká Eva Toulová, jejíž romantické komedie pravidelně dostávají nejhorší hodnocení od diváků i kritiků. Letos měly premiéru dva její filmy: Krtkův svět a Deník Shopaholičky.
     Komentáře
  • Kulturák

    55 min

    Podcast
    Film má hlavně přinést emoce, říká „nejhorší“ česká režisérka Eva Toulová

    Před 5 měsíci

    ·

    55 minut

    „Před každým svým filmem umírám strachy,“ říká Eva Toulová, jejíž romantické komedie pravidelně dostávají nejhorší hodnocení od diváků i kritiků. Letos měly premiéru dva její filmy: Krtkův svět a Deník Shopaholičky. Nový snímek režisérky Evy Toulové se jmenuje Deník Shopaholičky a vypráví o ženě posedlé slevami. „Po covidu a Ukrajině jsme ve zvláštní fázi zdražování úplně všeho. Nakupování a slevy jsou tématem pro mnohem víc lidí než dřív. I ti, co předtím rozpočet neřešili, to najednou řešit musí,“ myslí si Toulová, která má letos už druhou filmovou premiéru. Její předchozí snímek Krtkův svět vyprávěl o kontroverzním podnikateli Josefu Roušalovi, a podle kritiků se vůbec nepovedl. Podobné hodnocení má většina filmů režisérky, jejíž díla v hodnocení na databázi ČSFD málokdy vyšplhají nad deset procent. „Jsem povahou klidný člověk. Ale není to tak, že bych byla neprůstřelná. Pochybuju o sobě každým dnem,“ přiznává režisérka. „Jako autor do poslední chvíle pochybuju, umírám strachem, než si stoupnu před první diváky filmu. Ale tvoříte s tím, že to emoce přinese. To byl film hlavně měl dělat, takže se s tím musíte vypořádat. Teď jsem dostala otázku, jestli jsem se svým posledním filmem spokojená. Ne, já bych ho předělávala do konce života.“ Proč ve filmu přijala perspektivu kontroverzního podnikatele Roušala? Co říká na kritické ohlasy svých filmů? A kdy se vlastně zamilovala do filmařiny? Dozvíte se v posledním vydání podcastu Kulturák s Evou Toulovou. --- Kulturák Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Prohrát je krásné. Donutí tě to na sobě pracovat, říká Marcell ze Zrádců

    Před 5 měsíci
    Vítězství Mii v reality show Zrádci bylo zasloužené, myslí si Marcell. „Měl jsem šanci to zvrátit, ale hrál bych možná jako Řecko na Euru 2004,“ přirovnává.
     Komentáře
  • Kulturák

    54 min

    Podcast
    Marcell o Zrádcích: Prohrát je krásné. Donutí tě to na sobě pracovat

    Před 5 měsíci

    ·

    54 minut

    „Měl jsem šanci to zvrátit, ale hrál bych možná jako Řecko na Euru 2004,“ říká o své účasti ve hře Zrádci Marcell. Vítězství Mii bylo podle něj zasloužené. „Kdybych nakonec do ohně sáček hodil, spousta lidí by mi to vyčítala,“ uvažuje finalista televizní soutěže Zrádci, ale také hudebník a vystudovaný lékař. Těsně před koncem hry pojal podezření, že Mia je zrádkyně. Kvůli tomu, že nakonec své podezření nevyjádřil při poslední možnosti, sice prohrál hru, ale možná paradoxně nepřišel o sympatie diváků. „Nikdy nezapomenu na to, když jsem Miu poprvé viděl na nástupišti. Intenzivně potáhla z cigarety, dívala se do neznáma,“ vzpomíná Marcell na první setkání s policejní komisařkou Věrou, která ve hře zvolila identitu instruktorky jógy. Zpěvák naopak vsadil na autentičnost. Nic jiného si ostatně vzhledem ke své popularitě dovolit nemohl. „Žena mi doporučovala, abych si zapisoval, kdo jak hlasoval u kulatého stolu. Když jsem večer přišel do komnaty, byl jsem na sebe naštvaný, že to hraju z emoční stránky, místo abych vzal rozum do hrsti a držel se jedné z mála indicií, které máme. Všechno jsem si přečetl a znovu věděl, že Marek hlasoval pro Miu, Patrik na ni upozornil s Bárou,“ říká o své cestě k finálnímu podezření, že zrádkyní je Mia. V rozhovoru ale mluví i o své cestě ke kariéře hudebníka. Pro které stars psal písně? A jak se mu zpívala hymna před plným stadionem v Edenu? Poslechněte si Kulturák s Marcellem. --- Kulturák Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Stranger Things přerostly samy sebe. Místo nostalgie sází na střílečku

    Před 6 měsíci
    Seriálový hit videotéky Netflix jménem Stranger Things se vrátil se závěrečnou pátou řadou, v níž se definitivně proměnil v akční epos. Nepřerostl ale sám sebe?
     Komentáře
  • Kulturák

    52 min

    Podcast
    Stranger Things jsou Harry Potter pro generaci Z. Zestárl hit Netflixu dobře?

    Před 6 měsíci

    ·

    52 minut

    Seriálový hit Netflixu jménem Stranger Things se vrací se svou závěrečnou řadou, v níž se definitivně proměnil v akční blockbuster. Nepřerostl seriál sám sebe? Hawkins už dávno není jen ospalé městečko uprostřed Indiany. A z kamarádské party Mikea, Willa, Dustina a Lucase vyrostli téměř dospělí mladíci. Seriál, který v roce 2016 pomohl nastartovat éru streamování, před pár dny zveřejnil první část své závěrečné sezóny. Z prvních dílů to vypadá, že ze slavného seriálu se stává akční blockbuster. „Jsme v dračákovském tažení. Otevře se brána, vyleze z ní příšera, jsou tu šílení vědci, které je potřeba vymlátit, nebo alespoň zavřít bránu,” popisuje s nadsázkou novou sezónu publicista Antonín Tesař. „Budování charakterů je tu těžší a pozvolnější.” Posunuli jsme se do astrálních sfér, většinu času v páté sérii trávíme v "obráceném světě" a místo osmdesátkových hitovek posloucháme štěkání automatické pušky M16. Přesto se tu řeší i niterné věci, i když spíš kosmeticky. Kolem vývoje příběhu Stranger Things 5 to ale vypadá jasně. „Will bude ústředí postava a půjde tu o sebepřijetí, o přijetí vlastních schopností, které mu umožní konečně se vypořádat se zlem,” myslí si Tesař. Podcaster a novinář Miroslav Harant je s vývojem nové série spokojen. I on, podobně jako Tesař, mluví o nových Stranger Things jako o příběhu boje dobra se zlem, který se neinspiruje jen osmdesátými lety a žánrovými klasikami od Stephena Kinga. „Je to Harry Potter pro generaci Z,” říká o seriálu Harant. „Začali jsme na Stranger Things koukat ve dvanácti letech - a teď, o deset let později, nás čeká to velké finále.” Hrdinové a hrdinky seriálu opravdu vyrostli, ale kam se vyvinuli? Co je teď trápí? A jak se za deset let od první sezóny Stranger Things změnila seriálová tvorba? Poslechněte si Kulturák o jednom z největších televizních hitů posledního desetiletí. --- Kulturák Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Rapper Fvck_Kvlt: Slušnost změnila jen málo věcí. Ale hudba posouvá svět

    Před 6 měsíci
    „Pod tím náporem už jsme znecitlivěli,“ myslí si hudebník Denis Bango alias Fvck_Kvlt o současné atmosféře mezi mladými lidmi na Slovensku.
     Komentáře
  • Kulturák

    50 min

    Podcast
    Fvck_Kvlt: Slušnost změnila jen málo věcí. Ale hudba posouvá svět

    Před 6 měsíci

    ·

    50 minut

    „Pod tím náporem už jsme znecitlivěli,“ myslí si hudebník Denis Bango alias Fvck_Kvlt o současné atmosféře mezi mladými lidmi na Slovensku. Letos vydal desku Mŕtva revolúcia, z níž 17. listopadu hrál před zaplněným Václavským náměstím. Slovenský rapper Fvck_Kvlt se v hudbě nebojí politických proklamací ani kritiky současného systému. Hraní na výročí Sametové revoluce si podle svých slov užil. „Bylo zajímavé vnímat různé generace, cítil jsem, že nás spojuje oslavná nálada,“ říká v úvodu podcastu. Hudebník zároveň mluví o svém kritickém pohledu na kapitalismus: „Vnímáme ho jako garanci svobody, ale někdy se dostáváme do bodu, kdy kapitalismus bereme jako systém bez alternativ. Zapomínáme ho analyzovat, být vůči němu kritičtí.“ V rozhovoru Fvck_Kvlt komentuje i situaci na Slovensku. „Někdy mám pocit, že už jsme znecitlivělí. Části naší společnosti už jsou umrtvené tím každodenním náporem. Jeden den si popláčeme, druhý den už si řekneme: co už! Možná ale podle sebe soudím druhé,“ uvažuje rapper. „Uvědomuju si, že na někoho můžu působit i pokrytecky. Když jsem tvořil Mrtvou revoluci, bál jsem se, aby to nebylo jen prázdné gesto,“ připouští přemýšlivý muzikant, který otevřeně hovoří o vlastních pochybnostech. Nové album chce posluchače burcovat k větší politické představivosti i odvaze: „Mrtvá revoluce je vlastně věčně živá. Nemůžeme ji zabít. I prohraná revoluce vrhá stín revoluce nové.“ Není revoluce trochu děsivé slovo? Možná, že už se jeho význam vyprázdnil, oponuje Fvck_Kvlt, a jde hlavně o to, nebát se diskutovat a přemýšlet. Jaká slova ho frustrují víc? Třeba slušnost. „Ve společnosti a kultuře změnila slušnost jen málo věcí,“ myslí si Bango. „Je to způsob boje, který se přizpůsobuje tomu, proti čemu se bojuje.“ Naopak hudba podle Fvck_Kvlta dokáže změnit svět. Proč je lepší hrát s kamarády než s profesionály, kteří vám lezou na nervy? A jaké knížky má u postele? Poslechněte si rozhovor se slovenským rapperem Fvck_Kvltem. --- Kulturák Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Ve večerce v Sokolově se řeší jiné problémy než v Praze, říká Anki

    Před 6 měsíci
    Začátky jsou pro všechny přistěhovalce dost bolestivé. „I o Vietnamcích se tradovalo, že neplatí daně a mají vysokou kriminalitu,“ říká rapper Anki v rozhovoru o svobodě i o tom, že doma je tam, kde je rodina.
     Komentáře
  • Kulturák

    42 min

    Podcast
    Anki: Ve večerce v Sokolově se řeší jiné problémy než v Praze

    Před 6 měsíci

    ·

    42 minut

    „Začátky jsou pro všechny přistěhovalce dost bolestivé. I o Vietnamcích se tradovalo, že neplatí daně a mají vysokou kriminalitu,“ říká rapper Anki v rozhovoru o svobodě i o tom, že doma je tam, kde je rodina. „Svobodu a demokracii jsme doma moc neřešili, my, co jsme přišli v devadesátkách, jsme ani neměli volební právo,“ říká Tran Viet Anh neboli Anki, rapper, který loni získal cenu Vinyla a 17. listopadu vystoupí na Václavském náměstí v rámci Koncertu pro budoucnost. Vystoupení bere nejen jako příležitost mluvit za minoritu. „Je to pro mě symbolické, protože jsem se tady rozhodl žít a mám úctu k místní kultuře. Říkám často, že tu chci být a že sem patřím. Zároveň můžu reprezentovat kulturu jinou. Vietnamská minorita má v téhle společnosti své místo. Je pro mě důležité reflektovat kulturní a sociální rozdíly, aby se lidi dokázali navzájem víc pochopit,“ říká Anki. Sám se narodil v Německu, později několik let žil i ve Vietnamu, kde zkoušel zapustit kořeny. V rozhovoru mluví také o zkušenosti vietnamských migrantů, kterou popsal ve svém letošním singlu První sníh. „Přicházeli jsme do Čech z Německa, když mi byly čtyři nebo pět let. Většinou lidi migrují za prací, nedostaneš povolení v jedné zemi, tak jdeš do jiné,“ vypráví Anki, jehož píseň inspirovaly příběhy starších přátel, kteří mají přechod hranic v živé paměti. „Jeden kamarád, který takhle přijel z Vietnamu, mi říkal, že to byla jeho první zkušenost se sněhem, který do té doby znal jen z televize. Tak jsem napsal antivánoční píseň o tom, že pro někoho je to Santa Klaus a padání sněhových vloček, a pro někoho je to přecházení z jedné země do druhé a brodění se sněhem, který jsi znal jen z amerických filmů,“ popisuje Tran Viet Anh. Má vietnamská komunita v Česku svou politickou reprezentaci? A co by Anki udělal, kdyby se stal ministerským předsedou? Nejen o tom v novém Kulturáku s rapperem, který vystoupí na Koncertu pro budoucnost. --- Kulturák Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Jiří Lábus: Herci nemusí o politice mluvit. Ale měli by se o ní zajímat

    Před 6 měsíci
    „Pořád ještě fotím na film,“ říká herec Jiří Lábus, který nosí v kapse tlačítkový telefon a kompaktní fotoaparát. V rozhovoru mluví o dabování, závislosti na technologiích i o tom, proč by se herci měli zajímat o politiku.
     Komentáře
  • Kulturák

    53 min

    Podcast
    Jiří Lábus: Herci nemusí o politice mluvit. Ale měli by se o ní zajímat

    Před 6 měsíci

    ·

    53 minut

    „Pořád ještě fotím na film,” říká herec Jiří Lábus, který nosí v kapse tlačítkový telefon a kompaktní foťák. Přesto se nedávno stal miláčkem Instagramu. V rozhovoru pro podcast Kulturák mluví o dabování, závislosti na technologiích i o tom, proč by se herci měli zajímat o politiku. „Internet mám jen kvůli programu kin a divadel,” přiznává Jiří Lábus. Herce, který sám sebe nazývá pesimistou, dokáže nadějí naplnit jen máloco. „Jsem optimistický, když vidím výborné divadlo. Vím, že ten večer najednou nebyl ztracený.” Do divadla se těšíval už od dětství a radost z dobrého kulturního zážitku ho nepřešla dodnes. „Každou sobotu jsem se nemohl dočkat, že půjdu na nějaké představení. Divadlem jsem žil. Herec jsem chtěl být od pěti let. Když mi bylo sedmnáct, přečetl jsem všechno od Dürenmatta,” říká Lábus, kterého trápí představa mladých lidí bez kultury. „Mám pocit, že dneska sítě všechno převálcují. Když jsem dřív jezdil tramvají, hodně lidí mělo knížku v ruce. Dneska mají většinou mobil.” Sám Lábus se ale na sítích nedávno také proslavil - třeba videem, ve kterém se ve stylu populární hračky mění na Labubuse. „To mi dělá moje manažerka,” přiznává herec. „Má proto cit. Vždycky mi zavolá, ať jí pošlu nějakou blbost. Tohle video vzniklo na společné dovolené na Korfu. Její děti řekly: Jé, hele, stoupni si sem, vy tě vyfotíme. Teprve pak jsem zjistil, u čeho stojím. Mělo to přes milion shlédnutí.” V rozhovoru mluví Jiří Lábus také o tom, proč by se herci měli zajímat o politiku. „Když hrajete Hamleta, musíte do něj vložit zkušenost ze současného světa. Hamlet touží po poznání pravdy. Herec, který ví, na čem stojí svět dneška, jak je to všechno hrozně vrtkavé, má myslím daleko lepší sdělení, než kdyby se o věci vůbec nezajímal.” Proč Jiří Lábus nikdy neviděl filmového Pána prstenů či Harryho Pottera? A jaká je nová komedie Milion, v níž hraje ovdovělého otce početné rodiny? Nejen o tom v novém Kulturáku. --- Kulturák Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.
     Komentáře
Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Reklama