Kulturák

Seriálový hit Netflixu jménem Stranger Things se vrací se svou závěrečnou řadou, v níž se definitivně proměnil v akční blockbuster. Nepřerostl seriál sám sebe? Hawkins už dávno není jen ospalé městečko uprostřed Indiany. A z kamarádské party Mikea, Willa, Dustina a Lucase vyrostli téměř dospělí mladíci. Seriál, který v roce 2016 pomohl nastartovat éru streamování, před pár dny zveřejnil první část své závěrečné sezóny. Z prvních dílů to vypadá, že ze slavného seriálu se stává akční blockbuster. „Jsme v dračákovském tažení. Otevře se brána, vyleze z ní příšera, jsou tu šílení vědci, které je potřeba vymlátit, nebo alespoň zavřít bránu,” popisuje s nadsázkou novou sezónu publicista Antonín Tesař. „Budování charakterů je tu těžší a pozvolnější.” Posunuli jsme se do astrálních sfér, většinu času v páté sérii trávíme v "obráceném světě" a místo osmdesátkových hitovek posloucháme štěkání automatické pušky M16. Přesto se tu řeší i niterné věci, i když spíš kosmeticky. Kolem vývoje příběhu Stranger Things 5 to ale vypadá jasně. „Will bude ústředí postava a půjde tu o sebepřijetí, o přijetí vlastních schopností, které mu umožní konečně se vypořádat se zlem,” myslí si Tesař. Podcaster a novinář Miroslav Harant je s vývojem nové série spokojen. I on, podobně jako Tesař, mluví o nových Stranger Things jako o příběhu boje dobra se zlem, který se neinspiruje jen osmdesátými lety a žánrovými klasikami od Stephena Kinga. „Je to Harry Potter pro generaci Z,” říká o seriálu Harant. „Začali jsme na Stranger Things koukat ve dvanácti letech - a teď, o deset let později, nás čeká to velké finále.” Hrdinové a hrdinky seriálu opravdu vyrostli, ale kam se vyvinuli? Co je teď trápí? A jak se za deset let od první sezóny Stranger Things změnila seriálová tvorba? Poslechněte si Kulturák o jednom z největších televizních hitů posledního desetiletí. --- Kulturák Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

„Pod tím náporem už jsme znecitlivěli,“ myslí si hudebník Denis Bango alias Fvck_Kvlt o současné atmosféře mezi mladými lidmi na Slovensku. Letos vydal desku Mŕtva revolúcia, z níž 17. listopadu hrál před zaplněným Václavským náměstím. Slovenský rapper Fvck_Kvlt se v hudbě nebojí politických proklamací ani kritiky současného systému. Hraní na výročí Sametové revoluce si podle svých slov užil. „Bylo zajímavé vnímat různé generace, cítil jsem, že nás spojuje oslavná nálada,“ říká v úvodu podcastu. Hudebník zároveň mluví o svém kritickém pohledu na kapitalismus: „Vnímáme ho jako garanci svobody, ale někdy se dostáváme do bodu, kdy kapitalismus bereme jako systém bez alternativ. Zapomínáme ho analyzovat, být vůči němu kritičtí.“ V rozhovoru Fvck_Kvlt komentuje i situaci na Slovensku. „Někdy mám pocit, že už jsme znecitlivělí. Části naší společnosti už jsou umrtvené tím každodenním náporem. Jeden den si popláčeme, druhý den už si řekneme: co už! Možná ale podle sebe soudím druhé,“ uvažuje rapper. „Uvědomuju si, že na někoho můžu působit i pokrytecky. Když jsem tvořil Mrtvou revoluci, bál jsem se, aby to nebylo jen prázdné gesto,“ připouští přemýšlivý muzikant, který otevřeně hovoří o vlastních pochybnostech. Nové album chce posluchače burcovat k větší politické představivosti i odvaze: „Mrtvá revoluce je vlastně věčně živá. Nemůžeme ji zabít. I prohraná revoluce vrhá stín revoluce nové.“ Není revoluce trochu děsivé slovo? Možná, že už se jeho význam vyprázdnil, oponuje Fvck_Kvlt, a jde hlavně o to, nebát se diskutovat a přemýšlet. Jaká slova ho frustrují víc? Třeba slušnost. „Ve společnosti a kultuře změnila slušnost jen málo věcí,“ myslí si Bango. „Je to způsob boje, který se přizpůsobuje tomu, proti čemu se bojuje.“ Naopak hudba podle Fvck_Kvlta dokáže změnit svět. Proč je lepší hrát s kamarády než s profesionály, kteří vám lezou na nervy? A jaké knížky má u postele? Poslechněte si rozhovor se slovenským rapperem Fvck_Kvltem. --- Kulturák Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

„Začátky jsou pro všechny přistěhovalce dost bolestivé. I o Vietnamcích se tradovalo, že neplatí daně a mají vysokou kriminalitu,“ říká rapper Anki v rozhovoru o svobodě i o tom, že doma je tam, kde je rodina. „Svobodu a demokracii jsme doma moc neřešili, my, co jsme přišli v devadesátkách, jsme ani neměli volební právo,“ říká Tran Viet Anh neboli Anki, rapper, který loni získal cenu Vinyla a 17. listopadu vystoupí na Václavském náměstí v rámci Koncertu pro budoucnost. Vystoupení bere nejen jako příležitost mluvit za minoritu. „Je to pro mě symbolické, protože jsem se tady rozhodl žít a mám úctu k místní kultuře. Říkám často, že tu chci být a že sem patřím. Zároveň můžu reprezentovat kulturu jinou. Vietnamská minorita má v téhle společnosti své místo. Je pro mě důležité reflektovat kulturní a sociální rozdíly, aby se lidi dokázali navzájem víc pochopit,“ říká Anki. Sám se narodil v Německu, později několik let žil i ve Vietnamu, kde zkoušel zapustit kořeny. V rozhovoru mluví také o zkušenosti vietnamských migrantů, kterou popsal ve svém letošním singlu První sníh. „Přicházeli jsme do Čech z Německa, když mi byly čtyři nebo pět let. Většinou lidi migrují za prací, nedostaneš povolení v jedné zemi, tak jdeš do jiné,“ vypráví Anki, jehož píseň inspirovaly příběhy starších přátel, kteří mají přechod hranic v živé paměti. „Jeden kamarád, který takhle přijel z Vietnamu, mi říkal, že to byla jeho první zkušenost se sněhem, který do té doby znal jen z televize. Tak jsem napsal antivánoční píseň o tom, že pro někoho je to Santa Klaus a padání sněhových vloček, a pro někoho je to přecházení z jedné země do druhé a brodění se sněhem, který jsi znal jen z amerických filmů,“ popisuje Tran Viet Anh. Má vietnamská komunita v Česku svou politickou reprezentaci? A co by Anki udělal, kdyby se stal ministerským předsedou? Nejen o tom v novém Kulturáku s rapperem, který vystoupí na Koncertu pro budoucnost. --- Kulturák Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

„Pořád ještě fotím na film,” říká herec Jiří Lábus, který nosí v kapse tlačítkový telefon a kompaktní foťák. Přesto se nedávno stal miláčkem Instagramu. V rozhovoru pro podcast Kulturák mluví o dabování, závislosti na technologiích i o tom, proč by se herci měli zajímat o politiku. „Internet mám jen kvůli programu kin a divadel,” přiznává Jiří Lábus. Herce, který sám sebe nazývá pesimistou, dokáže nadějí naplnit jen máloco. „Jsem optimistický, když vidím výborné divadlo. Vím, že ten večer najednou nebyl ztracený.” Do divadla se těšíval už od dětství a radost z dobrého kulturního zážitku ho nepřešla dodnes. „Každou sobotu jsem se nemohl dočkat, že půjdu na nějaké představení. Divadlem jsem žil. Herec jsem chtěl být od pěti let. Když mi bylo sedmnáct, přečetl jsem všechno od Dürenmatta,” říká Lábus, kterého trápí představa mladých lidí bez kultury. „Mám pocit, že dneska sítě všechno převálcují. Když jsem dřív jezdil tramvají, hodně lidí mělo knížku v ruce. Dneska mají většinou mobil.” Sám Lábus se ale na sítích nedávno také proslavil - třeba videem, ve kterém se ve stylu populární hračky mění na Labubuse. „To mi dělá moje manažerka,” přiznává herec. „Má proto cit. Vždycky mi zavolá, ať jí pošlu nějakou blbost. Tohle video vzniklo na společné dovolené na Korfu. Její děti řekly: Jé, hele, stoupni si sem, vy tě vyfotíme. Teprve pak jsem zjistil, u čeho stojím. Mělo to přes milion shlédnutí.” V rozhovoru mluví Jiří Lábus také o tom, proč by se herci měli zajímat o politiku. „Když hrajete Hamleta, musíte do něj vložit zkušenost ze současného světa. Hamlet touží po poznání pravdy. Herec, který ví, na čem stojí svět dneška, jak je to všechno hrozně vrtkavé, má myslím daleko lepší sdělení, než kdyby se o věci vůbec nezajímal.” Proč Jiří Lábus nikdy neviděl filmového Pána prstenů či Harryho Pottera? A jaká je nová komedie Milion, v níž hraje ovdovělého otce početné rodiny? Nejen o tom v novém Kulturáku. --- Kulturák Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

Hlad po sociální spravedlnosti, nebo nástroj na umlčování nepříjemných hlasů? Woke ovlivnilo svět v dobrém i ve zlém, nalevo i napravo. A každopádně nikam nemizí, myslí si hosté živého podcastu Kulturák z MFDF Ji.hlava. Woke. Slovo, které má původ v komunitě afroameričanů v USA a objevovat se začalo už před sto lety. Ale také výraz specifický tím, že ho často definují spíš lidé, kteří se vůči němu vymezují, myslí si publicista a autor podcastu Redneck Matěj Schneider. V debatě podcastu Kulturák z dokumentárního festivalu v Jihlavě vysvětluje, že woke nikam nemizí. Inspiruje totiž i Donalda Trumpa. „Nechci zabíhat do toho, jestli si americká pravice to, co označuje za woke hnutí, definuje férově a správně. Podle mě ne, ale klidně to nechme být. Rodící se trumpismus tvoří něco, co je zrcadlově podobné tomu, co kritizuje,“ myslí si Schneider. V debatě je zmíněn také festivalový dokument Knihovnice z amerického Texasu, kde vláda nařídila knihovnám z nabídky vyřadit přes osm set knih pojednávajících o homosexualitě, rasových otázkách nebo o procesu Roe vs. Wade, který se týkal zákazu potratů. Jak se woke projevilo v kultuře? Mělo vliv na oscarové ceremoniály i největší popové hvězdy. „Po prvním zvolení Donalda Trumpa vyšla Lady Gaga do ulic a fotila se s cedulí Love Trumps Hate,“ vzpomíná umělec Jakub Polách. „Všichni měli strašně silné proklamace další čtyři roky. Dneska už si všichni jedou svá turné a moc se nevyjadřují. Do tvorby největších mainstreamových hvězd to vlastně už moc neproniká.“ Polách popisuje hlavně „šaškárny“, které umělecká scéna předváděla, aby zachytila trend woke. Které kulturní okamžiky po sobě ale zanechaly pozitivní stopu? „Podle mě jde do téhle kategorie zařadit to, když Kendrick Lamar potupil Drakea,“ zmiňuje Matěj Schneider loňský spor, který napjatě sledovala celá rapová komunita. Kulminoval v Lamarově skladbě Not Like Us, která loni získala pět cen Grammy včetně těch za nejlepší song a nahrávku roku. „Lamar obviňoval Drakea z toho, že si afroamerickou kulturu přivlastňuje a trochu ji banalizuje a zneužívá pro svoje účely. Kendrick to vyhrál dost jednoznačně,“ uzavírá Schneider. Jaké zásadní momenty zažilo woke v Česku? Nejen o tom debatují Jakub Polách a Matěj Schneider v živém Kulturáku z MFDF Ji.hlava. --- Kulturák Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

Americké drama Medvěd, české odnože reality shows jako Hell’s Kitchen či Ano, Šéfe Zdeňka Pohlreicha. Pořady o vaření a seriály z restauračních kuchyní bývají konstantou televizní zábavy. Jak ovlivnily náš jídelníček? A jaká byla česká zvláštnost kulinářských pořadů? „Že se v nich objevují tak hojně celebrity,“ myslí si historik jídla Martin Franc, který o vaření debatuje ve speciálu podcastu Kulturák na festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě. „Dřív to bylo často i na úkor kvality. Vystupovali v nich lidi, kteří ve svém občanském životě třeba ani nikdy nevařili.“ Franc zmiňuje Hanu Hegerovou, Jiřinu Bohdalovou vařící čínu nebo Evu Pilarovou připravující kuřecí roládu. Televizní zábava spojená s jídlem se postupně vyvíjela, mezi jiným také s tím, jak se zlepšovala kvalita a dostupnost surovin na vaření, připomíná Franc. Kromě historického exkurzu debatující probírají i současné seriály jako americký Medvěd s Jeremy Allenem Whitem v hlavní roli. Podle publicistky Táni Zabloudilové měl na slavný seriál velký vliv Američan Anthony Bourdain, autor knihy Důvěrnosti z kuchyně. „Ukázal tu backstage se všemi problémy a s tím, co to obnáší, když chcete být šéfkuchař, jaký život vedete. Najednou všichni viděli další možnosti, že o jídle se dá mluvit způsobem, jakým se to do té doby nikdy nedělalo,“ vysvětluje Zabloudilová. Element dramatu ale do současné televizní zábavy o vaření může přinášet i jistá dekadence, která se s pojí s luxusní gastronomií. Při každém velkolepém odhalení jídla v reality show či dramatu z drahé restaurace může divák někde vzadu v hlavě pocítit, že „na druhé straně planety jsou lidi, kteří nemají co jíst. Z toho automaticky vzniká tenze,“ myslí si publicistka. Ovlivnily televizní pořady to, jak jíme, nebo je to naopak? Ve které zemi nejlépe vyprávějí příběhy o vaření? Poslechněte si jihlavský Kulturák na téma kuchyně a televize. --- Kulturák Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

„Mantra úspěšného rappera se super károu je klišé,“ myslí si Tomáš Kučera z kapely 58G. V rozhovoru mluví o milostném songu z nové desky, feminismu, a samozřejmě i o fotbalu. „Poslední dobou už věci nejdou tak lehce, cejtím, že přešlapujeme na místě, nestíháme, každej jsme v jiným městě,“ rapuje Kučera na nové desce jihlavských 58 G nazvané Za 5 dvanáct. Jejím ústředním tématem je utíkající čas a rychle se měnící svět, ale i věci, které zůstávají jako konstanty: přátelství a vztahy. „Dospíváme. Já jsem se oženil, Roman Doktor čeká dítě, takže přirozeně stárneme a řešíme trošku jiné věci,“ vysvětluje náladu nové desky Tomáš Kučera alias TK27. „Zároveň je hudba pořád hlavní motor našeho přátelství, hlavní vášeň. Z toho materiálu jsem upřímně šťastný. Myslím, že je to naše nejlepší věc.“ Nová deska 58 G mění náladu s každým dalším trackem. Na Talk to Me Nice dělají TK27 s Doktorem ramena a zároveň vysekávají poklonu slovenské rapové legendě Otisovi z uskupení H16. Heatmap jak Kanté je triptych osobních vyznání, které jsou s každou další slokou temnější. A pak je tu milostný track Dvě strany mince. „Pojďme dát ven i tyhle emoce. Nemluvili jsme o tom, je to důležitá součást našich životů, pojďme ji nějak zpracovat,“ řekli si prý rappeři, než nahráli skladbu, v níž mluví o lásce ke svým partnerkám. Love song, podle slov TK27 nesmírně těžká discplína, zní v podání jihlavského tria jako pocta nejhlubšímu přátelství a věrnosti. Nic křečovitého v něm není. Kučera v rozhovoru také zmiňuje, že je nejspíš už dlouhé roky feminista, aniž by o tom věděl. „Ty principy a přemýšlení jsou pro mě přirozené. Asi jsem v tom byl vychovaný,“ vysvětluje. A naopak přiznává, že svět rapu je mu v dnešní době trochu nepříjemný. „Jsem z toho prostředí lehce otrávený. Mám pocit, že spoluformuje problém všech těch fenoménů, jako je Filip Turek. Ta mantra úspěšného rappera, který má super káru a flexí, je klišé,“ myslí si Kučera. „Vím, že spousta rapperů řeší vztahy, osobnější témata nebo toxickou maskulinitu. Ale nedělají o tom tracky. Nevím, do jaké míry se bojí, nebo to prostě není ta úspěšná formulka, která ti přihraje streamy a peníze,“ uvažuje TK27. Jak jde dohromady feminismus a fotbal? Co má společného rap a seriál Hra o trůny? A kdo určuje módu: fotbalisti, nebo rappeři? Poslechněte si Kulturák s TK27. --- Kulturák Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

„Když jsem začínal, byl jsem jako mladý člověk z internetu pro politiky úplně cizí element. Dnes jsou ze všech politiků kolegové influenceři,“ vysvětluje youtuber Jan Špaček, proč chce po volbách skončit s politickými videi. „Politická situace je horší než kdykoliv dřív. Uráží se. Nemají se rádi. A já vím, že je to hlavně moje vina. Měl jsem se snažit víc,“ prohlásil Jan Špaček na videu z konce června. „Tiskovou konferenci“ svolal před pražský hrad. Obešla se bez jediného dotazu, pak najatý moderátor špatně zazpíval hymnu. Youtuber, který urazil Víta Rakušana, ukazoval znaménko na svém pozadí Andreji Babišovi a vyvedl z míry snad všechny další politiky na domácí scéně, se rozhodl, že po parlamentních volbách skončí s politickým obsahem. V rozhovoru pro Seznam Zprávy bez okolků hodnotí politické kampaně a snahu stran přiblížit se mladým voličům a predikuje výsledky voleb. Nejsmutnější prý bude Vít Rakušan. „Karma je zdarma. Asi si to zaslouží. Před čtyřmi roky byli smutní Piráti, tak teď se to vyváží,“ říká v podcastu Špaček. Dobře ovšem podle něj nedopadne ani současný premiér Petr Fiala. „V sázce je hrozně moc. Ale z jeho týmu jsem měl dojem, jako by už nechtěli nic moc vymýšlet,“ myslí si Jan Špaček, který měl s Fialou vyrazit na jeden z jeho výjezdů po republice, z něhož ale sešlo. „Mě to strašně zklamalo. Tak možná si tu prohru zaslouží. Taková apatie, neinvence, neambicióznost v prostředí, které by teď mělo být úplně na hraně a nejvíc makat.“ Mladý youtuber v Kulturáku kritizuje i úroveň dalšího online obsahu. Proč ho tak pálí videa, která točí Kovy? „Původně jsem se na jeho kritice trochu profiloval. Ukazoval jenom politický bizár, vlastně říkal implicitně, že politika je nesmysl,“ vysvětluje Špaček s tím, že on chtěl nabídnout jiný pohled. Jaký je Jan Špaček, když shodí masku Fabulací? Dělal sám někdy "bizár"? A co točil před politickými videi? Poslechněte si Kulturák, který se z laskavého podcastu výjimečně změní v hard talk! --- Kulturák Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

„Kafka nebyl lhostejný ke svému nitru ani vůči okolí. Potřeboval věci pojmenovávat. To máme společné,“ říká herec Josef Trojan. V rozhovoru mluví o filmu Franz, ale i o vlastních psychických problémech, egu či potřebě chvály. Do kin vstupuje nový film polské režisérky Agnieszky Holland - Franz. Snímek, který zkoumá život i odkaz jednoho z nejvýznamnějších evropských spisovatelů 20. století, bude za Polsko bojovat o Oscary. Josef Trojan v něm sehrál dvojroli herce Izáka Lövyho i alterego Franze Kafky. „Bylo nutné se ve filmu vydat do Kafkových románů. Vznikla taková surreálná rovina, kde vystupuji jako Josef K,“ vysvětluje herec. Jaký podle něj Kafka byl? „Nedokázal jsem ho jako člověka přečíst. Chvíli jsem s tím bojoval, ale v určitém momentu jsem se s tím smířil. Asi je dobré se k němu vracet v určitých fázích života,“ říká Trojan, který si nejvíc oblíbil Kafkovu korespondenci. „Dnes bychom řekli, že spamoval. Dokázal napsat tři dopisy za den jedinému člověku. Mileně Jesenské byl schopný napsat třeba dvanáct listů. Bezpochyby to byl člověk, který potřeboval psát.“ V rozhovoru mluví Josef Trojan i o svém syndromu podvodníka, kolísavém sebevědomí nebo o hospitalizaci, kterou popsal už v knize rozhovorů Jako by mě opustila všechna síla novinářky Lindy Bartošové. „Jenom vás postaví na nohy, dál ale musíte jít sám,“ popisuje herec měsíční pobyt ve stacionáři. „V momentě, kdy máte stavy, že jste to jen vy versus svět, který navíc vnímáte jako velmi nehostinné místo, asi se od něj musíte na chvíli oddělit,“ popisuje svou zkušenost Josef Trojan. Co mu pomohlo najít vlídnější vztah ke světu? A proč se snaží vyhýbat sociálním sítím? Poslechněte si Kulturák s jedním z protagonistů filmu Franz. --- Kulturák Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

Film K-pop: Lovkyně démonů boří rekordy hned na dvou frontách. Rychle se vyšvihl jak v žebříčku nejsledovanějších filmů Netflixu, tak v hudební hitparádě Billboard. Může být umění z tovární linky autentické? A záleží na tom? K-pop není jen zvuk, je to celý dokonalý balíček. Nabízí hity, tanec, fashion a promyšlený marketing i prezentaci. „Vzali všechny prvky globálního popu a narvali je do tří minut dokonalé písničky,“ vysvětluje korejský fenomén, který už pár let dobývá zbytek světa, hudební publicista Karel Veselý. Podle k-pop djky Sandry Burdové se čím dál oblíbenější žánr inspiroval elektronikou, latinem, R&B i rapem, a přidal k němu zcela novou úroveň perfekcionismu, který se projevuje jak u interpretů, tak u fanoušků. K-pop vyrůstá z průmyslové logiky. Kdo se chce stát hvězdou, musí projít tvrdým tréninkem, který často zabere i 14 hodin denně, tvrdí Burdová, která korejskou scénu bedlivě sleduje. „Agentury někdy nabírají budoucí členy k-popových uskupení podle vzhledu. Dovednosti doběhnou výcvikem,“ vysvětluje djka vystupující pod přezdívkou Chacha Girls. Interpreti musí být dostupní fanouškům a nehodí se, aby měli vztahy. Fanoušci jsou vůči nim na oplátku loajální a perfektně organizovaní. Když se pak k-pop dotkne politiky, začne to být zajímavé. „Pamatuji si, jak fanoušci skoupili lístky na Trumpův mítink a stadion pak zůstal prázdný,“ připomíná Karel Veselý. Film K-pop: Lovkyně démonů už představuje novou úroveň globální produkce. Vznikal totiž ve Spojených státech. Možná i proto snímek, který momentálně dominuje žebříčku Netflixu i hitparádě Billboard, nabízí také mírnou sebekritiku. „Možná že ten neustálý drill není úplně dobrý nápad,“ vysvětluje Karel Veselý motivy filmu, jehož hrdinky se nikdy nedokážou zastavit. Podle Sandry Burdové Lovkyně démonů tematizují i roli fanoušků: ve filmu se od líbivého hitu Soda Pop přechází k temnější skladbě Your Idol, kde kapela otevřeně zpívá o tom, že má publikum pod kontrolou. „Je tam vidět, jak snadno se může obdiv změnit v posedlost a jak málo prostoru zůstává pro kritiku,“ uzavírá. Jak moc se K-pop liší od současného západního popu? A převálcuje ho? Poslechněte si podcast Kulturák s Karlem Veselým a Sandrou Burdovou. --- Kulturák Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

„Někteří mi už na peroně řekli, že si mě předplácí. Za jinou identitu se neschováš,“ říká moderátor a novinář Čestmír Strakatý o své účasti v soutěži Zrádci. „Od začátku jsem věděl, že to bude složité. A nějak se to potvrdilo.“ Oblíbená show Zrádci se vrací na obrazovky, jedním z nových soutěžících je také populární moderátor Čestmír Strakatý. V rozhovoru pro podcast Kulturák mluví o izolaci bez telefonu i o tom, jak mu hra pomohla prověřit jeho vlastní limity. „Nezklamal jsem sám sebe. Jestli nezklamu ostatní, to nevím,“ hodnotí svou účast v soutěži. Původně se měl objevit už v první sérii. Tu ale odmítl kvůli rodinným důvodům. Natáčení druhé řady ho ale okamžitě pohltilo. „Už od první minuty tě dokážou extrémně vtáhnout a změnit tvoje priority. Najednou je ta hra to nejdůležitější na světě a nezáleží na tom, co se děje venku. Co když Donald Trump zemře nebo ukončí válku, nebo naopak rozjede další válku s Putinem? Co se stane? Já budu někde zavřený a nebudu na to moct reagovat. Bude mi vycházet nějaký rozhovor s hercem a lidi si budou říkat, že jsem se zbláznil,“ popisuje svoje obavy moderátor. „Ale najednou, když už tam jseš, tak si říkáš: wow, na tomhle mi teď záleží.“ „Myslím, že naše série je objektivně lepší,“ hodnotí Strakatý druhou řadu Zrádců, jejichž první díl je od nedělního večera k vidění na platformě Prima +. „Bylo nám vysloveně řečeno, že na mrtvé dědečky už se nebude přísahat. Já myslím, že by to ani nikoho nenapadlo, protože každý, kdo tohle udělá, je automaticky podezřelý.“ Soutěžící v nové sérii Zrádců mají promyšlené strategie. Oblíbenou změnu identity si ale Čestmír Strakatý nemůže dovolit. „Nemůžu si hrát na to, že se jmenuju jinak a mám jiné povolání. Nejsem hráč pokeru, nejsem letuška, všichni mě znají,“ uznává moderátor, který zkoušel vsadit na jiné karty: „To, co mi funguje v rozhovorech - naslouchání a empatie - jsem zkusil přenést i do hry.“ Proč se ale naslouchání ne vždy vyplatí? Umí Čestmír Strakatý lhát? A jaké nevýhody má práce „na ksicht”? Poslechněte si novou epizodu podcastu Kulturák. --- Kulturák Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

Platí za nejúspěšnějšího autora fantastiky v Česku. Leoš Kyša alias František Kotleta tvrdí, že psaní nemá žádná pravidla. V jeho knihách, které sám označuje jako „brak s velkým B“, se řeší mimozemšťani, sex i klimatická krize. Ještě než vyšla, Kotletova nejnovější kniha s názvem Kyberpunková swingers party v předpodejích dosáhla na šest tisíc objednávek. „I když vás zastavují lidi na ulici a chtějí podpis, i když vidíte čísla prodejů, stejně máte někde vevnitř úzkost a říkáte si: tohle je nějaký divný,“ přiznává spisovatel, který má na kontě víc než 50 knih. Při psaní prý pociťuje jen štěstí. „Jsem nervózní, když nemůžu psát. Psal bych, i kdyby moje knihy nikdo nechtěl,“ líčí v podcastu. Sám o sobě často říká, že píše „brak s velkým B“. Zároveň tvrdí, že rozdělování literatury podle prestiže je překonané. „Vysoká literatura je často to, co se za vysokou literaturu označí. A brak je to, o čem se řekne, že je brak. Zvlášť v té fantastice,“ tvrdí Kotleta. „Knihy, které vycházejí v Argu nebo v Hostu, jsou často plné zběsilého p*cání stejně jako ty mé. Jenom se v nich občas zamyslíte nad tématem globálních změn klimatu nebo existenciálních depresí, tak řeknete, že je to high fantasy, lepší fantastika. Rozdíl je ale často jen v interpretaci.“ I v Kotletových románech se ale řeší vážná témata. „O klimatické krizi mluvím snad v každé knize,“ přiznává spisovatel, který sice nemá rád angažované psaní, ale sám už se setkal s kritikou svých politických postojů. Proč je Perunova krev údajně „skrytá eurohujerská propaganda”? A jak by vypadalo literární post-apo ze Sudet? Poslechněte si rozhovor s Leošem Kyšou alias Františkem Kotletou. --- Kulturák Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

Na Netflix se vrací jeden z nejpopulárnějších seriálů v jeho historii. Příběh o Wednesday Addamsové, podivínce mezi podivíny, která se zároveň stala vzorem pro teenagery na celém světě. Zopakuje druhá sezóna úspěch té první? „Každý dobrý teenagerský seriál ti pomáhá přemýšlet sám o sobě,“ říká kulturní publicistka Táňa Zabloudilová o Wednesday, televizním fenoménu, který tři měsíce po své premiéře překonal hranici miliardy odstreamovaných hodin. Tvůrčímu týmu, jehož součástí je také slavný režisér Tim Burton, se podařilo odvyprávět příběh, který do jisté míry zažívají všichni teenageři. Wednesday zkoumá sebepřijetí i zapadání do kolektivu, přidává k tomu detektivní zápletku i romanci. A také hvězdnou Jennu Ortegu, ze které se záhy stala jedna z nejsledovanějších mladých hereček. Její Wednesday charakterizuje pronikavý pohled (ve svých záběrech zásadně nemrká), sympatická asociálnost i nenávist k tenchologiím. „Scéna s utopeným telefonem se mi líbí,“ odkazuje se Vilma Svobodová, moderátorka popkulturního podcastu Slejvák, ke scéně z prvního dílu nové řady seriálu. „Možná to ke mně jako k zástupkyni generace Z promlouvalo. Četla jsem mnoho průzkumů o tom, že naše generace už nechce mít nic společného s technologiemi, chce se, jak se říká, dotýkat trávy,“ poznamenává Svobodová a potvrzuje tak slova tvůrců, že Wednesday je „analogová“. Nová série, ze které zatím Neftlix zveřejnil první čtyři díly, podle Vilmy Svobodové neurazí, ale ani nenadchne. Chybí jí moment překvapení. „Nepřijde mi výrazně odlišná od první sezóny,“ dodává Táňa Zabloudilová, která lituje, že seriál o Wednesday Addamsové neviděla jako mladší. Českým divákům a divačkám podobná tvorba prý dlouhodobě chybí. „Byla bych ráda, kdyby se začaly tvořit nějaké české teenagerské seriály na způsob Wednesday. Ze svého vyrůstání jsem si vzpomněla jen na jeden hodně starý, osmdesátkový seriál, kde je ánsámbl dívčích postav: Tři holky z městečka,“ připomíná Táňa Zabloudilová. „Českých věcí bylo strašně málo. Nic, kde by byly holky, které neřeší vzhled a kluky. Chtělo by to seriál, který by dokázal vystihnout české prostředí. Myslím, že tu vyrůstají autoři, kteří by to zvládli.“ Vznikne někdy Mladá Arabela? Poslechněte si Kulturák o seriálovém hitu jménem Wednesday. --- Kulturák Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

„Škola tě má naučit dělat, co tě baví,“ říká Tomáš Matonoha jako učitel v dnes již kultovním snímku Gympl. „Kdykoli tu větu slyším, je mi příjemně,“ dodává Jiří Mádl. V závěru filmové trilogie, Džob, utíká z korporátu. Jiří Mádl a Tomáš Vorel mladší se spolu už potřetí potkávají před kamerou jako dva rebelující sprejeři Kolman a Kocourek. Tentokrát se snaží vybalancovat osobní život, rodinu, umělecké ambice i práci v korporátu. Z čím dál komplikovanější reality pořád hledají únik v podobě nočních výletů za graffiti. „Vím, co to obnáší chodit na píchačky do práce, sedět u počítače každý den devět hodin a mít přísná pravidla,” říká Tomáš Vorel mladší, syn režiséra celé trilogie. Náplň jeho korporátní práce prý nebyla tak špatná. „Ale ten časový rámec, kdy jste opravdu jako v kleci osm a půl hodiny denně, to jsem nezvládl,” přiznává Vorel, který v korporátní práci vydržel tři roky. Na repliku Škola tě má naučit dělat, co tě baví si oba herci pamatují. „Je to zásadní věta filmu,” myslí si Jiří Mádl, kterého spolu s Vorlem fascinuje, že Gympl se pořád těší veliké divácké oblibě. Na YouTube, kde je k vidění zdarma, má 13 milionů shlédnutí. Proč film zjevně baví i mladší generace? „Kdykoliv slyším tuhle větu, poleje mě takové příjemné teplíčko. Chápu, že musí být i ta disciplína. Myslím, že hledáme balanc, než že bychom se něčeho měli zbavovat,” dodává Jiří Mádl. „Ale evidentně je nějaký hlad po tom to slyšet.” „Taková ta devadesátková mentalita, že jsme v korporátech do desíti do večera, absolutní loajalita, dělání kariéry - to už Gen Z nezajímá,” myslí si Vorel. „Život se dá žít plnohodnotněji, jinak, tohle se určitě mění. Ta věta - máš se naučit to, co tě baví, v tom se možná jsou schopní zhlédnout.” Jak se Jiřímu Mádlovi pracovalo s režisérem Vorlem starším? Proč o něm režisér řekl, že je neprofesionální herec a proč se pořád navzájem špičkují? A jak herci chtěli upravit původní scénář, který se jim nelíbil? Poslechněte si Kulturák o Džobu. --- Kulturák Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

„Trvalo mi mnoho let, než jsem našla odstup a mohla se víc chovat jako já,” říká o začátcích své kariéry Aneta Langerová, jedna z nejúspěšnějších českých zpěvaček. Před rokem oslavila dvacet let na scéně. Aneta Langerová začínala jako hvězda prvního ročníku soutěže Česko hledá SuperStar, narozdíl od mnoha ostatních účastníků soutěže se jí podařilo dlouhodobě zůstat relevantní a aktivní umělkyní. Brzy se totiž, i díky pomoci svého bratra a manažera Nikoly, naučila říkat ne, a naopak se pevně soustředit na to, co chce. Jak na komplikované začátky vzpomíná? A kdy pociťovala, že sláva není jednoduchá? „Pozornost médií nebo to, že jsem nemohla vyjít na ulici, to byla pro mě silná nesvoboda,” přiznává Langerová, nositelka jedenácti hudebních cen Anděl a tří Slavíků. Nevěděla, co všechno SuperStar přinese. „Zažívat tu pozornost každý den, když dospíváte a nejste úplně extrovert, není úplně příjemný tlak.” Zpěvačka si ale uvědomovala, jakou jí soutěž nabízí šanci: „Samozřejmě jsem si byla vědoma toho, že mi to dává možnost s tím svým životem nějak naložit, že mám dobrou pozici pro to, abych to mohla využít. Takže jsem spíš balancovala. Odtrhne vás to od kamarádů, odtrhne vás to skoro od všeho, co se kolem vás děje. Trvalo mi mnoho let, než jsem našla takový svůj klid a odstup a mohla jsem se víc chovat jako já.” V sobotu se Langerová vrací na pódium festivalu Prague Pride. V rozhovoru vzpomíná na svůj coming out i na to, jak se proměnil vztah české společnosti ke queer komunitě. „Když jsem oficiálně začala žít se ženou, nebylo mi zrovna do skoku. Bála jsem se. Nechtěla jsem chodit jen tak po ulici ještě s tím, co mě pronásledovalo z té soutěže,” svěřuje se hudebnice. „Nebylo to zdravé, bezpečné prostředí pro lidi jako jsem já.” Dnes už to tak podle Langerové není: „Je mnohem bezpečnější a normálnější vzít někoho za ruku a jít, neohlížet se nalevo, napravo. I když já s tím pořád bojuju. Je to takový ten zvyk, že se to nedělá. Bacha, ať tě někdo nesejme.” Přesto má zpěvačka pocit, že se situace v Česku uvolnila. „Zaplať pánbůh za to, že se můžeme bavit o jakékoliv jinakosti u nás otevřeně ve veřejném prostoru. Tak to dřív podle mě nebývalo. To je největší změna, kterou jako člověk pociťuji.” Jak se introvertovi žije v showbyznysu? A čím SuperStar připomíná život na sociálních sítích? Poslechněte si rozhovor s Anetou Langerovou. --- Kulturák Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

Do kin vstoupil první český viet-film, Letní škola, 2001 režiséra Dužana Duonga. Už tu ale také vyšla básnická sbírka od autorky s vietnamskými kořeny Hany Nguyen alias Večerky a také několik alb rappera Ankiho. Jaká témata ve svých uměleckých dílech řeší? Jak vnímají vlastní identitu? A co na jejich uměleckou dráhu říkají rodiče nebo další členové komunity? Nejen na to odpovídali hosté debaty Kulturáku na Letní filmové škole v Uherském Hradišti. „Mám ve filmu nějaké mafiánské prvky,“ vysvětluje režisér Duong a dodává, že jeho film už uvnitř komunity vyvolal i negativní reakce. „Někteří Vietnamci, kterých se to dotklo, řekli, že by se můj film vůbec neměl objevit v kinech. Je ale důležité podotknout, že Češi nejsou hloupí a ví, že se to děje. Jen zvyšuju PR vietnamcům. Víme o tom všichni.“ V debatě mluví básnířka, režisér a rapper také o svém vztahu s rodiči a také o dětství, ve kterém důležitou roli sehrály „české babičky“, které se měly starat o integraci. „Moje česká chůva byla super,“ dodává rapper Anki, jehož poslední album I Want to Feel Safe získalo cenu Vinyla. „Moje dětství bylo nejhezčí do jedenácti let, kdy jsem chodil k české chůvě, mohl jsem jezdit na cyklovýlety, sbírat houby, měl jsem spousty koníčků. Když máma řekla, že jsem dost velký, abych byl doma sám, tak se mi zhroutil svět. Máma tam nebyla. Co mi zbývalo, než se poflakovat po ulicích? Když se vrátíš do vietnamské rodiny, rodič na tebe nemá čas, jsi ztracený. Nikdo tě nevede. Strašně se mi zhoršil prospěch.“ Cítí se členové druhé generace vietnamské komunity u nás jako Češi? Ani na to není jednoduchá odpověď. „Volba mezi češstvím a vietnamstvím je strašně lichá,“ myslí si Večerka. „Jsme strašně blízko Vietnamu, ale i České republice. Vybírat si mezi těmi identitami není ideální cesta. Nikdy mi to neprospělo. Spousta bolestivých momentů v mé identitě vzniklo tím, že mě někdo zaškatulkoval tam, nebo tam.“ Jak chtějí Anki a Dužan Duong vychovávat vlastní děti? Je něco, co je dokáže urazit? „Už jsem slyšel všechno,“ směje se Duong. Anki mluví o tom, že se mu lidé posmívali, že je „šikmoočko“. „Mě to naštve vždycky. Občas za mnou někdo přijde po vystoupení a řekne, že mluvím krásně česky. Tak jim říkám, že oni by na tom mohli ještě zapracovat, a odejdu,“ popisuje Večerka. Poslechněte si Kulturák o vietnamské umělecké scéně v Česku, který vznikl na Letní filmové škole v Uherském Hradišti. --- Kulturák Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

Láska nebeská na fotbalovém hřišti. Tak popisuje svůj nový film scénárista Petr Kolečko, který je podepsaný pod seriály Okresní přebor, Lajna nebo Most! Snímek Kouzlo derby se opět točí kolem fotbalu. Sleduje spletité osudy fanoušků pražské Sparty. Nepůsobí ale Kolečkova nová komedie trochu posmutněle? „Je to oproti některým předchozím snímkům docela emocionální,“ uznává scénárista v rozhovoru natočeném během festivalu v Karlových Varech. „To je přece v komedii v pořádku, ten fundament jsou vážnější věci. Komičnost je v našem způsobu řešení těch vážných věcí,“ vysvětluje Kolečko. V rozhovoru mluví také o úrovni současné české komedie. „Kdysi byl Okresní přebor nominovaný na Českého lva za scénář. Tyhle časy začínají být pryč,“ myslí si Kolečko. „Nějaké složky automaticky dávají komediím komerční přídomky.“ Scénárista se vymezuje i vůči trendu romantických filmů: „S tím já nemám vůbec nic společného. Uznávám, že tenhle jev zaměnitelných snímků není úplně OK.“ Naopak mu v Česku chybí „pankáčské komedie“ typu Mord, kterých by podle něj mělo vznikat víc. Před několika lety plnil osobní život Petra Kolečka stránky bulváru. Později vysvětloval, že by ze svého příběhu možná mohl udělat film. „Dostal jsem docela velikou finanční nabídku, opravdu gigantickou, o tom napsat televizní sérii,“ přiznává Kolečko. Ale odmítl ji. Proč? A jak vysvětluje svůj vztah ke straně Motoristé sobě, za kterou před několika lety kandidoval do pražského zastupitelstva? Poslechněte si podcast Kulturák se scenáristou Petrem Kolečkem. --- Kulturák Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

Snad žádný film neměl na karlovarském festivalu tak silnou odezvu jako snímek režiséra Ondřeje Provazníka Sbormistr, volně inspirovaný kauzou Bohumila Kulínského, který byl odsouzen za to, že ve sboru Bambini di Praga opakovaně sexuálně zneužíval nezletilé. Protagonistkou Sbormistra je patnáctiletá Kateřina Falbrová, která ve filmu ztvárnila křehkou outsiderku Karolínu. V rozhovoru pořízeném mezi karlovarskou a pražskou premiérou snímku mluví herečka o překvapivých diváckých reakcích i o své frustraci ze základní školy.

„Bude to nejtěžší věc, kterou jsi v životě zažila. Ale nemusíš se učit žádný text,“ řekl režisér Jiří Strach herečce Elizavetě Maximové. Nabízel jí roli v televizním filmu Máma, v němž měla sehrát roli Lilian, ženy s vážnou mentální poruchou, která se nedokáže starat o svou dceru Malvínu. Herečka na výzvu kývla. V rozhovoru o práci na snímku, který na televizní obrazovky zamíří na podzim letošního roku, Maximová mluvila o tom, proč byla role Lilian taková výzva. Kombinovala v sobě náročnou přípravu i intuitivní herectví. „Musíš se prodýchávat na nulku, pořád jen vycházet ze svých pudů, přirozených impulzů, na které v průběhu let zapomínáš,“ vysvětluje jedna z nejobsazovanějších hereček posledních let. Přiznává také, že se role ve filmu bála. Slova Jiřího Stracha se potvrdila. „Dlouho jsem ležela na podlaze a říkala jsem si, tohle je nejtěžší věc, do které jsem kdy šla. Měla jsem strašné stavy strachu,“ svěřuje se Elizaveta Maximová. Bylo pro ni důležité, aby se z Lilian nestala karikatura: „Především kvůli tomu, že jsem strávila půl roku v nemocnici v blízkem kontaktu s pacienty, kteří mají stejnou diagnózu jako Lilian. Říkala jsem si, že mám vnitřní zodpovědnost za to, aby to nebyla karikatura. Chtěla bych ukázat vnitřní svět Lilian. Pak už tam nebyla ani žádná herecká ambice, ale jen touha po pravdě.“ V rozhovoru mluví také o karlovarském pozlátku. Jak moc musí herci na festivalu živit sociální sítě? A jak moc si mohou dovolit říkat to, co na slavnostním zahájení prohlásila herečka Vicky Krieps, tedy: „Nejsem cool?“ Elizaveta Maximová dřív svou internetovou prezentaci moc neřešila. Ale rozumí pocitům, které by šly popsat jako instagramová únava. „Všichni jsme tím leskem už přesyceni. Tou dokonalostí, veselostí, perfomance. Ryzost ale lidi vidí. Nevíš, čím to je, proč je ti nějaký člověk sympatický, ale otočíš se za tím. Dáš tomu lajk.“ A co říká na situaci v rodném Rusku? „Jelikož jsem se politicky angažovala, mám vstup do Ruska uzavřený. Zároveň tam mám rodinu,“ vysvětluje herečka. Poslechněte si celou čerstvou epizodu podcastu Kulturák. --- Kulturák Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

„Část toho příběhu byla pro některé sboristky opravdu dobrá,“ vysvětluje ambivalentní pocity kolem Bohumila Kulínského Ondřej Provazník, režisér filmu Sbormistr. Ten se kauzou zneužívání v Bambini di Praga volně inspiroval. Ambivalence se jako linka táhne celým filmem, který je na jednu stranu působivý a plný krásy, na druhou stranu v něm kvete cosi velice temného. „Diváci říkají, že byli dojatí, ale zároveň znepokojení. V některých film otevřel zasuté, nepříjemné vzpomínky,“ říká Provazník a mluví o dvojznačnosti filmu. „Potkává se tu nádherný sborový zpěv a skladby, které děvčata s tím sbormistrem nacvičují na špičkové úrovni, a zároveň to temné pod tím - toxický systém, do kterého se hlavní postava zaplétá,“ popisuje režisér. „Můj záměr byl vytvořit prostředí, ve kterém ukážu komplexnost takovýchhle kauz i to, jak je složité pro oběti či svědky vystoupit a jít s tím ven. Ukázat, že opravdu nemůžou jít na policii, jak jim to vždycky je předhazováno. Takhle to prostě není. Ta situace je složitá a než si najdete odstup, ať už je vám patnáct, osmnáct, pětadvacet, tak vám to bude trvat.“ Proč vlastně tolik lidí stálo na straně Bohumila Kulínského? „Člověk v takovém kolektivu zažije spoustu neuvěřitelných příhod, krásné věci, které se mu přihodí ve formativním věku. Do velké míry se to pojí s jeho identitou. Tráví tam čtyři dny v týdnu, víkendy, soustředění, koncerty, zájezdy. Pro mladého člověka je to poměrně velká jízda, když se dostane do takového kolektivu. Je součástí elity. Tohle zahodit, pošlapat, říct si, že to celé byla špína a podvod, je složité, protože část toho příběhu pro některé sboristky opravdu byla dobrá,“ myslí si Provazník. Jak podle režiséra vypadá sexuální predátor? Proč mohly autority dřív mnohem víc? A jak česko posunulo hnutí MeToo? Poslechněte si Kulturák o filmu Sbormistr. --- Kulturák Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

„Pořád mě zaráží, jak málo lidí se baví o sexu se svým partnerem,“ říká Terezia Ferjančeková, polovina podcasterského dua Vyhonit ďábla. Proč se víc nebavíme o sexu a intimitě? A jak téma zobrazujeme v kultuře? Od roku 2019 mají úspěšný podcast Vyhonit ďábla, ale Terezia Ferjančeková a Zuzana Kašparová už se svými rozhovory o sexu a intimitě expandovaly také na televizní obrazovky. Letos v květnu se na Ivysílání.cz objevila druhá série jejich edukačního pořadu nazvaného Na záchodcích. V osmi epizodách probírají všemožná témata - od maskulinity až po šikanu na sociálních sítích. Se sexem totiž souvisí. „Mužství mě fascinuje. Už jsme prošli emancipací žen, snažíme se emancipovat menšiny, ale emancipace mužů nejspíš ještě neproběhla,“ myslí si Terezia a vysvětluje, že proto se v sérii Na záchodcích rozhodly spolu se Zuzanou probrat, co to vlastně dnes znamená být správný muž. Obě dodávají, že stejně jako ženství se i mužství topí ve stereotypech. Od zákazu plakat až po nemožnost se líčit. Autorky podcastu Vyhonit ďábla mluví o tom, jak důležité je nevidět věci v opozitech, ale všímat si nuancí. „Člověk není jen buď incel, nebo feminista,“ myslí si Zuzana Kašparová. V rozhovoru mluví protagonistky série Na záchodcích také o tom, jakým stereotypům čelí ony samotné. „Být ženou a mluvit o sexu znamená mít škatulku. Buď jste rajda, nebo frigida. A ještě lidé vyhodnocují, jestli by s vámi měli sex, nebo neměli,“ vysvětlují Kašparová s Ferjančekovou. „Lidi si často myslí, že sdílíme 99% našeho života. Ale paradoxně jsme obě velmi soukromé osoby.“ A další stereotypy o sexu? „Že musíme být hezcí, abychom měli sex.“ A co zklamání? Třeba že s člověkem, do kterého se bláznivě zamilujeme, vůbec nemusí být dobrý sex, jak v televizním pořadu zmiňují Kašparová s Ferjančekovou. „Zklamání je i zažít to naopak. Že s nekvalitním člověkem může být kvalitní sex. Funguje to oboustranně,“ směje se Terezia. Jak moc důležitý je pro atraktivitu vzhled? A daří se v Česku bořit nějaké stereotypy o sexualitě? Poslechněte si čerstvou epizodu podcastu Kulturák. --- Kulturák Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

Na Canal+ skončila televizní minisérie Moloch, která mapovala ruský vliv v české politice. Prezident v podání Miroslava Donutila působí zvenku jako vazal, ale postupně se ukazuje, že všechno je trochu komplikovanější. Jak se vlastně točí politické seriály? Jak pravdivě se jim daří zobrazovat zákulisí politiky? A kde se tvůrci inspirují? „Není to Miloš Zeman, není to Václav Klaus, je to možná kus z nich všech,“ popisuje hrdinu minisérie Moloch producent Vratislav Šlajer. Dodává, že v Molochu bylo nejdůležitější sledovat, co se děje ve společnosti, když dojde k teroristickému útoku nebo pokusu o atentát na politika: „Jak do běžného života může vstoupit útok, zlo, které má nějaký dopad.“ Co ale podobným událostem předchází? A jak vlastně vznikají politické kauzy? Třeba jako ta aktuální, „bitcoinová“? „Za politikou vidíme zákulisí a intriky, ale často je to tím, že je někdo trochu líný, někdo trochu neschopný, někdo něco zadal nějakému stážistovi a pak mu to bylo blbé, že výsledek nestojí za nic, tak to stejně poslal dál,“ vysvětluje Lucie Stuchlíková, politická reportérka Seznam Zpráv a čerstvá nositelka ocenění Podcast roku za Vlevo dole. „Ve výsledku politiku dělá série marginálních rozhodnutí.“ Lucie Stuchlíková i Vratislav Šlajer se shodují, že z bitcoinové kauzy by byl skvělý seriál, ať už dramatický nebo satirický. „Nejzajímavější jsou motivace těch lidí. Bez toho bitcoinovou kauzu nikdy nepochopíme,“ myslí si Stuchlíková. „A pak je tu příběh Pavla Blažka jako strašně rozporuplné osoby. Na jedné straně je sečtělý, má charisma, jisté osobní kouzlo. Na druhé straně s ním jde z Brna šílená pověst a přezdívka Don Pablo.“ Poslechněte si čerstvou epizodu podcastu Kulturák o seriálech a filmech o politice a dozvíte se, jak reálně vypadá práce politického novináře nebo jak se připravuje thriller o atentátu. --- Kulturák Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

„Chtěla jsem zahrát člověka, který úplně sešel z cesty,“ říká herečka Lucie Žáčková o roli vražedkyně Dany Stodolové. V rozhovoru mluví také o víře i o čerstvé premiéře divadelní hry Komuna v pražském Činoherním klubu. Lucie Žáčková ztvárnila jednu z nejkontroverznějších postav nedávné české historie, Danu Stodolovou. Ta byla spolu se svým manželem odsouzena za vraždu osmi důchodců. Snímek z loňského roku, který před týdnem připomněla Česká televize, Žáčkové vysloužil nominaci na Českého lva. „Říkala jsem si, že žádné vraždy neexistují. To byla cesta k té postavě. Je možné, že i ona to takhle dělala. To nejhorší, za co je člověk potom odsouzený, je od něj trošku odstřižené,“ přibližuje herečka svůj přístup ke kontroverzní roli. „Jako křesťanka mám pocit, že mě musí zajímat každý člověk. I ten, který je zavřený v nějaké kobce a s prominutím to po*ral. Alespoň na dálku mě musí zajímat jeho srdce a to, kým byl, když přišel na tento svět.“ V uplynulých dnech bylo možné herečku vidět také v inscenaci pražského Činoherního klubu s názvem Komuna. Ta vypráví o tříčlenné rodině, která se rozhodne ve zděděném domě zabydlet s dalšími lidmi a vytvořit demokratické společenství. Na pódiu je po většinu času hry v režii Ondřeje Sokola sedm herců. „Vedl nás k tomu, abychom nevytvářeli klišoidní herecké věci, ale abychom spolu opravdu nějak mluvili, reagovali na sebe,“ přibližuje Žáčková vznik představení. V rozhovoru mluví i o důležitosti herecké kolegiality a také o tom, jak jí v práci pomáhá víra v Boha. „Dala mi klid v tom, že si můžu počkat na opravdové věci, na opravdové reakce, na opravdová setkání. Na role, ve kterých mě fakt chtějí,“ říká Žáčková. Ale také přidává historku o tom, že křesťanství a herectví může být i ve sporu. „Potkala jsem kněze, který mi řekl, že hrát se nesmí, že je to ďábelské.“ Proč se rozhodla obrátit na víru? A co jí v příběhu nové inscenace Komuna dodává naději? Nejen o tom mluví Lucie Žáčková v Kulturáku. --- Kulturák Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

„Jediné místo, kde tě neslyší, je v moři. Chodili jsme tam řešit taktiku,“ přiznává Domi z reality show Survivor. „Trvá to, než si zvyknete na první hejty,“ říká Bobina z Bachelora. Která soutěž je těžší? A co se děje mimo natáčení? Denise Ayverdi a Dominika Hašková, známé spíš jako Bobina a Domi, jsou dvě účastnice populárních reality shows Bachelor a Survivor. Do paměti diváků se zapsaly třeba tím, že patřily mezi ty nejpohodovější soutěžící. Jaká strategie se jim osvědčila? „Buďte sami sebou, protože když budete něco předstírat, rychle to vyjde najevo,“ věří Denise Ayverdi. Zároveň ale dodává, že soutěžící musí pořád přemýšlet nad tím, co se kolem nich děje a jak se chovají. „Takže být sám sebou. A pak taky přemýšlet,“ směje se účastnice soutěže Bachelor. „Není to jednoduché. Jde o psychologické hry, pomluvy, intriky.“ „Byla jsem nastavená tak, že je to hra,“ přidává se s vlastní nedávnou zkušeností Dominika Hašková z reality show Survivor. „Že to nemůžu brát osobně. To ale v Bachelorovi musí být hrozně těžké - jsou v tom ještě emoce a láska.“ V rozhovoru mluví obě účastnice také o rozdílech v tom, co vidíme na obrazovkách a co zůstává divákům skryto. Podle Denise „Bobiny“ Ayverdi divák o moc ochuzen nebyl. „Přišlo mi, že ty osobnosti jsou opravdu takové, jaké je vidíme v televizi,“ říká autorka oblíbené hlášky „Pohodinda“. Dodává, že se štábem se měla ráda. „Vadilo mi jen to, jak se chovaly některé další soutěžící,“ přiznává. „Kdyby nebyly takové, mohlo to tam být úplně fajn. Jenže to by potom samozřejmě nebyla ta show.“ Dominika „Domi“ Hašková zase přiznává, že jedno z mála míst, kde soutěžící nesledovaly kamery a mikrofony, bylo moře. „Chodili jsme tam řešit taktiku,“ říká Domi. Co bylo na účasti v reality shows nejtěžší? A kdy se Domi i Bobině hodil psycholog na telefonu? Poslechněte si Kulturák o Bachelorovi a Survivorovi. --- Kulturák Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

Sudety. Místo na periferii země, ale v literatuře přímo ve středu dění. „Zájem o Sudety ukazuje, kolika z nás se to týká,“ říká Kateřina Tučková, autorka románu, který odstartoval novou vlnu zájmu o české historické trauma. Román Vyhnání Gerty Schnirch spisovatelky Kateřiny Tučkové vyšel v roce 2009. V době, kdy se v české společnosti jen neochotně mluvilo o komplikovaném vztahu Čechů a Němců v období druhé světové války. Její próza toho ale hodně změnila. „Dozvěděla jsem se o ženách, které byly odsunuty, zařazeny do pochodu smrti. Nastoupily na trasu k rakouským hranicím a skončily v hromadném hrobě v Pohořelicích. Skutečnost, že někde 30 kilometrů za Brnem je hromadný hrob, kde leží na tisíc žen, dětí a starých lidí, mě absolutně šokovala. Bylo to něco, co nikdo nevěděl nebo nepřiznával,“ vzpomíná v podcastu autorka. Vyhnání Gerty Schnirch se zpětně jeví jako impulz ke velké společenské změně. Román Kateřiny Tučkové pomohl otevřít potlačované trauma. A také pomohl k renesanci žánru, kterému v Kulturáku pracovně říkáme „sudetský román“. „Vnímám tam komerční potenciál, čtenářský úspěch, který dnes tyhle romány přinášejí,“ myslí si literární kritik Kryštof Eder. „Určitá vlna tohoto typu psaní spojeného s národnostním střetáváním, s odsunem a tak dál, už prostě nemá co objevit. Ty příběhy byly tolikrát vyprávěné, že každá další kniha míří jen na zaručený čtenářský zájem a úspěch. Na druhou stranu jsou pořád části Sudet, které jsou literárně nedotčené. Spisovatelé by se tam mohli vydat a třeba se podívat, jak se tam žije teď. To je hrozně přehlížená perioda, přitom zásadní.“ Jak se posunula diskuze o Sudetech? A kam se vyvíjí literatura o nich? Poslechněte si Kulturák o románech, jako jsou Vyhnání Gerty Schnirch nebo aktuální Úlice. A nezapomeňte pro svůj oblíbený podcast hlasovat v anketě Podcast roku. Díky! --- Kulturák Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

„Baví nás věci, které jsou trochu odjinud,“ říká zpěvák 7krát3, který spolu s rapperem Vladimirem 518 právě vydal společnou desku. Na té se míchá hip hop s rnb i křehkost s divností. Když se potkali poprvé, ani jeden z nich netušil, co je čeká. Na první společné fotce z doby před více než jedenácti lety ještě pózují jako fanoušek a hvězda. „Můj brácha říkal, hele, Vladimir, pojďme se s ním vyfotit,“ vzpomíná zpěvák 7krát3, civilním jménem Štěpán Hebík. „V té době mě rap ani moc nezajímal. Vůbec mě v tu chvíli nenapadlo, že se naše životy takhle protnou.“ Teď vydávají 7krát3 a Vladimir 518 společnou desku nazvanou White Boy. Rap a rnb na ní kombinují organicky. „Jeden čas byly trička, že rnb zabíjí hip hop. To bylo období sektářství,“ říká rapper Vladimir 518 a vysvětluje, že oba hudebníci na novém albu před škatulkami upřednostnili svobodnou kreativitu. „Ctíme procesy. Být dohromady, dávat tomu čas. Ta věc musí téct.“ Deska White Boy vyrůstala z pospolitosti, vysvětlují oba umělci. „Na dnešní dobu je to vzácné. Kolaborace dneska vznikají na dálku. My ten čas trávili spolu.“ 7krát3 a Vladimir 518 se pravidelně zavírali do studia v zahradním domku u Hebíkovy rodiny, ve kterém je často navštěvovaly zpěvákovy děti. Rodinný život a umění do sebe prorůstaly podobně jako rap a rnb na nové desce, která někdy zní jako soundtrack k fantasmagorickému komiksu. V textech přitom tematizuje také křehkost, hledání identity nebo domova. „Uvědomili jsme si, že napsat takovéhle téma je adekvátní naší situaci. Člověk by asi měl psát o tom, co žije,“ říká Vladimir 518. A vysvětluje, proč je k získání pocitu domova třeba změnit sebe: „Základní je odhození egoistické agresivity a hrubosti. To vytváří dobrý vibe doma, v kapele i na ulici.“ Jaké bylo svěřovat se na mikrofon s druhým umělcem neustále v zádech? Proč bylo důležité odhodit agresivitu? A co pro Vladimira 518 a 7krát3 znamená domov? Poslechněte si nové vydání Kulturáku. A nezapomeňte pro svůj oblíbený podcast hlasovat v anketě Podcast roku. Díky! --- Kulturák Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

Vítězem letošního ročníku Eurovize, tedy soutěže, které Češi nemohou přijít na jméno, se stal Rakušan JJ. Jeho operně-popové číslo Wasted Love nakonec zvítězilo nad druhým Izraelem. Jak moc je Eurovize apolitická? Jak funguje v zákulisí? A kdo byl na hudebním klání ve švýcarské Bazileji nejvýraznější? „Upřímně mě tento rok až tolik věcí nezaujalo,“ přiznává baskytaristka kapely Vesna Tereza Čepková, podle které si JJ ocenění v nepříliš výrazné konkurenci zasloužil. „Připadá mi to téměř jedna ku jedné k loňskému vítězi Nemovi,“ namítá Tereza Povolná, novinářka z pořadu Šťastné pondělí a dlouholetá divačka Eurovize. Estonec Tommy Cash se svým parodickým italo songem Espresso Macchiato, švýcarka Zoë Më s odvážně intimním stagingem nebo vystoupení lotyšských Tautumeitas, hudebních příbuzných kapely Vesna - to řadí hosté podcastu Kulturák mezi best of Eurovize roku 2025. Co ale s druhým Izraelem? „Po hudební stránce se letošní číslo hodně podobá loňskému, zase poslali baladu, krásně zazpívanou, ale reprezentantka se stává nástrojem státní propagandy,“ říká Tereza Povolná o zpěvačce Yuval Rafael, která přežila útok ze 7. října 2024 a na Eurovizi vystoupila s písní New Day Will Rise. „Vím, že se schovávala pod mrtvými těly, proti tomu ani popel. Ale to, že ji tam pošlete s tímhle pozadím, není náhoda. Pro mě to úplně přebíjí hudební stránku.“ „Eurovize si říká apolitická soutěž, ale vůbec to tak není,“ myslí si Barbora Juránková, houslistka a vokalistka kapely Vesna. „Od interpretů se požaduje, aby přinesli silná témata. To je to, co společností zarezonuje. My jsme také nechtěly přijít s plytkou věcí. Protože jsme vystupovaly v době, kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu. Chtěly jsme se postavit za ty utlačované. Nesměly jsme to dávat úplně najevo, v metaforách jsme tam tuhle zprávu ale potřebovaly dostat.“ Barbora Juránková zároveň připomíná, že kdyby o svých záměrech a pocitech mluvily příliš otevřeně, Evropská vysílací unie (EBU), která soutěž pořádá, by Vesnu vyloučila. Jak to tedy s Eurovizí je? Je to víc legrace, nebo politické klání? Festival dvojsmyslných songů a falických mikrofonů? „Já myslím, že je to všechno dohromady, kdybys to hodil do mixéru. A navrch přidal třpytky,“ hodnotí soutěž Tereza Čepková z Vesny. Poslechněte si speciál podcastu Kulturák o festivalu politiky a třpytek. A nezapomeňte pro svůj oblíbený podcast hlasovat v anketě Podcast roku. Díky!--- Kulturák Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

„Bože, já jsem Daniel, už jsem done,“ rapuje James Cole na nové desce, která zní jako obrat k sobě samému. Přichází po letech vymýšlení superhrdinských postaviček a rapování plného drog, alkoholu i misogynie. „Mám chuť říkat věci,“ svěřil se před časem rapper s civilním jménem Daniel Ďurech svému spolupracovníkovi, producentovi známém jako Idea. „Věci, které mají silnou relevanci k mému životu. Věci nepohodlné, bolavé.“ Společně začali tvořit skladby, které byly podle Colea „víc v souladu s životní zkušeností posledních let“. „Mám rodinu a žiju vlastně dost klasický, usedlý život. Přestal jsem se cítit dobře v superhrdinských rapových postavách, už jsem nechodil po večírcích. Všechno se to začalo rozcházet. Vesnický rodinný život versus budování image hustého rappera. Začalo mě to vnitřně trhat,“ přiznává Ďurech. Nová hudební cesta jde podle rappera ruku v ruce s jeho abstinencí. I o té v rozhovoru mluví. „Chodil jsem po ulicích a měl jsem zvláštní stavy, které jsem nikdy předtím nezažil. Byl jsem přeplněný emocemi, smutkem a žalem. Měl jsem dny, kdy jsem brečel a vůbec jsem nevěděl proč,“ říká Cole o stavech těsně před tím, než přestal s návykovými látkami. Vzpomíná i na okamžik, který ho zásadně ovlivnil v rozhodnutí abstinovat. „Po nějaké kalbě jsem přišel v pět ráno, žena potřebovala někam jít a já měl hlídat děti. Měl jsem za sebou dvě hodiny spánku. Byli jsme spolu na zahradě a já jsem tam někde blil do křoví. Nastavilo mi to zrcadlo. Uvědomil jsem si, že jakmile člověk chlastá nebo hulí, s dětmi prostě není.“ „Samozřejmě jsem to pomáhal vytvářet,“ říká Cole o spojení rapové kultury s návykovými látkami. „Na obalu předposlední desky jsem s brkem v puse.“ Propagace takového životního stylu je jen zoufalá reprodukce neštěstí, myslí si teď rapper. „Všechny věci, které máš řešit, přechlastáváš. Člověk se nenaučí žít, nepřevezme zodpovědnost za svůj život a nedospěje. Zakonzervoval jsem se v patnácti letech. Nejtěžší bylo vylézt z té kádě lihu.“ Jak Jamese Colea na nové desce ovlivnily děti? Proč ho nebaví soutěživost? A čeho se u nové desky nejvíc obával? Poslechněte si Kulturák o nové desce DONE. A nezapomeňte pro svůj oblíbený podcast **hlasovat v anketě Podcast roku. Díky!**--- Kulturák Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

„Samozřejmě na tebe dopadne smutek, že už je to jinak,“ říká Márdi z kapely Vypsaná fiXa o devadesátkách. Nechce ale být ten, kdo říká „za nás to bylo lepší.“ V rozhovoru mluví o ráji i peklu života v kapele. Loni Vypsaná fiXa oslavila třicet let existence. A ještě tak dalších deset by prý mohla zvládnout. Alespoň to Márdimu, frontmanovi kapely, říká jeho dcera. Sám Michal Mareda ale ví, že život v dodávce, která už víc než třicet let objíždí kluby po celém Česku, není tak jednoduchý. „Někdy se lekneš své nenávisti k druhému člověku,“ přiznává zpěvák. „Potom ti ale udělá dobře, že jste ze sebe tenhle pocit dostali ven. Kapela jsou jako čtyři Hobiti, kteří jdou do Mordoru a zažívají dobrodružství. Ten prsten, co nesou, je těžký. A čekají na ně průšvihy.“ Co je pro kapelu nejtěžší? „Podle mě je tvrdé, když jedeš šňůru a všude spíš v hotelech. Přijedeš do klubu, víš, že tam spíš, tudíž máš pocit, že spát jít nemusíš. Paříš. Na hotel přijdeš ve tři, čtyři, pět ráno, někdo nepřijde vůbec. V deset dopoledne tě vyhodí, motáš se pak venku a snažíš se přežít. Večer máš další koncert, takhle se to opakuje, lidi jsou vyčerpaní a vznikají hádky, ponorky, rozpady,“ vypráví Márdi. „Jednoho dne jsme si řekli, hele, vždyť Pardubice jsou uprostřed, tak se budeme odevšad vracet a nepřespávat na místě.“ V rozhovoru mluví Márdi také o svém ambivalentním vztahu k devadesátkám. „Cejtils tu vibraci, ale zároveň tě to vysálo. Že se časy mění,“ říká. „Kdybych měl stroj času, strašně bych tam chtěl zaletět. Samozřejmě tam ale byly věci, které dobré nebyly. Skinheadi. A různé kasty. Teď mi připadá, že všichni vypadají víceméně stejně. A že jsou více vyzrálejší, než jsem byl já v devadesátkách. Zároveň tehdy byla větší legrace, šly věci, které už dneska nejdou.“ Jak se bránit nostalgii? Mají to kapely dnes těžší než dřív? A kdy si naposledy ve Vypsané fiXe udělali naschvály? Poslechněte si rozhovor s Michalem „Márdi“ Maredou.--- Kulturák Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

V českých kinech kraluje třetí letošní superhrdinský film z produkce Marvel Studios, Black Panther: Wakanda nechť žije. Jak si komiksoví superhrdinové získali popularitu? A ví někdo, kdy skončí?

Na jaký obraz by se klimatičtí aktivisté museli přilepit, aby zachránili svět? Nebo snad existuje protest, který nikoho nepobouří? V novém vydání podcastu Kulturák debatujeme o aktivismu a umění.

„Chtěl jsem zapsat tu dobu z pohledu Roma,“ říká Patrik Banga o své knize Skutečná cesta ven. Poslechněte si nové vydání podcastu Kulturák, kde novinář a hudebník popisuje devadesátky ze své perspektivy.

Koncerty Sigur Rós a Kendricka Lamara, drásavý pohled na Marylin Monroe na Netlixu nebo švédský filmový hit, který vás pobaví i znechutí. Podcast Kulturák je tentokrát oslaben o jednoho člena, ale připravil pro vás alespoň přehled kulturních tipů, které vám zpestří celý říjen.

Kraj plný historické bolesti, záhadných vražd a romantických scenérií. Nebo je to všechno jinak? Kulturák se vydává do míst, která české umělce fascinují jako žádná jiná.

Tentokrát se Kulturák podíval na novinku oceňovaného režiséra hororů Jordana Peela. Kromě odkrývání významových vrstev filmu Nene se Jana Patočková a Jonáš Zbořil neshodli nad románem Miloše Urbana Továrna na maso.

Podcast Kulturák si připravil průlet historií letních hitů a prolistoval román Klára a Slunce, na kterém se ukazuje, že seriály ještě pořád nevyhrály nad literaturou. Řešíme ale také nominace Emmy nebo Harryho Stylese.

Podcast Kulturák se vydal na do Karlových Varů. Jaký film by Vám z festivalu neměl uniknout? A o jakém snímku se hodně mluví, ale neměli byste s ním ztrácet čas? Pusťte si díl z terasy hotelu Thermal se speciálním hostem – filmovým publicistou Vítkem Schmarcem.