Kůrovec

Kdo bydlí poblíž jihlavského lesoparku Heulos, tak si určitě všiml pracovníků Správy městských lesů (SML), kteří i v těchto chladných týdnech kácí stromy. Vedoucí odboru životního prostředí jihlavského magistrátu Katarína Ruschková ujišťuje, že v tomto zimním období se kácí stromy, které jsou opravdu suché, případně dřeviny, které jsou provozně nebezpečné. Celkem na Velkém Heulose v co nejkratší době půjde k zemi 84 stromů.

Jihlava musí v největším městském parku Heulos pokácet 84 stromů. Poškodil je kůrovec a také letní vichřice. Dalších více než 30 stromů bude nutné pokácet i v jiných parcích po městě. Radnice počítá s jejich náhradou.

S mírným optimismem se vracejí k roku 2021 zástupci Arcibiskupských lesů a statků Olomouc. V lesních oblastech, které má společnost ve správě, se podařilo zmenšit rozsah kalamitních holin. Na ploše více než tisíce hektarů začalo obnovovat lesní porost 6,5 milionu zasazených stromů. Arcibiskupské lesy se plánují zaměřit i na zadržování vody v krajině i rekonstrukce letitých loveckých chat.

Vracíme vodu lesu, to je projekt, díky kterému státní podnik Lesy České republiky vloni obnovil, opravil nebo vybudoval 150 rybníků, tůní, nádrží a mokřadů. Investice ve výši 180 milionů korun rozhodně není poslední. V letošním roce Lesy plánují obnovu dalších 170 míst s náklady ve výši 230 milionů korun. Program funguje od roku 2019.

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně hledají nové postupy, jak regulovat spárkatou zvěř v národních parcích. Kvůli tomu, aby zvěř nové porosty nesežrala a…

Pracovníci Arcibiskupských lesů a statků Olomouc (ALSOL) loni museli vytěžit 650 000 metrů krychlových kůrovcového dříví.

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně hledají nové postupy, jak regulovat spárkatou zvěř v národních parcích. Kvůli tomu, že je potřeba obnovit lesy po kůrovcové kalamitě, je nutné zvolit nový přístup.

Poslechněte si malou případovou studii, jak na konkrétního vlastníka lesa dnes dopadá kůrovcová kalamita. Matěj Šašek přišel v posledních letech o 80 hektarů lesa a v současnosti plánuje a postupně realizuje jeho obnovu.

Kůrovcové těžby budou letos o 40 procent nižší než v loňském roce, odhadl v rozhovoru s ČTK končící ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Kůrovcová kalamita je tak podle něj za vrcholem. Toman dodal, že stát jedná s vlastníky lesů o budoucím financování lesního hospodářství, jednou z možností je příspěvek na plochu, podobně jako jej mají zemědělci z evropských peněz. V tomto případě by se ale musely najít zdroje v národním rozpočtu.

Státní podnik Lesy České republiky, který spravuje skoro polovinu lesů v zemi, letos navýší investice do obnovy lesních cest poničených při těžbě způsobené kůrovcovou kalamitou o více než třetinu asi na 300 milionů korun. V roce 2022 podnik plánuje navýšení nejméně na 400 milionů korun, uvedla mluvčí LČR Eva Jouklová.

Kůrovcová kalamita je podle lesníků na ústupu téměř na celém území České republiky. Pracovníci se tak nyní pouští do rekonstrukce lesních cest, které byly zdevastovány těžkou technikou. Turisté se tak mohou těšit na opravu oblíbených stezek.

I listnaté druhy dřevin mají „své“ kůrovcovité brouky, kteří mohou způsobovat jejich poškození. Na území České republiky se v nedávné době rozšířily některé druhy hmyzu resp.

Na území České republiky se šíří invazní kůrovec ořešákový. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně se v současnosti snaží mapovat rozsah problému, který je zatím na úrovni lokálních škod na jižní Moravě.

V Národním parku České Švýcarsko provádí policie experimentální odstraňování souší vzniklých po kůrovcové kalamitě s využitím trhavin.

Ministerstvo životního prostředí dalo za pravdu ochráncům přírody, když zrušilo výjimky pro kůrovcovou těžbu v rezervacích na Pradědu, Králickém Sněžníku a Šeráku-Keprníku v Jeseníkách. Podle ekologických organizací se tak zastavilo ničení posledních velkých ostrovů divoké přírody na Moravě. Správci Jeseníků musí pochybení napravit.

Většina lesů v Národním parku České Švýcarsko, které napadl lýkožrout smrkový, bude ponechána spontánní obnově.

Většina lesů v Národním parku České Švýcarsko, které napadl lýkožrout smrkový, bude ponechána spontánní obnově. Kácí se teď už jen tam, kde hrozí nebezpečí, tedy třeba v blízkosti silnic. ČTK to dnes řekl mluvčí správy parku Tomáš Salov.

Dnešní den, tedy 20. říjen, je významný pro všechny, kteří mají rádi přírodu. Toto datum je totiž každoročně spojeno se Dnem stromů. Nápad slavit Den stromů vznikl už v polovině 19. století ve Spojených státech, konkrétně v Nebrasce.

Kůrovcová kalamita, která v uplynulých letech potrápila lesy severně od moravské metropole, se postupně zlepšuje. Lesníci Mendelovy univerzity plánují letos vysadit o 200 tisíc sazenic méně než loni a věří, že se situace navrací ke stavu před pohromou.

Kůrovcová kalamita, která v českých lesích naplno vypukla v roce 2018, je za svým vrcholem a ustupuje. Na Moravě již kalamita odezněla a pod kontrolu ji lesníci dostávají i na Vysočině. Lesníci se nyní soustřeďují na zalesnění a chystají obnovu zničených lesních cest.

V roce 2019 se uskutečnil první Den za obnovu lesa. Akci s nadšením, jak hovořily pozdější výstupy, navštívilo 32 000 dobrovolníků, kteří se zúčastnili obnovy našich lesů. Letos by to mohlo být snad více. Lesy ČR chystají akci pro celou republiku. V každém kraji jednu. Pro Liberecký kraj je vybraná lokalita v Nové Huti na území obce Svor v Libereckém kraji, kam je snadný přístup vlakem ze dvou stanic. S sebou si vezměte hlavně dobrou náladu. Počasí má být slunečné, přivítání srdečné.

Tento vědecký průlom v mapování genomu kůrovce může přispět k lepším postřikům a ochraně přírody před hmyzem, který dokáže během roku zničit spoustu porostu.

Vlastníci lesů už příští rok nemohou počítat s tím, že jim stát miliardami korun ročně vynahradí nízké ceny. Dřevo zdražilo, argumentuje ministerstvo.

V Národní přírodní památce Polické stěny bylo ve skalní soutěsce odlámáno několik metrů skály. Na cestě totiž podle vlastníka lesa nemohla projet nákladní auta, která odváží dřevo napadené kůrovcem. Řada místních ale hovoří o nenávratném poškození přírodní památky.

Kůrovcem je mimořádně silně zasažená nebo ohrožená polovina katastrů v ČR. Ministerstvo zemědělství rozšířilo zónu, ve které mohou vlastníci upustit od některých opatření, o sedm procent na 6569 katastrálních území. To je polovina celkového počtu katastrů v ČR, uvedlo dnes ministerstvo v tiskové zprávě. V této tzv. červené zóně uvolňuje ministerstvo podmínky, aby měli vlastníci kapacitu na zpracovávání kůrovcového dříví a snižování následků kalamity.

Ekologové srovnali „zelené“ části programů jednotlivých stran. Zatímco z dříve antiekologické ODS se stali ochránci životního prostředí, vládnoucí ANO si pohoršilo.

Od začátku tohoto týdne je možné žádat o dotaci na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity za loňský rok. Vlastníci lesů mají do 15. října nárok o příspěvek na pokácení a likvidaci jehličnanů, které jsou napadeni kůrovcem.

Příznivější počasí v posledních letech nahrává lesníkům, kteří se snaží o obnovu lesů. Počet případu kůrovce, což způsobilo' před dvěma lety pravidelně způsobovalo kalamitu, se letos snížil o polovinu. Odborníci se teď snaží lesům pomoci těžbou poškozených stromů ale také sázením nových.

Kůrovcová kalamita zapříčinila historicky nejvyšší objem vytěženého dřeva. Nestátním vlastníkům lesů přitom stát neposkytl dostatečnou finanční podporu na pokrytí škod. Některé kvůli tomu čekají problémy na roky dopředu.

Neobvyklý nárůst cen dřeva dál trápí výrobce i domácnosti. Stavebnictví i nábytkářství se musí potýkat s nedostatkem materiálu, což způsobuje jak zpoždění zakázek, tak citelné zdražování všech druhů nábytku a nábytkářských služeb.

Ještě loni katastrofické scénáře předpokládaly, že extrémní sucho je v Česku těžko řešitelný problém. Hydrologové tvrdili, že vydatné srážky by musely zkrápět zemi minimálně šest měsíců, aby se vše vrátilo do normálu. Nemožné se ale stalo skutečností – za poslední rok se vrátily zásoby vody téměř do normálu.

Po několika letech se údajně začíná v českých lesích zlepšovat situace s kůrovcem. Přispělo k tomu intenzivní kácení napadených stromů a nová výsadba. Nejhorší situace byla před třemi lety, kdy se kůrovec vyrojil hned třikrát.

Kůrovcová kalamita v českých lesích ustupuje. Podle státního podniku Lesy ČR, kterému patří téměř polovina tuzemských lesů, k tomu přispěly chladné a deštivé jaro a léto. Lesy v minulém roce snížily těžbu o 12 %.

V meziročním srovnání snížil Státní podnik Lesy České republiky za první půlrok těžbu dřeva o dvanáct procent na 5,6 milionu metrů krychlových. Ještě loni bylo vytěženo rekordních 6,34 milionů metrů krychlových. Důvodem je to, že kůrovcová kalamita ustupuje a na většině republiky je za svým vrcholem. Společnosti patří skoro polovina lesů v Česku.

Měsíční krajina vojenského výcvikového prostoru Libavá znovu ožívá. Na holiny o rozloze deseti tisíc hektarů v průběhu šesti let vysadili Vojenské lesy a statky 50 milionů stromů, které podle lesníků zdárně odrůstají. Skladba budoucího lesa má být pestřejší a odolnější.

Chladnější a deštivější počasí prospělo lesním porostům. Lesy Mendelovy univerzity, které se rozkládají od severního okraje Brna až k Blansku, mají prostor zotavit se po vlnách sucha a přemnožení kůrovce v minulých letech.

V jihozápadní části Chráněné krajinné oblasti Brdy vrcholí boj s přemnoženým kůrovcem v lesích, kde je v plném proudu hlavní turistická sezona. Kromě lapáků a sítí pokračují ozdravovací těžby. Vojenské lesy a statky ČR (VLS) žádají návštěvníky i místní o respektování situace, která souvisí se zvýšenou činností lesníků v Brdech. Letošní a příští rok je pro budoucnost brdské přírody klíčový. Nejvíce zatíženě komunikace osadili informačními tabulemi.

V jihozápadní části Chráněné krajinné oblasti Brdy (CHKO) vrcholí boj s přemnoženým kůrovcem v lesích, kde je v plném proudu hlavní turistická sezona. Kromě lapáků a sítí pokračují ozdravovací těžby.

Ministerstvo životního prostředí řeší spor mezi Správou CHKO Jeseníky a ekologickými organizacemi. Správa totiž udělila lesníkům výjimky v zásahu proti kůrovci ve vzácných lokalitách. Výsledky odvolání budou jasné na podzim.

V České republice jsou aktuálně ideální podmínky pro život divočáků. Jejich přemnožení nahrává i velký počet polí s kukuřicí a řepkou olejkou, která jim vytváří útočiště. Naopak mladé stromky, které vysázeli lesníci po kůrovci, ožírají srnky a jeleni.

Ekologické organizace napadly výjimky vydané Správou CHKO Jeseníky, které umožňují i kácení kůrovcem napadených stromů v nejcennějších lokalitách národních přírodních rezervací Jeseníků. Podle aktivistů správa při řešení kůrovcové kalamity selhává a je vstřícná k zájmům lesníků a těžařů, tvrdí navíc, že všechna její rozhodnutí jsou v rozporu s metodikou ministerstva životního prostředí. Novinářům to dnes řekl předseda Společnosti přátel Jeseníků Ondřej Bačík. Vedení správy kritiku odmítá a uvádí, že jsou při zásazích vůči kůrovci maximálně zohledněny zájmy přírody. Výjimky jsou nyní v odvolacím řízení.

Liberecký kraj založil koordinační skupinu pro boj s přemnoženým kůrovcem. Lesy na území kraje trápí od roku 2018, aktuálně devastuje nejvíc lesní porosty v Lužických horách na Novoborsku. Přestože kraj až na výjimky není vlastníkem ani hospodářem lesů v oblasti, snaží se v boji s kůrovcem dělat maximum. Koordinační skupina by měla zajistit lepší komunikaci a prosazovat bude také zájmy dotčených samospráv, řekl krajský radní pro životní prostředí Václav Židek (Piráti).

Kůrovec je v posledních letech velice často skloňovaným slovem, které výrazně rezonovalo i na prvním letošním jednání kalamitního štábu. Diskuze se vedla zejména o dosavadním a dalším předpokládaném vývoji kůrovcové kalamity v kraji.

Lužické hory jsou letos v republice oblastí nejvíce postiženou kůrovcovou kalamitou, konkrétně jde o Českolipsko a Rumbursko. Místním i turistům vadí rozsáhlé kácení a poničené cesty.

Lýkožrout smrkový a další kůrovci trápí lesníky v Čechách už několik let. Kůrovcová gradace se nevyhnula ani Krkonoším.

Několik vzrostlých buků muselo být zjara pokáceno v parku Petra Bezruče v Lidových sadech. A zřejmě to problém s kůrovcem, který napadá právě listnaté stromy, tak úplně nevyřeší. Město totiž nechalo v parcích instalovat lapače kůrovců, které během pár týdnů zachytily tisíce brouků. Progóza tak není vůbec dobrá, v příštích letech jen ve zmíněném parku uhynou další stromy, a nebude jich málo.

Těžba dříví loni v ČR dosáhla rekordních 35,8 milionu metrů krychlových, uvedl dnes v tiskové zprávě Český statistický úřad (ČSÚ). Meziročně se zvýšila o 9,7 procenta. Těžba roste každoročně od roku 2013. V naprosté většině (94,8 procenta) šlo přitom loni o nahodilou, tedy neplánovanou těžbu, kam spadá hlavně likvidace kůrovcové kalamity. Odborníci z think-tanku Czech forest dnes uvedli, že tento objem znamená dvojnásobek běžné roční celkové těžby.

Kvůli kůrovcové kalamitě zakázaly úřady vstup do části lesů kolem Prysku na Českolipsku. Kvůli nebezpečí pádu suchých stromů a větví jsou uzavřené i některé turistické trasy. Zákaz platí až do 21. srpna, sdělila Radmila Pokorná, mluvčí Městského úřadu Nový Bor, který zákaz na podnět Lesů ČR vydal.

Kůrovec se v posledních měsících nevyhnul ani lesům, které má na starosti Správa městských lesů Jihlava (SML). Ta to, co má v lesním hospodářském plánu na deset let, vytěžila kvůli kůrovcové kalamitě už za 2,5 roku. Dobrou zprávou je ale to, že se společnosti daří lesy obnovovat.

Kůrovec, který se v posledních letech rozšířil po celé zemi už napadá i stromy v libereckých parcích. Magistrát proto nechal do několika z nich nainstalovat speciální feromonové lapače, které by měly kůrovce zachytit.

Celorepubliková kalamita lýkožrouta smrkového dorazila i do hlavního města. Pražští lesáci už kvůli němu museli pokácet 20 tisíc kubíků smrkového dřeva. A přestože letošní počasí mu zatím nesvědčí, „prokousal“ se už z lesoparků na okraji města do parků v centru. Teď kvůli němu šly dokonce k zemi dva stromy v Grébovce.

Ani menší poptávka po vybraných komoditách nepomohla zbrzdit tempo, jakým Země přichází o lesní porosty. Naopak – během loňského roku stouplo tempo odlesňování o více než desetinu.

V Česku v posledních měsících raketově zdražují dřevěné palety. To je pro řadu firem problém, protože je běžně využívají ve svém každodenním provozu. Jde pro ně o další cenový tlak, který budou muset ve větší či menší míře přesunout na konečného zákazníka. Dřevo pro jejich výrobu jen v březnu zdražilo o dvacet procent.

Pokles cen dřeva se v Česku zastavuje, hrozí naopak citelné zdražování. Zejména lidé na venkově tak mají poslední příležitost se dřevem celkem levně předzásobit. V loňském čtvrtém čtvrtletí došlo podle dat Českého statistického úřadu ke zvratu na trhu i s jehličnatým dřevem, které bylo nejvíce zasaženo nuceným kácením v důsledku kůrovcové kalamity, jež kvůli extrémně teplému a suchému počasí vrcholila v roce 2018.