Kůrovec

Romana Lehmannová, redaktorka Naše téma. Dopady sucha a horka. Nejen na Šumavě teď vysoké teploty urychlily rojení kůrovce. Lesníci proto kontrolují porosty, i když těžba kůrovcového dřeva postupně klesala, teď se hospodáři obávají, že to počasí změní. Zdeněk Mlnařík, redaktor Tenhle strom na první pohled vypadá zdravě. Jenže lýkožrout už se do něj zavrtal. Petr Kahuda, náměstek ředitele, NP Šumava Takhle za těma šupinkama té kůry nebo na těch větvičkách, co z toho vyčuhují, jsou vidět takové drtinky a ty jsou právě v tom období toho roku teď typické. Jsou to drtinky, který právě způsobuje kůrovec, který se zavrtává do kůry těch stromů. Zdeněk Mlnařík, redaktor Sucho a vysoké teploty kůrovci pomáhají. Lesníci musí pravidelně kontrolovat lapače a nařezané stromy nenechávat na hromadách v lesích dlouho. Fungují totiž jako lapáky. Petr Kahuda, náměstek ředitele, NP Šumava Tak se podíváme, co ten brouk dělá pod kůrou stromů. Je to čerstvě napadené. Je vidět, že tady už je teda matečná chodba, kterou tvoří a tady ta samička klade vajíčka. Zdeněk Mlnařík, redaktor V uplynulých letech bylo nejvíc kůrovcem napadených stromů v oblasti Srní, i letos počítají lesníci s tím, že největší objem těžeb bude právě tady. Jan Dvořák, mluvčí, Správa NP Šumava V posledních, řekněme, třech, čtyřech letech, vidíme pokles kůrovce, pokles kůrovcových těžeb, čili v téhleté chvíli ten trend je vcelku jasný, ale samozřejmě to počasí je nevyzpytatelné. Celou videoreportáž najdete zde.

Most – Městská zeleň čelí neviditelné hrozbě. Drobný kůrovec, kterého si většina lidí spojuje především s rozsáhlými lesními kalamitami, dokáže napáchat obrovské škody i přímo uvnitř měst. Protože je odstraňování následků a kácení uschlých velikánů složité a finančně nákladné, přistupují samosprávy k včasné prevenci. Příkladem boje proti tomuto škůdci je aktuální zásah v parku Šibeník, kde proběhl preventivní postřik nově vysazených stromů proti kůrovci. Právě mladé stromky jsou vůči tomuto hmyzu velmi zranitelné a hrozí jim výrazné poškození. Celý článek najdete zde.

Ve Švédsku začalo jarní rojení lýkožrouta smrkového v rozsáhlých oblastech zasažených zimními bouřemi Johannes a Dave. Neodklizené miliony kubíků kalamitního dříví spolu s omezenými logistickými kapacitami výrazně zvyšují riziko kůrovcové gradace i miliardových ekonomických ztrát. Švédská lesní agen...

VIMPERK – Národní park Šumava letos slaví 35 let od svého založení. Krajina se podle ředitele parku Pavla Hubeného za roky výrazně proměnila. Z dříve jednotných smrkových porostů se postupně stává pestřejší a odolnější ekosystém, který prošel přirozenou obnovou po kalamitách. Park zároveň čelí debatám o míře ochrany, rostoucí návštěvnosti i návratu velkých šelem. Když porovnáte Šumavu dnes a před pětatřiceti lety, je podle vás krajina v lepší kondici? Určitě. Nemusí to tak vypadat, ale když jsem začínal na Šumavě na konci 80. let, táhly se tu rozlehlé zelené lesy, které byly protkané různými pasekami, protože už tehdy tu byl kůrovec nebo následky vichřic. Vlastně se k ní všichni chovali jako k hospodářským lesům. Zpětně musím říct, že to byl pro les obrodný proces. Je vidět, že mu to pomohlo — dnes je mnohem rozmanitější. Celý rozhovor najdete zde.

Michal Kubal, moderátor ČT Lesů v Česku mírně přibývá, aktuálně rostou na rozloze skoro 3 milionů ha, pokrývají tak víc než třetinu plochy republiky. Jana Peroutková, moderátorka ČT Nejvíc zalesněné jsou kraje Liberecký a Karlovarský. Nejméně lesů má Praha a Jihomoravský kraj. Michal Kubal, moderátor ČT Pokud jde o poškozené dřevo, toho bylo loni meziročně o třetinu míň. 3 miliony m3. Jana Peroutková, moderátorka ČT Třetinu má na svědomí hmyz, jako je kůrovec, ale i houby. Především Václavka. Za dvěma třetinami stojí neživotné vlivy. V drtivé většině vítr a sucho. Celou videoreportáž najdete zde.

Jana Peroutková, moderátorka ČT Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby. Největší hrozby pro lesy v Česku. Michal Kubal, moderátor ČT Stav porostů se i přesto zlepšuje, pátým rokem třeba stabilně klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem, kvůli suchému a teplému jaru se teď ale lesníci obávají, že se škůdci můžou začít znovu množit. Iveta Dvořáková, redaktorka Starají se o zhruba 17 000, hektarů lesů, v Orlických horách, Opočně a v okolí Dobříše ve středních Čechách. Dlouhodobě mají největší problém se suchem. Nedostatek vláhy stromy oslabuje, v březnu a dubnu příliš nepršelo, teď to není o nic lepší, že vláha chybí taky v tomto lese je poznat. Robin Ambrož, ředitel Lesní správy Zbiroh, Colloredo-Mansfeld Vidíte, že vlastně ta situace je taková, která spíše odpovídá letnímu období. Tohle už ta příroda potom velmi těžko dohání. Kdybysme si vzali rýč a zkusili 10, 15, 20 cm tý hlíny. Uvidíme, že celej ten půdní profil je úplně suchý. Celou videoreportáž najdete zde.

Z hlediska ochrany lesa byl loňský rok ve srovnání s roky konce minulého desetiletí výrazně příznivější, což je patrné také z evidence výskytu lesních škodlivých činitelů. Hlášení za rok 2025, která Lesní ochranná služba obdržela jako obvykle v posledních letech z rozlohy reprezentující 69 % celkové výměry lesních pozemků v Česku, vykázala meziročně významný pokles.

Kůrovcová kalamita v Pardubickém kraji je minulostí. Stále však v lesích v regionu zůstává přibližně 2300 hektarů stojících suchých stromů. Mrtvé porosty riziko kvůli šíření kůrovce nepředstavují, řekl ČTK vedoucí odboru životního prostředí krajského úřadu Martin Vlasák. Odborníci se ale obávají, že suché počasí může šíření škůdců opět podpořit.

Kůrovcová kalamita v Pardubickém kraji je minulostí. Stále však v lesích v regionu zůstává přibližně 2300 hektarů stojících suchých stromů. Mrtvé porosty riziko kvůli šíření kůrovce nepředstavují, řekl ČTK vedoucí odboru životního prostředí krajského úřadu Martin Vlasák. Odborníci se ale obávají, že suché počasí může šíření škůdců opět podpořit. Velké plochy uschlých stromů po kalamitě zůstávají například v části Železných hor směrem k Chotěboři. „Je tam mnoho soukromníků, kteří kůrovcové souše nezpracovali. Ve stromech, které jsou sterilní, už žádní škůdci nejsou, do budoucna to ale bude problém s bezpečností. Stromy začnou padat a mohou ohrozit lidi, kteří do lesů chodí,“ uvedl Vlasák. Další velké plochy suchých kůrovcových stromů jsou v okolí Moravské Třebové. I tam mají porosty mnoho vlastníků, kteří se obtížně domlouvají na zpracování dřeva. Často ani nejsou místní a bydlí v jiných krajích. Pardubický kraj zavedl v roce 2019 dotační program na těžbu kůrovcem napadených stromů. Vlastníkům lesa do 50 hektarů kraj poskytoval dotaci 200 korun za krychlový metr vytěženého dřeva. Letošní vývoj počasí je z pohledu lesního hospodářství znepokojivý. Zásoby vody ve sněhu byly výrazně podprůměrné, podzemní voda se pohybuje pod normálem a průtoky vodních toků dosahují přibližně 40 procent běžných dubnových hodnot. Situace připomíná období roku 2018, kdy začala rozsáhlá kůrovcová kalamita. „Kůrovec má rád teplo a sucho. Nynější ochlazení a deště jeho šíření nenahrávají, ale záleží na dalším vývoji počasí,“ poznamenal Vlasák. Komise pro lesnictví Pardubického kraje diskutovala o možnosti obnovení rekognoskačních letů pro monitoring zdravotního stavu lesů už v průběhu května a června. Výrazně také roste nebezpečí vzniku lesních požárů. Pardubice 13. května

Kůrovcová kalamita v Pardubickém kraji je minulostí. Stále však v lesích v regionu zůstává přibližně 2300 hektarů stojících suchých stromů.

Z hlediska ochrany lesa byl loňský rok ve srovnání s roky konce minulého desetiletí výrazně příznivější, což je patrné také z evidence výskytu lesních škodlivých činitelů. Hlášení za rok 2025, která Lesní ochranná služba Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) obdržela jako obvykle v posledních letech z rozlohy reprezentující 69 % celkové výměry lesních pozemků v Česku, vykázala meziročně významný pokles....

Členové Komise pro lesnictví Pardubického kraje se na svém jednání věnovali především aktuálnímu stavu lesů v souvislosti s pokračujícím suchem, rizikům opětovného šíření kůrovce i možnostem prevence lesních požárů. Diskutovali také o vládním návrhu akceleračních zón pro výstavbu větrných elektráren na Svitavsku a o situaci na trhu se dřevem. Aktuální vývoj počasí je z pohledu lesního hospodářství velmi znepokojivý. Podle odborných informací byla první polovina roku 2025 srážkově nejslabší od začátku sledování v roce 1960. Zásoby vody ve sněhu byly výrazně podprůměrné, podzemní voda se pohybuje pod normálem a průtoky vodních toků dosahují přibližně 40 procent běžných dubnových hodnot. Situace tak připomíná období roku 2018, kdy začala rozsáhlá kůrovcová kalamita. Celý článek najdete zde.

České lesy trápí sucho. Dle dat ze začátku května se dvě třetiny lesů nachází ve stavu vysokého, nebo dokonce extrémně vysokého stresu. „S postupující klimatickou změnou se dá předpokládat, že sucha budou déletrvající, častější a intenzivnější, proto bychom z pohledu dřevin měli volit ty, které jsou k suchu více tolerantní,“ vysvětluje vedoucí výzkumného týmu DendroNetwork v rámci Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR Jan Krejza. V rozhovoru rozebírá nejen rizika spjatá se suchem, ale i kůrovcovou kalamitu, skladbu dřevin či vliv veřejnosti.

Sucho se dá v přírodě pozorovat pouhým okem. Za traktory se zvedá prach, který k jaru nepatří a Česko čelí jednomu z nejsušších období za desítky let. Přesto vláda „ukončuje“ klimatickou krizi a vytváří chaos ve veřejném prostoru.

Podívat se s lesníky do míst, která byste jinak sami neobjevili, a zeptat se jich na všechno, co souvisí s lesem nebo ochranou přírody, je možné v sobotu 16. května na 67 lokalitách v zemi. Nabízí se skvělá příležitost vyrazit „Do lesů s Lesy ČR“ za milým zážitkem, zdravým pohybem i poučením na čerstvém vzduchu. „Před lety jsme veřejnosti slíbili obnovu lesů po kůrovcové kalamitě. Teď mohou lidé vidět výsledky v terénu, a navíc se vše dozvědět přímo od lesníků. Věřím, že to bude pro všechny příjemně strávený čas,“ říká Josef Vojáček, generální ředitel Lesů ČR. Více informací najdete zde.

Česko se potýká s narůstajícím suchem, které začíná výrazně zasahovat i lesní ekosystémy. Nedostatek srážek v posledních měsících a postupné vysychání půdy uvádějí stromy do stresu, který může mít dlouhodobé následky pro jejich zdravotní stav i stabilitu.

Počet kůrovcových těžeb v ČR nadále klesá, ubývá také poškození lesů způsobené sněhem, suchem či větrem.

Počet kůrovcových těžeb v ČR nadále klesá, ubývá také poškození lesů způsobené sněhem, suchem či větrem. Na tiskové konferenci to řekli zástupci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti a Lesní ochranné služby. Ačkoliv se aktuální stav lesů vyvíjí příznivě, upozorňuje ústav před klimatickými výkyvy, které mohou opět přispět k oslabení lesů.

Počet kůrovcových těžeb v ČR nadále klesá, ubývá také poškození lesů způsobené sněhem, suchem či větrem. Na tiskové konferenci dne 22. dubna to řekli zástupci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) a Lesní ochranné služby (LOS). Ačkoliv se aktuální stav lesů vyvíjí příznivě, upozorňuje ústav před klimatickými výkyvy, které mohou opět přispět k oslabení lesů....

Lidé po celém světě se v těchto dnech zapojují do akcí souvisejících s tradičním Dnem Země. Ten je zaměřený na ochranu přírody. Ve Rtyni v Podkrkonoší na Trutnovsku zhruba 200 dobrovolníků sázelo smrky a obnovovalo tak les poničený kůrovcem. V okrajové části Rtyně v Podkrkonoší je živo. Nářadí mají v ruce dospělí i děti. Smrčky sází podél natažených provázků asi metr a půl od sebe. Dětí z místní školy se do sázení zapojilo skoro 200. Celý článek najdete zde.

V Národní park Bavorský les odstartoval letošní monitoring kůrovce. Přestože byla aktivita tohoto škůdce v uplynulém roce nejnižší za posledních 25 let, správa parku zůstává ve střehu a připravuje se na další sezonu. V hospodářských zónách na okraji chráněného území bylo loni evidováno necelých 8 tisíc metrů krychlových napadeného smrkového dřeva. Podle vedení parku je to výrazně méně než v předchozích letech, téma kůrovce však zůstává prioritou. „Naši zákonnou povinnost bojovat proti kůrovci bereme velmi vážně. Díky našim různorodým opatřením můžeme zajistit účinnou ochranu sousedních soukromých lesů,“ uvedla ředitelka parku Ursula Schuster. Celý článek najdete zde.

Hlavní příčinou plošné kůrovcové kalamity v období 2015-2023 byly extrémní sucha a nadprůměrné teploty jako projevy klimatické změny. V tomto období odumřelo zhruba 20 % smrků a kalamita za sebou zanechala ekonomické škody v řádech desítek miliard korun. Kůrovcová kalamita se stala impulzem pro vznik odborné publikace přinášející nové, provozně vyzkoušené poznatky a zkušenosti, jak podobným kalamitám v lesích předejít, nebo alespoň zmírnit jejich negativní dopady.

Video z křestu knihy uvnitř článku!  Nová kniha autorů L. Půlpána a P. Doležala z nakladatelství a vydavatelství Lesnická práce přináší nové poznatky a provozně vyzkoušené postupy ochrany lesa před lýkožroutem smrkovým. Svým pojetím se snaží potvrdit zkušenost, že z krizí můžeme vyjít silnější a lépe připravení. Kniha byla slavnostně pokřtěna ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem dne 12. dubna na výstavě Silva Regina v Brně, kde jí můžete až do 15. dubna zakoupit za zvýhodněnou cenu.

Periody intenzivního sucha a vysokých teplot v posledních letech zvyšují náchylnost lesních porostů k napadení patogeny i hmyzími škůdci, zejména podkorním hmyzem. Gradace lýkožrouta smrkového zaznamenaly v posledních dvou dekádách v Evropě výrazný nárůst a staly se jedním z hlavních faktorů ovlivňujících strukturu těžeb.

Nová kniha autorů L. Půlpána a P. Doležala z nakladatelství a vydavatelství Lesnická práce přináší nové poznatky a provozně vyzkoušené postupy ochrany lesa před lýkožroutem smrkovým. Svým pojetím se snaží potvrdit zkušenost, že z krizí můžeme vyjít silnější a lépe připravení. Kniha bude slavnostně pokřtěna 12. dubna na výstavě Silva Regina v Brně, kde jí bude také možné zakoupit za zvýhodněnou cenu....

Periody intenzivního sucha a vysokých teplot v posledních letech zvyšují náchylnost lesních porostů k napadení patogeny i hmyzími škůdci, zejména podkorním hmyzem. Gradace lýkožrouta smrkového zaznamenaly v posledních dvou dekádách v Evropě výrazný nárůst a staly se jedním z hlavních faktorů ovlivňujících strukturu těžeb....

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) loni zvýšil těžbu dřeva o 0,4 procenta na 8,124 milionu metrů krychlových z 8,095 milionu v roce 2024. Těžba kůrovcového dřeva loni dál klesla. Letos podnik plánuje těžbu 7,96 milionu metrů krychlových. ČTK to řekla mluvčí LČR Eva Jouklová. Lesy ČR spravují téměř polovinu lesů v zemi....

Ministerstvo životního prostředí uspělo s kasační stížností ve sporu kvůli výjimce pro intenzivní zásahy proti kůrovci v chráněné krajinné oblasti Jeseníky.

Ministerstvo životního prostředí uspělo s kasační stížností ve sporu kvůli výjimce pro intenzivní zásahy proti kůrovci v chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Výjimku vydala v roce 2022 Agentura ochrany přírody a krajiny, měla platit do konce roku 2024. Městský soud v Praze ji zrušil, podle Nejvyššího správního soudu (NSS) však nepochopil podstatu věci, zjistila ČTK z úřední desky.

Pokud rádi vyrážíte na procházky po Šumavě, počítejte do konce března s omezením u Černého jezera. Lesníci tam dnes začnou zpracovávat suché smrky, které by mohly svým pádem ohrozit turisty.

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.

České lesy budou pravděpodobně i v následujících desetiletích zasažené přemnoženým kůrovcem a lesními požáry. Vyplývá to z nové studie vedené mezinárodním týmem vědců, včetně odborníků z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Vědci za pomoci simulačního modelu založeného na umělé inteligenci zjišťovali vývoj lesů v Evropě a rozsah jejich poškození. Ve všech scénářích budoucího vývoje podle studie překračuje míra poškození dnešní úroveň, s významnými dopady na lesy i ekosystémové služby pro společnost.

Poškození evropských lesů by se podle nové studie mohlo v příštích desetiletích výrazně zvýšit. Vědci upozorňují, že změna klimatu zvyšuje riziko kůrovcových kalamit, požárů i dalších narušení lesních ekosystémů.

Všichni návštěvníci lesů nejen v CHKO Brdy si pamatují kalamitu, kterou způsobil obávaný kůrovec zhruba od roku 2020. Nejen v Brdech po kalamitní těžbě zůstaly nekonečné pláně bez stromů. Lesníci ale oznamují, že obávaný brouk je i nadále na ústupu z lesů.

Státní podnik Vojenské lesy a statky ČR (VLS) potvrdil ústup kůrovce ve spravovaných lesích. V období 2025/2026 se kalamitní základ snížil o téměř 75 % (z 9 tis. m³ na 2,5 tis. m³) ve srovnání s minulým obdobím 2024/2025. V roce 2025 podnik zpracoval 7 100 m³ kůrovcového dříví, tedy méně než polovinu objemu z roku 2024 (18 300 m³)....

­­K čemu jsou nám národní parky a jakou roli by v nich měl hrát člověk?

Existuje celá řada důkazů o tom, že bezzásahový postup v NP Šumava byl nejlepší a úspěšný. Přesto stále někteří tvrdí opak.

Kolem tohoto smrku (odhad věku více než 200 let) u pramenů Vltavy chodím/běhám/jezdím už tak 45 let. Horský velikán hned u cesty, který přežil mnoho kůrovcových gradací - i tu poslední, která se tudy prohnala začátkem tohoto tisíciletí. A proč tohohle chlapáka kůrovec nakonec nedostal? A to i přesto, že to vydatně zkoušel - viz ty dodnes viditelné vletové otvory, které poctivě vyvrtal?

Lýkožrouta smrkového často doprovází lýkožrout lesklý, který je v Evropě také považován za významného škůdce jehličnatých lesních porostů. Rozsáhlá přemnožení kůrovců obvykle následují po abiotických narušeních, jako jsou větrné nebo sněhové polomy a období sucha. Tyto události vytvářejí ideální podmínky pro rozmnožování kůrovců, protože poskytují dostatek vhodných stromů, což vede k rychlému nárůstu jejich populace a následně kolonizaci i méně oslabených stromů.

Na Šumavě od poslední blokády kácení v narodním parku uplynulo 15 let. Je čas ohlédnout se zpět!

Rozježděné cesty vytvořené těžkou technikou při kácení a svážení stromů zasažených kůrovcem začali spravovat ochranáři z Jeseníků. V oblasti Ondřejovic, Širokého Brodu a Heřmanovic vytvořili jámy, hráze, terénní vlny, tůně a půdu nakypřili tak, aby zde voda zůstávala a z hor rychle neodtékala pryč.

První listopadový víkend strávil prezidentský pár aktivně. Společně se zaměstnanci Hradu „oživovali“ Lánskou oboru. O tom, že se

Národní park Šumava byl vyhlášen v roce 1991. Jeho ředitelé se pak často střídali, zvláště za vedení Jana Stráského se tam situace silně vyostřila. Tehdy, v létě 2011, jím řízená Správa NP Šumava rozhodla začít kácet kůrovcem napadené smrky i v bezzásahových částech parku. Vzbudilo to silný odpor ekologických organizací i velké části vědců: aktivisté tehdy fyzicky blokovali cestu těžké technice a přivazovali se ke stromům, aby je vlastními těly bránili.

ANO, Česko se otepluje skoro dvakrát rychleji než svět. Od 60. let se tu oteplilo o víc než 2 °C, globální průměr oteplení je 1,2 °C. Tyto 2 °C u nás znamenají trojnásobný počet tropických dnů, kůrovce, fatální sucho, neúrodu kvůli extrémnímu teplu v únoru a květnovým mrazům nebo stoleté povodně. To jsou fakta za posledních pár let.

Napadení kůrovcem se v českých lesích opět snížilo a dostalo se pod úroveň roku 2014. Je však již kůrovcová kalamita nadobro za námi? Máme vhodné postupy pro zalesnění kalamitních ploch? Pro tvorbu pestřejších a odolnějších lesů? A jak se se současnou situací vyrovnávají vlastníci lesů? Těmto

Nově vzniklá Československá republika se hned po svém vzniku musela potýkat s řadou problémů. Kromě neutěšeného ekonomického stavu musela bojovat proti Maďarům, Polákům a také housenkám.

V současné době se pokládají za Mekky znečištění indická města, jako je například Nové Dillí. Ve druhé polovině dvacátého století se tímto nelichotivým primátem mohla chlubit jiná oblast – „černý trojúhelník“ mezi Polskem, Německou demokratickou republikou a Československem, jehož srdce tvořilo Podkrušnohoří. Stačilo třicet let – a z jedněch z nejkrásnějších českých zalesněných hor se stala „mrtvá zóna“, kde místo zelených vzrostlých smrků stály jen jejich kostry.

Lesy města Brna loni dosáhly zisku 3,1 milionu korun, což je nejméně za poslední roky a méně než v době kůrovcové kalamity. Za složitou ekonomickou situací loni stálo několik faktorů, přičemž mezi zásadní patří ukončení státních dotací na obnovu lesů po kůrovcové kalamitě. Stát dotace nevyplatil za rok 2023 ani 2024 a městská společnost s touto informací mohla pracovat až od poloviny loňského roku. Sáhla proto k řadě úsporných opatření a řadu investic a činností přesunula na pozdější dobu.

Škody způsobené přemnožením lýkožrouta smrkového za několik posledních let přesáhly dvanáct miliard korun. Pokud však budeme v lesích hospodařit stejně jako dosud, nikdy ho zastavit nedokážeme – alespoň si to myslí entomolog Jiří Hulcr.

Dlouhou dobu jsme se o lesích dozvídali pouze špatné zprávy. Po devastaci, kterou jim přineslo období komunistického režimu se situace sice zlepšila, přesto ale bylo problémů víc než dost. V poslední době to byl především kůrovec a také úbytek lesů způsobený nadměrnou těžbou. V obou případech se situace lepší.

Poptávka po palivovém dřevu letos opět roste. Potvrzují to vlastníci lesů i prodejci. Češi si už začali dělat zásoby na zimu. Dochází jim totiž takzvané kůrovcové dřevo, kterým se před lety zásobili. Největší zájem je podle prodejců o dřevo naštípané, které firmy dovezou až na dvůr a kupci si ho jen složí. Menší zájem je o stromy v lese, které si musí lidé pokácet a zpracovat sami.

Dřevorubci patřili po staletí k nejdůležitějším a zároveň fyzicky nejnáročnějším profesím. Lesy by se bez nich změnily v neprůchodné džungle a na dřevu dobytém jejich rukama byla závislá celá společnost. Vydali jsme se za chlapy pečujícími o brdské lesy, abychom se přesvědčili, jak se jim daří dnes.

V borových lesích se rychle šíří invazní i původní druhy škůdců, kterým se daří v suchem oslabených porostech. Zdravý je v některých oblastech jen jeden strom z deseti. Rozsáhlá kalamita jako u smrků zatím podle vědců nehrozí, výrazné hospodářské ztráty však ano. Například jediná pilořitka borová dokáže zahubit celý strom, protože při kladení vajíček uvolňuje toxiny a houby. Řešením je podle odborníků především druhová pestrost porostů.

Jak bude vypadat hospodaření v plzeňských městských lesích v dalších deseti letech? O tom už mají lesníci jasno. Celkem se starají o 4092 hektarů pozemků, které vedou od Stodu až k Rokycanům. Historické lesní pozemky má Plzeň například také u Kokotských rybníků. Svojí rozlohou jsou plzeňské městské lesy pátým největším městským lesním majetkem v České republice. Rostou v nich nejčastěji borovice či duby.

Pracovníci Lesů hlavního města Prahy (LHMP) loni v metropoli vysázeli 172 072 sazenic, meziročně o 32 078 více. Více i těžili, když z pražských lesů získali 6835 metrů krychlových dřeva, o 1729 více než o rok dříve. Vyplývá to z výroční zprávy městské příspěvkové organizace za loňský rok. Vyšší těžbu způsobilo podle dokumentu zejména rozsáhlejší odstraňování jasanů napadených houbovými patogeny, vyšší výsadba pak byla dána především zalesňováním nových ploch. Oproti předloňsku se mírně zvýšil výskyt kůrovce.

Jakub Hruška a Jiří Kopáček nedávno vzkázali poslancům, že prý uschlý les v Národním parku Šumava plní svou hydrologickou a klimatickou funkci stejně dobře jako les živý. Každý člověk s dlouhodobějšími osobními zkušenostmi z živého a mrtvého lesa odpoví, že to není pravdivé tvrzení, protože živý les vykazuje velmi odlišné mikroklima v porovnání s lesem uschlým.