Kůrovec

Když se řekne národní park, vybaví si většina z nás kus nedotčené přírody a vůbec krásné místo pro relax. Starostové obcí, které (byť třeba jen částečně) leží na území jakéhokoliv parku si však podobnou idylku rozhodně nepochvalují.

K oblíbeným šumavským jezerům se jen tak nedostanete. Kvůli kácení kůrovcem napadených stromů se cesty pro turisty vždy na tři dny v týdnu uzavírají. Městský úřad v Klatovech tak rozhodl na základě podnětu Lesů ČR. Lesníci budou na místě pracovat až do 30. září. Pokud plánujete výlet, učiňte tak od čtvrtka do neděle, kdy jsou stezky otevřené. Výjimku tvoří Rozvodská cesta, která zůstává uzavřená po celou dobu.

Vždy na tři dny v týdnu se na Šumavě kvůli nutné těžbě kůrovcem napadeného dřeva uzavřou pro turisty cesty a porosty u Černého a Čertova jezera u Železné Rudy.

Částkou jeden a půl milionu korun podpoří i v letošním roce Olomoucký kraj obnovu lesů několika majitelů. O dotaci na výsadbu se přihlásilo celkem jedenáct žadatelů, hejtmanství chce tento dotační titul do budoucna nahradit jinou formou podpory.

Požár v Českém Švýcarsku již přes týden ničí tamní přírodu. Dvě třetiny zasažené oblasti ale již před požárem zničil kůrovec. Podívejte se na satelitní snímky od vědců z ČZU, které ukazují rozsáhlé škody požáru i kůrovce.

V Českém Švýcarsku se ani po týdnu od vypuknutí požáru nedaří dostat plameny pod kontrolu. Místní mají strach o své domovy a hasiči s živlem bojují nonstop. O les se však strachovat nemusíme, zrodí se nový. Probudit by nás to ale mohlo z podceňování klimatické krize, protože kouřové signály ukazují, že nabývá na síle. Reportáž z ohněm zachváceného národního parku.

Komplikace čekají na turisty u Černého a Čertova jezera na Šumavě. Kvůli odstraňování kůrovcem napadeného dřeva doporučují lesníci návštěvníkům, aby tady zvolili jinou trasu.…

V lesích v okolí Železné Rudy se usilovně pracuje na odstranění kůrovcového dříví. Lesy ČR nechtějí oblast uzavřít, ale žádají návštěvníky o opatrnost a aby raději pro své výlety volili jiné destinace a trasy. Na území se pohybuje těžká technika a často tamtudy projíždí kamiony naložené dřevem. Práce v této lokalitě potrvají až do září.

Kalamita, kterou v minulých letech způsobil kůrovec, vymazala z mapy České republiky velkou část našich lesů. V důsledku toho zkolaboval i evropský trh se dřevem. Nyní už vlastníci lesů přemýšlejí hlavně o jejich revitalizaci. S tím jim má pomoct i Národní plán obnovy dotovaný Evropskou unií.

Díky speciálnímu nízkému přeletu mohli pracovníci Arcibiskupských lesů a statků zmapovat stav lesů v Olomouckém a Zlínském kraji, které má organizace ve vlastnictví. Pohled na porost ztrápený suchem a škůdci nebyl pro odborníky nijak příjemný. Před suchem varuje také Správa CHKO Jeseníky a zdůrazňuje dodržování opatření pro zamezení vzniku požáru.

Kůrovcové dřevo aktuálně zpracovávají v hospodářských lesích u Železné Rudy v místech, kudy vede i oblíbená Stezka Českem. V porostech se těží a na některých cestách jezdí kamiony naložené dřevem a další těžká lesní technika.

Lýkožrout smrkový, lidově kůrovec, dokáže poničit celé lesy, natož pak stromy na jedné zahradě, které spočítáte na prstech jedné ruky. Jak ho poznat a ubránit se mu? Bez odborníka to nejspíš nepůjde.

Ceny dřeva nebyly mnoho let výš než teď, hodnotí Michal Pernica, šéf Lesů Colloredo Mansfeld. V boji s kůrovcem je ale Česko stále nejhorší ze zemí střední Evropy.

Ekologové a Správa CHKO Jeseníky se přou o rozsah nově vydaných výjimek pro kůrovcovou těžbu v některých oblastech národních přírodních rezervací Praděd, Králický Sněžník…

Ve smrkových lesích okolo Žďáru nad Sázavou jsou tisíce stromů napadených kůrovcem, vlastníci by je měli zpracovat do půlky června. Kůrovcová kalamita nekončí, další…

Rozhovor Seznam Zpráv s biologem Davidem Storchem o chystaném Národním parku Křivoklátsko, který si místní nepřejí. I Národním parku v oblasti „Moravské Amazonie“, který nedává smysl a v dohledné době nevznikne.

Obce a spolky chtějí opravit bývalé objekty pohraničního opevnění. Dnes takzvané řopíky ale často slouží spíše jako zázemí bezdomovcům a prostitutkám.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) loni podle auditovaných výsledků zvýšil čistý zisk na 2,74 miliardy korun ze 44 milionů korun v roce 2020. Uvedla to mluvčí podniku Eva Jouklová. Hlavním důvodem růstu zisku bylo zvýšení cen dřeva. Podnik také od státu získal dotace na obnovu kůrovcem zničených lesů. Podnik spravuje téměř polovinu lesů v ČR.

Jedna z nejlepších sezón čeká podle odhadů lesníky Mendelovy univerzity v Brně. V univerzitních lesích, které z většiny tvoří listnaté dřeviny, vysadí letos čtvrt milionu mladých stromků. To je zhruba o polovinu méně než v roce loňském.

Dosavadní chladnější jaro brzdí rozvoj kůrovce. Lesníci očekávají, že se lýkožrout letos vyrojí v obvyklých dvou dceřiných generacích a na horách v jedné. Chladnější jaro není pro kůrovce příznivé, ještě se nevyrojil. Kůrovcová kalamita v českých lesích naplno vypukla v roce 2018. Na vrcholu byla v roce 2020, loni již ustupovala.

Vrchol kůrovcové kalamity má Česko zřejmě za sebou. Objem poškození lesů kůrovcem a dalším škodlivým hmyzem podle evidence Lesní ochranné služby loni klesl zhruba o třetinu z 19,8 na 13,8 milionu metrů krychlových. Meziročně se také poprvé od roku 2012 vytěžilo méně smrkového dřeva i zasaženého dřeva dalších druhů. V tiskové zprávě o tom informoval Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti.

Způsob šíření kůrovcové kalamity má neúprosnou logiku. Probíhá podobně jako pandemie vysoce nakažlivých chorob exponenciální řadou, při níž se při každém rojení škůdce bez zásahu lesníků vyvine z jednoho napadeného smrku populace lýkožrouta, která napadne deset dalších stromů.

Jde o pokračování dlouholetého projektu Nadace Ivana Dejmala, jehož cílem je zvýšit druhovou rozmanitost místních lesů. Od roku 2015 bylo vysazeno v regionu přes 254 tisíc stromků.

Dosavadní chladnější jaro brzdí rozvoj kůrovce. Lesníci očekávají, že se lýkožrout letos vyrojí v obvyklých dvou dceřiných generacích a na horách v jedné.

Brněnské lesy chystají na sobotu akci pro celou rodinu. Během jednoho dne by totiž chtěly zalesnit co největší množství holin vzniklých po kůrovcové kalamitě. Pro účastníky bude zajištěna doprava i občerstvení.

České lesy se podle vědců stále méně „potí“. Kvůli kůrovcové kalamitě i špatnému hospodaření tak dochází k oteplování a vysychání celé krajiny. To může být velký problém i pro budoucí obnovu poškozených lesů.

Chladnější počasí letos zatím brzdí vývoj kůrovce, který ale začal dřív než loni. Další vývoj bude záviset na teplotách a srážkách. Na twitteru to uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Rojení lýkožrouta smrkového, při kterém napadá další stromy, zesiluje v teplém a suchém počasí.

Pracovníci plzeňských městských lesů se spolu s dobrovolníky pustí do zalesňování holiny v městském lese kousek od obchodního centra na Rokycanské. Náchylné smrky tam zpustošil kůrovec a lesníci museli napadené smrky odtěžit. Aby byl les zdravější a odolnější, nahradí smrky dubový les. Do sázení se může zapojit i veřejnost.

Chladnější počasí letos zatím brzdí vývoj kůrovce, který ale začal dřív než loni. Další vývoj bude záviset na teplotách a srážkách. Na twitteru to dnes uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Rojení lýkožrouta smrkového, při kterém napadá další stromy, zesiluje v teplém a suchém počasí.

O pět stovek nových jehličnatých i listnatých stromků se rozroste rozlehlý lázeňský park v Konstantinových Lázních. Z něho se před nedávnem musely vykácet desítky původních stromů zničených kůrovcem nebo odumřelých suchem a stářím. Na čtyři stovky malých jedliček teď zasázeli zaměstnanci Léčebných lázní Konstantinovy lázní, další stovku listnáčů vysadí v následujících dnech.

Chladnější průběh počasí v uplynulých dvou letech a dostatek srážek v loňském roce pomohl snížit výskyt kůrovce v lesích v Česku. Jak se jeho populace bude vyvíjet v letošním roce, zatím není jisté, kůrovec zatím není aktivní.

Státní podnik Lesy České republiky vyhlásil 4. ročník Dnů za obnovu lesa, při nichž lidé pomáhají uklízet lesy, obnovovat oplocenky či sázet stromky v lesích poničených kůrovcem. Do podzimu podnik připraví práce na asi 60 místech.

U frekventované turistické cesty v jádře Boubínského pralesa na Šumavě stojí 300 kůrovcových souší, které by při pádu mohly ohrozit turisty. Pokácet je nelze, protože jsou v takzvané bezzásahové zóně.

Ministerstvo zemědělství zveřejní jméno nového šéfa státní lesní firmy v pondělí 28. února. Do té doby nechce výběr generálního ředitele nijak komentovat.

Vichr, který v posledních dnech potrápil Plzeňský kraj, napáchal nemalé škody v městských lesích. Nejvíce zasaženou lokalitou je Nová Hospoda a Kokotské rybníky, kde budou muset lesníci odtěžit tisíce poškozených stromů. V této souvislosti město varuje, aby lidé v následujících dnech do lesa raději nechodili.

V roce 2021 bylo v Česku podle odhadů 15–20 milionů kubíků smrkového dřeva napadeno kůrovcem. Oproti minulým rokům je to výrazný pokles, přesto však škody přišly majitele lesů až na 11,6 miliardy korun.

Znojmo po několika letech likvidace kůrovcové kalamity, která znamenala konec prakticky všech smrkových porostů ve městě a okolí, začalo loni s intenzivní obnovou. Za…

Lesní závod Konopiště státního podniku Lesy ČR hospodaří na 38 tisících hektarech státní půdy, které se nacházejí na území v jižní části Středočeského kraje na celkové katastrální výměře téměř půl milionu hektarů. „Nejvíce lesů máme na Benešovsku,“ připomněl ředitel Lesního závodu Konopiště Miroslav Jankovský.

České lesy se změní v „zelený ráj“. Tvrdí to alespoň nová vláda ve svém programovém prohlášení. Lesy podle kabinetu nebudou pouhými „továrnami na dřevo“, zisky z těch v majetku státu nepůjdou do rozpočtu, ale přispějí k ochraně lesních ekosystémů a vody. Vláda mimo jiné slibuje, že změní skladbu lesů a malé dřevařské a lesnické firmy se snáze dostanou ke státním zakázkám, včetně těch po kůrovcové kalamitě.

Kdo bydlí poblíž jihlavského lesoparku Heulos, tak si určitě všiml pracovníků Správy městských lesů (SML), kteří i v těchto chladných týdnech kácí stromy. Vedoucí odboru životního prostředí jihlavského magistrátu Katarína Ruschková ujišťuje, že v tomto zimním období se kácí stromy, které jsou opravdu suché, případně dřeviny, které jsou provozně nebezpečné. Celkem na Velkém Heulose v co nejkratší době půjde k zemi 84 stromů.

Jihlava musí v největším městském parku Heulos pokácet 84 stromů. Poškodil je kůrovec a také letní vichřice. Dalších více než 30 stromů bude nutné pokácet i v jiných parcích po městě. Radnice počítá s jejich náhradou.

S mírným optimismem se vracejí k roku 2021 zástupci Arcibiskupských lesů a statků Olomouc. V lesních oblastech, které má společnost ve správě, se podařilo zmenšit rozsah kalamitních holin. Na ploše více než tisíce hektarů začalo obnovovat lesní porost 6,5 milionu zasazených stromů. Arcibiskupské lesy se plánují zaměřit i na zadržování vody v krajině i rekonstrukce letitých loveckých chat.

Vracíme vodu lesu, to je projekt, díky kterému státní podnik Lesy České republiky vloni obnovil, opravil nebo vybudoval 150 rybníků, tůní, nádrží a mokřadů. Investice ve výši 180 milionů korun rozhodně není poslední. V letošním roce Lesy plánují obnovu dalších 170 míst s náklady ve výši 230 milionů korun. Program funguje od roku 2019.

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně hledají nové postupy, jak regulovat spárkatou zvěř v národních parcích. Kvůli tomu, aby zvěř nové porosty nesežrala a…

Pracovníci Arcibiskupských lesů a statků Olomouc (ALSOL) loni museli vytěžit 650 000 metrů krychlových kůrovcového dříví.

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně hledají nové postupy, jak regulovat spárkatou zvěř v národních parcích. Kvůli tomu, že je potřeba obnovit lesy po kůrovcové kalamitě, je nutné zvolit nový přístup.

Poslechněte si malou případovou studii, jak na konkrétního vlastníka lesa dnes dopadá kůrovcová kalamita. Matěj Šašek přišel v posledních letech o 80 hektarů lesa a v současnosti plánuje a postupně realizuje jeho obnovu.

Kůrovcové těžby budou letos o 40 procent nižší než v loňském roce, odhadl v rozhovoru s ČTK končící ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Kůrovcová kalamita je tak podle něj za vrcholem. Toman dodal, že stát jedná s vlastníky lesů o budoucím financování lesního hospodářství, jednou z možností je příspěvek na plochu, podobně jako jej mají zemědělci z evropských peněz. V tomto případě by se ale musely najít zdroje v národním rozpočtu.

Státní podnik Lesy České republiky, který spravuje skoro polovinu lesů v zemi, letos navýší investice do obnovy lesních cest poničených při těžbě způsobené kůrovcovou kalamitou o více než třetinu asi na 300 milionů korun. V roce 2022 podnik plánuje navýšení nejméně na 400 milionů korun, uvedla mluvčí LČR Eva Jouklová.

Kůrovcová kalamita je podle lesníků na ústupu téměř na celém území České republiky. Pracovníci se tak nyní pouští do rekonstrukce lesních cest, které byly zdevastovány těžkou technikou. Turisté se tak mohou těšit na opravu oblíbených stezek.

I listnaté druhy dřevin mají „své“ kůrovcovité brouky, kteří mohou způsobovat jejich poškození. Na území České republiky se v nedávné době rozšířily některé druhy hmyzu resp.

Na území České republiky se šíří invazní kůrovec ořešákový. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně se v současnosti snaží mapovat rozsah problému, který je zatím na úrovni lokálních škod na jižní Moravě.

V Národním parku České Švýcarsko provádí policie experimentální odstraňování souší vzniklých po kůrovcové kalamitě s využitím trhavin.

Ministerstvo životního prostředí dalo za pravdu ochráncům přírody, když zrušilo výjimky pro kůrovcovou těžbu v rezervacích na Pradědu, Králickém Sněžníku a Šeráku-Keprníku v Jeseníkách. Podle ekologických organizací se tak zastavilo ničení posledních velkých ostrovů divoké přírody na Moravě. Správci Jeseníků musí pochybení napravit.