Kůrovec

Středoevropské jehličnaté lesy čelí zvýšenému tlaku biotických škodlivých činitelů, v posledních letech zejména podkorního a dřevního hmyzu. Důsledkem je oslabení až rozpad porostů zejména smrku ztepilého a borovice lesní, neboť tyto dřeviny patří mezi dominantně zastoupené jehličnany. Jedli bělokoré se dosud nevěnovalo příliš pozornosti. Její zastoupení v lesích je pouze 1,2 %, avšak předpokládané přirozené zastoupení činilo cca 20 % a doporučené zastoupení dosahuje téměř 8 %.

Všude se v souvislosti s kůrovci píše o lýkožroutu smrkovém, který, zejména v minulých letech, decimoval naše smrkové lesy. Tento kůrovec však není zdaleka jediný, který se u nás vyskytuje. Existují i druhy, které napadají zejména jedli. A vypadá to s nimi podobně jako s lýkožroutem smrkovým. Tedy alespoň s některými. V poměru k zastoupení jedlí českých v lesích.

Problémů mají naše původní borovice lesní více, než by se dalo předpokládat. Buď jak buď, začaly usychat, z části kvůli nevhodné výsadbě na nevhodných místech, z části proto, že již nedosáhnou svými kořeny na podzemní vody.

Rokycanské městské lesy se s lýkožroutem potýkají už tři roky. Jeho šíření se ale daří díky satelitnímu snímkování včas zabránit. První zkoumání odhalilo 30 ohnisek a 70 míst k prověření. Druhý průzkum už ukázal pouze šest ohnisek. Přednostní tohoto snímání je odhalení škůdce v samotném počátku, kdy ještě není viditelný ze země.

Odhalilo jim to druhé letošní satelitní snímkování na všech polesích. Odkrylo jen šest ohnisek, za něž se považují tři a více napadených stromů. Při…

Lesy města Rokycan využily poprvé v červenci letošního roku k mapování kůrovce satelitní snímání. To odhalilo 30 nových ohnisek a 70 míst k prověření na 3650 hektarech lesa, se kterými městští lesníci hospodaří. Dne 27. září si lesníci nechali nasnímat podruhé městské lesy v okolí Rokycan. To odhalilo pouze šest nových ohnisek kůrovce, se kterými lesníci již pracovali, a 15 míst k prověření.

Ve smrkových lesích na Vysočině podle lesníků, které oslovila ČTK, letos škodil kůrovec méně než minulé roky, přestože bylo teplé a suché léto. Některé podniky se možná přiblíží obvyklému objemu těžby, zatímco v minulých letech vyvážely z lesů několikanásobně víc dřeva, než měly v ročním plánu. Těžba dřeva v lesích Vysočiny byla podle statistiky minulých pět let nejvyšší mezi kraji v Česku, hlavně kvůli kůrovcové kalamitě.

Magistrát ho prodloužil, protože nadále hrozí nebezpečí pádu stromů, kamenů nebo jejich částí, a to nejen kvůli poškození požárem, ale i kvůli kůrovci. O…

Ve státních lesích na Vysočině bylo letos do konce srpna vytěženo 61 000 metrů krychlových kůrovcového dřeva, pětina toho, co loni ve stejné době.…

Den za obnovu lesa. Akce, která se konala dnes v revíru Pouště nedaleko Třeště na Jihlavsku. Přilákala stovky dospělých i dětí. Na zhruba pětikilometrovém úseku byla řada stanovišť, součástí byla i výsadba stromků, a to jak jehličnatých, tak i listnatých.

Luxusní auta, život na vysoké noze a po pár měsících také takřka třicetimilionové dluhy. Tak vylíčila obžaloba jednání dvou podnikatelů v lesnictví, kteří chtěli využít těžařského boomu při kůrovcové kalamitě. Místo výhodného byznysu nyní mužům hrozí u brněnského krajského soudu až deset let vězení.

Kůrovcová kalamita donutila vlastníky lesů vykácet rozsáhlé plochy především smrkových monokultur a plán je nyní jasný. Opět zalesnit, ale pestřeji a odolněji. Má to ale háček. Kde dříve páchal zlo lýkožrout, tam nyní nastupuje klikoroh borový.

Česko je premiantem EU v umělé výsadbě stromů oproti jejich přirozené obnově. Ročně tak vyhodíme miliardy korun na dřeviny, které v probíhající klimatické krizi nejsou dostatečně odolné a dlouho nevydrží.

NÁZOR / Nevěřit ani jednomu z „vědeckých“ průzkumů a „zaručeným“ empirickým datům různých statistik v dobách bolševických, bylo pro každého myslícího člověka absolutní nutností a nezbytným předpokladem jakékoli další debaty. Horší je, že jsem nabyl stejně hluboké nedůvěry k těmto datům i ve svobodných časech. Přesně v duchu Churchillova nadčasového výroku, při němž ho musel osvítit sám Duch svatý (anebo nesmrtelný duch jeho krajana G. K. Cherstertona): „Nevěřím žádné statistice, kterou jsem sám nezfalšoval.“

Přírodu v jihomoravském kraji už netrápí kůrovci. Kalamita způsobená drobným broukem doznívá také v ostatních částech Česka. Za úspěch vděčí lesníci hlavně chladnějšímu jarnímu počasí a vytěžení většiny napadených stromů. Odborníci nyní plánují osadit zničené plochy odolnějšími smíšenými lesy.

Intenzivní vyhledávání, zpracovávání a asanace kůrovcového dříví se v porostech spravovaných Lesy České republiky pozitivně projevily ústupem kalamity. Lesy ČR letos plánují vytěžit 8,5 milionů metrů krychlových dřeva, z toho jeden a půl milionu metrů krychlových napadených kůrovcem, loni bezmála tři. Podnik se tak vrací k běžnému hospodaření.

Lýkožrout smrkový se poprvé vyrojil na začátku května. Lesníci očekávají, že další rojení bude pokračovat v létě kvůli trvajícímu teplému počasí. „Pokud budou i…

Loňský lesní požár v Národním parku České Švýcarsko se zapsal do historie. Plyne z něj nějaké ponaučení pro lesníky? O tématu lesních požárů jsme si povídali s lesním hospodářem a pracovníkem České zemědělské univerzity Alešem Erberem.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) se vrací k běžnému hospodaření, tedy jako před vypuknutím kůrovcové kalamity v roce 2018. Likvidací a zpracováním kůrovcem napadeného dříví loni významně přispěl k ústupu kůrovcové kalamity v porostech, které spravuje, vlastní těžební kapacity umožnily rychleji reagovat. Uvedli to generální ředitel LČR Dalibor Šafařík a ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Podnik spravuje téměř polovinu lesů v zemi.

Lesy v katastru města Plzně jsou kvůli napadení stromů kůrovcem v současné době ve stavu kalamity a očekává se, že množství pokácených smrků právě v důsledku napadení lýkožroutem smrkovým nebude nižší než v předchozích letech. Monitoring totiž ukázal velké počty zachycených jedinců.

Ve stavu kalamity jsou aktuálně plzeňské městské lesy, které napadl kůrovec. Očekává se, že množství pokácených smrků právě v důsledku napadení lýkožroutem smrkovým nebude nižší, než v předchozích letech. Monitoring totiž ukázal velké počty zachycených jedinců.

Lesy města Rokycan začaly tento měsíc využívat k mapování kůrovce satelitní snímání. Zjistili 30 nových ohnisek a 70 míst k prověření. Hlavní předností je odhalení škůdce v samotném počátku, řekla ČTK mluvčí radnice Adriana Jarošová. Právě kvůli kůrovci a silným červnovým větrů vytěžila loni městská firma rekordní objem dřeva. Letos to bude obdobné, brouk má vinou sucha ideální podmínky pro množení, vrchol má být v srpnu.

Rokycanští lesníci začali nově využívat ke sledování kůrovce satelitní snímky. Díky nim odhalili od začátku měsíce 30 nových ohnisek a dalších 70 míst k prověření na celkem 3650 hektarech lesa. Hlavní předností tohoto mapování je to, že se takto podaří odhalit škůdce už v samotném počátku. Loni kvůli následkům větru a kůrovci vytěžila městská firma rekordní objem dřeva. Letos to zřejmě bude kvůli suchému počasí obdobné.

Hlavní předností je odhalení škůdce v samotném počátku, řekla mluvčí radnice Adriana Jarošová.

Státní podnik Lesy České republiky hlásí útlum kůrovcové kalamity v jimi spravovaných lesích. Stojí za tím intenzivní vyhledávání, zpracovávání a asanace kůrovcového dříví. Společnost letos plánuje vytěžit 8,5 milionů metrů krychlových dřeva, z toho jeden a půl milionu metrů krychlových napadených kůrovcem. Loni to byly bezmála tři. Podnik se tak vrací k běžnému hospodaření.

Lesy města Rokycan začaly nově využívat k mapování kůrovce satelitní snímání. To odhalilo 30 nových ohnisek a 70 míst k prověření na 3650 hektarech lesa, se kterými městští lesníci hospodaří.

Zdravé lesy nemusí být iluzí, naopak se tento pojem pomalu stává realitou. Objem lesů v České republice poškozených kůrovcem a dalšími vlivy, jako je sucho nebo vítr, loni meziročně klesl o 26 procent na 10,2 milionu metrů krychlových dříví, informoval Výzkumný úřad lesního hospodářství a myslivosti a Ekolist.

Kůrovcová kalamita na majetcích Lesů města Brna (LMB) se zdá být podle ředitele Jiřího Neshyby minulostí.

Kůrovcová kalamita na majetcích Lesů města Brna (LMB) se zdá být podle ředitele Jiřího Neshyby minulostí.

Vedle biotických škůdců (brouků a hub) poškozují lesy také abiotické vlivy, především vítr a sucho, které úzce souvisejí s průběhem počasí během roku a především jeho extrémními výkyvy. V roce 2022 při porovnání s rokem 2021 stouply v lesích škody větrem o 30 % a škody suchem poklesly o 14 %.

Kůrovcová kalamita v Ústeckém kraji ustupuje. Nejhorší situace zůstává na Děčínsku, lokální ohniska jsou také na Chomutovsku. Rojení kůrovce očekávají odborníci vzhledem k současnému teplému počasí v řádech dnů, maximálně několika mála týdnů. Shodl se na tom krajský kůrovcový kalamitní štáb, který závěry zveřejnil na webu Ústeckého kraje.

Objem lesů v ČR poškozených kůrovcem a dalšími vlivy, jako je sucho nebo vítr, loni meziročně klesl o 26 procent na 10,2 milionu metrů krychlových dříví. Vyplývá to z evidence Lesní ochranné služby, která sbírá data z téměř 70 procent rozlohy lesů. Těžba smrkového kůrovcového dříví klesá již druhým rokem, objem klesl o více než 41 procent na 5,6 milionu metrů krychlových. Pokud by se objem z evidovaných ploch přepočetl na celkovou rozlohu lesů v ČR, odpovídalo by to více než osmi milionům vytěženého kůrovcového dříví, informoval Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM).

Těžba smrkového kůrovcového dříví klesá již druhým rokem, objem klesl o více než 41 % na 5,6 milionu metrů krychlových. Stále se jedná o extrémně vysoké objemy, kalamita zdaleka není pod kontrolou a stále hrozí zvrácení pozitivního trendu.

Objem lesů v ČR poškozených kůrovcem a dalšími vlivy, jako je sucho nebo vítr, loni meziročně klesl o 26 procent na 10,2 milionu metrů krychlových dříví. Vyplývá to z evidence Lesní ochranné služby, která sbírá data z téměř 70 procent rozlohy lesů. Těžba smrkového kůrovcového dříví klesá již druhým rokem, objem klesl o více než 41 procent na 5,6 milionu metrů krychlových. Pokud by se objem z evidovaných ploch přepočetl na celkovou rozlohu lesů v ČR, odpovídalo by to více než osmi milionům vytěženého kůrovcového dříví. V tiskové zprávě o tom informoval Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM).

Díky příznivějšímu počasí v českých lesích poslední dva roky ustupuje kůrovcová kalamita. Nicméně situace je nadále vážná a je nutné ji sledovat.

U malé jihočeské obce Temešvár to v úterý nezvykle bzučelo. Ve vzduchu nad loukami létaly celé roje dronů. Výzkumníci z ČVUT, kteří se věnují kybernetice, novinářům předváděli pokroky v technologiích pro autonomní vzdušné roboty. Ti pomáhají třeba lesníkům hledat stromy napadené kůrovcem. Umí rozpoznat pokus o nepřátelské převzetí a ve skupině si dokážou poradit i s výpadkem GPS.

Skupina Multirobotických systémů působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT demonstrovala v jihočeském Temešváru výsledky vývoje nových technologií pro drony..

Fungují podobně jako hejno ptáků, jsou inteligentní, dokáží poznat přítomnost kůrovce a ubrání se rušičce signálu. Řeč je o světově unikátních autonomně spolupracujících dronech vyvinutých výzkumníky FEL ČVUT.

Ceny dřeva klesly v letošním druhém čtvrtletí o desetinu a dá se očekávat, že se budou dál snižovat.

Několik stovek lidí se o uplynulém víkendu zapojilo do tradiční obnovy lesa na Ondřejníku. Pohoří, které bylo téměř celé zdecimováno kůrovcem, se už začíná zelenat.

Roky lýkožrout ve velkém decimoval tuzemské lesy. Aktuálně ale v Česku vrcholí projekt, který by mohl dostat kůrovce v porostech konečně pod kontrolu. Šestiletý výzkum s názvem Extemit‑K spěje letos do finále.

Představa, že lesy u nás mizí a že musíme hlavně sázet stromy, abychom zachránili přírodu, je mylná. Ve skutečnosti máme mnohem více lesů než naši předci.

Milovníci přírody i rodiny s dětmi se mohou zapojit do výzvy Správy veřejného statku města Plzně (SVSMP) a přijít si příští sobotu vysadit strom do arboreta nedaleko obchodního centra u Rokycanské ulice. Místo původně smrkových porostů by tam měl vzniknout smíšený les, který lépe odolá klimatickým změnám. Organizátoři očekávají velký zájem a nabádají lidi, aby se předem zaregistrovali na vybranou hodinu.

Dřevo je oblíbený stavební materiál, na který nedá řada lidí dopustit kvůli jeho přírodnímu původu, přirozenosti a skvělým mechanickým vlastnostem. Ne náhodou provází dřevo lidstvo již od jeho prvopočátků. Dřevo ale také může podlehnout některým škůdcům. I proto se mnoho lidí, kteří se rozhodují o pořízení dřevostavby, pod vlivem zpráv o kůrovcových kalamitách ptá, zda může tento škůdce ohrozit i jejich nový domov.

Kůrovec se v posledních letech stal obrovskou pohromou pro naše lesy. Představuje však nebezpečí i pro dřevostavby? A jak je to s kvalitou dřeva, ve kterém kůrovec úřadoval?

Počty druhů jehličnanů v arboretu v Řícmanicích na Brněnsku se v posledních čtyřech letech díky intenzivní výsadbě zvyšují.

Jan Skalík připravil návod, jak porosty díky prořezu prosvětlit a dát prostor stromům, které jsou vůči klimatické změně odolnější než smrky.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) loni na Vysočině vytěžil 1,147 milionu metrů krychlových dřeva, což je přibližně o 400 000 metrů krychlových méně, než podnik předpokládal. Souvisí to s menším napadením stromů kůrovcem, sdělila mluvčí LČR Eva Jouklová. Letos by se podle ní mohla těžba ve státních lesích na území tohoto kraje snížit na 970 000 metrů krychlových.

Odklizení kůrovcového dřeva v Národním parku České Švýcarsko by podle vědecké analýzy loňský rozsáhlý požár nezastavilo. Oheň by naopak zřejmě zasáhl ještě větší plochu…

Jako malý chlapec pobíhal David Wagner v 60. letech po rodinné farmě ve státě Missouri se sklenicí v ruce a sbíral z oblohy zářící světlušky. „Mohli jsme jimi sklenici naplnit a položit ji v noci vedle postele,“ uvedl Wagner, který se pak stal entomologem. To už je dávno minulostí…

Zachovat lesy pro budoucí generace, zabezpečit jejich stabilitu a zaručit trvalou produkci kvalitního dříví. To jsou hlavní cíle připravované novely lesního zákona. Na tu je podle jejích navrhovatelů nejvyšší čas, současný zákon totiž pochází z poloviny devadesátých let a je více než zastaralý. Po církevních restitucích se zásadně změnily majetkové poměry a vlastnictví lesů a nová doba také přinesla mnohé zásadní enviromentální požadavky.

Kůrovec napadá ve Finsku kvůli oteplování klimatu smrkové lesy, které se nacházejí čím dál více na severu. Tím ohrožuje severské jehličnaté lesy, tzv. tajgu, jež jsou pro planetu podobně cenné jako prales v jihoamerické Amazonii, píše agentura AFP.

V brněnském Mariánském údolí se sešli dobrovolníci s pracovníky Lesů ČR na Dni za obnovu lesa. Sázeli stromky na několika hektarech, kde zůstala holina…

Na třinácti místech po celé České republice budou v sobotu lidé pomáhat s obnovou lesů po kůrovcové kalamitě. Akci Den za obnovu lesa pořádá…

Podle nově schválené zprávy Ministerstva zemědělství se zalesnění v Česku stále zvětšuje. „Podle zákona všechno, co se stalo lesem, musí zůstat lesem, respektive vynětí pozemku z lesa je náročný a drahý proces,“ oponují lesníci.

Loni lesníci vysázeli lesy na rozloze o velikosti Prahy. Kůrovec sice neškodil tolik jako v minulých letech, ale stav lesů je přesto vážný. Brouk ničil stromy i ve výšce 900 metrů.

Sdílení informací má cenu zlata, proto budou lesníci z Česka a Rakouska spolupracovat. Výměna informací o stavu krajiny jim pomůže sjednotit postup i v boji s kůrovcovou kalamitou. Odborníci z brněnské Mendelovy univerzity jim nyní společně s kolegy z dalších institucí připravují ke spolupráci manuál. Týkat se bude mnoha oblastí.