Kůrovec

Michal Kubal, moderátor ČT Sucho a horko ohrožují i stromy vysazené na jaře. Průměrně se neujme zhruba každý třetí až druhý. Současné počasí taky zvyšuje nebezpečí, že se vrátí kůrovcová kalamita. Experti očekávají, že se projeví asi za dva roky. Pavel Jurek, lesní, Správa městských lesů Jihlava Tenhle buk roste ještě, ale tady jsou prostě ty suchý, jsou pěkně vidět. Markéta Malečková, redaktorka ČT Nad touhle oplocenkou už od rána pálí slunce a půda je vyschlá. Pavel Jurek, lesní, Správa městských lesů Jihlava Tady to zůstalo v těch kruzích, aby to nebylo úplně otevřený, aby tady vlastně byla tráva a částečně to kryla. Celou videoreportáž najdete zde.

Houbařím celý život. Kdysi s tátou, teď s rodinou. Že by to ale někdy bylo s houbami tak špatné jako poslední roky, nepamatuji. Oblíbené lesy zničil kůrovec, podhoubí sucho. Včera jsem si ale všechno vynahradil.

Na dvoukilometrové trase děti projdou pět interaktivních zastavení a s dřevěnou kuličkou si vyzkoušejí 200 metrů dlouhou kuličkodráhu.

Lesníci na Vysočině čekají kvůli suchu a horku vyšší ztráty hlavně u jarní výsadby. Jaké dopady bude mít toto počasí na lesy, se podle nich ale ukáže až s odstupem.

Lesníci na Vysočině čekají kvůli suchu a horku vyšší ztráty hlavně u jarní výsadby. Jaké dopady bude mít toto počasí na lesy, se podle nich ale ukáže až s odstupem. Kůrovce je zatím v lesích díky několika předchozím příznivým rokům relativně málo a na namnožení tento škůdce potřebuje nějaký čas. Ale riziko, že se do dvou let vrátí kůrovcová kalamita, reálně existuje, řekl ČTK Jiří Svoboda, ředitel Lesního družstva obcí Přibyslav a předseda Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL).

Kůrovec ještě vše nesežral, do dvou let může přijít další malér, varuje před dopady sucha přírodovědec Jakub Hruška. Zároveň poukazuje na to, že pěstovat hospodářský les bude na některých místech v Česku problém.

Lesníci na Vysočině čekají kvůli suchu a horku vyšší ztráty hlavně u jarní výsadby. Jaké dopady bude mít toto počasí na lesy, se podle nich ale ukáže až s odstupem. Kůrovce je zatím v lesích díky několika předchozím příznivým rokům relativně málo a na namnožení tento škůdce potřebuje nějaký čas. Ale riziko, že se do dvou let vrátí kůrovcová kalamita, reálně existuje, řekl ČTK Jiří Svoboda, ředitel Lesního družstva obcí Přibyslav a předseda Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR . „Jaký bude dopad na les, to uvidíme v příštím a přespříštím roce,“ uvedl Svoboda. Čerstvě vysázené stromky hynou hlavně na půdě náchylné k vysychání a pozemcích, na které hodně svítí slunce. "Tam určitě ztráty máme. Někde se možná mohou blížit k 30 i 50 procentům,“ odhadl. V posledních letech bylo potřeba na Vysočině obnovovat velké plochy lesů po kůrovcové kalamitě. Rozsah zalesňovaných pozemků byl podle dat Českého statistického úřadu na Vysočině nejvyšší mezi kraji od roku 2020 do loňska, kdy byly zveřejněné zatím poslední statistiky. Městská správa lesů Pelhřimov má víc než 2000 hektarů lesů. Hodnotit dopady letošního sucha je podle jednatele Martina Kodeše předčasné. „V lese pracujeme v dlouhodobějším horizontu a ty dopady se teprve mohou projevit. Samozřejmě už nějaké náznaky jsou,“ uvedl na dotaz ČTK. Vyšší než obvykle budou ztráty na nově vysázených kulturách. Doufá, že nějaké srážky přijdou, aby bylo možné pokračovat s výsadbou na podzim. Podle jeho zkušeností z minulých let se na jarní sázení obtížně sháněly některé druhy dřevin, například duby. S většími ztrátami u letošní výsadby počítá také jednatel Správy městských lesů Jihlava Petr Ontolčík. „My jsme začali velmi brzo, už na přelomu března a dubna, nějakou jarní vláhu jsme ještě chytli," podotkl. Některé vzrostlé stromy předčasně ztrácejí listí. Na sucho doplatily čerstvé výsevy v lesních školkách, kde nejsou závlahy. „My toho naštěstí nemáme moc,“ sdělil ČTK. Jihlavě patří skoro 3800 hektarů lesa. Těžba dřeva na Vysočině kvůli kůrovcové kalamitě ve smrkových lesích výrazně stoupala od roku 2017, pět let pak byla nejvyšší v ČR. Nejvíc dřeva plynulo z Vysočiny v roce 2020, kdy to bylo 8,71 milionu metrů krychlových. Loňská těžba v kraji byla 1,159 milionu metrů krychlových, meziročně klesla skoro o čtvrtinu. Rozsah zalesňovaných pozemků byl na Vysočině podle ČSÚ nejvyšší v letech 2021 a 2022, kdy ročně převyšoval 9000 hektarů. Vloni byl na Vysočině obnovený les na 4657 hektarech pozemků. Jihlava 12. srpna

Lesníci na Vysočině čekají kvůli suchu a horku vyšší ztráty hlavně u jarní výsadby. Jaké dopady bude mít toto počasí na lesy, se podle nich ale ukáže až s odstupem.

Letošní sucho a horko nepříjemně zasáhlo lesy na Vysočině. Čerstvě vysázené stromky hynou zejména na půdách náchylných k vysychání a slunných stanovištích, kde ztráty…

Ani velké sucho před 11 lety nezpůsobilo v našich lesích tolik problémů jako to letošní. Přibylo totiž mnohem víc požárů, některé listnáče už navíc začaly opadávat a ani stromy s hlubokými kořeny nemají dostatek vláhy. Přírůstky dřevní hmoty jsou prý minimální a lesníci se navíc obávají kůrovce. Ani zalesněné plochy už nedokážou vláhu udržet. Sucho ničí nejen stromy s kořeny pod povrchem, ale i ty, jejichž kořenový systém sahá hluboko do země, duby, javory nebo borovice. „Dřeviny se nedostávají k živinám a současně se nemohou chladit,“ konstatoval Ladislav Půlpán z ze státního podniku Lesy ČR. Celý článek najdete zde.

Dolní Morava rozšířila nabídku rodinných aktivit v přírodě o novou naučnou stezku s tématikou života kůrovce. Doprovází ji nejdelší kuličkodráha v České republice. Další naučnou stezku zaměřenou na vnímání přírody všemi smysly plánuje resort otevřít ještě v letošní letní sezóně. Trasa naučné stezky je dlouhá cca 2 kilometry, vede od horní stanice lanové dráhy směrem do centra resortu po značené turistické trase. Seznámí se životem brouka z čeledi nosatcovitých, který zásadně ovlivňuje lesy v celé České republice. Cestu zpestří a děti na nové stezce pobaví 200 metrů dlouhá kuličkodráha, nejdelší svého druhu v České republice. Na začátku stezky se návštěvník dozví základní informace a zakoupí dřevěnou kuličku. Na trase čeká 5 tematických a interaktivních zastavení zaměřených na život kůrovce i fungování celého ekosystému. Trasa stezky je nenáročná, vhodná i pro rodiny s malými dětmi. ČTK

První prosincové dny roku 1868 byly nezvykle teplé. Už v sedm hodin ráno 7. prosince v Praze v Klementinu naměřili rekordních 14,5 stupně Celsia. Od severozápadu se však nemilosrdně blížila studená fronta, střet teplého a chladného vzduchu nevěstil nic dobrého. Po deváté hodině ranní začal foukat silný vítr, který nakonec vygradoval v ničivou bouři o síle orkánu. Zasáhl tehdy větší část střední Evropy, v českých zemích nahlásily obrovské škody tři stovky obcí, kalamita si u nás vyžádala sedmadvacet lidských životů, poškozené domy, veřejné budovy, telegrafní sloupy, železniční tratě i celé plochy lesů. Ve více než dvou stech sedmdesáti lesních okrscích bylo zničeno skoro pět milionů metrů krychlových porostu. Stráň na Šumavě zpustošená vichry a kůrovcem podle ilustrátora Karla Liebschera Katastrofa naplno udeřila také na Šumavě. Vichr se znovu vrátil a další stromy vyvrátil na konci prosince. Jenže sotva se kraj vzpamatoval z jedné tragédie, o dva roky později přišla podobná. Extrémní množství popadaných stromů lidé nestíhali odklízet a na scéně se objevil nechtěný pomocník – lýkožrout smrkový, druh hmyzu z podčeledi kůrovci. Málokdo si tehdy uměl představit, co všechno se v důsledku dramatického přemnožení tohoto drobného tvora změní. Konec staré Šumavy „Tehdáž bylo mi na Šumavě teskno. Kůrovec byl se již úžasnou měrou rozplemenil a jím schváceny odumíraly rozsáhlé lesy středního stáří i panenské pralesy,“ psal v roce 1880 v časopise Květy novinář Servác Heller. Nebyl sám, koho stav šumavských hvozdů trápil. Popadaným stromům a řádění kůrovce se věnovala i jiná média. „Šumavě hrozí záhuba, kůrovec zničí všechny její lesy,“ hlásaly noviny. Nešlo přitom zdaleka jen o pocity zmaru z estetických nebo romantických důvodů. Zdevastované lesy měly podstatné ekonomické dopady. Na poplach tak bili i autoři novin pro podnikatele a obchodníky Prager Börsencorrespondenz. V roce 1874 referovali o hrozbě „národní ekonomické katastrofy, která by mohla ovlivnit nejen Böhmerwald, ale také velkou část Čech“. Události sedmdesátých let 19. století na kopcovitém česko-bavorském pomezí, které se tradičně nazývalo Böhmerwald, se odrazily rovněž v beletrii. Velmi působivě dokázal tamní krajinu a její obyvatele popsat „básník Šumavy“ Karel Klostermann. „Kolem les, samý les, věčně mlčící, věčně dřímající, ať byl hustý, nebo řídký, vysoký, či nízký. Teprve děsné vývraty z roku 1870 a povstalý v nich brouk kůrovec podaly podnět ke změnám, změnám důkladným,“ píše v románu Ze světa lesních samot. Téma ničivé vichřice a lýkožrouta se dostalo do několika Klostermannových próz (autorem dřevorytu na obálce knihy je Michael Florian). A právě četba Klostermannových knih stála u zrodu nápadu, podívat se zpět do minulosti novýma očima. „Ve vlaku cestou z archivu jsem se začetla do jednoho z jeho příběhů. Velmi mě zaujal a říkala jsem si, co asi o tehdejší situaci vypovídají dobové prameny,“ vzpomíná historička Kristýna Kaucká z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR. Zvířecí dějiny Při promýšlení konceptu výzkumného záměru se nechala inspirovat trendem „animal history“, kdy se historici soustřeďují na dění, které významným způsobem ovlivnila zvířata. Příkladem může být zkoumání role koní v evropských válkách, dobytku v kolonizaci Ameriky nebo třeba studium vlivu mandelinky bramborové ve studené válce. Nabízela se tedy otázka – nakolik šumavskou realitu a českou společnost, potažmo rakousko-uherskou politiku a ekonomiku ovlivnilo přemnožení kůrovce? Kristýna Kaucká již dříve bádala v archivech velkostatkářských rodin, tedy majitelů rozsáhlých ploch zemědělské a lesní půdy v Čechách. Zkusila do nich ale nahlédnout s novou perspektivou a s otázkou, jestli a případ

Tučapy na Táborsku se několik let potýkají s nedostatkem vody. Obecní zdroje vyschly po odlesnění kůrovcem poničené krajiny. Při letošním velkém suchu zásobují obyvatele cisterny. Vodárenská společnost ČEVAK vodu doplňuje přímo do vodojemu, takže lidé v obci změnu nepociťují. Situaci pomůže trvale vyřešit nový vodovod, který obec připojí k vodárenské soustavě, řekl ČTK starosta Pavel Novák (Naše Česko).

Ještě před pár lety tu byl souvislý smrkový les. Dnes mezi mladými stromky prorůstá maliník a bříza. Na Žďársku vzniká nový typ lesa – pestřejší, ale také dražší a složitější na obnovu.

Jak vypadaly lesy Českého Švýcarska před více než sto lety a proč dnes procházejí tak výraznými proměnami? Odpovědi nabízí nová interaktivní expozice v bývalé hájovně Na Saule v Dolní Chřibské. Návště

Slovenská vláda schválila rozdělení národních parků do zón. Může to znamenat, že část území nebude mít takovou ochranu, aby to splnilo podmínky pro vyplacení peněz z evropského plánu obnovy. Jde v přepočtu o 29 miliard korun.

Letošní extrémní sucho přineslo většině stromů zvýšení dlouhodobého stresu, který souvisí s nedostatkem vláhy. Sucho tak obecně zvyšuje riziko, že se ve velké míře rozšíří kůrovec a zdecimuje lesy. Ačkoli správci lesů považují letošní sucho za bezprecedentní v posledních více než šedesáti letech, tvrdí, že zatím nepozorují signály, že by se schylovalo ke kůrovcové kalamitě. Připouštějí nicméně, že negativní vývoj počasí v případě prohlubujícího nedostatku vláhy může situaci zhoršit. Mluvčí Správy Národního parku Šumava Jan Dvořák prohlásil, že pro správu je nyní až překvapivé, že při letošním počasí je situace kolem kůrovce dobrá. „A to přesto, že sucho, které je i na Šumavě, je opravdu extrémní. Něco takového jsme ještě nezažili. Hladina řek se dostala na historické minimum,“ řekl. Celý článek najdete v deníku.

Lokalita Na Ztraceném u Modravy se v létě 2011 stala dějištěm vyhroceného sporu o kácení stromů napadených kůrovcem. Po patnácti letech Správa Národního parku Šumava ukazuje, že z někdejšího „bojiště“ je znovu živý les plný mladých stromů, mrtvého dřeva i vzácných druhů.

Před 15 lety, 13. července 2011, začala blokáda kácení lesa na Ptačím potoce na Šumavě. Proč a co se tehdy stalo? Je to trochu spletité, ale pokusím se vysvětlit.

Velkou bitvu svedli před patnácti lety na Šumavě zelení aktivisté s policejními těžkooděnci. V lese Na Ztraceném v lokalitě Ptačí potok nedaleko Modravy aktivisté blokovali svými těly stromy napadené kůrovcem. Bránili tak jejich pokácení. Protestní akci ukončil razantní zásah policistů, kteří aktivisty připoutané ke stromům vynášeli z lesa.

Těžba dřeva v Pardubickém kraji se v posledních dvou letech vrací k hodnotám, které byly běžné před kůrovcovou kalamitou. Podle údajů Českého statistického úřadu vloni v regionu dosáhla milionu metrů krychlových, což bylo meziročně o 9000 metrů krychlových méně. Na vrcholu kůrovcové kalamity se v kraji těžilo i více než 1,6 milionu krychlových metrů, před jejím vypuknutím méně než milion. Výrazně klesá objem takzvané nahodilé těžby, tedy neplánované kácení stromů poškozených vnějšími vlivy, jako jsou vichřice, sníh, sucho nebo kůrovec. Vloni bylo takto vytěženo 187.000 metrů krychlových dřeva, rok předtím o 40 procent více. Nejvíce se v regionu minulý rok stále těžilo smrkové dřevo. Dřevorubci jej zpracovali asi 674.000 krychlových metrů, o čtyři procenta méně než rok předtím. Naopak téměř o pětinu na 157.000 krychlových metrů vzrostla těžba borovicového dřeva. Meziročně se téměř nezměnilo kácení listnatých dřevin, bylo jich zpracováno 111.000 metrů krychlových V Pardubickém kraji kůrovec poškodil zvláště lesní porosty u Nasavrk na Chrudimsku nebo Moravské Třebové na Svitavsku. Na jaře roku 2019 ministerstvo zemědělství vyhlásilo mimořádnou kalamitní zónu pro šest katastrálních území na Svitavsku, konkrétně Hradec nad Svitavou, Banín, Bělá nad Svitavou, Moravská Dlouhá, Muzlov a Radiměř. Minulý rok bylo v regionu zalesněno 1376 hektarů lesních pozemků. Nejvíce ploch připadalo na smrk, 483 hektarů, dalších 135 hektarů na borovici. Listnaté dřeviny byly vysazeny na 570 hektarech. Pardubice 14. července

Přesně před patnácti lety se na Šumavě rozhořel boj dvou záchran. Jedna měla zachránit les před kůrovcem jeho vytěžením, ta druhá zase netěžením. Tento souboj nakonec vyhrál les – les Na Ztraceném, nazývaný také Ptačí potok nedaleko Modravy. Blokáda lesního porostu zvaného Na Ztraceném začala 13. července 2011. Zpočátku se jednalo o poklidnou akci. To se ale změnilo 25. července. Na žádost tehdejšího vedení Správy Národního parku Šumava přijel k Ptačímu potoku kordon policejních aut. Policisté okamžitě začali konat. Aktivisty, kteří blokovali kácení kůrovcem napadených stromů, vyváděli nebo i vynášeli z porostu. S některými byla větší potíž, protože se řetězy připoutali ke stromům a ruce měli v železných rourách. Celý článek najdete zde.

Přesně před patnácti lety se na Šumavě rozhořel boj dvou záchran. Jedna měla zachránit les před kůrovcem jeho vytěžením, ta druhá zase netěžením. Tento souboj nakonec vyhrál les – les Na Ztraceném, nazývaný také Ptačí potok nedaleko Modravy.

Před dvaceti lety smrková monokultura. Jak vypadá nyní, po kůrovcové kalamitě? V článku se podíváme do Národního parku České Švýcarsko na srovnávací fotografie po dvaceti letech.

Dlouhodobé sucho dál mění podobu lesů na celé Vysočině. Mladé stromky se kvůli nedostatku vláhy špatně ujímají, vzrostlé porosty slábnou a snadněji podléhají kůrovci i dalším škůdcům. Lesníci upozorňují, že bez změny hospodaření budou podobné problémy stále častější. Žďársko patří dlouhodobě k oblastem, kde lesníci svádějí náročný boj s následky klimatických změn. Po kůrovcové kalamitě přišla další výzva. Tou je dlouhodobé sucho, které způsobují stále vyšší teploty. Ty podle odborníků výrazně oslabují lesní porosty, komplikují obnovu vykácených ploch a vytvářejí ideální podmínky pro šíření škůdců. Celý článek najdete zde.

Ztráta vzrostlých živých lesů, rozšiřování měst, průmyslu a zpevněných ploch bez vysoké zeleně mění podle biologa Jana Pokorného českou krajinu v poušť a step.

České lesy letos trápí dlouhodobé sucho a letos v červnu také několik dnů trvající horko, odborníci hovoří o vodním stresu.

České lesy letos trápí dlouhodobé sucho a letos v červnu také několik dnů trvající horko, odborníci hovoří o vodním stresu. Na některých místech republiky byly letos podmínky tak nepříznivé, že stromy ani nezačaly vytvářet novou dřevní hmotu, mnohde klesá vitalita stromů a v současných podmínkách není vyloučené ani odumírání lesů, řekl ČTK vedoucí sítě DendroNetwork Jan Krejza z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe. Lesy zabírají třetinu území Česka.

České lesy letos trápí dlouhodobé sucho a letos v červnu také několik dnů trvající horko, odborníci hovoří o vodním stresu. Na některých místech republiky byly letos podmínky tak nepříznivé, že stromy ani nezačaly vytvářet novou dřevní hmotu, mnohde klesá vitalita stromů a v současných podmínkách není vyloučené ani odumírání lesů, řekl ČTK vedoucí sítě DendroNetwork Jan Krejza z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe. Lesy zabírají třetinu území Česka.

Brno - České lesy letos trápí dlouhodobé sucho a letos v červnu také několik dnů trvající horko, odborníci hovoří o vodním stresu. Na některých místech republiky byly letos podmínky tak nepříznivé, že stromy ani nezačaly vytvářet novou dřevní hmotu, mnohde klesá vitalita stromů a v současných podmínkách není vyloučené ani odumírání lesů, řekl ČTK vedoucí sítě DendroNetwork Jan Krejza z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe. Lesy zabírají třetinu území Česka.

Na některá místa Českého Švýcarska se po letech vracím se starými fotografiemi v ruce. Snímky pořízené ze stejných stanovišť ukazují, jak výrazně se za dvacet let proměnily lesy Českého Švýcarska.

Nový lom na těžbu granodioritu by měl mezi Kuničkami a Žďárem na Blanensku, a to jen necelé dva kilometry od hranic Chráněné krajinné oblasti Moravský kras, vzniknout kvůli obnově přírody. Toto překvapivé vysvětlení, nad nímž mnozí stále kroutí hlavami, dali zástupci společnosti Salm a. s. k tomu, proč chtějí poskytnout pozemky k těžbě.

Těžba dřeva v Olomouckém kraji loni meziročně vzrostla o čtyři procenta na 1,201 milionu metrů krychlových. V předchozích šesti letech těžba v kraji klesala poté, co kvůli kůrovcové kalamitě vzrostla až na rekordních 3,369 milionu metrů krychlových dřeva v roce 2018. ČTK dnes informaci získala z údajů Českého statistického úřadu. Většinu dřeva vytěženého v Olomouckém kraji i loni tvořila takzvaná nahodilá těžba, která zahrnuje především odstraňování polomů a likvidaci stromů napadených škůdci. Nahodilá těžba obnášela 645.460 metrů krychlových, v roce 2024 činila 697.241 metrů krychlových. Kvůli kůrovci a dalším hmyzím škůdcům lesníci loni vytěžili 179.942 metrů krychlových dřeva, předloni to bylo 254.343 metrů krychlových. Polomů se loni vytěžilo 290.763 metrů krychlových, meziročně o 29.755 metrů krychlových více. Na jehličnaté stromy připadlo 916.496 metrů krychlových vytěženého dřeva, z toho na smrky 801.690 metrů krychlových. Právě smrky oslabené suchem napadá kůrovec a snadno je vyvrátí vítr. Borovicového dřeva bylo loni v lesích Olomouckého kraje vytěženo 25.886 metrů krychlových. Těžba listnatých dřevin obnášela 284.445 metrů krychlových. Ve srovnání s ostatními kraji byla loni těžba dřeva v Olomouckém kraji pátá nejvyšší. Nejvíce dřeva lesníci vytěžili v Jihočeském kraji, a to 2,628 milionu metrů krychlových. V celém Česku vytěžili celkem 16,713 milionu metrů krychlových, v roce 2024 to bylo 17,807 milionu metrů krychlových dřeva. V Olomouckém kraji v posledních letech padly za oběť kůrovci, suchu a vichřicím statisíce stromů. Obnova kůrovcem zničených lesů, ve kterých vznikly rozsáhlé holiny měnící ráz krajiny, potrvá mnoho let a bude stát desítky až stovky milionů korun. Kalamita nejvíce postihla lesy v Jeseníkách, severní části Olomoucka a ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá. Těžba dřeva v Olomouckém kraji se kvůli kalamitě několik let zvyšovala. Například v roce 2017 vzrostla o pětinu na 2,87 milionu metrů krychlových a byla tehdy nejvyšší v Česku. O rok později se zvýšila o 17,3 procenta na rekordních 3,369 milionu metrů krychlových. V roce 2019 pak klesla meziročně o 13 procent na 2,926 milionu metrů krychlových, ve srovnání s ostatními kraji byla čtvrtá nejvyšší. Ekologičtí aktivisté a někteří odborníci tvrdí, že lesy lze díky jejich značné schopnosti obnovy bez obav ponechat vlastnímu osudu. Lesníci naopak dávají přednost preventivním zásahům, aby se kůrovec nerozšířil i do nepostižených oblastí. Olomouc 11. června

Těžba dřeva ve Zlínském kraji loni meziročně vzrostla přibližně o 2,39 procenta. Přesáhla 1,191 milionu metrů krychlových, předloni činila zhruba 1,163 milionu metrů krychlových. ČTK to zjistila z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad . Dosud rekordní objem těžby dřeva zaznamenali statistici v regionu v roce 2018, v souvislosti s odstraňováním stromů napadených kůrovcem a likvidací rozsáhlých polomů tehdy dosáhla 2,354 milionu metrů krychlových. Přibližně 43,3 procenta dřeva vytěženého ve Zlínském kraji tvořila v roce 2025 takzvaná nahodilá těžba. Zahrnuje především odstraňování polomů a likvidaci stromů napadených škůdci. Nahodilá těžba loni obnášela 516.002 metrů krychlových. Kvůli kůrovci a dalším škůdcům bylo vytěženo 176.936 metrů krychlových dřeva, polomů se týkalo 231.080 metrů krychlových vytěženého dřeva. Kůrovec decimoval smrkové lesy v kraji především před několika lety, od roku 2021 se situace podle lesníků výrazně zlepšila. Na jehličnaté stromy připadlo z celkové loňské těžby ve Zlínském kraji 843.605 metrů krychlových vytěženého dřeva, z toho na smrky 704.937 metrů krychlových. Právě smrky oslabené suchem napadá kůrovec, snadno je pak vyvrátí vítr. Borovicového dřeva loni lesníci ve Zlínském kraji vytěžili 64.876 metrů krychlových. Listnaté stromy tvořily 347.583 metrů krychlových loňské těžby v regionu. Z toho na buk připadlo 209.288 metrů krychlových a na dub 51.567 metrů krychlových. Kůrovcová kalamita, přetrvávající sucho a větrné smrště zavinily v minulých letech v regionu likvidaci stovek tisíc stromů. Obnova zdevastovaných lesů, v nichž mnohde vznikly rozsáhlé holiny, potrvá léta a přijde nejspíše na desítky až stovky milionů korun. Kvůli kůrovci mizely v minulých letech ve Zlínském kraji lesy především v okolí Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku a v Hostýnských vrších. V několika posledních letech se však stav lesů v regionu výrazně zlepšil a už není kalamitní. Ekologičtí aktivisté a někteří odborníci tvrdí, že lesy lze díky jejich značné schopnosti obnovy bez obav ponechat vlastnímu osudu. Lesníci naopak dávají přednost preventivním zásahům, aby se kůrovec nerozšířil i do nepostižených oblastí. V celé České republice se za minulý rok podle ČSÚ vytěžilo téměř 16,713 milionu metrů krychlových dřeva, zhruba o 1,094 milionu metrů krychlových méně než v roce 2024. Nejvyšší objem vytěženého dřeva byl v Jihočeském kraji, přibližně 2,629 milionu metrů krychlových. Následoval Plzeňský kraj zhruba s 2,203 milionu metrů krychlových. Ve Zlínském kraji je podle statistiků 159.274 hektarů lesních pozemků, což je pátá nejnižší rozloha mezi kraji. Zlín 10. června

Romana Lehmannová, redaktorka Naše téma. Dopady sucha a horka. Nejen na Šumavě teď vysoké teploty urychlily rojení kůrovce. Lesníci proto kontrolují porosty, i když těžba kůrovcového dřeva postupně klesala, teď se hospodáři obávají, že to počasí změní. Zdeněk Mlnařík, redaktor Tenhle strom na první pohled vypadá zdravě. Jenže lýkožrout už se do něj zavrtal. Petr Kahuda, náměstek ředitele, NP Šumava Takhle za těma šupinkama té kůry nebo na těch větvičkách, co z toho vyčuhují, jsou vidět takové drtinky a ty jsou právě v tom období toho roku teď typické. Jsou to drtinky, který právě způsobuje kůrovec, který se zavrtává do kůry těch stromů. Zdeněk Mlnařík, redaktor Sucho a vysoké teploty kůrovci pomáhají. Lesníci musí pravidelně kontrolovat lapače a nařezané stromy nenechávat na hromadách v lesích dlouho. Fungují totiž jako lapáky. Petr Kahuda, náměstek ředitele, NP Šumava Tak se podíváme, co ten brouk dělá pod kůrou stromů. Je to čerstvě napadené. Je vidět, že tady už je teda matečná chodba, kterou tvoří a tady ta samička klade vajíčka. Zdeněk Mlnařík, redaktor V uplynulých letech bylo nejvíc kůrovcem napadených stromů v oblasti Srní, i letos počítají lesníci s tím, že největší objem těžeb bude právě tady. Jan Dvořák, mluvčí, Správa NP Šumava V posledních, řekněme, třech, čtyřech letech, vidíme pokles kůrovce, pokles kůrovcových těžeb, čili v téhleté chvíli ten trend je vcelku jasný, ale samozřejmě to počasí je nevyzpytatelné. Celou videoreportáž najdete zde.

Most – Městská zeleň čelí neviditelné hrozbě. Drobný kůrovec, kterého si většina lidí spojuje především s rozsáhlými lesními kalamitami, dokáže napáchat obrovské škody i přímo uvnitř měst. Protože je odstraňování následků a kácení uschlých velikánů složité a finančně nákladné, přistupují samosprávy k včasné prevenci. Příkladem boje proti tomuto škůdci je aktuální zásah v parku Šibeník, kde proběhl preventivní postřik nově vysazených stromů proti kůrovci. Právě mladé stromky jsou vůči tomuto hmyzu velmi zranitelné a hrozí jim výrazné poškození. Celý článek najdete zde.

Ve Švédsku začalo jarní rojení lýkožrouta smrkového v rozsáhlých oblastech zasažených zimními bouřemi Johannes a Dave. Neodklizené miliony kubíků kalamitního dříví spolu s omezenými logistickými kapacitami výrazně zvyšují riziko kůrovcové gradace i miliardových ekonomických ztrát. Švédská lesní agen...

VIMPERK – Národní park Šumava letos slaví 35 let od svého založení. Krajina se podle ředitele parku Pavla Hubeného za roky výrazně proměnila. Z dříve jednotných smrkových porostů se postupně stává pestřejší a odolnější ekosystém, který prošel přirozenou obnovou po kalamitách. Park zároveň čelí debatám o míře ochrany, rostoucí návštěvnosti i návratu velkých šelem. Když porovnáte Šumavu dnes a před pětatřiceti lety, je podle vás krajina v lepší kondici? Určitě. Nemusí to tak vypadat, ale když jsem začínal na Šumavě na konci 80. let, táhly se tu rozlehlé zelené lesy, které byly protkané různými pasekami, protože už tehdy tu byl kůrovec nebo následky vichřic. Vlastně se k ní všichni chovali jako k hospodářským lesům. Zpětně musím říct, že to byl pro les obrodný proces. Je vidět, že mu to pomohlo — dnes je mnohem rozmanitější. Celý rozhovor najdete zde.

Michal Kubal, moderátor ČT Lesů v Česku mírně přibývá, aktuálně rostou na rozloze skoro 3 milionů ha, pokrývají tak víc než třetinu plochy republiky. Jana Peroutková, moderátorka ČT Nejvíc zalesněné jsou kraje Liberecký a Karlovarský. Nejméně lesů má Praha a Jihomoravský kraj. Michal Kubal, moderátor ČT Pokud jde o poškozené dřevo, toho bylo loni meziročně o třetinu míň. 3 miliony m3. Jana Peroutková, moderátorka ČT Třetinu má na svědomí hmyz, jako je kůrovec, ale i houby. Především Václavka. Za dvěma třetinami stojí neživotné vlivy. V drtivé většině vítr a sucho. Celou videoreportáž najdete zde.

Jana Peroutková, moderátorka ČT Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby. Největší hrozby pro lesy v Česku. Michal Kubal, moderátor ČT Stav porostů se i přesto zlepšuje, pátým rokem třeba stabilně klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem, kvůli suchému a teplému jaru se teď ale lesníci obávají, že se škůdci můžou začít znovu množit. Iveta Dvořáková, redaktorka Starají se o zhruba 17 000, hektarů lesů, v Orlických horách, Opočně a v okolí Dobříše ve středních Čechách. Dlouhodobě mají největší problém se suchem. Nedostatek vláhy stromy oslabuje, v březnu a dubnu příliš nepršelo, teď to není o nic lepší, že vláha chybí taky v tomto lese je poznat. Robin Ambrož, ředitel Lesní správy Zbiroh, Colloredo-Mansfeld Vidíte, že vlastně ta situace je taková, která spíše odpovídá letnímu období. Tohle už ta příroda potom velmi těžko dohání. Kdybysme si vzali rýč a zkusili 10, 15, 20 cm tý hlíny. Uvidíme, že celej ten půdní profil je úplně suchý. Celou videoreportáž najdete zde.

Z hlediska ochrany lesa byl loňský rok ve srovnání s roky konce minulého desetiletí výrazně příznivější, což je patrné také z evidence výskytu lesních škodlivých činitelů. Hlášení za rok 2025, která Lesní ochranná služba obdržela jako obvykle v posledních letech z rozlohy reprezentující 69 % celkové výměry lesních pozemků v Česku, vykázala meziročně významný pokles.

Kůrovcová kalamita v Pardubickém kraji je minulostí. Stále však v lesích v regionu zůstává přibližně 2300 hektarů stojících suchých stromů. Mrtvé porosty riziko kvůli šíření kůrovce nepředstavují, řekl ČTK vedoucí odboru životního prostředí krajského úřadu Martin Vlasák. Odborníci se ale obávají, že suché počasí může šíření škůdců opět podpořit.

Kůrovcová kalamita v Pardubickém kraji je minulostí. Stále však v lesích v regionu zůstává přibližně 2300 hektarů stojících suchých stromů. Mrtvé porosty riziko kvůli šíření kůrovce nepředstavují, řekl ČTK vedoucí odboru životního prostředí krajského úřadu Martin Vlasák. Odborníci se ale obávají, že suché počasí může šíření škůdců opět podpořit. Velké plochy uschlých stromů po kalamitě zůstávají například v části Železných hor směrem k Chotěboři. „Je tam mnoho soukromníků, kteří kůrovcové souše nezpracovali. Ve stromech, které jsou sterilní, už žádní škůdci nejsou, do budoucna to ale bude problém s bezpečností. Stromy začnou padat a mohou ohrozit lidi, kteří do lesů chodí,“ uvedl Vlasák. Další velké plochy suchých kůrovcových stromů jsou v okolí Moravské Třebové. I tam mají porosty mnoho vlastníků, kteří se obtížně domlouvají na zpracování dřeva. Často ani nejsou místní a bydlí v jiných krajích. Pardubický kraj zavedl v roce 2019 dotační program na těžbu kůrovcem napadených stromů. Vlastníkům lesa do 50 hektarů kraj poskytoval dotaci 200 korun za krychlový metr vytěženého dřeva. Letošní vývoj počasí je z pohledu lesního hospodářství znepokojivý. Zásoby vody ve sněhu byly výrazně podprůměrné, podzemní voda se pohybuje pod normálem a průtoky vodních toků dosahují přibližně 40 procent běžných dubnových hodnot. Situace připomíná období roku 2018, kdy začala rozsáhlá kůrovcová kalamita. „Kůrovec má rád teplo a sucho. Nynější ochlazení a deště jeho šíření nenahrávají, ale záleží na dalším vývoji počasí,“ poznamenal Vlasák. Komise pro lesnictví Pardubického kraje diskutovala o možnosti obnovení rekognoskačních letů pro monitoring zdravotního stavu lesů už v průběhu května a června. Výrazně také roste nebezpečí vzniku lesních požárů. Pardubice 13. května

Kůrovcová kalamita v Pardubickém kraji je minulostí. Stále však v lesích v regionu zůstává přibližně 2300 hektarů stojících suchých stromů.

Z hlediska ochrany lesa byl loňský rok ve srovnání s roky konce minulého desetiletí výrazně příznivější, což je patrné také z evidence výskytu lesních škodlivých činitelů. Hlášení za rok 2025, která Lesní ochranná služba Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) obdržela jako obvykle v posledních letech z rozlohy reprezentující 69 % celkové výměry lesních pozemků v Česku, vykázala meziročně významný pokles....

Členové Komise pro lesnictví Pardubického kraje se na svém jednání věnovali především aktuálnímu stavu lesů v souvislosti s pokračujícím suchem, rizikům opětovného šíření kůrovce i možnostem prevence lesních požárů. Diskutovali také o vládním návrhu akceleračních zón pro výstavbu větrných elektráren na Svitavsku a o situaci na trhu se dřevem. Aktuální vývoj počasí je z pohledu lesního hospodářství velmi znepokojivý. Podle odborných informací byla první polovina roku 2025 srážkově nejslabší od začátku sledování v roce 1960. Zásoby vody ve sněhu byly výrazně podprůměrné, podzemní voda se pohybuje pod normálem a průtoky vodních toků dosahují přibližně 40 procent běžných dubnových hodnot. Situace tak připomíná období roku 2018, kdy začala rozsáhlá kůrovcová kalamita. Celý článek najdete zde.

České lesy trápí sucho. Dle dat ze začátku května se dvě třetiny lesů nachází ve stavu vysokého, nebo dokonce extrémně vysokého stresu. „S postupující klimatickou změnou se dá předpokládat, že sucha budou déletrvající, častější a intenzivnější, proto bychom z pohledu dřevin měli volit ty, které jsou k suchu více tolerantní,“ vysvětluje vedoucí výzkumného týmu DendroNetwork v rámci Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR Jan Krejza. V rozhovoru rozebírá nejen rizika spjatá se suchem, ale i kůrovcovou kalamitu, skladbu dřevin či vliv veřejnosti.

Sucho se dá v přírodě pozorovat pouhým okem. Za traktory se zvedá prach, který k jaru nepatří a Česko čelí jednomu z nejsušších období za desítky let. Přesto vláda „ukončuje“ klimatickou krizi a vytváří chaos ve veřejném prostoru.

Podívat se s lesníky do míst, která byste jinak sami neobjevili, a zeptat se jich na všechno, co souvisí s lesem nebo ochranou přírody, je možné v sobotu 16. května na 67 lokalitách v zemi. Nabízí se skvělá příležitost vyrazit „Do lesů s Lesy ČR“ za milým zážitkem, zdravým pohybem i poučením na čerstvém vzduchu. „Před lety jsme veřejnosti slíbili obnovu lesů po kůrovcové kalamitě. Teď mohou lidé vidět výsledky v terénu, a navíc se vše dozvědět přímo od lesníků. Věřím, že to bude pro všechny příjemně strávený čas,“ říká Josef Vojáček, generální ředitel Lesů ČR. Více informací najdete zde.

Česko se potýká s narůstajícím suchem, které začíná výrazně zasahovat i lesní ekosystémy. Nedostatek srážek v posledních měsících a postupné vysychání půdy uvádějí stromy do stresu, který může mít dlouhodobé následky pro jejich zdravotní stav i stabilitu.

Počet kůrovcových těžeb v ČR nadále klesá, ubývá také poškození lesů způsobené sněhem, suchem či větrem.

Počet kůrovcových těžeb v ČR nadále klesá, ubývá také poškození lesů způsobené sněhem, suchem či větrem. Na tiskové konferenci to řekli zástupci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti a Lesní ochranné služby. Ačkoliv se aktuální stav lesů vyvíjí příznivě, upozorňuje ústav před klimatickými výkyvy, které mohou opět přispět k oslabení lesů.

Počet kůrovcových těžeb v ČR nadále klesá, ubývá také poškození lesů způsobené sněhem, suchem či větrem. Na tiskové konferenci dne 22. dubna to řekli zástupci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) a Lesní ochranné služby (LOS). Ačkoliv se aktuální stav lesů vyvíjí příznivě, upozorňuje ústav před klimatickými výkyvy, které mohou opět přispět k oslabení lesů....

Lidé po celém světě se v těchto dnech zapojují do akcí souvisejících s tradičním Dnem Země. Ten je zaměřený na ochranu přírody. Ve Rtyni v Podkrkonoší na Trutnovsku zhruba 200 dobrovolníků sázelo smrky a obnovovalo tak les poničený kůrovcem. V okrajové části Rtyně v Podkrkonoší je živo. Nářadí mají v ruce dospělí i děti. Smrčky sází podél natažených provázků asi metr a půl od sebe. Dětí z místní školy se do sázení zapojilo skoro 200. Celý článek najdete zde.

V Národní park Bavorský les odstartoval letošní monitoring kůrovce. Přestože byla aktivita tohoto škůdce v uplynulém roce nejnižší za posledních 25 let, správa parku zůstává ve střehu a připravuje se na další sezonu. V hospodářských zónách na okraji chráněného území bylo loni evidováno necelých 8 tisíc metrů krychlových napadeného smrkového dřeva. Podle vedení parku je to výrazně méně než v předchozích letech, téma kůrovce však zůstává prioritou. „Naši zákonnou povinnost bojovat proti kůrovci bereme velmi vážně. Díky našim různorodým opatřením můžeme zajistit účinnou ochranu sousedních soukromých lesů,“ uvedla ředitelka parku Ursula Schuster. Celý článek najdete zde.

Hlavní příčinou plošné kůrovcové kalamity v období 2015-2023 byly extrémní sucha a nadprůměrné teploty jako projevy klimatické změny. V tomto období odumřelo zhruba 20 % smrků a kalamita za sebou zanechala ekonomické škody v řádech desítek miliard korun. Kůrovcová kalamita se stala impulzem pro vznik odborné publikace přinášející nové, provozně vyzkoušené poznatky a zkušenosti, jak podobným kalamitám v lesích předejít, nebo alespoň zmírnit jejich negativní dopady.

Video z křestu knihy uvnitř článku!  Nová kniha autorů L. Půlpána a P. Doležala z nakladatelství a vydavatelství Lesnická práce přináší nové poznatky a provozně vyzkoušené postupy ochrany lesa před lýkožroutem smrkovým. Svým pojetím se snaží potvrdit zkušenost, že z krizí můžeme vyjít silnější a lépe připravení. Kniha byla slavnostně pokřtěna ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem dne 12. dubna na výstavě Silva Regina v Brně, kde jí můžete až do 15. dubna zakoupit za zvýhodněnou cenu.

Periody intenzivního sucha a vysokých teplot v posledních letech zvyšují náchylnost lesních porostů k napadení patogeny i hmyzími škůdci, zejména podkorním hmyzem. Gradace lýkožrouta smrkového zaznamenaly v posledních dvou dekádách v Evropě výrazný nárůst a staly se jedním z hlavních faktorů ovlivňujících strukturu těžeb.