Kůrovec

Cena dříví v ČR pokračuje v citelném propadu. V letošním prvním čtvrtletí například metr krychlový palivového dříví jehličnatého sortimentu zlevnil meziročně o 33,8 procenta, a to ze 722 na 478 korun. Byl tak nejlevnější minimálně od roku 2011.

Soukromí vlastníci lesů bojují se státem o miliardy na pomoc pro zvládnutí kůrovcové kalamity. Své letošní potřeby vyčíslili na 5,2 miliardy korun, ministerstvo pro ně ale zatím tolik nemá.

Spolu s lesy kvůli kůrovci z krajiny zmizí i voda, obávají se lesníci. Paseky se vyhřejí i na 50 stupňů a voda se z nich rapidně vypařuje. Odlesnění může mít vliv na lokální klima v nejpostiženějších regionech, třeba na Vysočině.

Kůrovec, dosud spojovaný především s ničením stromů v rozlehlých lesích, se přesouvá i do městských parků. Bojovat s ním nyní začali například v Liberci nebo v Praze.

Podívejte se na snímky z dronu, které zachycují výsledek boje s kůrovcem v Jeseníkách.

Státním lesníkům na jaře pomáhá na 1 200 studentů a lidí, které koronavirus připravil o příjmy. Správci lesů se díky jejich pomoci mohou soustředit na přípravy na jarní boj s kůrovcem. Ten vylétne během několika dnů až týdnů.

Rozpad českých lesů hraničí podle lesnického odborníka a správce soukromých lesů na Pardubicku Aleše Erbera s ohrožením bezpečnosti státu. Hrozí nedostatek vody i dřeva jako stavebního materiálu a kolaps dřevozpracujícího průmyslu, pokud se stát soustředí pouze na výsadbu nových lesů a rezignuje na záchranu dosud zdravých. Vhodnými adaptačními zásahy lze zachránit i smrkové lesy, které jsou pod 800 metry nad mořem, případně alespoň oddálit jejich smrt, řekl v rozhovoru s ČTK.

Poté co koronavirus omezil nebo úplně zastavil vývoz českého dřeva do sousedních zemí, upírají lesníci naději k Číně, která už je zase hladová po českém dřevu. I tak v českých lesích zůstane možná až třetina vytěženého dříví.

Ministerstvo zemědělství spolu s lesníky vytipovalo skoro 40 vodních ploch, které by mohly sloužit k uskladnění neprodaného dřeva. Lesníci by se tak vrátili ke kořenům. Upozorňují však, že kůrovcem poškozenému dřevu to nepomůže.

Bezpilotní letouny, které jsou nově vybavené multispektrální kamerou, nasadili do zápasu s kůrovcem v Plzni. Experti věří, že s pomocí dat, které kamera z dronu zaznamená, dokáží zjistit i lidským okem neviditelné napadení stromů.

Lesy města Brna (LMB), které jsou správcem největších městských lesů v Česku, se letos chystají vysadit 1,1 milionu sazenic. Zhruba ze 70 procent jde o takzvané meliorační a zpevňující dřeviny, které mají zajistit budoucí stabilitu lesa. Část sazenic už je na svém místě, část se bude sázet na podzim. Jde zejména o kalamitní holiny na Tišnovsku a Blanensku, kde bylo největší zastoupení smrku, řekl ČTK ředitel Jiří Neshyba.

Brigádníky z řad studentů nehledají v době karantény jen nemocnice, ale i zemědělci a lesníci. Ti teď oslovili nejen studenty, aby přišli na pomoc s řešením následků kůrovcové kalamity.

Poslanecká sněmovna žádá premiéra Andreje Babiše (ANO), aby navýšil letošní rozpočet ministerstva zemědělství nad schválený rámec. Peníze navíc mají být účelově určeny na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity a následné obnově lesů. Sněmovna se na tom usnesla dnes na závěr debaty o informaci ministrů zemědělství a životního prostředí o kůrovcové kalamitě.

Češi podle průzkumu ustupují od své pozice klimatických skeptiků. Donutily je k tomu mizící lesy a vysychající studny. Směrem k uhlíkové neutralitě se jim ale také moc nechce. Nevědí, co to znamená, a bojí se o pracovní místa.

Brouk působí lesákům a odboru životního prostředí kladenského magistrátu velké starosti.

Postupující kůrovcová kalamita odhalila také jedno české specifikum, které brání účinnějšímu boji s lýkožroutem a rychlé obnově lesů – v České republice vlastní les statisíce lidí. Část z nich se ale o něj vůbec nestará, nebo dokonce neví, kde jejich lesní majetek leží. To podle odborníků komplikuje jak zásahy proti kůrovci, tak údržbu lesních pozemků obecně.

Z českých lesů každý den kvůli kůrovcové kalamitě a suchu loni zmizela stovka milionů korun denně. Letos budou ekonomické škody na lesích ještě narůstat. Odborníci do budoucna odhadují škody na českých lesích až do výše 600 miliard korun.

Změna klimatu pro mnohé znamená jen tající ledovce či problém, který se projeví až v příštích generacích. V České republice má ale změna klimatu konkrétní projevy už dnes.

Budou-li lesy umírat dál takovým tempem, jako poslední dva roky, tak se až na výjimky z Česka stane holina. A to se ještě v roce 2017 státní lesy chlubily, že je naše republika nejvíce zalesněná v historii. Nejde jen o samotného kůrovce. Nejhorší je sucho. Kvůli němu chřadnou i listnaté stromy, které přitom mají být spásou.

Loni se v Praze kůrovec objevil například v Modřanské rokli nebo v ulici Na Ořechovce.

Cena dříví v ČR v loňském roce klesla nejvýrazněji minimálně v tomto desetiletí. Jehličnaté a listnaté dříví úhrnem zlevnilo meziročně o 15,8 procenta. Za citelný propad může pokles cen jehličnatého dříví, zejména smrkového, méně pak borovicového a modřínového Jehličnaté dříví zlevnilo meziročně o 17,6 %. Listnaté dříví, dubové a bukové, naopak zdražilo, meziročně o tři procenta.

Orkán Sabine jen ve státních lesích napáchal škody za víc jak čtvrt miliardy korun. Lesníci se postupně dostávají do posrostů a výši škod upřesňují. Na některých místech však má před polomy přednost kůrovcem napadené dřevo, které musí z lesa dostat před jarním rojením.

Vichr v Česku vyvrátil až 2 miliony metrů krychlových dříví. Pro některé lesníky může být čerstvé popadané dřevo z krátkodobého pohledu finanční injekcí, protože za něj utrží víc. Část vyvrácených stromů chtějí využít také jako návnadu pro kůrovce, který se na jaře začne poprvé rojit.

Lesničtí odborníci představili prognózu vývoje kůrovcové kalamity na letošní a příští rok. Není to hezké čtení. Pokud se výrazně nezmění počasí a přístup státu, objemy napadeného dřeva výrazně porostou. Rozvoj kůrovcové kalamity už nejde zastavit, jen zbrzdit, a to jen v některých regionech.

Nejen státní lesy chtějí po českých lesnických školách, aby je zásobovaly kvalifikovanou pracovní silou, která pomůže zvládnout kůrovcovou kalamitu. Moderní lesníci však potřebují moderní učebnice. Školy proto volají po výměně odborných publikací ze 70. let. Vydavatelé je nevyslyšeli, pedagogové si proto chtějí pomoci sami.

Lesy už několikátým rokem likviduje přemnožený kůrovec. Napadá smrkové porosty, které jsou oslabené suchem a vysokými teplotami v letním období. Oslabené jsou i borovice a situace je vážná prakticky v celé zemi.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) loni zvýšil kvůli kůrovcové kalamitě těžbu dřeva o 30 procent na rekordních 13,89 milionu metrů krychlových z předchozích 10,65 milionu metrů krychlových. Těžba jen kůrovcového dřeva loni vzrostla o 62 procent na 9,71 milionu metrů krychlových. ČTK to dnes řekla mluvčí LČR Eva Jouklová. Podniku patří téměř polovina lesů v zemi a jeho nynější hlavní snahou je zvládnutí kůrovcové kalamity.

V kůře jednoho smrku může přezimovat až 75.000 brouků kůrovce. Ukázal to experiment, kdy vědci shromáždili kůru ze dvou stromů a simulovali pro ni jarní podmínky. Ze sebraného materiálu se v daném prostředí do měsíce vyrojilo 150.000 lýkožroutů. Na experimentu se podíleli vědci z českobudějovického biologického centra akademie věd a Lesy ČR. ČTK to řekla za biologické centrum Daniela Procházková.

Od konce loňského srpna se v Modřanské rokli těží kůrovcem napadené smrky.

Celkem 2,5 miliardy korun dostanou letos a v příštím roce od Ministerstva zemědělství (MZe) nestátní vlastníci lesů na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity. Peníze jim umožní zalesnit holiny, pečovat o les, zajistit jeho druhovou pestrost i ochranu před škůdci.

Na severní Moravě už smrk prakticky vymizel. Území mimořádně zasažená kůrovcem jsou už v každém kraji v zemi. Lesníci na takových místech mohou omezit obranná opatření proti škůdci, oznámilo dnes v tiskové zprávě ministerstvo zemědělství.

Území mimořádně zasažená kůrovcem jsou už v každém kraji v zemi. Lesníci na takových místech mohou omezit obranná opatření proti škůdci, oznámilo v tiskové zprávě ministerstvo zemědělství. Vlastníci lesů tam tak budou moci odložit zalesnění holin až na pět let, uvolní se v nich také pravidla pro přenos sadebního materiálu. Naposledy stát rozšiřoval tato území na konci srpna, kdy se objevily v jižních a západních Čechách. Nejvíc nových lokalit je nyní na Českomoravské vrchovině, v jihozápadních a středních Čechách a také ve Šluknovském výběžku, uvedlo ministerstvo. Podle think tanku Czech forest vyžaduje současný krizový stav skutečně krizová opatření, toto mezi ně nepatří.

Aktuálně.cz přináší infografiku těžby dřeva v českých lesích, která vznikla ve spolupráci s projektem Česko v datech.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) požádal o výjimku pro rozsah těžby kůrovcového dřeva v jihočeské národní přírodní rezervaci Boubínský prales. Správu CHKO Šumava podnik žádá o to, aby mohl mimo nejcennější oplocené jádro pralesa vytvářet holiny větší než jeden hektar. Hnutí Duha s udělením výjimky nesouhlasí. Vyplývá to z vyjádření Lesů ČR a Hnutí Duha.

Vlivem sucha a kůrovcové kalamity došlo podle odborníků prakticky ke zhroucení trhu se dřevem. Kvůli ztrátovosti pro lesníky ho tak statisíce tun míří do Číny. K nejvíce postiženým oblastem patří Jeseníky, experti přitom varují před tím, že jejich odlesnění bude mít zásadní dopad na změnu vodního režimu v krajině.

Že kůrovcová kalamita dorazila i do Prahy, vědí čtenáři Našeho REGIONU už nějakou dobu.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) dostal podle ekologického Hnutí Duha od CHKO Šumava výjimku pro kácení na většině území v jihočeské národní přírodní rezervaci Boubínský prales. Lesy ČR žádaly o výjimku kvůli kácení dřeva napadeného kůrovcem. Hnutí Duha s udělením výjimky nesouhlasí a jako účastník řízení se proti němu hodlá odvolat. ČTK to řekl mluvčí Hnutí Duha Aleš Miklík.

Zasahují u dopravních nehod, likvidují požáry, pomáhají u živelných katastrof a zachraňují životy. Řeč je samozřejmě o hasičích.

Debata o způsobu ochrany přírody v Národním parku Šumava začíná dostávat absurdní nádech. Vedení Jihočeského kraje obviňuje vědce, že se nechtějí zúčastnit veřejné debaty se svými oponenty, ti ale tvrdí, že žádnou debatu neodmítli. A naopak obviňují kraj ze záměrné lži.

Škody způsobené kůrovcem a suchem podle think tanku Czech Forest za letošek dosáhnou 40 miliard korun. V budoucnu jsou ohroženy smrkové lesy za 600 miliard, upozornila organizace v tiskové zprávě. Šlo by tak o polovinu všech těchto lesů v ČR. Nárůst škod proti předchozím odhadům pro letošní rok asi o čtyři miliardy korun je způsoben dalším propadem cen dříví. Prohlubují se tak existenční problémy vlastníků.

Opakující se sucha a šířící se kůrovec představují obrovský problém nejen pro lesy v ČR, ale také v Německu a Rakousku. Německé ministerstvo zemědělství chce na jejich záchranu v příštích čtyřech letech uvolnit stovky milionů eur navíc, na některých místech do boje s kůrovcem úřady vyslaly dokonce armádu. Podle odborníků jsou ale změny z posledních let tak dramatické a rychlé, že stejně nakonec nezbude než se jim přizpůsobit, a to především jiným složením lesů, z nichž budou mizet smrky.

Dříve houbařský ráj, teď pustá zem. Řadu oblíbených lokalit zdecimovala kůrovcová kalamita. Podle mykologa Jana Borovičky si s tím ekosystém poradí, ale škody jsou pro několik generací nenahraditelné. Mykolog v rozhovoru s Pavlem Štruncem mluví o nadměrném sbírání. Existují podle něj výzkumy, které potvrzují, že přílišná horlivost houbařů může narušit růst hub a ve finále i celý ekosystém lesa. Borovička tvrdí, že k lesu je potřeba přistupovat s respektem, odmítá kořistnický způsob sběru. Proč jsou houby v igelitce „prasárna“? A jak je možné, že v Praze roste středomořská houba? Podívejte se na rozhovor v úvodu článku.

Škody v lesích způsobené kůrovcovou kalamitou letos dosáhnou podle odhadu odborníků až 30 miliard korun. Jak se vyhnout opakovaným kalamitám způsobených kůrovcem se řeší řadu let a nyní svitla naděje.

Minulý týden projednal starosta Prahy 12 Jan Adamec s ředitelem Lesů hlavního města Prahy Ondřejem Paličkou okolnosti kácení lesů v Modřanské rokli.

Lesní školky mění v poslední době kvůli kůrovci sortiment. Výrazně se zvýšila poptávka po listnatých stromech, které lýkožrout smrkový nenapadá. Zároveň je ale pořád zájem i o smrky, správci lesů je sází na holinách. Sazenice většinou nechybí, ale v případě listnáčů roste jejich cena. Obnovu lesů po kůrovcové kalamitě a vichřicích ovšem komplikuje sucho, zjistila ČTK.

Ačkoliv někteří politici dělají národnímu parku Šumava negativní reklamu, turisty to paradoxně neodrazuje. Počet návštěvníků parku navzdory tvrzení o „měsíční krajině“ roste. A podobné je to i cenami pozemků a domů.

Správci národního parku České Švýcarsko ukazují zájemcům působení kůrovce a způsob boje s ním. Správa parku v květnu rozhodla, že vnitřní část smrkového lesa nechá napospas škůdci a kácet se bude jen na okraji chráněného území. Odborníci rozptylují obavy o budoucnost lesa. ČTK to řekl mluvčí parku Tomáš Salov.

Pokud chce Česko v budoucnu stabilní a odolné lesy, musí být nejen druhově a výškově rozrůzněné, ale zároveň musí vlastníci lesů dostávat od státu mnohem více peněz než dosud. V rozhovoru s ČTK to řekl lesnický odborník Aleš Erber. Stát má podle něj lesníkům platit za to, že udržují mimoprodukční funkce lesa výhodné pro společnost a nemají tak velký výnos z těžby jako dosud. Podle Erbera společnost i lesníci procházejí evolucí, dnes možná i revolucí, a dynamicky se mění chápání lesa i péče o něj, řekl ČTK.

„Kůrovec nečeká, až se otevřou obálky s nabídkami,“ říká Petr Doležal z Entomologického ústavu Akademie věd a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. V Česku platí za předního odborníka na kůrovce, kterého vzácně  uznávají jak lesníci, tak ekologičtí aktivisté. V rozhovoru s INFO.CZ mimo jiné popisuje, proč bychom se měli poučit z poválečné kůrovcové kalamity a v čem je naivní představa, že se v budoucnu v Česku obejdeme bez smrku. Co čeká tuzemské lesy?

Lesníci v některých nových lokalitách západních a jižních Čech budou moci omezit obranná opatření proti kůrovci, aby měli kapacity na zpracovávání již napadených lesů. Dnes to v tiskové zprávě uvedlo ministerstvo zemědělství, které rozšířilo seznam nejpostiženějších oblastí v tzv. rajonizaci. První plochu nejpostiženějšího území stát vyhlásil na začátku dubna, patřilo tam tehdy území ze sedmi krajů.

„Vetřelci se adaptují: kůrovec se už zastavit nedá,“ píše Jičínský deník v červnu s tím, že když je teplo, holt se rojí kůrovec a ničí naše lesy. Česko se s kůrovcovou kalamitou potýká již několik let a kůrovec je stále horké mediální téma. Podle odborníků je dokonce situace nejhorší v historii českého lesnictví. Mezi nejhůře postižené oblasti patří sedm krajů od středu ČR dále na východ, část kraje Olomouckého, Moravskoslezského, Zlínského, Jihomoravského, Jihočeského, Pardubického a Vysočiny, zde třeba prakticky celý okres Třebíč. A vše nasvědčuje tomu, že Ministerstvo zemědělství i Lesy ČR stále bojují již prohranou bitvu.

Nejen smrk má svého hmyzího nepřítele. S armádou nenechavých brouků svádí boj také pražské modříny.