Lenka Reinerová

Úředničila s Foglarem, utíkala před Hitlerem, kamarádila se s Egonem Erwinem Kischem, bydlela s Adolfem Hoffmeisterem, Montparnasse vyměnila za Mexiko, vzala si bojovníka proti Frankově diktatuře, komunisti ji víc než rok žalářovali, a přesto ve všem, co dělala, excelovala... Prozaička, překladatelka a žurnalistka Lenka Reinerová (17. května 1916 – 27. června 2008) vydala v pražském nakladatelství Labyrint šest knih, ta sedmá vyšla krátce po její smrti v roce 2008. Právě Labyrint nyní přichází s velkolepou, déle než šest let plánovanou knihou o poslední německy píšící autorce židovského původu z Prahy s názvem Lenka Reinerová – Nekonečná přátelství.

Spisovatelka a psychoterapeutka Anna Fodorová se narodila v poválečném Bělehradu. S rodiči se později přestěhovala do Prahy, kde žila do roku 1968.

NEZNÁMÉ PŘÍBĚHY FILMŮ / Možnost alespoň se v hraném filmu dotknout traumatické problematiky politických represí a procesů 50. let přinesl československé kinematografii teprve reformní rok 1968. S…

Každý čerpá inspiraci ze svého života, říká psychoterapeutka, výtvarnice a spisovatelka Anna Fodorová v rozhovoru pro Právo. U nás jí vyšly dvě knihy, ta první, s názvem První terapie, je psychologický román s detektivní zápletkou. Druhá, Lenka, vypráví o její mamince spisovatelce Lence Reinerové. Anna Fodorová žije od roku 1968 v Londýně, kde pracuje jako soukromá psychoterapeutka.

Jaké je vyrůstat s rodiči, kteří byli hrdiny, popisuje v próze dcera Lenky Reinerové. „Hlavně se nelitovat,“ radila. Znamenalo to zatnout zuby, vytěsnit traumata a zažrat se do práce.

Reportážně laděná próza Anny Fodorové Lenka (Labyrint, 176 stran) je vyprávění dcery pražské německy píšící spisovatelky a novinářky Lenky Reinerové (1916–2008) o společně prožitých posledních letech, v nichž se věnovala jejímu ošetřování.

V rodinách, kde jsou traumata, je často ticho. Celý život jsem v sobě nesla smutek a myslela si, že na něj nemám právo, líčí terapeutka Anna Fodorová.