Ljubomír Drápal

Poslední šanci zřejmě dostala soudkyně Jitka Bartáková z pražského krajského soudu, pro kterou její nadřízení žádali konec v justici. Kárný senát Nejvyššího správního soudu se ale nakonec usnesl, že dostatečným trestem bude snížení platu o třicet procent na dobu dvou let. Soudkyně opakovaně způsobila průtahy v případech.

Brno - Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) snížil pražské soudkyni Jitce Bartákové plat o 30 procent na dva roky. Za průtahy v insolvenčních spisech u Krajského soudu v Praze jí hrozilo odvolání z funkce. Kárný senát nakonec uložil nejpřísnější možný peněžitý postih, ale talár jí ponechal. Bartáková tak přijde během dvou let zhruba o 1,4 milionu korun, vypočetl kárný senát.

Kolik bude v příštím roce v justici soudců? A kdy a v jakém počtu budou jmenováni? Předsedové krajských soudů dlouhodobě naléhají na Ministerstvo spravedlnosti, aby je o chystaných jmenovacích etapách podrobně dopředu informovalo.

Vedení Krajského soudu v Praze navrhlo kárnému senátu, aby kvůli průtahům odvolal z funkce soudkyni Jitku Bartákovou, která se věnuje insolvenční agendě. Dosavadní snahy, jak situaci řešit, neměly efekt, uvedl předseda krajského soudu Ljubomír Drápal. Bartáková uznala průtahy jen v části spisů. Navrhované kárné opatření, tedy odvolání z funkce, označil její obhájce Stanislav Balík za přehnaně přísné.

Do výběrového řízení na funkci předsedy Krajského soudu v Praze (KS) se přihlásili čtyři uchazeči. Jsou jimi soudci Jiří Grygar, Martina Kasíková, Petr Franc a Roman Šebek. České justici to sdělil mluvčí Ministerstva spravedlnosti (MSp) Vladimír Řepka. Současný předseda KS Ljubomír Drápal skončí ve funkci na konci letošního roku.

Již během června vypíše ministerstvo spravedlnosti výběrové řízení na nového předsedu Krajského soudu v Praze. Mandát soudce z důvodu věku letos skončí dosavadnímu šéfovi Ljubomíru Drápalovi. Ve výběrové komisi bude zástupce Pražského hradu, řekl dnes ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) , že prezident Petr Pavel se výběr nového předsedy zajímá.

Zástupci justice opět jednali o navyšování platů zaměstnanců soudů.

Prezident Miloš Zeman chce Senátu navrhnout nového člena Ústavního soudu, jemuž stále jeden soudce do patnáctičlenné sestavy chybí. V pondělí se měl Zeman se svým favoritem sejít. Jak prezident řekl v neděli Radiožurnálu, jeho jméno chce říci nejdřív senátorům, kteří ho budou schvalovat.

Zaměstnanci soudů by mohli mít průměrné platy ve veřejné sféře do roku 2025. Po čtvrteční schůzce s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) a ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) to novinářům řekl místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk. Ten také dodal, že dohoda se týká pouze administrativního aparátu na soudech, nikoliv platů na státních zastupitelstvích.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) soudcům přislíbil, že nejpozději v roce 2025 budou v rozpočtu ministerstva peníze na to, aby zaměstnanci justice dosáhli na průměrný plat ve veřejné sféře. Po schůzce se Stanjurou a ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) to novinářům řekl místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk. Soudci usilovali o navýšení platů svého personálu už od příštího roku, Šuk dnešní ujednání označil za kompromis.

Plaketou „Bene meritus“ za celoživotní přínos justici ocenila ministryně spravedlnosti Marie Benešová své současné, ale i bývalé spolupracovníky a další zástupce justice. Ocenění získal například bývalý šéf resortu Robert Pelikán nebo současní náměstci Michal Franěk a Jeroným Tejc.

Tohle vás asi překvapí. Že můžete zdědit nejen majetek, ale i dluhy, to není žádná novinka. Málokdo ale tuší, že ty dluhy můžete lehce zaplatit také za ostatní dědice. Do konce roku 2013 to bylo tak, že podle podílu na dědictví každý ručil svým dílem i za splacení dluhu. Pokud tedy byli tři rovnocenní dědicové, např. dluh ve výši 300 tisíc si rozdělili na třetiny.

Náhrada za újmu na zdraví je předmětem soudních sporů častěji, než tomu bylo za účinnosti „starého“ občanského zákoníku. Částky vyplacené při odškodnění se zvyšují dlouhodobě, a to nejen v České republice. „Hybným faktorem tohoto všeobecného trendu je fakt, že hodnota života a zdraví v obecném hodnotovém žebříčku jednotlivých lidí a společností jako takových neustále nabývá na významu,“ říká jednatel pojišťovací makléřské společnosti SATUM Roman Horváth. Vliv může mít i to, že se na problematiku odškodňování újmy na zdraví specializuje stále více advokátních kanceláří. Judikatura soudů přitom vede nemocnice i pojišťovny k častějšímu mimosoudnímu vyrovnání.

Oddalování projednání a rozhodování věcí působí nejen průtahy v jejich vyřízení, ale především se negativně projevuje v poměrech stran. Předseda Krajského soudu v Praze Ljubomír Drápal to uvedl ve svém dnešním doporučení pro soudce v souvislosti s výzvou ministryně spravedlnosti Marie Benešové.

Policie nadále vyšetřuje ojedinělý případ napadení, který se na konci června odehrál v budově Krajského soudu v Praze. Jednomu muži se tehdy povedlo do hlídaného areálu propašovat nůž, jímž ohrožoval nejmenovanou soudkyni.

V budově Krajského soudu v Praze se minulý týden stal výjimečný incident. Muž podle zjištění Práva propašoval do objektu nůž a ohrožoval jednu ze soudkyň. Ženě v taláru se naštěstí nic nestalo. Pachatel je v rukou policie. Případ řeší i Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS).

Agenda rodinná a rozhodování o dětech nabývá společenského významu. Už není vnímána jako podřadná, naopak v ní dochází ke specializaci tak, jak je tomu ve třech senátech Krajského soudu v Praze. Vždy v ní jde o emoce, o vztahy blízkých a o budoucnost celých rodin. V obvodu Krajského soudu v Praze takových případů loni napadlo přes 14 000, takřka stejný počet byl dvanácti okresními soudu a krajským soudem rozhodnut.

Jaroslav Bureš, bývalý předseda Vrchního soudu v Praze a ministr spravedlnosti, končí s posledním dubnovým dnem jako soudce. V druhé části rozhovoru popisuje důvody, proč přijal nabídku stát se ministrem spravedlnosti i jakých chyb se dopustil. „Soudci žijí v bublinách“, říká s tím, že je rád za zkušenost „z druhého břehu“. A kdyby řeka měl čtyři břehy, chtěl by být i na nich.