Lubomír Metnar

Kolem expremiéra Andreje Babiše to v posledních dnech vře. Lidé v jižních Čechách, kde se svým karavanem momentálně jezdí a dělá "nekampaň", ho nepřijímají zrovna vřele, ba naopak. Na sociálních médiích se také rozjela diskuze, která naznačuje, že jeden z Babišových bodyguardů je na mítincích ozbrojený a má u policie poměrně pestrou minulost. Dostal pochvalu za záchranu života, pak ale musel od policie odejít, protože v civilu zbil člověka do bezvědomí.

Předseda sněmovního výboru pro obranu a bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO) by podpořil přímý nákup pásových bojových vozidel pěchoty CV90 ze Švédska. Zdrženlivý je naopak v případě pořízení stíhacích letounů F-35 z USA, k bližšímu komentáři mu chybí podrobnější faktické informace ohledně ceny nebo doby dodání. Metnar to dnes řekl novinářům v Poslanecké sněmovně.

Armáda plánuje nákupy vojenské techniky za stovky miliard. Patří k nim například bojové letouny F-35, pásová bojová vozidla pěchoty (BVP) nebo bojové vrtulníky. Přinášíme výběr velkých armádních zakázek z poslední doby.

Rozuzlení nákupu pásových BVP je mnohými očekávané a vítané, přesto formou a rychlostí rozhodnutí spíše nečekané. Vláda na dnešním jednání udělala zásadní rozhodnutí v oblasti akvizic a modernizace Armády ČR. Kabinet rozhodl o zrušení tendru na bojová vozidla pěchoty a následně pověřil ministryni obrany Janu Černochovou, aby zahájila jednání se švédskou vládou o pořízení bojových vozidel CV90. K podpisu smlouvy na nová BVP by pak mělo dojít do podzimu příštího roku.

„Zdědili jsme zakázku s genetickými vadami, které se teď snažíme opravit,“ uvedla nedávno ministryně obrany Jana Černochová poslancům výboru pro obranu v souvislosti se zakázkou na pořízení 210 bojových vozidel pěchoty za více než 50 miliard korun. Daný tendr je spojen s neuvěřitelnou byrokracií, kdy uchazeči o tuto největší zbrojní zakázku v armádní historii např. obdrželi devět tisíc otázek, na které měli odpovědět ano či ne.

Dodávky zbraní a zvlášť pak těžké vojenské techniky pro Ukrajinu jako horké politické téma. O jejich plném rozsahu dosud nebyla informována nejen veřejnost, ale ani poslanci. Co všechno Česko zatím darovalo Ukrajině, ví jenom vláda. Předseda sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (za ANO) vyzval šéfku resortu Janu Černochovou (ODS), aby seznam předala poslancům. Ministryně Černochová chce podle svého vyjádření pro deník Echo24 informace příslušným výborům poskytnout, jakmile ji k tomu…

Konec zdánlivě nekonečného tendru na nákup bojových vozidel pěchoty (BVP) pro českou armádu je na dohled. Ministerstvu obrany se totiž podařilo přimět novými podmínkami dva ze tří finalistů soutěže, aby stáhli své nabídky. Nic tak nabude bránit zrušení tendru a nákupu obrněnců napřímo, formou mezivládní dohody. Půjde o historicky největší nákup české armády – za přibližně 52 miliard korun. Na jeho konci by měla mechanizovaná brigáda obdržet od Švédska 210 kusů moderních vozidel CV90. Ministryně…

Španělská firma GDELS, výrobce obrněného vozidla ASCOD, minulý týden oznámila poslancům ze sněmovního branného výboru, že nesouhlasí s podmínkami pokračování tendru na nová bojová vozidla pěchoty (BVP) pro českou armádu. Místo toho navrhuje, aby se dohodly česká a španělská vláda, potvrdil předseda sněmovního branného výboru Lubomír Metnar (za ANO). Tendr tak bude zřejmě zrušen. O rozhodnutí španělského výrobce ve středu informoval deník Právo

O aktuální situaci v české vládě a přístupu Petra Fialy (ODS) k válce na Ukrajině se v rozhovoru pro Rádio ZET rozpovídal poslanec, člen stínové vlády hnutí ANO Lubomír Metnar.

Ohlédneme-li se za úterní programově nabitou schůzí Výboru pro obranu, bylo a je zřejmé, že nejdůležitějším tématem zůstává akvizice pásových bojových vozidel pěchoty (BVP). Tendr na BVP je zřejmě definitivně ve slepé uličce. Podle doporučení advokátní kanceláře Havel & Partners jsou uchazeči oslovováni dopisem s novými podmínkami. Buď s nimi budou všichni souhlasit, nebo tendr v řádu několika málo týdnů končí, a akvizice pásových BVP, kterou jako takovou nikdo relevantní nezpochybňuje a je stále mezi nejvyššími prioritami rezortu, bude provedena formou mezivládní dohody (G2G). Politickou odpovědnost za tento stav musí nést exministr Lubomír Metnar. Faktickou ovšem nese expertní tým ministerstva, který roky odrážel veškerou kritiku a nepřipouštěl jakoukoli alternativu ke zvolenému překombinovanému a těžkopádnému způsobu soutěže.

Včera se konalo jednání sněmovního Výboru pro obranu za předsednictví Lubomíra Metnara, přítomná byla také ministryně obrany Jana Černochová, náměstek pro vyzbrojování Lubor Koudelka a dosluhující náčelník generálního štábu Aleš Opata. Některé diskuzní body proběhly velmi klidně, jiné vyvolaly poměrně žhavou diskusi.

Ministerstvo obrany pošle tento týden možným dodavatelům pásových bojových vozidel pěchoty pro Českou republiku nové podmínky jednání. Pokud všichni uchazeči nevysloví souhlas, bude muset být tendr zrušen a zvolen jiný způsob výběru. Poslancům to při úterním jednání sněmovního branného výboru řekla ministryně obrany Jana Černochová.

Sněmovní Výbor pro obranu na své dnešní 13. schůzi kromě plánovaných bodů projednal také dvě očekávaná témata přeložená z minulého týdne, kdy se z jednání omluvila ministryně obrany Jana Černochová.

Ministerstvo obrany předloží tento týden potenciálním dodavatelům pásových bojových vozidel pěchoty (BVP) nové podmínky. Pokud s nimi nebudou všichni souhlasit, bude muset být největší tendr v historii české armády za více než 50 miliard korun zrušen a zvolen jiný způsob nákupu. Během úterního jednání sněmovního výboru pro obranu to uvedla ministryně Jana Černochová (ODS).

Ministerstvo obrany pošle tento týden možným dodavatelům pásových bojových vozidel pěchoty nové podmínky jednání. Pokud všichni uchazeči nevysloví souhlas, bude muset být tendr zrušen a zvolen jiný způsob výběru.

Ministr vnitra a předseda hnutí Starostové a nezávislí (STAN) Vít Rakušan plánuje odvolání generálního ředitele České pošty Romana Knapa. Sejde se s ním příští týden, aby s ním projednal termín a způsob jeho odchodu. Na funkci chce vypsat výběrové řízení. Uvedl to v neděli v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi (ČT).

Česká republika plánuje masivně investovat do obrany země. Vláda Petra Fialy v roce 2025 podle nového zjištění České televize hodlá na zajištění bezpečnosti vydat 155 miliard korun, což je o 66 miliard více než letos. Znamenalo by to splnění závazků vůči Severoatlantické alianci (NATO), podle jejíchž úmluv by každý členský stát měl na obranu vydávat 2 procenta svého HDP.

Česká republika poslala na Ukrajinu vojenskou a humanitární pomoc v hodnotě přes 3,7 miliardy korun. Na jednání výboru pro obranu to řekl pověřený náměstek pro řízení sekce obranné politiky Petr Čech. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) hovořila dříve o tom, že do konce května činila hodnota vojenského materiálu přes 3,5 miliardy korun. Opozice na zasedání kritizovala, že se výbor od ministerstva nedozvěděl podrobnosti o darovaném materiálu.

Vládou schválený a sněmovním Výborem pro obranu podpořený návrh ministryně obrany Jany Černochové (ODS) na jmenování brigádního generála Karla Řehky do funkce náčelníka generálního štábu AČR byl překvapivým tahem. Přišel v reakci na nesoulad mezi prezidentem, který v roli vrchního velitele ozbrojených sil náčelníka generálního štábu jmenuje, a který preferoval současného 1. zástupce NGŠ generálporučíka Jaromíra Zůnu, a ministryní obrany, která "v prvním kole" navrhla do nejvyšší armádní funkce generálmajora Iva Střechu, v současnosti ředitele Sekce rozvoje sil MO. Návrh jmenovat Karla Řehku byl překvapivý, ale převážně pozitivně přijatý, jakkoli z řad opozice zazněly i výhrady. V každém případě je pro další vývoj velmi dobré, že ministryně našla přijatelné řešení a že jej našla rychle. Pro nejmladšího náčelníka generálního štábu v historii AČR jde o výzvu. Důležité bude, jaký na generálním štábu vytvoří tým, jaké si vybere nejbližší spolupracovníky.

Ruská agrese odhalila, jak špatně jsme dosud připraveni čelit různým nebezpečím, a otevřela tak dveře mnoha zbrojním zakázkám. Což má svá rizika.

Ministryně obrany Jana Černochová představila poslancům na výboru pro obranu budoucího náčelníka Generálního štábu Karla Řehku. Opozice jeho výběr kritizuje.

Agenda Výboru pro obranu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v závislosti na délce a vývoji války na Ukrajině a dalších hrozeb roste. Zejména v posledním období poslanci napříč stranami podporovali požadavky a potřeby armády, ať již šlo o vypsání tendrů na vojenskou techniku nebo dodržování plánovaných výdajových zájmů resortu. Jaká je atmosféra výboru a zda tento postoj trvá, jsme se zeptali jeho předsedy Lubomíra Metnara. Pane předsedo, jako ministr obrany předchozí vlády můžete srovnávat.

Novým náčelníkem Vojenské policie se od 1. července stane plukovník Otakar Foltýn, který ve velení armády pracuje jako hlavní specialista analytického oddělení. Ve funkci vystřídá Miroslava Murčeka, který nepožádal o prodloužení vojenského závazku. ČTK to dnes řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Sekretariát státního podniku VOP CZ v Šenově u Nového Jičína potvrdil naší redakci informaci, že Ing. Radovan Putna odešel z pozice ředitele. K důvodům se podnik zatím nevyjádřil. Radovana Putnu jmenoval do funkce ministr obrany Lubomír Metnar v říjnu 2019, nespokojený s fungováním managementu podniku a jeho interní a externí komunikací za předchozího ředitele Marka Špoka. Radovana Putnu aktuálně zastupuje finanční ředitel podniku Martin Volný.

Dosavadní koncepce armádních nákupů zřejmě zcela zkrachovala. Dokazuje to například neúspěšný tendr na nákup bojových vozidel pěchoty (BVP), o jejichž nákupu se jedná téměř dekádu. Teď to vypadá, že zbrojení by měly urychlit nákupy formou takzvané mezivládní dohody, kdy bude dodavatel vybrán napřímo. Této možnosti chce ministerstvo obrany využít podle informací redakce jak v případě nákupu nových BVP, tak v případě pořízení náhrady za stíhačky Gripen, které má ČR pronajaté od Švédska do roku…

Největší obranná zakázka v historii české armády. Ministerstvo obrany stále čeká nákup nových bojových vozidel pěchoty, které nahradí dosluhující BVP-2 československé výroby. O pořízení moderních pásových obrněnců se mluví posledních deset let. Rozjetý tendr ale ministerstvo ještě pod vedením Lubomíra Metnara (za ANO) pozastavilo. Současná ministryně proto řeší, jak se s ním vypořádat. Podle informací redakce by měl být tendr na 210 obrněnců za 52 miliard korun nakonec zrušen a vozidla mají být…

"Jsme na počátku řešení modernizace tankového vojska a rozhodnutí jakou cestou se vydat. Záměr nakoupení tanků Leopard 2A7+ je dle mě logickým," odpovídá exministr obrany a předseda sněmovního Výboru pro obranu Lubomír Metnar na otázku, zda shouhlasí se záměrem přezbrojit 73. tankový prapor tanky Leopard 2. Ve věci pásových BVP, resp. závěrů právní analýzy stavu tendru a doporučení dalšího postupu, ale také nadzvukových stíhacích letounů očekává informace ze strany Ministerstva obrany velmi brzy. Vstup Švédska a Finska do NATO podporuje: "Tímto rozšířením dojde ke zvýšení bezpečnosti a obranyschopnosti Evropy."

Pod palbu poslanců výboru pro obranu se v úterý dostala Česká zbrojovka. Poslanci ji kritizovali za to, že žádá 45 milionů náhrady škody v sedm let starém a už urovnaném sporu s ministerstvem obrany, a přitom od něj dostává miliardové zakázky na ruční zbraně.

Předmět branné výchovy na školách neexistuje už přes třicet let. To by se ale v budoucnu mohlo změnit.

Střelba vzduchovkou, stavění stanu, základy přežití v lese, první pomoci i práce s mapou, mediální výchova nebo teorie „kuchání králíka“. Poslanci CNN Prima NEWS řekli, jak by podle nich mohla vypadat novodobá branná výchova. Ministr školství Petr Gazdík (STAN) totiž mluvil o tom, že by chtěl pro základní a střední školy zavést týdenní kurzy krizové přípravy, které by měly podobnou formu jako „lyžáky“.

Co bychom dělali, kdyby někdo napadl Česko? Otázka, kterou si v poslední době klade čím dál víc lidí. Bojovat a bránit vlast by v takovém případě podle nejnovějších průzkumů chtěla ale sotva čtvrtina z nich. I armáda uznává, že ochota Čechů bojovat je nízká, přestože od začátku války na Ukrajině narostla.

Další zvýšení rozpočtu resortu obrany o 1,4 miliardy Kč na urgentní nákupy pro Armádu České republiky požaduje resortní ministryně Jana Černochová. Ta má pro tento požadavek podporu premiéra Fialy. Počátkem dubna ministr financí Stanjura ohlásil přípravy novely státního rozpočtu. Tato úprava by měla zvýšit výdaje resortu obrany v letošním roce z původně schválených 89,15 miliard až o 14 miliard korun.

Ministryně Jana Černochová dnes už podruhé v krátké době jednala se členy Sekce obranného průmyslu Hospodářské komory. Diskutovalo se o podpoře obchodů formou vláda - vláda, legislativních změnách, intenzivnějším zapojení českého obranného průmyslu do bezpečnostního a obranného systému státu i o tom, jak se lépe připravit a zvládat krizové stavy.

Položili jsme poslancům Výboru pro obranu tři otázky týkající se zájmu Švédska a Finska vstoupit do Severoatlantické aliance a možné reakce Ruska na takový krok. Zajímal nás jejich názor na případné umístění americké vojenské základny na území České republiky. A také otázka další podpory bojující Ukrajiny dodávkami těžké vojenské techniky z České republiky a dalších spojeneckých zemí.

Akvizice Ministerstva obrany a modernizační procesy Armády České republiky jsou mimořádně složité a na jejich realizaci se podílí celá řada osob. Na Security Magazinu velmi často analyzujeme jednotlivé tendry a z informací, které získáme se snažíme skládat obráz reálného dění. Předmětem velkých debat je i „zamrzlá“ modernizace 7. mechanizované brigády, která byla zmíněna v pondělním článku, který vzbudil pozornost. Situace si určitě zaslouží detailní rozbor a zřejmě spravedlivější pohled na roli generála Střechy, konkrétně ve sledované akvizici BVP. Jako bývalý velitel mechanizovaných praporů, náčelník štábu a velitel 7. brigády zcela určitě není tím, kdo by mohl mít jakoukoli motivaci tuto modernizaci brzdit.

Ruská invaze zásadním způsobem změnila plány na vyzbrojení české armády. Ministerstvo obrany teď v reakci na vývoj na Ukrajině urychluje nákup nových zbraní, včetně těžké techniky. Investice do armády tak budou v příštích letech zřejmě rekordní. Aktuálně se jedná o nákupu většího počtu amerických vrtulníků Venom a Viper nebo nových obrněnců. Podle vojenského analytika Lukáše Visingra je současné vybavení armády zastaralé. V případě útoku by nás ubránila nanejvýše několik týdnů, říká.

V úterních ranních hodinách se sešel Výbor pro obranu na své další 8. schůzi. Proti původnímu plánu ze ze zdravotních důvodů tentokrát chyběli nejen předseda výboru Lubomír Metnar a ministryně Jana Černochová, ale také Náčelník generálního štábu Aleš Opata, který měl služební povinnosti v Čáslavi. Výbor tak tentokrát řídil místopředseda výboru Pavel Růžička.

Válka na Ukrajině a bezprostřední ohrožení států NATO s sebou přináší nové požadavky na změnu původních plánů modernizace Armády České republiky, ale zejména potřebu většího množství financí na akviziční programy resortu obrany. Okolní státy Aliance již ohlašují razantní nárůsty objemů investic na obranu a stejným směrem se logicky musí vydat i Česká republika.

Polský návrh vyslat na Ukrajinu mírovou misi, jejíž přesnější obrysy ale zatím nejsou známy, české politiky rozděluje. Hlavně opoziční poslanci varují, aby se Česko nenechalo zatáhnout do akce, která by mohla vést k rozšíření války dál do Evropy.

V souvislosti s válkou na Ukrajině se v Česku stále častěji otevírá otázka, zda by se neměla obnovit povinná vojna nebo zavést několikaměsíční vojenský výcvik. K tomu vyzývá například i podplukovník Pavel Černý, podle něhož by někteří „mladí šampónci“ Česko neubránili a v boji by si šli pro „zbytečnou smrt“. Poslanci se ale v otázce povinné branné povinnosti neshodnou.

Podle poslance a exministra obrany Lubomíra Metnara (ANO) by se Česko v případě válečného konfliktu dokázalo efektivně bránit, a to i díky úsilí bývalého vedení ministerstva obrany. Řekl to ve vysílání CNN Prima NEWS. Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Michal Zuna (TOP 09) mu ale oponoval, že minulá vláda nebyla schopna vymezit cíle ani podíl ze státního rozpočtu, aby zvládla armádu modernizovat.

Bývalý premiér Andrej Babiš stále zůstává v nemocnici. V pražském IKEM je už od pátku. Podle lidí z jeho okolí šlo o lehkou indispozici, ovšem původ jeho zdravotních problémů je stále neznámý. Zrušil kvůli tomu i účast v nedělní Partii. Televizi CNN Prima NEWS prozradil, jak dlouho v nemocnici ještě bude.

Resort obrany řeší, jak se nejlépe vypořádat s dosavadním průběhem tendru na nákup pásových bojových vozidel pěchoty (BVP) za 52 miliard, z něhož exministr Lubomír Metnar (za ANO) nechal vyřadit nabídky, nikoliv však uchazeče. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) si kvůli hrozbě soudů a arbitráží ze strany uchazečů vyžádala právní posudek. Zpracovává ho advokátní kancelář Havel & Partners za 575 tisíc korun, hotový by měl být do poloviny dubna.

V reakci na dění na Ukrajině by mělo Česko znovu zavést základní vojenskou službu, myslí si část poslanců sněmovních výborů pro obranu a bezpečnost.

Minulý týden se předseda Výboru pro obranu Lubomír Metnar zúčastnil Meziparlamentní konference ke společné zahraniční, bezpečnostní a obranné politice EU v Paříži. Mezitím Ministerstvo obrany ČR přijalo několik zásadních kroků k vojenské a materiální pomoci Ukrajině. Do finále jde také schvalování rozpočtu České republiky, ve kterém je pro tento rok na obranu plánováno 88,1 miliardy korun.

Přibývá Čechů, kteří by chtěli jít bojovat za napadenou Ukrajinu. Na Pražský hrad se obrátilo už 300 zájemců, na ministerstvo obrany pak další stovka. Bojovat za cizí armádu je přitom nezákonné. V tuto chvíli je jedinou možností požádat o výjimku hlavu státu.

Nedělní Partie na CNN Prima NEWS byla opět plná ostrých debat a rázných argumentů. Diskuze, která se točila hlavně kolem války na Ukrajině, se zúčastnili senátor Pavel Fischer (nestr.), šéfka KSČM Kateřina Konečná, poslanec SPD Jaroslav Bašta a exministr obrany Lubomír Metnar (ANO). Všichni se mimo jiné vyjádřili k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.

Česko má k dispozici stovky vojáků v rámci takzvané síly rychlé reakce, které musí v případě požadavku NATO vyslat do akce. Čeští vojáci by mohli být podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) nasazeni na Slovensku nebo v Rumunsku, aby posílili východní křídlo. O jejich přítomnosti přímo na Ukrajině se ale zatím nejedná.

Největší zakázka české armády na nákup bojových vozidel pěchoty za více než 50 miliard korun se ani letos neuskuteční. Stroje, které vojáci používají, jsou staré a i kvůli závazkům k Severoatlantické alianci je potřeba nakoupit novější. Jenže hospodaření státu je v deficitu a kabinet chce provést velké škrty v rozpočtu. Vypadá to, že to odnese právě armáda.

Poslanci tento týden nestihli debatu o korespondenční volbě, ani o dalších významných zákonech, které měli původně v plánu. Jednání provázely dlouhé projevy a přerušování ze strany opozice. Šestá schůze skončila v pátek symbolicky pauzou na poradu klubu hnutí ANO, kterou si vzala jeho šéfka Alena Schillerová.

Jak jsme již dříve avizovali, dnes byl na 3. schůzi Výboru pro obranu podle plánu zvolen poslanec Lubomír Metnar novým předsedou výboru. Stalo se tak po proceduře změny poslanců v orgánech sněmovny a následné volby vedení výboru na základě tzv. „dohody poslaneckých klubů Poslanecké sněmovny“. Nově zvoleného předsedu nyní ještě musí potvrdit plénum sněmovny. Toto schválení by mohlo proběhnout již tento pátek. Foto: Dnes byl na 3.

Dnešní třetí schůze Výboru pro obranu měla jednoduchý program. Bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO), který ve výboru nahradil jihomoravskou poslankyni Taťánu Malou (ANO), byl po rezignaci Miloslava Janulíka podle očekávání zvolen předsedou. Na nadcházející čtvrté schůzi by měly být definitivně ustaveny podvýbory.

Nákup téměř tisícovky kulometů Minimi, schválený ministerstvem obrany ještě pod vedením Lubomíra Metnara (za ANO), provází řada spekulací kvůli době podpisu smlouvy (pouhé tři dny před loňskými Vánocemi), ale také ceně. Jeden kulomet s příslušenstvím totiž přijde na více než milion korun. Zaráží také nákup bez výběrového řízení přes zprostředkovatelskou jihočeskou firmu, ačkoliv minulá vláda slibovala, že bude nakupovat bez prostředníků.

Bývalí ministři hnutí ANO zamířili do sněmovních výborů. O změnách v jejich složení rozhodla dolní komora dnes podle návrhů poslaneckých klubů. Například někdejší vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová bude působit v rozpočtovém, ústavně-právním a v organizačním výboru. Do organizačního výboru poslanci vyslali i dalšího někdejšího vicepremiéra Karla Havlíčka, jenž ve vládě Andreje Babiše (ANO) vedl průmysl a obchod a dopravu. Babiš v návrhu změn nefiguroval, podle představitelů hnutí chce docházet do výborů podle vlastního uvážení.

Hnutí ANO tento týden představilo svou stínovou vládu a mimochodem tím o sobě ledacos prozradilo. Hlavní zpráva, která z toho vyplynula, ovšem není zase taková novinka. To, že Babišovo hnutí je v hluboké personální krizi, je totiž dlouhodobě známá věc. Když ale složení stínového kabinetu Andreje Babiše prozkoumáme důkladněji, zjistíme, že situace je ještě o něco horší, než by se dalo očekávat. Zkusme si to projít rezort po rezortu.

Kolem sledované armádní zakázky na pořízení 210 nových bojových vozidel pěchoty začíná být jasněji. Nová ministryně obrany Jana Černochová se rozhodla vyškrtnout tuto položku z rozpočtu pro letošní rok. Má obavy, že může kvůli odkládanému tendru přijít arbitráž, která by nemusela skončit pro ČR příznivě.

Hnutí ANO představilo svou stínovou vládu, která bude oponovat kabinetu Petra Fialy (ODS). Podle Andreje Babiše nejde jen o formální uskupení, ale je připraveno skutečně vládnout.

Bývalý premiér Andrej Babiš vystoupil se svým ansámblem v nové roli pilného, nesmlouvavého, ale konstruktivního opozičníka. Při pohledu na pódium na dohled od Parlamentu i vlády bylo znát, že pečlivě kalkuluje strategii pro všechny případy.

Hnutí ANO po několika letech vlády představilo vládu stínovou. Zčásti ji tvoří bývalí ministři, obsazení se dočkal i exšéf Sněmovny Radek Vondráček nebo bývalá hejtmana Středočeského kraje Jaroslava Jermanová Pokorná.