Lubomír Zaorálek

Izraelský ministr obrany Benjamin Ganc vydal rozkazy k přípravám na anexi Západního břehu Jordánu.

Divadla, která se po začátku rozvolňování opatření proti šíření koronaviru vrátila ke hraní alespoň pro malou část publika, vítají další vládní kroky. Po pondělním rozhodnutí vlády se budou moci od 8. června konat akce pro maximálně 500 osob. Divadla, kina či koncertní sály budou moci zrušit rozestupy v hledištích, kdy musela nechávat neobsazované celé řady a jednotlivé řady nemohly být plné. Divadla tak dávají do prodeje další vstupenky na uvolněná místa, některá již nabízejí svou celou kapacitu, jiná ale zareagovat nestačí.

Ministr Staněk zrušil památkovou ochranu pro architektonicky cenné Hadí lázně v Teplicích. Jeho nástupce Zaorálek tento verdikt zrušil, avšak majitel budovy podal kvůli tomu na ministerstvo kultury žalobu.

Zatímco se na politické scéně odehrává další dějství postupné destrukce demokracie, tak část aktérů si uspořádala mimořádně neplodnou debatu o Izraeli. Trojice ministrů zahraničí – Tomáš Petříček, Lubomír Zaorálek a Karel Schwarzenberg – pociťovala naléhavou potřebu se vyjádřit k návrhům izraelských vládních kruhů na anexi části západního břehu řeky Jordán.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Palestinci žijící v údolí Jordánu zůstanou i po chystané anexi pod Palestinskou samosprávou. Bezpečnostní kontrolu nad územím ale bude mít Izrael.

Ministr zahraničích věcí Tomáš Petříček a jeho předchůdci Lubomír Zaorálek a Karel Schwarzenberg zveřejnili společný článek, ve kterém kritizovali izraelské plány.

Nedělejte skandál z mých výroků. Skandál je to, jaký výrok vy jste použili proti mně, oponoval ministr Zaorálek.

Že je parlament odrazem společnosti, potvrdilo úterní jednání poslanců. Tak jako na ulicích lidé chodí s rouškami i bez nich, ve Sněmovně někteří poslanci roušky – po pondělním masivním rozvolnění – měli a jiní ne.

Seznam Zprávy přinášejí reakci oxfordského profesora historie a experta na Blízký východ Aviho Šlaima na článek ministra zahraničí Tomáše Petříčka a dvou jeho předchůdců o izraelském záměru anektovat část Západního břehu.

Poslankyně ODS Jana Černochová označila ve středu ráno ministra kultury a bývalého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) za nácka kvůli článku o Izraeli a Palestině. Ministr ve Sněmovně řekl, že si za jeho obsahem stojí. Česká strana podle něho má říci, pokud si myslí, že je něco špatně.

Možná by ani nemělo cenu stanovisko komentovat, ale protože opětovně čeří staňkovské bahýnko, považuji za vhodné na ně alespoň základně reagovat.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) ujistil během dnešní schůzky izraelského velvyslance Daniela Merona o zájmu na rozvoji vzájemných vztahů. Článek, ve kterém Petříček a jeho předchůdci Lubomír Zaorálek (ČSSD) a Karel Schwarzenberg (TOP 09) v sobotním Právu kritizovali izraelské plány na anexi židovských osad na Západním břehu Jordánu, podle něj nicméně vychází z dlouhodobé pozice založené na respektování mezinárodního práva, s jehož porušením má Česko neblahé zkušenosti. "Věřím, že jsme si vše vysvětlili," napsal Petříček ČTK.

Ostrá polemika o politice Izraele vůči Palestincům a o jeho deklarovaném úmyslu vyhlásit suverenitu nad částí území obsazených po minulých válkách se po zveřejnění článku dvou bývalých a jednoho současného ministra zahraničí pod titulkem Co bude s Palestinci a izraelskou demokracií? v sobotním Právu stala součástí podstatné debaty o tom, jaký má být český přístup k Izraeli a Palestincům.

Existuje vícero rčení na téma: přesvědčuje-li vás někdo příliš vehementně o svém přátelství, začínáte o něm pochybovat. Právě to člověka napadne po přečtení textu ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka, pod který se podepsali i jeho dva předchůdci – Lubomír Zaorálek a Karel Schwarzenberg.

Kritika izraelského plánu anektovat židovské osady na Západním břehu Jordánu, kterou v sobotním článku v Právu zveřejnili ministr zahraničí Tomáš Petříček a jeho předchůdci Lubomír Zaorálek a Karel Schwarzenberg rozpoutala podle listu Haarec bouři na české politické scéně.

Petříček a jeho předchůdci Zaorálek a Schwarzenberg kritizovali izraelské plány na anexi židovských osad na Západním břehu Jordánu.

Pořadatelé letního festivalu Beseda u Bigbítu se kvůli stále nejasné situaci kolem hromadných akcí rozhodli festival raději odsunout na rok 2021.

Prezident Miloš Zeman odsoudil článek ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) a jeho předchůdců Lubomíra Zaorálka (ČSSD) a Karla Schwarzenberga (TOP 09), kteří kritizovali plán Izraele na anexi osad na Západním břehu Jordánu.

Pozice České republiky k Izraeli zůstává neměnná a Česko v nedávné době významně podpořilo Izrael na mezinárodních fórech, napsal na twitteru po dnešní schůzce s ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (oba ČSSD). Petříček a jeho předchůdci Lubomír Zaorálek (ČSSD) a Karel Schwarzenberg (TOP 09) v sobotním Právu v článku kritizovali izraelské plány na anexi židovských osad na Západním břehu Jordánu, záměr by podle nich byl porušením mezinárodního práva. Článek kritizovali prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš (ANO) a některé organizace.

Společný článek tří českých politiků odpovídajících v posledních letech za zahraniční politiku ČR způsobil na politické scéně poprask. Text otištěný v sobotním Právu rozzlobil zejména premiéra a šéfa ANO Andreje Babiše a prezidenta Miloše Zemana.

Česká pobočka Židovského národního fondu a Česká společnost přátel Izraele se ohradily proti článku ministra zahraničí Tomáše Petříčka a jeho předchůdců Lubomíra Zaorálka (oba ČSSD) a Karla Schwarzenberga (TOP 09) v sobotním Právu. Žádají odvolání Petříčka a současného ministra kultury Zaorálka. Politici kritizovali izraelské plány na anexi židovských osad na Západním břehu Jordánu, záměr by podle nich byl porušením mezinárodního práva. Podle organizací článek nepodloženě napadá české spojence USA a Izrael. V sobotu ho kritizovali také prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš (ANO).

Stačilo 6000 znaků, které obsahoval text ministra zahraničí Tomáše Petříčka a jeho dvou předchůdců (Zaorálka a Schwarzenberga) s názvem „Co bude s Palestinci a izraelskou demokracií?“, aby se Česko na chvíli opět dostalo do hledáčku světových médií. Článek se věnuje kontroverznímu záměru Izraele anektovat židovské osady na Západním břehu Jordánu a kontrolovat celé údolí řeky Jordán. Ještě více by to rozkouskovalo palestinská území. Izrael je sice strategickým spojencem Česka, ale je jasné, že tento jeho plán vyvolá pouze spory. Na druhou stranu odráží realitu – vznik nezávislé Palestiny je výhledově nereálný.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) spolu s bývalými šéfy české diplomacie Lubomírem Zaorálkem (ČSSD) a Karlem Schwarzenbergem (TOP 09) sepsali společné prohlášení týkající se Izraele. Kritizují v něm iniciativu prezidenta USA Donalda Trumpa a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, která podle nich vylučuje vznik životaschopného palestinského státu. Sobotní vydání deníku Právo jejich článek otisklo.

Tento článek je popřením dosavadní zahraniční politiky České republiky vůči státu Izrael, tvrdí prezident Zeman prostřednictvím mluvčího Ovčáčka.

Obžalovaný uvedl, že je zásadním odpůrcem násilí a že jeho cílem bylo vyjádřit nesouhlas s vojenským konfliktem.

Euromedia do domácností doručí dva miliony letáků upozorňujících na akci, díky níž knihkupci získají z každé prodané knihy 10 korun navíc.

Praha - Prezident Miloš Zeman dnes odsoudil společný článek ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) a jeho předchůdců Lubomíra Zaorálka (ČSSD) a Karla Schwarzenberga (TOP 09), kteří kritizovali izraelské plány na anexi židovských osad na Západním břehu Jordánu. Podle Zemana článek otištěný dnes v deníku Právo narušuje vztahy Česka s Izraelem. Petříčka a Zaorálka, který je nyní ministrem kultury, kritizoval i premiér Andrej Babiš (ANO). Trojice politiků uvedla, že izraelský záměr by byl porušením mezinárodního práva. Ministerstvo zahraničí na dotaz ČTK uvedlo, že společný článek je úvahou ministrů, i proto byla zvolena forma komentáře v deníku.

Prezident Miloš Zeman odsoudil společný článek ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) a jeho předchůdců Lubomíra Zaorálka (ČSSD) a Karla Schwarzenberga (TOP 09), kteří kritizovali izraelské plány na anexi židovských osad na Západním břehu Jordánu. Podle Zemana článek otištěný v sobotním vydání deníku Právo narušuje vztahy Česka s Izraelem. Trojice uvedla, že izraelský záměr by byl porušením mezinárodního práva.

Jiřímu Kopřivovi, který v centru Prahy vylepil letáky oslavující smrt českých vojáků v Afghánistánu, uložil dnes soud půlroční podmíněný trest za schvalování trestného činu a za podněcování. Verdikt není pravomocný, státní zástupce se obratem odvolal. Pro muže totiž žádal pětileté vězení za podporu a propagaci terorismu. Kopřiva uvedl, že je zásadním odpůrcem násilí a že jeho cílem bylo vyjádřit nesouhlas s vojenským konfliktem v Afghánistánu, nikoliv podporovat terorismus.

Akce Staň se hrdinou - Zachraň knihkupectví!, která začala dnes, má pomoci knihkupcům, jejichž tržby se nyní pohybují jen zhruba na polovině obvyklých objemů. Nakladatelé proto vybrali ze své produkce 80 titulů, u kterých se očekává velký zájem čtenářů, a u každého z nich se vzdali části svého zisku. Knihkupci, kteří mohli po zmírnění opatření proto koronaviru otevřít své prodejny, u těchto bestsellerů získají prodejem každého výtisku ke své obvyklé marži ještě deset korun navíc. ČTK o tom dnes za společnost Euromedia group informovala Helena Frantová.

Zatím může do divadel, kin a na jiné kulturní akce nanejvýš 100 lidí. V pátek vláda oznámila, že po 25. květnu budou hromadné akce povoleny pro 300 osob. Stále bude nutné nosit roušky, dodržovat dvoumetrové rozestupy a používat dezinfekci. Pro většinu divadel i kin to ale změnu znamenat nebude.

Filip odmítá, že by jednal proti českým zájmům. Vztahy s Moskvou jsou v posledních týdnech napjaté, tři k Rusku kritické politiky chrání policisté.

Navýšení rozpočtu kanceláře prezidenta o 20 milionů korun by ministru kultury Lubomíru Zaorálkovi (ČSSD) vadilo. Uvedl to v Partii na CNN Prima News.

Síti knihkupectví Luxor poslali majitelé desítky milionů korun. Knihkupcům zejména v malých městech však hrozí, že do konce roku zkrachují.

V krizi přichází Svaz českých knihkupců a nakladatelů s dalším nápadem, dočasně by se mohla zrušit DPH na knihy.

Podle britského listu The Daily Telegraph by vedení podniku mělo o podrobnostech propouštění jednat příští týden.

Je-li právem ministra bezdůvodně ředitele příspěvkových organizací ministerstva odvolávat, tak je jistě možné je stejně bezdůvodně i jmenovat, zvláště když důvody jsou nasnadě jako v tomto případě.

Svaz českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) požádal ministryni financí Alenu Schillerovou (za ANO) o osvobození knih od DPH, zatím do konce roku 2021. DPH na knihy platná od roku 2015 nyní činí deset procent. V případě osvobození od DPH by podle předsedy SČKN Martina Vopěnky šlo o opatření spravedlivé a sociální, které by zároveň utlumilo tlak na zvyšování cen v důsledku poklesu počtu vydaných výtisků. Spravedlivě by se rozložilo mezi knihkupce, distributory i nakladatele a pomohlo by i autorům.

Přišlo nám, že celá ta metafora s lidmi, kteří stojí v první linii, je zoufale nepřesná a v mnoha případech dokonce urážlivá. Kdo všechno ted,y stojí v první linii? Kdo je v poslední linii? Proč ještě v roce 2020 vůbec bojujem v liniích jak za napoleonských válek?!

Jednou z oblastí, na kterou koronavirová pandemie dopadla nejcitelněji, je živá hudba. Ze dne na den byly zrušeny všechny koncerty, přestaly fungovat kluby i koncertní sály, v létě neproběhnou hudební festivaly a jejich budoucnost není jistá ani pro příští sezonu.

Pandemie koronaviru postihla i Cenu Jindřicha Chalupeckého, určenou pro mladé výtvarné umělce do 30 let. Plánovanou podzimní výstavu finalistů Národní galerie Praha kvůli letošním finančním ztrátám a změnám výstavního programu nedávno zrušila. O budoucnosti ceny mluvila ředitelka Společnosti Jindřicha Chalupeckého Karina Kottová.

Finále trapné frašky s odvoláním Jiřího Fajta z čela Národní galerie ukazuje, že kultura potřebuje kromě peněz hlavně nezávislost.

Český stát se omluvil kunsthistorikovi Jiřímu Fajtovi za to, že byl odvolán z čela Národní galerie a že mu byla způsobena újma na pověsti a cti.

Držitelka Thálie, herečka Lucie Trmíková, v době krize pracuje na scénářích. Muzikálová stálice Zbyněk Fric v lese sází stromky.

Organizátoři malých festivalů a podobných hudebních akcí žádají vládu do 15. května o jasné stanovení pravidel pro jejich letošní pořádání. Na rozhodnutí vlády podle zástupců českého hudebního průmyslu sdružených v iniciativě Česká obec hudební čeká více než pět stovek pořadatelů letních akcí v celé republice. ČTK o tom dnes informoval Pavel Uretšlégr, ředitel festivalu Beseda u Bigbítu a mluvčí výzvy.

Letní festivaly, které se kvůli koronaviru nebudou moci konat, nemusí vracet peníze těm, kteří si už koupili lístky v předprodejích. Pořadatelé mohou vydat pouze voucher, který majitel bude moci uplatnit až do října 2021. Ve středu to schválili poslanci. Zákon nyní dostanou na stůl senátoři.

Pořadatelé zrušených kulturních akcí zřejmě budou moci odložit vrácení peněz za uhrazené vstupné. Lidé budou moci organizátory požádat o poukaz na náhradní nebo odloženou akci. Na odklad vrácení platby by měla platit takzvaná ochranná doba do konce října příštího roku. Předpokládá to vládní návrh zákona, který dnes zrychleně schválila Sněmovna. Předloha má zmírnit dopady koronavirové krize na kulturu. Promotéři a producenti považují vouchery za nevhodné. Podobný princip už platí pro cestovní kanceláře.

Policie odložila dvě trestní oznámení, která na bývalého ředitele Národní galerie Praha (NGP) Jiřího Fajta podal bývalý ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD). ČTK to v pondělí potvrdilo ministerstvo kultury. Staněk podal trestní oznámení poté, co před rokem Fajta z čela NGP odvolal. Svůj krok zdůvodnil jeho údajnými hospodářskými pochybeními. Fajt obvinění opakovaně odmítal.

Jiřímu Fajtovi se otevřela cesta k možnému návratu do Národní galerie. Policie odložila trestní oznámení, která na něj podal bývalý ministr kultury Antonín Staněk.

Ministerstvo kultury, u kterého si Klub Za starou Prahu stěžoval, uvedlo, že si rozhodnutí pražských památkářů vyžádá a vyhodnotí.

Agrofert na svém webu lákal na takzvaný rodinný den, který chce pořádat letos 5. září na Čapím hnízdě. Kapacitu účastníků stanovil přitom na 6 tisíc lidí, aniž ještě bylo vůbec jasné, jak se budou opatření v souvislosti s epidemií uvolňovat. Psali jsme o tom zde. Teď, když se ztrhla ostrá kritika, přístup na stránku s pozvánkou zrušil.

Proti zamýšlené přestavbě obchodního domu Máj v Praze na Národní třídě, který je kulturní památkou, protestuje Klub Za starou Prahu. Chystaná rekonstrukce Máj podle klubu nepřípustně zdeformuje.

"Přišla rána, kterou jsme bohužel očekávali. Čekali jsme, že nás nemine," řekla ředitelka festivalu Colours of Ostrava Zlata Holušová.

Policie odložila dvě trestní oznámení, která na bývalého ředitele Národní galerie Praha (NGP) Jiřího Fajta podal bývalý ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD). ČTK to potvrdilo ministerstvo kultury. Staněk podal trestní oznámení poté, co před rokem Fajta z čela NGP odvolal. Svůj krok zdůvodnil jeho údajnými hospodářskými pochybeními. Fajt obvinění opakovaně odmítal.

Do muzeí, galerií a výstavních síní bude smět po jejich otevření v pondělí 11. května jen 100 lidí současně a maximálně jeden na každých deset metrů čtverečních. V divadlech bude možné obsadit jen každou druhou řadu, v kinech by mělo dvojici diváků od dalších oddělit volné sedadlo. Hygienické požadavky pro provozy otevřené po koronavirových omezeních sdělil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

I když si nyní jen málokdo troufne předpovídat vývoj koronavirové pandemie a nařízení české vlády se mění ze dne na den, holding Agrofert na svém webu láká na takzvaný rodinný den, který pořádá letos 5. září na Čapím hnízdě. Kapacitu účastníků si stanovil rovnou na 6 tisíc lidí. Vláda přitom už skrze ministra kultury Lubomíra Zaorálka oznámila, že velké akce jako festivaly se tento rok v létě konat nebudou. Agrofert s konáním akce prozatím počítá, podle jeho mluvčího Karla Hanzelky se však bude řídit aktuální situací a platnými nařízeními.

Velké hudební festivaly u nás v létě kvůli pandemii koronaviru nebudou. Ve čtvrtek večer to řekl ministr kultury Lubomír Zaorálek. Vláda současně schválila návrh zákona o tom, že místo vrácení vstupného budou moci organizátoři dát zákazníkům vouchery na příští akci. Na to řada pořadatelů sází. Věří, že si lidé ponechají vstupenky na příští rok.

Změny v pravidlech jsou nyní prakticky na denním pořádku. Co bylo včera nemožné, je dnes povoleno, roušky musíme nosit všichni, ale někteří už ne... Jak to tedy vlastně teď bude? O tom informovali ministři po zasedání vlády večer 30. dubna.

Před prodlouženým víkendem vláda přišla se sérií změn. Rozhodla například o zrušení daně z nemovitých věcí či o další výjimce v povinnosti nosit roušky. Rychleji se mají otevřít i kina, divadla a koncertní síně.

Na vysoké školy se budou moct od 11. května vrátit studenti všech ročníků ve skupinách do 15 osob, oznámila ve čtvrtek vláda. Omezení počtu se nevztahuje na praktickou výuku a praxi.