Lucie Faulerová

Pro českou literaturu je typický určitý smysl pro černý humor a ironii či grotesknost. U příležitosti kongresu světové bohemistky v Praze se na tom shodli bohemisté Alessandro Catalano z univerzity...

Praha - Pro českou literaturu je typický určitý smysl pro černý humor a ironii či grotesknost. V rozhovoru s ČTK u příležitosti kongresu světové bohemistky v Praze se na tom shodli bohemisté Alessandro Catalano z univerzity v Padově a Minami Tojošimová z univerzity v Tokiu. Podle Tojošimové je pro českou literaturu typická kombinace vážného tématu s humorem, kterou by si v japonské literatuře moc nepředstavila.

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.

Kousání nehtů, kouření, kradení hotelových šamponů a spoustu dalších najdete v nové publikaci, která mapuje české zlozvyky. Co byste přidali vy?

Česká literatura se blýskla na tchajwanském literárním veletrhu a ukázala, že může svět zajímat. Potřebuje k tomu nejen dobré texty, ale i systematickou péči.

Dospívající dívka se zamiluje do výrazně staršího muže. Téměř lolitovská výchozí situace se nenápadně rozpíjí v novele Poslední léto debutující Doroty Ambrožové. Autenticky, příkře a sebejistě vypovídá o trpkostech současné mládeže, především mezigeneračních střetech očekávání s realitou.

Co stojí za současným boomem českých autorek, co mají představitelky „nové vlny“ společného a v čem se liší od svých předchůdkyň či mužských kolegů?

Jakub Stanjura je nováčkem na české literární scéně. Ve svých osmadvaceti letech debutoval s mrazivým psychologickým románem Srpny. Reaguje v něm na společenskou problematiku gaslightingu. Hlavní postava Daniela se potýká s manipulací v rodině i v partnerském vztahu. V rozhovoru pro Novinky.cz se rozpovídal o tom, jaké je to začít se psaním a proč je literatura jeho autentická forma aktivismu.

Pardubice mají svůj Poesiomat, do provozu byl slavnostně uveden ve středu 14. června. Roura připomínající periskop ponorky nebo výdech z metra vyrosla před pardubickým nádražím. Pardubice se tak zařadily po bok Prahy, Paříže nebo New Yorku, kde poetická roura oslovuje kolemjdoucí.

Román Tolik popela řeší kulturní války, ale i náboženskou sektu. Pokud by za něj novinář a spisovatel Ondřej Štindl získal Cenu Evropské unie, zařadil by se po bok Lucie Faulerové, Bianky Bellové nebo Jana Němce.

Na nedávném veletrhu Svět knihy v Praze byla pokřtěna antologie Povídky na doma, knižní vydání souboru próz na téma „domov“, které po dva roky vycházely v Salonu Práva. Smyslem projektu je podpořit Platformu pro sociální bydlení, sdružení odborníků snažící se řešit bytovou nouzi v Česku. Právě platformě poputuje výtěžek z prodeje knihy.

Sbalí několik mužů, u každého ale zjistí, že pod přitažlivým vonným tělem jsou vážné vady. Próza Kateřiny Rudčenkové může získat Magnesii Literu.

Představujeme nejsilnější kulturní zážitky roku 2021, jak je vybraly osobnosti spolupracující se Salonem. V dnešní, druhé a závěrečné části své zážitky přinášejí Petr Pithart, Apolena Rychlíková, Pavel Karous, Zbyněk Vlasák, Dita Malečková, Jan M. Heller, Lucie Faulerová, Štěpán Kučera, Igor Malijevský, Jakub Šofar, Kamil Fila, Táňa Zabloudilová, Martin Šrajer, Jan Rychlík, Eva Klíčová a Alena Zemančíková.

Mladá historička se vydává po stopách obyčejné ženy ze Slovácka, která zažila monarchii i její rozpad.

Co všechno najdete ve čtvrteční příloze deníku Právo Salon?

Smrt mě přitahovala, zajímala mě absurdita bytí a nebytí, říká o románu Smrtholka spisovatelka Lucie Faulerová v DVtv.

Nový festival Re:Fresh UP bude po více než roční koronavirové přestávce první větší kulturní akcí pořádanou Univerzitou Palackého a její iniciativou Zaparkuj. V parkánových zahradách Uměleckého centra UP na Konviktu zahrají zdarma během tří dnů například kapela Květy, písničkář Thom Artway nebo olomoučtí Dirty Old Dogs.

Koncerty, filmové večery pod širým nebem, literární besedy ale i řadu doprovodných programů nabídne během nadcházejících tří měsíců univerzitní iniciativa s názvem Zaparkuj.

Prestižní ocenění získala Lucie Faulerová za román Smrtholka. Druhá kniha jednatřicetileté autorky byla jednou z pěti nominovaných reprezentantů české literatury. Faulerová tak má nyní šanci proniknout do dalších evropských zemí a oslovit i čtenáře, jejichž mateřským jazykem není čeština.

Českou držitelkou Ceny Evropské unie za literaturu se stala Lucie Faulerová se Smrtholkou. Kniha v hypnotickém rytmu odhaluje traumatický příběh hrdinky, která se obtížně vyrovnává se smrtí v rodině.

Letošní českou držitelkou Ceny Evropské unie za literaturu se stala Lucie Faulerová nominovaná za román Smrtholka. Porota ji vybrala z pětice českých autorů a ocenila mimo jiné hudební kompozici její prózy i zpracování příběhu o rodinných tragédiích, v němž nechybí černý humor. Celkem EU ocenila spisovatele ze 14 zemí, předání cen se uskuteční v listopadu v Bruselu.

Letošní českou držitelkou Ceny Evropské unie za literaturu se stala Lucie Faulerová nominovaná za román Smrtholka. Porota ji vybrala z pětice českých autorů a ocenila mimo jiné hudební kompozici její prózy i zpracování příběhu o rodinných tragédiích, v němž nechybí černý humor. Celkem EU dnes takto ocenila spisovatele ze 14 zemí, předání cen se uskuteční v listopadu v Bruselu.

Mezi nominovanými jsou hned dva dlouholetí sloupkaři Full Moonu – Petr Borkovec za povídkovou knihu Sebrat klacek a Ondřej Štindl.

Po čtyřech letech přišla řada na Česko, aby sestavilo vlastní porotu a udělilo Cenu Evropské unie za literaturu. Získat ji mohou Anna Bolavá, Miřenka Čechová, Lucie Faulerová, Matěj Hořava nebo Daniel Hradecký.

Šestice próz nominovaných na Magnesii Literu nabízí spíše okrajové a velmi osobní proudy, které ale slibují, že se u nás možná sbírá na silnější literární vlnu.

Nominace na literární cenu Magnesia Litera 2021 byly v úterý vyhlášeny ve všech kategoriích. V nejsledovanější kategorii prózy figurují novinky Petra Borkovce Sebrat klacek či Matěje Hořavy Mezipřístání.

Krabice a bedýnky v novém nuselském bytě Marie Štípkové, herečky známé třeba z minisérie České televize Božena, ještě čekají na vybalení. „V současnosti je dost těžké najít bydlení - lidi se bojí, že herci nebudou moct platit nájem. Říkám jim, ať si klidně poznamenají, že jsem čalounice.” Ve stálém angažmá je ve Švandově divadle, i když v posledních měsících se častěji než na pražském Smíchově objevuje právě v čalounické dílně v Kobylisích.

Zemře jedna mladá žena; pátráním po okolnostech její smrti začne být posedlý jeden mladý muž s příchylností k drogám; umíráním mladých žen je posedlý i jeho mentálně retardovaný, násilnický bratr; a osudy všech tří se osudově protnou s unikavou dívkou z tramvaje 22.

Tři roky po svém debutu vydala Lucie Faulerová druhou prózu. Příběh mladé dívky, zasažené rodinnou tragédií, se naladěním podobá existencialistickému románu.

„Sebevraždy mě zajímají z mnoha důvodů. Je to něco, co je v protikladu k našemu primárnímu pudu sebezáchovy, jakási vůle nežít, neexistovat, pud sebezničení, který se v určitý klíčový okamžik projeví jako silnější,“ říká spisovatelka Lucie Faulerová (1989), v jejíž nové próze Smrtholka (Torst 2020) hraje právě téma sebevražd důležitou roli.

Nabídka knih tohoto týdne je složená z thrillerů i encyklopedií. Na čtenáře čeká kniha, jak pít alkohol s noblesou, literární koláž herce a režiséra Miroslava Krobota, či publikace o tajemných místech Česka. Mimo to se lze pokochat i islandskou rodovou ságou nebo audioknihou, ve které pátrá detektiv po sériovém vrahovi v Los Angeles.

Po tříleté odmlce se vrací mladá autorka Lucie Faulerová s novým románem Smrtholka. Stejně jako v prvotině Lapači prachu pohlíží na těžkosti života z nezvyklého úhlu, který místy balancuje na hranici snesitelnosti.