Marek Hilšer

Petici, aby prezident Petr Pavel vyznamenal členy odbojové skupiny bratří Mašínů, které Senát letos nominoval na Medaili Za hrdinství, podepsalo zatím 34 osobností. Další budou mít možnost prostřednictvím petičního serveru, informoval historik Petr Blažek, dokumentarista Martin Vadas a senátor Marek Hilšer z klubu Starostů, kteří petici připravili. Pavel již dříve uvedl, že by s oceněním Mašínů měl problém; vyznamenat ale hodlá jejich sestru Zdenu Mašínovou, na jejíž nominaci se Sněmovna…

Petici, aby prezident Petr Pavel vyznamenal členy odbojové skupiny bratří Mašínů, které Senát letos nominoval na Medaili Za hrdinství, podepsalo zatím 34 osobností. Další budou mít možnost prostřednictvím petičního serveru. Text petice dostane prezident dnes, řekli novinářům historik Petr Blažek, dokumentarista Martin Vadas a senátor Marek Hilšer z klubu Starostů, kteří petici připravili. Pavel již dříve uvedl, že by s oceněním Mašínů měl problém; vyznamenat ale hodlá jejich sestru Zdenu Mašínovou, na jejíž nominaci se Sněmovna a Senát shodly.

Petr Pavel ještě před svým zvolením řekl, že by měl s udělením vyznamenání problém.

Po soudci Robertu Fremrovi se komplikuje pozice dalšího nominanta do Ústavního soudu. Některým senátorům totiž vadí nová zjištění kolem prezidentova kandidáta, soudce Nejvyššího soudu Pavla Simona. Část z nich se týká některých starších rozsudků, část třeba Simonovy údajné podnikatelské činnosti, případně jeho angažmá v ezoterice. Někteří senátoři pro deník Echo24 řekli, že jim Simonova minulost vadí a hodlají si ho ještě před hlasováním horní komory parlamentu předvolat.

Senátor Marek Hilšer bude obhajovat příští rok mandát v horní komoře Parlamentu s podporou Pirátů. Dohodu schválilo pražské krajské fórum vládní strany, informovali dnes Piráti v tiskové zprávě. Pokud Hilšer ve volbách v obvodu číslo 26 - Praha 2 uspěje, vstoupí do pirátského klubu, případně do klubu SEN21 a Pirátů, pokud zůstane zachován. Aktuálně je Hilšer v klubu Starostů a nezávislých (STAN).

Prezident Petr Pavel navrhuje na ústavního soudce Pavla Simona. Po kauze kolem předcházejícího kandidáta Roberta Fremra už jsou politici i veřejnost obezřetnější. Několik senátorů se nechalo slyšet, že není vhodným uchazečem, a to nejen kvůli kontroverzním rozsudkům v minulosti.

Místopředseda pražského Vrchního soudu Robert Fremr v pondělí na tiskové konferenci oznámil, že se vzdává své nominace na Ústavní soud s tím, že přiznal, že se mu nepodařilo eliminovat nedůvěru části veřejnosti v souvislosti s jeho předlistopadovou kariérou.

Prezident Petr Pavel požádal o všechny dostupné informace o nominantovi na ústavního soudce Robertu Fremrovi z archivů Prahy a bezpečnostních složek. Rozhodnutí o jmenování ústavním soudcem zveřejní, až se s nimi seznámí. Ve středu to napsal na Twitter.

Aby prezidentův kandidát na Ústavní soud neprošel přes Parlament, není tak neobvyklé. Ale aby se naopak schválený nominant nestal ústavním soudem, je už výrazně vzácnější. Podobný scénář, který teď hrozí mediálně propíranému Fremrovi se v minulosti podle všeho odehrál jen jednou. Tehdejší kandidát Václava Havla na český ústavní soud nakonec rezignoval poté, co byly zveřejněny jeho dokumenty poplatné minulému režimu.

Byl trestním soudcem před rokem 1989, a je tedy logické, že soudil i případy nelegální emigrace, říkají o Robertu Fremrovi oslovené členky prezidentova konzultačního panelu.

Novou ústavní soudkyní v úterý jmenoval prezident Petr Pavel Veroniku Křesťanovou. Nominaci dosavadní místopředsedkyně pražského Městského soudu Senát schválil minulou středu v tajné volbě. Původně měl být jmenován také místopředseda Vrchního soudu v Praze Robert Fremr. Pavel si však chce nejdříve vyjasnit jeho působení v komunistické justici.

Jaké případy přesně za komunismu soudil prezidentský kandidát na ústavního soudce Robert Fremr, zjišťoval v minulých dnech historik a archivář Petr Kreuz. Ke sporným rozsudkům se podle svých slov dostal velmi rychle.

Působení kandidáta na ústavního soudce Roberta Fremra v komunistické justici přezkoumá tým badatelů z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Soustředí se jednak na tzv. kauzu Olšanských hřbitovů, jednak na trestání emigrantů za opuštění republiky. Ústav o tom informoval v tiskové zprávě. Prezident Petr Pavel oznámil, že jmenování Fremra odloží do doby, než se informace o soudcově rozhodování před rokem 1989 vyjasní. Za nedovolené opuštění republiky bylo odsouzeno přes 110.000 lidí, což…

O rozsudcích vynesených před revolucí nad lidmi, kteří nelegálně opustili Československo, se hovoří v souvislosti se soudcem Robertem Fremrem.

Působení kandidáta na ústavního soudce Roberta Fremra v komunistické justici přezkoumá tým badatelů z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Soustředit se bude jednak na tzv. kauzu Olšanských h…

Působení kandidáta na ústavního soudce Roberta Fremra v komunistické justici přezkoumá tým badatelů z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Soustředit se bude jednak na tzv. kauzu Olšanských hřbitovů, jednak na trestání emigrantů za opuštění republiky. Ústav o tom informoval v tiskové zprávě. Prezident Petr Pavel dnes oznámil, že jmenování Fremra odloží do doby, než se informace o soudcově rozhodování před rokem 1989 vyjasní. Za nedovolené opuštění republiky bylo odsouzeno přes 110.000 lidí, což z nich podle ÚSTR činí nejvíce pronásledovanou skupinu obyvatel v komunistickém Československu.

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) bude studovat působení nominanta na ústavního soudce Roberta Fremra v rámci komunistické justice mezi lety 1982 a 1989. Ústav to uvedl na svém webu.

Prezident Petr Pavel prozatím nejmenuje Roberta Fremra ústavním soudcem, i když získal souhlas Senátu. Chce prostudovat a konzultovat s odborníky nové informace o Fremrově působení v trestní justici před listopadem 1989. Pavel to řekl po setkání s končícím předsedou Ústavního soudu (ÚS) Pavlem Rychetským, designovaným předsedou Josefem Baxou a plénem soudu.

Komentář Jiřího Ovčáčka: Jmenování Roberta Fremra ústavním soudcem se komplikuje. Kandidáta už na návrh prezidenta Petra Pavla posvětili senátoři, vynořovat se ale začaly stíny z komunistické minulosti. Fremr měl podle nových zjištění za totality odsoudit přes 100 lidí kvůli emigraci. Prezident Pavel si proto jmenování Fremra do Ústavního soudu ještě rozmyslí.

Prezident Petr Pavel v pondělí uvedl, že prozatím nejmenuje Roberta Fremra, jehož nominaci schválila minulou středu horní komora, ústavním soudcem. Senátoři Hana Kordová Marvanová a Marek Hilšer totiž přišli s novými informacemi, které se týkají Fremrovy předlistopadové minulosti, a prezident je chce prověřit. Kancelář prezidenta republiky by si tedy nyní měla zažádat o přístup do Archivu hlavního města Prahy, kde by souvisejících spisů mělo být přes sto, jak Kordová Marvanová uvedla pro deník FORUM 24.

Kdyby senátoři měli u sebe nové informace o kauzách soudce Roberta Fremra, neprošel by hlasováním v horní komoře, řekla redakci CNN Prima NEWS senátorka Hana Kordová Marvanová (za ODS). Za sebe má radost, že se prezident Petr Pavel rozhodl pozdržet jmenování Fremra na post ústavního soudce. Senátor Marek Hilšer z klubu Starostů podotkl, že při výběru vhodných kandidátů nejspíše pochybil prezidentův poradní panel. „Chápu, že lidé jsou obecně nepodezřívaví. Uniklo to ale pozornosti a trošku to všem zamotalo hlavu,“ sdělil redakci.

Prezident Petr Pavel prozatím nejmenuje Roberta Fremra ústavním soudcem, i když získal souhlas Senátu. Chce prostudovat a konzultovat nové informace o Fremrově působení v trestní justici před listopadem 1989.

Nový předseda Ústavního soudu připustil na dotaz Novinek, že měl možná podobný případ kritizovaný nominant na ústavního soudce Robert Fremr. Tomu senátoři v posledních dnech vyčetli, že nemluvil před Senátem pravdu, když tvrdil, že nikoho za totality neodsoudil z politických důvodů. V době mezi lety 1983-85 podle nich odsoudil přes 100 lidí za emigraci.

Prezident Petr Pavel prozatím nejmenuje Roberta Fremra ústavním soudcem, i když získal souhlas Senátu. Chce prostudovat a konzultovat nové informace o Fremrově působení v trestní justici před listopadem 1989. Pavel to řekl novinářům po jednání s končícím předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským a designovaným předsedou Josefem Baxou. Fremr prezidentovo rozhodnutí respektuje.

Prezident nemá ani poté, co získal souhlas Senátu, povinnost jmenovat soudce Ústavního soudu (ÚS). Schválení nominace horní komorou Parlamentu hlavu státu nijak právně nezavazuje ke jmenování. Shodli se na tom ústavní právníci Jan Kudrna a Marek Antoš.

Prezident Petr Pavel řekl novinářům během návštěvy Brna, že si jmenování Roberta Fremra ústavním soudcem ještě rozmyslí. Na základě nových informací chce prověřit Fremrovo působení před listopadem 198…

Pavel podle svých slov reagoval na některé nově zveřejněné údaje a emotivní vyjádření. Nechce tak situaci "lámat přes koleno".

Prezident nemá ani poté, co získal souhlas Senátu, povinnost jmenovat soudce Ústavního soudu (ÚS). Schválení nominace horní komorou parlamentu hlavu státu nijak právně nezavazuje ke jmenování. Shodli…

Sporného kandidáta na ústavního soudce Roberta Fremra prezident jmenovat nemusí, řekl Novinkám ústavní soudce Marek Antoš. Vysvětlil to tím, že tak může učinit v případě, kdy by vyšly najevo závažné informace, které by změnily jeho původní rozhodnutí. Reagoval tím na dotaz v souvislosti s dopisem, který dostal prezident Petr Pavel od senátorů Marka Hilšera a Hany Marvanové.

Jmenování Roberta Fremra členem Ústavního soudu se komplikuje. Objevily se nové informace o jeho minulosti.

Ohledně Roberta Fremra se po jeho schválení Senátem na ústavního soudce objevil další problém. Během výběru nových členů Ústavního soudu doposud bylo poukazováno na kauzu Olšanských hřbitovů, na níž se podílela StB. Podle historiků ale v 80. letech odsoudil také přes sto lidí za emigraci. „Bylo nám to zamlčeno, je to naprosto nepřijatelné,“ říká senátorka Hana Kordová Marvanová (za ODS). Podle ní by dnes Senát Fremra už neschválil.

Přítomnost místopředsedy pražského vrchního soudu Roberta Fremra na Ústavním soudu je nevhodná, napsali v osobním dopisu prezidentu Petru Pavlovi senátoři Marek Hilšer a Hana Kordová Marvanová. Uvedli, že Fremr podle historických záznamů odsoudil mezi lety 1983 a 1985 více než 100 osob za emigraci, což si oba senátoři vykládají jako účast na politické kauze. Bývalý prezident Miloš Zeman pro ŽivotvČesku.cz minulý týden připomněl s důrazem v hlase, že odmítl Fremra navrhnout na funkci ústavního soudce, a to zejména kvůli tomu, že jeho osoba je spojena s řadou kontroverzních kroků.

Přítomnost místopředsedy pražského vrchního soudu Roberta Fremra na Ústavním soudu je nevhodná, napsali v osobním dopisu prezidentu Petru Pavlovi senátoři Marek Hilšer a Hana Kordová Marvanová. Uvedli, že Fremr podle historických záznamů odsoudil mezi lety 1983 a 1985 více než 100 osob za emigraci, což si oba senátoři vykládají jako účast na politické kauze. Uvedl to v neděli server Echo24. Fremr by neměl být jmenován, napsal Hilšer na sociální síti Twitter.

Fremr podle historických záznamů odsoudil mezi lety 1983 a 1985 více než 100 osob za emigraci, což si senátoři Hilšer a Marvanová vykládají jako účast na politické kauze

Přítomnost Roberta Fremra na Ústavním soudu je nevhodná, neříkal senátorům pravdu, napsali prezidentu Petru Pavlovi senátoři Marek Hilšer a Hana Marvanová. Uvedli, že odsoudil stovku lidí za emigraci, i když v Senátu tvrdil, že nikoho nikdy neodsoudil z politických důvodů.

Přítomnost místopředsedy pražského vrchního soudu Roberta Fremra na Ústavním soudu je nevhodná, napsali v osobním dopisu prezidentu Petru Pavlovi senátoři Marek Hilšer a Hana Kordová Marvanová. Uvedli, že Fremr podle historických záznamů odsoudil mezi lety 1983 a 1985 více než 100 osob za emigraci, což si oba senátoři vykládají jako účast na politické kauze. Uvedl to dnes server Echo24. Fremr by neměl být jmenován, napsal Hilšer na sociální síti X, dříve twitteru.

Senátoři Marek Hilšer a Hana Kordová Marvanová napsali prezidentu Petru Pavlovi osobní dopis, ve kterém ho uvědomili o nových zjištěních ohledně minulosti kandidáta na ústavního soudce Roberta Fremra. Fremr podle historických záznamů odsoudil mezi lety 1983 a 1985 více než 100 osob za emigraci, což si oba státníci vykládají jako účast na politické kauze. Podle obou je jeho přítomnost na Ústavním soudě ve světle těchto zjištění nevhodná. Fremr přitom podle Marvanové není zdaleka jediný, který…

Senátor Marek Hilšer (hnutí Marek Hilšer do Senátu) uvedl, že kontroverzní kandidát do Ústavního soudu Robert Fremr v letech 1983 až 1985 odsoudil přes sto lidí za emigraci. Podle Hilšera tedy nemluvil pravdu, když před Senátem řekl, že nikoho za totality neodsoudil z politických důvodů. Fremrovu kandidaturu na ústavního soudce ve středu schválil Senát.

Ústavní soud čeká výměna dalších soudců. O kandidátech, které navrhl prezident Pavel, má ve středu rozhodnout Senát. Jméno Roberta Fremra ale vzbuzuje kontroverze. Podle serveru Hlídací pes se měl jako soudce podílet na procesu, který zmanipulovala StB. „Měli jsme možnost slyšet pana doktora Fremra, aby nám řekl o své profesní minulosti. Nabyl jsem dojmu, že nám nebyla řečena úplná pravda nebo že byly některé věci zkresleny,“ upozorňuje předseda senátu Miloš Vystrčil z ODS.

Prezident Petr Pavel se nechystá stáhnout nominaci Roberta Fremra na ústavního soudce, pokud se vůči Fremrovi neobjeví nějaká nová skutečnost. Novinářům to v úterý po schůzce na Hradě řekl sám Fremr, který se kvůli medializované soudní kauze tzv. Olšanských hřbitovů z roku 1988 rovněž nechystá vzdát kandidatury. Míní, že pokud by to udělal, potvrdil by, že vědomě spolupracoval s komunistickou StB, což kategoricky odmítá. Senátorům, kteří mají ve středu rozhodovat o jeho nominaci, zaslal otevřený dopis, v němž jim předložil svůj pohled na věc.

Prezident Petr Pavel se v souvislosti s tzv. kauzou Olšanských hřbitovů nechystá stáhnout nominaci Roberta Fremra na ústavního soudce, pokud se vůči Fremrovi neobjeví nějaká nová skutečnost. Novinářům to dnes po schůzce na Hradě řekl sám Fremr, který se kvůli případu z roku 1988 rovněž nehodlá vzdát kandidatury. Míní, že pokud by to udělal, potvrdil by, že vědomě spolupracoval s komunistickou StB, což kategoricky odmítá. Senátorům, kteří mají ve středu o jeho nominaci rozhodovat, zaslal dopis. Předložil v něm svůj pohled na odsouzení trojice mladíků, kteří mimo jiné poškodili pomníky sovětských vojáků.

Iniciativa Hlas Ukrajiny uskutečnila netradiční promítání filmu o ruských zvěrstvech na Ukrajině, které jsou i dílem raket, které dopadají na nevojenské cíle a masakrují civilisty včetně žen a dětí. N…

Řidiči se mohou začít těšit, že se do dvou let projedou po dálnici rychlostí 150 km/h bez obav z pokuty, i když půjde jen o několik vybraných úseků o délce desítek kilometrů, alespoň zpočátku.

Senátní Výbor pro zdravotnictví na včerejší schůzi schválil návrh změny zákoníku práce ve znění předloženém Poslaneckou sněmovnou. Návrh mimo jiné upravuje práci na dohodu či rozsah práce přesčas. Před hlasováním se mezi účastníky schůze o návrhu vedla živá diskuze.

Na pražském Žižkově dnes aktivisté ze skupiny Kaputin vyvěšením transparentu na domu, jenž patří rodině ruského zbrojaře, upozornili na pokračující ruskou agresi na Ukrajině. Žádají zabavení domu a apelují na české úřady, aby důsledněji uplatňovaly sankce vůči ruskému vedení. Akci podpořil také senátor Marek Hilšer, který poslal dopis premiérovi Petrovi Fialovi (ODS) a ministrovi zahraničí Janu Lipavskému (Piráti) s výzvou k uplatnění sankcí.

Na pražském Žižkově dnes aktivisté ze skupiny Kaputin vyvěšením transparentu na domu, jenž patří rodině ruského zbrojaře, upozornili na pokračující ruskou agresi na Ukrajině. Žádají zabavení domu a apelují na české úřady, aby důsledněji uplatňovaly sankce vůči ruskému vedení. Akci podpořil také senátor Marek Hilšer, který poslal dopis premiérovi Petrovi Fialovi (ODS) a ministrovi zahraničí Janu Lipavskému (Piráti) s výzvou k uplatnění sankcí.

Skupina Kaputin se ve středu rozhodla upozornit na to, že manželé Olga a Rostislav Zorikovovi a jejich další příbuzní vlastní a užívají v Praze rozsáhlé nemovitosti a drahé automobily. Jsou to lidé, j…

„Učinili jsme Mirkovi Kalouskovi nabídku, že by mohl kandidovat na Praze 2 do Senátu,“ potvrdil Seznam Zprávám šéf pražské TOP 09 Jiří Pospíšil. Straníci v Lysé nad Labem by exministra financí rádi viděli i v Evropském parlamentu.

Michael Kocáb je velmi výraznou postavou polistopadového období, a tedy je zcela logické, že nemá vřelý vztah k těm, kteří v minulosti vstoupili do strany. Jedním z nich byl i náš současný prezident Petr Pavel. Z jejich vyjádření je zřejmé, že na společný oběd si spolu tito dva pánové asi nezajdou. Zdroj

Prezident Petr Pavel ocenil, že Zdena Mašínová nikdy neuhnula z cesty dané výchovou a rodinnou tradicí.

Prezident Petr Pavel s manželkou Evou ve středu dopoledne navštívili pražskou Smíchovskou střední a průmyslovou školu a gymnázium. Tiskový brífink naplánovaný na 10 hodinu Novinky nabízí živě.

Politici z řad demokratů musí získávat důvěru veřejnosti a oslabovat tak vliv Ruské federace v České republice. Působení senátorky Zwyrtek Hamplové na půdě horní komory Parlamentu se věnuje zbytečná pozornost. „Zřejmé je, že lež a negativní emoce a kontroverze se nejlépe politicky prodávají,“ řekl PrazeIN.cz senátor a bývalý kandidát na post prezidenta Marek Hilšer.

„Nikdy by mě nenapadlo, že toto může někdo ve 21. století na půdě senátu pronést,“ reagoval senátor Jiří Růžička na čtvrteční vyjádření senátorky Jany Zwyrtek Hamplové v horní komoře. Ta navrhla ...

Počet lékařů mezi poslanci, senátory, ale i regionálními zastupiteli je v České republice v porovnání s ostatními evropskými zeměmi velmi vysoký. Je to již tradice, na kterou jsme si zvykli. Přesto můžeme jen stěží nechat bez povšimnutí fakt, že mezi osmičkou kandidátů, kteří se nakonec ucházeli o přízeň voličů v prezidentských volbách, byli hned dva naši kolegové lékaři, členové České lékařské komory, Marek Hilšer a Tomáš Zima. Rozhodli jsme se toho využít a položit jim oběma několik otázek.

Pravidla pro valorizaci důchodů nejsou tabu, měla by ale být schvalována řádně. Tak odůvodnil svůj negativní postoj k vládní novele senátor Marek Hilšer (MHS). Jeho kolega Zdeněk Nytra (ODS) návrh hájil s tím, že jde o výjimečnou situaci. Veřejné finance jsou na tom podle něj tak špatně, že by jinak musel stát omezit jiné služby ohrožených skupin obyvatel, jakými jsou například invalidé nebo matky s dětmi. Členové horní komory Parlamentu o tématu debatovali ve Zprávách Plus na CNN Prima NEWS.

Přestože ústavně-právní i sociální výbor v senátu odmítl vládní novelu o nižší valorizaci penzí, zákon by nakonec mohl projít. Ačkoli jako členové výborů byli proti i někteří senátoři vládní ...

Spolek Milion chvilek před volbami vydal významné prostředky na svůj projekt Demokrat na Hrad. Podle veřejně dohledatelných informací by přitom překročil limit, který může jako třetí strana do kampaně dát. Spolek trvá na tom, že šlo o běžnou činnost spolku. A dohledovému úřadu vyúčtuje pouze jednoznačnou podporu Petra Pavla.

Andrej Babiš v prezidentské kampani vsadil i na náboženskou notu. Dostalo se mu jasného odmítnutí. Ve snaze zneužít církev pro politiku ale nebyl a není sám.

Kdo měl obavy, že sledování průběžných výsledků prezidentských voleb budou nervy, spletl se. Petr Pavel porazil Andreje Babiše stylem start–cíl