Marek Mora

Jak a o kolik letos bude centrální banka zvedat úroky? Kam až posílí koruna a zlevní prudké zdražení hypoték zlevní nemovitosti a bydlení? V pořadu Naše Česko na tyto a další otázky odpoví Marek Mora, viceguvernér České národní banky. Sledujte v 17:30 na TN LIVE.

Ceny v prosinci opět vyrostly. Vedle finančních potíží domácností se tím zvětšilo i riziko, že se tuzemská ekonomika podruhé v krátké době propadne do recese.

Ceny v Česku rychle rostou, což je pro střadatele špatná zpráva. Jejich úspory už inflace neokusuje, ale přímo z nich trhá.

Rok 2022 bude rokem drahoty. Podle Marka Mory, viceguvernéra ČNB, máme to nejhorší zdražování ještě před sebou. Ceny podle něj už brzy mohou vyskočit až o desetinu.

V polovině roku nastoupí do čela České národní banky nový guvernér. Soupeřit o tento prestižní post budou hlavně současní viceguvernéři Tomáš Nidetzký a Marek Mora, ale ve hře je i šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Ostrá ofenziva České národní banky by měla mimo jiné pročistit a zklidnit Divoký západ, který se rozvinul na trhu firemních dluhopisů.

V listopadové prognóze ČNB očekává posílení koruny k hranici 24 korun za euro, a to již ve druhém čtvrtletí roku 2022. "Působí to ani ne tak jako opravdové očekávání, nýbrž jako ilustrace rčení o přání jakožto otci myšlenky," píše ve svém komentáři k očekávání vývoje kurzu korun Martin Lobotka, hlavní analytik Conseq Investment Management.

Bankovní rada ČNB dnes [22.12.] zvýšila dvoutýdenní repo sazbu [2T repo sazbu] o 1 procentní bod na 3,75 procenta. Základní úroková sazba ČNB je tak nejvyšší od roku 2008.

Koruna si v úterý připisovala další zisky. Na silnější úrovně jí pomohlo vyjádření guvernéra České národní banky (ČNB) Jiřího Rusnoka, podle kterého sazby v příštím roce budou spíše poblíž čtyř než tří procent. Naznačil, že centrální banka může zvýšit své základní úrokové sazby ještě nejméně o jeden procentní bod, než klíčová úroková sazba dosáhne v příštím roce svého vrcholu.

Na konci letošního září mělo Česko o takřka 20 tisíc obyvatel méně, než na začátku roku. Pandemická nadúmrtnost je ale na vině jen zčásti. Projevovala se zejména v prvním letošním čtvrtletí, kdy se nákaza onemocněním covid-19 šířila ještě z velké části neproočkovanou populací.

Viceguvernér České národní banky (ČNB) Marek Mora v rozhovoru pro Reuters uvedl, že by centrální banka měla i na svém prosincovém zasedání výrazněji zvýšit úrokové sazby, neboť se stále potýká s vysokou inflací. Sám se bude rozhodovat mezi zvýšením o 50 a 75 bazických bodů. Tak či onak by se tedy podle něho měla dvoutýdenní repo sazba v prosinci dostat nad tři procenta.

Regionální měny včera posilovaly. Nahrálo jim k tomu zklidnění paniky kolem nové mutace omikron i data, která přicházela z regionu a eurozóny. Listopadová inflace opět překvapila ve směru nahoru. V eurozóně se dostala až na historicky nejvyšší úroveň 4,9 procenta meziročně, její jádrová složka pak na 2,6 procenta.

Růst spotřebitelských cen se na podzim nezastaví, a proto byla Česká národní banka nucena na konci září razantně zvýšit úrokové sazby. Museli jsme rychle konat, řekl Právu viceguvernér ČNB Marek Mora.

Většina členů bankovní rady ČNB (České národní banky) bude pravděpodobně na zářijovém zasedání hlasovat pro zvýšení úrokových sazeb o 50 bazických bodů (bb). V tomto smyslu se již dříve vyjádřil Vojtěch Benda, Tomáš Holub, i viceguvernér Marek Mora a dnes pro Deník N také druhý viceguvernér Tomáš Nidetzký.

Hypoteční sazby rostou už od jara, což souvisí s tím, jak se na trhu vyvíjejí mezibankovní úrokové sazby s delší splatností. Kupříkladu pětiletý úrokový swap, který umožňuje zafixovat pevnou úrokovou sazbu, a představuje pro vývoj hypotečních sazeb referenční hodnotu, vystoupal na nejvyšší úroveň za poslední rok a dosahuje 2,38 procenta.

Záleží na tom, jak se to počítá. Různé společnosti, které zveřejňují své reporty o dolarových miliardářích, totiž používají i různé metodologie. Například nedávno zveřejněná výroční zpráva World Wealth Report společnosti Capgemini uvádí, že počet dolarových milionářů vloni celosvětově vzrostl o 6,3 procenta a překonal hranici 20 milionů lidí.

Viceguvernér České národní banky (ČNB) Marek Mora dnes pro agenturu Bloomberg uvedl, že se podle jeho názoru zvýšily šance na to, že centrální banka na svém následujícím zasedání 30. září zvýší úrokové sazby o půl procentního bodu. Důvodem je především nárůst inflace, která v srpnu dále zrychlila na 4,1 procenta a byla nejvyšší od listopadu 2008.

Pražská burza dnes poprvé od dubna 2010 zakončila nad 1300 body. Index PX vzrostl o 0,53 procenta na 1301,98 bodu. Vzhůru burzu táhly zejména akcie energetické společnosti ČEZ a Erste Bank. Vyplývá to z informací burzy a makléřů. Česká koruna dnes mírně zpevnila k euru, výrazněji oslabila vůči dolaru.

Ještě v září Česká centrální banka zvedne úrokové sazby, odhadl viceguvernér ČNB Marek Mora. On sám nadnesl zvýšení hned o půl procentního bodu. Navýšení by mělo pomoci zvládnout nečekané zrychlení inflace.

Pomohlo by na cestě z bytové krize další zdanění bytů? Odborníci se neshodnou. Jedno město už však odpověď zná - do městské pokladny kanadského Vancouveru přinesla změna miliony, ale pořád to nestačí.

Koruna v závěru týdne oslabila k euru nepatrně o dva haléře na 25,39 Kč/EUR. Vůči dolaru naopak česká měna ve srovnání se čtvrtečním závěrem zpevnila o deset haléřů, v 17:00 se podle serveru Patria Online obchodovala za 21,53 Kč/USD. Pražskou burzu ani pátek třináctého do červených čísel neposlal.

Bankéři z centrální banky si při srpnovém hlasování o úrocích zopakovali červnové zasedání. Hlasy pro důraznější zvýšení i pro zachování sazeb se nezměnily.

Máloco si přeje Andrej Babiš jako to, aby to byl přesně za rok právě on, kdo bude stát v čele Česka, jež od července 2022 převezme na půl roku předsednictví Evropské unii. Znamenalo by to totiž jediné: že vyhrál volby, respektive, že to byl on, kdo po letošních podzimních volbách sestavil vládu.

Trend levných hypoték a s tím spojený velký zájem o půjčky na bydlení je zřejmě u konce. Česká národní banka se totiž podle odborníků chystá zvednout úrokové sazby, i když by výsledek měl být velmi těsný. Jednotliví členové rady centrální banky se ke svému rozhodnutí před jednáním nevyjadřují, přesto je to zřejmé z vysoké inflace, která v květnu dosáhla 2,9 procenta. Pokud by centrální banka ke zvýšení úrokových sazeb přistoupila, bylo by to poprvé od koronavirové krize.

Průměrná sazba hypoték se podle dnešních dat Fincentrum Hypoindex vrátila už v květnu nad úroveň dvou procent, kde byla naposledy byla loni v říjnu. Doba ultralevných levných hypoték je definitivně pryč.

Česká měna se aktuálně obchoduje pod hranicí 25,40 koruny za euro a plánované zpřísňování měnové politiky Českou národní bankou ji může poslat ještě výš.

Martin Jašminský komentuje dění v českém byznysu a vybírá zprávy, které byste neměli minout. Přinášíme vám webovou podobu newsletteru Cash Only – přihlaste se k odběru a pošleme vám ho každý týden do e-mailu.

V tomto textu se podíváme snad na jediný náznak skutečné argumentace, kterou viceguvernér České národní banky Marek Mora v průběhu svých vystoupení v souvislosti s centrálními bankami a s klimatickou krizí používá a totiž jeho otázka, proč by centrální banky měly považovat zrovna klimatickou krizi za výjimečnou, aby byla hodna jejich pozornosti - citujme tedy znova pana viceguvernéra:

V tomto díle seriálu o České národní bance a klimatické změně budu pokračovat v analýze citátů pana viceguvernéra Marka Mory a úvahách ČNB.

Stát hospodařil za prvních pět měsíců letošního roku s deficitem 255 miliard korun. Celkové příjmy poklesly meziročně o 3,3 procenta a výdaje naopak vzrostly o 10,8 procenta. Meziměsíční zhoršení je jen lehce nižší, než jsme viděli v dubnu. To přitom bylo nejhlubší v letošním roce. Za prohloubením deficitu státního rozpočtu stojí na příjmové straně i nadále zejména nepřímé daně.

Za prvních pět měsíců letošního roku překročil deficit státního rozpočtu už poloviny celoročního plánu. Schodek se na konci května vyšplhal už na 255 miliard korun a stává se tak nejhorším výsledkem tohoto měsíce v historii ČR. Pokořil tak loňský výsledek, který byl o necelých sto miliard nižší.

Ceny nemovitostí sviští závratným tempem pandemii navzdory. V zajímavých lokalitách jsou byty nadhodnocené až o čtvrtinu, jinde o pětinu, odhaduje centrální banka. Zdaňte druhé a třetí byty, vyzývá centrální bankéř Marek Mora.

Už jste někdy slyšeli o programech, jimž se říká „minery“? Jde o škodlivé programy, jejichž jediným účelem je krást kryptoměny z napadených počítačů. Uživatelé si takový program často nainstalují nevědomky a on pak začne pomalu posílat různé typy kryptoměn útočníkům. Ztráty jdou v některých případech až do milionů korun, informovala redakci společnost Kaspersky, která se zaměřuje na kybernetickou bezpečnost.

Firma neodpověděla. Ministerstvo průmyslu a obchodu také ne. K prvnímu směřoval dotaz, jak daleko je kunovická společnost Evektor se svým letounem EV-55. K druhému, zda státní granty byly využity nebo vráceny. V obou případech nejde o miliony, nýbrž o stovky milionů. Ty Evektor „vymámil“ prostřednictvím ministerstva od daňových poplatníků.

Viceguvernér ČNB Marek Mora v rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl, že se již blíží okamžik, kdy centrální banka začne zvyšovat úrokové sazby. To, zda k tomu dojde v červnu nebo až v srpnu, je podle něj nyní těžké říct. Mora by přitom se zpřísňováním měnové politiky začal ve chvíli, kdy bude proočkována podstatná část obyvatelstva.

Mezi lidmi je po vynucené pauze v nakupování enormní množství peněz. Česká národní banka počká, až bude Česko proočkované, a pak peníze zdraží, řekl SZ Byznys viceguvernér Marek Mora.

Většina členů bankovní rady České národní banky (ČNB) se na jednání minulý týden shodla, že se výrazně přiblížilo rozhodování rady o zvýšení úrokových sazeb. V této souvislosti viceguvernér ČNB Marek Mora a člen rady Tomáš Holub upozornili, že nové prognóze centrální banky odpovídá zvýšení sazeb již na dalším jednání rady na konci června. Vyplývá to ze zveřejněného záznamu z jednání bankovní rady ČNB ve čtvrtek 6. května. Rada tehdy nechala jednomyslně úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba tak zůstala na 0,25 procenta. S novou prognózou ČNB je konzistentní nejprve stabilita tržních úrokových sazeb následovaná jejich nárůstem zhruba od poloviny letošního roku.

Přehled nejdůležitějších událostí z českého i světového byznysu z pátku 26. března.

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok si loni ve své funkci vydělal 4,194 milionu korun čistého, tedy 349.475 korun měsíčně. V hrubém vyjádření představovala jeho mzda 5,85 milionu korun. Informovala o tom ČNB ve své roční zprávě o hospodaření za loňský rok, kterou zveřejnila na internetu. Průměrná měsíční mzda v celé ČR byla loni podle Českého statistického úřadu 35.611 korun.

I když se centrální bankéři do politických témat obvykle pouštějí neradi, podle viceguvernéra ČNB Marka Mory jsou situace, kdy „stabilita ve veřejných financích může do budoucna ohrozit i měnovou politiku“, což už je ryzí doména ČNB. Takový případ tu vidí teď. „Na makroúrovni máme povinnost poukazovat na jistá rizika, dostáváme-li se, jako je to nyní, do mezních situací,“ říká Mora.

Rychlý přehled nejdůležitějších událostí, které se v byznysu odehrály doma i ve světě v úterý 16. února.

Česká národní banka loni zvýšila zisk na rekordních 91,9 miliardy korun. O rok dříve centrální banka vykázala zisk 57,9 miliardy korun. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů o bilanci ČNB. Dosud nejvyšší zisk měla ČNB v roce 2013, a to 73,1 miliardy korun.

Úkolem ČNB je zajištění především cenové a finanční stability, nikoli tvorba zisku. Odvedení dividendy do státního rozpočtu je sice legitimní, ale momentálně není možné.

S viceguvernérem České národní banky o zadlužování i o tom, kdy přijde ten správný čas na přijetí eura.

Podle centrální banky „stojí“ aktuálně splácení 15 procent všech úvěrů v české ekonomice. „To není příliš,“ říká k půjčkám v moratoriu viceguvernér ČNB Marek Mora. Důležité bude, kolik dlužníků s koncem října zase začne platit.

Tohle nás tento týden v redakci zaujalo: Česká pobočka ruské Sberbank informovala, že od října přichází na trh s nabídkou bonusových úrokových sazeb ve výši 1,99 % ročně. Získá ji prý každý, kdo si požádá během října a listopadu o Fér Půjčku či o Fér Konsolidaci. Sazbu podle tiskové zprávy banky dostanou všichni klienti pro všechny výše úvěrů od padesáti tisíc do jednoho milionu korun, kteří mají dobrou platební morálku.

V dnešní aukci státních dluhopisů Ministerstvo financí získalo dalších pět miliard korun, což odpovídá dříve zveřejněnému plánu. Investoři opět poptávali vyšší objem, a to až 11,9 mld. Kč. Již tradičně byl větší zájem o kratší ze dvou dnes nabízených státních dluhopisů se splatnostmi jedenáct a dvacet let.

Tuzemské stavebnictví se ani v srpnu nevzpamatovalo tak, jak se to po jarním úderu koronaviru podařilo většině jiných odvětví. Meziročně byla stavební produkce stále o zhruba desetinu níže. Podnikatele ve stavebnictví proto svírá nejistota ohledně dalšího vývoje koronavirové pandemie.

Jednou z hlavních obětí letošní koronavirové krize je české stavebnictví. Slibně rozjetý segment hned na počátku hlavní sezony brutálně přerušil jarní ekonomický lockdown a od té doby tato důležitá součást celé ekonomiky jen strádá. Už několik měsíců v řadě pozorujeme dvouciferný meziroční propad stavebnictví.

Stát by měl využít volné stavební kapacity a naplno rozjet výstavbu dopravních komunikací. Díky výraznému růstu státních investic může dojít ke stabilizaci stavební produkce. Lépe fungující doprava navíc podpoří hospodářský rozvoj naší země.

Tuzemský průmysl v srpnu zklamal. Propadal se v meziročním pohledu výrazněji než v červenci. Obecně se čekal slabší srpnový propad, než k jakému došlo. Ovšem tento vývoj jde ruku v ruce s vývojem průmyslové výroby v okolních zemích, která například v Německu v srpnu rovněž zklamala.

Podle statistik České národní banky (ČNB) tuzemské bankovní domy odložily splátky u téměř 359 tisíců úvěrů, přičemž moratorium na splátky končí na konci října. Dvě třetiny Čechů si v tuto chvíli myslí, že by plošná možnost odkladu neměla být prodlužována, a to zejména z důvodu, že není dobré si zvykat na neplacení svých závazků a dluhy se mají platit, vyplynulo z průzkumu Česká bankovní asociace (ČBA).

Podle analýzy společnosti Aures Holdings české inzertní portály v září nabízely zájemcům o ojetý automobil celkem 104 881 vůz. Autotržiště Carvago, které se na začátku října otevřelo koncovým zákazníkům, ojetin nabízí téměř desetkrát víc, tedy téměř jeden milion. Z tohoto množství lze nalézt požadovaný vůz doslova na pár kliknutí.

Rozhovor pro internetový server Seznam Zprávy dnes poskytl centrální bankéř Marek Mora. Na dotaz, které další nástroje může Česká národní banka (ČNB) použít, odpověděl, že sazby se dají snižovat víc než jen na nulu, je možné jít i do záporu. Uvažovat lze podle něj také o kvantitativním uvolňování přes nákupy vládních dluhopisů.

„Všichni doufají, že nás teď čeká už jen cesta nahoru,“ tvrdí viceguvernér České národní banky Marek Mora uprostřed druhé vlny pandemie. „Na dně už jsme byli,“ říká pro Seznam Zprávy, hlavně nezavřít ekonomiku jako na jaře.

Většina členů Bankovní rady České národní banky souhlasila s tím, že pokračující svižný růst cen zřejmě odráží snahu firem kompenzovat si výpadek příjmů z období administrativního uzavření ekonomiky a související růst nákladů. Členové bankovní rady se také shodovali na tom, že tento faktor je dočasný. Vyplývá to z dnes zveřejněného záznamu z jednání rady.

Členové bankovní rady České národní banky se shodli na tom, že v aktuální situaci není potřeba dále uvolňovat měnovou politiku. Její razantní uvolnění, k němuž došlo na minulých jednáních, bylo podle většiny z nich adekvátní a vytváří dostatečně uvolněné měnové podmínky odpovídající situaci. Vyplývá to z dnes zveřejněného záznamu z jednání rady.

Guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok si v loňském roce vydělal přes 4,077 milionu čistého. Jeho roční hrubá mzda dosahovala téměř 5,69 milionu korun. Vyplývá to z roční zprávy o výsledku hospodaření centrální banky. Všichni členové bankovní rady si za rok vydělali více než 2,7 milionu čistého a jejich hrubá mzda přesahovala 3,8 milionu korun.