Marek Mora

Bývalý viceguvernér České národní banky (ČNB) Marek Mora se k 1. dubnu stane náměstkem ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). Mora se na ministerstvu bude zabývat mimo jiné mezinárodními vztahy, finančními trhy a veřejnými rozpočty.

Bývalý viceguvernér České národní banky (ČNB) Marek Mora se k 1. dubnu stane náměstkem ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). Ministerstvo o tom dnes informovalo v tiskové zprávě.

Bývalý viceguvernér České národní banky (ČNB) Marek Mora se od 1. dubna stane novým náměstkem ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). Resort financí to ve čtvrtek uvedl v krátkém tiskovém prohlášení.

Novými členy bankovní rady České národní banky (ČNB) se dnes stávají bývalý ředitel Exportní a garanční pojišťovací společnosti (EGAP) Jan Procházka (na snímku zcela vpravo) a dosavadní vedoucí úřadu Národní rozpočtové rady Jan Kubíček (druhý zprava). V sedmičlenné radě nahradili viceguvernéra Marka Moru a člena rady Oldřicha Dědka, kterým skončil šestiletý mandát. Na pozici viceguvernéra uvolněnou Morou se ode dneška posouvá člen rady Jan Frait (druhý zleva).

Koruna vůči euru tento týden vůbec poprvé od roku 2008 posílila na hodnotu 23,65 CZK/EUR. Stalo se tak po oznámení lednové inflace [10.2.]. Jak ale vyplývá z posledního jednání bankovní rady ČNB, další směřování koruny není vůbec jisté.

Bankovní rada České národní banky podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Na stejné úrovni je od loňského června. Podle guvernéra ČNB Aleše Michla rada na příštím jednání zváží, zda sazby ponechá na současné úrovni, nebo je zvýší. Analytici ale další růst sazeb neočekávají.

Průměrný kurz koruny pro letošní rok Česká národní banka očekává na úrovni 24,50 koruny za euro. Je připravena ji podpořit intervencemi, zopakoval po jednání bankovní rady guvernér ČNB Aleš Michl.

Bankovní rada ČNB ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na sedmi procentech, diskontní sazba na šesti a lombardní na osmi procentech. Banka také zlepšila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok. Očekává pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 0,3 procenta. V listopadové prognóze předpokládala, že se výkonnost ekonomiky sníží o 0,7 procenta. Centrální banka ale zhoršila výhled letošní inflace.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Na stejné úrovni je od loňského června. Podle guvernéra ČNB Aleše Michla rada na příštím jednání zváží, zda sazby ponechá na současné úrovni, nebo je zvýší. Analytici ale další růst sazeb neočekávají. ČNB dnes také zveřejnila hospodářskou prognózu, v níž očekává letos pokles hrubého domácího produktu o 0,3 procenta a průměrnou inflaci 10,8 procenta. V listopadu čekala pro letošek pokles HDP o 0,7 procenta a průměrnou inflaci 9,1 procenta.

Důvodem pro zvýšení základní úrokové sazby České národní banky (ČNB) by mohlo být případné výrazné zdražení zboží a služeb při lednových změnách ceníků nebo proinflační působení vládní fiskální politiky. ČNB by ke zpřísnění měnové politiky mohla sáhnout i v případě, že by zahraniční centrální banky dost nezvyšovaly své sazby a hrozilo by dovážení zahraniční inflace. Vyplývá to ze záznamu z prosincového jednání bankovní rady ČNB, který centrální banka dnes zveřejnila. Základní úroková sazba je od června na sedmi procentech, bankovní rada ji ani v prosinci nezměnila.

Sazby České národní banky by měly zůstat po většinu příštího roku stabilní na současných sedmi procentech. Tato prognóza má však svá rizika, přičemž aktuálně nás zajímají především ta proinflační. A jedním z nich je riziko odukotvení inflačních očekávání.

Bankovní rada České národní banky na dnešním jednání opět ponechala základní úrokové sazby beze změny. Dvoutýdenní repo sazba zůstává na sedmi procentech, diskontní sazba na šesti a lombardní sazba na osmi procentech.

Pro ponechání základní úrokové sazby na sedmi procentech ve středu hlasovalo pět ze sedmi členů bankovní rady České národní banky (ČNB). Na příštím jednání bankovní rady v únoru 2023 se rozhodne o tom, zda centrální banka sazby zvýší, nebo je nechá na současné úrovni. Vyplývá to z vyjádření guvernéra ČNB Aleše Michla na tiskové konferenci po jednání rady.

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 7 %, diskontní sazba na 6 % a lombardní sazba na 8 %.

Žádné překvapení se s koncem roku nekoná. ČNB na středečním zasedání ponechala úroky počtvrté v řadě beze změny. Hlavní sazba tak od 22. června zůstává na sedmi procentech.

Prezident Zeman si během svého druhého prezidentského mandátu doskládal radu České národní banky. Chvilku si na to musel počkat, jelikož mandát členů rady je šestiletý. Ale nakonec se mu to těsně před vypršením svého vlastního prezidentského mandátu povedlo.

Novými členy bankovní rady České národní banky (ČNB) se od 13. února stanou šéf EGAP Jan Procházka a vedoucí úřadu Národní rozpočtové rady Jan Kubíček. Ve funkcích nahradí Marka Moru a Oldřicha Dědka. Nové členy ve středu jmenoval prezident Miloš Zeman. Ke stejnému dni se také dosavadní člen rady Jan Frait stane novým viceguvernérem. V této funkci nahradí Moru.

Novými členy bankovní rady České národní banky se od 13. února stanou dosavadní ředitel Exportní a garanční pojišťovací společnosti (EGAP) Jan Procházka a vedoucí úřadu Národní rozpočtové rady Jan Kubíček. Ke stejnému dni se dosavadní člen rady Jan Frait stane viceguvernérem. Všechny ve středu jmenoval prezident Miloš Zeman. Procházka a Kubíček nahradí dosavadního viceguvernéra Marka Moru a člena rady Oldřicha Dědka, kterým končí šestileté funkční období.

Prezident obměňuje radu České národní banky, která mimo jiné rozhoduje o tom, jak drahé budou úvěry a hypotéky. Mandát končí viceguvernérovi Marku Morovi a radnímu Oldřichu Dědkovi.

Máme za sebou rok největšího pádu životní úrovně a zdražování v historii České republiky. Jak ven z této pasti? A co čekat od roku příštího? V Salonu Týdeníku Echo hledají odpovědi viceguvernér České národní banky Marek Mora, jeho předchůdce ve funkci a současný šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl a hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Debata se uskutečnila 13. prosince ve čtyři hodiny odpoledne. Ještě před embargem na vyjádření členů bankovní rady před měnovým zasedáním.

Marek Mora a Tomáš Holub jsou dva členové bankovní rady České národní banky, kteří jako jediní v sedmičlenné radě hlasují pro zvýšení základních úrokových sazeb. V podcastu FinTag.cz Marek Mora říká, proč je důležité sazby dál zvýšit.

Mezinárodní měnový fond zveřejnil doporučení české mise pro Českou republiku. V nich České národní bance [ČNB] doporučuje zvýšit úrokové sazby. A vládě pak přestat utrácet na plošných podpůrných opatřeních.

Na globálních trzích v pondělí rezonovaly hlavně obavy o další vývoj covidu v Číně. Nervozitu vyvolala série hlášených úmrtí, což by mohlo vyústit v opětovné zpřísnění protipandemických opatření, případně odložení konce politiky tzv. nulové tolerance, který se očekává příští rok. Investoři proto hledali útočiště hlavně v americkém dolaru, který tak týden otevřel posílením, k euru o zhruba 0,7 procenta na 1,025 USD/EUR.

Češi mají za sebou měsíce rekordně rychlého zdražování. Ceny strmě vyrostly téměř u všeho, podle expertů ale máme vrchol inflace téměř za sebou. Kdy začne zdražování brzdit?

Bankovní rada České národní banky (ČNB) na svém čtvrtečním jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Hlavní sazba tak nadále zůstává na sedmi procentech.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes podle očekávání ponechala úrokové sazby na sedmi procentech. Pro zachování výše sazeb, která platí od 22. června, bylo pět členů rady, dva hlasovali pro zvýšení na 7,75 procenta. Podle guvernéra ČNB Aleše Michla sice se zvýšením sazeb počítal základní scénář makroekonomické prognózy, většina rady ale upřednostnila snahu zachovat stabilní podmínky pro ekonomiku. ČNB dnes také představila novou ekonomickou prognózu, která počítá s letošním růstem HDP o 2,2 procenta a s poklesem o 0,7 procenta v roce 2023. Proti srpnové prognóze banka svůj výhled zhoršila.

Pro ponechání úrokových sazeb na dosavadní úrovni sedm procent hlasovalo na posledním zasedání bankovní rady České národní banky (ČNB) minulý týden pět členů, zvýšit sazby o 0,75 procentního bodu naopak chtěli Marek Mora a Tomáš Holub. Vyplývá to z dnes zveřejněného záznamu jednání. Sazby rada zvyšovala v první polovině roku kvůli rostoucí inflaci.

Centrální banky by měly opustit strategii přehřátí ekonomiky. Měly by se vrátit zpět ke kořenům a reagovat na rizika odukotvení inflačních očekávání. Takové je poselství Tomáše Holuba z ČNB. Ten dlouhodobě volá po dalším zvýšení úroků, většina bankovní rady jej ale ani na zářijovém zasedání nevyslyší.

Bankovní rada České národní banky se na srpnovém zasedání soustředila více na politickou než měnovou část.

Inflace už třetí měsíc v řadě zpomaluje. Ceny v srpnu proti loňsku vyskočily o 17,2 %. Bude to argument pro Českou národní banku, aby koncem měsíce opět nezvýšila úrokové sazby? Rozebereme živě s centrálním bankéřem Markem Morou.

Česká národní banka (ČNB) v pátek zveřejnila zápis z měnově-politického jednání své bankovní rady v minulém týdnu. Podle očekávání z něj plyne, že pro růst základní úrokové sazby, a to z úrovně sedmi na osm procent, zvedli ruku viceguvernér Marek Mora a radní Tomáš Holub.

Česká národní banka v pátek zveřejnila zápis z měnověpolitického jednání bankovní rady minulý týden. Podle očekávání z něj plyne, že pro růst základní úrokové sazby, a to z úrovně sedmi na osm procent, zvedli ruku viceguvernér Marek Mora a radní Tomáš Holub. Oba ale nabízeli kompromis. Byli ochotni přistoupit na zvýšení v menším rozsahu než o jeden procentní bod. I tento kompromis ale zbylá pětice radních, včetně guvernéra Aleše Michla, odmítla.

Bankovní rada České národní banky na svém srpnovém zasedání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Jednala poprvé v čele s novým guvernérem Alešem Michlem, který je odpůrcem předchozího zvyšování sazeb. Nicméně lze očekávat, že další růst sazeb přijde na podzim.

Čím méně si budou členové bankovní rady svazovat křídla neuváženými sliby, tím se jim bude v těžkých podmínkách lépe kormidlovat.

Jestřábi Marek Mora a Tomáš Holub zůstali v menšině. Noví členové bankovní rady se přiklonili k holubičí rétorice svého guvernéra.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek rozhodla ponechat základní úrokovou sazbu na stávající úrovni sedmi procent. Jde o výsledek, který čekala zhruba polovina expertů oslovených agenturou Bloomberg.

Blíží se první měnověpolitické zasedání bankovní rady České národní banky (ČNB) poté, co se změnilo obsazení tří ze sedmi jejích členů. Finanční trhy se nacházejí v mírné nejistotě a jen odhadují, zda se změní kurs měnové politiky, nebo bude pokračovat zvyšování sazeb. Experti se ale spíše kloní k názoru, že růst úroků bude zastaven. Alespoň na nějakou dobu.

Pro sražení inflace je nutné udělat cokoliv, ozývá se z části nové bankovní rady centrální banky. Nad tím, jak se „nová“ ČNB pod vedením guvernéra Aleše Michla směrem ke krocení rychlého zdražování postaví, visí otazníky. Ostré výroky ale zaznívají od viceguvernérů. Podle Marka Mory je restriktivní politika jedinou účinnou léčbou, bezbolestná cesta z drahoty totiž neexistuje. Eva Zamrazilová je sice o něco mírnější, varuje ale před vysokým navyšováním mezd, jinak by totiž agresivní chování…

V éře velkého zdražování jsme zemí, která zažívá jednu z nejvyšších inflací v Evropě. V této atmosféře se zásadně mění vedení centrální banky. Není jasné, jestli většina centrálních bankéřů bude připravena proti zdražování tak jako dosud zasahovat zvyšováním úroků. Viceguvernér Marek Mora je přesvědčen, že je to jediná cesta k udržení růstu cen pod kontrolou. V rozhovoru pro Týdeník Echo to dokládá interní analýzou ČNB.

Viceguvernér ČNB Marek Mora v komentáři vysvětluje nebezpečí vysoké inflace. Zdůrazňuje, že boj proti rychlému růstu cen vedou hlavně centrální banky, ale pomoc od vlád i lidí, kteří snesou krátkodobé zchudnutí, se víc než hodí.

Zvýší Česká národní banka (ČNB) opět základní úrokovou sazbu? Jak ovlivňuje jednání bankovní rady její personální složení? Co způsobuje růst inflace a kdy se její výše přiblíží inflačnímu cíli centrální banky? Pro Radiožurnál odpovídá viceguvernér centrální banky Tomáš Nidetzký.

Je Česká republika připravena vstoupit do eurozóny? Co může změnit negativní postoj Čechů k přijetí eura a vstoupí ČR nakonec do eurozóny „ze zoufalství“?

Česká měna dnes nereagovala na zpřesněné údaje o českém hrubém domácím produktu (HDP) ani informace z České národní banky. K euru stagnovala na 24,73 Kč/EUR. Vůči dolaru koruna smazala pondělní zisky a oslabila o 15 haléřů na 23,09 Kč/USD. Vyplývá to z údajů serveru Patria Online a vyjádření analytiků. Pražská burza oslabovala, index PX klesl o 0,79 procenta na 1309,88 bodu. Dolů ho stáhly zejména akcie Monety a Komerční banky, rostl ČEZ.

Viceguvernér České národní banky (ČNB) Marek Mora v rozhovoru pro Právo řekl, že cílem centrální banky je dosáhnout co nejdříve stabilní a nízké inflace. Proto je podle něho pravděpodobné, že se úrokové sazby zvýší i v červnu.

Prezident Miloš Zeman jmenoval nového guvernéra České národní banky. Stane se jím člen bankovní rady Aleš Michl.

Novým guvernérem České národní banky (ČNB) bude od července Aleš Michl. Dnes ho do funkce jmenoval prezident Miloš Zeman.

Prezident Miloš Zeman už podle zatím neoficiálních informací vybral nového guvernéra. Měl by se jím stát současný člen bankovní rady Aleš Michl, píší Seznam Zprávy s odkazem na zdroje obeznámené s jednáním prezidenta s jednotlivými kandidáty.

Prezident Miloš Zeman staví ekonomickou kompetenci ve svém žebříčku velmi vysoko. Rád o ní mluví a svým rivalům naopak vytýká její nedostatek. Bývalo i pravidlem, že Zeman novináře před rozhovory zkoušel ze základních ekonomických pojmů typu: „Víte, co je to stagflace?“ Právě tato otázka je nyní velmi aktuální – i s ohledem na nadcházející proměnu bankovní

Novým guvernérem České národní banky (ČNB) má být od 1. července nynější člen její bankovní rady Aleš Michl. Uvedl to dnes server Seznam Zpráv, kterému neoficiální informaci potvrdily zdroje obeznámené s jednáním prezidenta Miloše Zemana s jednotlivými kandidáty. Podle těchto zdrojů má Zeman oznámit jmenování Michla, který je považován za odpůrce zvyšování úrokových sazeb, v nejbližších dnech. Současnému guvernérovi Jiřímu Rusnokovi v červnu končí druhý mandát a znovu kandidovat nemůže. Reakci Michla ČTK zjišťuje.

I kdyby V. Dlouhý nebyl jmenován guvernérem, jeho vstup do bankovní rady je prakticky jistý, ať už na jakoukoliv pozici.

V nejužším výběru na guvernéra České národní banky se ocitli čtyři kandidáti. Šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý, viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký, radní Aleš Michl a stále není ze hry ani viceguvernér Marek Mora.

Někdo ze současných viceguvernérů, člověk zvenčí nebo bývalý český prezident. To je okruh adeptů na funkci guvernéra České národní banky, k jehož obměně dojde na přelomu června a července. Současný šéf ČNB Jiří Rusnok totiž svůj mandát již nemůže obhájit, a tak se hledá jeho nástupce. Jmenovat ho může pouze prezident České republiky Miloš Zeman, který svůj výběr nemusí s nikým konzultovat, ani k němu nepotřebuje souhlas Parlamentu nebo vlády.

Pro ponechání úrokových sazeb beze změny hlasovali na zasedání bankovní rady ve čtvrtek 31. března opět její členové Aleš Michl a Oldřich Dědek. Zbylých pět členů rady hlasovalo pro zvýšení základní úrokové sazby o 0,5 procentního bodu na pět procent. Vyplývá to ze záznamu z jednání, který dnes ČNB zveřejnila. Pro sazby beze změny hlasovali Michl a Dědek již na zasedání v září, v listopadu, v prosinci i v únoru. Sazby rada ČNB zvyšuje kvůli rostoucí inflaci.

Sedmičlenná Bankovní rada České národní banky (ČNB) bojuje s inflací, jak může. V první řadě zvyšováním úrokových sazeb a posilováním koruny, v druhé pak, na poslední stránce výroční zprávy, kde tuzemská centrální banka oznámila zmrazení základních mezd a odměn bankovní rady pro rok 2022 na úrovni roku 2020, tedy již třetím rokem v řadě.

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok si loni ve své funkci vydělal 4,3 milionu korun čistého, což odpovídá hrubé mzdě 5,9 milionu korun. Meziročně se jeho čistý příjem zvýšil zhruba o 114.000 korun. Informovala o tom Česká národní banka ve své roční zprávě o hospodaření za loňský rok, kterou předložila do Sněmovny. Průměrná hrubá mzda v celé ČR loni podle posledních údajů Českého statistického úřadu představovala 37.839 korun.

Zatímco první týdny po vypuknutí ozbrojeného konfliktu na Ukrajině byly na finančních a komoditních trzích ve znamení vysoké volatility, tento týden byl prvním, který se vyznačoval výrazným snížením kolísavosti. K poklidnějšímu vývoji na akciových i devizových trzích přispěla absence zásadních informací z fronty i relativně nezajímavý ekonomický kalendář.