Marek Mora

Bankovní rada České národní banky na svém srpnovém zasedání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Jednala poprvé v čele s novým guvernérem Alešem Michlem, který je odpůrcem předchozího zvyšování sazeb. Nicméně lze očekávat, že další růst sazeb přijde na podzim.

Čím méně si budou členové bankovní rady svazovat křídla neuváženými sliby, tím se jim bude v těžkých podmínkách lépe kormidlovat.

Jestřábi Marek Mora a Tomáš Holub zůstali v menšině. Noví členové bankovní rady se přiklonili k holubičí rétorice svého guvernéra.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek rozhodla ponechat základní úrokovou sazbu na stávající úrovni sedmi procent. Jde o výsledek, který čekala zhruba polovina expertů oslovených agenturou Bloomberg.

Blíží se první měnověpolitické zasedání bankovní rady České národní banky (ČNB) poté, co se změnilo obsazení tří ze sedmi jejích členů. Finanční trhy se nacházejí v mírné nejistotě a jen odhadují, zda se změní kurs měnové politiky, nebo bude pokračovat zvyšování sazeb. Experti se ale spíše kloní k názoru, že růst úroků bude zastaven. Alespoň na nějakou dobu.

Pro sražení inflace je nutné udělat cokoliv, ozývá se z části nové bankovní rady centrální banky. Nad tím, jak se „nová“ ČNB pod vedením guvernéra Aleše Michla směrem ke krocení rychlého zdražování postaví, visí otazníky. Ostré výroky ale zaznívají od viceguvernérů. Podle Marka Mory je restriktivní politika jedinou účinnou léčbou, bezbolestná cesta z drahoty totiž neexistuje. Eva Zamrazilová je sice o něco mírnější, varuje ale před vysokým navyšováním mezd, jinak by totiž agresivní chování…

V éře velkého zdražování jsme zemí, která zažívá jednu z nejvyšších inflací v Evropě. V této atmosféře se zásadně mění vedení centrální banky. Není jasné, jestli většina centrálních bankéřů bude připravena proti zdražování tak jako dosud zasahovat zvyšováním úroků. Viceguvernér Marek Mora je přesvědčen, že je to jediná cesta k udržení růstu cen pod kontrolou. V rozhovoru pro Týdeník Echo to dokládá interní analýzou ČNB.

Viceguvernér ČNB Marek Mora v komentáři vysvětluje nebezpečí vysoké inflace. Zdůrazňuje, že boj proti rychlému růstu cen vedou hlavně centrální banky, ale pomoc od vlád i lidí, kteří snesou krátkodobé zchudnutí, se víc než hodí.

Zvýší Česká národní banka (ČNB) opět základní úrokovou sazbu? Jak ovlivňuje jednání bankovní rady její personální složení? Co způsobuje růst inflace a kdy se její výše přiblíží inflačnímu cíli centrální banky? Pro Radiožurnál odpovídá viceguvernér centrální banky Tomáš Nidetzký.

Je Česká republika připravena vstoupit do eurozóny? Co může změnit negativní postoj Čechů k přijetí eura a vstoupí ČR nakonec do eurozóny „ze zoufalství“?

Česká měna dnes nereagovala na zpřesněné údaje o českém hrubém domácím produktu (HDP) ani informace z České národní banky. K euru stagnovala na 24,73 Kč/EUR. Vůči dolaru koruna smazala pondělní zisky a oslabila o 15 haléřů na 23,09 Kč/USD. Vyplývá to z údajů serveru Patria Online a vyjádření analytiků. Pražská burza oslabovala, index PX klesl o 0,79 procenta na 1309,88 bodu. Dolů ho stáhly zejména akcie Monety a Komerční banky, rostl ČEZ.

Viceguvernér České národní banky (ČNB) Marek Mora v rozhovoru pro Právo řekl, že cílem centrální banky je dosáhnout co nejdříve stabilní a nízké inflace. Proto je podle něho pravděpodobné, že se úrokové sazby zvýší i v červnu.

Prezident Miloš Zeman jmenoval nového guvernéra České národní banky. Stane se jím člen bankovní rady Aleš Michl.

Novým guvernérem České národní banky (ČNB) bude od července Aleš Michl. Dnes ho do funkce jmenoval prezident Miloš Zeman.

Prezident Miloš Zeman už podle zatím neoficiálních informací vybral nového guvernéra. Měl by se jím stát současný člen bankovní rady Aleš Michl, píší Seznam Zprávy s odkazem na zdroje obeznámené s jednáním prezidenta s jednotlivými kandidáty.

Prezident Miloš Zeman staví ekonomickou kompetenci ve svém žebříčku velmi vysoko. Rád o ní mluví a svým rivalům naopak vytýká její nedostatek. Bývalo i pravidlem, že Zeman novináře před rozhovory zkoušel ze základních ekonomických pojmů typu: „Víte, co je to stagflace?“ Právě tato otázka je nyní velmi aktuální – i s ohledem na nadcházející proměnu bankovní

Novým guvernérem České národní banky (ČNB) má být od 1. července nynější člen její bankovní rady Aleš Michl. Uvedl to dnes server Seznam Zpráv, kterému neoficiální informaci potvrdily zdroje obeznámené s jednáním prezidenta Miloše Zemana s jednotlivými kandidáty. Podle těchto zdrojů má Zeman oznámit jmenování Michla, který je považován za odpůrce zvyšování úrokových sazeb, v nejbližších dnech. Současnému guvernérovi Jiřímu Rusnokovi v červnu končí druhý mandát a znovu kandidovat nemůže. Reakci Michla ČTK zjišťuje.

I kdyby V. Dlouhý nebyl jmenován guvernérem, jeho vstup do bankovní rady je prakticky jistý, ať už na jakoukoliv pozici.

V nejužším výběru na guvernéra České národní banky se ocitli čtyři kandidáti. Šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý, viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký, radní Aleš Michl a stále není ze hry ani viceguvernér Marek Mora.

Někdo ze současných viceguvernérů, člověk zvenčí nebo bývalý český prezident. To je okruh adeptů na funkci guvernéra České národní banky, k jehož obměně dojde na přelomu června a července. Současný šéf ČNB Jiří Rusnok totiž svůj mandát již nemůže obhájit, a tak se hledá jeho nástupce. Jmenovat ho může pouze prezident České republiky Miloš Zeman, který svůj výběr nemusí s nikým konzultovat, ani k němu nepotřebuje souhlas Parlamentu nebo vlády.

Pro ponechání úrokových sazeb beze změny hlasovali na zasedání bankovní rady ve čtvrtek 31. března opět její členové Aleš Michl a Oldřich Dědek. Zbylých pět členů rady hlasovalo pro zvýšení základní úrokové sazby o 0,5 procentního bodu na pět procent. Vyplývá to ze záznamu z jednání, který dnes ČNB zveřejnila. Pro sazby beze změny hlasovali Michl a Dědek již na zasedání v září, v listopadu, v prosinci i v únoru. Sazby rada ČNB zvyšuje kvůli rostoucí inflaci.

Sedmičlenná Bankovní rada České národní banky (ČNB) bojuje s inflací, jak může. V první řadě zvyšováním úrokových sazeb a posilováním koruny, v druhé pak, na poslední stránce výroční zprávy, kde tuzemská centrální banka oznámila zmrazení základních mezd a odměn bankovní rady pro rok 2022 na úrovni roku 2020, tedy již třetím rokem v řadě.

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok si loni ve své funkci vydělal 4,3 milionu korun čistého, což odpovídá hrubé mzdě 5,9 milionu korun. Meziročně se jeho čistý příjem zvýšil zhruba o 114.000 korun. Informovala o tom Česká národní banka ve své roční zprávě o hospodaření za loňský rok, kterou předložila do Sněmovny. Průměrná hrubá mzda v celé ČR loni podle posledních údajů Českého statistického úřadu představovala 37.839 korun.

Zatímco první týdny po vypuknutí ozbrojeného konfliktu na Ukrajině byly na finančních a komoditních trzích ve znamení vysoké volatility, tento týden byl prvním, který se vyznačoval výrazným snížením kolísavosti. K poklidnějšímu vývoji na akciových i devizových trzích přispěla absence zásadních informací z fronty i relativně nezajímavý ekonomický kalendář.

Úrokové sazby nad hranicí 5 %. To je scénář, který v posledních dnech nejenže zmínili někteří členové bankovní rady ČNB, ale rovněž s ním pracuje výhled tržních sazeb. Koruna díky tomu krátce zpevnila až pod úroveň 24,50 za euro. Smazala tak své válečné ztráty vyvolané ruským napadením Ukrajiny.

Viceguvernér České národní banky (ČNB) Marek Mora podle svých dnešních slov připouští, že základní úroková sazba tuzemské centrální banky letos vzroste citelně nad úroveň pěti procent. Jde o první vyjádření člena bankovní rady centrální banky, které v podstatě připouští letošní růst základní sazby až k hodnotě šesti procent.

Koruna dnes mírně posílila k oběma hlavním světovým měnám. K euru proti předchozímu závěru zpevnila o šest haléřů na 24,64 Kč/EUR, vůči dolaru si česká měna polepšila o tři haléře a okolo 17:00 se obchodovala v kurzu 22,39 Kč/USD. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online. Pražská burza dnes po pěti růstech v řadě oslabila.

Aby nadále tlumila inflaci, bude muset Česká národní banka (ČNB) pravděpodobně zvýšit úrokovou sazbu vysoko nad pět procent. V úterním rozhovoru pro agenturu Bloomberg to řekl viceguvernér centrální banky Marek Mora.

Favoritem na post guvernéra ČNB je dosavadní člen bankovní rady Aleš Michl, zdá se ze slov prezidenta. Napínat nás ale bude do poloviny roku.

Sen o vlastnickém bydlení se pro mnoho Čechů rozplynul. Nemají totiž na hypotéku. A ze zápisu z jednání bankovní rady ČNB navíc plyne, že drahé zřejmě zůstanou déle, než mnozí čekají.

Ceny v Česku nadále rychle rostou a centrální bankéři proto znovu zvýšili úrokové sazby. Ta základní vzrostla na 4,50 procenta. Od ní se pak odvíjejí mimo jiné ceny hypoték, jejichž úročení se brzy dostane nad pět procent.

Jak a o kolik letos bude centrální banka zvedat úroky? Kam až posílí koruna a zlevní prudké zdražení hypoték zlevní nemovitosti a bydlení? V pořadu Naše Česko na tyto a další otázky odpoví Marek Mora, viceguvernér České národní banky. Sledujte v 17:30 na TN LIVE.

Ceny v prosinci opět vyrostly. Vedle finančních potíží domácností se tím zvětšilo i riziko, že se tuzemská ekonomika podruhé v krátké době propadne do recese.

Ceny v Česku rychle rostou, což je pro střadatele špatná zpráva. Jejich úspory už inflace neokusuje, ale přímo z nich trhá.

Rok 2022 bude rokem drahoty. Podle Marka Mory, viceguvernéra ČNB, máme to nejhorší zdražování ještě před sebou. Ceny podle něj už brzy mohou vyskočit až o desetinu.

V polovině roku nastoupí do čela České národní banky nový guvernér. Soupeřit o tento prestižní post budou hlavně současní viceguvernéři Tomáš Nidetzký a Marek Mora, ale ve hře je i šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Ostrá ofenziva České národní banky by měla mimo jiné pročistit a zklidnit Divoký západ, který se rozvinul na trhu firemních dluhopisů.

V listopadové prognóze ČNB očekává posílení koruny k hranici 24 korun za euro, a to již ve druhém čtvrtletí roku 2022. "Působí to ani ne tak jako opravdové očekávání, nýbrž jako ilustrace rčení o přání jakožto otci myšlenky," píše ve svém komentáři k očekávání vývoje kurzu korun Martin Lobotka, hlavní analytik Conseq Investment Management.

Bankovní rada ČNB dnes [22.12.] zvýšila dvoutýdenní repo sazbu [2T repo sazbu] o 1 procentní bod na 3,75 procenta. Základní úroková sazba ČNB je tak nejvyšší od roku 2008.

Koruna si v úterý připisovala další zisky. Na silnější úrovně jí pomohlo vyjádření guvernéra České národní banky (ČNB) Jiřího Rusnoka, podle kterého sazby v příštím roce budou spíše poblíž čtyř než tří procent. Naznačil, že centrální banka může zvýšit své základní úrokové sazby ještě nejméně o jeden procentní bod, než klíčová úroková sazba dosáhne v příštím roce svého vrcholu.

Na konci letošního září mělo Česko o takřka 20 tisíc obyvatel méně, než na začátku roku. Pandemická nadúmrtnost je ale na vině jen zčásti. Projevovala se zejména v prvním letošním čtvrtletí, kdy se nákaza onemocněním covid-19 šířila ještě z velké části neproočkovanou populací.

Viceguvernér České národní banky (ČNB) Marek Mora v rozhovoru pro Reuters uvedl, že by centrální banka měla i na svém prosincovém zasedání výrazněji zvýšit úrokové sazby, neboť se stále potýká s vysokou inflací. Sám se bude rozhodovat mezi zvýšením o 50 a 75 bazických bodů. Tak či onak by se tedy podle něho měla dvoutýdenní repo sazba v prosinci dostat nad tři procenta.

Regionální měny včera posilovaly. Nahrálo jim k tomu zklidnění paniky kolem nové mutace omikron i data, která přicházela z regionu a eurozóny. Listopadová inflace opět překvapila ve směru nahoru. V eurozóně se dostala až na historicky nejvyšší úroveň 4,9 procenta meziročně, její jádrová složka pak na 2,6 procenta.

Růst spotřebitelských cen se na podzim nezastaví, a proto byla Česká národní banka nucena na konci září razantně zvýšit úrokové sazby. Museli jsme rychle konat, řekl Právu viceguvernér ČNB Marek Mora.

Většina členů bankovní rady ČNB (České národní banky) bude pravděpodobně na zářijovém zasedání hlasovat pro zvýšení úrokových sazeb o 50 bazických bodů (bb). V tomto smyslu se již dříve vyjádřil Vojtěch Benda, Tomáš Holub, i viceguvernér Marek Mora a dnes pro Deník N také druhý viceguvernér Tomáš Nidetzký.

Hypoteční sazby rostou už od jara, což souvisí s tím, jak se na trhu vyvíjejí mezibankovní úrokové sazby s delší splatností. Kupříkladu pětiletý úrokový swap, který umožňuje zafixovat pevnou úrokovou sazbu, a představuje pro vývoj hypotečních sazeb referenční hodnotu, vystoupal na nejvyšší úroveň za poslední rok a dosahuje 2,38 procenta.

Záleží na tom, jak se to počítá. Různé společnosti, které zveřejňují své reporty o dolarových miliardářích, totiž používají i různé metodologie. Například nedávno zveřejněná výroční zpráva World Wealth Report společnosti Capgemini uvádí, že počet dolarových milionářů vloni celosvětově vzrostl o 6,3 procenta a překonal hranici 20 milionů lidí.

Viceguvernér České národní banky (ČNB) Marek Mora dnes pro agenturu Bloomberg uvedl, že se podle jeho názoru zvýšily šance na to, že centrální banka na svém následujícím zasedání 30. září zvýší úrokové sazby o půl procentního bodu. Důvodem je především nárůst inflace, která v srpnu dále zrychlila na 4,1 procenta a byla nejvyšší od listopadu 2008.

Pražská burza dnes poprvé od dubna 2010 zakončila nad 1300 body. Index PX vzrostl o 0,53 procenta na 1301,98 bodu. Vzhůru burzu táhly zejména akcie energetické společnosti ČEZ a Erste Bank. Vyplývá to z informací burzy a makléřů. Česká koruna dnes mírně zpevnila k euru, výrazněji oslabila vůči dolaru.

Ještě v září Česká centrální banka zvedne úrokové sazby, odhadl viceguvernér ČNB Marek Mora. On sám nadnesl zvýšení hned o půl procentního bodu. Navýšení by mělo pomoci zvládnout nečekané zrychlení inflace.

Pomohlo by na cestě z bytové krize další zdanění bytů? Odborníci se neshodnou. Jedno město už však odpověď zná - do městské pokladny kanadského Vancouveru přinesla změna miliony, ale pořád to nestačí.

Koruna v závěru týdne oslabila k euru nepatrně o dva haléře na 25,39 Kč/EUR. Vůči dolaru naopak česká měna ve srovnání se čtvrtečním závěrem zpevnila o deset haléřů, v 17:00 se podle serveru Patria Online obchodovala za 21,53 Kč/USD. Pražskou burzu ani pátek třináctého do červených čísel neposlal.

Bankéři z centrální banky si při srpnovém hlasování o úrocích zopakovali červnové zasedání. Hlasy pro důraznější zvýšení i pro zachování sazeb se nezměnily.

Máloco si přeje Andrej Babiš jako to, aby to byl přesně za rok právě on, kdo bude stát v čele Česka, jež od července 2022 převezme na půl roku předsednictví Evropské unii. Znamenalo by to totiž jediné: že vyhrál volby, respektive, že to byl on, kdo po letošních podzimních volbách sestavil vládu.

Trend levných hypoték a s tím spojený velký zájem o půjčky na bydlení je zřejmě u konce. Česká národní banka se totiž podle odborníků chystá zvednout úrokové sazby, i když by výsledek měl být velmi těsný. Jednotliví členové rady centrální banky se ke svému rozhodnutí před jednáním nevyjadřují, přesto je to zřejmé z vysoké inflace, která v květnu dosáhla 2,9 procenta. Pokud by centrální banka ke zvýšení úrokových sazeb přistoupila, bylo by to poprvé od koronavirové krize.

Průměrná sazba hypoték se podle dnešních dat Fincentrum Hypoindex vrátila už v květnu nad úroveň dvou procent, kde byla naposledy byla loni v říjnu. Doba ultralevných levných hypoték je definitivně pryč.

Česká měna se aktuálně obchoduje pod hranicí 25,40 koruny za euro a plánované zpřísňování měnové politiky Českou národní bankou ji může poslat ještě výš.

Martin Jašminský komentuje dění v českém byznysu a vybírá zprávy, které byste neměli minout. Přinášíme vám webovou podobu newsletteru Cash Only – přihlaste se k odběru a pošleme vám ho každý týden do e-mailu.

V tomto textu se podíváme snad na jediný náznak skutečné argumentace, kterou viceguvernér České národní banky Marek Mora v průběhu svých vystoupení v souvislosti s centrálními bankami a s klimatickou krizí používá a totiž jeho otázka, proč by centrální banky měly považovat zrovna klimatickou krizi za výjimečnou, aby byla hodna jejich pozornosti - citujme tedy znova pana viceguvernéra: