Markéta Kutilová

„Pumpáj“, rozpumpujte to, křičí dívka v zelené vestě do megafonu. A tisíce lidí ji poslechou. Začnou provolávat hesla proti srbskému prezidentovi Aleksandarovi Vučićovi, často vulgární. Atmosféra houstne, když jde dav kolem kanceláře vládní strany SNS. Na Vučićův portrét v mžiku dopadají rajčata, kameny a pytlíky s růžovou barvou, které se mu rozprskávají po celém obličeji. Místo očí mu někdo namaloval červené kříže. Je osm hodin večer. Tisíce lidí se sešly na Aviatičiském trhu v bělehradské čtvrti Zemun.

Když jsem se s horolezkyní Klárou Kolouchovou potkala naposledy, nebavily jsme se o vrcholech. Bavily jsme se o dětech. A o tom, jak těžké je být v Česku ženou, která chce být matkou – ale zároveň nezapomenout sama na sebe. Část naší společnosti takové ženy pořád neumí unést. Pořád čeká, že když se staneme matkami, obětujeme vše ostatní – včetně sebe.

Vloni v prosinci se Syrská arabská republika konečně nadechla bez diktátora Bašára Asada. Čekal někdo úlevu? Mír? Nový začátek? Možná. Jenže to, co se v Sýrii začalo dít v roce 2025 po převzetí moci skupinou Haját Tahrír aš-Šám (HTS), má k míru a pluralismu nesmírně daleko.

Na Blízkém východě se píše nová kapitola dějin. Na svou krasojízdu tam přijel Donald Trump, který celou dobu do nebes vychvaluje korunního prince Mohamada bin Salmána. Aby také ne, když mu Saúdové slíbili další stovky miliard ze svých petrodolarů. Zároveň se setkal s novým vůdcem Sýrie, načež kráčel po červeném koberci v Kataru. Svoje kroky konzultuje s tureckým vůdcem Erdoganem.

V Sýrii se opět bojuje. Po vlně masakrů alávitů (2460 zavražděných) v březnu jsou nyní terčem islamistických vládních milic drúzové - náboženská menšina obývající hlavně jih Sýrie a několik předměstí Damašku. Mají své vesnice a čtvrti i jinde v Sýrii.

Pokud se někdo domníval, že vraždy alávitů jsou jen vyřizováním starých účtů z doby Asadovy vlády, uplynulý víkend ukázal, že se čistky stupňují. Během dvou dní bojů zemřelo odhadem 745 civilistů. „Nemůžeme ani ven, jsme alávité, na ulici nás mohou zabít hned,“ napsal v dopise Ahmed, alávita z Latákie. Upozorňujeme, že fotografie přiložené k článku jsou drastické.

To, co se nepodařilo nikomu za 13 let, se radikálním islamistům zdařilo nyní za 13 dní. V Sýrii byl svržen šíitský režim diktátora Bašára Asada. I přesto, že diktatura padla, Sýrie zůstává zhrouceným státem, který už dávno ztratil svoji suverenitu. Země je i nadále rozdělena a její budoucnost rozhodně není růžová. Asada svrhli radikální sunnitští islamisté v čele s teroristou Džuláním. Co bude dál? Markéta Kutilová a Lenka Klicperová, které v Sýrii pracovaly společně od roku 2015, nabízejí možné scénáře vývoje.

Ve Francii byl ubodán kritik ázerbájdžánského režimu. Podobných útoků přibývá a Evropa je přehlíží. Stejně jako fakt, že se ázerbájdžánský prezident Alijev přátelí s Putinem. Proč? Protože… Plyn.

Issa H., který v Solingenu ubodal tři lidi a osm zranil, pochází ze syrského Dajr az-Zauru z chudé farmářské rodiny. Když mu bylo šestnáct, zabral jeho vesnici Islámský stát. Kde se Issa radikalizoval, není jasné, jeho rodina je v šoku. Je lehké říci, že byl ze Sýrie. Jenže, co je to dnešní Sýrie? Mezi Syřany jsou křesťané, šíité, sunnité, jezídi, židé i ateisté, marxisté i náboženští fanatici, teroristé i feministky.

Smrt 12 drúzských dětí může být snadno další rozbuškou další války v regionu. Nenávist vůči Židům totiž dokáže spojit i radikální šíity a sunnity. To se nikdy nikomu jinému než Židům nepodařilo.

Německo řeší chaotický policejní zákrok proti vraždícímu islamistovi v Mannheimu. Tak zní zpravodajské titulky. Ubodán byl mladý policista a několik lidí těžce zraněno. Pachatelem je mladý Afghánec. Ano, zásah policie byl možná veden špatně, ale o to vůbec nejde. Je to absurdní. Podstata problému tkví jinde - Německo má skutečný problém s islamismem, saláfismem a islámským terorismem. Není divu, odborníci před touto hrozbou varují už dlouhé roky, ale němečtí politici jsou hluší, slepí a možná i naivní. Jiní zase příliš liberální.

Nedávno svět obletěly fotografie, na nichž jsou členové Hamásu svlečení do trenek a vzdávají se opodál stojícím po zuby ozbrojeným izraelským vojákům. Vzápětí se ozval křik nejrůznějších humanistů a obhájců lidských práv, arabistů, novinářů a dalších, kteří se strašlivě pohoršovali nad barbarstvím IDF, které nutí nebohé muže svlékat se téměř do naha.

„Hitler věděl, jak s nimi zatočit. A měl pravdu,“ křičí muž s černo-bílým kostkovaným šátkem přes pusu. Myslí tím totální likvidaci Židů řízenou Hitlerem a jeho lidmi. Dav kolem něj křičí: „Smrt všem Židům.“ Píše se listopad roku 2023 a tento muž vykřikuje tato hesla uprostřed ulice v Londýně.

I když je Irák země bohatá na ropu, potýká se hlavně s důsledky klimatických změn a s dopady bojů s Islámským státem, který obsadil část Iráku v roce 2014. Wendy Barron, která pochází z Nového Zélandu, právě zde řídí projekty humanitární organizace CARE. Většina z projektů, na které také přispívá česká vláda, se zaměřuje na obnovu vody, kanalizace a zdravotní péče. Bez pomoci v zemi sužované důsledky války a suchem trpí především ženy a děti, hrozí masová migrace.

O Afghánistánu se říká, že je nejhorším místem na zemi, kde se můžete jako žena narodit. Aryana Sayeed, která je nyní nejslavnější ženou z Afghánistánu, unikla vloni v srpnu téměř jisté smrti. Rok poté, co Tálibán znovu dobyl Afghánistán a v zemi zhasla naděje na rovná práva a vzdělání pro ženy, přinášíme příběh zpěvačky, která ve své rodné zemi svými písněmi dojímala davy a nyní pomocí hudby burcuje svět, aby na Afghánistán nezapomněl.

Ještě vloni byl Islámský stát nejbohatší teroristickou organizací na světě. V Sýrii a Iráku je poražen. Ale jeho finance obíhají dál.