Mette Frederiksen

Íránská blokáda Hormuzského průlivu pomáhá Rusku získávat miliardy dolarů nejen z prodejů ropy, jejíž cena kvůli tomu vzrostla, nebo plynu. Roste zájem o ruská hnojiva a hliník, protože i těchto komodit začíná být nedostatek a jejich ceny rostou. Z toho mohou těžit ruští zemědělci, protože v Rusku jsou ceny hnojiv zastropované.

Přežila pandemii, inflaci i absurdní nápady amerického prezidenta. Její recept na úspěch je přitom na evropské poměry unikátní.

Pro jedny schopná krizová lídryně, pro druhé příliš tvrdá a centralizující politička. Mette Frederiksen už několik let ukazuje, jak může vypadat moc, která sází na jistotu, kontrolu a pragmatismus.

Na začátku roku se postavila za suverenitu Grónska, Evropskou unii vede k bezpečnostní samostatnosti. Mette Frederiksenová je jednou z nejvlivnějších političek Evropy a i po sedmi letech v čele vlády zvítězila ve volbách.

Náskok v dánských parlamentních volbách mají podle odhadů levicové strany včetně sociálních demokratů premiérky Mette Frederiksenové. Většinu však zřejmě žádný z bloků nezíská.

Parlamentní volby v Dánsku vyhráli sociální demokraté premiérky Mette Frederiksenové. Zaznamenali však nejhorší výsledek od roku 1903, napsala po sečtení všech hlasů dánská stanice TV2. Zemi čekají zřejmě složitá koaliční jednání, neboť levicové strany sice těsně porazily ty pravicové, ani jeden z bloků však nezískal ve 179členném parlamentu většinu. Rozhodující silou tak mohou být centrističtí Umírnění v čele s ministrem zahraničí a bývalým premiérem Larsem Lökkem Rasmussenem.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová míří k vítězství v tamních parlamentních volbách, ukazují exit polly zveřejněné v úterý večer. Její sociální demokraté by podle aktualizované předpovědí měli v parlamentních volbách získat nejvíce hlasů, přestože získali pouze 19,2 až 21 procenta hlasů.

Premiérka Frederiksenová bude potřebovat podporu několika stran, aby mohla zůstat u moci.

Už sedm let tam vládu vedou sociální demokraté a zřejmě to nezmění ani úterní volby. Zatímco jinde v Evropě tradiční strany ztrácejí, v Dánsku se o moc bát nemusí.

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.

Dánsko je pro některé země inspirací v tom, jak přistupovat k migraci. Nezažilo žádnou větší krizi, zato se mu podařilo výrazně snížit počet žádostí o azyl. Lidskoprávní organizace ale některá uplatňovaná pravidla kritizují.

Komisař Rady Evropy Michael O'Flaherty varuje: oslabení ochrany lidských práv nelegální migraci nezastaví. Ale může otevřít nebezpečný precedens. Článek Lidská práva nejsou překážkou. Jsou pojistkou se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Prezident Spojených států zvyšuje tlak na arktické území tím, že naznačuje, že není schopno uspokojit zdravotní potřeby svých obyvatel

Bezpečnostní konference v Mnichově měla přinést odpovědi. Místo toho ukázala, jak rychle se rozpadá svět, který jsme znali. Světoví lídři se sjeli s nadějí na jasná řešení – odcházeli s vědomím, že pravidla hry se mění rychleji, než dokážeme formulovat nová pravidla. Článek Trump, Grónsko a Ukrajina: Co odhalila Mnichovská konference se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Evropa a Spojené státy patří k sobě, uvedl v projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci šéf americké diplomacie Marco Rubio. Zdůraznil, že USA chtějí posílit ekonomiku, ochránit lépe hranice a potřebují silné spojence. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval evropským lídrům za podporu. Český prezident Petr Pavel se na okraj konference zúčastnil diskuze o Ukrajině.

Dánsko začne automaticky vyhošťovat cizince, kteří si odpykávají tresty vězení v délce nejméně jednoho roku. Opatření je součástí reformy migrační politiky, která má vstoupit v platnost letos 1. května.

Závěr návštěvy dánské premiérky Mette Frederiksenové v Grónsku provázel v pátek bizarní bezpečnostní incident. Do premiérčina letadla nechali na letišti v Nuuku nastoupit zcela neznámého muže bez dokladů. Ten si už předtím nechal naložit také své zavazadlo. S odvoláním na tři své zdroje o tom informovala grónská veřejnoprávní stanice KNR.

Podle dánské premiérky Frederiksenové se nacházíme ve vážné situaci, jak řekla v Nuuku, kde se setkala s premiérem Grónska.

Evropská unie chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, zároveň ale bude i nadále hájit své zájmy a bránit sebe, své členské státy, své občany i společnosti proti nátlaku. Po skončení mimořádného summitu EU v Bruselu to v noci na pátek uvedl předseda Evropské rady António Costa. Schůzka se konala v reakci na nedávná vyjádření a hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Grónska a možného zavedení cel proti některým evropským zemím. Česko na ní zastupoval premiér Andrej Babiš (ANO).

Obrovské arktické území, bohaté na přírodní zdroje a obchodní příležitosti v důsledku klimatických změn, je již více než století v hledáčku Spojených států.

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.

Když americký prezident začne vyhrožovat cly kvůli Grónsku a dánská premiérka v reakci naznačí, že by mohlo skončit i NATO, není to jen diplomatická rozmíška. Je to symptom něčeho hlubšího: transatlantické spojenectví, které drželo Evropu v bezpečí sedm dekád, se rozpadá před očima. A Evropa si konečně uvědomuje, že spoléhat se na Ameriku může být luxus, který si už nemůže dovolit. Článek Trump hrozí cly, Evropa posiluje vlastní zbrojní průmysl se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Dánská premiérka a grónský premiér se ohradili proti Trumpovým výhružkám ohledně uvalení cel na zboží evropských zemí. V Evropském parlamentu vystoupila mezi europoslanci i šéfka unijní diplomacie.

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.

Naja Lyberthová byla jen třináctiletá dívka, když jí v roce 1976 při rutinní lékařské prohlídce proti její vůli zavedli nitroděložní tělísko. Netušila, co se děje. „Jako kdyby do mě někdo zabodl nože,“ popsala palčivou bolest. Zdravotní a psychické komplikace ji pronásledovaly daleko do dospělosti. Oficiální omluvy od dánských úřadů se dočkala až loni. Stalo se tak poté, co Lyberthová jako první Inuitka o traumatizující zkušenosti promluvila a spolu s desítkami dalších žen dánskou vládu žalovala. I přes svůj složitý vztah k Dánsku ale odmítá anexi ostrova Spojenými státy.

Největší bezpečnostní hrozbou pro Grónsko není Rusko ani Čína, jak tvrdí americký prezident Donald Trump, ale samy Spojené státy americké, řekla v exkluzivním rozhovoru pro Novinky Lin Alexandra Mortensgaardová, dánská bezpečnostní expertka na Grónsko, Arktidu a americkou arktickou politiku. Podle ní se Gróňané bojí americké invaze, a proto se někteří z nich již připravují na útěk z ostrova.

Dnes, 14. ledna, si Dánsko připomíná výročí nástupu královny Markéty II. na trůn. Zemi s andersenovským nádechem vládla více než půl století.

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.

Nevím, kdo to je, odpověděl v úterý na otázku o grónském premiérovi Jensovi-Frederiku Nielsenovi americký prezident Donald Trump. Konkrétně se vyjadřoval k Nielsenovu prohlášení, že ačkoliv Gróňané chtějí v budoucnu dosáhnout úplné nezávislosti, budou radši součástí Dánska než USA. Trump v posledních týdnech opět prohlašuje, že Spojené státy musí Grónsko z důvodů národní bezpečnosti vlastnit.

Místopředseda J. D. Vance a Marco Rubio ve středu v Bílém domě přivítají ministry zahraničí z Kodaně a z obrovského arktického ostrova

Zákon má umožnit Donaldu Trumpovi anektovat Grónsko a udělat z něj 51. stát USA.

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.

Grónsko nechce být součástí Spojených států. Pokud by si mělo vybrat mezi Washingtonem a Kodaní, bude raději dál součástí Dánska. V úterý to oznámil grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Reagoval tak na opakovaná prohlášení administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, že USA „potřebují“ získat Grónsko kvůli národní bezpečnosti. Američtí představitelé přitom nevyloučili ani použití vojenské síly.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová navrhuje posílení vojenské přítomnosti v Arktidě, aby se předešlo hrozbám ze strany Ruska a Číny

Americký prezident Donald Trump chce vlastnit strategické Grónsko a tlak Bílého domu na Dánsko sílí. Mezi možné scénáře, jak by mohl dosáhnout svého cíle, patří odkoupení ostrova, asociační dohoda, začlenění území do Spojených států, případně vojenská invaze. Kodaň a většina Gróňanů spojení s USA odmítají.

Když americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko „velmi nutně", nebyla to jen další výstřední poznámka na palubě Air Force One. Dánská premiérka Mette Frederiksen reagovala slovy, která v poválečné historii transatlantických vztahů nemají obdoby: pokud by USA vojensky zaútočily na spojence v NATO, znamenalo by to konec aliance i celého bezpečnostního systému budovaného od roku 1945. Článek Trump chce Grónsko. Dánsko varuje: útok by znamenal konec NATO se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Ruský vyjednavač Kirill Dmitrijev prohlásil, že ohledně Grónska, které pod rouškou národní bezpečnosti chtějí ovládat USA, se zdá být všechno rozhodnuté. Reagoval tak na slova zástupce personální šéfky Bílého domu Stephena Millera, který zpochybnil územní nároky Dánska na Grónsko, jež je součástí Dánského království. Dmitrijev se zároveň řečnicky ptá, zda po Grónsku přijde Kanada, o níž americký prezident Donald Trump hovoří jako o možném 51. americkém státu.

Evropští politici neobstáli před venezuelskou zkouškou. Mnohem větší průšvih už ale čeká na horizontu. Jak se zachová česká vláda, zatím nevíme.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová prohlásila, že pokud Spojené státy zaútočí na jakoukoli zemi NATO, Severoatlantická aliance skončí. Řekla to v rozhovoru pro stanici TV2 v reakci na prezidenta Donalda Trumpa, který neustále opakuje, že USA potřebují kvůli národní bezpečnosti získat Grónsko, jež je autonomním územím Dánského království.

Představte si, že vám soused oznámí, že potřebuje vaši zahradu. Ne že by se ptal, jestli ji chcete prodat – prostě prohlásí, že ji potřebuje z bezpečnostních důvodů. Přesně v této situaci se nyní nachází Dánsko, jehož premiérka Mette Frederiksen musela veřejně připomínat americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi základní pravidla mezinárodního práva: cizí země se prostě neanektují. Článek Když se Amerika rozhodne pro „nákup“ ostrova: Dánsko říká ne, Trump trvá na svém se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Americký prezident Donald Trump po vojenské intervenci ve Venezuele znovu zopakoval, že Spojené státy potřebují Grónsko. Dánská premiérka varovala, že to šéf Bílého domu myslí vážně.

Bruselská exekutiva zatím nezformulovala jednoznačnou odpověď na výhrůžky amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně možné anexe Grónska. A to v době, kdy z Dánska zní stoupající nervozita. Americký prezident Donald Trump má v hlavě novou mapu. Poté, co se pochlubil svržením Nicoláse Madura, řekl magazínu The Atlantic: „Grónsko rozhodně potřebujeme. Potřebujeme ho pro obranu.

Šéfové hlavních grónských stran kritizují kontroverzní výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že USA chtějí Grónsko pro sebe. Dánská premiérka Mette Frederiksenová vyzvala Trumpa, aby s hrozbami anexe přestal.

Prezident USA Donald Trump varoval země produkující drogy na západní polokouli, že nebude dlouhodobě tolerovat příliv těchto nelegálních látek do USA. Podle agentury Reuters naznačil, že po Venezuele by mohly čelit vojenskému zásahu Kolumbie a Mexiko.

Americký prezident Donald Trump musí přestat se svými hrozbami vůči Dánsku ohledně možné anexe Grónska, zdůraznila podle agentury Reuters dánská premiérka Mette Frederiksenová. Trump v neděli, den po americké vojenské intervenci ve Venezuele, znovu zopakoval, že Spojené státy „potřebují Grónsko“.

Nejznepokojivější není to, že autoritáři vyhrávají, ale že ti, kteří by jim měli odporovat, zapomněli, proč to dělají.

Středové a levicové vlády houfně požadují zpřísnění migrační politiky. Doufají, že tak zastaví nástup populistické krajní pravice. Demokratičtí politici se ale snaží zapůsobit na někoho, kdo jimi pohrdá, přitom ale jsou zklamáním pro své přirozené příznivce. Tato taktika je předem odsouzená k neúspěchu, ve výsledku krajní pravici ještě umete cestičku k moci.

Designovaný český premiér Andrej Babiš ve čtvrtek v Bruselu jednal s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Během své cesty popřel mediální zprávy, že by s premiéry Slovenska a Maďarska, Robertem Ficem a Viktorem Orbánem, tvořil nějaký klub.

Designovaný český premiér Andrej Babiš v Bruselu odmítl, že by byl v určitém klubu s premiéry Slovenska Robertem Ficem a Maďarska Viktorem Orbánem. Časté tvrzení zahraničních médií o určitém "problémovém klubu států", do kterého by se měl Babiš nyní zařadit, označil za nepravdu. Podle svých slov bude hledat spojence mezi všemi členskými státy.

DOMÁCÍ/ Designovaný český premiér Andrej Babiš v Bruselu odmítl, že by patřil do klubu s premiéry Slovenska Robertem Ficem a Maďarska Viktorem Orbánem. Označil za nepravdu zahraničních médií, že by se…

Designovaný český premiér Andrej Babiš v Bruselu odmítl, že by byl v určitém klubu s premiéry Slovenska Robertem Ficem a Maďarska Viktorem Orbánem. Časté tvrzení zahraničních médií o určitém „problémovém klubu států“, do kterého by se měl Babiš nyní zařadit, označil za nepravdu. Podle svých slov bude hledat spojence mezi všemi členskými státy.

Dánsko v roce 2026 poskytne Ukrajině v porovnání s letošním rokem zhruba o polovinu méně finančních prostředků. Informuje o tom dánská národní vysílací společnost Danmarks Radio (DR), podle níž to tamní vláda okomentovala s tím, že napadené zemi musí dát více peněz jiné státy.

Zatímco země dokonce i na západ od nás burcují, abychom se chystali na válku s Ruskem, v Česku je klid. Řeší se tu střet zájmů jednoho ambiciózního politika, který chce být na sklonku kariéry znovu premiérem, a řeší se tu, jestli mají vlát na budovách ukrajinské vlajky.

KOMENTÁŘ / Severské státy patří dlouhodobě mezi největší podporovatele Ukrajiny, na což minulý týden s jistou výčitkou vůči těm, co zaostávají, upozornila švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Ste…

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová navrhla změny příštího sedmiletého rozpočtu EU ve snaze získat podporu Evropského parlamentu. Vyplývá to z dokumentu, do kterého nahlédl bruselský server Politico. Změny se týkají zejména regionálních a zemědělských plateb, které podle europoslanců vylučují EP a regionální představitele z rozhodování o přidělování peněz z rozpočtu. Šéfka EK svou nabídku představí dnes při online setkání s předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolaovou a dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou, jejíž země nyní EU předsedá.

GLOSA / Kdo stojí za vysíláním neznámých dronů nad západoevropská letiště, si s jistotou netroufají určit ani ti nejpovolanější, ale slovy švédského premiéra „všechno nasvědčuje tomu, že je to Rusko“.

Generální tajemník NATO Mark Rutte se zúčastnil setkání Koalice ochotných v Londýně. Setkání společně pořádali premiér Spojeného království Sir Keir Starmer a prezident Francie Emmanuel Macron. Po schůzi se generální tajemník připojil k tiskové konferenci s premiérem Starmerem, prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským, premiérkou Dánska Mette Frederiksenovou a premiérem Nizozemska Dickem Schoofem. Přečtěte si celé tiskové...