Mette Frederiksen

Největší bezpečnostní hrozbou pro Grónsko není Rusko ani Čína, jak tvrdí americký prezident Donald Trump, ale samy Spojené státy americké, řekla v exkluzivním rozhovoru pro Novinky Lin Alexandra Mortensgaardová, dánská bezpečnostní expertka na Grónsko, Arktidu a americkou arktickou politiku. Podle ní se Gróňané bojí americké invaze, a proto se někteří z nich již připravují na útěk z ostrova.

Dnes, 14. ledna, si Dánsko připomíná výročí nástupu královny Markéty II. na trůn. Zemi s andersenovským nádechem vládla více než půl století.

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.

Nevím, kdo to je, odpověděl v úterý na otázku o grónském premiérovi Jensovi-Frederiku Nielsenovi americký prezident Donald Trump. Konkrétně se vyjadřoval k Nielsenovu prohlášení, že ačkoliv Gróňané chtějí v budoucnu dosáhnout úplné nezávislosti, budou radši součástí Dánska než USA. Trump v posledních týdnech opět prohlašuje, že Spojené státy musí Grónsko z důvodů národní bezpečnosti vlastnit.

Místopředseda J. D. Vance a Marco Rubio ve středu v Bílém domě přivítají ministry zahraničí z Kodaně a z obrovského arktického ostrova

Zákon má umožnit Donaldu Trumpovi anektovat Grónsko a udělat z něj 51. stát USA.

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.

Grónsko nechce být součástí Spojených států. Pokud by si mělo vybrat mezi Washingtonem a Kodaní, bude raději dál součástí Dánska. V úterý to oznámil grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Reagoval tak na opakovaná prohlášení administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, že USA „potřebují“ získat Grónsko kvůli národní bezpečnosti. Američtí představitelé přitom nevyloučili ani použití vojenské síly.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová navrhuje posílení vojenské přítomnosti v Arktidě, aby se předešlo hrozbám ze strany Ruska a Číny

Americký prezident Donald Trump chce vlastnit strategické Grónsko a tlak Bílého domu na Dánsko sílí. Mezi možné scénáře, jak by mohl dosáhnout svého cíle, patří odkoupení ostrova, asociační dohoda, začlenění území do Spojených států, případně vojenská invaze. Kodaň a většina Gróňanů spojení s USA odmítají.

Když americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko „velmi nutně", nebyla to jen další výstřední poznámka na palubě Air Force One. Dánská premiérka Mette Frederiksen reagovala slovy, která v poválečné historii transatlantických vztahů nemají obdoby: pokud by USA vojensky zaútočily na spojence v NATO, znamenalo by to konec aliance i celého bezpečnostního systému budovaného od roku 1945. Článek Trump chce Grónsko. Dánsko varuje: útok by znamenal konec NATO se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Ruský vyjednavač Kirill Dmitrijev prohlásil, že ohledně Grónska, které pod rouškou národní bezpečnosti chtějí ovládat USA, se zdá být všechno rozhodnuté. Reagoval tak na slova zástupce personální šéfky Bílého domu Stephena Millera, který zpochybnil územní nároky Dánska na Grónsko, jež je součástí Dánského království. Dmitrijev se zároveň řečnicky ptá, zda po Grónsku přijde Kanada, o níž americký prezident Donald Trump hovoří jako o možném 51. americkém státu.

Evropští politici neobstáli před venezuelskou zkouškou. Mnohem větší průšvih už ale čeká na horizontu. Jak se zachová česká vláda, zatím nevíme.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová prohlásila, že pokud Spojené státy zaútočí na jakoukoli zemi NATO, Severoatlantická aliance skončí. Řekla to v rozhovoru pro stanici TV2 v reakci na prezidenta Donalda Trumpa, který neustále opakuje, že USA potřebují kvůli národní bezpečnosti získat Grónsko, jež je autonomním územím Dánského království.

Představte si, že vám soused oznámí, že potřebuje vaši zahradu. Ne že by se ptal, jestli ji chcete prodat – prostě prohlásí, že ji potřebuje z bezpečnostních důvodů. Přesně v této situaci se nyní nachází Dánsko, jehož premiérka Mette Frederiksen musela veřejně připomínat americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi základní pravidla mezinárodního práva: cizí země se prostě neanektují. Článek Když se Amerika rozhodne pro „nákup“ ostrova: Dánsko říká ne, Trump trvá na svém se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Americký prezident Donald Trump po vojenské intervenci ve Venezuele znovu zopakoval, že Spojené státy potřebují Grónsko. Dánská premiérka varovala, že to šéf Bílého domu myslí vážně.

Bruselská exekutiva zatím nezformulovala jednoznačnou odpověď na výhrůžky amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně možné anexe Grónska. A to v době, kdy z Dánska zní stoupající nervozita. Americký prezident Donald Trump má v hlavě novou mapu. Poté, co se pochlubil svržením Nicoláse Madura, řekl magazínu The Atlantic: „Grónsko rozhodně potřebujeme. Potřebujeme ho pro obranu.

Šéfové hlavních grónských stran kritizují kontroverzní výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že USA chtějí Grónsko pro sebe. Dánská premiérka Mette Frederiksenová vyzvala Trumpa, aby s hrozbami anexe přestal.

Prezident USA Donald Trump varoval země produkující drogy na západní polokouli, že nebude dlouhodobě tolerovat příliv těchto nelegálních látek do USA. Podle agentury Reuters naznačil, že po Venezuele by mohly čelit vojenskému zásahu Kolumbie a Mexiko.

Americký prezident Donald Trump musí přestat se svými hrozbami vůči Dánsku ohledně možné anexe Grónska, zdůraznila podle agentury Reuters dánská premiérka Mette Frederiksenová. Trump v neděli, den po americké vojenské intervenci ve Venezuele, znovu zopakoval, že Spojené státy „potřebují Grónsko“.

Nejznepokojivější není to, že autoritáři vyhrávají, ale že ti, kteří by jim měli odporovat, zapomněli, proč to dělají.

Středové a levicové vlády houfně požadují zpřísnění migrační politiky. Doufají, že tak zastaví nástup populistické krajní pravice. Demokratičtí politici se ale snaží zapůsobit na někoho, kdo jimi pohrdá, přitom ale jsou zklamáním pro své přirozené příznivce. Tato taktika je předem odsouzená k neúspěchu, ve výsledku krajní pravici ještě umete cestičku k moci.

Designovaný český premiér Andrej Babiš ve čtvrtek v Bruselu jednal s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Během své cesty popřel mediální zprávy, že by s premiéry Slovenska a Maďarska, Robertem Ficem a Viktorem Orbánem, tvořil nějaký klub.

Designovaný český premiér Andrej Babiš v Bruselu odmítl, že by byl v určitém klubu s premiéry Slovenska Robertem Ficem a Maďarska Viktorem Orbánem. Časté tvrzení zahraničních médií o určitém "problémovém klubu států", do kterého by se měl Babiš nyní zařadit, označil za nepravdu. Podle svých slov bude hledat spojence mezi všemi členskými státy.

DOMÁCÍ/ Designovaný český premiér Andrej Babiš v Bruselu odmítl, že by patřil do klubu s premiéry Slovenska Robertem Ficem a Maďarska Viktorem Orbánem. Označil za nepravdu zahraničních médií, že by se…

Designovaný český premiér Andrej Babiš v Bruselu odmítl, že by byl v určitém klubu s premiéry Slovenska Robertem Ficem a Maďarska Viktorem Orbánem. Časté tvrzení zahraničních médií o určitém „problémovém klubu států“, do kterého by se měl Babiš nyní zařadit, označil za nepravdu. Podle svých slov bude hledat spojence mezi všemi členskými státy.

Dánsko v roce 2026 poskytne Ukrajině v porovnání s letošním rokem zhruba o polovinu méně finančních prostředků. Informuje o tom dánská národní vysílací společnost Danmarks Radio (DR), podle níž to tamní vláda okomentovala s tím, že napadené zemi musí dát více peněz jiné státy.

Zatímco země dokonce i na západ od nás burcují, abychom se chystali na válku s Ruskem, v Česku je klid. Řeší se tu střet zájmů jednoho ambiciózního politika, který chce být na sklonku kariéry znovu premiérem, a řeší se tu, jestli mají vlát na budovách ukrajinské vlajky.

KOMENTÁŘ / Severské státy patří dlouhodobě mezi největší podporovatele Ukrajiny, na což minulý týden s jistou výčitkou vůči těm, co zaostávají, upozornila švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Ste…

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová navrhla změny příštího sedmiletého rozpočtu EU ve snaze získat podporu Evropského parlamentu. Vyplývá to z dokumentu, do kterého nahlédl bruselský server Politico. Změny se týkají zejména regionálních a zemědělských plateb, které podle europoslanců vylučují EP a regionální představitele z rozhodování o přidělování peněz z rozpočtu. Šéfka EK svou nabídku představí dnes při online setkání s předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolaovou a dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou, jejíž země nyní EU předsedá.

GLOSA / Kdo stojí za vysíláním neznámých dronů nad západoevropská letiště, si s jistotou netroufají určit ani ti nejpovolanější, ale slovy švédského premiéra „všechno nasvědčuje tomu, že je to Rusko“.

Generální tajemník NATO Mark Rutte se zúčastnil setkání Koalice ochotných v Londýně. Setkání společně pořádali premiér Spojeného království Sir Keir Starmer a prezident Francie Emmanuel Macron. Po schůzi se generální tajemník připojil k tiskové konferenci s premiérem Starmerem, prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským, premiérkou Dánska Mette Frederiksenovou a premiérem Nizozemska Dickem Schoofem. Přečtěte si celé tiskové...

Země z tzv. koalice ochotných se v pátek na setkání svých lídrů v Londýně dohodly na zvýšení tlaku na Rusko. Současně se zavázaly k dlouhodobému financování a posílení ukrajinského obranného průmyslu.

Britský premiér Keir Starmer po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Londýně vyzval k posílení dodávek střel dlouhého doletu pro Ukrajinu, která se od února 2022 brání otevřené ruské agresi. „Posilujeme naše programy tak, abychom Kyjevu mohli poskytnout přes pět tisíc lehkých střel,“ uvedl Starmer s tím, že Británie bude dál dodávat i dalekonosné rakety. Koalice ochotných je podle něj odhodlána jít dále než kdykoli předtím, aby zvýšila tlak na Rusko.

GLOSA / Ruské výhrůžky jaderným útokem na západní civilizaci, směřované zvlášť na země, které pevně stojí za Ukrajinou, se v posledních letech staly už trochu ohraným folklorem. Jedním z posledních př…

Evropská unie se ocitla uprostřed bouřlivé debaty kolem návrhu "Chat Control", který má za cíl chránit děti před online zneužíváním, ale zároveň vyvolává obavy o soukromí nás všech. Hlasování v Radě EU plánované na 14. října 2025 bylo odloženo kvůli nedostatku podpory – proti návrhu stojí devět států včetně Česka a Německa. Tato debata odhaluje hluboký rozpor mezi bezpečností a svobodou v digitálním světě, kde šifrované zprávy chrání nejen zločince, ale i běžné uživatele.

Rozsah dronových útoků, které v posledních týdnech zasáhly evropský vzdušný prostor, představuje bezprecedentní bezpečnostní výzvu. Série neidentifikovaných dronů narušila provoz na několika letištích a vojenských základnách napříč kontinentem – od Mnichova přes Frankfurt až po dánskou vojenskou základnu Karup. Tyto akce mohou mít ruský původ a představují test evropské schopnosti reagovat na asymetrické hrozby.

Dánské stíhačky F-35 nebo F-16 startují k vojenským letounům Ruské federace, aby je odradily od narušení dánského vzdušného prostoru, čím dál častěji. Letos v červnu k tomu podle ministerstva obrany d…

Sociální sítě podle dánské premiérky „kradou dětem dětství“. Její vláda proto chystá zákaz přístupu pro uživatele mladší patnácti let. Dánsko tak následuje Austrálii i Norsko, které už podobné kroky oznámily dříve.

Dánsko plánuje zakázat sociální sítě pro uživatele mladší 15 let. „Online platformy kradou našim dětem dětství,“ uvedla premiérka Mette Frederiksenová. Země se tímto krokem zařadí k dalším, které mladistvým omezují přístup k mobilním telefonům a online prostoru.

Dánsko se chystá omezit přístup dětí mladších 15 let k sociálním sítím, což vyvolává debatu o rovnováze mezi ochranou a svobodou. Tento krok, oznámený premiérkou Mette Frederiksenovou, reaguje na rostoucí obavy z vlivu platforem jako TikTok či Instagram na duševní zdraví mladých. Máme se v Česku nechat inspirovat, nebo hledat jinou cestu?

Dánská vláda chce zakázat používání sociálních sítí dětem mladším 15 let. Oznámila to premiérka Mette Frederiksenová. Zákaz se má týkat vybraných sítí a aplikací a země se jím připojí k Austrálii, která už dětem přístup omezila. Uvedla to agentura AFP.

KOMENTÁŘ / Krátce poté, co se předminulý týden nad Dánskem poprvé objevily neznámé drony, tamní vláda jasně deklarovala, že se nenechá zastrašit. Právě svou zbabělostí by totiž nahrála silám, které za…

Vedoucí představitelé Evropské unie (EU) ve středu na neformálním summitu v Kodani, na němž nedosáhli pokroku v otázce vytvoření nového způsobu financování Ukrajiny pomocí zmražení ruských aktiv, nastínili společný protidronový systém, který by zachytil rostoucí hrozby ze strany Moskvy.

Jeden z pilotů při přistávání na letiště v blízkosti Osla ohlásil podezření na přítomnost tří až pěti dronů. Několik letů bylo odloženo, výskyt dronů se nakonec nepotvrdil.

Ochromený odbavovací systém, zrušené lety, hodiny čekání. Sotva se evropská letiště vzpamatovala z rozsáhlého kybernetického útoku, už řeší drony. Letiště v Mnichově v noci přerušilo kvůli neznámým dronům lety. Dopad to mělo na tisíce cestujících. Jak je na tom pražské letiště? Podobně jako další mezinárodní letiště je i to ruzyňské vybavené mimo radarovým detekčním systémem.

Maďarsko odmítá vstup Ukrajiny do Evropské unie také proto, že osudem Ukrajinců je žít vedle Ruska a být neustále ve válce s Ruskem. Maďarský premiér Viktor Orbán místo členství Ukrajiny v unii navrhuje strategickou dohodu s Kyjevem.

Ruské vojenské lodě v úžině u dánského pobřeží opakovaně pluly nebezpečně blízko dánských armádních plavidel a mířily na ně své zbraně. Podle agentury Reuters to dnes řekl šéf dánské rozvědky Thomas Ahrenkiel. Dodal, že existuje značné riziko sabotáže. Ministr obrany Troels Lund Poulsen uvedl, že bezprostřední ruský útok Dánsku nehrozí.

Ruské vojenské lodě mířily svými zbraněmi na dánská armádní plavidla a vrtulníky. Šéf dánské rozvědky uvedl, že dánské ozbrojené síly čelí značnému riziku sabotáže.

Ruské vojenské lodě v úžině u dánského pobřeží opakovaně pluly nebezpečně blízko dánských armádních plavidel a mířily na ně svými zbraněmi. Podle agentury Reuters to v pátek řekl šéf dánské rozvědky Thomas Ahrenkiel. Dodal, že existuje značné riziko sabotáže.

Severoatlantická aliance musí odpovědět na ruskou „hybridní válku, která je jen začátek,“ tvrdí dánská premiérka Mette Frederiksenová v rozhovoru pro deník Financial Times. Její země hostí v těchto dnech neformální summit EU a schůzku širšího Evropského politického společenství.

Mnichovské letiště ve čtvrtek večer přerušilo provoz kvůli zpozorovaným dronům v okolí i areálu letiště. Zcela zrušeno bylo sedmnáct letů, dalších patnáct příletů bylo odkloněno do Stuttgartu, Norimberku, Frankfurtu a Vídně. Informovaly o tom v noci na pátek agentury Reuters a DPA s odvoláním na vyjádření letiště a policie. Podle agentury Reuters letiště ráno obnovilo provoz. Belgické ministerstvo obrany také v pátek zahájilo vyšetřování přeletu několika dronů nad vojenskou základnou v Elsenbornu, ležící u německých hranic.

Rusko chce eskalovat válku a rozdělit Evropu, uvedl na úvod summitu Evropského politického společenství v Kodani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval mimo jiné na nedávná narušení evrops…

Rusko chce eskalovat válku a rozdělit Evropu, uvedl na úvod summitu Evropského politického společenství v Kodani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval mimo jiné na nedávná narušení evropského vzdušného prostoru, která jsou připisována Rusku.

V Kodani – hlavním městě Dánska, které aktuálně předsedá Radě EU – se ve středu sešli premiéři a prezidenti zemí EU. Dánská předsedkyně vlády Mette Frederiksenová novinářům sdělila, že Evropa se v současné době nachází „v nejtěžší a nejnebezpečnější situaci od druhé světové války“. Maďarský premiér Viktor Orbán radil ostatním zemím, aby cizí drony na svém nebi prostě sestřelovaly.

Evropa je v nejnebezpečnější situaci od konce druhé světové války, řekla ve středu před začátkem neformálního summitu lídrů Evropské unie v Kodani dánská premiérka Mette Frederiksenová. Odkazovala při tom na takzvanou ruskou hybridní válku proti evropským zemím, které jsou terčem ruských sabotáží a v poslední době jejich vzdušný prostor často narušují drony.

Vedoucí představitelé EU na kodaňském zasedání projednávají reakci na poslední vlnu bezpilotních letounů z Kremlu a způsoby jak udržet podporu Ukrajině

Od příštího roku zavedou Dánové povinnou základní vojenskou službu i pro ženy a trvání vojny bude nově prodlouženo ze čtyř na jedenáct měsíců.

Rusku by měl být odepřen přístup do Baltského moře, protože používá své ropné tankery k vypouštění dronů do vzdušného prostoru NATO, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na nedávné incidenty s bezpilotníky.