Mette Frederiksen

Dánsko v roce 2026 poskytne Ukrajině v porovnání s letošním rokem zhruba o polovinu méně finančních prostředků. Informuje o tom dánská národní vysílací společnost Danmarks Radio (DR), podle níž to tamní vláda okomentovala s tím, že napadené zemi musí dát více peněz jiné státy.

Zatímco země dokonce i na západ od nás burcují, abychom se chystali na válku s Ruskem, v Česku je klid. Řeší se tu střet zájmů jednoho ambiciózního politika, který chce být na sklonku kariéry znovu premiérem, a řeší se tu, jestli mají vlát na budovách ukrajinské vlajky.

KOMENTÁŘ / Severské státy patří dlouhodobě mezi největší podporovatele Ukrajiny, na což minulý týden s jistou výčitkou vůči těm, co zaostávají, upozornila švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Ste…

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová navrhla změny příštího sedmiletého rozpočtu EU ve snaze získat podporu Evropského parlamentu. Vyplývá to z dokumentu, do kterého nahlédl bruselský server Politico. Změny se týkají zejména regionálních a zemědělských plateb, které podle europoslanců vylučují EP a regionální představitele z rozhodování o přidělování peněz z rozpočtu. Šéfka EK svou nabídku představí dnes při online setkání s předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolaovou a dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou, jejíž země nyní EU předsedá.

GLOSA / Kdo stojí za vysíláním neznámých dronů nad západoevropská letiště, si s jistotou netroufají určit ani ti nejpovolanější, ale slovy švédského premiéra „všechno nasvědčuje tomu, že je to Rusko“.

Generální tajemník NATO Mark Rutte se zúčastnil setkání Koalice ochotných v Londýně. Setkání společně pořádali premiér Spojeného království Sir Keir Starmer a prezident Francie Emmanuel Macron. Po schůzi se generální tajemník připojil k tiskové konferenci s premiérem Starmerem, prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským, premiérkou Dánska Mette Frederiksenovou a premiérem Nizozemska Dickem Schoofem. Přečtěte si celé tiskové...

Země z tzv. koalice ochotných se v pátek na setkání svých lídrů v Londýně dohodly na zvýšení tlaku na Rusko. Současně se zavázaly k dlouhodobému financování a posílení ukrajinského obranného průmyslu.

Britský premiér Keir Starmer po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Londýně vyzval k posílení dodávek střel dlouhého doletu pro Ukrajinu, která se od února 2022 brání otevřené ruské agresi. „Posilujeme naše programy tak, abychom Kyjevu mohli poskytnout přes pět tisíc lehkých střel,“ uvedl Starmer s tím, že Británie bude dál dodávat i dalekonosné rakety. Koalice ochotných je podle něj odhodlána jít dále než kdykoli předtím, aby zvýšila tlak na Rusko.

GLOSA / Ruské výhrůžky jaderným útokem na západní civilizaci, směřované zvlášť na země, které pevně stojí za Ukrajinou, se v posledních letech staly už trochu ohraným folklorem. Jedním z posledních př…

Evropská unie se ocitla uprostřed bouřlivé debaty kolem návrhu "Chat Control", který má za cíl chránit děti před online zneužíváním, ale zároveň vyvolává obavy o soukromí nás všech. Hlasování v Radě EU plánované na 14. října 2025 bylo odloženo kvůli nedostatku podpory – proti návrhu stojí devět států včetně Česka a Německa. Tato debata odhaluje hluboký rozpor mezi bezpečností a svobodou v digitálním světě, kde šifrované zprávy chrání nejen zločince, ale i běžné uživatele.

Rozsah dronových útoků, které v posledních týdnech zasáhly evropský vzdušný prostor, představuje bezprecedentní bezpečnostní výzvu. Série neidentifikovaných dronů narušila provoz na několika letištích a vojenských základnách napříč kontinentem – od Mnichova přes Frankfurt až po dánskou vojenskou základnu Karup. Tyto akce mohou mít ruský původ a představují test evropské schopnosti reagovat na asymetrické hrozby.

Dánské stíhačky F-35 nebo F-16 startují k vojenským letounům Ruské federace, aby je odradily od narušení dánského vzdušného prostoru, čím dál častěji. Letos v červnu k tomu podle ministerstva obrany d…

Sociální sítě podle dánské premiérky „kradou dětem dětství“. Její vláda proto chystá zákaz přístupu pro uživatele mladší patnácti let. Dánsko tak následuje Austrálii i Norsko, které už podobné kroky oznámily dříve.

Dánsko plánuje zakázat sociální sítě pro uživatele mladší 15 let. „Online platformy kradou našim dětem dětství,“ uvedla premiérka Mette Frederiksenová. Země se tímto krokem zařadí k dalším, které mladistvým omezují přístup k mobilním telefonům a online prostoru.

Dánsko se chystá omezit přístup dětí mladších 15 let k sociálním sítím, což vyvolává debatu o rovnováze mezi ochranou a svobodou. Tento krok, oznámený premiérkou Mette Frederiksenovou, reaguje na rostoucí obavy z vlivu platforem jako TikTok či Instagram na duševní zdraví mladých. Máme se v Česku nechat inspirovat, nebo hledat jinou cestu?

Dánská vláda chce zakázat používání sociálních sítí dětem mladším 15 let. Oznámila to premiérka Mette Frederiksenová. Zákaz se má týkat vybraných sítí a aplikací a země se jím připojí k Austrálii, která už dětem přístup omezila. Uvedla to agentura AFP.

KOMENTÁŘ / Krátce poté, co se předminulý týden nad Dánskem poprvé objevily neznámé drony, tamní vláda jasně deklarovala, že se nenechá zastrašit. Právě svou zbabělostí by totiž nahrála silám, které za…

Vedoucí představitelé Evropské unie (EU) ve středu na neformálním summitu v Kodani, na němž nedosáhli pokroku v otázce vytvoření nového způsobu financování Ukrajiny pomocí zmražení ruských aktiv, nastínili společný protidronový systém, který by zachytil rostoucí hrozby ze strany Moskvy.

Jeden z pilotů při přistávání na letiště v blízkosti Osla ohlásil podezření na přítomnost tří až pěti dronů. Několik letů bylo odloženo, výskyt dronů se nakonec nepotvrdil.

Ochromený odbavovací systém, zrušené lety, hodiny čekání. Sotva se evropská letiště vzpamatovala z rozsáhlého kybernetického útoku, už řeší drony. Letiště v Mnichově v noci přerušilo kvůli neznámým dronům lety. Dopad to mělo na tisíce cestujících. Jak je na tom pražské letiště? Podobně jako další mezinárodní letiště je i to ruzyňské vybavené mimo radarovým detekčním systémem.

Maďarsko odmítá vstup Ukrajiny do Evropské unie také proto, že osudem Ukrajinců je žít vedle Ruska a být neustále ve válce s Ruskem. Maďarský premiér Viktor Orbán místo členství Ukrajiny v unii navrhuje strategickou dohodu s Kyjevem.

Ruské vojenské lodě v úžině u dánského pobřeží opakovaně pluly nebezpečně blízko dánských armádních plavidel a mířily na ně své zbraně. Podle agentury Reuters to dnes řekl šéf dánské rozvědky Thomas Ahrenkiel. Dodal, že existuje značné riziko sabotáže. Ministr obrany Troels Lund Poulsen uvedl, že bezprostřední ruský útok Dánsku nehrozí.

Ruské vojenské lodě mířily svými zbraněmi na dánská armádní plavidla a vrtulníky. Šéf dánské rozvědky uvedl, že dánské ozbrojené síly čelí značnému riziku sabotáže.

Ruské vojenské lodě v úžině u dánského pobřeží opakovaně pluly nebezpečně blízko dánských armádních plavidel a mířily na ně svými zbraněmi. Podle agentury Reuters to v pátek řekl šéf dánské rozvědky Thomas Ahrenkiel. Dodal, že existuje značné riziko sabotáže.

Severoatlantická aliance musí odpovědět na ruskou „hybridní válku, která je jen začátek,“ tvrdí dánská premiérka Mette Frederiksenová v rozhovoru pro deník Financial Times. Její země hostí v těchto dnech neformální summit EU a schůzku širšího Evropského politického společenství.

Mnichovské letiště ve čtvrtek večer přerušilo provoz kvůli zpozorovaným dronům v okolí i areálu letiště. Zcela zrušeno bylo sedmnáct letů, dalších patnáct příletů bylo odkloněno do Stuttgartu, Norimberku, Frankfurtu a Vídně. Informovaly o tom v noci na pátek agentury Reuters a DPA s odvoláním na vyjádření letiště a policie. Podle agentury Reuters letiště ráno obnovilo provoz. Belgické ministerstvo obrany také v pátek zahájilo vyšetřování přeletu několika dronů nad vojenskou základnou v Elsenbornu, ležící u německých hranic.

Rusko chce eskalovat válku a rozdělit Evropu, uvedl na úvod summitu Evropského politického společenství v Kodani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval mimo jiné na nedávná narušení evrops…

Rusko chce eskalovat válku a rozdělit Evropu, uvedl na úvod summitu Evropského politického společenství v Kodani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval mimo jiné na nedávná narušení evropského vzdušného prostoru, která jsou připisována Rusku.

V Kodani – hlavním městě Dánska, které aktuálně předsedá Radě EU – se ve středu sešli premiéři a prezidenti zemí EU. Dánská předsedkyně vlády Mette Frederiksenová novinářům sdělila, že Evropa se v současné době nachází „v nejtěžší a nejnebezpečnější situaci od druhé světové války“. Maďarský premiér Viktor Orbán radil ostatním zemím, aby cizí drony na svém nebi prostě sestřelovaly.

Evropa je v nejnebezpečnější situaci od konce druhé světové války, řekla ve středu před začátkem neformálního summitu lídrů Evropské unie v Kodani dánská premiérka Mette Frederiksenová. Odkazovala při tom na takzvanou ruskou hybridní válku proti evropským zemím, které jsou terčem ruských sabotáží a v poslední době jejich vzdušný prostor často narušují drony.

Vedoucí představitelé EU na kodaňském zasedání projednávají reakci na poslední vlnu bezpilotních letounů z Kremlu a způsoby jak udržet podporu Ukrajině

Od příštího roku zavedou Dánové povinnou základní vojenskou službu i pro ženy a trvání vojny bude nově prodlouženo ze čtyř na jedenáct měsíců.

Rusku by měl být odepřen přístup do Baltského moře, protože používá své ropné tankery k vypouštění dronů do vzdušného prostoru NATO, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na nedávné incidenty s bezpilotníky.

KOMENTÁŘ / V dánských médiích se od opakovaných průniků neznámých dronů nad tamní letiště objevuje názor expertů, že je to pomsta za výrok premiérky Mette Frederiksenové, kterým podráždila ruského med…

Dánsko příští týden zakáže veškeré lety civilních dronů na svém území, aby zajistilo bezpečnost neformálního summitu šéfů států a vlád Evropské unie v Kodani. Oznámilo to v neděli podle agentury AFP dánské ministerstvo dopravy. U několika dánských vojenských zařízení byly v noci na neděli opět pozorovány drony neznámého původu, sdělilo ministerstvo obrany bez dalších podrobností. S podobnými incidenty se severská země potýkala po celý týden.

Dánsko příští týden zakáže veškeré lety civilních dronů na svém území, aby zajistilo bezpečnost neformálního summitu šéfů států a vlád Evropské unie v Kodani. U několika dánských vojenských zařízení byly v noci na neděli opět pozorovány drony neznámého původu, sdělilo ministerstvo obrany bez dalších podrobností. S podobnými incidenty se severská země potýkala celý týden.

Při příležitosti neformálního summitu lídrů evropských států během příštího týdne Kodaň zakázala létání civilních dronů na svém území kvůli výskytu neznámých dronů v předchozích dnech. Politici budou jednat o posílení obrany EU.

Severoatlantická aliance plánuje v oblasti Baltského moře po nedávných incidentech s drony v Dánsku pokračovat v posilování své bdělosti. V oblasti nasadí nejméně jednu protiletadlovou fregatu, posílí zde také své platformy pro sledování a průzkum. Aliance to uvedla v prohlášení, ze kterého citovala agentura Reuters.

Dánsko v pátek zaznamenalo další narušení vzdušného prostoru, a to nad největší vojenskou základnou Karup. Jde už o několikátý incident pozorovaný během posledního týdne v zemi. Dánské úřady hovoří o „hybridním útoku“ a naznačují možnou ruskou účast, zatímco Moskva jakékoli zapojení popírá.

Dánsko ohlásilo další nelegální přelet jednoho nebo více neidentifikovaných dronů nad místním letištěm, tentokrát nad leteckou základnou Karup. Podle agentury AFP jde o největší vojenskou základnu v zemi. O incidentu z pátečního večera v sobotu podle místních médií informovala dánská policie.

Dánsko ohlásilo další nelegální přelet jednoho nebo více neidentifikovaných dronů nad místním letištěm, tentokrát nad leteckou základnou Karup. Podle agentury AFP jde o největší vojenskou základnu v zemi. O incidentu z pátečního večera dnes podle místních médií informovala dánská policie.

Nad největší vojenskou základnou v zemi v noci spatřili drony.

Dánsko ohlásilo další nelegální přelet jednoho nebo více neidentifikovaných dronů nad místním letištěm, tentokrát nad leteckou základnou Karup, která je podle agentury AFP největší vojenskou základnou v zemi. Severoatlantická aliance v reakci oznámila, že zvýší svou bdělost v Baltském moři. Podle spolkového ministra vnitra Alexandera Dobrindta větší přítomnost bezpilotních letounů nad svým územím pozoruje také Německo.

„Profesionální piloti“ útočí. Kdo stojí za rostoucí vlnou nelegálních přeletů dronů nad dánskými letišti a vojenskými základnami? Policisté z největší základny v Karupu drony nesestřelili, i když nad ní kroužily celé hodiny.

V pátek večer přeletěly nad největší dánskou vojenskou základnou drony. Místní policie je nesestřelila, další podrobnosti zatím nemůže sdělit. Jde však o další dronový incident v zemi.

Dánsko ohlásilo další nelegální přelet jednoho nebo více neidentifikovaných dronů nad místním letištěm, tentokrát nad leteckou základnou Karup. Podle agentury AFP jde o největší vojenskou základnu v z…

Německý kancléř Friedrich Merz prohlásil, že kvůli rostoucímu počtu hybridních útoků na kritickou infrastrukturu a sítě země fakticky přestala žít v míru. Jeho slova přišla poté, co se v pátek objevil…

Skandinávské země, dlouho považované za symbol štědrého sociálního státu, obracejí kormidlo. Vlády ve Stockholmu, Helsinkách i Kodani v poslední době představily nebo prosadily opatření, která omezují sociální dávky a zpřísňují pravidla pro migranty.

Česká armáda plánuje posílit protivzdušnou obranu, a to včetně opatření proti dronům. S tím souvisí i rozhodnutí kolegia ministryně obrany Jany Černochové (ODS) pořídit dva nové systémy elektronického boje a sledování dohromady za více než čtyři miliardy korun. To vše v době, kdy v posledních týdnech došlo hned k několika narušením vzdušného prostoru členských zemí NATO ze strany Ruska. Drony na místech, kam létat nemají, navíc stále častěji odhalují i české úřady.

V německé spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko zaznamenali podle tamního ministerstva vnitra v noci na dnešek neznámé drony. Incident podle agentury Reuters vyšetřují bezpečnostní složky kvůli podezření z možné špionáže či sabotáže. Spolková země je v pohotovosti po výskytu dronů v sousedním Dánsku.

V době, kdy Dánsko řeší sérii podivných letů bezpilotních prostředků nad letišti a vojenskými objekty, zjistila dánská média, že u pobřeží Dánska se již několik dní pohybuje nekomunikující ruská výsadková válečná loď Aleksandr Šabalin. Informuje například dánský list Ekstra Bladet či německý Welt.

Zatímco Dánsko v posledním týdnu čelilo sérii narušení vzdušného prostoru drony, které přerušily provoz na několika letištích, u hranic dánských výsostných vod se nachází ruská výsadková loď Alexandr Šabalin. Upozornil na to list Ekstra Bladet, který si najal vrtulník a plavidlo vyfotografoval. Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen mezitím řekl, že za incidenty s drony stál „profesionální aktér“. Moskva spojení ruského státu s bezpilotníky nad Dánskem kategoricky odmítla. Letiště v Aalborgu bylo v noci na pátek uzavřeno už podruhé.

Norská policie ve středu zabavila dron, který poblíž mezinárodního letiště v Oslu ovládal muž původem ze zahraničí. Policie to oznámila ve čtvrtek. Jde o další z incidentů tohoto druhu ve Skandinávii z posledních dnů, připomíná agentura AFP.

Kvůli možnému riziku uzavřeli jedno z letišť.

Přerušení provozu letiště v Aalborgu se dotklo také dánských ozbrojených sil, protože je využíváno i jako vojenská základna.

Letiště v severodánském městě Aalborg je uzavřeno pro přílety a odlety kvůli dronům v jeho vzdušném prostoru, napsala v noci na čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na policii. Později informovala tak…

Kromě zavřeného letiště v Aalborgu kvůli dronům informuje dánská policie o narušení vzdušného prostoru v okolí letišť Esbjerg, Sönderborg a Skrydstrup. Důkaz o spojitosti s Ruskem podle ministra obrany není.

Letiště v severodánském městě Aalborg bylo v noci na čtvrtek uzavřeno kvůli dronům v jeho vzdušném prostoru. Bezpilotníky byly hlášeny u letišť ve městech Esbjerg, Sönderborg a u letiště Skrydstrup, kde mají základnu dánské stíhačky. Také letiště v Aalborgu, které bylo v čtvrtek ráno zase otevřeno, je využíváno i jako armádní základna. Kvůli přeletu dronů bylo už v pondělí večer uzavřeno letiště v Kodani.

Letiště v dánském městě Aalborg zavřelo kvůli výskytu dronů v jeho vzdušném prostoru. Úřady zaznamenaly bezpilotní letouny v noci na čtvrtek, zhruba ve čtyři hodiny ráno pak prostor nad letištěm znovu otevřely. Policie v oblasti evidovala „více než jeden dron“, nepodařilo se jí však stroje identifikovat. Drony zaznamenala i jiná letiště v zemi. Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen uvedl, že zatím nejsou důkazy, které by incidenty spojovaly s Ruskem.

Infrastruktura NATO má být nedotknutelná. Noční let dronů nad Dánskem však otevřel nepříjemnou debatu o zranitelnosti systému.