Nacisté

Zbraň Schwerer Gustav byla jedním z nejslibnějších a největších projektů ve vojenské historii. Těsně před vypuknutím druhé světové války, zatímco vojenský průmysl vyvíjel a vyráběl zbraně, děla a vozidla vynikajícím tempem, byl navržen projekt železničního děla Gustav. Největší a nejvýkonnější zbraň, která kdy byla vytvořena, byla navržena v roce 1937, napsal server Hot Cars.

První oběti nacistické zvůle na našem území se nedatují začátkem německé okupace. Nacisté u nás vraždili už v první polovině 30. let 20. století. Historii takzvaných fémových soudů a zapomenutý případ vraždy Theodora Lessinga jsme probírali v minulém článku. (pokračování minulého článku o fémových soudech) Otto Strasser byl až do roku významným německým nacionálním socialistou, kříženým s komunistou. Společně s Josefem Goebbelsem vedli levicové křídlo NSDAP. Josef Goebbels se v průběhu let přiklonil k Adolfu Hitlerovi. Otto Strasser si i nadále vedl své levicové, a tak ho Hitler nechal z NSDAP vyloučit. Strassera to neodradilo a neumlčelo. Založil vlastní organizaci Černá fronta a snažil se Hitlerovi oponovat. Při noci dlouhých nožů z 29. na 30. června 1934 byl zavražděn bratr Gregor Strasser, rovněž politicky činný. Otto Strasser následně emigroval do Prahy, kde ho československá policie ochránila před několika atentáty. Za těmito atentáty ovšem nestál vrah – samotář, ale tajná služba SS Sicherheitsdienst pod vedením Reinharda Heydricha. Jedním z vyslaných vrahů byl i Alfred Naujocks, později nechvalně známý jako muž, který fingovaným útokem na německý vysílač v Gliwicích začal druhou světovou válku. Naujocks se svými spolupachateli neuspěl, což vzbudilo Heydrichovu zuřivost. Jako příležitost k odčinění hanby dostal Naujocks další úkol na československém území. Tou dobou už na našem území pobýval další uprchlík z Německa Rudolf Formis. Rudolf Formis byl nadšeným radioamatérem. Spoluzakládal klub německých radioamatérů a v době nástupu nacismu byl technickým ředitelem rozhlasové stanice ve Stuttgartu. Když v únoru 1934 novopečený vůdce řečnil v rozhlase, stuttgartský vysílač se odmlčel a namísto vůdcova projevu se z něj ozvalo „nechceme zločince Hitlera.“ Rudolf Formis byl vyhozen z práce a vyšetřován. Gestapo mu ale nemohlo úmyslnou sabotáž prokázat. V dubnu 1934 se Formisovi podařilo utéct do Československa.

Ještě než vstoupila noha německého vojáka na československé území, poslal k nám Hitler svoje vrahy. Nacisty provedené vraždy na našem území se spojují s daleko starším tajemným fenoménem. Féma je slovo ze staré němčiny, označující tajný soud. Počátky tajných soudů lze vyhledat až ve 13. století ve Vestfálsku. V roce 1254 končí období vlády rodu Štaufů na římskoněmeckém trůnu a začalo desítky let trvající bezvládí.

Zhruba dvacetivteřinovou akci parašutistů Jana Kubiše a Josefa Gabčíka považují historici za jednu z nejvýraznějších protinacistických odbojových akcí v celé okupované Evropě.

Jestli to tak Němcům vyhovovalo, těžko říct, ale Hitler na to pohlížel jinak. Naplánoval si dokonalé Vánoce, které museli dodržovat všichni obyvatelé Německa.

Hromadný útěk sedmdesáti šesti spojeneckých letců z nacistického zajateckého tábora v březnu 1944 je dodnes jedním z nejznámějších a nejpůsobivějších útěků z vězení. Přestože německá Luftwaffe navrhla tábor Stalag Luft III tak, aby z něj nebylo možné utéci, odvážní muži, jejichž čin byl zvěčněn také ve filmu Velký útěk z roku 1963, dokázali opak.

Podrobný model synagogy v centru Olomouce, kterou v roce 1939 vypálili nacisté, vytvořili pomocí 3D tiskárny odborníci z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Ve slévárně model poslouží jako forma pro výrobu bronzového odlitku synagogy, který bude stát na Palachově náměstí.

Občas se objeví film, který sice na jednu stranu zůstává pevně zakořeněn v konvencích žánru, ale na stranu druhou si zároveň pohrává s diváckými předsudky a očekáváními. Obvykle jsou to pokusy neohrabané a samoúčelné.

Hitlerovi konstruktéři vynalezli stíhačku s létajícími křídly, která se však nikdy nedostala do boje. Němci ale postavili její kopii, napsal web National Interest.

Šestice nepravděpodobných spojenců z různých zemí a různých armád dostane jedné noci roku 1945 za úkol unést vlak směřující do Hamburku. Tohle je operace Vanguard. Tady jde o všechno – a především o zabránění vzniku Čtvrté říše.

Vojenská skupina Nakam vznikla krátce po 2. světové válce. Cílem této židovské jednotky pomsty bylo jediné: zabíjet Němce za jejich zvěrtsva.

Máte rádi cestování? Chcete si na vlastní kůži vyzkoušet, jaké to je cestovat jako novinářka? Neváhejte, popadněte deku, hrnek voňavé kávy či čokolády a pusťte se do čtení.

Dnes již ikonická fotografie zachycující posledního žida klečícího nad masovým hrobem vznikla během bestiálního vraždění tzv. Einsatzgruppen.

V první polovině 20. století kolovalo o Tibetu a jeho okolí v Evropě mnoho legend, kterým řada lidí věřila. Nacisté je chtěli dokonce zneužít.

Bitva v Ardenách byl plán Adolfa Hitlera, který měl dostat nacistické Německo z velmi těžké situace, ve které se nacházelo. Kolegové Hitlera však s jeho plánem nesouhlasili.

Památník Ležáky připravuje novou expozici k 80. výročí vyhlazení osady nacisty. Jeho správa využije k obměně muzea opravy jediné příjezdové silnice, která k památníku…

Elektrárna s továrnou na umělá hnojiva v norském vnitrozemí je místo, kde byla bez nadsázky rozhodnuta druhá světová válka. Před zničením zdejšího provozu byl totiž Hitler ve výrobě atomové zbraně podstatně napřed. A jak se ukazuje až nyní, na atomové bombě nacisté pracovali až do samotného konce války.

/FOTOGALERIE/ Renesanční štít s motivem dobytí Kartága zmizel z Konopiště už v roce 1943. K jeho navrácení došlo ale teprve 20. září 2021. Na středočeský zámek přicestoval z Philadelphia Museum of Art, kde ho lidé obdivovali téměř půl století.

Mnichovská dohoda je pro Čechy skoro stejně ožehavým tématem, jako pro Američany válka ve Vietnamu. Dodnes není tato rána zahojena, jelikož naše země, bezbranná proti přesila, musela oddat své pohraničí do rukou okupantům. To se nelíbilo nikomu, ale jen někteří se skutečně vzepřeli. I když někdy skutečně velmi nebezpečně, zato symbolicky.

Váleční kolaboranti to měli těžké vždy a v každé zemi. V době, kdy se jim vedlo dobře, protože sympatizovali s těmi „správnými“, byli nenáviděni svými spoluobčany, a po skončení války si to většinou velmi tvrdě odnesli, nezřídka i pomstou nejtěžší. Co se ale po válce dělo ženám, které sdílely lože s Němci?

Objevený masový hrob, který se nacisté snažili na konci druhé světové války zničit, obsahuje ostatky pěti stovek obětí a je dalším důkazem šíleného nacistického běsnění v polské oblasti Pomořansko na začátku války.

Vlastním jménem Jarmila Anna Františka Marie Mandlová se narodila 28. ledna 1910 v Mladé Boleslavi. Později si jméno změnila na Adina Mandlová a v Německu ji znali i pod pseudonymem Lil Adina. Byla československou herečkou a hvězdou, byla stejně krásná jako chytrá – a dokázala okouzlit každého muže. Ve 30. letech 20. století to byla hvězda první kategorie, pak ale přišla válka.

Normanské ostrovy byly jediné teritorium britské koruny, které během 2. světové války okupovali Němci. Na ostrově Alderney panovaly v koncentračních táborech kruté podmínky. Britové události po válce vyšetřili, ale poté zatajili.

Blond vlasy, modré oči, ušlechtilý výraz tváře, dokonalé chování a inteligentní vystupování. Tak vypadal, podle Adolfa Hitlera, dokonalý árijec. Benito Mussolini s ním souhlasil jen částečně. Jako vášnivý Ital toleroval i tmavší typy.

V sobotu se slaví 76 let od konce 2. světové války. Ve francouzské Remeši si významné výročí připomněli už včera, Rusové ho zase oslaví až zítra. Může za to dvojí kapitulace Německa i únik informací z médií.

Svět už slavil mír a v Praze německý generál Rudolf Toussaint podepsal kapitulační protokol o stažení německých vojsk a ponechání těžkých zbraní v metropoli. Přesto však na českém území 8. května 1945 nadále umírali lidé. Krutý a zbytečný masakr civilistů zažila ten den například Trhová Kamenice na Vysočině.

„My jsme nemohli volit, zda konvertovat ke křesťanství, nebo se obětovat pro posvěcení Božího jména – v tom jsme se lišili od našich předků… Mohli jsme si vybrat jen způsob, jak žít až do úplného konce jako svobodní Židé a zemřít jako osvobození lidé,“ prohlásila v roce 1982 Różka Korczaková-Marlaová. Židovská partyzánka a účastnice protinacistického odboje.

Povědomí o tom, že Protektorát Čechy a Morava vznikl před více než 82 lety poté, co 15. 3. 1939 Německo obsadilo zbytek někdejší republiky, má pravděpodobně většina z nás. Stejně tak, že zanikl s koncem války v Evropě, 8. května 1945. Jaký byl ale život obyčejných lidí za okupace, po dobu těch dlouhých, temných 2248 dní?

Povědomí o tom, že Protektorát Čechy a Morava vznikl před více než 82 lety poté, co 15. 3. 1939 Německo obsadilo zbytek někdejší republiky, má pravděpodobně většina z nás. Stejně tak, že zanikl s koncem války v Evropě, 8. května 1945. Jaký byl ale život obyčejných lidí za okupace, po dobu těch dlouhých, temných 2248 dní?

Marie, možná ale častěji spíše Maruška Kudeříková se v době protektorátu účastnila domácího protinacistického odboje. Gestapo ji však dopadlo a mučením se z ní snažilo vymámit jména dalších zrádců Říše. Mlčela, nikoho neprozradila a možná se i právě proto dočkala dlouhého pobytu v cele smrti i podivného způsobu popravy. Po válce se o ní mluvilo hodně, komunistům se hodila do propagandy, po roce 1989 ale naopak upadla v zapomnění.

V polovině roku 1944 bylo celkem zřejmé, že nacistické Německo společně s ostatními mocnostmi Osy již nedokáží zvrátit průběh 2. světové války ve svůj prospěch. V táboře Spojenců se proto tou dobou začalo řešit, jaký osud by měl vlastně potkat poražené národy, zejména Velkoněmeckou říši. O bezpodmínečné kapitulaci už bylo rozhodnuto dříve, čili dohoda nebo čestný mír nebyly možné.

V Německu řeší neobvyklý skandál. Památník Buchenwald, který se nachází na místě bývalého nacistického koncentračního tábora, musí zvýšit ostrahu po víkendovém nájezdu milovníků zimních radovánek a sáňkařů.

Německo ruší hláskovací abecedu, která vešla v platnost v roce 1934. Původní byla vnímána jako „příliš židovská“. Po téměř devadesáti letech se tak zpět vracejí alespoň symbolicky hebrejská jména.

Okresní soud v Písku odsoudil dva muže, kteří podle policie umístili tabule s urážlivými nápisy o Romech v areálu památníku v Letech na Písecku, k trestům dvanáct a osm měsíců podmíněně s dvouletým odkladem.

Píše se červen roku 1964 a potápěči vytahují ze dna Černého jezera na Šumavě těžké bedny. Událost v tu chvíli dokumentuje Československá televize a všichni jsou napjatí, co se skrývá uvnitř. Nález o pár dnů později vyvolá poprask jak u nás, tak v sousedních státech.

Když ho dopadli, všechno nasvědčovalo tomu, že ho čeká trest smrti. Za své válečné zločiny, zejména za osobní účast na likvidaci Lidic si nic jiného nezasloužil. Max Rostock přesto v klidu dožil v Německu, StB si ho totiž vytipovala jako svého spolupracovníka a prezident Zápotocký mu udělil milost.

V Jičíně na Valdštejnově náměstí dnes odhalily tři Kameny zmizelých. Ty připomínají rodinu Háhnových, kteří byli zavražděni během nacistického teroru za druhé světové války. U odhalení kamenů byl i příbuzní rodiny.

Brněnští Němci tam chodili na koncerty, divadelní představení, na pivo do hospod a pobavit se v klubovnách. Německý dům stál dlouhá léta na brněnském Moravském náměstí. Přesně před pětasedmdesáti lety tuto stavbu nechaly české úřady zbourat. Kvůli spojení s nacisty.

Píše se 18. únor 1943 a na univerzitě v Mnichově se blíží konec dopoledních přednášek. Chodby i dvorana zatím zejí prázdnotou, co nevidět se však studenti vynoří z poslucháren. Hans a Sophie Schollovi mají na akci jen pár minut a nikdo je při ní nesmí vidět. Z kufru vytahují připravené letáky a roznášejí je ke dveřím učeben, na schody i na parapety.

Jedním z nejvýznamnějších míst, na kterém skončilo mnoho nevinných životů během druhé světové války, byla kromě pankrácké věznice také střelnice v pražských Kobylisích. Místo ukrývá děsivé vzpomínky.

Přežil holokaust, teď požaduje po Německu a Deutsche Bahn kompenzaci za hromadné deportace do koncentračních a vyhlazovacích táborů. Transporty byly koordinovány s jednotlivými státy a především s jejich správou železnic.

Archeologové zahájili na ďáblickém hřbitově v Praze průzkum hromadného hrobu sondou, aby určil přesné místo uložení ostatků Zdeny Mašínové.

A to konkrétně v tomto životě 85. Džampal Ngawang Lozang Ješe Tändzin Gjamccho, většinou nazývaný jen Tändzin Gjamccho, se narodil 6. července 1935 ve vesničce Tagccher v tibetské provincii Amdo. A nestalo se tak poprvé. Co zajímavého ho potkalo v tomto vtělení?

Archeologická sonda na hřbitově v Ďáblicích by v létě měla zjistit, kde byly uloženy ostatky Zdeny Mašínové. Poté budou exhumovány, aby mohly být po antropologickém prozkoumání uloženy do rodinného hrobu.

Osud středočeské obce Lidice je všem Čechům velmi dobře znám. Němci měli v plánu Lidice nejen vyvraždit a srovnat se zemí, ale také je úplně vymazat z mapy. To se jim nepovedlo.

Shodou nešťastných souvislostí se 18. června 1945 na přerovském nádraží setkaly dva transporty. V jednom čs. vojáci, v druhém civilisté – Němci, Maďaři a Slováci. Vyhrocená situace vedla k podobné tragédii, jaké se odehrávaly při tzv. divokém odsunu.

Druhá válka začala sotva před měsícem a brány pevnosti Fort VII – Kolumbie v Poznani na západě Polska už nesou označení SS. Ten symbol nevěstí nic dobrého, stejně jako to, že se místo přejmenuje na Konzentrationslager Posen (koncentrační tábor Poznaň). První pokusy nacistů se smrtelným plynem totiž proběhnou právě zde a k tomuto účelu budou zneužiti psychiatričtí pacienti vč.

Máte rádi tajemno a vaše fantazie dokáže vykouzlit v mysli nejednu teorii? Láká vás tohle prvotní zaujetí spojit s cestovatelským zážitkem? Pak se společně můžeme vydat do podzemního městečka u našich severních sousedů. Ostatně, Polsko je krásná země tak jako tak, tudíž by si každý měl přijít na své. A kam se tedy vlastně podíváte, když je řeč o podzemí? Nechte se překvapit, ale jeskyně to nebude.

Na jihozápadním nároží olomoucké radnice jsou od úterý znovu sluneční hodiny, jejichž takřka totožného předchůdce nechali z fasády odstranit správci města z dob nacistické okupace.

Jedno ze zvěrstev, které se našlo po druhé světové válce, je nacistické fotoalbum. Na nalezení takové knihy není nic zvláštního, jenže tato má obálku z lidské kůže. Pracovníci památníku a muzea v Osvětimi mají za to, že toto album bylo vyrobeno v koncentračním táboře Buchenwald v Německu.

Protektorát Čechy a Morava – podle dosud známé historie byl pro nacistickou třetí říši především montovnou zbraní. Jenže naše území se stalo i vývojovým centrem tajných zázračných zbraní.

Malmédský masakr byl válečný zločin, který se odehrál mezi vesnicemi Malmédy a Ligneuville v Belgii. Bez milosti bylo během něho zavražděno 71 neozbrojených amerických válečných zajatců. Celá událost se odehrála 17. prosince 1944 během německé ofenzivy v Ardenách.

Jako značky pro vězně v koncentračních táborech se používaly převážně trojúhelníky. Každý měl jinou barvu a odlišoval tak vězně od sebe a někdy se přidávaly také pruhy, které sloužily pro ještě konkrétnější odlišení. Nacisti se k lidem v těchto táborech chovali jako ke zvířatům a stejně tak si je i označovali. Zní to hrozně, ale bylo to tak. Co které značky znamenaly?

Druhá světová válka byla hrůzným a krvavým konfliktem, ve kterém umíraly miliony lidí po celém světě. Proti nacistům se snažil bojovat celý svět a také jednotlivci. Odhodlaní jedinci, kteří chtěli bojovat za svou vlast, za sebe a za své blízké. Jedním z takových bojovníků byla i Ruska Zina Portnová, která se v pouhých patnácti letech dokázala postavit nacistům a pěkných pár desítek jich dokonce otrávila. Její příběh je dnes už bohužel pozapomenutý, i když je tak odvážný a téměř neuvěřitelný.

Komise historiků doporučila západoněmeckému městu Düsseldorf přejmenování ulice, která nese jméno slavného automobilového konstruktéra Ferdinanda Porscheho. Vadí jim nacistická minulost rodáka z Vratislavic nad Nisou. Informovala o tom dnes agentura DPA. O přejmenování musí rozhodnout městská rada.

Podle matematické studie mohli Němci za druhé světové války vyhrát bitvu o Británii. Výzkumníci z univerzity v Yorku vytvořili počítačový model, který používá statistickou techniku zvanou „weighted bootstrapping (vážený náhodný výběr vzorků s nahrazením)“, aby si představili různé okolnosti bitvy v roce 1940. Identifikovali dvě obrovské chyby nacistického velitele Hermanna Göringa.