Nádech

Od léta si často slibujeme klid, dovolenou, nové zážitky a dobrodružství. Realita ale bývá mnohem obyčejnější – nebo dokonce složitější. „Představa velkého léta je s námi už dlouho. Podle mého feedu jsou všichni na festivalech, u moře nebo na trecích v Alpách. Nikdo se ale nevyfotí, jak se potí v kanceláři nebo leží doma na gauči,“ říká krizová interventka Barbora Mudrová.

„Hate speech proti queer lidem může mít mnoho cílů i stupňů. Může to být brutální výkřik, ale i letmá poznámka, která sice nepůsobí tak tvrdě, ale pokud je takovým projevům někdo vystaven denně, může to být velká zátěž,“ říká filozof jazyka Tomáš Koblížek z Akademie věd ČR. Z výzkumů se také ukazuje, že mnoho lidí ani neví, že nenávistný jazyk používá.

„Když se s emocemi naučíme pracovat a naučíme se je chápat, můžou být důležitým zdrojem informací. Pomáhají nám lépe se orientovat ve světě,“ říká psycholožka z Národního ústavu duševního zdraví Alena Spálenská. Podle ní neexistují špatné emoce, jen špatné činy. „Můžeme cítit silnou emoci, u které tušíme, že neodpovídá situaci. Dá se s ní pracovat, ale je v pořádku, že se objevila.“

„Letní románky jsou esencí romantické lásky – jsou nenadálé, intenzivní, krátké a nepredikovatelné,“ vysvětluje psycholog a párový terapeut Petr Kačena. V létě máme navíc více příležitostí poznat nové lidi, jsme otevřenější novým zkušenostem a často polevujeme v nárocích, které klademe na sebe i na druhé po zbytek roku. „V létě jde hodně filtrů pryč, protože víme, že vztah třeba nebude na dlouho,“ říká.

„Ve světě dochází k radikálním změnám. Na místě jsou obavy z toho, jestli věci, které dnes považujeme za samozřejmé, budou samozřejmé i v budoucnost,“ říká filozofický poradce Adam Lalák. Podle něj navíc existuje více druhů nejistoty. Nejde jen o to, zda věci dopadnou dobře, ale také o hlubší otázku: víme vůbec, jak bychom chtěli, aby dopadly?

„Daddy issues můžeme definovat jako vztahové a emocionální obtíže, které pramení z nefunkčního, nebezpečného nebo zcela chybějícího vztahu s rodičem. Nemusí jít nutně o otce,“ vysvětluje psychoterapeutka Dana Pokorná. Podobné problémy se totiž mohou objevit i v důsledku problematického vztahu s matkou nebo jinou primární či sekundární pečující osobou.

„Nuda je pozitivní i negativní – rozčiluje nás, protože nám říká ‚pojď něco dělat‘, ale také nás motivuje,“ říká sociální psycholožka Iva Poláčková Šolcová. I během nudy ale mozek pracuje. „Sklouzne do defaultního módu, kdy si přemýšlí pro sebe, začne vytvářet nové myšlenky, nové nápady. Začne být kreativní.“

„Jde o dlouhodobou únavu a frustraci z randění a seznamování, která je doprovázena apatií, cynismem, pocitem neefektivity – že ať dělám, co dělám, nedaří se mi,“ vysvětluje psycholožka z Národního ústavu duševního zdraví a zakladatelka terapeutického institutu Jak na duši Leona Šímová, k čemu odkazuje pojem dating burnout. Trápení v lásce může pak přerůst i v depresi nebo závažné klinické stavy.

„Hranice začínají řešit lidé, kteří cítí, že nemůžou zažívat pocit respektu v momentě, kdy se vyjeví. Kteří mají pocit, že se přizpůsobují druhým a ztrácí sami sebe,“ vysvětluje Pavel Rataj, párový terapeut a zakladatel Institutu párové terapie (INPAT). Podle něj se i proto často nejedná o téma samotných hranic – ve skutečnosti může jít třeba o problém s autoritou, strach z opuštění, ze selhání, z trapnosti, nedostatečnou autonomii nebo pevnost v naší identitě.

Myšlenky na jídlo, které zabírají nepřiměřeně velkou mentální kapacitu. To je takzvaný food noise. „Není to pouhá chuť na jídlo nebo fyziologický hlad, ale je to nános myšlenek, které nás neustále ovlivňují a obtěžují,“ vysvětluje klinická nutriční terapeutka Markéta Gajdošová.

„Když závidíš, chceš to, co mají druzí. Na rozdíl od žárlivosti, která je spíše o tom, že něco mám a bojím se, aby mi to nesebrali,“ vysvětluje psychoterapeutka ve výcviku Zuzana Vyhnánková. Podle ní má smysl závisti věnovat pozornost. „Může vypovídat o našem nenaplněném potenciálu, potlačených přáních, o kvalitě našeho sebevědomí a sebehodnoty,“ popisuje.