Norbert Hofer

Sociálnědemokratická strana Rakouska (SPÖ) dnes opět zvítězila v zemských volbách v Burgenlandu na východě Rakouska, přišla ale o absolutní většinu v zemském sněmu. Vyplývá to z výsledků voleb, o nich…

Česko rozhoduje o korespondenční volbě. Její kritici při pohledu do zahraničí nejčastěji zmiňují volby v Rakousku. Co se ale v roce 2016 stalo? Souboj o prezidentské křeslo byl vyrovnaný až do konce. Oba kandidáty nakonec dělilo ani ne 31 tisíc hlasů. Vítězství zvrátily lístky z korespondenční volby, které se sčítaly poslední. A padl verdikt, že volit se musí znovu. Problém ale nebyl v hlasech z pošty, nýbrž v nedostatcích při jejich sčítání.

Miloš Zeman zaujímá čestné místo mezi politickými černokněžníky.

Andrej Babiš porazí Petra Pavla, pokud dokáže přitáhnout klíčovou skupinu voličů. Najdou se hlavně ve velkých městech.

Čeští odpůrci zavedení korespondenční volby si jako jeden z údajně odstrašujících příkladů berou často Rakousko a rok 2016. Tehdejší 2. kolo rakouských prezidentských voleb se totiž muselo opakovat i kvůli formálním chybám při sčítání korespondenčních hlasů. Rozhodně však tyto volby nebyly zfalšované, jak v Česku tvrdí například SPD Tomia Okamury. V neděli budou Rakušané prezidenta volit znovu a obliba

Po šesti letech se Rakušané chystají k prezidentským volbám. Favoritem je úřadující hlava státu Alexander van der Bellen, kterého v prvním kole v neděli 9. října vyzve rekordních šest protikandidátů. S jakými vizemi chtějí u občanů uspět? V předvolebním kotli se toho vaří mnoho.

I když je letos mezi kandidáty na rakouského prezidenta i šéf tamní Strany přátel piva, už dopředu je jasné, že nedělní volby příliš vzrušení nenabídnou. Čeká se, že současný prezident Alexander ...

I když je letos mezi kandidáty na rakouského prezidenta i šéf tamní Strany přátel piva, už dopředu je jasné, že nedělní volby příliš vzrušení nenabídnou. Čeká se, že současný prezident Alexander Van der Bellen funkci obhájí, a to dost možná už v prvním kole. Minulé volby v roce 2016 se přitom i kvůli formálním chybám při sčítání

Vůdce krajně pravicové Svobodné strany Rakouska (FPÖ), který bojuje proti očkování, teď podniká právní kroky. Proč? Aby umlčel řeči o tom, že se tajně nechal naočkovat proti covidu-19.

Rakouský parlament řeší, jak naložit s poslancem, který v budově zákonodárného sboru setrvale odmítá nosit respirátor. Legislativci schválili povinné nošení této ochranné pomůcky na parlamentní půdě, odmítli však v případě nedodržování opatření ukládat jakékoliv sankce, uvedla agentura APA.

Pro povolení použití ruské očkovací látky Sputnik V za určitých podmínek se podle webu německé televize n-tv vyslovila Ursula von der Leyenová, šéfka Evropské komise.

Rakouská vláda, konkrétně tehdejší ministr dopravy Norbert Hofer, před několika měsíci rozhodl, že na některých úsecích rakouských dálnic bude testovat dočasné zvýšení rychlosti ze 130 km/h na 140 km/h. Šlo mu o to dokázat, že takové malé uvolnění pravidel je nejen stále stejně bezpečné, ale také se nikterak nepodepíše na klimatu. Hodně se tehdy oháněl Německem, které má stále na některých úsecích dokonce neomezenou rychlost.

S novou rakouskou vládou, v níž mají výrazné zastoupení Zelení, přicházejí v Rakousku rovněž nové pořádky na silnicích.

Krajně pravicová Svobodná strana Rakouska utrpěla drtivější porážku, než předpovídaly průzkumy. Volební úspěch naopak slaví Zelení.

Rakušané rychle zapomněli na svoje trápení s migranty. Ještě před dvěma roky bylo hlavním tématem voleb. Včera už si na ně nikdo nevzpomněl.

Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz se už může těšit na návrat do kanceláře v budově na vídeňském náměstí Ballhausplatz. Popularita teprve 33letého šéfa lidové strany (ÖVP) i průzkumy stranických preferencí naznačují, že se v neděli stane s velkým náskokem vítězem předčasných parlamentních voleb, k nimž alpskou republiku na jaře dotlačila aféra „Ibizagate“.

Ačkoli jméno Strache stálo u politického pádu Svobodných a jejich vládní koalice s ÖVP, neváhá FPÖ na něj vsadit ani v nedělních volbách. Tentokrát ne na bývalého vicekancléře a dlouholetého šéfa strany Heinze-Christiana Stracheho (50), ale na jeho o osmnáct let mladší manželku Philippu Stracheovou, bývalou modelku.

Rakušané dokázali za studené války skvěle vydělávat na vazbách na Sovětský svaz. Náklonnost ke Kremlu a jeho penězům mnoho Rakušanů neopustila ani třicet let po jejím konci.

Rakouská strana svobodných (FPÖ) si na sobotním sjezdu do svého čela podle očekávání zvolila Norberta Hofera. Ten již nacionalistickou formaci prozatímně vedl od května, kdy kvůli skandálu s financováním strany odstoupil z předsednické funkce i z postu vicekancléře Heinz-Christian Strache. Kvůli aféře padla celá vláda a zemi za dva týdny čekají předčasné parlamentní volby.

O předsednickou funkci FPÖ se ucházel Hofer jako jediný. V hlasování získal podporu 98,25 procent delegátů.