Oldřich Kužílek

NÁZOR / Je záhadou, proč se naši poslanci při své tvořivosti pokoušejí zplodit zákony, které nebudou znamenat žádné zlepšení života lidí, ale přinesou jen problémy. Koalice a opozice ve vzácné shodě p…

Takto by mohl vypadat titulek novinového článku, pokud by poslanci schválili návrh na absolutní zákaz zveřejňovat jména stíhaných osob, dokud nebudou obžalované. Jde o absurdní zásah do svobody slova.

Nedotažený a nepříliš chytrý pokus, paskvil, který v případě schválení může narazit na Listinu základních práv a svobod. Tak hodnotí odborníci chystaný „náhubek“ pro média i veřejnost, jak jej navrhl poslanec a stínový ministr spravedlnosti Radek Vondráček z ANO a podpořil jej i současný šéf resortu Pavel Blažek z ODS. Ve výsledku by mohl znamenat, že novináři budou váhat nad zveřejňováním jmen podezřelých a stíhaných osob i ve velkých kauzách typu Motol.

Ministerstvo vnitra si za chování v loňském roce vysloužilo anticenu za “dlouhodobého slídila”. Konkrétně za předložený návrh k využívání systémů na rozpoznávání tváří, který je podle poroty jen dalším střípkem k dlouhodobému přístupu resortu k otázkám soukromí. Na jubilejním 20. ročníku získalo anticenu i ministerstvo pro místní rozvoj za chystaný registr turistů. Vítěze tradičně vybírá několikačlenná porota, v které letos zasel například ředitel Ústavu státu a práva AV ČR Ján Matejka či…

Zdlouhavé, netransparentní a nehospodárné, popisuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) závěry dohledu v Národní sportovní agentuře (NSA). Podle kontrolorů sportovní agentura nesledovala a nekontrolovala příjemce dotací. Například pozemky agentury byly využívány bezúplatně i po ukončení platnosti nájemních smluv. V Harrachově tak fungovala třeba lanová dráha, která je v provozu celoročně, hotel či stánky s občerstvením.

Podle správních soudů byla výzva vlády k blokaci některých webových stránek po útoku Ruska na Ukrajinu nezávazným prohlášením, nikoli vymahatelným příkazem, a proto stát není za zablokování odpovědný. To nyní potvrdil i Ústavní soud.

Na prezidentskou kancelář směřují ročně stovky žádostí o informace. Žadateli jsou novináři, různí aktivisté, ale třeba i veřejnost, která pomocí tohoto nástroje může vykonávat nad státními orgány dohled. I když by úředníci měli tyto žádosti odmítat jen ve výjimečných případech, data ukazují, že se tak ve skutečnosti děje často. Hradní kancelář odmítá pravidelně až třetinu žádostí.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže opouštějí někteří nezávislí experti, které do poradního orgánu jeho předsedy nominovaly nezávislé organizace. Odvolal je podle serveru Seznam Zprávy sám šéf úřadu Petr Mlsna.

Šéf Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna odvolal nezávislé experty, kteří měli změnit pověst úřadu jako zkorumpované instituce. Mlsna také kritizuje reformu, kterou pro ÚOHS připravuje Ministerstvo pro místní rozvoj.

Národní sportovní agentura (NSA) ukončila kontrolu, jak Český tenisový svaz naložil se státní dotací 65 milionů na pořádání finále turnaje Pohár Billie Jean Kingové v roce 2021. Radiožurnál z vyúčtování akce zjistil, že na služby spojené s jejím pořádáním si svaz najímal a platil lidi ze svého vedení nebo s vazbami na něj. Podle kontrolorů NSA ale tenisový svaz při využití dotace neporušil zákon.

Šestá městská část se tak řadí k městům s nejvyššími počty nápadů v participativních rozpočtech na obyvatele. „Taková aktivita občanů mě nadchla. Většina nápadů…

Pražská a plzeňská městská policie na rozdíl od brněnských a ostravských strážníků nebo policie státní neposkytuje novinářům bezplatně data o dopravních přestupcích. Jejich argumenty už dříve smetly soudy a kritizuje je i spoluautor zákona o svobodném přístupu k informacím. Ministerstvo vnitra i Plzeňský kraj postup strážníků schvalují.

Nejvyšší správní soud potvrdil dřívější rozsudek Městského soudu v Praze, podle kterého snahy státu o zablokování dezinformačních webů v souvislosti s útokem Ruska na Ukrajinu nepředstavovaly nezákonný zásah do práv veřejnosti.

Novela zákona o svobodném přístupu k informacím nabízí od letoška úřadům možnost odmítnout jakoukoliv žádost, u které vyhodnotí, že by mohla působit nátlak na osoby či úřady, kterých se týká. Nový paragraf byl kritizovaný s tím, že dává úředníkům nástroj k obstrukci. Politici přesto novelu hájili s tím, že takto chtějí pouze bránit šikaně úřadů, a ne omezovat novináře. Jak ale ukazuje případ webu iROZHLAS.cz, ne každý úředník to vidí stejně.

Návrh zákona k omezení šíření obsahu ohrožujícího národní bezpečnost on-line není na ministerstvu vnitra ani ve vnitřním připomínkovém řízení. Řekl to Petr Habarta z ministerstva při dnešním projednávání petice proti omezování svobody slova na sociálních sítích ve sněmovním volebním výboru, jenž má v působnosti média. Nyní se podle Habarty debatuje o tom, zda taková předloha má být součástí boje s dezinformacemi, nebo nikoli.

Pražská městská policie zveřejnila video, na kterém se dostal do sporu se strážníky moderátor České televize Jakub Železný.

V červnu žádala dvojice neziskových organizací soud, aby prohlásil dočasné blokování takzvaných dezinformačních webů jako nezákonné. V polovině ledna Městský soud v Praze žalobu neziskovek odmítl. A důvod? Podle soudu nelze chápat dopis Národního centra kybernetických operací, na základě kterého byla blokace operátory a správcem domény provedena, jako příkaz k vypnutí webů.

Skleněná vitráž Karla Svolinského v hale ZŠ a ZUŠ Dolní Němčí je po roce opět výstavní plochou. Od prvního prosincového víkendu na ní lze spatřit 2674 výtvarných počinů místních žáků.

Před pár dny televize Nova informovala, že ani ne za tři měsíce už mělo mít v Česku povinně zřízenou datovou schránku skoro 2 a půl milionu lidí. Nakonec od toho stát ustupuje. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) státní správa nechce lidi k tomuto kroku nutit a místo toho připravuje informační kampaň.

Olomoučtí žalobci prověřují ministra spravedlnosti kvůli možné korupci. Blažek tvrdí, že nepracují dobře. Odkazuje na analýzu, kterou odmítá ukázat.

Ministerstvo spravedlnosti stále odmítá poskytnout analýzu, kterou šéf resortu Pavel Blažek obhajoval nutnost změn u olomouckého vrchního státního zastupitelství. Právě tamní žalobci již dva roky vedou Blažkovo vlastní prověřování, a to s podezřením na korupci.

Zhruba před měsícem ministerstvo spravedlnosti v čele s Pavlem Blažkem (ODS) zveřejnilo výsledky analýzy fungování Vrchního státního zastupitelství v Olomouci a Praze. Z Blažkem prezentovaných závěrů vyplynulo, že činnost úřadu trpí „vážnými nedostatky“ a že olomoučtí žalobci pracují špatně.

Vláda Petra Fialy (ODS) připravila novelu zákona o svobodném přístupu k informacím. Donutila ji k tomu implementace práva Evropské unie. Ministerstvo vnitra - předkladatel novely - však jde v úpravách formulací ještě o kus dál, nově by se měl zákon týkat například i společnosti ČEZ.

„Právní předpisy ukládají Kanceláři prezidenta republiky evidovat a vyúčtovat pracovní cesty. Tento úkol nelze plnit bez toho, že by byl určený účel cest,“ uvedl spoluautor zákona Oldřich Kužílek.

Pražskou politikou otřásla korupční kauza spojená s bývalým náměstkem primátora Petrem Hlubučkem (STAN) a pražským dopravním podnikem. „Upozorňovali jsme, že to všichni ve vzduchu můžou cítit a je potřeba neumožnit, aby vedení organizace bylo směřováno tímto klientelistickým způsobem,“ říká pro Radiožurnál Oldřich Kužílek, člen zastupitelského Výboru pro veřejnou správu, legislativu a transparentnost za TOP 09 a STAN - Spojené síly pro Prahu.

Ministerstvo obrany čelí správní žalobě kvůli zásahu proti dezinformačním webům. Na soud se obrátily nezisková organizace Otevřená společnost a Institute H21, podle nichž byl postup státu nezákonný. Usilují také o vydání předběžného opatření, které by ministerstvu zakázalo zdržet se podobných zásahů. Uvedl to Vojtěch Šrámek z Institute H21.

Horkovzdušný balon v americkém Wisconsinu narazil do vlaku. Tři lidé včetně pilota balonu utrpěli zranění.

Dvojice neziskovek žádá soud, aby prohlásil odstavení dezinformačních webů za nezákonné. Únorová žádost vojenské tajné služby podle nich dokazuje, že jde o státní zásah, a chtějí jasná pravidla.

Úřad pro ochranu osobních údajů vede s policií správní řízení za možné porušení evropského nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR).

Radomil Uhlíř zemřel ve věku 62 let 15. dubna 2019. Nad jeho milovaným Žižkovem se v té chvíli válely šedivé mraky, pan Martin, jeho kamarád výčepní z hospody U Vystřelenýho voka, nejspíš zrovna vymýval půllitry a spoluhráč Mikoláš Chadima se mu marně snažil dovolat, aby mu povyprávěl, jak dopadl koncert v Rýmařově, kam se s MCH Triem museli vydat bez něj. Šedivé brady štamgastů na Viktorce a U Voka se sklonily. Život bez Radomila už nebude takový. I stalo se! Přišla pandemie a po ní válka na dohled.

Odborníci na právo a občanskou společnost vítají nový nástroj na zkrocení digitálních platforem, ale bojí se přehnané regulace, ke které by mohlo začít docházet poté, co v lednu 2024 vstoupí v platnost Digital Services Act (DSA).

Už posedmnácté se udělovaly anticeny Big Brother Awards. Firemním slídilem se za rok 2021 stal Rohlík, Úředním slídilem je polská vláda za šmírování opozice, český Ústavní soud si za nečinnost vysloužil titul Dlouhodobý spoluviník. Výroku Velkého bratra se dopustila jednatelka prodejce reklamy MetroZoom a Pozitivní cenu Edwarda Snowdena si pak odnáší web Alík.cz

Ministerstvo vnitra odmítlo přání Pražského hradu, aby odvolacím orgánem u odmítnutých žádostí podle informačního zákona byl v případě Hradu vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář.

Dnes již bývalá ministryně spravedlnosti Marie Benešová rozhodla, že stát přestane poskytovat informace z Centrálního registru oznámení – bez ohledu na zákon o svobodném přístupu k informacím. Ještě donedávna bylo snadné podívat se na majetkové poměry vrcholných politiků a porovnat – v zájmu veřejné kontroly – například to, jaký je rozdíl mezi tím, co vlastnili před vstupem do

Krajské hygienické stanice řeší komplikace. Přišlo jim už 10 tisíc žádostí od iniciativy zpěváka Daniela Landy. Spoluautor zákona o svobodném přístupu k informacím Oldřich Kužílek analyzuje, jak by se měly hygieny zachovat.

Prezidentův stav je stabilizovaný, sdělila Ústřední vojenská nemocnice. Ale nikdo nevysvětluje, co to znamená.

Lékařům nezbývá než mlčet, pokud pacient nedovolí, aby o jeho stavu informovali. Takové je resume šéfa lékařské komory Milana Kubka k hospitalizaci prezidenta Miloše Zemana. I on by mu však doporučil, aby lékařům rozvázal ruce a rozptýlil dohady o svém zdravotním stavu. Občané na to mají právo.

Hradní kancelář kolem prezidenta vytvořila paralelní realitu. Je to podvod na veřejnost. Myslí si to poradce pro otevřenost veřejné správy a ochranu soukromí Oldřich Kužílek. „Jde o ústavně-právně velmi nebezpečnou situaci,“ řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS.

Jednání o jmenování vlády mohou trvat týdny, možná měsíce. Ve vzduchu tedy visí otázka, zda je prezident Miloš Zeman na takový maraton jednání v dostatečně dobré kondici. „Nejde o podepsání (jmenovacího) dekretu, ale o vedení velmi závažných politických jednání,“ uvedl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS poradce pro otevřenost veřejné správy a ochranu soukromí Oldřich Kužílek, podle něhož si Hrad neuvědomuje vážnost situace.

Univerzita Palackého v Olomouci otevřela tento týden fotografickou výstavu připomínající letošní 30. výročí odchodu posledního sovětského vojáka z někdejšího Československa.

Zemědělský fond se urputně brání vydat stanovisko externích právníků, podle kterého prý nemusí kontrolovat střet zájmů ve výběrových řízeních, na která dává dotace.

Experti se neshodují na tom, zda má veřejnost právo na informace o důvodu hospitalizace prezidenta Miloše Zemana. Zatímco advokát Tomáš Sokol to kategoricky odmítá kvůli právu na soukromí, poradce pro otevřenost veřejné správy Oldřich Kužílek věří tomu, že veřejný zájem má rozhodně přednost. Ústřední vojenská nemocnice argumentuje povinnou mlčenlivostí podle zákona o zdravotních službách.

Experti se neshodují na tom, zda má veřejnost právo na informace o důvodu hospitalizace prezidenta Miloše Zemana. Zatímco advokát Tomáš Sokol to kategoricky odmítá kvůli právu na soukromí, poradce pro otevřenost veřejné správy Oldřich Kužílek věří tomu, že veřejný zájem má rozhodně přednost. Ústřední vojenská nemocnice argumentuje povinnou mlčenlivostí podle zákona o zdravotních službách.

Experti se neshodují na tom, zda má veřejnost právo na informace o důvodu hospitalizace prezidenta Miloše Zemana. Zatímco advokát Tomáš Sokol to kategoricky odmítá kvůli právu na soukromí, poradce pro otevřenost veřejné správy Oldřich Kužílek věří tomu, že veřejný zájem má rozhodně přednost. Uvedli to dnes na dotaz ČTK. Ústřední vojenská nemocnice argumentuje povinnou mlčenlivostí podle zákona o zdravotních službách.

Měsíce byly zakázané sportovní či kulturní akce a konat se mohly jen ty, které dostaly výjimku Ministerstva zdravotnictví. Které to byly? Resort tvrdí, že seznam neexistuje. Podle odborníka postupuje protiprávně.

Nález ohledně sporu datového novináře s Policií ČR jasně pojmenoval jednu ze základních závad české veřejné sféry.

Miloše Baláka od roku 2017 stíhá policie za to, že Hrad chtěl připravit o desítky milionů. Kancléř Vratislav Mynář mu dal odměny tři čtvrtě milionu.

Tajným službám se nelíbí zákon 106 o svobodném přístupu k informacím. Zpravodajcům totiž na stůl občas přistane dotaz, u kterého mají podezření, že jej nenapsal zvědavý občan nebo novinář, ale cizí tajné služby nebo někdo s nekalými úmysly. A podle zákona by měli odpovědět.

Stížnosti proti odmítnutí žádostí o informace by v některých případech mohl posuzovat ten, kdo stojí v čele úřadu, jehož informace žadatel požaduje. Úpravu zákona o svobodném přístupu k informacím v pondělí projedná vláda. Změna by se měla týkat například Kanceláře prezidenta republiky nebo Ústavního a Nejvyššího soudu.

Sněmovna bude zřejmě měnit vládní novelu, která má ochránit úřady a další instituce před zneužíváním práva na informace ze strany žadatelů. Zavedla by například finanční zálohu v případě rozsáhlého vyhledávání údajů. Sněmovní výbor pro veřejnou správu dnes projednávání předlohy přerušil, aby poslanci nyní mohli podávat návrhy úprav. K předloze se výbor vrátí ve druhé polovině března.

Česko se stáčí směrem k zemím, kde neplatí vláda práva, vyčítá předseda Pirátů Ivan Bartoš šéfovi vlády a hnutí ANO Andreji Babišovi.

Ministerstvo vnitra připravilo novelu krizového zákona, na základě které by stát neposkytoval informace o přípravě a řešení krizových situací, pokud by to mohlo ohrozit bezpečnost státu nebo fungování záchranného systému. Podle důvodové zprávy zveřejněné na webu vlády dostávají orgány krizového řízení pravidelně dotazy na krizové plány, bezpečnostní rizika a způsoby ochrany objektů, které pak tazatel může použít nezákonně. Proti formulaci vnitra se však na serveru iROZHLAS.cz vyslovil spoluautor zákona o svobodném přístupu k informacím Oldřich Kužílek.

Ministerstvo vnitra vložilo do novely zákona o krizovém řízení návrh nového paragrafu, který by umožnil nezveřejňovat informace, „jejichž zveřejnění by mohlo ohrozit účinnost krizových opatření”. Lidé by takové infromace nedostali, ani kdyby o ně požádali na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

Ministerstvo vnitra vedení Janem Hamáčkem připravuje novelu krizového zákona, která by omezila možnost občanů získat od státu informace.

Kraj musí zveřejnit jména úředníků, kteří brali 150 tisíc měsíčně. Nařídilo mu to Ministerstvo vnitra. Úřad ale příkaz v termínu nesplnil.

Nyní to, jestli státní instituce tají informace oprávněně, posuzuje Úřad pro ochranu osobních údajů. Tato podoba zákona platí asi devět měsíců.

Pražský hrad navrhl změnit zákon o svobodném přístupu k informacím tak, aby odmítnuté žádosti o informace posuzoval v případě Hradu jako nadřízený orgán kancléř Vratislav Mynář. Nyní to, jestli státní instituce tají informace oprávněně, posuzuje Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Nynější podoba zákona platí asi devět měsíců a Hrad usiluje o návrat do stavu, který byl před ní. Napsal to dnes server iROZHLAS.cz.

Středočeský kraj podle ministerstva vnitra už nadále nesmí tajit jména krajských úředníků s vysokými příjmy. Server Seznam Zprávy tak dostal za pravdu v při, kterou s krajem vedl. Pokud úřad informace nezvěřejní, hrozí mu exekuce.

Pracovníci Ministerstva zdravotnictví dostali finanční bonus za to, jak nakupovali během nouzového stavu ochranné pomůcky proti koronaviru.