Naše zdravotnictví

Závažné onemocnění přináší do života rodiny obrovskou zátěž a řadu náročných momentů. Bolest, dušnost, strach z toho, co bude. Rodiny vážně nemocných lidí často navíc netuší, že na tyhle obtíže existuje odborná pomoc a že nemusí čekat na poslední dny života. Paliativní péče se poskytuje doma, ambulantně i v hospicích a v posledních letech k ní přibylo i několik spolehlivých informačních zdrojů.

U některých lidí začnou léky na obezitu účinkovat velmi rychle, jiní hubnou pomaleji. Nová studie SURMOUNT-5 se zaměřila právě na tento rozdíl a sledovala, zda rychlý úbytek hmotnosti během prvních měsíců léčby souvisí s výsledkem po 72 týdnech. Porovnávala přitom tirzepatid a semaglutid, dvě léčivé látky, které se používají také v České republice.

Nedostatek lékařů se netýká jen jejich celkového počtu, ale také toho, kde budou v budoucnu působit. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) proto spouští nový motivační program, který má mladé lékaře přivést do oblastí, kde dlouhodobě chybí dostupná péče. Za závazek pracovat ve vybrané lokalitě nejméně pět let mohou získat jednorázově 480 tisíc korun.

Barbora Macková rezignovala ke 2. září na funkci hlavní hygieničky a vrchní ředitelky sekce ochrany a podpory veřejného zdraví. Zastupovat ji bude současný ředitel odboru ochrany veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví Matyáš Fošum. Macková ale nadále zůstává ve vedení Státního zdravotního ústavu a bude se věnovat jeho stabilizaci. Informovalo o tom Ministerstvo zdravotnictví (MZd).

Za každým novým lékem stojí roky práce, během nichž se nezkoumá jen jeho účinnost, ale především bezpečnost. MVDr. Ján Praslička, PhD., vedoucí preklinické bezpečnosti společnosti SOTIO, v rozhovoru přibližuje, jak se hledá rovnováha mezi nadějí na novou léčbu a ochranou pacientů. Mluví také o moderních onkologických terapiích, budoucnosti preklinického výzkumu, umělé inteligenci i o tom, proč ho vedle vývoje léčiv fascinuje hodinářství.

Ministerstvo zdravotnictví představilo podrobný harmonogram, podle kterého chce do roku 2030 postupně soustředit šest skupin nejnáročnějších onkologických operací do specializovaných center vysoce specializované péče. Cílem je zvýšit bezpečnost a úspěšnost léčby u závažných diagnóz.

Léto představuje pro urology každoročně období zvýšeného počtu pacientů s ledvinovou kolikou. Prudké bolesti zad nebo v boku, nevolnost, zvracení a často i krev v moči bývají způsobeny pohybem močového kamene v močových cestách.

Ministerstvo zdravotnictví získá oproti původnímu návrhu rozpočtu připravenému Ministerstvem financí na příští rok další jednu až dvě miliardy korun. Peníze mají směřovat především na investice do nemocnic, pokračování elektronizace zdravotnictví a podporu vzdělávání lékařů. Informovala o tom Česká tisková kancelář (ČTK) s odvoláním na ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha.

Ještě před několika lety stál karcinom endometria poněkud ve stínu jiných gynekologických nádorů. Dnes se však právě u něj odehrává jeden z největších posunů moderní onkologie. Díky molekulární klasifikaci a imunoterapii se daří lépe vybírat léčbu a některým pacientkám výrazně prodloužit přežití. Ve třetím dílu rozhovoru vysvětluje prof. MUDr. David Cibula, CSc., přednosta Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, proč se karcinom endometria stává jedním z nejdynamičtěji se rozvíjejících oborů gynekologické onkologie.

České lékařské fakulty za poslední roky výrazně navýšily počty studentů a v dalších letech mají do zdravotnictví přicházet stovky nových lékařů ročně. Samotný počet absolventů ale nemusí znamenat stejně velké posílení českého zdravotnictví. Data Národního zdravotnického informačního systému (NZIS) ukazují, že část absolventů není v českém systému dohledatelná a u některých oborů navíc nové počty nemusí pokrýt ani očekávané odchody zkušených lékařů.

Svědění, pálení, pocit otoku nebo nepříjemný výtok. Intimní potíže se v létě mohou objevit i u žen, které s nimi běžně problém nemají. Na vině přitom nemusí být vždy klasický zánět. Roli může hrát kombinace vlhka, tepla, koupání, změny přirozeného poševního prostředí i dalších faktorů, které jsou pro léto typické.

Léto svádí k pohybu, ale vysoké teploty mění podmínky, ve kterých tělo sport zvládá. K fyzické zátěži se přidává nutnost odvádět teplo, rychleji se dostavuje únava a roste riziko přehřátí. Současně jsou letní měsíce obdobím, kdy úrazové ambulance plní pády z kol, elektrokol, bruslí nebo trampolín a zranění lidí, kteří se po měsících bez pravidelného pohybu rozhodnou během dovolené podat maximální výkon. Bezpečné letní sportování proto neznamená pohyb vynechat, ale přizpůsobit mu čas, intenzitu i podmínky.

Jak vrátit lékařům čas pro pacienty, který dnes zabírá administrativa? Právě na tuto otázku hledají odpověď tři mladí zakladatelé českého startupu Medivox. Jejich aplikace pomocí umělé inteligence převádí rozhovor lékaře s pacientem do strukturované lékařské zprávy a postupně se začíná prosazovat v českých ordinacích. O tom, jak projekt vznikal, jak řeší bezpečnost citlivých dat i kam chtějí Medivox posunout dál, hovoří Jan Fišer, student na Newton University, a Ondřej Urban, student Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Léto znamená dovolené, cestování a výlety, krevní zásoby ale na prázdniny nečekají. Právě v horkých měsících bývají zásoby krve nižší, zatímco úrazy, operace nebo léčba onkologických pacientů pokračují bez ohledu na roční období. V Česku navíc dlouhodobě chybí přibližně 80 tisíc dárců. Jediný odběr plné krve přitom může zachránit až čtyři životy.

Celý život sportoval a žil aktivně. Pak ale přišla nečekaná rána v podobě onkologického onemocnění, kvůli kterému Michal Rajmon ochrnul a přestal úplně chodit. Svůj boj s osudem ale nevzdal. Díky nezdolnému optimismu, obrovské chuti bojovat a profesionální péči lékařů a fyzioterapeutů v Rehabilitační nemocnici Beroun se dokázal znovu postavit na nohy. Dnes nejen chodí, ale opět aktivně běhá, plave a jezdí na kole.

Většina žen s rakovinou vaječníků přichází k lékaři až ve chvíli, kdy je nemoc v pokročilém stadiu. Přesto se léčba v posledních letech výrazně posunula a některým pacientkám dnes moderní cílené léky přinášejí výrazně lepší prognózu. Ve druhém díle rozhovoru vysvětluje prof. MUDr. David Cibula, CSc., přednosta Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, proč stále neumíme nemoc spolehlivě zachytit včas, jakou roli hraje genetika a proč o výsledku léčby často rozhoduje první operace.

Ženy, které mezi dvěma dětmi změnily zaměstnání, přišly o práci nebo už nejsou nemocensky pojištěné, mohou nově za určitých podmínek dosáhnout na peněžitou pomoc v mateřství (PPM). Novela účinná od 1. července 2026 rozšiřuje okruh příjemkyň dávky a zároveň upravuje i způsob výpočtu mateřské v některých případech. Česká správa sociálního zabezpečení odpověděla redakci Našeho zdravotnictví na nejčastější otázky.

Jako blesk z čistého nebe. Pan Petr Marvan žil životem zdravého mladého muže a náhle se ocitl v bezvědomí v nemocnici. Příčinou byl těžký zápal plic a sepse celého organismu. Život mu zachránila profesionální multidisciplinární spolupráce odborníků z Fakultní nemocnice Olomouc, na níž se podíleli zejména lékaři a další zdravotnický personál z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny a Kliniky kardiovaskulární a transplantační chirurgie.

Rakovina plic je nadále nejsmrtelnějším nádorovým onemocněním v Evropě. Přestože léčba v posledních letech výrazně pokročila, každoročně v Česku onemocní přibližně 6 500 lidí a kolem 5 300 pacientů této nemoci podlehne. Odborníci proto při příležitosti Světového dne rakoviny plic upozorňují, že největší šanci na záchranu života představuje prevence, včasný záchyt a ukončení kouření – a to i po stanovení diagnózy. Zároveň přibývají důkazy, že ani elektronické cigarety nepředstavují bezpečnou alternativu.

V českém zdravotnictví přibývá pacientů s několika chronickými onemocněními, zatímco medicína se stále více specializuje. Podle kardiologa, internisty a člena představenstva České lékařské komory (ČLK) MUDr. Petra Lokaje, Ph.D., je proto čas vrátit všeobecné interně silnější postavení. V rozhovoru mluví o stárnutí populace, proměně nemocničních pacientů, nedostatku následné péče, rostoucí byrokracii i o tom, proč by jeden lékař měl být schopen řešit více diagnóz jednoho pacienta. Přibližuje také své představy o budoucnosti ČLK, jejím postavení ve zdravotnictví a zapojení mladých lékařů do její činnosti.

KOMENTÁŘ: Mezi profesionálními organizátory zdravotnictví, kteří pacienty zpravidla znají především z tabulek, prezentací a strategických dokumentů, a dnes stále častěji také mezi marketingovými specialisty a různými obchodníky s deštěm, se zřejmě šíří představa, že praktický lékař je jakási volná kapacita českého zdravotnictví. Místo, kam se dá odložit všechno, co už se jinam nevejde. Bylo by to skoro veselé, kdyby tomu nepředcházela poměrně důkladná palebná příprava v podobě legislativních a organizačních změn, z nichž některé už platí a další se chystají.

Patří mezi nejčastější deformitu nohy a jen v České republice trápí stovky tisíc lidí. Řeč je o ortopedickém problému s názvem hallux valgus, v češtině nejběžněji označovaném jako vbočený palec. Často jde o dědičnou diagnózu, kterou trpí nejvíce ženy středního a staršího věku, vyvinout se ale může i v těhotenství. Dá se vbočenému palci předejít či alespoň mírnit jeho následky a jakou roli v tom hraje správná obuv?

Léto je obdobím dovolených, koupání, sportu a pobytu venku. S vyššími teplotami ale přichází i situace, které mohou zbytečně zvýšit riziko zdravotních obtíží. Jednou z nejčastějších chyb je dlouhodobé nošení mokrých plavek nebo propoceného sportovního oblečení.

Jak rychle se dostávají inovativní léky k českým pacientkám? Potřebuje Česká republika více, nebo naopak méně specializovaných center? A dokáže zdravotnictví správně určovat své priority? Nejen o těchto tématech jsme hovořili s prof. MUDr. Davidem Cibulou, CSc., přednostou Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. A jelikož byl rozhovor dlouhý a informačně nabitý, rozdělili jsme ho do tří částí a nyní přinášíme první z nich.

Od 1. ledna 2027 vznikne sloučením Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ) a Národního centra ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů (NCO NZO) jednotná instituce pro celoživotní vzdělávání zdravotnických pracovníků. Ministerstvo zdravotnictví slibuje zachování všech vzdělávacích programů i zkoušek a od sloučení si slibuje efektivnější organizaci i odstranění duplicit.

Jak podpořit duševní zdraví dětí ještě dříve, než skončí v péči psychologa nebo psychiatra? Odpověď hledá deset projektů, které uspěly v grantové výzvě Komunita oporou duševnímu zdraví. Mezi nimi je i Sidequest Bobrava, který chce posílit prevenci tím, že kolem dětí propojí školy, knihovny, sportovní kluby, spolky i další lidi z místní komunity. Jak konkrétně?

Dnes čtyřiatřicetiletá interiérová poradkyně Lucie z Brna si v roce 2024 myslela, že ji trápí pouze banální překyselení žaludku, se kterým se potýkala i v minulosti. Diagnóza agresivního lymfomu však ze dne na den změnila život nejen jí, ale i jejímu manželovi a malému synovi. Nyní otevřeně vypráví o své složité cestě k uzdravení, o skrytých nástrahách po formálním ukončení léčby a také o neocenitelné pomoci neziskové organizace Lymfom Help. Její silný příběh je obrovskou motivací.

V čele Všeobecné zdravotní pojišťovny stojí teprve několik měsíců, přesto už připravuje změny, které mají ovlivnit fungování celého systému veřejného zdravotního pojištění. Generální ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR PhDr. Ivan Duškov v rozhovoru pro Tempus medicorum vysvětluje, proč mimořádné navýšení plateb za státní pojištěnce představuje jen dočasné řešení, kde vidí největší rezervy českého zdravotnictví, jakou roli mají sehrát zdravotní pojišťovny i proč považuje elektronické žádanky za jeden z klíčových projektů příštích let. Nevyhýbá se ani otázkám financování ambulantních specialistů, digitalizace nebo budoucnosti dohodovacího řízení.

Dohodovací řízení o úhradách hrazených zdravotních služeb pro rok 2027 skončilo 18. června s vyšším počtem dohod než v předcházejícím roce – podařilo se uzavřít dvanáct dohod. Přesto zůstaly bez dohody čtyři ekonomicky nejdůležitější segmenty, na které putují zhruba dvě třetiny všech prostředků z veřejného zdravotního pojištění; mezi nimi i ambulantní specialisté. Následující text shrnuje průběh celého řízení a podrobněji se věnuje tomu, proč jednání se specialisty, navzdory mimořádné vstřícnosti poskytovatelů, nakonec ztroskotalo.

V prvním díle seriálu Mateřská a rodičovská pro lékařky a lékaře krok za krokem jsme vysvětlili základní pojmy, právní pravidla a administrativní kroky spojené s nástupem na mateřskou a rodičovskou dovolenou. Nyní se posouváme k otázce, která zajímá většinu lékařek i lékařů nejvíce – jak se mateřská skutečně počítá. Ve zdravotnictví totiž výslednou výši peněžité pomoci v mateřství (PPM) často významně ovlivňují služby, přesčasy, pohotovosti, příplatky za víkendy i kombinace více pracovních úvazků. Právě na praktické situace a nejčastější chyby se zaměříme v druhém díle našeho seriálu.

Dovolená má být časem odpočinku. Mnoho lidí na ni však odjíždí ve chvíli, kdy už jsou psychicky i fyzicky vyčerpaní a fungují jen ze setrvačnosti. Před volnem se totiž snaží dokončit pracovní úkoly a současně zajistit vše kolem samotného odjezdu. Vyčerpání na ně může naplno dolehnout v okamžiku, kdy konečně zpomalí. „Dovolená pak nezačíná jako příjemný odpočinek, ale často ve chvíli, kdy jsou zásoby energie téměř vyčerpané. Objevuje se horší spánek, napětí nebo podrážděnost,“ říká terapeutka Mgr. Jiřina Přikryl Maršálková.

První těhotenství maminky Moniky ve věku 32 let začalo naprosto ukázkově a krásně. Přestože ji občas trápily nevolnosti, považovala je za zcela běžnou součást jiného stavu. Zásadní zlom ovšem přišel ve dvacátém týdnu během druhého screeningu. Lékař si všiml, že vývoj miminka neprobíhá dobře, a okamžitě odeslal nastávající rodiče na specializované pracoviště do Brna.

Přibližně půl milionu lidí v České republice žije se vzácným onemocněním. Přestože pro většinu těchto diagnóz existují specializovaná centra, tříletý projekt Ministerstva zdravotnictví SYPOVO ukázal, že největší výzvou není samotná odborná péče, ale její koordinace. Analýzy poukázaly na složitou cestu pacientů systémem, nedostatečné propojení zdravotních a sociálních služeb i potřebu jasněji vymezit role jednotlivých poskytovatelů. Na jejich základě nyní vznikla Národní strategie pro vzácná onemocnění do roku 2035.

Když se paní Ruženě ve 32 letech začal při pohledu do strany „točit svět“, nepřikládala tomu velký význam. Aktivně sportovala, byla v dobré kondici a nenápadné potíže považovala spíše za přechodný problém. Dnes žije s roztroušenou sklerózou už 28 let. Její příběh ukazuje, jak zákeřně se může nemoc zpočátku projevovat. Zároveň ale dokládá, jak výrazně se za poslední dvě desetiletí posunula diagnostika i léčba onemocnění, které v Česku postihuje přibližně 26 tisíc lidí.

Pohyb jako nejlepší investice i cesta k sebedůvěře. MUDr. Pavel Dvořák, zástupce primářky rehabilitačního centra nemocnice v Berouně, v rozhovoru poodkrývá, jak moderní rehabilitace vrací pacientům zdraví i pohyb. Například těm po operacích srdce nebo s metabolickým syndromem. Proč je kardiorehabilitace nejen o fyzičce, ale také o psychice, jaký styl vedení týmu považuje za ideální a jak se z extraligového florbalisty stane uznávaný lékař? Příběh, ve kterém hlavní roli hraje vysoká erudice, empatie a úcta k člověku, právě začíná.

Praktický lékař, člen představenstva České lékařské komory a výkonný sekretář vědecké rady ČLK MUDr. Pavel Lindovský, MBA, mluví ve druhé části rozhovoru otevřeně o proměně českého zdravotnictví, jak se proměňuje role České lékařské komory, proč podle něj systém ztrácí kontinuitu péče a jak velký rozdíl dnes existuje mezi tím, jak zdravotnictví funguje „na papíře“ a jak ho ve skutečnosti prožívají pacienti i samotní lékaři. Významnou část rozhovoru věnuje také komunikaci s pacienty a tomu, proč se z medicíny postupně vytrácí čas na obyčejný lidský rozhovor.

Jak často podceňujeme zhoršující se sluch? Kdy je čas zbystřit a jaké jsou dnes možnosti léčby? Nejen tomu se věnovala konference ze série Rady pro zdraví a pro praxi, tentokrát na téma Poruchy sluchu: tichá epidemie bez ohledu na věk, kterou pořádala Česká lékařská komora v úterý 2. června v Domě lékařů. Odborníci upozornili nejen na rostoucí počet lidí se sluchovým postižením, ale také na význam včasného screeningu, moderní technologie ve sluchadlech, nové možnosti implantací i první úspěchy genové terapie.

Pro některé pacienty představuje obyčejný oběd zdravotní riziko. Poruchy polykání provázejí řadu neurologických, onkologických i pooperačních stavů a mohou vést k podvýživě, dehydrataci či dalším komplikacím. Odborníci proto volají po větší pozornosti věnované mechanicky upravené stravě, která dokáže ovlivnit nejen průběh léčby, ale i kvalitu života pacientů.

Vláda v pondělí 22. června schválila Fiskálně-strukturální plán České republiky pro období 2027 až 2030. Dokument se vedle veřejných financí věnuje také zdravotnictví. Počítá se změnami ve financování systému, větší rolí zdravotních pojišťoven, podporou prevence, další elektronizací zdravotnictví i úpravami nemocniční sítě. Přinášíme přehled hlavních opatření, která plán v oblasti zdravotnictví obsahuje.

Nepravidelné krvácení, potíže spojené s přechodem, hormonální léčba, opakované záněty nebo podezřelý nález, který je potřeba sledovat. Zatímco některé ženy navštíví gynekologa jednou ročně v rámci preventivní prohlídky, jiné potřebují během roku několik kontrol, ultrazvukových vyšetření a více času na konzultaci.

Bolest hlavy, nevolnost, závratě nebo celková slabost. Potíže, které řada lidí během horkých letních dnů považuje za běžnou součást vedra, mohou skončit i návštěvou lékaře nebo hospitalizací. Jen loni vyhledalo kvůli účinkům horka a slunečního záření lékařskou pomoc 1 277 klientů Všeobecné zdravotní pojišťovny. Léčba stála téměř 2,4 milionu korun a u 61 pacientů si vyžádala akutní hospitalizaci. Častěji přitom končí v péči lékařů muži. Jak se do takového stavu nedostat?

Nástup na mateřskou, kde matka pobírá peněžitou pomoc v mateřství nebo na rodičovskou, kde rodič pobírá rodičovský příspěvek, bývá pro lékařky a lékaře komplikovanější než v mnoha jiných profesích. Kombinace služeb, přesčasů, více pracovních úvazků, specializačního vzdělávání nebo práce na IČO často vyvolává otázky, na které běžné návody nestačí. Česká lékařská komora si je plně vědoma nastupujících demografických změn v naší populaci, a proto jsme připravili praktického průvodce, který shrnuje základní pravidla, nejčastější chyby i důležité kontakty.

Další z přednášek cyklu Rady pro zdraví pořádaného Českou lékařskou komorou se tentokrát věnovala tématu iniciativy Choosing Wisely – tedy konceptu „Vybírej moudře“. Odborníci z Fakultní nemocnice Hradec Králové, Thomayerovy nemocnice a dalších pracovišť během několika hodin představili konkrétní příklady z každodenní praxe, kdy pacienti podstupují vyšetření či léčbu bez skutečného přínosu. Zaznívala přitom nejen tvrdá data a statistiky, ale také otevřená sebereflexe lékařů o tlaku rutiny, obavách z právních dopadů i o tom, proč bývá někdy jednodušší „něco udělat“ než nedělat nic.

Vysoký krevní tlak už dávno není jen problémem seniorů. Podle přednostky II. interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň a předsedkyně České společnosti pro hypertenzi profesorky MUDr. Jitky Mlíkové Seidlerové se hypertenze stále častěji objevuje i u mladých dospělých a souvisí hlavně s dramatickým nárůstem obezity, nedostatkem pohybu a špatnými životními návyky. Navíc když už se vysoký krevní tlak zjistí, lidé dál podceňují jeho léčbu. Proč? Co se vlastně v těle člověka s vysokým krevním tlakem děje a jak se ho můžete zbavit i bez léků?

Povinné elektronické žádanky od roku 2027, elektronická zdravotnická dokumentace od roku 2029 a ambice „rozsvítit“ české zdravotnictví. Takové byly hlavní vzkazy konference Digitalizace českého zdravotnictví 2026, která se konala 4. a 5. června v Praze. Zatímco ministerstvo zdravotnictví představilo konkrétní harmonogram dalších kroků, zástupci ambulantních lékařů upozorňovali, že úspěch digitalizace nebude záviset na množství nových povinností, ale na tom, zda lékařům skutečně usnadní práci a zlepší sdílení informací o pacientech.

Jak zapojit více mladých lékařů do profesního dění a zároveň jim nabídnout něco praktického pro každodenní práci? Právě na tuto otázku se snaží odpovídat Sekce mladých lékařů České lékařské komory. Na valné hromadě v Domě lékařů v Praze její členové zhodnotili uplynulé dva roky, zvolili nové vedení a představili plány pro další období. Součástí programu nebyla pouze samotná volba. Celému dni předcházely odborné workshopy zaměřené na interpretaci rentgenových snímků, využití umělé inteligence v medicíně a chirurgické šití.

V posledním květnovém týdnu proběhla v rámci přípravné fáze dohodovacího řízení o úhradách pro rok 2027 poslední jednání se zdravotními pojišťovnami a hlasování o předložených návrzích. Ve srovnání s rokem 2026 skončila přípravná fáze DŘ pro 2027 s podstatně odlišným výsledkem. Zatímco v roce 2026 v řadě segmentů k dohodě nedošlo, pro rok 2027 bylo dosaženo dohody v 11 segmentech, v jednom segmentu bylo dosaženo parciální dohody a ve 3 segmentech k dohodě nedošlo.

Česká lékařská komora (ČLK) podpořila pokračování digitalizace zdravotnictví, v připomínkovém řízení k novele zákona o elektronizaci zdravotnictví ale upozornila na řadu rizik. Kritizovala zejména zavádění nových povinností bez jasného financování, hrozbu sankcí, možnost přístupu nezdravotníků ke zdravotnické dokumentaci nebo skrývání části údajů před lékaři. Ministerstvo zdravotnictví některé praktické připomínky zapracovalo, v nejspornějších bodech však na svém návrhu trvá.

O proměně medicíny, mizejících soukromých praxích i o tom, proč je pro lékaře konec ordinace často „sociální smrt“, vypráví v rozhovoru praktický lékař, člen představenstva České lékařské komory a výkonný sekretář Vědecké rady ČLK MUDr. Pavel Lindovský, MBA. Vzpomíná také na rodinné lékařské zázemí, neurologii ve Fakultní Thomayerově nemocnici nebo na dobu, kdy si lékaři ještě neuvědomovali, že zdravotnictví se postupně stává tvrdým byznysem.

Informace o tom, že ženy budou moci od 1. července chodit na mamograf bez žádanky, vzbudila značný zájem. Také naše redakce původně vycházela z tiskových informací, které změnu prezentovaly jako výrazné zjednodušení. Následně jsme však v diskusích s lidmi z praxe zjistili, že skutečnost je podstatně složitější. Oslovili jsme proto screeningová centra, zdravotní pojišťovny i představitele programu screeningu karcinomu prsu. Z jejich vyjádření vyplývá, že změna není tak jednoduchá, jak by se mohlo z některých mediálních výstupů zdát. Mohou tedy ženy na mamograf bez žádanky a v jakých případech?

Veřejná debata o pracovních podmínkách ve zdravotnictví se v posledních letech soustředí především na lékaře a sestry. Chod zdravotnických zařízení však zajišťuje i řada dalších odborných profesí. Od zdravotních laborantů přes radiologické asistenty až po zdravotnické záchranáře. Nové dotazníkové šetření Organizace aliance laborantů a pomáhajících zdravotnických profesí (OALPZ) naznačuje, že vysoká pracovní zátěž, přesčasy nebo problémy s odměňováním se netýkají pouze nejviditelnějších skupin zdravotníků.

Stát by měl příští rok odvést do systému veřejného zdravotního pojištění za takzvané státní pojištěnce o 24 miliard korun více než letos. Mimořádné navýšení schválila vláda Andreje Babiše, která zároveň upozorňuje na nutnost úspor ve zdravotnictví. Podle zdravotních pojišťoven jde o důležitý krok ke stabilizaci systému, který se letos propadne do miliardového schodku. Dlouhodobé problémy financování zdravotnictví ale podle nich neřeší.

České zdravotnictví stojí na zásadní křižovatce. Generace ambulantních lékařů odchází do důchodu a jejich praxe hledají nástupce. Zároveň sílí tlak zdravotnických řetězců, které skupují ordinace a mění charakter péče. Budoucnost ambulantní medicíny tak závisí na tom, zda mladí lékaři najdou odvahu vstoupit do soukromých praxí, spojí síly a udrží medicínu v rukou těch, kterým na pacientech skutečně záleží.

Když ortopedi vidí jeho snímky, často nevěří vlastním očím. „S tímhle se nedá chodit ani na nákup,“ říkají. Pan Miroslav Brábník (84 let) se jen usměje a další den vyrazí do terénu. Je rekordmanem legendárního pochodu Praha-Prčice. Trasu o délce 65 km dokázal v minulosti dokonce několikrát uběhnout. Přestože se o sebe dlouhodobě stará, jeho kloubům chybí chrupavky. Ale moc dobře si uvědomuje zásadní věc - aby se udržel v pohybu, při životě, musí chodit.

Ministerstvo zdravotnictví navrhne navýšení plateb za státní pojištěnce o 24 miliard korun. Na konferenci Zkrácené úvazky a příležitosti v nich schované? to ve čtvrtek oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Dodatečné prostředky by měly pomoci stabilizovat financování zdravotnictví, které letos hospodaří se schodkem a čerpá rezervy zdravotních pojišťoven.

Od 1. července budou moci praktičtí lékaři předepisovat více než tisíc léčivých přípravků, které dosud mohli na účet veřejného zdravotního pojištění indikovat a předepisovat pouze specialisté. Změna má zjednodušit přístup nemocných k moderní léčbě a uvolnit kapacity ambulantních specialistů. Odborníci však upozorňují, že veřejnost by neměla očekávat, že praktici automaticky převezmou péči o všechny pacienty léčené v odborných ambulancích.

Nemocnice, které nesplní stanovená kritéria, přijdou o možnost provádět některé vysoce specializované výkony. Ministerstvo zdravotnictví spouští největší změnu v organizaci specializované péče za poslední roky. Cílem je dokončit centralizaci a zajistit, aby se pacienti s nejtěžšími diagnózami dostali do center s největšími zkušenostmi. Jak bude celý proces probíhat? To přiblížili řečníci na Konferenci specializované péče, která se konala 28. května.

Asociace provozovatelů lékárenských sítí (APLS) je zájmové sdružení právnických osob, jehož cílem je hájit společné zájmy velkých lékárenských řetězců v České republice a přispívat k rozvoji lékárenství. Asociace vznikla v roce 2015, zakládajícími členy byly Dr. Max (Česká lékárna holding), Benu ČR a Devětsil JST. Asociace se rovněž zapojila do mezinárodní spolupráce – v roce 2018 se stala zakládajícím členem European Federation of Pharmacy Chains (EFPC), která sdružuje obdobné organizace Česka, Slovenska a Maďarska. Od září 2024 vede asociaci Mgr. Irena Storová, bývalá ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv.

Změna úhrad bílých plomb měla pacientům ulevit od vysokých doplatků. Data zdravotní pojišťovny OZP ale ukazují, že velká část lidí vlastně neví, co jim pojišťovna zaplatila a kolik skutečně ušetřili. Přes 52 procent pacientů odchází z ordinace bez jasného vysvětlení, co bylo hrazené a co už představovalo doplatek. Třetina lidí se dokonce domnívá, že letos zaplatila stejně nebo více než dříve. Vyplývá to z průzkumu OZP mezi 2124 pacienty, kteří absolvovali zubní ošetření v loňském i letošním roce.

Česká republika patří mezi nejlepší země světa v akutní léčbě cévní mozkové příhody. Přesto podle neurologů stále existuje slabé místo, které rozhoduje o tom, zda pacient dostane další mrtvici – včasné odhalení fibrilace síní. Právě ta stojí až za třetinou ischemických mrtvic a bez dlouhodobé monitorace ji často nelze zachytit. Na tiskové konferenci to zdůraznil předseda Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti doc. Aleš Tomek. Kardiolog prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., MBA následně představil nové možnosti dlouhodobého sledování srdečního rytmu pomocí implantabilních monitorů a technologií využívajících umělou inteligenci.