Naše zdravotnictví

Asociace provozovatelů lékárenských sítí (APLS) je zájmové sdružení právnických osob, jehož cílem je hájit společné zájmy velkých lékárenských řetězců v České republice a přispívat k rozvoji lékárenství. Asociace vznikla v roce 2015, zakládajícími členy byly Dr. Max (Česká lékárna holding), Benu ČR a Devětsil JST. Asociace se rovněž zapojila do mezinárodní spolupráce – v roce 2018 se stala zakládajícím členem European Federation of Pharmacy Chains (EFPC), která sdružuje obdobné organizace Česka, Slovenska a Maďarska. Od září 2024 vede asociaci Mgr. Irena Storová, bývalá ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv.

Změna úhrad bílých plomb měla pacientům ulevit od vysokých doplatků. Data zdravotní pojišťovny OZP ale ukazují, že velká část lidí vlastně neví, co jim pojišťovna zaplatila a kolik skutečně ušetřili. Přes 52 procent pacientů odchází z ordinace bez jasného vysvětlení, co bylo hrazené a co už představovalo doplatek. Třetina lidí se dokonce domnívá, že letos zaplatila stejně nebo více než dříve. Vyplývá to z průzkumu OZP mezi 2124 pacienty, kteří absolvovali zubní ošetření v loňském i letošním roce.

Česká republika patří mezi nejlepší země světa v akutní léčbě cévní mozkové příhody. Přesto podle neurologů stále existuje slabé místo, které rozhoduje o tom, zda pacient dostane další mrtvici – včasné odhalení fibrilace síní. Právě ta stojí až za třetinou ischemických mrtvic a bez dlouhodobé monitorace ji často nelze zachytit. Na tiskové konferenci to zdůraznil předseda Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti doc. Aleš Tomek. Kardiolog prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., MBA následně představil nové možnosti dlouhodobého sledování srdečního rytmu pomocí implantabilních monitorů a technologií využívajících umělou inteligenci.

Pětice největších zdravotnických řetězců založila v roce 2025 Asociaci soukromých poskytovatelů zdravotních služeb, z. s. (ASPZS). Jsou to společnosti AGEL, AKESO Holding, EUC, FutureLife a Penta Hospitals CZ. Dohromady provozují více než 40 nemocnic, stovky ambulancí, laboratoře a diagnostická centra. Ročně poskytnou péči více než třem milionům pacientů. I když se ve svém názvu organizace prosazující zájmy zdravotnických velkopodnikatelů pyšní souslovím „asociace soukromých poskytovatelů“, v žádném případě nejde o žádné zástupce soukromých lékařů.

Digitalizace českého zdravotnictví se podle řečníků konference „Digitalizace zdravotnictví 2026“ pořádané senátním Výborem pro zdravotnictví posouvá z fáze vizí do období konkrétních termínů, povinných systémů a praktických dopadů na nemocnice, ambulance i pacienty. Vedle optimismu ale zaznívala i varování: bez jasných pravidel, stabilního financování a funkčních ambulantních systémů nebude možné ambiciózní cíle splnit.

Evropské miliardy určené na posílení odolnosti českého zdravotnictví po pandemii covidu-19 skončily podle Nejvyššího kontrolního úřadu částečně neúčelně. Nemocnice pořizovaly i přístroje, které nepotřebovaly, neuměly efektivně využít nebo pro ně neměly dostatek personálu. Některé drahé přístroje provedly za rok jen několik výkonů, jiné nebyly ani po téměř dvou letech uvedeny do provozu.

Jak správně postupovat u krvácení do gastrointestinálního traktu (GIT)? Jaké jsou rozdíly mezi krvácením do horní a dolní části GIT a jak řešit opakované případy nejasného původu? Na tyto a další otázky odpovídali ve svých přednáškách řečníci na konferenci s názvem „Krvácení do GIT“, která se v rámci další série Rady pro zdraví uskutečnila pod hlavičkou České lékařské komory v úterý 7. dubna v Domě lékařů.

Horečka Ebola je závažné virové onemocnění člověka s vysokou smrtností, která se v závislosti na konkrétním viru, dostupnosti zdravotní péče a rozsahu epidemie pohybuje přibližně mezi 25–90 %, přičemž průměrně umírá zhruba polovina nakažených osob. Původci onemocnění patří do rodu Orthoebolavirus z čeledi Filoviridae. Ze šesti dosud známých druhů jsou pro člověka nejvýznamnější Ebola virus (způsobující Ebola virus disease – EVD), Sudan virus (Sudan virus disease – SVD) a Bundibugyo virus (Bundibugyo virus disease – BVD). Současná epidemie v severovýchodní části Demokratické republiky Kongo a v Ugandě je způsobena Bundibugyo virem.

Praktický lékař z Chrudimi MUDr. Mgr. Milan Ševčík má za sebou více než dvacet let práce v terénu medicíny i v profesní samosprávě a nově je také členem představenstva České lékařské komory. Začínal na záchranné službě, podílel se na osamostatnění chrudimské záchranky a dnes vede vlastní praxi, zároveň školí nové praktiky. Nedávno k medicíně přidal i právnické vzdělání. V rozhovoru mluví o proměně praktického lékařství, úbytku soukromých lékařů, rostoucím vlivu zdravotnických řetězců i o tom, proč by podle něj měla Česká lékařská komora znovu získat větší kontrolní pravomoci.

Od července čeká ženy zjednodušení v přístupu k prevenci rakoviny prsu. Na preventivní mamografické vyšetření už nově nebudou potřebovat žádanku od praktického lékaře ani gynekologa. Na screening se budou moci objednat přímo do mamografického centra, které potřebnou administrativu vyřeší samo.

Česká lékařská komora vstoupila do dohodovacího řízení o hodnotě bodu a výši úhrad zdravotních služeb pro rok 2027 s cílem prosadit takové nastavení úhrad, které bude odpovídat reálným nákladům poskytovatelů, demografickému vývoji i potřebě zachování dostupné hrazené péče. Priority ČLK-o.s. se v jednotlivých segmentech liší podle konkrétních problémů, společným jmenovatelem je však požadavek na předvídatelné úhradové mechanismy, které poskytovatelům zajistí dostatek finančních prostředků na zajištění provozu a vytváření potřebných rezerv.

Díky úsilí odborových organizací trvale podporovaných lékařskou komorou se během uplynulých 20 let zásadně zlepšila situace zaměstnanců nemocnic, zejména mladých lékařek a lékařů. Ruku v ruce se zlepšováním pracovních podmínek v nemocnicích však postupuje úpadek soukromých lékařů. V žádném případě nemám na mysli úpadek odborný či pokles kvality poskytované péče, ale klesající profitabilitu provozování našich soukromých praxí.

Kardiologové Fakultní nemocnice Ostrava jako první v České republice použili k léčbě vysokého krevního tlaku speciální ablační katetr. Pomocí radiofrekvenční energie přerušují nervová vlákna zásobující ledviny, která se podílejí na regulaci krevního tlaku. U vybrané skupiny pacientů může tento miniinvazivní výkon podle dosavadních studií vést k jeho významnému a dlouhodobému snížení. Pro koho je zákrok vhodný?

Praktický lékař a odborník na medicínské IT varuje, že současné zavádění elektronizace přináší ambulancím více povinností než reálného zjednodušení práce. Nedokončené systémy, rostoucí náklady i komplikace v ordinacích podle něj mohou dál zhoršovat dostupnost zdravotní péče, zejména v regionech.

Ministerstvo zdravotnictví připravuje úpravy několika screeningových programů, které mají zjednodušit cestu pacientů k preventivním vyšetřením a zvýšit účast lidí v rizikových skupinách. Změny se mají týkat především screeningu rakoviny plic, děložního hrdla a kolorektálního karcinomu. Resort zároveň zdůrazňuje, že nepůjde o zásadní přestavbu systému, ale spíše o jeho cílené úpravy.

Počet lidí, kteří doma pečují o své blízké, bude v dalších letech růst. Zároveň ale podle Diakonie ČCE zůstávají neformální pečující často bez dostatečné podpory, orientace i návazné zdravotní péče. Ukazují to data z prvního roku fungování programu Opora Diakonie, který nabízí online průvodce péčí, poradenskou linku a regionální podporu pečujících. Co ještě první rok ukázal?

Studentka Alžběta měla plnou hlavu plánů. Chystala se na zkoušky, trávila čas se svým přítelem a starala se o domácí mazlíčky. Místo toho se ale musela postavit tváří v tvář diagnóze, se kterou se potýkají spíše ženy o desítky let starší – rakovině vaječníků. Spolu s maminkou Kateřinou, povoláním učitelkou, se ale rozhodly, že se nemoci nepoddají. Jejich příběh je důkazem toho, že i v nejtěžších chvílích lze najít důvod k úsměvu, a že sdílení vlastního boje může být tou nejlepší terapií.

Prezident České lékařské komory Milan Kubek se ohrazuje proti způsobu, jakým Zdravotnický deník zpracoval jeho vyjádření k debatě o případném vzniku profesní komory zdravotních sester. Podle něj článek neodráží plně obsah ani smysl jeho odpovědí a některé formulace vyznívají jinak, než jak byly skutečně zaslány redakci.

Expedice do afrického Lambaréné, návrat do okupovaného Československa, rozhodování mezi emigrací a návratem domů, ale i život lodního lékaře do Indie, potápěčské výpravy k Rudému moři nebo cesta do Japonska. Zatímco v první části rozhovoru s docentem MUDr. Petrem Bartůňkem, CSc. jsme se věnovali trnité cestě k medicíně, lékařskému povolání a pedagogické činnosti, druhá část rozhovoru zachycuje mimořádně pestrou kapitolu jeho života, ve které se prolíná medicína s dobrodružstvím.

Máte zdravotní potíže a místo čekárny otevřete chat? Nejste výjimka. Umělá inteligence se během velmi krátké doby stala pro miliony lidí prvním místem, kam se obracejí s otázkami na své zdraví. Podle aktuálních odhadů využívá AI ke zdravotním dotazům až 80 milionů lidí denně, přičemž jen ChatGPT se na symptomy nebo laboratorní výsledky ptá kolem 40 milionů uživatelů každých 24 hodin. To už není okrajový jev, ale zásadní proměna toho, jak lidé přemýšlejí o svém zdraví a kde hledají odpovědi.

Snížení hladiny cholesterolu výrazně zlepšuje zdravotní stav rizikových pacientů a snižuje jejich úmrtnost, zejména lidí s diabetem. Ukazují to nejnovější mezinárodní studie. Dosud se lékaři na „zlý“ cholesterol zaměřovali hlavně u pacientů po infarktu nebo mrtvici a s kornatěním cév (aterosklerózou). Nově se ale ukazuje, že použití moderních léků na cholesterol pomáhá i lidem s chronickými onemocněními, jako je cukrovka, kteří infarkt ani mrtvici neprodělali.

Rozšiřování kompetencí lékárníků včetně zapojení do očkování má podle prezidenta České lékárnické komory Mgr. Aleše Krebse, Ph.D., posílit dostupnost prevence i kvalitu farmaceutické péče. V rozhovoru pro Tempus medicorum mimo jiné vysvětluje, proč se lékárnická komora soustřeďuje na nové služby, jak vnímá roli tradičních činností lékáren, spolupráci s lékaři i problematiku dostupnosti léčiv a kam by se měla profese lékárníka v následujících letech posunout.

Setkání s docentem MUDr. Petrem Bartůňkem, CSc., je vždy jedinečný zážitek. Vyniká mimořádným rozhledem, empatií i vzácným vypravěčským talentem – a především má co vyprávět. Vedle lékařské kariéry organizoval expedice napříč Afrikou, účastnil se potápěčské výpravy k Rudému moři a působil jako lodní lékař během několikaměsíční plavby do Indie. Významnou stopu zanechal také v pedagogické činnosti. A přestože ho život nejednou vystavil náročným situacím, provázel ho nadhled a humor, kterým obohatil i své knihy.

Prevence má zachraňovat životy. Jenže v praxi často naráží na paradox: ti, kteří by z ní mohli nejvíc těžit, se jí vyhýbají. Typicky kuřáci – tedy skupina s nejvyšším rizikem rakoviny plic. Důvodem přitom není jen nedostatek informací. Velkou roli hrají emoce, stud i samotný způsob, jakým s nimi zdravotníci komunikují.

Lékaři z Fakultní nemocnice Motol a Homolka provedli jako první v České republice unikátní epileptochirurgický výkon u malé pacientky s mimořádně závažnou formou epilepsie způsobenou vzácným genetickým onemocněním. Operace proběhla, když bylo dívce pouhých 21 měsíců. Dnes je jí dva a půl roku a její zdravotní stav lékaři označují za mimořádně příznivý.

Česká lékařská komora je garantem nezávislého celoživotního vzdělávání lékařů a má zároveň významný prostor tuto roli dále posilovat, rozvíjet i zlepšovat. Právě to je jedním z cílů, které si klade nový vedoucí oddělení vzdělávání, člen představenstva ČLK a přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. lékařské fakulty UK a FN Motol a Homolka MUDr. Milan Trojánek, Ph.D. V rozhovoru hovoří také o tom, proč je další vzdělávání po atestaci v Česku stále podceňované, jakou roli může komora sehrát pro nemocniční i ambulantní praxi nebo pro mladé lékaře.

Na právních konferencích a seminářích České lékařské komory častokrát zazněl dotaz, do jaké míry může rodička rozhodnout v neprospěch dosud nenarozeného rodícího se dítěte, například tak, že odmítne provedení císařského řezu, i když je poučena, že tím může způsobit úmrtí nebo vážné poškození zdraví plodu, tedy budoucího dítěte.

V některých regionech Česka se v poslední době objevují služby označované jako „online pohotovost“. Na první pohled mohou působit jako rychlá a pohodlná alternativa k návštěvě lékaře. Podle České lékařské komory (ČLK) ale realita není tak jednoduchá – a pro pacienty může být i riziková.

Rehabilitace znamená v současnosti mnohem víc než jen cvičení a několik fyzikálních procedur. Moderní přístup propojuje medicínu, fyzioterapii, detailní diagnostiku pohybu i nové technologie. Vedoucí lékař Barna Medical MUDr. Miloš Barna patří k lékařům, kteří tento přístup dlouhodobě prosazují. Ve své kariéře působil nejen u špičkových atletů na olympijských hrách v Sydney a Pekingu, ale spolupracoval také s hokejovou Spartou či fotbalovou Slavií Praha. V rozhovoru vysvětluje, proč samotný klid po úrazu často nestačí, jaké chyby vidí v současné péči o pohybový aparát a čím se při budování své kliniky inspiroval v zahraničí.

Ministerstvo zdravotnictví vstupuje do finální fáze centralizace nejnáročnějších chirurgických výkonů. K již připravované koncentraci operací jater a slinivky se nově připojuje také chirurgie jícnu. Od roku 2027 tak budou tyto výkony prováděny výhradně ve vysoce specializovaných centrech.

Screeningový program časného záchytu karcinomu plic měl původně jediný cíl – zachytit nádory včas, kdy jsou ještě dobře léčitelné. Praxe posledních let ale ukazuje, že jeho přínos je mnohem širší. Nízkodávkové CT totiž neodhaluje jen rakovinu, ale i celou řadu dalších závažných onemocnění, o nichž pacienti často nemají tušení. Některá z nich přitom mohou být stejně nebezpečná – a právě na jedno z nich se nyní zaměřuje i pilotní projekt odborníků: plicní fibrózu.

Náhlá srdeční zástava nebo komorová fibrilace přichází bez varování a o životě či smrti rozhodují spíše vteřiny než minuty. Právě v těchto situacích hraje zásadní roli rychlá reakce okolí a třeba i dostupnost automatického externího defibrilátoru (AED). Česká lékařská komora (ČLK) nyní udělala důležitý krok směrem k větší bezpečnosti a na svůj Dům lékařů pořídila AED, který může v případě maligní arytmie pomoci zachránit život nejen lékařům a účastníkům odborných akcí, ale i náhodným kolemjdoucím. Kde najdete další a jak ho použít?

V Česku v posledních letech výrazně roste počet pacientů s idiopatickými střevními záněty, zejména s Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou. Gastroenterologové upozorňují, že nejde jen o postupný trend, ale o zrychlující se nárůst, který začíná mít dopad jak na zdravotní systém, tak na kvalitu života nemocných.

Na první pohled se může zdát, že dnešní teenageři žijí zdravěji než jejich předchůdci. Kouří méně, pijí méně alkoholu a později zahajují sexuální život. Detailní data ze studie HBSC ale ukazují podstatně složitější obraz: zdravotní rizika nezmizela, pouze se proměnila – a v některých oblastech dokonce zesílila.

Dýchací obtíže v noci, nenápadně se rozvíjející infekce nebo pád, který by bez rychlé reakce mohl mít vážné následky. To jsou situace, se kterými se zdravotníci v pobytových sociálních službách setkávají denně – a které často rozhodují o dalším vývoji zdravotního stavu klienta. Právě na tyto momenty dnes stále častěji reagují moderní technologie.

Kde končí pomoc druhým a začíná ohrožení sebe sama? Jak se psycholog pracující s těžce nemocnými lidmi chrání před vyčerpáním, vyhořením a přetížením? A je vůbec možné mít své hranice „pod kontrolou“, když se denně dotýká cizí bolesti, strachu a smrti? Psycholog PhDr. Ing. Martin Pospíchal, Ph.D., mluví otevřeně o supervizi, psychohygieně, vnitřních limitech i o tom, proč je přijetí vlastní zranitelnosti nezbytnou součástí odborné práce.

Rehabilitace si mnoho lidí stále představuje jako sérii cviků, případně několik návštěv magnetoterapie nebo ultrazvuku. Moderní fyzioterapie ale dnes vypadá jinak. Propojuje medicínu, biomechaniku, technologie i práci s pohybem a často dokáže pacientům pomoci rychleji a cíleněji než dříve.

Ve 72 letech zemřel významný český lékař, gynekolog a porodník a bývalý ředitel Ústavu pro péči o matku a dítě (ÚPMD) v Praze-Podolí Jaroslav Feyereisl. Nemocnice o tom informovala na svém webu. Z čela ústavu odešel po 25 letech loni v listopadu, nahradil ho jeho dosavadní zástupce Ladislav Krofta.

Ve 72 letech zemřel významný český lékař, gynekolog a porodník a bývalý ředitel Ústavu pro péči o matku a dítě (ÚPMD) v Praze-Podolí Jaroslav Feyereisl. Nemocnice o tom informovala na svém webu. Z čela ústavu odešel po 25 letech loni v listopadu, nahradil ho jeho dosavadní zástupce Ladislav Krofta.

Prezident Česká lékařská komora Milan Kubek se dopisem obrátil na ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Reagoval na rozhodnutí ministerstva nefinancovat plánovanou kampaň na podporu očkování, která byla součástí národní očkovací strategie.

Dermatolog, pedagog, bývalý ředitel fakultní nemocnice i ministr zdravotnictví. Prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA, FCMA, hovoří o své profesní cestě, zkušenostech z politiky i o tom, kam chce jako nový předseda Vědecké rady České lékařské komory směrovat její další působení. O prevenci, digitalizaci i odpovědnosti odborných autorit vůči lékařům a veřejnosti.

Jak rychle se pacienti v Česku dostanou k léčbě onkologického onemocnění, zásadně ovlivňuje jejich šance na přežití. Nově zveřejněná data Ministerstva zdravotnictví a aplikace Indiko poprvé detailně ukazují, jak velké rozdíly v dostupnosti péče mezi jednotlivými diagnózami i regiony skutečně jsou.

Kolorektální karcinom patří v České republice dlouhodobě mezi nejčastější nádorová onemocnění a zároveň je druhou nejčastější příčinou úmrtí na rakovinu. Každoročně je diagnostikováno přibližně 7 000 nových případů a více než 3 000 pacientů této nemoci podlehne. Přitom jde o onemocnění, které je při včasném záchytu velmi dobře léčitelné a kterému lze účinnou prevencí předcházet.

Doc. MUDr. Petr Bartůněk, CSc. obdržel ve čtvrtek 19. března titul "Rytíř lékařského stavu", který je každoročně už od roku 1996 udělován Českou lékařskou komorou osobnostem české medicíny, které výkonem své lékařské praxe či vědeckou činností významným způsobem přispěly k rozvoji medicíny. O udělení titulu rozhodují demokratickým způsobem samotní lékaři - členové komory. Pojďme si společně přiblížit příběh pana docenta Bartůňka, protože je opravdu pozoruhodný.

Kauza kolem implantací srdečních defibrilátorů ve Fakultní nemocnici Olomouc (FNOL) patří v posledních dnech k nejvýraznějším tématům českého zdravotnictví. Případ se postupně rozvíjí od investigativních zjištění médií přes reakci nemocnice až po zásah Ministerstva zdravotnictví a orgánů činných v trestním řízení. Přinášíme přehled dosud známých informací.

Gynekoložka MUDr. Kamila Nouzová je novou členkou představenstva České lékařské komory (ČLK). V otevřeném rozhovoru mluví o své cestě k medicíně, budování vlastní ordinace, systémových změnách v ambulantní gynekologii, problémech úhradového systému, byrokracii a digitalizaci zdravotnictví i o tématu žen v medicíně. Vysvětluje, proč se rozhodla vstoupit do vedení ČLK a jakou roli by podle ní měla komora v dnešním zdravotnictví hrát.

Vztah mezi hormonální léčbou, antikoncepcí a rizikem karcinomu prsu patří dlouhodobě k nejdiskutovanějším tématům gynekologie. Právě na časté mýty a jejich konfrontaci s vědeckými daty se zaměřil MUDr. Andrej Černý, Ph.D., ve své přednášce „Exogenní hormony a karcinom prsu – co je mýtus a co evidence“, která zazněla na 4. apolinářské konferenci 7. března v Praze.

Po spuštění centrálních služeb elektronického zdravotnictví na začátku roku 2026 vstoupila digitalizace českého zdravotnictví do rozhodující fáze. Systém se v prvních měsících stabilizoval, nyní ale přichází mnohem náročnější část – propojit centrální infrastrukturu s desítkami ambulantních a nemocničních informačních systémů. Právě rok 2026 má ukázat, zda se elektronizace skutečně dostane do každodenní praxe lékařů.

Počet případů tuberkulózy v Česku neklesá. Kvůli měnící se geopolitické situaci sem proudí lidé ze zemí, kde se nemoc vymyká kontrole. Podle aktuálních dat z Národního registru TBC je v ČR historicky nejvyšší podíl nemocných cizinců – 52 procent. Plicní lékaři volají po důkladném a propracovaném záchytu všech, kdo do České republiky přicházejí. Zatím totiž zdravotní prohlídku podstupují pouze ti, kteří zde legálně pracují. Téma pneumologové otevírají při příležitosti Světového dne boje proti tuberkulóze, jenž připadá na 24. března. Ve stejný den o 144 let dříve oznámil německý lékař Robert Koch objev zákeřného bacilu Mycobacterium tuberculosis, jenž nemoc způsobuje.

Březen se v Česku každoročně nese ve znamení akcí zaměřených na zdraví mozku, paměť a prevenci neurologických onemocnění. Na sebe přitom navazují hned několik osvětových projektů, které veřejnosti přibližují fungování mozku a upozorňují na význam jeho pravidelného tréninku.

Co říká aktuální výzkum o sexuálním chování Čechů? Jak se diagnostikuje a léčí kompulzivní sexuální chování? Nebo jaký je současný přístup k léčbě genderového nesouladu? Na tyto a další zajímavé otázky odpovídali řečníci v rámci série konferencí Rady pro zdraví, kterou pořádá vždy první úterý v měsíci Česká lékařská komora. Hlavním tématem konference konající se 3. března byla sexuologie.

Bolestivá menstruace patří mezi nejčastější zdravotní obtíže dospívajících dívek. Přesto se o ní stále mluví spíše jako o něčem, co „prostě k menstruaci patří“. Jak ale zaznělo na 4. konferenci Apolinář, dysmenorea může významně ovlivňovat kvalitu života adolescentek – od školní docházky přes sport až po sociální aktivity.

Do svých padesáti let vedl pan Zdeněk běžný a aktivní život. Věnoval se rodině, práci a žádné vážnější zdravotní potíže ho netrápily. Nekouřil a alkohol konzumoval jen výjimečně. Z lékařského hlediska byl sledován pouze kvůli poruše štítné žlázy a pylové alergii. Přesto ho krátce po padesátých narozeninách ve spánku postihla cévní mozková příhoda (CMP), jejíž následky pociťuje dodnes. Jeho zkušenost ukazuje, že vážné onemocnění může zasáhnout i člověka, který se považuje za zdravého a nemá žádné výrazné potíže.

Jak žít v nejistotě, když se svět ze dne na den rozpadne? Co se děje s lidskou psychikou ve chvíli, kdy do života vstoupí vážná nemoc? Jakou roli hraje strach, naděje, bezmoc i vnitřní klid – a proč někdy nestačí „pozitivně myslet“? O prožívání onkologického onemocnění, psychické zátěži pacientů i jejich blízkých a smyslu psychoonkologie mluví v rozhovoru psycholog a psychoonkolog PhDr. Ing. Martin Pospíchal, Ph.D.

Necelé dva měsíce po jmenování ministrem zdravotnictví odpovídal Mgr. Adam Vojtěch časopisu Tempus medicorum na otázky obsahující témata rezonující v českém zdravotnictví.

Kybernetický zákon přináší do zdravotnictví nové povinnosti i zvýšená očekávání v oblasti ochrany dat. Článek nastiňuje skutečné dopady právní úpravy na poskytovatele zdravotních služeb, upozorňuje na časté mýty a nátlakové praktiky dodavatelů a zdůrazňuje klíčovou roli vzdělávání zdravotníků v době rostoucích kybernetických hrozeb.

Podoba dohodovacího řízení o úhradách zdravotní péče se má zásadně změnit. Ministerstvo zdravotnictví chce opustit model, kdy se na jaře odehrála několik týdnů trvající jednání o meziročním nárůstu úhrad a jejich výsledek se následně propsal do úhradové vyhlášky. Nově má jít o kontinuální, datově podložený proces, který nebude řešit jen objem peněz na příští rok, ale také strukturu péče, kapacity sítě a dlouhodobou udržitelnost systému.

Mimořádná valná hromada Sekce mladých lékařů ČLK (SML) proběhla 11. ledna 2026. Jejím cílem byla volba jednoho člena výkonného výboru na zbývající část aktuálního funkčního období. Z časových důvodů pozici ve výkonném výboru opustila ke konci roku MUDr. Karolína Zdichová, která odvedla velký kus práce jak v oblasti sociálních sítí, tak v rámci přednášek „Titul v kapse“, a my jí tímto děkujeme.

Snad každý z nás potřebuje cítit nějakou jistotu. Co když ji ale ztrácíme? Zvlášť když například onemocníme. Právě přednáška psychologa PhDr. Ing. Martina Pospíchala, Ph.D., která zazněla 22. ledna 2026 v rámci Pražských hematologických dnů, otevřela citlivé, ale zásadní téma prožívání nejistoty v kontextu onkologického onemocnění. Nešlo o odborný výklad plný pouček, ale o hluboké lidské vyprávění o strachu, naději, vnitřním klidu a psychické zátěži, kterou nemoc přináší nejen pacientům, ale i jejich blízkým. Přednáška nabídla porozumění, nikoli jednoduchá řešení – a především mapu, jak se v krajině nejistoty neztratit sám sobě.

Jednání o úhradových dodatcích pro rok 2026 vstupují do klíčové fáze. Vyjednávací týmy ČLK-o.s., z. s., řeší se zdravotními pojišťovnami dopady nového systému úhrad v ambulantní gynekologii i změny, které se dotknou ambulantních specialistů. Hlavními tématy jsou agregovaná úhrada, podmínky preventivních prohlídek, regulace preskripce, výpočet PURO i bonifikace za celoživotní vzdělávání. ČLK zároveň upozorňuje na rizika ekonomických ztrát a doporučuje poskytovatelům pečlivě zvážit podpis úhradových dodatků, dokud nebudou znát jejich skutečné dopady.