Naše zdravotnictví

Dlouhé čekací lhůty na odbornou pomoc v oblasti duševního zdraví mohou mít fatální následky. Podle psychiatra MUDr. Matěje Kasala představuje nedostatek kapacit v péči o psychické zdraví zásadní systémové selhání. „V posledních letech pozorujeme nárůst hospitalizací. Část z nich by bylo možné zachytit dříve včasnou ambulantní pomocí,“ říká lékař. Ve svém komentáři upozorňuje, že i zdánlivě banální obtíže mohou při neřešení přerůst v akutní krizi, v krajních případech až v ohrožení života.

Rakovina slinivky břišní – strašidelná diagnóza, kterou nikdo nechce z úst svého lékaře vyslechnout. Ročně si ale tuto diagnózu vyslechne více než 2500 lidí a téměř 2300 pacientů na ni zemře. Existuje však šance na úspěšnou léčbu, pokud je co nejdříve zahájena. Což dokazují i příběhy vyléčených pacientů. K urychlení nasazení léčby navíc budou nově pomáhat koordinátoři.

Umělá inteligence mění podobu moderního zdravotnictví a nabízí bezprecedentní pokroky v různých oblastech. Od zvýšení přesnosti diagnostiky po personalizaci léčby, AI má potenciál redefinovat lékařské postupy. Pojďme prozkoumat čtyři hlavní oblasti, ve kterých AI významně ovlivňuje zdravotnictví.

„Můj čas je pouhopouhé prozatím, můj čas může říct, já už neplatím.“ Možná poznáváte slova krásné písně pevně spjaté se seriálem Sanitka, a ne náhodou ji zahrál v pražském Domě lékařů ve čtvrtek 27. listopadu smyčcový kvartet, protože s pohotovostní službou a urgentní medicínou je 35 let propojená i lékařka urgentní medicíny MUDr. et Mgr. Jana Šeblová, Ph.D., FESEM. Ta v tento den obdržela od České lékařské komory Cenu profesora Radka Ptáčka za přínos celoživotnímu vzdělávání lékařů. V tomto článku se zaměříme nejen na celoživotní vzdělávání jako takové, ale především na velmi zajímavý život paní doktorky Šeblové, který by doslova vydal na knihu.

Zdravotní pojišťovny mají podle plánu ministerstva zdravotnictví pro příští rok hospodařit dohromady s téměř 563 miliardami korun. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) stanovila ve svém rozpočtovém plánu výdaje ve výši 341,2 miliardy a příjmy 328,5 miliardy. Bude tak hospodařit s deficitem 12,7 miliardy korun. Co to znamená pro zdravotnictví? Je to udržitelné? Co se musí změnit? A udrží se úhradová vyhláška? O tom diskutovali řečníci na 20. ročníku konference Efektivní nemocnice, který se konal v úterý 25. listopadu v Praze.

Vyhláška byla ministerstvem navržena jako deficitní. Při odhadovaném meziročním nárůstu příjmů do systému veřejného zdravotního pojištění ve výši 29 mld. Kč (+5,5 %) je v roce 2026 očekáván deficit mezi příjmy a výdaji ve výši 12,2 mld. Kč. Úhradová vyhláška pro rok 2026 byla ve Sbírce zákonů publikována dne 30. 10. 2025 pod č. 432/2025 Sb.

Po celém světě se každý rok narodí předčasně více než 15 milionů dětí – každé desáté miminko tedy přichází na svět dřív, než by mělo. Předčasný porod je porod před 37. týdnem těhotenství a dle statistik jsou tři čtvrtiny z těchto předčasných porodů spontánní a jedna čtvrtina iatrogenní, kdy jsou vyvolány lékařem nejčastěji z důvodu infekce či preeklampsie na straně matky nebo fetální restrikce. Jde tomu nějak zabránit? Jaké jsou možnosti prevence a proč řadu z nich zatím nelze ve zdravotnictví využít?

Ústavní soud neuznal argumentaci, že za stejné zdravotní výkony jsou jinak odměňovány menší a střední nemocnice a za stejné výkony je dána vyšší odměna centrům vysoce specializované péče.

Vyhláška č 432/2025 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb, výše záloh na úhradu hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2026, zkráceně nazývána Úhradová vyhláška pro rok 2026 a ještě stručněji ÚV 2026, byla zveřejněna ve Sbírce zákonů 30. října 2025. Vydal ji končící ministr zdravotnictví. Návrh této vyhlášky rozeslalo Ministerstvo zdravotnictví ČR (dále jen MZ) všem připomínkovým místům v polovině září 2025 s tím, že připomínky je nutné zaslat do 26. 9. 2025. Některé připomínky MZ zapracovalo, jiné ignorovalo. ÚV 2026 má 223 stran. Strany 66 až 72 jsou věnovány úhradám v segmentu ambulantních gynekologických služeb. Jejich obsah mě rozpálil doběla – nejen jako registrující gynekoložku, ale také jako ženu, gynekologickou pacientku. V následujících bodech uvádím proč.

Drogy doprovázejí lidstvo od nepaměti. Jejich vymýcení je v podstatě nemožné. Jenže zatímco ještě před pár desítkami let jsme měli celkem jasnou představu, co mezi drogy patří, dnes nastává absolutní chaos. Mnoho nových drog se prodává dokonce v kamenných obchodech bez uvedení původu, složení a vypadají jako sladké neškodné bonbonky. Jak se v nich vyznat? A existují cesty k jejich eliminaci? Tomu se věnoval pravidelný seminář na téma „Drogy staré a nové“, který pořádala v úterý 4. listopadu v Domě lékařů v rámci série Rady pro zdraví Česká lékařská komora.

V úterý 18. listopadu začíná v Česku Evropský týden testování na HIV a virové hepatitidy (žloutenky). Akce potrvá do 24. listopadu a jejím cílem je upozornit na význam včasné diagnostiky a na nutnost odbourávat předsudky spojené s HIV. Kde testování probíhá?

Kam bude dál směřovat Česká lékařská komora (ČLK)? To naznačil XXXIX. sjezd, který se konal o víkendu 8. až 9. listopadu 2025. Prezidentskou funkci obhájil MUDr. Milan Kubek. Překvapení přišlo v podobě rezignace viceprezidenta ČLK MUDr. Jana Přády. Nechybělo ani právnické okénko, diskuse k úhradové vyhlášce se zástupci Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR a prezentace k vývoji digitalizace, která má významně proměnit nejen komunikaci a administrativu ve zdravotnictví.

Letos uplynulo od počátku pandemie pět let a od jejího konce tři roky. Přesun do zapomnění je z hlediska jednotlivců pochopitelný. Přežili jsme, tak proč se k tomu vracet? Kdyby se něco dalšího stalo, tak zdravotníci opět jistě zatnou zuby a vytáhnou nás z toho… Nebo ne?

Prezident České lékařské komory MUDr. Milan Kubek odstartoval po XXXIX. sjezdu své páté funkční období. Jaké budou jeho první kroky ve funkci? Jak vnímá překvapivou rezignaci viceprezidenta Jana Přády a jaké má plány s oddělením celoživotního vzdělávání, které hraje v komoře nezastupitelnou roli a jehož záštitu převzal po smrti profesora Radka Ptáčka?

Po nucené pauze, která začala pandemií covidu-19 a protáhla se bohužel o několik let, obnovujeme tradici výroční konference mladých lékařů. Drželi jsme se historického názvu těchto setkání a snad i proto, že celovíkendové služby naštěstí postupně z českého zdravotnictví mizí, ponechali jsme této akci název PaSoNetka. Mezioborová konference od mladých pro mladé organizovaná Sekcí mladých lékařů ČLK má za cíl propojit mladé lékaře napříč obory i republikou a ukázat jim příležitost, jak lze jejich svěží nápady využít ke kultivaci prostředí české medicíny.

Delegáti XXXIX. sjezdu České lékařské komory (ČLK) si v sobotu 8. listopadu zvolili MUDr. Milana Kubka za svého prezidenta. O rozruch se ještě dopoledne postaral viceprezident MUDr. Jan Přáda, který na svoji funkci rezignoval.

V přestávce mezi vlnami epidemie covidu-19 se 21. 6. 2021 konal v Praze velmi specifický volební sjezd České lékařské komory. Nevhodný termín si vynutily v té době platné zákony. Abychom se vyhnuli nutnosti svolávat jednou za pět let speciální volební sjezdy v nevhodném červnovém termínu, rozhodl jsem se společně se všemi členy představenstva, kterým za toto odpovědné rozhodnutí děkuji, zkrátit si o půl roku funkční období a rezignovat 8. 11. 2025 na svoji funkci. Naším cílem je umožnit zvolení nového vedení ČLK v normálním termínu na blížícím se listopadovém sjezdu. Není žádným tajemstvím, že se také já chci ještě jednou, tentokrát již naposled, na sjezdu ucházet o důvěru delegátů. Dříve než tak učiním, sluší se, abych nejenom delegátům sjezdu, ale vám všem, kdo finančně přispíváte na chod komory, složil účty z toho, co jsem jako z vašich peněz placený prezident pro komoru v uplynulém období udělal.

Michal Vacek (ročník 1977) vede spokojený život v Broumovském výběžku. „Je to tady nádherný kout země – Adršpašsko–teplické skály, Broumovské stěny a klášter za rohem. Místo, kam se člověk rád vrací,“ popisuje hrdě muž, který postavil dům, má rodinu, vnoučata a život spojený se službou druhým. Zasáhlo do něj vážné onemocnění, se kterým se ale popral i díky své tvrdohlavosti.

Ve dnech 8. až 9. listopadu 2025 se v Praze budou ucházet o funkci prezidenta České lékařské komory (ČLK) minimálně tři kandidáti. Ti totiž svoji kandidaturu už oficiálně oznámili. Proto také postupně představujeme jejich prezentace a cíle, s jakými do voleb vstupují. V tomto článku se představí MUDr. Jan Přáda.

Formulace v programovém prohlášení jsou poměrně obecné, ale tak tomu u podobných dokumentů bývá. Překvapilo mě, že v textu prakticky chybí návrhy, jak zajistit ekonomickou stabilitu našeho chronicky podfinancovaného zdravotnictví. Vysvětluji si to tak, že v rámci rodící se koalice nepanuje shoda, jak tento největší problém řešit. Proto jej přechází mlčením. Nutnosti hledat řešení se však vláda stejně nevyhne. Ani české zdravotnictví není perpetuum mobile a nemůže tedy fungovat bez peněz. 8,8 % HDP vydávaných na zdravotnictví v ČR je žalostně málo v porovnání s průměrem 10,2 % v rámci EU.

Počet pacientů s diabetem mellitem v České republice trvale roste. K 1. lednu 2021 žilo v Česku téměř milion diabetiků, což představovalo 7,67% podíl na celé populaci. Mezi 27 státy EU se tak pohybujeme na nelichotivém 5. až 6. místě, mírně nad evropským průměrem. Dobrou zprávou je, že obor diabetologie zároveň prochází revoluční transformací, která přináší moderní technologie, nové léčebné možnosti a ambiciózní plány v oblasti screeningu.

Ve dnech 8. až 9. listopadu 2025 se v Praze budou ucházet o funkci prezidenta České lékařské komory (ČLK) minimálně tři kandidáti. Ti totiž svoji kandidaturu už oficiálně oznámili. Proto také postupně představujeme jejich prezentace a cíle, s jakými do voleb vstupují. V tomto článku se představí MUDr. Zdeněk Mrozek, Ph.D.

Až 20 % žen se po porodu potýká s duševními obtížemi. Provází je třeba i nespavost a úzkosti. Důležité je odhalit duševní obtíže včas a v tom pomáhá projekt Perinatal, s kterým přišel tým Centra perinatálního duševního zdraví Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) a který navíc nyní zvítězil v jedné z pěti kategorií soutěže RegioStars v konkurenci rekordních 266 přihlášených projektů z celé Evropské unie. Jak projekt funguje?

Když před sedmnácti lety začalo být Jitce (1976) neustále špatně, dlouho netušila, že příčina je vážnější, než si připouštěla. „Nejdřív jsem si myslela, že jsem těhotná. Přestala jsem menstruovat, zvracela jsem a pořád jsem kupovala testy – ale všechny byly negativní,“ vzpomíná.

Narodil se ve slovenské Skalici slovenským rodičům, ale od svých dvou měsíců žil v Havířově. Na medicínu se dal díky spolužákovi z gymnázia Jaroslavu Štěrbovi, který je dnes profesorem dětské onkologie. On se však vydal jinou cestou. Je uznávaným neonatologem, soudním znalcem v tomto oboru, lektorem Evropské resuscitační rady. MUDr. Jozef Macko, Ph.D. (63 let), je také náměstkem léčebně preventivní péče a především již 30 let primářem Novorozeneckého oddělení Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně.

S účinností od 1. ledna 2026 byla přijata novela zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování č. 372 /2011 Sb. provedená zákonem č. 290/2025. V tomto příspěvku poukazuji pouze na některé zásadní změny, které jsou po praktické stránce pro lékaře důležité.

Ve dnech 8. až 9. listopadu 2025 se v Praze budou ucházet o funkci prezidenta České lékařské komory (ČLK) minimálně tři kandidáti. Ti totiž svoji kandidaturu už oficiálně oznámili. Proto také postupně představujeme jejich prezentace a cíle, s jakými do voleb vstupují. V tomto článku se představí MUDr. Milan Kubek.

Martinovi bylo čtyřicet let, když se poprvé setkal s příznakem, který mu zcela změnil život. Přitom rakovina močového měchýře se nejčastěji objevuje až u lidí starších 65 let. Do té doby pracoval jako šéfkuchař, žil naplno a nic nenasvědčovalo tomu, že by mu zdraví mohlo zásadně zkřížit cestu. „Byl jsem v práci, v plném nasazení. Šel jsem na toaletu a najednou jsem zjistil, že močím krev. Vůbec jsem netušil, co si o tom mám myslet,“ vzpomíná dnes.

V srpnu 2013 jsem psal článek o zdravotnické záchranné službě v ČR s titulkem „Kam kráčíš záchranko?“. Popisoval jsem tehdy největší problémy záchranky. Už tehdy se lišily jednotlivé kraje a krajské ZZS, ale i jejich problémy a nedostatky. Každý region si žil vlastními problémy a specifiky. Uvedl jsem tehdy ty nejzávažnější a nejdůležitější, které měla společnost urychleně řešit.

Vzhledem k tomu, že v dohodovacím řízení pro rok 2026 nedošlo ve většině segmentů (12 z 15) k dohodě, musí pro tyto segmenty úhradové podmínky určit Ministerstvo zdravotnictví v úhradové vyhlášce. Návrh úhradové vyhlášky pro 2026 byl rozeslán do vnějšího připomínkového řízení v polovině září.

Jak se proměňují epidemiologické trendy HIV v Česku a které jsou nově ohrožené subpopulace? Jak probíhá léčba dnes a co budoucí výhledy? Jaké existují možnosti preexpoziční a postexpoziční profylaxe? Na tyto a další otázky odpovídali řečníci na semináři „HIV: Současná realita a výhledy do budoucna“, který pořádala v úterý 7. října v Domě lékařů v rámci série Rady pro zdraví České lékařská komora.

Koupíte si ergonomickou židli, stůl, možná lepší klávesnici a už máte pocit, že jste pro své zdraví udělali maximum? Certifikovaná specialistka v ergonomii Ing. arch. Šárka Daňková, která mimo jiné vede společnost Ergo Working Space, vás rychle vyvede z omylu. Nejen hned vyvrátí mýtus, že si stačí jít jen třikrát týdně zacvičit, ale také ukáže na příkladech, jaké dělají firmy chyby, když postaví židli či stůl zaměstnanci do kanceláře, ale už mu nevysvětlí, jak výrobky správně nastavit a jak smysluplně změnit pracovní návyky. Huntování těla totiž může pokračovat i s ergonomickou židlí směle dál. Jak sama říká, sice se můžeme bít v prsa, jakou jsme vyspělou technologickou společností, ale v podstatě se cíleně likvidujeme. Jak z toho ven? A na co si dát pozor?

Jak se pracuje mladým lékařům a lékařkám v ČR? Jaké mají pracovní podmínky? Jak hodnotí vztahy a klima na pracovišti? Jakému nevhodnému chování musí čelit? Na tyto a další otázky hledal odpovědi výzkum provedený v roce 2024 mezi mladými lékaři/lékařkami, kteří jsou v procesu specializačního vzdělávání, případně kteří tento proces ukončili v průběhu posledních dvou let. Výzkum kombinoval dotazníkové šetření a kvalitativní hloubkové i skupinové rozhovory s mladými lékaři/ lékařkami.

Pečovat doma o své blízké, kteří jsou v nějaké míře nemohoucí, je náročné. Zhruba 62 % pečujících je na péči samo, protože nemají, s kým by ji v rodině sdíleli, nebo nevědí, jak příbuzné do péče zapojit. 21 % hodnotí svoji finanční situaci z důvodu pečování jako velmi náročnou a 35 % se obává jejího zhoršení. To ukázal online dotazník, kde odpovídalo přibližně 400 pečujících v rámci pilotního programu Opora Diakonie. Tento program nově pomáhá se v celém systému pečujících zorientovat.

Novým vrchním ředitelem sekce ekonomiky a zdravotního pojištění Ministerstva zdravotnictví se stal Mgr. Jan Zapletal, dosavadní ředitel odboru dohledu nad zdravotním pojištěním, předtím vedoucí oddělení správy zdravotních pojišťoven. Ve funkci nahradil Helenu Rögnerovou, která od roku 2023 vede Institut klinické a experimentální medicíny. Časopis Tempus medicorum měl příležitost položit vrchnímu řediteli Zapletalovi v úvodu jeho další kariéry několik otázek.

Elektronizace zdravotnictví přináší obavy a otázky zejména z pohledu bezpečnosti. Není divu, mít všechna data o sobě někde v cloudu je zvláštní. Jak budou data zabezpečena? A může jakýkoli lékař nakouknout na pacienty do dokumentace? Otázkou jsou také finance. Zatímco velké ambulantní řetězce a nemocnice dosáhly na dotace pro připojení do systému, malí soukromníci doslova ostrouhali. Jaké se pro ně hledá řešení, nebo si zaplatí připojení do systému ze své kapsy? A kolik? Na tyto a další otázky odpovídal v druhé části rozhovoru ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví Bc. Petr Foltýn.

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR vstoupil od středy 1. října do stávkové pohotovosti. Výkonná rada odborového svazu tak reagovala především na přístup ministra zdravotnictví Vlastimila Válka k jednání se sociálními partnery, k řešení zásadních problémů zdravotnictví, jeho zaměstnanců a pacientů a k úhradové vyhlášce, která je dle odborů likvidační pro nemocnice a poškodila by zaměstnance i pacienty.

Česká lékařská komora (ČLK) schválila v červenci letošního roku na návrh prezidenta ČLK Milana Kubka Doporučení představenstva č. 1/2025 - Etický kodex pro medicínské influencery. Doporučení nezůstalo bez odezvy a reakcí bylo hned několik dotazů, které i s odpověďmi najdete v tomto článku.

Na sjezdu České lékařské komory (ČLK), který se uskuteční ve dnech 8. až 9. listopadu 2025 v Praze, se o funkci prezidenta komory ucházejí zatím nejméně tři kandidáti. Svoji kandidaturu oznámili dosavadní prezident komory MUDr. Milan Kubek, MUDr. Zdeněk Mrozek a minulý týden se k nim nově přidal současný viceprezident ČLK MUDr. Jan Přáda. Požádali jsme je o krátké odpovědi na otázky, proč se ke kandidatuře rozhodli a jaký je jejich hlavní cíl v případě, že budou do funkce zvoleni.

V posledním roce zaznamenáváme stále intenzivnější snahu lékárníků prosadit očkování v lékárnách. Jako argument jim slouží nízká proočkovanost proti chřipce, hovoří také o nedostatečné dostupnosti ordinací primární péče, ať už z pohledu geografického, či časového, a bariérách, které musí občan překonat, pokud se chce očkovat u svého praktika. Ty spatřují především v tom, že je nutné se očkovat v ordinačních hodinách, často po předchozím objednání, a také v tom, že se v ordinacích neočkuje o víkendu. To vidí jako klíčový důvod nízké proočkovanosti proti chřipce a říkají, že v zemích, kde se zavedlo očkování v lékárnách, se proočkovanost zlepšila.

Ing. arch. Šárka Daňková pracovala dříve asi jako mnoho z nás – v kanceláři. Denně proseděla spoustu hodin, a i když chodila pravidelně třikrát týdně cvičit, skončila s dvěma vyhřezlými ploténkami. Operaci utekla, ale vyžadovalo to dlouhodobé rehabilitační léčení, během nějž zcela přehodnotila svůj život. Stala se certifikovanou specialistkou v ergonomii, založila firmu Ergo Working Space, pomáhá firmám vytvářet ergonomické pracovní prostředí a učí lidi novým pracovním návykům. Ať už jde o kancelář, nebo výrobu. Proč jen ergonomická židle a stůl nestačí? Co je potřeba dělat pro udržení zdravého pohybového aparátu?

Zatímco o rakovině prostaty nebo varlat se mluví už dnes poměrně často, rakovina močového měchýře zůstává stále spíše v pozadí. Přitom jde o osmé nejčastější onkologické onemocnění. Ročně je v České republice diagnostikováno přibližně 2 300 nových případů a počet nemocných dlouhodobě stoupá. Přitom počátky tohoto onemocnění nejsou bezpříznakové jako například u zrádné rakoviny slinivky. Díky tomu je možné ovlivnit prognózu pacienta.

Snad nikdy nebudete muset první pomoc poskytovat, ale když už se v takové situaci ocitnete, každá vteřina je důležitá. Například při zástavě krevního oběhu dochází k nevratnému poškození mozku už asi po pěti minutách. Bohužel statistiky ukazují, že poskytnout první pomoc a zachránit tak lidský život umí pouze jedno procento populace. Přitom naučit se správně reagovat znamená zvládnout jen několik jednoduchých úkonů. Je však nutné mít je nejen teoreticky nastudované, ale i prakticky zažité – automatizované. V tom pomáhají kurzy první pomoci. Co vás v nich čeká? V čem jsou nenahraditelné a co když při nich pomáhá ještě virtuální realita?

Jak vidí budoucnost zdravotnictví Piráti? Na to se podíváme v sedmém a posledním díle seriálu článků, ve kterých na set dotazů odpovídali zástupci politických stran a hnutí, která mají dle relevantních průzkumů reálnou šanci překročit hranici předepsanou pro vstup do Sněmovny. Za stranu Piráti odpovídal a sepsal odpovědi MUDr. Albert Štěrba.

Elektronizace zdravotnictví si klade za cíl zjednodušit a zefektivnit zdravotnictví. Jenže jak to tak bývá, k velké změně vede cesta trnitá a plná obav. Zatím se zrodila jen EZKarta, ve které kromě očkování nevidíme nic. Co je součástí elektronizace zdravotnictví? Kdy se budou moci začít napojovat lékaři do systému a je to pro lékaře povinné nebo dobrovolné? Co celý proces komplikuje nejvíce? Na tyto a další otázky odpovídal ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví Bc. Petr Foltýn.

Míši (34) bylo teprve 18 let, když poprvé pociťovala problém, který jí později převrátil život. Začala po styku krvácet, proto se obrátila na svého gynekologa. Odpověď ale byla spíš bagatelizující než uklidňující. „Doktor mi řekl, ať je přítel opatrnější a ostříhá si nehty. Jenže potíže se opakovaly,“ vzpomíná. Až třetí vyšetření ukázalo změny na děložním čípku, které vyžadovaly ošetření konizací – drobným chirurgickým zákrokem, po kterém vše nasvědčovalo, že je Míša v pořádku.

Jednodenní lůžková péče zažívá boom. Pro mnoho lidí je čím dál atraktivnější absolvovat operační zákrok a zároveň si zkrátit pobyt v nemocnici na minimum. To potvrdil i celodenní seminář k právním a ekonomickým otázkám jednodenní lůžkové péče, který pořádala 4. září v Domě lékařů Asociace poskytovatelů jednodenní péče lůžkové z.s. Ale i když podpora tohoto modelu je formálně velká, prakticky při budování systému jednodenní lůžkové péče stále převládají obavy a překážky. Jaké?

Jak vidí budoucnost zdravotnictví Motoristé sobě? Na to se podíváme v šestém díle seriálu článků, ve kterých na set dotazů odpovídali všichni zástupci politických stran a hnutí, která mají dle relevantních průzkumů reálnou šanci překročit hranici předepsanou pro vstup do Sněmovny. Za stranu Motoristé sobě odpovídal a sepsal odpovědi MUDr. Boris Šťastný.

Celkem 92 % lidí v Česku se zajímá o zdravý životní styl. Není divu, jeho důležitost na nás skáče ze všech stran a lidé napříč Evropou se snaží dělat pro své zdraví čím dál více. Vědět, co je pro nás dobré, je ale jedna věc a řídit se tím v každodenním životě je věc druhá. Což ukazuje i nejnovější průzkum STADA Health Report 2025 provedený na vzorku 27 000 lidí z 22 evropských zemí s tím, že v každé zemi bylo 1000 až 2000 respondentů. Duševní relax navíc mladí lidé do 35 let hledají nejčastěji na sociálních sítích a v Evropě se řadí suverénně na první místo v jejich nadužívání.

Houbaření je pro Čechy oblíbeným národním koníčkem. A není divu, houby jsou nejen velmi chutné, ale také výživné. Obsahují mnoho vitaminů, minerálů a bioaktivních látek. Proto je pak třeba ještě čerstvé v kuchyni proměníme v lahodné jídlo, nebo je zavařujeme či sušíme. Jenže konzumace některých druhů hub může mít i vážné, až život ohrožující následky. Abyste v nemocnici neskončili také, Česká lékařská komora uspořádala v úterý 3. září tiskovou konferenci z cyklu Rady pro zdraví, tentokrát na téma „Otravy houbami“. Své bohaté zkušenosti a vědomosti na ní přednesl vedoucí lékař toxinologického centra z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. LF UK MUDr. Jiří Valenta. K dispozici je i celý video záznam konference.

Jak vidí budoucnost zdravotnictví KDU-ČSL? Na to se podíváme v pátém díle seriálu článků, ve kterých na set dotazů odpovídali všichni zástupci politických stran a hnutí, která mají dle relevantních průzkumů reálnou šanci překročit hranici předepsanou pro vstup do Sněmovny. Za KDU-ČSL odpovídal a sepsal odpovědi poslanec MUDr. Tom Philipp.

Nepotřebujeme „manažerky“, potřebujeme zdravotní sestry. Tak zněl úvod jednoho ze stanovisek prezentovaných na předvolební konferenci, kterou pořádala Česká lékařská komora (ČLK) s tzv. stínovými ministry zdravotnictví. Ihned následoval ostrý nesouhlas zástupkyň institucí, které vysokoškolské vzdělávání zdravotních sester organizují. Níže vám přikládáme nejen původní stanovisko, ale také vyjádření poslankyně PhDr. Ivany Mádlové pro Tempus Medicorum a nakonec opětovné vysvětlení ze strany prezidenta ČLK Milana Kubka.

Začátek nového školního roku s sebou pravidelně přináší zvýšené riziko úrazů dětí. V průběhu letních prázdnin dochází k poklesu počtu zranění, avšak už v září a říjnu se s návratem do školních lavic jejich počet opět zvyšuje. Loni potřebovalo lékařské ošetření v důsledku zranění 225 tisíc klientů Všeobecné zdravotní pojišťovny do 18 let, z nich zhruba 13 tisíc muselo být dokonce hospitalizovaných. Náklady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) na dětské úrazy vzrostly během dekády o více než 100 procent, a to na loňských 929 milionů korun.

Rozpočet ministerstva zdravotnictví by se měl v příštím roce podle návrhu, který zveřejnilo ministerstvo financí, snížit meziročně o 4,7 miliardy na 12,9 miliardy korun. Státní rozpočet je navržený se schodkem 286 miliard korun a vláda ho musí projednat do konce září. Vzhledem k připomínkovému řízení jsou ještě možné změny.

Před příští vládou a ministrem zdravotnictví leží spousta výzev. Volby se již blíží a náš zdravotní systém trápí hned několik věcí. Které hlavní úkoly čekají na budoucí vládu a ministra zdravotnictví? To sepsal prezident České lékařské komory MUDr. Milan Kubek.

Bonding po porodu, novorozenecké screeningy, které dokáží odhalit řadu vážných onemocnění, soukromý apartmán v porodnici, podpora kojení… Během uplynulých desetiletí došlo v péči o novorozence v českých porodnicích k výrazným změnám. „V současné době mají ženy úplně jiná očekávání, než tomu bylo před několika lety. Dnes chce nastávající maminka přijít do porodnice, kde to dobře vypadá, personál se nestydí usmát a pokud nastane nepředvídatelná situace, má se kam s důvěrou obrátit,“ říká MUDr. Juraj Ružek, primář novorozeneckého oddělení nemocnice Slaný. V rozhovoru nám prozradil, jaké jsou nové trendy v oboru a jak se promítají do každodenní praxe.

Platba za státní pojištěnce by měla vzrůst v příštím roce měsíčně o 61 korun na 2188 korun. Vyplývá to z návrhu nařízení vlády, které vložilo do informačního systému Ministerstvo financí. Loni činila měsíční platba za jednoho státního pojištěnce 2085 korun, letos je to 2127 Kč. Z hlediska zdravotnictví jde přitom o důležitou položku, protože stát platí zdravotním pojišťovnám v podstatě za dvě třetiny obyvatel – děti, důchodce, nezaměstnané, vězně nebo uprchlíky.

Dlouhé večery, pomalá rána bez budíku, klidnější denní tempo a rozvolněný režim. Léto má své specifické kouzlo, které však s koncem prázdnin bere za své. Zatímco pro někoho představuje příchod září úlevu, pro jiného symbolizuje příliš tvrdé přistání do reality. Návrat do školy, práce a ke stereotypnímu režimu je tak pro řadu lidí především obdobím napětí, stresu a přetížení. Jak tomu předejít?

Jak vidí budoucnost zdravotnictví strana Starostů a nezávislých? Na to se podíváme ve čtvrtém díle seriálu článků, ve kterých na set dotazů odpovídali všichni zástupci politických stran a hnutí, která mají dle relevantních průzkumů reálnou šanci překročit hranici předepsanou pro vstup do Sněmovny. Za STAN odpovídala a sepsala odpovědi poslankyně a místopředsedkyně strany Michaela Šebelová.

Očkování v lékárnách se v posledních měsících stalo opět žhavým tématem. Zatímco lékárníci to považují za možnost rozšíření míry proočkovanosti, lékaři se bojí nejen o bezpečnost pacientů, ale také o odebrání dalších pravomocí, které v rámci vzdělání patří pouze do jejich kompetence. Lékaři také nemohou ve svých ordinacích prodávat léky. Proč se komora staví tak striktně proti očkování v lékárnách? Co je v ohrožení? Na to odpovídal v rozhovoru prezident České lékařské komory Milan Kubek.