Naše zdravotnictví

Dnes čtyřiatřicetiletá interiérová poradkyně Lucie z Brna si v roce 2024 myslela, že ji trápí pouze banální překyselení žaludku, se kterým se potýkala i v minulosti. Diagnóza agresivního lymfomu však ze dne na den změnila život nejen jí, ale i jejímu manželovi a malému synovi. Nyní otevřeně vypráví o své složité cestě k uzdravení, o skrytých nástrahách po formálním ukončení léčby a také o neocenitelné pomoci neziskové organizace Lymfom Help. Její silný příběh je obrovskou motivací.

V čele Všeobecné zdravotní pojišťovny stojí teprve několik měsíců, přesto už připravuje změny, které mají ovlivnit fungování celého systému veřejného zdravotního pojištění. Generální ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR PhDr. Ivan Duškov v rozhovoru pro Tempus medicorum vysvětluje, proč mimořádné navýšení plateb za státní pojištěnce představuje jen dočasné řešení, kde vidí největší rezervy českého zdravotnictví, jakou roli mají sehrát zdravotní pojišťovny i proč považuje elektronické žádanky za jeden z klíčových projektů příštích let. Nevyhýbá se ani otázkám financování ambulantních specialistů, digitalizace nebo budoucnosti dohodovacího řízení.

Dohodovací řízení o úhradách hrazených zdravotních služeb pro rok 2027 skončilo 18. června s vyšším počtem dohod než v předcházejícím roce – podařilo se uzavřít dvanáct dohod. Přesto zůstaly bez dohody čtyři ekonomicky nejdůležitější segmenty, na které putují zhruba dvě třetiny všech prostředků z veřejného zdravotního pojištění; mezi nimi i ambulantní specialisté. Následující text shrnuje průběh celého řízení a podrobněji se věnuje tomu, proč jednání se specialisty, navzdory mimořádné vstřícnosti poskytovatelů, nakonec ztroskotalo.

V prvním díle seriálu Mateřská a rodičovská pro lékařky a lékaře krok za krokem jsme vysvětlili základní pojmy, právní pravidla a administrativní kroky spojené s nástupem na mateřskou a rodičovskou dovolenou. Nyní se posouváme k otázce, která zajímá většinu lékařek i lékařů nejvíce – jak se mateřská skutečně počítá. Ve zdravotnictví totiž výslednou výši peněžité pomoci v mateřství (PPM) často významně ovlivňují služby, přesčasy, pohotovosti, příplatky za víkendy i kombinace více pracovních úvazků. Právě na praktické situace a nejčastější chyby se zaměříme v druhém díle našeho seriálu.

Dovolená má být časem odpočinku. Mnoho lidí na ni však odjíždí ve chvíli, kdy už jsou psychicky i fyzicky vyčerpaní a fungují jen ze setrvačnosti. Před volnem se totiž snaží dokončit pracovní úkoly a současně zajistit vše kolem samotného odjezdu. Vyčerpání na ně může naplno dolehnout v okamžiku, kdy konečně zpomalí. „Dovolená pak nezačíná jako příjemný odpočinek, ale často ve chvíli, kdy jsou zásoby energie téměř vyčerpané. Objevuje se horší spánek, napětí nebo podrážděnost,“ říká terapeutka Mgr. Jiřina Přikryl Maršálková.

První těhotenství maminky Moniky ve věku 32 let začalo naprosto ukázkově a krásně. Přestože ji občas trápily nevolnosti, považovala je za zcela běžnou součást jiného stavu. Zásadní zlom ovšem přišel ve dvacátém týdnu během druhého screeningu. Lékař si všiml, že vývoj miminka neprobíhá dobře, a okamžitě odeslal nastávající rodiče na specializované pracoviště do Brna.

Přibližně půl milionu lidí v České republice žije se vzácným onemocněním. Přestože pro většinu těchto diagnóz existují specializovaná centra, tříletý projekt Ministerstva zdravotnictví SYPOVO ukázal, že největší výzvou není samotná odborná péče, ale její koordinace. Analýzy poukázaly na složitou cestu pacientů systémem, nedostatečné propojení zdravotních a sociálních služeb i potřebu jasněji vymezit role jednotlivých poskytovatelů. Na jejich základě nyní vznikla Národní strategie pro vzácná onemocnění do roku 2035.

Když se paní Ruženě ve 32 letech začal při pohledu do strany „točit svět“, nepřikládala tomu velký význam. Aktivně sportovala, byla v dobré kondici a nenápadné potíže považovala spíše za přechodný problém. Dnes žije s roztroušenou sklerózou už 28 let. Její příběh ukazuje, jak zákeřně se může nemoc zpočátku projevovat. Zároveň ale dokládá, jak výrazně se za poslední dvě desetiletí posunula diagnostika i léčba onemocnění, které v Česku postihuje přibližně 26 tisíc lidí.

Pohyb jako nejlepší investice i cesta k sebedůvěře. MUDr. Pavel Dvořák, zástupce primářky rehabilitačního centra nemocnice v Berouně, v rozhovoru poodkrývá, jak moderní rehabilitace vrací pacientům zdraví i pohyb. Například těm po operacích srdce nebo s metabolickým syndromem. Proč je kardiorehabilitace nejen o fyzičce, ale také o psychice, jaký styl vedení týmu považuje za ideální a jak se z extraligového florbalisty stane uznávaný lékař? Příběh, ve kterém hlavní roli hraje vysoká erudice, empatie a úcta k člověku, právě začíná.

Praktický lékař, člen představenstva České lékařské komory a výkonný sekretář vědecké rady ČLK MUDr. Pavel Lindovský, MBA, mluví ve druhé části rozhovoru otevřeně o proměně českého zdravotnictví, jak se proměňuje role České lékařské komory, proč podle něj systém ztrácí kontinuitu péče a jak velký rozdíl dnes existuje mezi tím, jak zdravotnictví funguje „na papíře“ a jak ho ve skutečnosti prožívají pacienti i samotní lékaři. Významnou část rozhovoru věnuje také komunikaci s pacienty a tomu, proč se z medicíny postupně vytrácí čas na obyčejný lidský rozhovor.

Jak často podceňujeme zhoršující se sluch? Kdy je čas zbystřit a jaké jsou dnes možnosti léčby? Nejen tomu se věnovala konference ze série Rady pro zdraví a pro praxi, tentokrát na téma Poruchy sluchu: tichá epidemie bez ohledu na věk, kterou pořádala Česká lékařská komora v úterý 2. června v Domě lékařů. Odborníci upozornili nejen na rostoucí počet lidí se sluchovým postižením, ale také na význam včasného screeningu, moderní technologie ve sluchadlech, nové možnosti implantací i první úspěchy genové terapie.

Pro některé pacienty představuje obyčejný oběd zdravotní riziko. Poruchy polykání provázejí řadu neurologických, onkologických i pooperačních stavů a mohou vést k podvýživě, dehydrataci či dalším komplikacím. Odborníci proto volají po větší pozornosti věnované mechanicky upravené stravě, která dokáže ovlivnit nejen průběh léčby, ale i kvalitu života pacientů.

Vláda v pondělí 22. června schválila Fiskálně-strukturální plán České republiky pro období 2027 až 2030. Dokument se vedle veřejných financí věnuje také zdravotnictví. Počítá se změnami ve financování systému, větší rolí zdravotních pojišťoven, podporou prevence, další elektronizací zdravotnictví i úpravami nemocniční sítě. Přinášíme přehled hlavních opatření, která plán v oblasti zdravotnictví obsahuje.

Nepravidelné krvácení, potíže spojené s přechodem, hormonální léčba, opakované záněty nebo podezřelý nález, který je potřeba sledovat. Zatímco některé ženy navštíví gynekologa jednou ročně v rámci preventivní prohlídky, jiné potřebují během roku několik kontrol, ultrazvukových vyšetření a více času na konzultaci.

Bolest hlavy, nevolnost, závratě nebo celková slabost. Potíže, které řada lidí během horkých letních dnů považuje za běžnou součást vedra, mohou skončit i návštěvou lékaře nebo hospitalizací. Jen loni vyhledalo kvůli účinkům horka a slunečního záření lékařskou pomoc 1 277 klientů Všeobecné zdravotní pojišťovny. Léčba stála téměř 2,4 milionu korun a u 61 pacientů si vyžádala akutní hospitalizaci. Častěji přitom končí v péči lékařů muži. Jak se do takového stavu nedostat?

Nástup na mateřskou, kde matka pobírá peněžitou pomoc v mateřství nebo na rodičovskou, kde rodič pobírá rodičovský příspěvek, bývá pro lékařky a lékaře komplikovanější než v mnoha jiných profesích. Kombinace služeb, přesčasů, více pracovních úvazků, specializačního vzdělávání nebo práce na IČO často vyvolává otázky, na které běžné návody nestačí. Česká lékařská komora si je plně vědoma nastupujících demografických změn v naší populaci, a proto jsme připravili praktického průvodce, který shrnuje základní pravidla, nejčastější chyby i důležité kontakty.

Další z přednášek cyklu Rady pro zdraví pořádaného Českou lékařskou komorou se tentokrát věnovala tématu iniciativy Choosing Wisely – tedy konceptu „Vybírej moudře“. Odborníci z Fakultní nemocnice Hradec Králové, Thomayerovy nemocnice a dalších pracovišť během několika hodin představili konkrétní příklady z každodenní praxe, kdy pacienti podstupují vyšetření či léčbu bez skutečného přínosu. Zaznívala přitom nejen tvrdá data a statistiky, ale také otevřená sebereflexe lékařů o tlaku rutiny, obavách z právních dopadů i o tom, proč bývá někdy jednodušší „něco udělat“ než nedělat nic.

Vysoký krevní tlak už dávno není jen problémem seniorů. Podle přednostky II. interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň a předsedkyně České společnosti pro hypertenzi profesorky MUDr. Jitky Mlíkové Seidlerové se hypertenze stále častěji objevuje i u mladých dospělých a souvisí hlavně s dramatickým nárůstem obezity, nedostatkem pohybu a špatnými životními návyky. Navíc když už se vysoký krevní tlak zjistí, lidé dál podceňují jeho léčbu. Proč? Co se vlastně v těle člověka s vysokým krevním tlakem děje a jak se ho můžete zbavit i bez léků?

Povinné elektronické žádanky od roku 2027, elektronická zdravotnická dokumentace od roku 2029 a ambice „rozsvítit“ české zdravotnictví. Takové byly hlavní vzkazy konference Digitalizace českého zdravotnictví 2026, která se konala 4. a 5. června v Praze. Zatímco ministerstvo zdravotnictví představilo konkrétní harmonogram dalších kroků, zástupci ambulantních lékařů upozorňovali, že úspěch digitalizace nebude záviset na množství nových povinností, ale na tom, zda lékařům skutečně usnadní práci a zlepší sdílení informací o pacientech.

Jak zapojit více mladých lékařů do profesního dění a zároveň jim nabídnout něco praktického pro každodenní práci? Právě na tuto otázku se snaží odpovídat Sekce mladých lékařů České lékařské komory. Na valné hromadě v Domě lékařů v Praze její členové zhodnotili uplynulé dva roky, zvolili nové vedení a představili plány pro další období. Součástí programu nebyla pouze samotná volba. Celému dni předcházely odborné workshopy zaměřené na interpretaci rentgenových snímků, využití umělé inteligence v medicíně a chirurgické šití.

V posledním květnovém týdnu proběhla v rámci přípravné fáze dohodovacího řízení o úhradách pro rok 2027 poslední jednání se zdravotními pojišťovnami a hlasování o předložených návrzích. Ve srovnání s rokem 2026 skončila přípravná fáze DŘ pro 2027 s podstatně odlišným výsledkem. Zatímco v roce 2026 v řadě segmentů k dohodě nedošlo, pro rok 2027 bylo dosaženo dohody v 11 segmentech, v jednom segmentu bylo dosaženo parciální dohody a ve 3 segmentech k dohodě nedošlo.

Česká lékařská komora (ČLK) podpořila pokračování digitalizace zdravotnictví, v připomínkovém řízení k novele zákona o elektronizaci zdravotnictví ale upozornila na řadu rizik. Kritizovala zejména zavádění nových povinností bez jasného financování, hrozbu sankcí, možnost přístupu nezdravotníků ke zdravotnické dokumentaci nebo skrývání části údajů před lékaři. Ministerstvo zdravotnictví některé praktické připomínky zapracovalo, v nejspornějších bodech však na svém návrhu trvá.

O proměně medicíny, mizejících soukromých praxích i o tom, proč je pro lékaře konec ordinace často „sociální smrt“, vypráví v rozhovoru praktický lékař, člen představenstva České lékařské komory a výkonný sekretář Vědecké rady ČLK MUDr. Pavel Lindovský, MBA. Vzpomíná také na rodinné lékařské zázemí, neurologii ve Fakultní Thomayerově nemocnici nebo na dobu, kdy si lékaři ještě neuvědomovali, že zdravotnictví se postupně stává tvrdým byznysem.

Informace o tom, že ženy budou moci od 1. července chodit na mamograf bez žádanky, vzbudila značný zájem. Také naše redakce původně vycházela z tiskových informací, které změnu prezentovaly jako výrazné zjednodušení. Následně jsme však v diskusích s lidmi z praxe zjistili, že skutečnost je podstatně složitější. Oslovili jsme proto screeningová centra, zdravotní pojišťovny i představitele programu screeningu karcinomu prsu. Z jejich vyjádření vyplývá, že změna není tak jednoduchá, jak by se mohlo z některých mediálních výstupů zdát. Mohou tedy ženy na mamograf bez žádanky a v jakých případech?

Veřejná debata o pracovních podmínkách ve zdravotnictví se v posledních letech soustředí především na lékaře a sestry. Chod zdravotnických zařízení však zajišťuje i řada dalších odborných profesí. Od zdravotních laborantů přes radiologické asistenty až po zdravotnické záchranáře. Nové dotazníkové šetření Organizace aliance laborantů a pomáhajících zdravotnických profesí (OALPZ) naznačuje, že vysoká pracovní zátěž, přesčasy nebo problémy s odměňováním se netýkají pouze nejviditelnějších skupin zdravotníků.

Stát by měl příští rok odvést do systému veřejného zdravotního pojištění za takzvané státní pojištěnce o 24 miliard korun více než letos. Mimořádné navýšení schválila vláda Andreje Babiše, která zároveň upozorňuje na nutnost úspor ve zdravotnictví. Podle zdravotních pojišťoven jde o důležitý krok ke stabilizaci systému, který se letos propadne do miliardového schodku. Dlouhodobé problémy financování zdravotnictví ale podle nich neřeší.

České zdravotnictví stojí na zásadní křižovatce. Generace ambulantních lékařů odchází do důchodu a jejich praxe hledají nástupce. Zároveň sílí tlak zdravotnických řetězců, které skupují ordinace a mění charakter péče. Budoucnost ambulantní medicíny tak závisí na tom, zda mladí lékaři najdou odvahu vstoupit do soukromých praxí, spojí síly a udrží medicínu v rukou těch, kterým na pacientech skutečně záleží.

Když ortopedi vidí jeho snímky, často nevěří vlastním očím. „S tímhle se nedá chodit ani na nákup,“ říkají. Pan Miroslav Brábník (84 let) se jen usměje a další den vyrazí do terénu. Je rekordmanem legendárního pochodu Praha-Prčice. Trasu o délce 65 km dokázal v minulosti dokonce několikrát uběhnout. Přestože se o sebe dlouhodobě stará, jeho kloubům chybí chrupavky. Ale moc dobře si uvědomuje zásadní věc - aby se udržel v pohybu, při životě, musí chodit.

Ministerstvo zdravotnictví navrhne navýšení plateb za státní pojištěnce o 24 miliard korun. Na konferenci Zkrácené úvazky a příležitosti v nich schované? to ve čtvrtek oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Dodatečné prostředky by měly pomoci stabilizovat financování zdravotnictví, které letos hospodaří se schodkem a čerpá rezervy zdravotních pojišťoven.

Od 1. července budou moci praktičtí lékaři předepisovat více než tisíc léčivých přípravků, které dosud mohli na účet veřejného zdravotního pojištění indikovat a předepisovat pouze specialisté. Změna má zjednodušit přístup nemocných k moderní léčbě a uvolnit kapacity ambulantních specialistů. Odborníci však upozorňují, že veřejnost by neměla očekávat, že praktici automaticky převezmou péči o všechny pacienty léčené v odborných ambulancích.

Nemocnice, které nesplní stanovená kritéria, přijdou o možnost provádět některé vysoce specializované výkony. Ministerstvo zdravotnictví spouští největší změnu v organizaci specializované péče za poslední roky. Cílem je dokončit centralizaci a zajistit, aby se pacienti s nejtěžšími diagnózami dostali do center s největšími zkušenostmi. Jak bude celý proces probíhat? To přiblížili řečníci na Konferenci specializované péče, která se konala 28. května.

Asociace provozovatelů lékárenských sítí (APLS) je zájmové sdružení právnických osob, jehož cílem je hájit společné zájmy velkých lékárenských řetězců v České republice a přispívat k rozvoji lékárenství. Asociace vznikla v roce 2015, zakládajícími členy byly Dr. Max (Česká lékárna holding), Benu ČR a Devětsil JST. Asociace se rovněž zapojila do mezinárodní spolupráce – v roce 2018 se stala zakládajícím členem European Federation of Pharmacy Chains (EFPC), která sdružuje obdobné organizace Česka, Slovenska a Maďarska. Od září 2024 vede asociaci Mgr. Irena Storová, bývalá ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv.

Změna úhrad bílých plomb měla pacientům ulevit od vysokých doplatků. Data zdravotní pojišťovny OZP ale ukazují, že velká část lidí vlastně neví, co jim pojišťovna zaplatila a kolik skutečně ušetřili. Přes 52 procent pacientů odchází z ordinace bez jasného vysvětlení, co bylo hrazené a co už představovalo doplatek. Třetina lidí se dokonce domnívá, že letos zaplatila stejně nebo více než dříve. Vyplývá to z průzkumu OZP mezi 2124 pacienty, kteří absolvovali zubní ošetření v loňském i letošním roce.

Česká republika patří mezi nejlepší země světa v akutní léčbě cévní mozkové příhody. Přesto podle neurologů stále existuje slabé místo, které rozhoduje o tom, zda pacient dostane další mrtvici – včasné odhalení fibrilace síní. Právě ta stojí až za třetinou ischemických mrtvic a bez dlouhodobé monitorace ji často nelze zachytit. Na tiskové konferenci to zdůraznil předseda Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti doc. Aleš Tomek. Kardiolog prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., MBA následně představil nové možnosti dlouhodobého sledování srdečního rytmu pomocí implantabilních monitorů a technologií využívajících umělou inteligenci.

Pětice největších zdravotnických řetězců založila v roce 2025 Asociaci soukromých poskytovatelů zdravotních služeb, z. s. (ASPZS). Jsou to společnosti AGEL, AKESO Holding, EUC, FutureLife a Penta Hospitals CZ. Dohromady provozují více než 40 nemocnic, stovky ambulancí, laboratoře a diagnostická centra. Ročně poskytnou péči více než třem milionům pacientů. I když se ve svém názvu organizace prosazující zájmy zdravotnických velkopodnikatelů pyšní souslovím „asociace soukromých poskytovatelů“, v žádném případě nejde o žádné zástupce soukromých lékařů.

Digitalizace českého zdravotnictví se podle řečníků konference „Digitalizace zdravotnictví 2026“ pořádané senátním Výborem pro zdravotnictví posouvá z fáze vizí do období konkrétních termínů, povinných systémů a praktických dopadů na nemocnice, ambulance i pacienty. Vedle optimismu ale zaznívala i varování: bez jasných pravidel, stabilního financování a funkčních ambulantních systémů nebude možné ambiciózní cíle splnit.

Evropské miliardy určené na posílení odolnosti českého zdravotnictví po pandemii covidu-19 skončily podle Nejvyššího kontrolního úřadu částečně neúčelně. Nemocnice pořizovaly i přístroje, které nepotřebovaly, neuměly efektivně využít nebo pro ně neměly dostatek personálu. Některé drahé přístroje provedly za rok jen několik výkonů, jiné nebyly ani po téměř dvou letech uvedeny do provozu.

Jak správně postupovat u krvácení do gastrointestinálního traktu (GIT)? Jaké jsou rozdíly mezi krvácením do horní a dolní části GIT a jak řešit opakované případy nejasného původu? Na tyto a další otázky odpovídali ve svých přednáškách řečníci na konferenci s názvem „Krvácení do GIT“, která se v rámci další série Rady pro zdraví uskutečnila pod hlavičkou České lékařské komory v úterý 7. dubna v Domě lékařů.

Horečka Ebola je závažné virové onemocnění člověka s vysokou smrtností, která se v závislosti na konkrétním viru, dostupnosti zdravotní péče a rozsahu epidemie pohybuje přibližně mezi 25–90 %, přičemž průměrně umírá zhruba polovina nakažených osob. Původci onemocnění patří do rodu Orthoebolavirus z čeledi Filoviridae. Ze šesti dosud známých druhů jsou pro člověka nejvýznamnější Ebola virus (způsobující Ebola virus disease – EVD), Sudan virus (Sudan virus disease – SVD) a Bundibugyo virus (Bundibugyo virus disease – BVD). Současná epidemie v severovýchodní části Demokratické republiky Kongo a v Ugandě je způsobena Bundibugyo virem.

Praktický lékař z Chrudimi MUDr. Mgr. Milan Ševčík má za sebou více než dvacet let práce v terénu medicíny i v profesní samosprávě a nově je také členem představenstva České lékařské komory. Začínal na záchranné službě, podílel se na osamostatnění chrudimské záchranky a dnes vede vlastní praxi, zároveň školí nové praktiky. Nedávno k medicíně přidal i právnické vzdělání. V rozhovoru mluví o proměně praktického lékařství, úbytku soukromých lékařů, rostoucím vlivu zdravotnických řetězců i o tom, proč by podle něj měla Česká lékařská komora znovu získat větší kontrolní pravomoci.

Od července čeká ženy zjednodušení v přístupu k prevenci rakoviny prsu. Na preventivní mamografické vyšetření už nově nebudou potřebovat žádanku od praktického lékaře ani gynekologa. Na screening se budou moci objednat přímo do mamografického centra, které potřebnou administrativu vyřeší samo.

Česká lékařská komora vstoupila do dohodovacího řízení o hodnotě bodu a výši úhrad zdravotních služeb pro rok 2027 s cílem prosadit takové nastavení úhrad, které bude odpovídat reálným nákladům poskytovatelů, demografickému vývoji i potřebě zachování dostupné hrazené péče. Priority ČLK-o.s. se v jednotlivých segmentech liší podle konkrétních problémů, společným jmenovatelem je však požadavek na předvídatelné úhradové mechanismy, které poskytovatelům zajistí dostatek finančních prostředků na zajištění provozu a vytváření potřebných rezerv.

Díky úsilí odborových organizací trvale podporovaných lékařskou komorou se během uplynulých 20 let zásadně zlepšila situace zaměstnanců nemocnic, zejména mladých lékařek a lékařů. Ruku v ruce se zlepšováním pracovních podmínek v nemocnicích však postupuje úpadek soukromých lékařů. V žádném případě nemám na mysli úpadek odborný či pokles kvality poskytované péče, ale klesající profitabilitu provozování našich soukromých praxí.

Kardiologové Fakultní nemocnice Ostrava jako první v České republice použili k léčbě vysokého krevního tlaku speciální ablační katetr. Pomocí radiofrekvenční energie přerušují nervová vlákna zásobující ledviny, která se podílejí na regulaci krevního tlaku. U vybrané skupiny pacientů může tento miniinvazivní výkon podle dosavadních studií vést k jeho významnému a dlouhodobému snížení. Pro koho je zákrok vhodný?

Praktický lékař a odborník na medicínské IT varuje, že současné zavádění elektronizace přináší ambulancím více povinností než reálného zjednodušení práce. Nedokončené systémy, rostoucí náklady i komplikace v ordinacích podle něj mohou dál zhoršovat dostupnost zdravotní péče, zejména v regionech.

Ministerstvo zdravotnictví připravuje úpravy několika screeningových programů, které mají zjednodušit cestu pacientů k preventivním vyšetřením a zvýšit účast lidí v rizikových skupinách. Změny se mají týkat především screeningu rakoviny plic, děložního hrdla a kolorektálního karcinomu. Resort zároveň zdůrazňuje, že nepůjde o zásadní přestavbu systému, ale spíše o jeho cílené úpravy.

Počet lidí, kteří doma pečují o své blízké, bude v dalších letech růst. Zároveň ale podle Diakonie ČCE zůstávají neformální pečující často bez dostatečné podpory, orientace i návazné zdravotní péče. Ukazují to data z prvního roku fungování programu Opora Diakonie, který nabízí online průvodce péčí, poradenskou linku a regionální podporu pečujících. Co ještě první rok ukázal?

Studentka Alžběta měla plnou hlavu plánů. Chystala se na zkoušky, trávila čas se svým přítelem a starala se o domácí mazlíčky. Místo toho se ale musela postavit tváří v tvář diagnóze, se kterou se potýkají spíše ženy o desítky let starší – rakovině vaječníků. Spolu s maminkou Kateřinou, povoláním učitelkou, se ale rozhodly, že se nemoci nepoddají. Jejich příběh je důkazem toho, že i v nejtěžších chvílích lze najít důvod k úsměvu, a že sdílení vlastního boje může být tou nejlepší terapií.

Prezident České lékařské komory Milan Kubek se ohrazuje proti způsobu, jakým Zdravotnický deník zpracoval jeho vyjádření k debatě o případném vzniku profesní komory zdravotních sester. Podle něj článek neodráží plně obsah ani smysl jeho odpovědí a některé formulace vyznívají jinak, než jak byly skutečně zaslány redakci.

Expedice do afrického Lambaréné, návrat do okupovaného Československa, rozhodování mezi emigrací a návratem domů, ale i život lodního lékaře do Indie, potápěčské výpravy k Rudému moři nebo cesta do Japonska. Zatímco v první části rozhovoru s docentem MUDr. Petrem Bartůňkem, CSc. jsme se věnovali trnité cestě k medicíně, lékařskému povolání a pedagogické činnosti, druhá část rozhovoru zachycuje mimořádně pestrou kapitolu jeho života, ve které se prolíná medicína s dobrodružstvím.

Máte zdravotní potíže a místo čekárny otevřete chat? Nejste výjimka. Umělá inteligence se během velmi krátké doby stala pro miliony lidí prvním místem, kam se obracejí s otázkami na své zdraví. Podle aktuálních odhadů využívá AI ke zdravotním dotazům až 80 milionů lidí denně, přičemž jen ChatGPT se na symptomy nebo laboratorní výsledky ptá kolem 40 milionů uživatelů každých 24 hodin. To už není okrajový jev, ale zásadní proměna toho, jak lidé přemýšlejí o svém zdraví a kde hledají odpovědi.

Snížení hladiny cholesterolu výrazně zlepšuje zdravotní stav rizikových pacientů a snižuje jejich úmrtnost, zejména lidí s diabetem. Ukazují to nejnovější mezinárodní studie. Dosud se lékaři na „zlý“ cholesterol zaměřovali hlavně u pacientů po infarktu nebo mrtvici a s kornatěním cév (aterosklerózou). Nově se ale ukazuje, že použití moderních léků na cholesterol pomáhá i lidem s chronickými onemocněními, jako je cukrovka, kteří infarkt ani mrtvici neprodělali.

Rozšiřování kompetencí lékárníků včetně zapojení do očkování má podle prezidenta České lékárnické komory Mgr. Aleše Krebse, Ph.D., posílit dostupnost prevence i kvalitu farmaceutické péče. V rozhovoru pro Tempus medicorum mimo jiné vysvětluje, proč se lékárnická komora soustřeďuje na nové služby, jak vnímá roli tradičních činností lékáren, spolupráci s lékaři i problematiku dostupnosti léčiv a kam by se měla profese lékárníka v následujících letech posunout.

Setkání s docentem MUDr. Petrem Bartůňkem, CSc., je vždy jedinečný zážitek. Vyniká mimořádným rozhledem, empatií i vzácným vypravěčským talentem – a především má co vyprávět. Vedle lékařské kariéry organizoval expedice napříč Afrikou, účastnil se potápěčské výpravy k Rudému moři a působil jako lodní lékař během několikaměsíční plavby do Indie. Významnou stopu zanechal také v pedagogické činnosti. A přestože ho život nejednou vystavil náročným situacím, provázel ho nadhled a humor, kterým obohatil i své knihy.

Prevence má zachraňovat životy. Jenže v praxi často naráží na paradox: ti, kteří by z ní mohli nejvíc těžit, se jí vyhýbají. Typicky kuřáci – tedy skupina s nejvyšším rizikem rakoviny plic. Důvodem přitom není jen nedostatek informací. Velkou roli hrají emoce, stud i samotný způsob, jakým s nimi zdravotníci komunikují.

Lékaři z Fakultní nemocnice Motol a Homolka provedli jako první v České republice unikátní epileptochirurgický výkon u malé pacientky s mimořádně závažnou formou epilepsie způsobenou vzácným genetickým onemocněním. Operace proběhla, když bylo dívce pouhých 21 měsíců. Dnes je jí dva a půl roku a její zdravotní stav lékaři označují za mimořádně příznivý.

Česká lékařská komora je garantem nezávislého celoživotního vzdělávání lékařů a má zároveň významný prostor tuto roli dále posilovat, rozvíjet i zlepšovat. Právě to je jedním z cílů, které si klade nový vedoucí oddělení vzdělávání, člen představenstva ČLK a přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. lékařské fakulty UK a FN Motol a Homolka MUDr. Milan Trojánek, Ph.D. V rozhovoru hovoří také o tom, proč je další vzdělávání po atestaci v Česku stále podceňované, jakou roli může komora sehrát pro nemocniční i ambulantní praxi nebo pro mladé lékaře.

Na právních konferencích a seminářích České lékařské komory častokrát zazněl dotaz, do jaké míry může rodička rozhodnout v neprospěch dosud nenarozeného rodícího se dítěte, například tak, že odmítne provedení císařského řezu, i když je poučena, že tím může způsobit úmrtí nebo vážné poškození zdraví plodu, tedy budoucího dítěte.

V některých regionech Česka se v poslední době objevují služby označované jako „online pohotovost“. Na první pohled mohou působit jako rychlá a pohodlná alternativa k návštěvě lékaře. Podle České lékařské komory (ČLK) ale realita není tak jednoduchá – a pro pacienty může být i riziková.

Rehabilitace znamená v současnosti mnohem víc než jen cvičení a několik fyzikálních procedur. Moderní přístup propojuje medicínu, fyzioterapii, detailní diagnostiku pohybu i nové technologie. Vedoucí lékař Barna Medical MUDr. Miloš Barna patří k lékařům, kteří tento přístup dlouhodobě prosazují. Ve své kariéře působil nejen u špičkových atletů na olympijských hrách v Sydney a Pekingu, ale spolupracoval také s hokejovou Spartou či fotbalovou Slavií Praha. V rozhovoru vysvětluje, proč samotný klid po úrazu často nestačí, jaké chyby vidí v současné péči o pohybový aparát a čím se při budování své kliniky inspiroval v zahraničí.