Naše zdravotnictví

Prevalence poruch příjmu potravy se od počátku 21. století zvýšila podle nedávné analýzy z 3,5 procenta na 7,8 procenta. Největší nárůst je přitom zaznamenán v posledních letech ve věkové skupině 15 až 19 let. Jako hlavní diagnóza byly poruchy příjmu potravy v roce 2016 vykázány u 1449 osob, v roce 2021 jich bylo již 2383. Informovala o tom Psychiatrická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně při příležitosti konání Mezinárodní interdisciplinární konference o poruchách příjmu potravy a obezitě ve dnech 30. března až 1. dubna.

Pro valnou většinu z nás je první pomoc a resuscitace něco, co si matně pamatujeme ze školy, něco, o čem víme, že by člověk měl znát. Kdo jiný by tuto dovednost měl ovládat než lékaři. Ale i oni nebo možná právě oni si tuto znalost a také techniky s tím spojené, musí pravidelně oživovat. Pořádají se proto kurzy, v rámci kterých se lékaři školí. Jedny takové kurzy pravidelně pořádají v Nemocnici Most a vede je MUDr. Prokop Seif, jinak lékař tamějšího anesteziologicko-resuscitačního oddělení.

Ambulantní gynekologové a praktičtí lékaři se mohou od 1. dubna zapojit do projektu na odhalování řídnutí kostí neboli osteoporózy, který spustila Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP). Sledovány budou ženy do roku po ukončení menopauzy a muži starší 65 let. V podobném projektu spolupracuje s internisty i Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP).

Šedý zákal neboli katarakta je stav, při kterém dochází ke snížení průhlednosti lidské čočky, a to nejčastěji v důsledku stárnutí. Většinou se objevuje ve věku 65 až 75 let a příznakem je zamlžené, zhoršené a zkreslené vidění na blízko i do dálky. Lze jej vyřešit rychlou a bezbolestnou operací, ale problém je, že mezi lidmi kolují o šedém zákalu různé mýty a omyly. Přinášíme nejčastější z nich.

Mnoho lidí považuje inkontinenci za problém zejména starších žen. Únik moči se ale týká až 25 procent žen a 5 procent mužů v produktivním věku, ve vyšším věku pak každé druhé ženy a každého pátého muže. Mnoho lidí se však za tento problém stydí, a nevyhledá proto lékaře. Ten jim přitom může s inkontinencí výrazně pomoci.

Platnost pandemického zákona č. 94/2021 Sb. skončila k 30. 11. 2022. Vláda se chystá vyškrtnout covid-19 z přílohy č. 1 nařízení č. 453/2009 Sb., tedy z výčtu nakažlivých nemocí, jejichž šíření se považuje za trestný čin (v tomto seznamu byl covid-19 od 13. 3. 2020). Ministerstvo zdravotnictví připravuje novelu vyhlášky č. 101/2022 Sb., o systému epidemiologické bdělosti pro onemocnění covid-19, která dosud obsahuje povinnost nařídit izolaci všem osobám s prokázanou nákazou SARS-CoV-2. Nově se bude izolace nařizovat individuálně na základě posouzení rizik a epidemiologických souvislostí.

Léčba rakoviny se neuvěřitelně posunula. I přesto jsou případy, kdy stávající léky nepomáhají a pacientovi už moc možností nezbývá. V některých případech se naskytne možnost účastnit se klinické studie. Jak je pacienti přijímají? Co je potřeba u nich dodržovat? V rozhovoru pro Našezdravotnictví.cz odpovídala MUDr. Hana Študentová, Ph.D. z onkologické kliniky FN Olomouc.

Zdravý a kvalitní spánek je pro někoho věc zcela samozřejmá, pro jiného nedosažitelný cíl. Příležitostnými poruchami spánku trpí čím dál větší procento populace, ale dopad dlouhodobého spánkového deficitu na lidské zdraví je stále mnohými podceňován. Jak si Češi stojí v kvalitě spánku?

Některé zlomeniny se neobejdou bez operace. Během ní většinou lékaři zpevňují kosti pomocí hřebů. Ty v některých případech zůstanou v těle nebo následuje za nějaký čas reoperace, kdy se hřeb vyndá. Díky novým vstřebatelným hřebům už ale reoperace nebude muset být v některých případech potřeba.

Nezisková organizace Lékaři bez hranic se snaží co nejlépe pomoci potřebným ve válce na Ukrajině: zachraňuje třeba v evakuačním vlaku. O pacienty se pak dál stará pomocí fyzioterapie, která je na Ukrajině nedostatkovým zbožím. Na misi na Ukrajinu vyjelo s Lékaři bez hranic v loňském roce 16 profesionálů z Česka a Slovenska. Přečtěte si, o jaké šlo pozice nebo jak spolupracují s místními lidmi.

Antibiotika jsme mnoho let brali jako samozřejmost a že nám pomohou v boji s každou bakterií. V posledních letech ale přibývají rezistentní bakterie, které už běžnými antibiotiky nevyléčíme. Které bakterie jsou nejrezistentnější? Je antibiotická rezistence opravdu tak velkým strašákem? O tématu jsme si povídali s farmakologem a infektologem ve Fakultní nemocnici Olomouc MUDr. Janem Strojilem, Ph.D.

Ministerstvo zdravotnictví a Dětský fond OSN (UNICEF) připravily ve spolupráci s vybranými nemocnicemi a Sdružením praktických lékařů pro děti a dorost (SPLDD ČR) program podpory primární péče v České republice. Hlavním cílem projektu je posílení kapacit ordinací poskytování kvalitní zdravotní péče pro děti a dorost. Projekt počítá s navýšením kapacit u desítek ordinací pro děti a dorost napříč Českou republikou i otevřením nových ordinací v rámci nemocnic.

Tento článek vzniká na počátku března 2023, a shrnuje tak tříleté období šíření viru SARS-CoV-2 v české populaci (první případy nákazy byly v ČR zaznamenány 1. 3. 2020). Celkový průběh epidemie a její etapy se v naší populaci zásadně nelišily od ostatních států Evropy. Všechny státy kontinentu prošly všemi fázemi epidemie, významné odchylky lze avšak nalézt v časových posunech, stupni imunizace populací nebo v rozsahu zdravotních dopadů.

Česká stomatologická komora ČR ve spolupráci s pojišťovnami zmapovala, kolik lidí v jednotlivých obcích je bez stomatologické péče. Našezdravotnictví.cz má počáteční nástin jako první. Prezident komory doc. MUDr. Roman Šmucler, CSc., mluvil v rozhovoru nejen o nedostatku lékařů v menších obcích, ale i o tom, jakou má dlouhodobou vizi o stomatologii u nás nebo proč chce potlačit diskriminaci mužů, která podle něj panuje při přijímacím řízení na lékařskou fakultu.

Počet lékařů mezi poslanci, senátory, ale i regionálními zastupiteli je v České republice v porovnání s ostatními evropskými zeměmi velmi vysoký. Je to již tradice, na kterou jsme si zvykli. Přesto můžeme jen stěží nechat bez povšimnutí fakt, že mezi osmičkou kandidátů, kteří se nakonec ucházeli o přízeň voličů v prezidentských volbách, byli hned dva naši kolegové lékaři, členové České lékařské komory, Marek Hilšer a Tomáš Zima. Rozhodli jsme se toho využít a položit jim oběma několik otázek.

Jen v České republice lékaři zachytí ročně přibližně 8 000 onemocnění rakovinou prostaty. Bohužel až 25 % z nich je objeveno v pokročilém stadiu, protože muži přichází do ordinací urologů pozdě. Včasné zachycení karcinomu je stěžejní pro úspěšnou léčbu. I proto letos startuje celorepublikový screening tohoto onemocnění. Jak bude probíhat? Jaké jsou první příznaky rakoviny prostaty a jaké jsou nové druhy léčby? Povídali jsme si s doc. MUDr. Štěpánem Veselým, Ph.D., z urologické kliniky UroKlinikum Praha.

V sobotu 4. března proběhlo společné jednání představenstev České lékařské komory a Slovenské lékařské komory. Vzájemná inspirace, výměna kontaktů a vzájemná podpora obou komor se tak posunuly opět o úroveň výše. Jak setkání probíhalo?

Průměrná délka života se neustále prodlužuje. Jen v Česku byla v roce 2016 průměrná délka dožití 79,10 roku, což je o 7,3 roku více než v roce 1990. Tuto statistiku lze ale ještě rozdělit na průměrnou délku dožití ve vážné nemoci a ve zdraví. Zatímco v nemoci se v těchto letech prodloužila o 17,8 procenta na 11 let, průměrná délka dožití ve zdraví se ve stejném období prodloužila „jen“ o 9 procent na 68,10 roku. Zatímco zdraví souvisí z velké části se životním stylem, prodloužení věku dožití v nemoci stojí především na kvalitní zdravotní péči. Bude ale schopno zdravotnictví se o nás v nemoci postarat i za 10 či 15 let? Bude na to dostatek lékařů? Prognózy nejsou velmi optimistické.

Trend růstu českého farmaceutického trhu pokračoval i v uplynulém roce. Zatímco na poli léčiv na předpis české zdravotnictví benefituje z přístupu k inovativní léčbě, růstu cen zamezují úhradové vyhlášky. Naopak trh s volně prodejnými produkty značně ovlivnily změny nákupního chování v důsledku odeznívání pandemie Covid-19, cenové dopady inflace a také rostoucí prodeje na internetu na úkor kamenných lékáren mimo řetězce.

Na nedávno skončeném sjezdu České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně bylo zvoleno nové vedení a předsedou se znovu stal prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA. Položili jsme staronovému předsedovi pár otázek.

Nemocnost akutními respiračními infekcemi včetně chřipky (ARI) se v tomto týdnu zvýšila v porovnání s minulým týdnem o 3,6 procenta. Celkově se dostala na úroveň 1412 na 100 000 obyvatel. Informovala o tom Státní zdravotní ústav (SZÚ).

Seznam onkologických onemocnění je opravdu široký. Zástupkyně přednosty pro léčebnou péči MUDr. Hana Študentová, Ph.D., z onkologické kliniky FN Olomouc se specializuje nejen na urogenitální trakt, ale také na nové léčebné postupy. I proto jsme diskutovali nejen o rakovinách ledvin a prostaty. U kterých onkologických chorob zaznamenala největší posun v léčbě? A kde naopak jsou možnosti lékařů stále poměrně malé? Proč změnila názor, a nakonec na onkologické oddělení nastoupila? A jaké studie na nové léky v současnosti probíhají?

Problém neplodnosti ročně postihuje přes 48 milionů párů po celém světě. Týká se hlavně žen nad 40 let, kterým se s věkem snižují i šance na otěhotnění umělým oplodněním. Hrozí zdravotní rizika nebo vrozené vady dítěte. Nadějí těchto párů pro úspěšné umělé oplodnění by mohl být nový patent biotechnologického start-upu Fetus, který je součástí skupiny FABA Capital.

Poslanecká sněmovna schválila v úterý zrychleně již v prvním čtení návrh zákona o kompenzacích zohledňujících dopady epidemie onemocnění covid-19 v roce 2022 osobám poskytujícím hrazené zdravotní služby. Jedná se v podstatě o takzvanou kompenzační vyhlášku, která byla vydána i v letech 2020 a 2021 a zdravotnická zařízení tak budou moci dostat náhrady za výpadky příjmů kvůli covidu-19.

Prezident Slovenské lékařské komory (SLK) MUDr. Pavel Oravec jako host navštívil sjezd České lékařské komory (ČLK) v Brně. Rozhovor byl domluvený. V mezidobí probíhala ale na Slovensku rozsáhlá protestní akce nemocničních lékařů, takže bylo vhodné počkat. Vzhledem k tomu, že zanedlouho se bude konat společné zasedání vedení obou komor, položil jsem panu prezidentovi několik otázek.

Novým náměstkem ministra zdravotnictví Vlastimila Válka se stal Václav Pláteník, člen Společnosti sociálního lékařství a řízení péče o zdraví ČLS JEP a analytik a tajemník v odborné komisi KDU-ČSL pro zdravotnictví.

Léčba diabetu je specifická. Je to nemoc, která ze začátku nijak neobtěžuje. Postupně ale může způsobit kardiovaskulární problémy, nefrologické problémy, potíže s viděním. I proto je diabetologie čím dál provázanější s obory, jako je nefrologie a kardiologie. Napříč obory se využívají také nové léky glifloziny, do kterých mnoho lékařů vkládá velká očekávání.

Rekonstrukci obličeje většinou potřebují pacienti s onkologickým onemocněním, někdy poúrazovým stavem. Věnuje se jí mimo jiné i oddělení ústní, čelistní a obličejové chirurgie v Krajské nemocnici T. Bati ve Zlíně. Přečtěte si případ pacienta ze Vsetína, který je ojedinělý v tom, že absolvoval již třetí reoperaci.

Čeští vědci z Oddělení biologických rytmů ve Fyziologickém ústavu Akademie věd ČR pod vedením Aleny Sumové zjistili, že pro vyšší účinnost léčby lithiem je důležité dávky správně načasovat. Lithium se více než 70 let používá jako účinný lék pro stabilizaci nálady například u pacientů s bipolární poruchou, a to jak typu I (s mánií a velkou depresí), tak typu II (s depresí a hypománií).

V září 2022 vypovědělo poslušnost 2100 lékařů nemocnic z celého Slovenska, což je přibližně polovina reálně pracujících lékařů v nemocnicích. V roce 2011 se lékaři ve slovenských nemocnicích inspirovali českými kolegy a prostřednictvím Lekárskeho odborového združenia (LOZ) podali hromadné výpovědi. Jejich hlavní motivací nebyl pouze personální problém nemocnic, ale lékaři se tenkrát úspěšně pokusili zastavit privatizaci zbytku slovenských nemocnic. Skrytá privatizace byla prosazována tehdejším ministrem zdravotnictví Ivanem Uhliarikem, kterého slovenský lid přezdíval Pentliarik.

V posledních týdnech se znovu rozvířila debata o zavedení tzv. nadstandardů do zdravotnictví, kterou v listopadu přiživil sám ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Profesor Válek prohlásil, že by chtěl otázku nadstandardů vrátit k širší diskusi, načež se proti tomuto vymezila opozice i zdravotnické odbory. Takový krok by podle nich směřoval k vytvoření dvoukolejného zdravotnictví, resp. k dělení občanů na chudé a bohaté. Adam Janek, ředitel očních klinik a dalších zdravotnických zařízení v České republice a na Slovensku, však s tímto stanoviskem nesouhlasí. Právě oftalmologie se nadstandardy zavedené v roce 2012 týkaly možná i nejvíce.

Dnes už běžná praxe – přijdete k lékaři s teplotou, bolestí v krku a často jako první je proveden CRP test. U zvýšené hladiny se běžně předpokládá, že budou nasazena k léčbě antibiotika, protože se jedná o bakteriální infekci. Nemusí ale tomu tak být a rozhodování, zda antibiotika indikovat či nikoliv, není vždy černobílé.

Poslední tři roky přinesly události, které nikdo zažít nechtěl. Predikovat je mohl jen velký pesimista nebo drsný realista postrádající jakoukoliv špetku optimismu. Na časově bezprostředně navazující „bídu, svrab a neštovice“ – tedy covidovou pandemii, ceny energií, v souvislosti s tím ztřeštěně rostoucí inflaci a válku na Ukrajině – by v pohodovém roce 2019 nikdo nevsadil ani pověstný pětník. Bohužel stalo se.

Na podporu infrastruktury regionální zdravotní péče šlo v letech 2014 až 2022 z „Integrovaného regionálního operačního programu“ v rámci dotací EU a státního rozpočtu celkem 7,5 miliardy korun. Podle kontrolorů naprostá většina z prostředků poskytnutých na projekty podrobené kontrole byla čerpána účelně a hospodárně a pořízené zdravotnické vybavení přispívalo ke zlepšení kvality zdravotní péče v regionech. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) nicméně zjistil i nedostatky.

Sepse organismu – život ohrožující stav, kdy rozhoduje čas. Zatímco dříve se muselo na výsledky infekce z krve čekat dny, nové diagnostické přístroje zkracují čas na pár hodin. V celé Evropě jsou jich nižší desítky a v Česku zatím jen tři, jeden z nich nově ve v Ústavu lékařské mikrobiologie 2. LF UK a FN Motol. Co sepse způsobuje? Jak se projevuje a jak nový přístroj funguje?

Světový den boje proti rakovině (World Cancer Day) připadá každoročně na 4. únor. Onkologičtí pacienti jsou léčeni i ve fakultní nemocnici Bulovka, kde se nachází Komplexní onkologické centrum v ČR, které patří mezi tuzemskou špičku. Zahrnuje mnoho specializovaných pracovišť a jedním takovým je i Komplexní centrum pro léčbu nádorů pohybového aparátu vedené MUDr. Janem Lesenským.

Zákon nezakazuje dohodu poskytovatele zdravotních služeb s pacientem o ekonomicky náročnějším provedení zdravotního výkonu, než je hrazen ze zdravotního pojištění za dohodnutou úhradu. Stejně tak zákon nezakazuje uzavřít s pacientem dohodu o poskytování dohodnutých služeb nehrazených ze zdravotního pojištění. Tyto dohody musejí být dobrovolné a nesmí jimi být podmíněno poskytování běžných zdravotních služeb.

Cukrovka je jednou z nejrozšířenějších nemocí v Česku. I když už máme k dispozici celou řadu nových léků, stále jde o nevyléčitelné onemocnění, a především pacienti s diabetem 2. typu by měli dodržovat správnou životosprávu. Jak probíhá léčba diabetu? Proč pacienti zažívají tzv. diabetický distres a proč se nedaří do oboru diabetologie nalákat nové mladé lékaře? Přečtěte si v rozhovoru s předsedou České diabetologické společnosti ČLS JEP a vedoucím lékařem Diabetologického centra VFN prof. MUDr. Martinem Prázným, CSc., Ph.D.

V krásných prostorách Domu lékařů České lékařské komory v Praze 9 se konal dne 1. prosince 2022 již 12. ročník konference ČLK Etika a komunikace v medicíně s podtitulem „Spravedlnost v medicíně“. Hlavními organizátory byli jako již tradičně prof. PhDr. Radek Ptáček, Ph.D., MBA a doc. MUDr. Petr Bartůněk, CSc.

Inspektoři Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) odhalili celkem 14 případů, kdy si provozovatelé lékáren objednali léčivé přípravky, ale po dodání do lékárny je nezavedli do evidence skladových zásob, příjmu a výdeje léčivých přípravků. V lékárnách tak neexistují žádné záznamy o příjmu ani o výdeji těchto léků.

Zdraví nade vše a v případě nemocných dětí to platí dvojnásob. Pohled na jejich „skleněné“ oči, ucpaný nos či dávivý kašel je vyčerpávající. Navíc spánek, který by jim dodal sílu, často není kvalitní. Můžeme podle něčeho poznat, zda je původcem nemoci bakterie, na které by zabrala antibiotika? Zeptali jsme se dětské lékařky, MUDr. Lucie Mynářové.

S paní doktorkou MUDr. Andreou Janekovou z Očního centra Praha, kataraktovým a vitreoretinálním chirurgem, se můžete setkat převážně na operačním sále Očního centra Praha, kde ročně provede přes 2000 nitroočních operací. Zabývá se ale také výzkumnou činností. Na jaké novinky se můžeme v oftalmologii těšit? Co by jí práci ulehčilo a proč krátkozrací lidé získávají v pozdějším věku výhodu?

Především pacientům s těžkým průběhem onemocnění covid-19 nebo s dalšími vážnými respiračními nemocemi se otevřely dveře k novému druhu léčby. Za jeho objevem stojí trojice vědců z Univerzity Karlovy a výzkumného centra BIOCEV – Karel Smetana, Jan Brábek a Milan Jakubek. Díky spolupráci s Fakultní Thomayerovou nemocnicí a společností Oxygen Biotech nyní probíhá fáze 2 klinických hodnocení i jednání se zahraničními partnery. Informoval o tom BIOCEV na svém webu.

Čeští lékaři byli v počátcích elektronizace zdravotnictví plni entuziasmu, nadějí a odhodlání a mnozí z nich věnovali nezištně spoustu svého času a úsilí k vybudování toho, čemu se nyní říká eHealth. Bohužel plynula desetiletí a lékaři zažívali v oblasti elektronizace zdravotnictví výrazné rozčarování a zklamání z mnohých roky se vlekoucích, vládami schválených strategií, nedodržených realizačních termínů, neefektivně vynaložených finančních prostředků a zejména z toho, jak se vše nakonec tiše rozplývalo a končilo v propadlišti dějin bez jakéhokoliv přínosu pro lékaře a pacienty.

Lupénka (psoriáza) je nevyléčitelné onemocnění, ale naštěstí již existují typy léčby, které ji dokážou zcela zablokovat. Jaké jsou druhy léčby? Kam až postoupila biologická léčba a fungují i solné koupele a konopné masti? Na tyto a další otázky odpovídal přednosta Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Bulovka doc. MUDr. Filip Rob, Ph.D.

Antibiotika, léky na horečky, bolesti v krku nebo léky proti bolesti. To je jen zběžný výčet léčiv, kterých je na tárách lékáren nedostatek. Lidé jsou nervózní, lékárníci napadáni a lékaři si každý den musí zjišťovat, co vlastně předepsat mohou a co ne. Podle ministerstva zdravotnictví se situace stabilizuje do začátku března. Jaké kroky chce ministerstvo podniknout? Proč nejsou léky ve státních hmotných rezervách a jaké se nastolí kroky, aby se situace za rok neopakovala?

V brněnském Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie (CKTCH) provedli 900.transplantaci jater. „Játra s pořadovým číslem 900 získal pětašedesátiletý muž z Poličky na Vysočině a začal tím svůj nový život. Játra mu už rok selhávala, trpěl poruchami vědomí a byl několikrát hospitalizován v nemocnici“ říká Vladimír Mejzlík, ošetřující lékař. Jak poznáte, že vaše játra nejsou v pohodě? Co vyžaduje taková transplantace jater? A jak se o svá játra starat?

Nemocnost nabírá dál v začátku letošního roku na síle. V prvním týdnu se nemocnost akutními respiračními infekcemi včetně chřipky (ARI) zvýšila o 10,5 procenta a dosáhla hodnoty 1956 případů na 100 000 obyvatel. Nárůst probíhá podle dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) hlavně mezi dospělými.

MUDr. Martin Vlček, Ph.D., se již 20 let věnuje operacím zlomenin dolní části vřetenní kosti. Přístup k léčbě těchto zlomenin prošel velkým vývojem. Zatímco dříve se operovaly minimálně, dnes jen do FN v Motole přijde ročně se zlomeninou zápěstí zhruba 700 lidí a až 130 z nich putuje na operační sál. Změnily se operační postupy, byly vyvinuty moderní implantáty a vše se vypilovalo téměř k dokonalosti. I když prostor ke zlepšení ještě existuje, jako vždy.

Ekonomické dopady se projevují silně i ve zdravotnictví. Prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek vyjádřil obavy, že bohužel nic nenasvědčuje tomu, že by se měla přinejmenším z ekonomického hlediska situace lékařů zlepšit. I proto vyzval všechny soukromé lékaře a lékařky, aby dali komoře plnou moc, a ta je proto mohla zastupovat v dohodovacím řízení a hájit jejich zájmy.

Otázky, které můžeme nejčastěji slyšet od lidí, kteří trpí strachem, úzkostí nebo panikou: Co to je? Jak to vzniká? Proč to mám a jak to můžu léčit? Abychom na tyto otázky mohli odpovědět, musíme se podívat do hloubky těchto problémů a často i hluboko do dětství.

Jako každý rok došlo i v letošním roce ke zvýšení průměrné mzdy. S tím úzce souvisí i rostoucí minimální zálohy na zdravotní pojištění. Od 1. ledna tato minimální částka činí 2722 korun a tu je potřeba platit hned od ledna 2023. Mění se také podmínky pro využití paušální daně. Jak?

Začátkem listopadu jsme se díky našim právníkům dozvěděli, že v novele zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny, vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, který je znám jako Lex Ukrajina, je také skryt návrh na změnu zákona o vzdělávání lékařů (zák. č. 95/2004 Sb.). Tato změna měla spočívat v rozšíření ustanovení § 36, který definuje, za kterých podmínek může na našem území pracovat lékař z mimoevropských zemí. Připomínám, že původně byl tento paragraf přijat, přes odpor komory, s odůvodněním, že je navržen pro americké a japonské profesory, aby nás mohli jezdit učit bez toho, že by si museli dělat aprobační zkoušku.

I o oči potřebujeme pečovat, abychom předešli zbytečným komplikacím. Jak ale populace stárne, přibývá očních onemocnění, jako jsou šedý a zelený zákal nebo presbyopie (zhoršené vidění na blízko, pozn. red.). Všechny tyto diagnózy se nevyhýbají ani mladým lidem. S paní doktorkou MUDr. Andreou Janekovou z Očního centra Praha, kataraktovým a vitreoretinálním chirurgem, jsme si povídali o prvních příznacích očních vad a onemocnění. Jak operace probíhají a proč z nich není potřeba mít takový strach?

Milé čtenářky, milí čtenáři, za celou redakci NašeZdravotnictví.cz vám přeji úspěšný rok 2023 a hlavně pevné zdraví.

Ministerstvo zdravotnictví již zveřejnilo vyhlášku o stanovení hodnot bodu, výše úhrad za hrazené služby a regulačních omezení pro rok 2023. Podle ní dojde k navýšení úhrad meziročně o osm procent, zatímco Česká lékařská komora apelovala na minimální zvýšení o 13 procent. Co se ale změní v jednotlivých segmentech? O tom jsme si povídali s Radkou Bauerovou, vedoucí smluvních vztahů se zdravotními pojišťovnami ze společnosti STROFIOS, a.s.

Důležité je, aby se žena po sdělení onkologické diagnózy necítila ztracená. Mnohdy se tak ale děje. Ženy si hledají informace o svém onemocnění na internetu, na různých diskusních fórech a upadají do zoufalství. Nemají si často s kým promluvit, probrat svoji situaci, vyslechnou si spoustu často zkreslených informací či domněnky od známých, kteří jim je sdělují v dobré víře a s touhou pomoci.

Shrnutí letošního roku a výhled do roku budoucího. Jak hodnotí vývoj prezident České lékařské komory Milan Kubek? Čeho se obává v roce 2023? Které lékařské obory jsou podle něj nejohroženější z důvodu nedostatku lékařů a co s tím jde dělat? A jaké jsou hlavní cíle České lékařské komory pro příští rok?

Povinnost zaměstnavatelů zajišťovat periodické pracovnělékařské prohlídky u nerizikových profesí se s účinností od 1. ledna 2023 ruší. Novelu představilo ministerstvo zdravotnictví spolu se zástupci Hospodářské komory ČR a Svazu průmyslu a dopravy ČR. Zaměstnavatelé by díky změně měli ušetřit stovky milionů korun ročně.

S provozováním lékařské praxe je nerozlučně spojena i otázka, jak mají pozůstalí postupovat v případech, kdy lékař zemře. Na právní kancelář ČLK se často obracejí rodinní příslušníci, kterým poskytujeme informace o tom, co vše je nutno v tomto případě vyřídit, případně jak mohou dále postupovat. Je to jedna z výjimek, kdy právní kancelář pomáhá pozůstalým navzdory skutečnosti, že se nejedná o členy České lékařské komory, avšak máme za to, že v těchto případech je žádoucí a účelné informace a základní právní pomoc poskytnout.