Naše zdravotnictví

Propojit a vzájemně koordinovat dosud oddělené sféry sociální a zdravotní péče směřující ke zlepšení kvality života klientů v sociálně zdravotních službách. Garance vysoké úrovně poskytované zdravotní i sociální péče klientům, a to na jednom místě. Pružné a efektivní reakce na měnící se potřeby osob s chronickými zdravotními problémy. To jsou hlavní cíle změnového zákona o sociálně-zdravotním pomezí, který ve čtvrtek představili ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Reakce na návrh jsou ale dosti rozporuplné. Pomůže, nebo naopak sociálním a zdravotním zařízením spíše přitíží?

Umíte si představit, kdyby se vám neustále třásly ruce? Nemůžete se napít ze skleničky, používat myš u počítače, podepsat se nebo někomu podat ruku. To se dělo jedné dvaašedesátileté ženě s Parkinsonovou chorobou a určitě není sama. Díky zcela novému způsobu léčby se ale neurologům z Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze a neurochirurgům z Oddělení stereotaktické a radiační neurochirurgie Nemocnice Na Homolce podařilo v mozku tento těžký třes horních končetin vypnout. Stalo se tak v Česku zcela poprvé.

Minimální plošný růst úhrad nebo redefinice úhradového limitu PURO v segmentu ambulantních specialistů. To jsou jen některé z priorit pro rok 2025, které předneslo ministerstvo zdravotnictví (MZ) ke konci března na jednání analytické komise dohodovacího řízení (DŘ). Zástupci segmentu ambulantních specialistů (AS) ale tyto návrhy odmítají.

Novoměstská nemocnice, Santiago de Chile a novoveselská házená. Všechny tyto pojmy pevně spojuje jeden článek – MUDr. Jana Smékalová. Lékařka, která mimo jiné učila chirurgii na střední zdravotnické škole ve Žďáře nad Sázavou a osm let jezdila s rychlou zdravotnickou pomocí. Ráda čte, sportuje i cestuje.

Větší podpora prevence, usnadnění možnosti čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí nebo lepší dostupnost stomatologické péče. To jsou jen některé z hlavních cílů novely právních předpisů v oblasti veřejného zdravotního pojištění, které představilo minulý týden ministerstvo zdravotnictví. Především by se mělo změnit fungování zdravotních pojišťoven, aby si mohly více konkurovat a více odměnit pojištěnce za vlastní péči o zdraví.

Zástupci Sekce mladých lékařů České lékařské komory (SML ČLK) se minulý týden sešli na plánované schůze s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem, ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou a dalšími členy jejich týmů zástupci asociací nemocnic, členy zdravotnického výboru, zástupci lékařských fakult, odborů, pojišťoven, aby projednali novou podobu zákoníku práce.

„Vždy mě potěší, když jsou naši pacienti opět schopni vrátit se k pohybu,“ vypráví v rozhovoru primář oddělení ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí v Nemocnici Na Františku MUDr. Miroslav Sinkule. Není divu. Bolavé koleno nebo kyčel dokážou pěkně potrápit a zkušenosti s tím má velká část populace.

Rozhovor s vedoucím oddělení vzdělávání ČLK prof. PhDr. Radkem Ptáčkem, Ph.D., o celoživotním vzdělávání lékařů (CŽV) a jeho dalším vývoji.

Jen v České republice zemře 6500 osob každý rok v důsledku škodlivého užívání alkoholu. I z tohoto důvodu proběhl letos již 12. ročník kampaně Suchej únor, iniciativy zaměřené na osvětu a prevenci v oblasti konzumace alkoholu. Zapojilo se do ní celkem 17 procent dospělých, v přepočtu zhruba 1 200 000 lidí. Jak se mění vnímání alkoholu v čase? Co alkohol způsobuje a kdo je nejrizikovější skupinou?

Uběhlo pět let a nový lék se konečně dostal k pacientovi s pokročilým nádorem, který už nemá jinou možnost léčby. Dostal možnost účastnit se první fáze klinické studie. Jeho imunitní systém už je velmi oslabený. Někteří pacienti na léčbu reagují pozitivně, nádor se hodně zmenší nebo skoro zmizí a život se zlepší a prodlouží. U takto pokročilých pacientů je úplné vyléčení spíše raritou.

Nedávno jsem si po delší době znovu přečetl soubor projevů a rozhovorů Václava Havla z roku 1994 a 1995. Obsahují nejen reakci na dobové problémy, ale také celou řadu hlubokých filozofických úvah a myšlenek, které jsou stále platné a je dobré si je připomínat. Myslím, že úctu k osobnosti Václava Havla bychom měli projevovat nejenom tím, že podle něho nazveme letiště (což je jistě správné a velmi vhodné), ale současně si občas připomeňme některé jeho hluboké myšlenky a snažme se si je porovnat se současným stavem. Někdy je dobré položit si otázku, co by asi řekl Václav Havel současné situaci?

Cévní mozková příhoda neboli laicky mrtvice postihne ročně celosvětově více než 17 miliónů lidí, v České republice je to pak 25 tisíc osob. Zhruba 70 procent pacientů mrtvici přežije, polovina z nich se však potýká s následky. Je to problém, s kterým se potýkají především starší lidé, nicméně až 15 procent pacientů je ve věku 15 až 49 let a výjimečně může nastat i u dětí. V záchraně a eliminaci trvalých následků je nutné správné rozpoznání příznaků a rychlá lékařská pomoc. Jak tedy mrtvici poznat a co dělat? A jak probíhá následná rehabilitace?

Od začátku letošního roku lékaři v Česku diagnostikovali k 17. březnu celkem 3101 případů onemocnění pertusí neboli černým kašlem. Jen za poslední týden dostalo tuto nemoc 827 lidí. Už jsme se dostali na vrchol? Co stojí za tak vysokým nárůstem černého kašle? A jaké jsou hlavní příznaky nemoci? Popisuje nejen tento článek, ale také přiložené video z Akademie věd ČR.

Smysl pro detail, chuť se zlepšovat, umění naslouchat a spolupracovat nejsou pouze vlastnosti velmi ceněné u lékaře, ale také vlastnosti, které potřebuje mít hráč v orchestru nebo zpěvák ve sboru. I proto určitě znáte ve svém okolí mnoho kolegů, kteří ve svém volném čase tíhnou k hudbě, ať už aktivně, či pasivně. A právě takoví se od 25. 7. do 4. 8. 2024 sjedou z celé Evropy do České republiky. Bude se zde totiž konat krásný benefiční projekt jménem Evropský orchestr a sbor studentů medicíny, v anglické zkratce EMSOC (European Medical Students’ Orchestra and Choir).

Ve čtvrtek 14. března vstoupil do pomyslné síně slávy pan prof. MUDr. Josef Dvořák, DrSc., FICS. Získal titul „Rytíř lékařského stavu“, který je Českou lékařskou komorou každoročně udělován jedné z osobností české medicíny, která výkonem své lékařské praxe či vědeckou činností významným způsobem přispěla k rozvoji medicíny, a která se zároveň svým morálním jednáním stala příkladem a vzorem pro své kolegy.

Mladá 32letá žena nikdy nebyla nějak nemocná. Poslední rok a půl si ale prošla těžkou zkouškou. Z ničeho nic se jí začala měnit postava, bolela ji kůže na dotek, měla opravdu vysoký tlak a celkový zdravotní stav se prudce zhoršoval. Nakonec se dostala do péče Interní a kardiologické kliniky FN Ostrava a LF OU, kde laboratorní výsledky prokázaly v České republice doposud nevídaně vysoké hodnoty lipidů. Tedy tuků v krvi, které pacientku ohrožovaly na životě. V České republice známá a dostupná léčba ale nezabírala.

Celkem 70 procent ze 64 dotazovaných pracovišť zajišťujících lékařskou pohotovostní službu pro děti a dorost v Česku má problém se získáním dostatečného počtu lékařů pro služby. Vyplývá to z dotazníkového šetření, které provedli nemocniční lékaři v roce 2023. Situace začíná být kritická. Podle zástupců pohotovostních lékařů sloužících v nemocnicích by ale jen stačilo, kdyby se do pohotovostních služeb zapojili také terénní ambulantní pediatři.

Kvůli nedostatku antibiotik a dalších léků na českém trhu na přelomu roku 2022 a 2023 farmaceutické firmy dodávající léky do Česka loni saturovaly trh antibiotiky více než v předchozích letech. Objemy dodávek vzrostly o desítky procent. Vzrostly i mimořádné dodávky léků ze zahraničních trhů. Podle České asociace farmaceutických firem (ČAFF) je ale potřeba objednávky pečlivě plánovat, aby nabídka nepřevýšila poptávku a miliony léků pak neletěly do koše, což se celkem běžně stává.

Celkem 42 projektů za 175 milionů korun je podezřelých v kauze společnosti Krajská zdravotní (KZ) v Ústí nad Labem a Nemocnice Jihlava. Policie v této souvislosti stíhá deset lidí kvůli podezření z korupce při nákupu zdravotnického materiálu. Proplácení těchto prostředků je zatím zastaveno, zatímco ostatní zastavené platby za projekty z evropských dotací ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) uvolnilo.

Zánět močových cest je častým a nepříjemným zdravotním problémem, se kterým se potýká mnoho lidí, ať už žen či mužů. Jedná se o stav, který postihuje močový systém včetně močových cest, močového měchýře i ledvin. Co když se ale tyto problémy často opakují?

Krizový informační a svolávací systém KISS dokáže během pár vteřin svolat v případě urgentního případu všechny potřebné osoby a bezpečnostní složky. Nemusí přitom jít jen o útok střelnou zbraní, ale i o únik chemikálií, povodně nebo verbální agresi v čekárně nemocnice. I když se nyní po prosincovém incidentu na filozofické fakultě mluví více o zabezpečení univerzit, podobnou zkušeností si již v minulosti prošly nemocnice, kde krizový informační systém léta funguje.

Darujete občas krev nebo krevní plazmu? Jaké jsou ještě další možnosti odběrů krve? Zdravotní péči a diagnostice připisujeme stále větší význam, a právě proto je klíčové porozumět různým způsobům, jak může být tato životně důležitá tekutina získána pro diagnostiku a monitorování zdraví. Existuje několik tipů odběrů, které je možné podstoupit, a stejně tak se liší i možnosti pozdějšího využití.

Tradiční přátelské setkání členů a sympatizantů neformálního poslanecko-senátorského lékařského klubu, tedy poslanců a senátorů – lékařek a lékařů –, kteří jsou členy České lékařské komory, se uskutečnilo 31. ledna 2024 v sídle České lékařské komory, v Domě lékařů, Drahobejlova 27, Praha 9 – Libeň. Na schůzku byli i tentokrát pozváni také další členové zdravotního výboru Poslanecké sněmovny a Senátu, kteří nejsou lékaři. Pro některé účastníky šlo o první příležitost prohlédnout si Dům lékařů.

Než se nový lék prodlužující život v případě rakoviny dostane k pacientovi, projde mnohaletým výzkumným procesem. Vše začíná ve vědecké laboratoři a z ní putuje v případě úspěšného zkoumání dál do preklinické studie a následné klinické studie. Co preklinická studie obnáší? Kde vývoj začíná? A jak probíhá testování na zvířecích modelech? V rozhovoru vypráví ředitelka oddělení translační vědy ze společnosti SOTIO Lenka Palová Jelínková.

Nejzodpovědnější ke svému zdraví jsou zástupci nejstarších generací na trhu práce, tedy X (67 %, lidé narození mezi lety 1965 až 1980) a Boomers (69 %, lidé narození v letech 1946 až 1964). Nejméně často tyto prohlídky navštěvuje generace Y (55 %, lidé narození v letech 1981 až 1998). Nejcitlivější na své zdraví je naopak nejmladší generace Z narozená v letech 1998 až 2015. Vyplývá to z generačního průzkumu realizovaný personální agenturou Grafton Recruitment.

Nemocniční kaplani působili už dávno před paliativními týmy a dodnes mají nezastupitelnou roli. Služba je určena všem pacientům, kteří o ni projeví zájem - ať jsou věřící či bez vyznání. Spočívá v individuálním přístupu, zahrnuje především naslouchání, rozhovory, četbu Bible, doprovázení. Nemocniční kaplan s pacientem hovoří o jeho problémech, obtížích, sdílí obavy a úzkosti. Jaké jsou desetileté zkušenosti kaplanky Bc. Marty Koňaříkové ze Vsetínské nemocnice?

Protestní akce „Lékaři jsou jenom lidi“, kterou rozjela naše Sekce mladých lékařů ČLK, znovu nasměrovala pozornost novinářů a jejich prostřednictvím pak celé společnosti na prohlubující se problémy českého zdravotnictví. Na problémy, které politici léta ignorují. Na problémy, na které Česká lékařská komora roky upozorňuje.

S příchodem umělé inteligence se péče o zdraví a zdravotnictví stává dynamickým polem inovací, jež dříve či později přinesou radikální změny i do každodenního života lékařů, poskytovatelů zdravotní péče, pacientů a přímo či nepřímo každého z nás. Současný bouřlivý rozvoj byl připravován po celá desetiletí a je mj. spojen i s termínem eHealth, odvozeným z anglického electronic health neboli elektronické zdraví či elektronické zdravotnictví.

Když byl malému Oliverkovi diagnostikován Angelmanův syndrom, život rodiny Hajgajdových se otočil o 180 stupňů. Začal kolotoč rehabilitací, fyzioterapií, logopedií a všech „bezpečných“ alternativních metod. Vedle toho se ale začali do hloubky zajímat o genetiku a na základě jejich myšlenek a nápadů odstartoval výzkumný tým v Českém centru pro fenogenomiku základní genetický výzkum pro léčbu Angelmanova syndromu.

Každý třetí obyvatel České republiky onemocní v průběhu svého života rakovinou. U některých typů se přitom úspěšnost léčby odvíjí od rychlosti, jakou se pacient dostane k odborné pomoci, aby léčba začala včas. Jak si stojí v tomto ohledu Česká republika? Statistiky ukazují, že ne úplně špatně, přesto je vždy prostor pro zlepšení. Nový dotazník pacientské organizace Hlas onkologických pacientů se snaží tyto nedostatky odhalit.

Průměrný český jídelníček nepatří mezi ty nejzdravější. Dokazuje to i zdravotní stav české populace. Zhruba pětinu z ní lze označit za obézní, a pokud budeme tímto životním stylem pokračovat, tak do roku 2035 se tento podíl podle odhadů zvýší na 35 procent. Vyšší míra ukládání tuku v těle i samotný nevyvážený příjem živin jsou silně spojeny s rizikem vzniku chronických onemocnění – od celkových kardiovaskulárních problémů přes metabolická onemocnění až po 13 různých typů zhoubných nádorů, včetně rakoviny tlustého střeva, prsu, jater, slinivky břišní nebo vaječníků.

Plánujete založit dětskou skupinu při nemocnici nebo nějakém zdravotnickém zařízení? Jak dlouho založení trvá? Kolik stojí její vybudování a následně měsíční provoz? A z čeho lze skupinu financovat? Nezisková organizace Sto skupin uspořádala webinář pro nemocnice, kde na všechny tyto otázky odpovídala.

Ministerstvo zdravotnictví zrušilo v rámci lednového Věstníku omezení délky platnosti teoretických (kmenových) kurzů. Povedl se tak jeden z dílčích kroků, které si v rámci zjednodušení vzdělávacího procesu předsevzala Sekce mladých lékařů České lékařské komory.

Česká lékařská komora (ČLK) představila tento týden stanovisko k úhradovým dodatkům Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP ČR) pro rok 2024. S jakými novinkami se počítá u jednotlivých odborností?

V České republice je lidem k dispozici 17 lékáren s nonstop provozem, osm z nich je v Praze a pět regionů takovou službu vůbec nemá. Samostatnou kapitolou jsou pak obce, kde není lékárna vůbec žádná. Podle slov poslance a člena zdravotnického výboru Jana Kuchaře (STAN) se tento problém týká 30 % obyvatel. I proto předložil pozměňovací návrh k zákonu o léčivech, jehož cílem je umožnit výdej léčivých přípravků prostřednictvím výdejních automatů.

Zajištění chodu zdravotnictví, zejména jeho financovaní, je věčné, nevděčné, ožehavé až třaskavé téma. Medicínský pokrok je rychlý a nezastavitelný, nemocných a nemocí přibývá ještě rychleji. Ufinancovat tuto kombinaci je těžké nebo sotva možné i v nejvyspělejších ekonomikách. Natož u nás, kde více než třicet let předvádíme zdravotnicko-ekonomické perpetuum mobile.

„Nikdy nezapomenu na okamžik, kdy jsem se poprvé dozvěděla, co to je Angelmanův syndrom. Byla to chvíle, kdy se mi zastavilo srdce, sevřelo hrdlo. Sdělili nám, že naše děťátko je nevyléčitelně nemocné, do konce života zcela závislé na nás,“ vypráví Lenka Hajgajda, maminka dnes už sedmiletého Olivera.

Výsledkem společného úsilí České lékařské komory (zejména Sekce mladých lékařů ČLK) a zdravotnických odborů (LOK-SČL a OSZSP ČR) bylo, vedle uzavření dohody z  8. 12. 2023 o navýšení odměn zdravotníkům, přijetí „zdravotnické“ novely zákoníku práce provedené zákonem č. 413/2023 Sb., která od 1. ledna 2024 ruší další dohodnutou práci přesčas ve zdravotnictví, čímž vrací maximální roční limit přesčasové práce z dosavadních 832 hodin na zažitých 416 hodin a rovněž přináší novou právní úpravu rozvržení pracovní doby zaměstnanců ve zdravotnictví, a to zejména v oblasti čerpání nepřetržitého denního odpočinu, respektive limitů nepřetržitého výkonu práce, jejž novela za přesně definovaných podmínek nově připouští v rozsahu 24 hodin během 26 hodin po sobě jdoucích.

Mírnější průběh, rychlá úleva od bolesti nebo sražení horečky. To jsou jen některé důvody, proč lidé poměrně často sáhnou po volně prodejných lécích proti bolesti jako jsou acylpirin, paracetamol nebo ibuprofen. Jen v České republice spoléhá na tyto léky alespoň jednou měsíčně 49 procent lidí, 15 procent z nich je užívá každý týden a 5 procent dokonce denně. Znalosti přitom o těchto lécích mají velmi malé, jak ukázal mezinárodní průzkum farmaceutické společnosti STADA.

Nemocnost akutními respiračními infekcemi v Česku vzrostla ve čtvrtém kalendářním týdnu letošního roku o 22,2 procenta oproti minulému týdnu na 1750 nemocných na 100 000 osob. Při překročení hranice 1600 nemocných na 100 000 osob se již hovoří o epidemii. Mezi akutními respiračními infekcemi převažuje chřipka. Informoval o tom Státního zdravotního ústavu (SZÚ).

Zástava srdce může nastat náhle a většinou za ní stojí infarkt myokardu. Rozhodně se však netýká jen starších lidí. Vzhledem k tomu, že příčin existuje mnoho včetně dlouhodobého stresu, může potkat i mladé jedince v plné síle. Jako například pětačtyřicetiletého Lukáše Bílka. V takové chvíli rozhoduje rychlost. Proč se Lukášovi zastavilo srdce? Jak vypadá cesta pacienta s infarktem od první poskytnuté pomoci, přes zákrok na operačním sále až po rekonvalescenci?

Elektronizace zdravotnictví míří do další fáze rozvoje a její součástí bude nejen zavedení eŽádanky, ale také tzv. eZkarty, která umožní pacientům nahlížet do jejich zdravotnické dokumentace a dostat se do několika zdravotnických registrů. Vyplývá to z navrhované novely zákona o elektronizaci zdravotnictví, kterou předložilo ministerstvo zdravotnictví. Případné připomínky v rámci vnějšího připomínkového řízení lze podávat do 31. ledna.

Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ) se zapojí mezi konsorcium 19 evropských organizací z devíti zemí, které získalo více než 6,5 milionu eur (přes 160 milionů korun) od Evropské unie na výzkum využití psilocybinu pro léčbu psychologického distresu u nevyléčitelně nemocných lidí vyžadujících paliativní péči. Je to tak podle mluvčího NÚDZ Jana Červenky poprvé, co EU financuje multicentrickou klinickou studii zaměřenou na psychedeliky asistovanou terapii.

Pohotovostní služba pro děti a dorost se potýká s kritickým nedostatkem lékařů. Proto se lékaři rozhodli napsat otevřený dopis ministru zdravotnictví Vlastimilovi Válkovi. V čem vidí největší problém a jaké navrhují řešení? Přečtěte si celý dopis.

Zatímco dříve mělo Bechtěrevovu nemoc deset mužů ku jedné ženě, dnes je poměr v podstatě vyrovnaný. A nejde ani o malý celkový počet. Tato choroba trápí už okolo jednoho procenta populace. Pokud je objevena včas, mohou lékaři i včas nasadit léčbu, která ji dokáže výrazně zpomalit, a člověk dokáže žít poměrně normální život. Jak se Bechtěrevova nemoc projevuje a jak se léčí? Vypráví v rozhovoru ředitel Revmatologického ústavu v Praze a přednosta Kliniky revmatologie 1. lékařské fakulty UK prof. dr. Ing. Karel Pavelka.

Zdravotnictví se v posledních 20 letech vyhýbaly jakékoli větší reformy, což se začíná projevovat v mnoha ohledech. V nedostatku lékařů, v delších čekacích lhůtách, v diskriminačním jednání v průběhu postgraduálního vzdělávání a mnoha dalších oblastech. Mladším lékařům došla trpělivost a loni odstartovali iniciativu Lékaři jsou jenom lidi, v jejímž rámci se podařilo dojednat několik změn a další by měly v návaznosti na dohodu následovat. V čele akce stál MUDr. Jan Přáda, který se také stal viceprezidentem České lékařské komory (ČLK).

Začíná nenápadně. Člověk nejprve začne zapomínat jména, naplánované schůzky nebo některé informace opakuje hned několikrát, protože zapomněl, že je už dříve řekl. Ve spojení s věkem nad tím jen mávneme rukou. Jenže později se zapomínání začne promítat do každodenních činností, jako jsou nakupování, vaření, oblékání či hygiena. Alzheimerovu chorobu vyléčit nelze, je ale možné zpomalit její nástup a prodloužit tak soběstačný život nemocného. Důležité je však nemoc diagnostikovat včas.

Zima s sebou přináší krásné vánoční období, radovánky na sněhu, ale bohužel i velkou zátěž pro naše oči. Ochranu zraku bereme v létě jako samozřejmost, když však slunce nesvítí, na ochranu očí zapomínáme.

Vyhledávali jste si někdy informace na internetu, když jste byli nemocní, nebo když vám lékaři řekli nějakou diagnózu? S velkou pravděpodobností ano. Celkem 95 % lidí v Česku si totiž informace o zdraví vyhledává. Dobrou zprávou je, že hledají spíše dílčí rady, a to v odbornějších zdrojích. Zhruba polovina lidí je navíc konzultuje s lékařem. Vyplývá to z průzkumu společnosti ESET realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos mezi 1000 respondenty v České republice.

K lednu neodmyslitelně patří také zvýšení průměrné mzdy, s čímž úzce souvisí i rostoucí minimální zálohy na zdravotní pojištění. Od 1. ledna tato minimální částka činí 2 968 korun a tu je potřeba platit hned od ledna 2023. Co se ještě mění?

Vztah lékaře a pacienta byl vždy postaven na důvěře a porozumění. A když je tento vztah kvalitní, tak studie ukazují, že se dosahuje i mnohem lepších léčebných výsledků. V dnešní uspěchané době se ale komunikace v ordinaci či v nemocnici občas omezuje jen na přečtení laboratorních výsledků. Vytrácí se soucit, empatie. Co s tím? Proč je soucit tak důležitý a jak ho dostat zpět do medicíny a možná i celkově do společenské komunikace?

Jan Přáda odstoupil v pátek 5. ledna z pozice předsedy Sekce mladých lékařů České lékařské komory (ČLK). Bude se tak moci více soustředit na roli viceprezidenta ČLK, do níž byl zvolen v listopadu loňského roku. Proč se pro odstoupení rozhodl a kdo bude novým předsedou sekce?

Pacienti se od ledna příštího roku mohou v ordinacích setkat s některými novinkami. Změny se týkají například jednodenní chirurgie, kde se rozšiřuje seznam výkonů, po nichž bude moci být pacient propuštěn do domácího léčení. V oblasti prevence se zase upravuje věkový limit pro plně hrazené očkování proti HPV, nárok na něj vznikne už v 11 letech, využít jej budou moci dívky i chlapci až do 15 let. Muži starší 50 let se zase budou moci zapojit do populačního screeningu karcinomu prostaty. Podívejte se na přehled, který připravila Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR.

MUDr. Marcela Křížová, nová držitelka Ceny prezidenta ČLK, nejenže sama připravila během více než patnáctileté spolupráce s lékařskou komorou na čtyři desítky původních kurzů ze své specializace neonatologie a péče o matku a dítě, ale především jsou za ní stovky a stovky odborných seminářů se špičkovými odborníky napříč spektrem české medicíny. Stovky a stovky hodin organizační práce, sbírání kontaktů a vymýšlení neotřelých témat, která by posloužila při celoživotním vzdělávání lékařů. A právě o něm také bude tento rozhovor.

Nároky na lékaře jsou dnes opravdu vysoké. Měli by pacienta v podstatě bezchybně léčit a vyléčit, do toho vše pacientům pořádně vysvětlit a být k dispozici 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. „Musíme si ale jako společnost uvědomit, že všechny tyto požadavky, jako informovaný souhlas nebo sdílené rozhodování a vnímání pacienta jako celku, na ně kladou velké nároky a my jako společnost jim musíme nabídnout takové podmínky, aby byli schopni těmto požadavkům dostát a zároveň se z nich nezhroutit,“ upozorňuje v rozhovoru etik a filozof z Ústavu státu a práva Akademie věd PhDr. David Černý, Ph.D.

Milé čtenářky, milí čtenáři, za celou redakci NašeZdravotnictví.cz vám přeji úspěšný rok 2024 a hlavně pevné zdraví.

Úkolem Ministerstva zdravotnictví je nastavit cenu za zdravotní služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění tak, aby jejich poskytovatelům pokryla nutně vynaložené náklady a současně vytvářela prostor pro tvorbu přiměřeného zisku. Ústavní soud ve svých rozhodnutích již opakovaně konstatoval, že protiústavní je takové nastavení ceny za pojišťovnou hrazené zdravotní služby, které by vedlo k přenášení nákladů na poskytovatele.

Jak vypadá podvodný e-mail? Možná už jste na něj i klikli a ani o tom nevíte. Mezitím už ale někdo vaše data, informace o pacientech a zdravotnických úkonech stahuje a připravuje se na zablokování. Cíl hackerů? Většinou finanční zisk. A bohužel většina malých ordinací také nakonec zaplatí, protože si nemůže dovolit ztratit všechna data. Co v případě útoku dělat? Jaké dělají uživatelé nejčastější chyby? Co přinese novela zákona o kybernetické bezpečnosti? V rozhovoru odpovídal jednatel společnosti ISSA CZECH Lubomír Noga, který má mezi svými klienty mnoho zdravotnických zařízení včetně České lékařské komory.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek s okamžitou platností odvolal z funkce ředitelky Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Kateřinu Podrazilovou. Ta přitom zastávala tuto funkci jen tři měsíce. Důvodem odvolání je nespokojenost se způsobem řízení SÚKLu. Jeho řízením byl dočasně pověřen Jakub Velík. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví (MZ) v tiskové zprávě.

Civilizační choroby jsou nedílnou součástí života v naší společnosti. Nazýváme tak chronická neinfekční onemocnění, která souvisejí s moderním způsobem života dnešní společnosti. Na jejich vzniku se podílí jak neovlivnitelné faktory, jako jsou rodinná zátěž nebo pohlaví, tak ovlivnitelné faktory, kterými jsou zejména nedostatek pohybu, nadměrná konzumace vysoce kalorických potravin, stres, nekvalitní spánek, alkohol, kouření a znečištěné životní prostředí.