Ondřej Štindl

POLEMIKA: To, co se odehrávalo v Praze na Národní třídě v pondělí 17. listopadu 2025, je smutné. Volím záměrně toto poměrně prosté, nepřehnané slovo. Na Národní třídě se sice stejně jako v uplynulých 35 letech zapalovaly svíčky a přinášely tam květiny. Přišla tam řada lidí, kteří si toho, co se stalo 17. listopadu 1989, skutečně váží a kteří si to nezkresleně uchovávají v paměti. O atmosféře listopadu 1989 a o s tímto datem spojených ideálech, jak po komunismu vybudovat novou společnost a jak…

Po dlouhé nemoci zemřel 17. října kameraman Jaromír Kačer. Bylo mu 64 let. Na svém webu to uvedla ve středu Asociace českých kameramanů. Jako kameraman se Kačer podílel na šesti celovečerních filmech, mimo jiné Vojtěch, řečený sirotek Zdeňka Tyce, Cesta pustým lesem Ivana Vojnára nebo Pouta Radima Špačka, za který dostal v roce 2010 cenu Český lev.

Máme čerstvě za sebou další „svátky rodinné pohody“, jak se v Česku často říká Vánocům. Obraz rodiny v současné veřejné debatě je ale dost neradostný. Bývá líčena jako místo, kde člověk prožívá především stres a odnáší si odtud traumata, jež se s ním potáhnou celý život. Možná by mu bez ní bylo líp. Jak na tom česká rodina skutečně je a jak se proměňuje? Přispívají poměry v rodinách ke zhoršování duševního zdraví dětí a dospívajících? Co může přinést novela občanského zákoníku, která označuje veškeré tělesné tresty za nepřípustné?

Komentář Ondřeje Štindla: Důvěra v média celosvětově klesá, roli tradičních sdělovacích prostředků ve značné míře přebírají sociální sítě, dokládá to třeba i čerstvý obsáhlý průzkum organizace Reuters Institute. Je to jev, který lidé z médií a lidé z publika vysvětlují často velmi rozdílnými způsoby. Oba výklady ale mají svá slepá místa.

„Dnes něco naprosto nepředstavitelného,“ opakuje novinářka Jana Kománková během rozhovoru o Radiu 1. Nejdřív chtěla sepsat osobní vzpomínky na srdcovou stanici, nakonec vznikla kniha podrobně mapující historii prvního soukromého rádia v československém éteru. Radio 1 dodnes platí za rozcestník svěží a alternativní kultury, dříve si posluchači na frekvenci 91,9 domlouvali srazy a dýdžejové do vysílání prosili o něco k jídlu.

Komentář Ondřeje Štindla: Před třiceti lety začala Česká televize vysílat Českou sodu, pořad, na který se nostalgicky vzpomíná. A často také s přesvědčením, že dnes by už podobně nekorektní a drzé dílo vzniknout nemohlo. Neslučitelnost České sody s dneškem může ale tkvět ještě v něčem jiném. Nikoli v nekorektnosti – kdekdo se dnes vytahuje, jak moc je nekorektní. Ale v tom, že tomuto pořadu stačil smích, nedožadoval se interpretací, nesugeroval poselství a nežádal od publika aplaus.

Komentář Ondřeje Štindla: Tuzemská kulturní veřejnost ráda ohrnuje nos nad fotbalovými fanoušky. Ne že by si to projevy některých z nich nezasloužily. Fandění fotbalu je ale také součástí nějaké kultury, té, řekněme, proletářské. A to, že z větší části zanikla, přispívá k odcizení a dezorientaci části lidí z nižších tříd. Opovržení ani přezíravé „výchovné“ snahy to zlepšit nemohou.

Mnoho lidí na sociálních sítích sdílí čím dál tím víc chorá videa šéfa ruských vagnerovců Jevgenije Prigožina. Jejich popularita je součástí proměny války v krvavý mem, k níž na sociálních sítích dochází. A v Praze skončil veletrh Svět knihy, akce, během níž si i literatura může připadat důležitě. Moc jiných příležitostí k tomu nemá.

Komentář Ondřeje Štindla: V čase vyhrocené veřejné debaty člověk často naráží na snahu udržet kázeň, dosáhnout toho, aby z „vlastních řad“ nezaznívaly otázky a tvrzení, které by mohly nahrát „nepříteli“. Je to groteskní, absurdní a destruktivní tendence.

V próze Petry Hůlové Nejvyšší karta, která vyšla jako součást Velkého knižního čtvrtka, přemýšlí známá spisovatelka po padesátce o smyslu svých knih i ženském údělu a zároveň vede bouřlivé i zábavné debaty s dcerou, která nechápe devadesátá léta a zaujímá radikálně progresivní postoje.

Komentář Ondřeje Štindla: Od spojenecké invaze do Iráku tento měsíc uplynulo dvacet let. V této souvislosti se připomínají pochybné důvody, jež k útoku vedly, především neexistující zbraně hromadného ničení. Pomýlená ale byla i představa, že do země zničené diktaturou je možné snadno exportovat západní demokracii.

Komentář Ondřeje Štindla: Zlosynem letošních Oscarů se stal slavný britský herec Hugh Grant. Choval se prý nepříjemně, či snad hulvátsky během rozhovoru na červeném koberci. Jenomže na jeho chování nic hulvátského nebylo.

Českým zástupcem v soutěži se stal spisovatel Ondřej Štindl s románem Tolik popela, který vyšel roku 2022 v nakladatelství Argo.

Národní kolo Ceny Evropské unie za literaturu vyhrál spisovatel Ondřej Štindl, dřívější redaktor Týdeníku Echo. Porotu zaujal jeho nejnovější román Tolik popela, který se podle ní značně vymyká ze standardů současné české prózy a může zaujmout i zahraniční čtenáře. Celkového vítěze oznámí evropská porota 28. dubna na Lipském knižním veletrhu. Informovala o tom Andrea Všetečková z Českého literárního centra.

Román Tolik popela řeší kulturní války, ale i náboženskou sektu. Pokud by za něj novinář a spisovatel Ondřej Štindl získal Cenu Evropské unie, zařadil by se po bok Lucie Faulerové, Bianky Bellové nebo Jana Němce.

Komentář Ondřeje Štindla: Tažení proti dezinformacím má zastavit nebo omezit hrozbu, která nepochybně existuje. Může ale také vést k nepředvídaným vedlejším účinkům, v krajním případě třeba i škodlivějším než potíraná hrozba. Vliv dezinformací může být přeceňovaný a není jen dílem ruské propagandy. Ta se jen přiživuje na krizi důvěry, s níž se současný Západ potýká.

Komentář Ondřeje Štindla: Je možné, že výsledek prezidentských voleb je příznakem slábnutí Andreje Babiše a ANO, že éra, kdy dominoval zdejší politice, je u konce. Ta představa je z pochopitelných důvodů lákavá. Její naplnění ale může přinést i vážný otřes. ANO je nejsilnější česká strana, nic nezaručuje, že ten hypoteticky uvolněný prostor po něm zaplní něco lepšího.

Komentář Ondřeje Štindla: Před třemi roky se objevily první případy hospitalizace lidí nakažených koronavirem. Začala pandemie, která jistým způsobem dál trvá, protože trvají i poškození a změny, jež přinesla. Co všechno to „covidové dědictví“ obnáší?

V nové knize vyslovuje přesvědčení, že nemusíme strávit zbytek života uvězněni ve vlastních předpokladech.

Glosa Ondřeje Štindla: O vztahu české veřejnosti k prezidentskému úřadu se často říká, že má monarchické rysy. Od hlavy státu se očekává, že bude moudrým panovníkem, tatíčkem (matičkou). Ten vztah je ale v něčem komplikovanější, snad i protikladný. Dobře to ilustruje v debatách často užívaný obrat „můj prezident“.

Fotbalové mistrovství světa v Kataru provází jedna kontroverze za druhou. Nejdřív se mluvilo o korupci, Katar si údajně konání šampionátu koupil. Pak při stavbě stadionů zemřelo bezpočet dělníků, podle deníku The Guardian až 6500. Nakonec se západní progresivisté rozhodli Katařany vzdělat ohledně LGBT práv, což jim velmi rychle zarazila FIFA, když pohrozila žlutými kartami těm kapitánům, kteří si navlečou duhové pásky. Německý tým si při nástupu alespoň zakryl ústa na znamení údajného umlčování.

Hostem Petra Viziny je novinář, scenárista a spisovatel Ondřej Štindl, autor knižní novinky Tolik popela.

Bývalý komentátor Echo24 a Týdeníku Echo Ondřej Štindl ve čtvrtek představil svůj nový román Tolik popela. Jedná se již o jeho čtvrtou knihu.

Komentář Ondřeje Štindla: Slovo „svazák“ je dnes vcelku běžnou součástí politických rozepří. Používá se pro mladé stoupence různých ideologií, hlavně když jsou dost přesvědčení. Tento historický termín je jistě důležitý a v něčem i aktuální, skutečné svazáctví ale nespočívá jenom v ideologické zaťatosti.

Jindřich Šídlo, Světlana Witowská a Ondřej Štindl zakládají novou podpůrnou skupinu Klub 50. A vy si v tomto bonusovém Šťastném podcastu můžete poslechnout, jak vypadala ustavující schůze.

Komentář Ondřeje Štindla: Fanoušci na internetu vedou zuřivé bitvy o postavu černošského elfa v seriálu Pán prstenů: Prsteny moci nebo o údajnou transfobii postavy oběti vraždy v nové detektivce Joanne K. Rowlingové. Bizarní a nicotné aféry. Možná. Ukazuje se ale na nich, jak se uvažování a vůbec styl zuřivých, až toxických fanoušků postupně stávají součástí mainstreamu.

Komentář Ondřeje Štindla: O královně Alžbětě se často píše, že převedla britskou monarchii do dnešních (post)moderních časů, přizpůsobila ji dnešku. V tom podstatném ji ale nepřizpůsobila. Smyslem monarchie v demokratické společnosti totiž také je současnost popírat, neodpovídat jí.

Komentář Ondřeje Štindla: V Moskvě při výbuchu auta zahynula mladá žena. Je přípustné mít z toho radost? Má papež František pravdu, když o ní mluví jako o „ubohé dívce“? A jsou naše citové reakce na její smrt skutečně důležité?

Komentář Ondřeje Štindla: Někdejší kapelník Pink Floyd je široce kritizovaný za svoje proruské názory. Za stejná slova by se mu ale ještě přednedávnem v prostředí angažovaných umělců a jejich fanoušků mnohde tleskalo. Dogmata tohoto prostředí se totiž mění rychle a výrazně. A nepochybně se budou měnit i dál.

Posluchači kanadské rozhlasové stanice Kiss Radio neslyšeli celý den nic jiného než protestsong Killing in the Name kapely Rage Against the Machine.

Komentář Ondřeje Štindla: Zveřejňování policejních odposlechů, včetně různých jejich barvitých detailů, se v Česku stalo jakousi normou. Může nás to ale přibližovat k nástupu „společnosti dohledu“.

Komentář Ondřeje Štindla: Andrej Babiš se bude dál soudit kvůli tomu, že je evidovaný spolupracovník StB. Ne proto, že by mu reputace agenta bůhvíjak škodila; expremiérovi se spíš hodí udržovat před voliči image neprávem osočovaného „mučedníka“.

Komentář Ondřeje Štindla: Miloš Zeman při jmenování Aleše Michla užil svou moc tak, jak je zvyklý – jistým způsobem bezohledně. Byla to pro něj jedna z posledních příležitostí se podobným způsobem projevit. Jeho éra končí, k jeho dědictví kromě bezohlednosti patří i značná schopnost „trollit“. Část zdejší společnosti jeho odchod netrpělivě vyhlíží, je ale možné, že jí Zeman na Hradě bude jistým způsobem chybět.

Čerstvě ukončená šestidílná minisérie Devadesátky, jenž působivě zpracovává vyšetřování zásadních zločinů, k nimž došlo na území České republiky na konci minulého tisíciletí, vzbudila nezvykle velký divácký zájem.

Knihou roku a hlavním vítězem cen Magnesia Litera se dnes stala publikace anglisty a překladatele Martina Hilského Shakespearova Anglie - Portrét doby. V jubilejním 20. ročníku výročních knižních cen zvítězila mezi 463 přihlášenými tituly. Literu za nejlepší prozaické dílo dostal Daniel Hradecký za knihu Tři kapitoly.

Mezi nominovanými jsou hned dva dlouholetí sloupkaři Full Moonu – Petr Borkovec za povídkovou knihu Sebrat klacek a Ondřej Štindl.

Šestice próz nominovaných na Magnesii Literu nabízí spíše okrajové a velmi osobní proudy, které ale slibují, že se u nás možná sbírá na silnější literární vlnu.

Nominace na literární cenu Magnesia Litera 2021 byly v úterý vyhlášeny ve všech kategoriích. V nejsledovanější kategorii prózy figurují novinky Petra Borkovce Sebrat klacek či Matěje Hořavy Mezipřístání.

Tři desítky knižních titulů včetně tří blogů mají nominace na ocenění ve 20. ročníku výročních knižních cen Magnesia Litera. V osmi kategoriích je po třech nominacích, Litera za prózu má nominací šest. Šanci na cenu v ní má třeba Popelnicový román Vladimíra Merty nebo novela Ondřeje Štindla Až se ti zatočí hlava. Nominace představili pořadatelé, vyhlášení vítězů by se mělo konat 8. června.

Před 30 lety získalo vysílací licenci Radio 1. Princip byl, že ten, kdo je ve studiu, vysílá, co chce. A to platí dodnes, říká v DVtv novinář Ondřej Štindl.

O žádné jiné knize se v České republice poslední dva týdny nemluví tolik jako o právě vydaném životopisu Milana Kundery. Autor knihy Kundera: Český život a doba, spisovatel Jan Novák to od českých kulturních kritiků zatím spíše schytává. Někteří recenzenti si dokonce myslí, že Novák vznesl Kunderovu obžalobu a rovnou jej soudí. Sám Novák v rozhovoru pro Týdeník Echo řekl, že „hodně lidem hrozí, že přijdou o iluze“.

Tak jo. Chtěli jste to sami. Chtěli jste něco ke čtení, recenzi, máte ji mít. Ale pak se nezlobte na mě, protože tohle vážně nebylo v mý moci, četlo se to tak nějak samo a samo se to, kdybyste to, holenkové, nevěděli, taky psalo.

Nabídka knih tohoto týdne přináší jiný pohled na učitele národů Komenského, zpověď policisty Roberta Šlachty a profil významné stavby doby meziválečné, Volmanovy vily. Dále si může čtenář přečíst satirický román Ondřeje Štindla Až se ti zatočí hlava nebo napínavý detektivní román Vražda na blatech.

Pokud se zuřivý a zapšklý člověk ocitne v nesnadné životní situace, může se rozhodnout pro zoufalý čin. A někdy ho odstartuje překvapivý a zajímavý sled událostí. I o tom je nová kniha Ondřeje Štindla nazvaná Až se ti zatočí hlava (Argo, 253 stran, 269 Kč).

První letošní Velký knižní čtvrtek 19. března vzhledem k opatřením proti koronaviru nabídne 15 novinek formou online streamu na facebooku. Přenos z uzavřeného Uměleckoprůmyslového musea v Praze, kde se mělo uskutečnit setkání autorů se čtenáři, bude moderovat Petr Vizina. Živého on-line streamu se zúčastní Bianca Bellová, Irena Dousková, Petr Stančík, Ondřej Hübl, Ondřej Štindl, Radek Kedroň, Pavla Jonssonová, Petr a Petra Třešňákovi, Martin Řezníček a překladatel Joseph F. Vedlich. ČTK o tom za organizátory informovala Vladana Drvotová.

Novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky za rok 2019 získal redaktor Ondřej Štindl. Publicista, spisovatel a filmový scenárista si ji dnes převzal na ceremoniálu v pražském Centru současného umění DOX. Společnost Ferdinanda Peroutky, která ocenění od roku 1995 uděluje, chtěla podle svého předsedy Martina Gromana upozornit na Štindlovo více než dvacetileté psaní o kultuře.

Komentátor Týdeníku Echo a názorového deníku Echo24 Ondřej Štindl získal novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky za rok 2019. Prestižní ocenění převzal v Centru současného umění DOX. Ceny uděluje od roku 1995 Společnost Ferdinanda Peroutky, a to vždy u příležitosti výročí narození slavného českého novináře.

Společnost Ferdinanda Peroutky vyzdvihla jeho přínos kulturní žurnalistice a komentátorskou práci.