Pavel Šámal

Podle předsedy Ústavního soudu historici nemuseli čekat na zadání od prezidenta republiky, ale měli začít bádat mnohem dříve.

Ústavní soud dnes vyhověl stížnosti muže, otce pěti dětí, který v letech 2012 až 2018 fyzicky i psychicky napadal své děti. Vrchní soud mu původní podmíněný trest změnil na pět let nepodmíněné ve věznici s ostrahou. Ústavní soud konstatoval, že nepodmíněný trest je nepřiměřený, rozsudek vrchního soudu nebyl dostatečně odůvodněný, a tudíž byl nepřezkoumatelný.

Radnice vyhlášku hájila tak, že se snaží vyjít vstříc společenskému životu ve městě.

KOMENTÁŘ. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek oznámil, že nemá cenu, aby do sněmovny předkládal nový trestní řád, protože je prý neprůchodný. Zpráva je to skandální, a to nejen proto, že na rekodifikaci procesních pravidel pracovaly desítky odborníků – jak dlouho? Vlastně už skoro dvacet let. Stávající trestní řád z roku 1961 je posledním velkým dědictvím předlistopadové éry,

Podnikatel Karel Janeček se znovu obrátil na Ústavní soud (ÚS) v souvislosti s letošní volbou prezidenta republiky, kterou vyhrál Petr Pavel. Janeček chtěl sám kandidovat, vnitro jej ale kvůli nedostatku platných podpůrných podpisů do volebního klání nepustil. Podnět k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) podal i po volbách, ale neuspěl, a právě proti stručnému usnesení NSS směřuje další ústavní stížnost. Janeček ji podal začátkem dubna.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) nevydal k trestnímu stíhání do Ruska Ukrajince, jehož vydání označily české soudy před zahájením ruské invaze na Ukrajinu za přípustné. V úterý to uvedlo tiskové oddělení ministerstva. Otázku, zda úřad v současné situaci považuje záruky poskytované Ruskem ve vydávacích řízeních za důvěryhodné, nechtělo ministerstvo komentovat.

KOMENTÁŘ. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský ukázal na svého možného nástupce. V rozhovoru pro Info.cz řekl, že by se jím mohl stát profesor trestního práva Pavel Šámal. Otázka ovšem zní, jak vhodné je, aby si fakticky pátého nejvyššího ústavního činitele vybíral končící předseda instituce, když jde o výlučnou pravomoc prezidenta. A to i v kontextu toho, jak

Jméno šéfa katedry trestního práva Jiřího Jelínka se objevilo v úplatkářské kauze soudce vrchního soudu Zdeňka Sováka.

Ústavní stížnosti ostravského podnikatele Martina Dědice o rozhodnutích o omezujících opatřeních nahrazujících vazbu a také o zákazu vycestování mělo být vyhověno. Tvrdí to člen senátu, který o Dědicově stížnosti rozhodoval, profesor Pavel Šámal v disentním stanovisku k nálezu Ústavního soudu, který Dědicovu stížnost zamítl. „S ohledem na zněni nálezu je víc než pravděpodobné, že budu podávat stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva,“ sdělil Ekonomickému deníku Martin Dědic.

Nejznámější pěstitel léčebného konopí v zemi Dušan Dvořák, který si nyní odpykává šestiletý trest, začal ve věznici v Břeclavi psát povídky. S příspěvkem, který má název "Řekni, kde ty kytky jsou" se chce zúčastnit literární soutěže vězňů.

Plénum Ústavního soudu (soudce zpravodaj Pavel Šámal) tento týden částečně vyhovělo návrhu Okresního soudu v Chrudimi a zrušilo část ustanovení § 289  zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, které zmocňovalo vládu k přijetí nařízení a stanovení, jaké konkrétní množství se považuje za větší než malé v případě omamných a psychotropních látek, přípravků je obsahujících a jedů. 

Podle verdiktu Ústavního soudu nemůže vláda stanovit množstevní limity pro pěstování a uchovávání marihuany.

Ústavní soud zrušil část trestního zákoníku, podle které vláda stanovila, jaké rostliny a houby považuje za omamné a psychotropní látky a určovala jejich trestné množství. Okresní soud v Chrudimi navrhoval zrušit několik ustanovení, která se týkala především pojmů "množství větší než malé", Ústavní soud ale další návrhy zamítl. Ministerstvo spravedlnosti na dotaz ČTK sdělilo, že v souvislosti s nálezem neplánuje změnu trestního zákoníku.

Nejvyšší soud by neměl být „továrnou na rozsudky“, ale zejména efektivně sjednocovat judikaturu a výklad právních předpisů. Myslí si to nový místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk. Česká justice se ho zeptala na priority, které by chtěl ve funkci prosazovat. Z jakého důvodu jste přijal funkci místopředsedy Nejvyššího soudu?

V kauze výroku prezidenta Miloše Zemana přinesl Ústavní soud novou právní konstrukci.

Teprve u Ústavního soudu (ÚS) našel zastání těžce nemocný jednaosmdesátiletý senior, jehož chtěl majitel domu vystěhovat z bytu. Podle senátu se soudcem zpravodajem Pavlem Šámalem postup majitele domu odporoval dobrým mravům, postup přesto předtím posvětily soudy.

Ústavní soud (ÚS) se zastal seniora z Rakovníka, jehož chtěl majitel domu vystěhovat z bytu 1+1. Postup majitele odporoval dobrým mravům. Nájemník narozený v roce 1939 byl s ohledem na věk a zdravotní stav slabší smluvní stranou. Sporem se musí znovu zabývat Okresní soud v Rakovníku. Nález soudce zpravodaje Pavla Šámala je dostupný na webu ÚS.

Tuzemská justice nebude uznávat rozhodnutí o osvojení dítěte stejnopohlavními registrovanými páry, která byla vydána zahraniční soudní instancí. Rozhodl o tom Ústavní soud (ÚS), který nevyhověl návrhu na zrušení dílčího ustanovení v zákoně o mezinárodním právu soukromém. Podle ÚS přísluší případná změna zákonodárcům, nikoliv justici.

Česká justice dál nemůže uznat zahraniční rozhodnutí o osvojení dítěte stejnopohlavním registrovaným párem. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na zrušení několika slov v zákoně o mezinárodním právu soukromém. Návrh podal Krajský soud v Praze, nález je dostupný na webu ÚS.

Pokud soudy nemohou v odůvodněných případech uznat zahraniční rozhodnutí o osvojení stejnopohlavním párem, je to v rozporu s principem nejlepšího zájmu dítěte. Myslí si to tři ústavní soudci, kteří zůstali v menšině, zatímco většina dnešním nálezem zamítla návrh Krajského soudu v Praze na zrušení části zákona o mezinárodním právu soukromém. Menšina argumentovala také ochranou existujících rodinných vazeb.

Přepis auta na nového majitele by mohl být jednodušší. Krajský soud v Plzni navrhl změnu, která by ulehčila dosavadním vlastníkům vozu.

Ústavní soud (ÚS) by mohl ulehčit situaci lidem, kteří prodali auto, ale nový majitel s nimi nespolupracuje na přepisu. Dosavadní vlastníci tak zůstávají zapsaní v registru silničních vozidel. Krajský soud v Plzni navrhl zrušit krátkou pasáž zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, která stanovuje některé podmínky přepisu. Návrh je dostupný na webu ÚS.

Ústavní soud (ÚS) by mohl ulehčit situaci lidem, kteří prodali auto, ale nový majitel s nimi nespolupracuje na přepisu. Dosavadní vlastníci tak zůstávají zapsaní v registru silničních vozidel. Krajský soud v Plzni navrhl zrušit krátkou pasáž zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, která stanovuje některé podmínky přepisu. 

Na stranu vězně, kterého předloni v říjnu údajně zbili příslušníci Vězeňské služby ČR, se postavil Ústavní soud (ÚS). Senát v čele se soudcem zpravodajem Pavlem Šámalem rozhodl, že Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) se při prověřování případu dopustila porušení práva na účinné vyšetřování.

Okresní soud v Chrudimi navrhl ústavním soudcům, aby zrušili část trestního zákoníku, podstatnou pro kriminalizaci uživatelského pěstování konopí a přechovávání marihuany. Konkrétně jde o slovní spojení "větší než malé". Zákoník formulaci opakovaně používá pro bližší určení množství, za které hrozí trest. Podle chrudimského soudu to ale nestačí, lidé totiž podle současné praxe nemohou kvůli její složitosti mít tušení, jak závažného trestného činu se dopouští.

Okresní soud v Chrudimi navrhl ústavním soudcům, aby zrušili část trestního zákoníku, podstatnou pro kriminalizaci uživatelského pěstování konopí a přechovávání marihuany. Konkrétně jde o slovní spojení "větší než malé". Zákoník formulaci opakovaně používá pro bližší určení množství, za které hrozí trest. Podle chrudimského soudu to ale nestačí.

Stejnopohlavní pár, trvale žijící v USA, žádá tuzemské soudy o uznání rozhodnutí soudu státu New Jersey, kterým bylo rozhodnuto o osvojení dvou nezletilých dětí. Jeden z partnerů je český občan, druhý je z Trinidadu a Tobaga. Aby jim mohl Krajský soud v Praze vyhovět, žádá předsedkyně senátu Martina Kasíková Ústavní soud o zrušení části zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém. Zpravodajem ve věci sp. zn. Pl. ÚS 6/20 je soudce Pavel Šámal.

Za velké překvapení lze označit květnové jmenování Petra Angyalossyho (56) do čela Nejvyššího soudu. Ani on sám podle svých slov doteď nezná důvody, které k tomu prezidenta Miloše Zemana vedly. Volba ho sice mile překvapila, ale nyní už je v plném zápřahu. Mimo jiné řeší, jak postupovat v případě hrozících žalob na náhrady škod způsobené podnikatelům v době koronavirové krize.

Ústavní soudce David Uhlíř bude plnit rodičovské povinnosti a na nějakou dobu omezí své působení v justici. „Budu si brát dvouměsíční neplacené volno a na tuto dobu mi bude pozastaven nápad,“ sdělil Uhlíř České justici s tím, že podobný „výpadek“ není nijak zvlášť neobvyklý a v minulosti se ústavních soudců týkal například ze zdravotních důvodů.

Ve funkci je nový předseda Nejvyššího soudu (NS) Petr Angyalossy jen krátce, a už musí odrážet útoky, které se týkají jeho jmenování. Prezident Miloš Zeman totiž svým výběrem předsedy NS překvapil. Angyalossy důrazně odmítl, že by za jeho jmenováním byly nějaké nekalosti, a zdůraznil, že vše se uskutečnilo podle zákona.

I den po svém jmenování předsedou přijel do práce na Nejvyšší soud (NS) na svém Harley. A dobře si ho prohlédněte, protože to byl třeba právě on, kdo vás v devadesátých letech vezl autobusem na nějakou z dovolených po Evropě. Nový předseda Petr Angyalossy totiž při studiích práv v Brně pracoval jako dělník na železnici, hasič nebo řidič mezinárodního dálkového autobusu. „Pro mě je justice životním posláním, žiji pro ni, dýchám, jsem ochoten pro ni pracovat 24 hodin denně,“ říká o sobě nový předseda Petr Angyalossy.

S příchodem právníků – akademiků z jiných profesí na Nejvyšší soud počítá nový předseda Petr Angyalossy jen ve výjimečných případech. Preferovat bude kariérní soudce. „Pokud by se jednalo o osobu, která je enormně erudovaná, tak to není vyloučené,“ řekl Angyalossy na své první tiskové konferenci v roli předsedy na Nejvyšším soudu.

Petr Angyalossy se stal novým předsedou Nejvyššího soudu ve středu, dosud na něm působil na postu šéfa senátu trestního kolegia.

Soudcovská unie (SU) kritizuje, že prezident Miloš Zeman nesdělil, mezi jakými kandidáty a podle jakých kritérií vybíral nového předsedu Nejvyššího soudu (NS). Jmenování Petra Angyalossyho unie respektuje, sdělila dnes na dotaz ČTK prezidentka profesního sdružení Daniela Zemanová. Unie státních zástupců uvedla, že věří, že soud se ani pod novým vedením nenechá ovlivňovat politickými tlaky.

Petr Angyalossy ve funkci vystřídal dosavadního šéfa soudu Pavla Šámala.

Funkce se uvolnila letos v únoru, kdy se dosavadní šéf soudu Pavel Šámal stal ústavním soudcem.

Nového předsedu Nejvyššího soudu jmenuje prezident Miloš Zeman ve středu odpoledne.

Způsob, jakým prezident Miloš Zeman vybírá nového předsedu Nejvyššího soudu (NS), není podle šéfky Soudcovské unie Daniely Zemanové transparentní ani důvěryhodný. Zemanová dnešním Lidovým novinám řekla, že veřejnost nezná prezidentovy kroky ani kandidáty, o nichž uvažuje. Funkce předsedy NS je volná tři měsíce poté, kdy jeho dosavadní šéf Pavel Šámal v únoru nastoupil k Ústavnímu soudu.

Ústavní soud se musel podněty týkajícími se nouzového stavu v uplynulých týdnech intenzivně zabývat, obdržel jich celkově deset.

Ústavní soud odmítl stížnost směřující proti usnesení vlády o vyhlášení nouzového stavu a proti omezení pohybu v Česku. Věcně se jí nezabýval. Neuspěla ani stížnost proti rozhodnutí, které omezilo konání zastupitelstev. V souvislosti s opatřeními proti šíření koronaviru obdržel soud celkem 11 podnětů, jeden vzal pisatel zpět, dva jsou po dnešku odmítnuté, zbývá ještě osm.

Při schůzkách se soudci se snaží do této instituce prosadit právníka Koudelku blízkého prezidentu Zemanovi.

Ústavní soud (ÚS) už kvůli vládním opatřením proti šíření koronaviru zahájil nejméně deset řízení, zabývá se vyhlášením nouzového stavu, uzavřením škol, omezením pohybu v rámci Česka i zákazem přeshraničního cestování. Zatím ukončil jedno řízení, a to kvůli zpětvzetí návrhu, zjistila ČTK z přehledu takzvaných plenárních věcí na webu ÚS. O všech stížnostech na vládní opatření musí rozhodnout plénum, tedy sbor 15 soudců.

Ústavní soud (ÚS) už kvůli vládním opatřením proti šíření koronaviru zahájil nejméně deset řízení, zabývá se vyhlášením nouzového stavu, uzavřením škol, omezením pohybu v rámci Česka i zákazem přeshraničního cestování. Zatím ukončil jedno řízení, a to kvůli zpětvzetí návrhu. O všech stížnostech na vládní opatření musí rozhodnout plénum, tedy sbor 15 soudců.

Ústavní soud (ÚS) bude příští týden v úterý v plénu rozhodovat o dvou ústavních stížnostech, v nichž jsou napadána rozhodnutí vlády a ministerstev v souvislosti s pandemií koronaviru. Zpravodaji stížností jsou soudci Jaromír Jirsa a Pavel Šámal. Podle informací České justice navrhuje soudce Jirsa ústavní stížnost odmítnout.

Expert na trestní právo Šámal má u Ústavního soudu obsadit místo po Janu Musilovi.

Senátoři ve středu podle očekávání schválili nominaci Pavla Šámala na post ústavního soudce. V tajném hlasování pro něj bylo 61 senátorů. Stávajícího předsedu Nejvyššího soudu (NS) nominoval prezident Miloš Zeman.

Adept na šéfa Nejvyššího soudu Robert Fremr soudil válečné zločince v soudu pro Rwandu i v Haagu.

V úterý se představí senátnímu výboru kandidát na ústavního soudce, dosavadní šéf Nejvyššího soudu Pavel Šámal.

Předseda Krajského soudu v Ústí nad Labem, jemuž se podařilo snížit počet rozpracovaných případů na třetinu, se ujal funkce na Vrchním soudu v Praze.

Aby se ústavním soudcem stal, musí ho ještě schválit Senát.

V justici se chystá další personální obměna. Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal (66) dostal nabídku z Hradu, aby kandidoval do Ústavního soudu. Vzal si čtrnáct dní na rozmyšlenou, neboť v čele NS by měl před sebou ještě pět let. Navíc prezidentští nominanti to mají v Senátu stále těžší. Minule jeho sítem neprošel profesor ústavního práva a prorektor UK Aleš Gerloch.

Od Miloše Zemana je sázka na šéfa Nejvyššího soudu chytrá volba.

Toto psal tisk před třiceti lety.

Porevoluční svoboda se promítla i do českého soudnictví. Jak se za třicet let posunula česká justice a v čem jsou stále ještě nedostatky, popsal Seznamu předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal.

Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal udělil výtku pražskému soudci Jiřímu Lněničkovi, a to za výroky v souvislosti s případem Lukáše Nečesaného. Lněnička v soudní síni poté, co soud zprostil Nečesaného obžaloby, hovořil o "špatném rozhodnutí". O výtce v pondělí informoval Spolek Šalamoun, informaci potvrdil mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček.