Pavlov

Postarali se o naprostou sportovní senzaci. Žáci malé základní školy v Pavlově podstoupili v rámci florbalového turnaje ČEPS Cup nerovný souboj s velikány typu Jihlava, Pelhřimov, Třebíč…, a světe div se, jejich cesta neskončila v okresním, ani krajském kole. Aktuálně se připravují na celorepublikové finále, které by se mělo konat v dubnu v Praze! „Nemáme ´profi´ hráče a trénujeme na parketách místního kulturáku,“ prozradil ředitel školy a kouč v jedné osobě Dominik Habermann. „Kluci se před krajským kolem ptali, co by se stalo, kdyby i tady postoupili. Odpověděl jsem, že by to byl zázrak. Ale já rád věřím na zázraky,“ dodal s úsměvem. Nabízí se přirovnání k filmovému hitu Sedm statečných. Přesně tolik má pavlovský tým členů (a celá škola 30 dětí). Místo koltů se ohánějí florbalovými holemi a jde jim to náramně. Na okresním prosincovém kole v Jihlavě deklasovali ve skupině Kněžice (9:0), Batelov (11:1) i Dobronín (8:0). Jenomže to samo o sobě nestačilo… Aby pavlovský outsider dostal lístek do krajského kola, musel ve finále porazit jednoho z jihlavských favoritů, konkrétně školu Otokara Březiny. „Hmm, to nemá smysl, to nepostoupíme,“ citoval Habermann prvotní reakci svých svěřenců. Po třech minutách svítilo na tabuli skóre 3:0 pro Pavlov. Oddechový čas byl soupeři málo platný, kanonáda pokračovala. Konečný výsledek: 8:2. „Máte v týmu florbalisty, že?“ tázal se kouč „Březinky“ svého protějšku. Po odpovědi, že je přehráli nadšenci z kulturáku, nechápavě kroutil hlavou… Jestliže na okrese byl Pavlov považován za outsidera, do krajského lednového kola – opět v Jihlavě – vstupoval jako úplný trpaslík. Úvodní porážka se superfavorizovaným Pelhřimovem (2:4) to potvrdila. Po utkání dostalo sedm statečných dresy s čísly a jmenovkami (slíbená odměna za okresní kolo) a Dominik Habermann jim připomenul příběh české hokejové „dvacítky“, která nezvládla vstup do světového šampionátu, přesto bojovala v turnaji do poslední minuty a dokráčela ke stříbru. „Nevím, jestli si na to kluci vzpomněli, ale další zápas proti Bystřici nad Pernštejnem (5:4) rozhodli v poslední minutě. Od toho momentu jim narostla křídla a splnili moje přání alespoň jednou vyhrát,“ líčil Habermann. Po triumfech nad Třebíčí (11:3) a Moravskými Budějovicemi (6:1) pavlovský ředitel opět vysvětloval, tentokrát arbitrům, že nikdo z týmu nehraje florbal závodně a kluci trénují na parketách… Zbývalo odehrát dvě poslední utkání krajského kola a postupová matematika hovořila jasně. Pavlov potřeboval, aby neporažený Pelhřimov klopýtl s Bystřicí nad Pernštejnem. Nemyslitelné se stalo realitou. Po heroickém výkonu brankáře i hráčů v poli Bystřice „urvala“ remízu (2:2). Pelhřimov bujaře oslavoval, jenomže se přepočítal. Při předzápasovém pohledu na tabulku bylo jasné, že bod bude stačit k postupu jenom v případě, že následně Pavlov podlehne Golčovu Jeníkovu, k čemuž nedošlo (7:0). „Kluci to netušili. O to větší bylo překvapení v jejich očích při závěrečném vyhlášení. Dokázali to, postoupili do republikového finále, stal se zázrak!“

K dramaticky vypadající nehodě došlo v úterý po třetí hodině odpoledne mezi Pavlovem a Opatovicemi na Havlíčkobrodsku. Řidič audi nezvládl svůj vůz a jak se později ukázalo, byl opilý.

Stanice Pavlov na Havlíčkobrodsku v minulém roce přijala skoro 1740 zraněných nebo vysílených zvířat nalezených na Vysočině. Ze dvou třetin to byli ptáci, mezi nimi například i kriticky ohrožení orli mořští a orel křiklavý. Mezi ostatními druhy se ve stanici objevují nejčastěji ježci, netopýři a zajíci. V porovnání s rokem 2024 se počet zvířat, o která se stanice postarala, zvýšil o stovku. Vyplývá to z údajů, které dnes ČTK poskytl ředitel stanice Zbyšek Karafiát.

Stanice Pavlov na Havlíčkobrodsku v minulém roce přijala skoro 1740 zraněných nebo vysílených zvířat nalezených na Vysočině. Ze dvou třetin to byli ptáci, mezi nimi například i kriticky ohrožení orli mořští a orel křiklavý. Mezi ostatními druhy se ve stanici objevují nejčastěji ježci, netopýři a zajíci. V porovnání s rokem 2024 se počet zvířat, o která se stanice postarala, zvýšil o stovku. Vyplývá to z údajů, které poskytl ředitel stanice Zbyšek Karafiát. Loňský nárůst počtu zvířat byl nižší než předloni, kdy jich stanice převzala o čtvrtinu víc. Hodně ptáků a ježků tehdy přibylo kvůli zářijovým dešťům se záplavami. Minulý rok tak velké výkyvy počasí nebyly, přesto počet přijatých zvířat znovu stoupl. „Přisuzujeme to tomu, že o nás lidé více vědí,“ řekl ředitel. Stanice dostává ptačí mláďata vypadlá z hnízd nebo ze zničených hnízd, zvířata zraněná třeba po srážkách s auty, nárazech do prosklených ploch, zásahu elektřinou či po střetech s jinými živočichy. Nejvíc se jich loni do Pavlova dostalo z Jihlavy a jejího okolí, následovala území obcí s rozšířenou působností Havlíčkův Brod a Třebíč. Z Jihlavy dostává stanice často ježky, netopýry, poštolky a rorýse. Ptákům teď v zimě pomohla nedávná obleva, mohou znovu lovit třeba hraboše na polích. Předtím už stanice začala dostávat vyhladovělé ptáky - volavky popelavé, poštolky a káňata. „Tím, že teď sníh částečně roztál, příjem vyhladovělých ptáků zase ustal,“ řekl Karafiát. Vyléčená zvířata ochránci vypouštějí, ta s trvalým handicapem musejí zůstat ve stanici nebo v jiných chovných zařízeních. „Hodně spolupracujeme se zoologickými zahradami,“ řekl Karafiát. Třeba poranění pěvci, kteří už se nemohou vrátit do volné přírody, se dostávají do expozice plzeňské zoo. Mezi zvířaty, která se vloni povedlo zachránit a zůstanou v Pavlově natrvalo, je vzácný orel křiklavý. „Na Vysočině nevíme o žádném hnízdění,“ uvedl ředitel. Orla srazilo auto, pak zůstal nějakou dobu u cesty. Byl vyhladovělý a vyhublý. „Bohužel měl starou zlomeninu křídla, kde už to nešlo spravit, takže o to křídlo přišel,“ řekl Karafiát. Pracovníci stanice se starali také o orly mořské. Jeden dostal vysílačku. „Podíval se i do Polska, vrátil se nazpátek a od podzimu se pohybuje na Třeboňsku,“ přiblížil jeho pohyb. Stanice je v Pavlově od roku 1989. Letos v září bude mít nové léčebné zařízení se 16 voliérami, jehož stavba začala vloni. Modernizace stanice bude stát zhruba 23 milionů korun. Návštěvníky stavební práce neomezují. Včetně výukových programů vloni stanicí prošlo přibližně 7000 lidí. Na praxi nebo na zkušenou tam jezdí i studenti vysokých škol. Stanice zaměstnává 40 lidí, téměř všichni mají nějaké zdravotní omezení a pracují na částečný úvazek.