Petr Fischer

Myslel na lidi, ale když o ně opravdu šlo, rychle na ně zapomněl. Tak by se dalo stručně popsat chování ministra kultury Oty Klempíře. Naposledy se tak stalo při přípravě nové Státní kulturní politiky 2026–2030, kterou musel, tvrdí ministr, po svém předchůdci nechat nutně přepsat, protože dokument se neslučuje s tím, co si myslí dnešní ministr a celá vláda.

Neshody mezi vládou a prezidentem se dál prohlubují. Proč Andrej Babiš odmítá společné schůzky nejvyšších ústavních činitelů? Jak velkou zátěží jsou spory pro fungování státu i vystupování Česka v zahraničí? Zeptáme se v úvodní debatě tří novinářů.Linda Nosková má své jméno na tabuli vítězek nejslavnějšího tenisového turnaje. Na trávě ve Wimbledonu porazila v dramatickém finále krajanku Karolínu Muchovou. Co stojí za úspěchy českého ženského tenisu? A jak se u nás vychovávají budoucí tenisové hvězdy? Zeptáme se okolo deváté. Dětství v chudobě a nejistotě, ale i obklopena tvůrčími lidmi. Spisovatelka Marie Zelbová ve své knize Táňa Praha 3 Žižkov otevřeně vypráví o dospívání v bytě matky, kde se odehrávala část příběhu pražského undergroundu. Rozhovor s autorkou nabídneme v závěru pořadu.

zprávy. Napětí uvnitř vlády, změna stylu premiéra Andreje Babiše i proměna politické kultury - znamená toto všechno dohromady běžné opotřebení moci, nebo přechod do nové politické éry? Jsou dnes pro Andreje Babiše složitější partner Motoristé, nebo SPD? A mají členové koalice při hektickém zavádění změn jasno, proč to dělají a co od toho chtějí? Moderuje Barbora Tachecí.

"Snadnost, s níž je ve společnosti přijímán nový radikální slovník politické rozpravy, svědčí o hlubší než programové identifikaci s AfD", říká filozof a znalec německých poměrů. Jaký signál vyslala do Česka víkendová konference AfD, kde delegáti tleskali exprezidentovi Václavu Klausovi za jeho varování před démonizací této krajně pravicové strany? Dokáže současný sanitární kordon udržet AfD v politické izolaci? A co hrozí Německu a co Evropě, pokud ne? Moderuje Barbora Tachecí.

Alternativa pro Německo, označovaná za extrémně pravicové hnutí, vede v průzkumech volebních preferencí už o devět procent. Vládní Unie CDU/CSU se dostala na 20 procent, Alternativa je o bod pod hranicí 30 procent. AfD se pomalu dostává do pozice subjektu, bez něhož nebude možné v Německu sestavit vládu, přestože ji z tradičních stran nikdo ve vládě nechce.

Česká národní banka poprvé téměř po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. Důvodem je hrozba vyšší inflace.***Levné zásilky ze zahraničí končí. Od července balíčky z třetích zemí zdraží nové evropské clo.***Od jedné provozovny s čerstvými šťávami z ovoce a zeleniny po síť desítek poboček s ročním obratem přesahujícím miliardu korun. Rozhovor se zakladatelem UGO Markem Farníkem nabídneme na závěr.

Schůzka, kterou vyhlížel celý svět, se odkládá. Zástupci Bílého domu měli ve Švýcarsku domlouvat podmínky dlouhodobého míru s Íránci. Jak křehké je příměří? A jak pevné jsou vztahy Spojených států s Evropou? Otázky pro poslance Radka Kotena z SPD a europoslance Tomáše Zdechovského z KDU-ČSL.Pražský lídr ANO a kandidát na primátora Ondřej Prokop vysvětloval své majetkové poměry. Novináři popsali nesrovnalosti týkající se jeho bytů. Přijde do studia - a proti němu usedne radní z Pirátské strany Adam Zábranský.Politické dění - a nejen to pražské - probereme následně s komentátory Petrem Fischerem a Martinem Komárkem. Co přinesl týden? Proč se spekuluje o konci některých ministrů ve vládě?Festival Metronome ovládl Letňany. Bude podobně úspěšný jako Rock for People? Máme vrcholy koncertní sezóny za sebou, nebo o prázdninách vystoupí další hvězdy? Čím publikum ohromila Ewa Farna? Zeptáme se Honzy Vedrala z Headlineru.https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/226411000370619/

Stojíme na straně Ukrajiny, ale nebudeme se do ničeho moc zapojovat, sliboval premiér Andrej Babiš (ANO) při svém návratu do vlády. Předseda vlády nakonec souhlasil i s pokračováním muniční iniciativy, i když Česko ji pouze provozuje, ale nefinancuje, což nakonec vedlo k odchodu poloviny zemí z této dohody. Vládní koalice se snaží zdůrazňovat, že je pro mírová jednání, proto také podporovala americkou snahu o dohodu s Ruskem.

Na rozdíl od právníků v ekonomii neplatí, že co ekonom, to jiný názor. I většina českých ekonomických odborníků se shodne na číslech a na principech hospodářského dění, a nakonec dokážou i říct, co může české společnosti pomoct a posunout ji dál.

Většina zaměstnanců podala výpověď, ředitel Tomáš Sedláček je kritizován kvůli způsobu vedení instituce a odešli také někteří členové správní rady i významní podporovatelé. Co má vlastně Knihovna VH být? Jak pečovat o Havlův odkaz? Saša Michailidis se ptá Jana Macháčka a Petra Fischera.

Po 75 letech v Bavorsku se Sudetoněmecký sjezd poprvé konal v Brně. Místo historického průlomu ale česká politika rozpoutala staré známé divadlo plné strašení, válečných vzpomínek a hledání nepřítele. Proč se téma Sudetských Němců vrací do volebních kampaní? Hosté Bez obalu - profesor Igor Lukeš z Bostonské univerzity, publicista a filosof Petr Fischer a podcaster Petros Michopulos - rozebírají český vztah k poválečné minulosti, Benešovým dekretům, odsunu Němců i politice strachu, která pro část společnosti ani osmdesát let po válce neztratila svou mobilizační sílu.

Knihovna Václava Havla řeší existenční potíže. Opouští ji největší sponzor Zdeněk Bakala, který knihovnu podporoval dvě dekády, a svůj záměr skončit oznámilo také všech 17 zaměstnanců knihovny. Nesouhlasí s vedením organizace, kterého se před rokem ujal ekonom a filozof Tomáš Sedláček. O co se spory vedou? Má Havlův život a dílo stále sílu promlouvat k dnešní společnosti? A jak se pečuje o odkaz velkých státníků jinde? Hosté: Barbora Doubravová - redaktorka Seznam Zpráv Petr Fischer - šéfredaktor časopisu Přítomnost, novinář a filozof Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz Hlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku.

Když byl německý kancléř Friedrich Merz nedávno obviněn Amnesty International, že se podvoluje moci silných států, jako je USA nebo Izrael, a málo brání univerzální hodnoty, na nichž stojí poválečný systém, znělo to až přehnaně ostře. Zvlášť když v kritice zaznělo slovo „appeasement“, které sehrálo tak neblahou roli před vypuknutím druhé světové války.

Andrej Babiš (ANO) má dobrý marketing a snadno trefuje slabá místa soupeřů. Nejnověji se mu to daří s označením prezidenta Petra Pavla lídrem opozice. Není to sice fakticky pravda, ale koho dnes zajímají fakta. Obraz funguje, dobře se pamatuje, a ještě oslabuje hlavu státu jako součást výkonné moci, kterou je z politické logiky potom nutné korigovat.

Česká vláda už nějakou chvíli určuje maximální ceny nafty a benzinu. Zatímco před týdnem se mluvilo o tom, že politickou reakci netřeba uspěchat, dnes vicepremiér Karel Havlíček (ANO) vysvětluje, že reakce vlády už byla nutná, jakkoli jde o zasahování do tržního mechanismu, který ANO a zbytek vlády považují za hlavní ekonomický princip.

Velká debata politiků: Věra Kovářová z hnutí STAN, Radek Vondráček z ANO, Igor Červený z Motoristů, Jiří Pospíšil z TOP 09, Martin Šmída za Piráty a hnutí SPD vyslalo Jindřicha Rajchla.Navážeme rozhovorem s komentátory: Petr Fischer z Týdeníku Euro a Martin Zvěřina (Lidovky.cz)https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/225411000371112/

Ačkoli se vznikající vládní koalice Andreje Babiše v mnoha svých větvích vyjadřuje negativně vůči odkazům na „vyprázdněnou, rádoby havlovskou zahraničí politiku odcházející Fialovy vlády“, v jedné věci ji havlovské pojetí diplomacie vyhovuje.

Spolu a ANO jsou na první pohled jako olej a voda, nespojí se v jedno, a budou se odlišovat, i kdyby si náhodou v něčem rozuměli. A propos: mohou si v něčem tito dva političtí soupeři, sebe navzájem inscenující jako nepřátele, vůbec v něčem porozumět?

Když na počátku nové války v Gaze, kterou před dvěma lety spustilo vraždění izraelského civilního obyvatelstva bojovníky Hamásu, stála ČR silně na straně Izraele, který má plné právo na reakci a obranu své bezpečnosti, bylo to pochopitelné.

Německo, Francie a Británie tlačí na izraelskou vládu, aby konečně zabránila humanitární katastrofě v Gaze. Němci zavádějí letecký humanitární most ve spolupráci s Jordánci, Britové a Francouzi vyhrožují uznáním palestinského státu. O neúnosném pohledu na hladomor v Gaze mluví i Donald Trump, který doposud šéfa izraelské vlády nekritizoval. Česko ústy ministra zahraničí Lipavského vyjadřuje podporu zemi, která se brání islamistickému teroru.