Petr Fischer

Vládě Petra Fialy věří už jen čtvrtina voličů, klesají i preference jednotlivých koaličních stran, kterým dnes k většině v Parlamentu chybí nějakých deset až 12 mandátů. Není tedy divu, že se vládní politické strany snaží udělat maximum pro to, aby tomu tak nebylo. A občas dost kontraproduktivně.

Do parlamentu se vrátil tradiční český boj o rodičovskou. Opozice a vláda, ať vlevo nebo více vpravo, se v něm obvykle nepřou o to, zda zvyšovat rodičovský příspěvek nebo ho koncipovat jinak, protože změnu si žádá celá rodinná politika. Spor je obvykle jen v tom, o kolik příspěvek zvýšit.

Ať chceme, nebo ne, západní svět obchází strašidlo anomie čili neřádu. Moderní společnosti se fragmentarizují do stále menších celků, které téměř nelze udržet pohromadě, každý by chtěl řídit svět dle svých pravidel, stále méně přitom ctíme pravidla druhých, natožpak pravidla společná, která dávají společnostem řád.

Hic Rhodus, hic salta, chtělo by se říct při pohledu na hořící řecký ostrov Rhodos, z něhož prchají nejen turisté z celé Evropy, ale i místní obyvatelé, kteří přišli v plamenech o bydlení a o obživu. Populární věta, patřící dříve k výbavě absolventů gymnaziálních hodin latiny, pochází z Ezopovy bajky, v níž se doporučuje, aby lidé místo chvástání, co by kdy byly schopni všechno udělat, raději jednali tady a teď a hned.

Kromě potlesku zní z ochozů kurtů tenisového All England Clubu v letošním ročníku Wimbledonu i bučení a nesouhlas. Mohou za to komplikované vztahy mezi ukrajinskými a ruskými sportovci. Například ukrajinská tenistka Elina Svitolinová, čerstvá wimbledonská semifinalistka, si dlouhodobě odmítá podat ruku právě se svými protihráčkami z Běloruska a Ruska. Panuje ještě na sportovištích pravidlo fair play?     Hosté: Jaroslav Plašil [https://twitter.com/JaroslavPlasil] - sportovní reportér Radiožurnálu se zaměřením na tenis, Petr Fischer [https://twitter.com/petrfischer3] - filosof, publicista a analytik týdeníku Euro Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy [https://www.seznamzpravy.cz/clanek/233815]. Sledujte nás na sociálních sítích Twitter [https://twitter.com/zaminutusest] a Instagram [https://www.instagram.com/zaminutusest/]. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz [zaminutusest@sz.cz]

Dalo se to čekat, ale nikdo nevěřil, že se to stane. Protestní strana Alternativa pro Německo (AfD), která už skoro deset let sbírá hlasy lidí nespokojených se současnou podobou německé demokracie, se v průzkumech dostala naroveň tradičně nejsilnějších německých stran. Opoziční CDU má sice ještě náskok několika procent, AfD se ale srovnala s 19 procenty vládní SPD kancléře Olafa Scholze a je momentálně třetí nejmocnější silou v Německu.

„Vstanou noví řemeslníci.“ Knižní daňová nula nezakryje tu kulturní. Krize jako šance? Ne automaticky. Joe Biden a americký tisk. Antisemitismus v Rusku znovu zvedá hlavu. Glosa: Prší, prší, prší.

Nový český prezident Petr Pavel projevoval svou nelásku vůči Visegrádské čtyřce už před svým vstupem do úřadu. Na své první cestě do zahraničí, na Slovensku, ji vyjádřil naplno, když označil za pochybné, aby V4 fungovala jako politický vehikl, když jsou v ní tak problematické země jako Maďarsko, které nadbíhá Putinovi a zneužívá unijní pravidla.

Obstrukce patří k demokracii odedávna. I k té české, která se odvolává na tradici první republiky, kdy se obstruovalo často a radostně. Není to nic cizorodého, nic nad čím bychom se měli rozčilovat či pohoršovat.

„Tohle snad ani za Klause nebylo,“ komentovala současnou inflaci paní v supermarketu, lomící rukama nad rostoucími cenami potravin. Ano, Česko má další smutný rekord, druhou nejhorší inflaci ve svých krátkých novodobých dějinách. Před 30 lety, kdy růst cen vyskočil na 20 procent, tedy pětinu za rok, byla ale ekonomika v transformaci a výkyvy nové cenotvorby se daly očekávat.

Komentář Petra Fischera. Andrej Babiš byl trestněprávně očištěn. Morální a politická vina patří k jiným soudům.

Každá čtvrtá domácnost má nárok na příspěvky na bydlení od státu, zjistila společnost PAQ Research, pracující s Českým rozhlasem na projektu Česko 2022 Život k nezaplacení. Není to příjemné zjištění, ještě horší je ale to, že dávky od státu čerpají jen 4 procenta domácností.

To, že Česko je v ekonomické krizi, ví dnes každé malé dítě. Étos špatných časů nelze v médiích přeslechnout. Je to tak mimořádně emocionální záležitost, že ji média prostě nemohou pustit, přičemž více než kdykoliv jinde platí, že krize je fenomén sebe-potvrzující. Jinak řečeno: když budeme chtít, aby krize byla, bude, i kdyby realita byla jiná.

Vládní pětikoalice sice nevybrala svého prezidentského kandidáta, třem jménům, které mají šanci na druhé kolo, ale dala svou obecnou podporu. Zdálo se zprvu, že to pro Petra Pavla, Danuši Nerudovou a senátora Pavla Fischera bylo vítané vyzdvižení z řady, praktické souvislosti probíhající kampaně, ve které se bojuje o každý hlas, ale ukazují, že jde spíše o politickou zátěž.

Už jedenáctým rokem chybí při připomínce 17. listopadu 1989 Václav Havel, muž, kterého revoluční doba jako lídra vynesla na post prezidenta. „Havel strašně chybí,“ čtu každou chvíli na sociálních sítích stesky lidí, kteří se nemohou dívat na současnou tristní situaci české aktuální politiky a společnosti vůbec. V čem Havel tak chybí? Po čem se tolika lidem – starším, ale i těm mladším – vlastně stýská?

Polsko je zatím z pohledu jaderné energetiky bílým místem na mapě. V roce 1982 sice polští komunisté začali v Zarnowci nedaleko pobřeží Baltického moře stavět atomovou elektrárnu. Ale po sedmi letech byla vzhledem k tehdejšímu téměř státnímu bankrotu Polska stavba zastavena.

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.

S jakou domácí a unijní agendou se ujímá vlády nový italský kabinet v čele s premiérkou Giorgiou Meloniovou? Mohly by nové kauzy na brněnském magistrátu dát podnět ke zpřísnění legislativních a jiných protikorupčních pojistek? Nakolik letošní sjezd čínských komunistů upevnil mocenskou pozici Si Ťin-pchinga?

„Nebyl to dvojník?“ – dělali si někteří lidé na sociálních sítích legraci po vystoupení německého kancléře Olafa Scholze v Bundestagu. Šéf německé vlády, dlouhodobě kritizovaný za laxní přístup k vojenské pomoci Ukrajině, totiž vystoupil s rázným projevem, v němž slíbil vycvičit pět tisíc ukrajinských vojáků, dodat těžké zbraně a pomoci Ukrajině v protiletecké obraně země.

Mediální orgie kolem neformálního summitu evropských lídrů v Praze vytvořily dojem, že Pražský hrad zažil nějakou obrovskou přelomovou událost, v jejímž centru stojí česká politika. Podobně to vypadalo po první pražské návštěvě Baracka Obamy, na níž americký prezident přišel s nápadem na další jaderné odzbrojení, stejně opulentně vypadala následná pražská schůzka Medvěděv Obama, kterou moderoval prezident Václav Klaus.

Analýza Lucie Stuchlíkové a Martiny Machové: Povolební obcházení vítězů, jímž strašil Andrej Babiš, se odehrálo jen v několika velkých městech. Zato vzniká řada koalic, které voliči mohou vnímat jako podvod jiného druhu - ANO se spojuje s některou z vládních stran.

Článek Filipa Harzera. Šéf polské vládnoucí strany rok před volbami vyostřuje protiněmeckou rétoriku. Německá ministryně si při návštěvě Varšavy znovu vyslechla polskou žádost na válečné reparace. Berlín se drží taktiky ustát věc mlčením.

Komentář Petra Fischera. „Jako čerstvý, ale v principu vlastně dávný podporovatel SPD se opět blíží k davu, který jeho NE rozumí. I on říká Ne, Ne, Ne na všechno nové, co přichází do světa, na všechno, co nás nutí měnit se a proměňovat i společnost.“

Ze soudu s bývalým premiérem Andrejem Babišem se stala mediální show, která svou senzačně vytvořenou spektakularitou přitahuje i diváky, kteří se obvykle na politické dění nedívají. Je to dramatický příběh střetu dvou mocí, justiční a politické.

Krátce po sobě zmizely ze světa dvě globální ikony, které určovaly podobu minulého 20. století. Poslední sovětský lídr, Michail Gorbačov, uvolnil napětí mezi Západem a Východem a nakonec pustil svobodu i do prostoru, kam už na věčné časy neměla patřit. Ale co britská královna Alžběta II., ona druhá osobnost, o níž je tu řeč? Čím se do dějin světa zapsala tato dáma, respektovaná a dnes i upřímně oplakávaná po celém světě?

„Nikde to není tak špatné, jako u nás,“ stěžoval si starší pán v metru na to, že vláda Petra Fialy není schopna lidem pomoct s vysokými cenami energií, potravin, vlastně všeho. „To v Německu by se to nemohlo stát,“ dodal s povzdychem. Chtěl bych neznámého pána uklidnit, že i v Německu se během této krize dějí podivné věci.

Když před dvaceti lety zemřel umělec Jiří Kolář, nestačila si toho česká společnost ani všimnout. Republikou se valily povodňové vlny a v dobách takových tisíciletých katastrof není na umění čas. Jiří Kolář, světově známý výtvarník, básník, překladatel, ale s takovým časem vždy počítal.

Útok na Salmana Rushdieho – proč k němu došlo? Jak nenahrávat Andreji Babišovi? A na Ukrajinu míří íránské drony. To jsou náměty nedělního vydání Názorů a argumentů, které moderuje Petr Schwarz.

Petr Fischer: Je třeba vyhodit Schrödera; Ondřej Houska: Sankce na ruské energetické suroviny jsou důležité, ale nikoli osudové; Jan Vávra: Nastal čas na přijetí eura?; Zuzana Válková: Lekce z nesnášenlivosti pro lepší lidi.