Plandry

V Jihlavě se dá pěšky dojít ledaskam. Na severní Točnu, na Slunce nebo až do Ráje. Méně známé je na východ od města nedaleko ležící „Holandsko“. Tato oblast v údolí řeky Jihlavy pod Plandry nese na starých mapách název Hollenderey, případně česky Majárna. Jak tento název vznikl? V historickém kontextu (zejména v Prusku a Polsku) se tímto termínem označovaly osady nebo hospodářské dvory založené podle tzv. holandského práva. Tyto komunity (často tvořené německými nebo holandskými kolonisty) se specializovaly na vysoušení bažin a chov dobytka. Označení Majárna (někdy také psáno jako Majerka nebo Majírna) je zase přímý český lidový přepis německého slova Meierei (nebo Mayerhof), česky poplužní dvůr. Název zde pravděpodobně označoval zkultivované pastviny v říční nivě, kde se obvykle podobné „Hollenderey“ zakládaly kvůli dostatku vody a kvalitní píci, s přináležejícím hospodářským zázemím (stáje, mlékárny a seníky), nikoliv samostatný dvůr v polích nad údolím Původní Lipový dvůr (Plattenhof) patřil v 17. století rodině Jana Brandla na Plattenhofu, podle nějž se později nazýval Brandlhof. Jeho půdorys se nám dodnes částečně zachoval v podobě dnešního kulturního domu, od kterého vede „do Holandska“ žlutá turistická značka. Před vstupem narazíme na mohutný kamenný sloup, který nás přivede k náznakům cestiček, a připomene nám tak další část místní historie, spojenou tentokrát se zdejším, o sto let mladším a dnes neexistujícím, zámkem. Jeho pozdější majitel, c.k.komoří Emanuel František, svobodný pán Schirndinger ze Schirndingu (1782 ÷1833) nechal k zámku přistavět empírovou oranžérii a patrně i zřídit mimo parku u zámku také tento přírodní park na jižní stráni nad řekou Jihlavou. Slunný park v podobě spleti cestiček vysypaných pískem lemovaných skupinami stromů končil u velkého rybníka u řeky a zabíral stráň až k Brandlovu mlýnu. Od něho vede cesta se zbytkem původní aleje zpět k zámecké sýpce, jedinému objektu, který samotný zámek přežil. V době 1. republiky park pečlivě udržoval zámecký zahradník Josef Pácha (*1879) bydlící v domku č.p. 6. Tehdejší majitel, starý pan baron Karel Wiedersperg (*1867), který byl upoután na vozíček, tento park pravidelně navštěvoval až do roku 1945, kdy mu byl velkostatek spolu se zámkem zkonfiskován, přestože se svými postoji hlásil k české komunitě. Nejen že se zasloužil o osamostatnění převážně české obce Plandry a odtržení od proněmecké Vyskytné, ale přispěl ke zřízení a postavení české školy v Plandrech. Po válce nebyl odsunut do Německa, ale dožil u svých příbuzných v Žamberku, kde je také pochován. Jeho přání, aby byl pochován v Plandrech v prostoru kaple sv. Jana Nepomuckého, se mu nesplnilo. Nutno dodat, že jeho synovec, Josef Wiedersperg, který prakticky vládl na panství, byl oddaným Němcem a samozřejmě i členem NSDAP. Okupačními úřady byl dokonce jmenován vládním komisařem pro tento region.