Plejtvák

Také Francouzi se minulý týden potýkali u svých břehů s uhynutou velrybou, podobně jako Němci a Dánové v uplynulých týdnech s keporkakem Timmym. Zatímco v Baltu mrtvola stále leží na pláži dánského ostrova Anholt, úřady země galského kohouta udělaly s ostatky kytovce krátký proces: jeřábem jej okamžitě naložili na nákladní vůz a odvezli.

Malý motorový člun se na pobřeží amerického státu New Jersey srazil s šestimetrovým plejtvákem tak, že jedna žena přepadla přes palubu do oceánu. Zatímco pasažérka vyvázla z incidentu bez větší újmy, zvíře kolizi nepřežilo.

Nejdelším živočichem na Zemi není žádný z dobře známých kytovců či hlavonožců, ale tenoučká pásmovka, jejíž tělo může údajně dosáhnout délky hokejového hřiště.

Nemají ruce, jen velké ploché ploutve. Přesto velryby mohou vyrábět a účinně používat nástroje. Třeba zábavný lovecký nástroj - bublifuk! Podívejte se, jak to funguje.

Kosatky na západě Austrálie ulovily 18metrového plejtváka. Nejprve zvíře pronásledovaly a vyčerpaly, poté se na něj vrhly.

Žijí na naší planetě několik milionů let a jsou jedním z největších savců a mořských tvorů současné doby. Jsou impozantní a přes svoji velikost jsou celkem mírumilovní.

Vědci uvádějí, že až desetina prosperujících jižních druhů se dožívá více než 130 let. Z hojně lovených severních druhů se přitom pouze desetina dožívá více než 47 let.

Kytovci jsou na rozdíl od sauropodních dinosaurů nadnášeni vodou, nejedná se tedy o zcela spravedlivé porovnání. Přesto jsou výsledky detailního poměřování těchto kolosů velmi zajímavé.

Islandská vláda oznámila, že nepřestane podporovat komerční lov velryb, rozhodla o přidělení nových kvót na další rok. Řada ekologických organizací proti tomuto kroku vyjádřila své rozhořčení.

Na Islandu skončil dočasný zákaz lovu velryb, které jsou značně ohrožené vyhynutím. Vláda plánuje, že bude na lov bedlivě dohlížet a bude ho víc regulovat. Ochráncům zvířat to však přijde od vlády nedostatečné.

Pozice nejtěžšího živočicha, který kdy žil na Zemi, se může měnit. Zatímco dosud se tímto titulem pyšnil plejtvák obrovský, fosilie obří pravěké velryby, kterou paleontologové několik let odkrývali, by mohla jeho prvenství ohrozit. Každý obratel kytovce váží přes 100 kilogramů a žebra měří téměř 1,5 metru. Výzkumníci odhadují, že kompletní zvíře mohlo dosahovat hmotnosti až 340 tun.

Plejtvák obrovský dost možná ztratil titul nejtěžšího zvířete, jaké kdy žilo na naší planetě. Svou hmotností ho dvakrát převyšuje Perucetus: velryba objevená v Peru, která žila před 39 miliony let.

Příšery a podivná zvířata ze starých bestiářů mívají své reálné předobrazy. Jak se nyní ukázalo, platí to také o mořské příšeře označované jako hafgufa. Její tajemství se přitom podařilo rozluštit až díky nově získaným poznatkům.

Sultan Kosen, nejvyšší žijící člověk, měří 2,51 metr. Krajta mřížkovaná, nejdelší změřený had, dosahuje 6,25 metrů. Plejtvák obrovský, největší zvíře světa, může mít až 33 metrů. Kandidátem na nejdelšího živočicha světa je ale tenký tvor dlouhý až 50 metrů. Jeho jméno zní - fanfára - trubýš podivný.

Největším predátorem našich oceánů je kosatka dravá, která je schopna díky vysoké inteligenci využívat k lovu složité taktiky. Biologové již dlouho vědí, že kosatky si za svou kořist vybírají takové tvory jako obrovské žraloky bílé, nikdy se však neprokázalo, že se potravou kosatek může stát i plejtvák obrovský - největší tvor naší planety.

Kosticovci, kteří jsou podřádem kytovců, jsou obrovskými pijany. Za pouhých deset sekund do sebe dokáží tito gigantičtí savci vpustit v přepočtu přes pět set van plných vody. Jediným manévrem zároveň z vody zvládají odfiltrovat přibližně deset kilogramů takzvaného krilu, což je souhrnné označení pro drobné korýše žijící v polárním pásu.

Runar Jarle Wiik je nepřehlédnutelnou osobností mezinárodní podvodní dokumentaristiky. A to nejen díky své impozantní výšce. Během své třicetileté kariéry navštívil nejzazší kouty světa.

Písně největších mořských savců mohou být podle českého vědce Václava Kuny využity k měření oceánské kůry. Zobrazování oceánské kůry pomocí zvuků, které vydávají kytovci, může být podle vědce využito jako alternativa k běžným měřením, která narušují mořský žiovt v oblasti.

Kostra, která zřejmě patří plejtváku malému, je podle UK unikátní díky zachování části měkkých tkání. Během restaurátorských prací v kostře odborníci objevili stopy po bombardování Prahy za druhé světové války.

Plejtvák obrovský, mořský savec z řádu kytovců, je největším tvorem, jaký kdy na Zemi vůbec žil, a to alespoň z hlediska tělesné hmotnosti. Největší jedinci mohou dosahovat délky i více než třicet metrů. Delší byli pouze někteří druhohorní sauropodní býložraví dinosauři, kteří však nebyli tak těžcí. Hmotnost plejtváků obrovských zoologové odhadují na sto padesát až dvě stě tun. Jen jejich jazyk může vážit až čtyři tuny, tedy v podstatě stejně jako dospělý slon. Údajně se prý dožívají věku kolem osmdesáti let.

Koncem září probíhá ve městě Hermanus v Jižní Africe od roku 1992 každoroční Festival pozorování velryb, které se vracejí do místních vod. Neskutečnou podívanou si ročně nenechají ujít tisíce lidí. Letos byl kvůli koronaviru bohužel festival odložen na příští rok, a tak si velrybí podívanou užijí jen místní.

V moři u australského Sydney viděli plejtváka obrovského. Jak uvedla zpravodajská stanice BBC, je to teprve potřetí za sto let, kdy lidé spatřili největšího živočicha planety v těchto vodách.

Národní muzeum už přes dva měsíce restauruje největší předmět ze svých sbírek, kostru plejtváka myšoka. Děje se tak přímo v sále, kde je umístěna již více než sto let a kde zůstala i během velké nedávné rekonstrukce. V současné době restaurátoři sundávají nejvíce poškozené části kostry, kterými jsou čelisti. Během prací Národní muzeum provede i 3D skenování a vytvoří animaci, kterou návštěvníci uvidí v připravovaných stálých expozicích. V tiskové zprávě to dnes uvedla mluvčí muzea Lenka Boučková.