Prášily

Prášily

Okres Klatovy, Plzeňský kraj
  • Taris Bogdatis
    naMédium

    Seriál Policie Modrava: Statisícové honoráře herců, zmrzlý kůň i ledová řeka Vydra

    Před 1 dnem
    Policie Modrava si získala diváky nejen kriminálními případy, ale i atmosférou Šumavy. Natáčení však zdaleka nebylo tak pohodové, jak by se při pohledu na krásné lesy a horské chalupy mohlo zdát.
     Komentáře
  • iRozhlas

    Odkud sledovat Perseidy? Napoví mapa vyhlídkových míst s nejmenším světelným znečištěním

    Před 5 dny
    Meteorický roj bude nejlépe vidět ze Šumavy. Ve všech krajích lze nicméně alespoň krátce popojet na některé z nejtemnějších míst. Prohlédněte si je v interaktivní mapě.
     Komentáře
  • AV ČR

    Kůrovec hybatelem dějin. Jak kalamita v 19. století změnila lesnictví?

    Před 7 dny
    První prosincové dny roku 1868 byly nezvykle teplé. Už v sedm hodin ráno 7. prosince v Praze v Klementinu naměřili rekordních 14,5 stupně Celsia. Od severozápadu se však nemilosrdně blížila studená fronta, střet teplého a chladného vzduchu nevěstil nic dobrého. Po deváté hodině ranní začal foukat silný vítr, který nakonec vygradoval v ničivou bouři o síle orkánu. Zasáhl tehdy větší část střední Evropy, v českých zemích nahlásily obrovské škody tři stovky obcí, kalamita si u nás vyžádala sedmadvacet lidských životů, poškozené domy, veřejné budovy, telegrafní sloupy, železniční tratě i celé plochy lesů. Ve více než dvou stech sedmdesáti lesních okrscích bylo zničeno skoro pět milionů metrů krychlových porostu. Stráň na Šumavě zpustošená vichry a kůrovcem podle ilustrátora Karla Liebschera Katastrofa naplno udeřila také na Šumavě. Vichr se znovu vrátil a další stromy vyvrátil na konci prosince. Jenže sotva se kraj vzpamatoval z jedné tragédie, o dva roky později přišla podobná. Extrémní množství popadaných stromů lidé nestíhali odklízet a na scéně se objevil nechtěný pomocník – lýkožrout smrkový, druh hmyzu z podčeledi kůrovci. Málokdo si tehdy uměl představit, co všechno se v důsledku dramatického přemnožení tohoto drobného tvora změní. Konec staré Šumavy „Tehdáž bylo mi na Šumavě teskno. Kůrovec byl se již úžasnou měrou rozplemenil a jím schváceny odumíraly rozsáhlé lesy středního stáří i panenské pralesy,“ psal v roce 1880 v časopise Květy novinář Servác Heller. Nebyl sám, koho stav šumavských hvozdů trápil. Popadaným stromům a řádění kůrovce se věnovala i jiná média. „Šumavě hrozí záhuba, kůrovec zničí všechny její lesy,“ hlásaly noviny. Nešlo přitom zdaleka jen o pocity zmaru z estetických nebo romantických důvodů. Zdevastované lesy měly podstatné ekonomické dopady. Na poplach tak bili i autoři novin pro podnikatele a obchodníky Prager Börsencorrespondenz. V roce 1874 referovali o hrozbě „národní ekonomické katastrofy, která by mohla ovlivnit nejen Böhmerwald, ale také velkou část Čech“. Události sedmdesátých let 19. století na kopcovitém česko-bavorském pomezí, které se tradičně nazývalo Böhmerwald, se odrazily rovněž v beletrii. Velmi působivě dokázal tamní krajinu a její obyvatele popsat „básník Šumavy“ Karel Klostermann. „Kolem les, samý les, věčně mlčící, věčně dřímající, ať byl hustý, nebo řídký, vysoký, či nízký. Teprve děsné vývraty z roku 1870 a povstalý v nich brouk kůrovec podaly podnět ke změnám, změnám důkladným,“ píše v románu Ze světa lesních samot. Téma ničivé vichřice a lýkožrouta se dostalo do několika Klostermannových próz (autorem dřevorytu na obálce knihy je Michael Florian). A právě četba Klostermannových knih stála u zrodu nápadu, podívat se zpět do minulosti novýma očima. „Ve vlaku cestou z archivu jsem se začetla do jednoho z jeho příběhů. Velmi mě zaujal a říkala jsem si, co asi o tehdejší situaci vypovídají dobové prameny,“ vzpomíná historička Kristýna Kaucká z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR. Zvířecí dějiny Při promýšlení konceptu výzkumného záměru se nechala inspirovat trendem „animal history“, kdy se historici soustřeďují na dění, které významným způsobem ovlivnila zvířata. Příkladem může být zkoumání role koní v evropských válkách, dobytku v kolonizaci Ameriky nebo třeba studium vlivu mandelinky bramborové ve studené válce. Nabízela se tedy otázka – nakolik šumavskou realitu a českou společnost, potažmo rakousko-uherskou politiku a ekonomiku ovlivnilo přemnožení kůrovce? Kristýna Kaucká již dříve bádala v archivech velkostatkářských rodin, tedy majitelů rozsáhlých ploch zemědělské a lesní půdy v Čechách. Zkusila do nich ale nahlédnout s novou perspektivou a s otázkou, jestli a případ
  • Region Plzeň

    Po jedenácti letech ožil Schachtenhausfest. Do hor dorazilo přes 600 lidí z Čech i Bavorska

    Před 12 dny
    Po jedenáctileté pauze se na horskou louku u Schachtenhausu vrátila tradiční česko-bavorská slavnost. Přes 600 pěších návštěvníků a cyklistů vystoupalo do výšky 1 150 metrů za hudbou, tancem a regionálními specialitami. Jedna z výprav vyrazila z Prášil. Setkání připomnělo také historii domu a význam někdejších lesních pastvin.
     Komentáře
  • Novinky

    Na Šumavě mrzlo už páté ráno po sobě

    Před 24 dny
    Tento týden přinesl do Česka na vrchol léta nezvykle chladné počasí, což se projevilo i na ranních teplotách. Na Šumavě v pátek naměřili už páté mrazivé ráno v řadě. Chladno bude také ještě v sobotu ráno, poté se začne oteplovat.
     Komentáře
  • Miroslav Šára
    naMédium

    Šumavská řeka Křemelná kdysi tekla pod druhou nejrozlehlejší obcí republiky

    Před 1 měsícem
    Hluboko pod stejnojmenným vrchem teče v závěru své cesty šumavská řeka Křemelná. Nad průzračnou vodou hladící kamenité dno se v minulosti rozkládala pozoruhodná obec. Až překvapivě rozlehlá.
     Komentáře
  • Miroslav Šára
    naMédium

    K nejvýše položenému šumavskému jezeru vede cesta kolem umlčené vsi Hůrka

    Před 1 měsícem
    Nejmenší, ale zároveň nejvýše položené ledovcové jezero české části Šumavy. Charakteristika patří vodní ploše známé pod jménem Laka. Na trase k ní se turisté zastavují u znovuzrozené kaple, jediného stavebního dokladu, že tu kdysi stála sklářská ves.
     Komentáře
  • Miroslav Šára
    naMédium

    Šumavské jezero pod Poledníkem si v názvu nese stopy sklářského prachu

    Před 1 měsícem
    Je jedním ze šumavských svědků dob ledových, ale nejen to. Zároveň ve svém názvu nese sdělení, jaké podoby v minulosti nabývalo místo, po němž část pojmenování podědilo.
     Komentáře
  • Plzeňská Drbna

    V obrovském vedru kolabovali na Šumavě turisté. V terénu je zachraňovali hasiči

    Před 1 měsícem
    V obrovském vedru kolabovali na Šumavě turisté, kteří při svých túrách přecenili své síly. Na různá místa v oblasti Šumavy vyjížděli v pátek odpoledne do obtížně přístupného terénu hasiči, aby vyčerpaným turistům pomohli. Už dopoledne hasiči z Kašperských Hor pomáhali při resuscitaci dalšího návštěvníka Šumavy, který byl v ohrožení života.
     Komentáře
  • Lucie Stiborová
    naMédium

    Filmová Šumava - to není jen Policie Modrava, natáčel se tu i jeden z prvních filmů a řada dalších

    Před 3 měsíci
    Seriál Policie Modrava výrazně zpopularizoval Šumavu a stal se fenoménem, který přilákal tisíce turistů do centrální části těchto hor. Jaroslav Soukup ale nebyl první, kdo kouzlu Šumavy podlehl. Natáčelo se zde již v roce 1897.
     Komentáře
  • Lina Klimarová
    naMédium

    Mladý pár z NDR chtěl na Západ. Heike a Frank umrzli na Šumavě rok před pádem železné opony

    Před 3 měsíci
    V květnu 1988 našel lesník u hory Poledník na Šumavě tělo mladého muže. Nedaleko od něj ležela mrtvá žena. Teprve následné šetření ukázalo, že šlo o Franka Labuschina a Heike Bischof z NDR, kteří se pokusili utéct na Západ.
     Komentáře
  • Médium

    Šumavský víkend: Reset v divočině, kde se zastavil čas

    Před 3 měsíci
    Zažijte Šumavu v její nejčistší podobě. Duben nabízí ticho bez davů, tající led v potocích a probouzející se divočinu. Naplánujte si víkend plný resetu mezi ledovcovými jezery a rašeliništi.
     Komentáře
  • Plzeňská Drbna

    Mrazivé ráno na Šumavě, teplota spadla pod minus 10,4 stupně

    Před 3 měsíci
    Česko se ve středu probudilo do mrazivého rána. Nejchladněji bylo na Šumavě, konkrétně v Horské Kvildě v Plzeňském kraji, kde teplota spadla pod minus 10,4 stupně Celsia. Mrzlo také na Březníku, kde meteorologové naměřili minus 10,2 stupně. Pod hranici deseti stupňů se dostala ještě Rokytská slať na Modravě.
     Komentáře
  • Nina Jelínková
    naMédium

    Znali každou stezku. Proto je komunisté potřebovali zlikvidovat

    Před 4 měsíci
    Klatovští skauti tábořili na Šumavě každé léto a znali každý kout pohraničního lesa. Po únoru 1948 začali využívat tuto znalost k jedinému smysluplnému účelu: pomáhat lidem přejít na druhou stranu. Převedli přes osmdesát lidí. Pak přišly tresty.
     Komentáře
  • Plzeňská Drbna

    Chráněná území v Plzeňském kraji tvoří téměř pětinu z celkové rozlohy kraje

    Před 4 měsíci
    Téměř pětinu z celkové rozlohy Plzeňského kraje představují chráněná území. Představuje to plochu 135 522 hektarů zvláště chráněných území, tedy 18,1 procenta z rozlohy regionu. Po Jihočeském a Ústeckém kraji jde o třetí největší výměru v ČR. Celkově má kraj 202 zvláště chráněných území, z toho 196 maloplošných. Přírodní památky, jichž je 94, se rozkládají na 2585 hektarech.
     Komentáře
  • Aktuálně

    Nikdo nevěděl, co se tehdy stalo. Na Šumavě našli dvě lidská těla, vysvětlení přišlo po letech

    Před 4 měsíci
    Na jaře roku 1988 našli šumavští lesníci v nepřístupném terénu kolem hory Poledník dvě lidská těla. Podle dokladů, které se na místě nacházely, šlo o Franka Labuschina a Heike Bischofovou, občany Německé demokratické republiky, kteří byli od poloviny března téhož roku nezvěstní. Příběh dvou mladých lidí se následně stal mrazivým svědectvím o zoufalství, odvaze i krutosti v době studené války.
     Komentáře
  • Plzeňská Drbna

    Přes 100 let považovali vzácného brouka za vyhynulého. Na Šumavě se mu teď daří

    Před 5 měsíci
    Více než 100 let byl považován za vyhynulého. Překvapivě se ho podařilo znovu objevit v roce 2018 na území Národního parku Šumava i na druhé straně hranic v Národním parku Bavorský les. Řeč je o kornatci velkém, který je jedním ze 16 reliktních brouků pralesa žijících na území zmíněného regionu. Nyní se vědci na obou stranách hranice chtějí dozvědět více o rozšíření tohoto hmyzu. Do výzkumu se může zapojit i veřejnost.
     Komentáře
  • Náš region

    U Temelína má vyrůst spalovna nebezpečného odpadu. Místní se bouří

    Před 5 měsíci
    Téměř 2400 lidí podepsalo za pět dní petici proti záměru postavit spalovnu nebezpečného průmyslového odpadu v Hůrce u Temelína na Českobudějovicku. Obyvatelé regionu v…
     Komentáře
  • Plzeňská Drbna

    Obleva a vydatný déšť zvedají hladiny šumavských řek na stav bdělosti

    Před 5 měsíci
    Na povodňový stupeň bdělosti se v důsledku silného deště a následné oblevy zvedly v pondělí ráno hladiny tří šumavských řek. Otava se začíná rozlévat v okolí Sušice a v Rejštejně, řeka Křemelná pak ve Stodůlkách a Vydra na Modravě. Informují o tom Povodí Vltavy i web Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
     Komentáře
  • Plzeňská Drbna

    Chytré drony budou střežit Šumavu před lesními požáry. Oheň najdou, než se rozšíří

    Před 6 měsíci
    Vznikající lesní požáry v česko-bavorském pohraničí a zejména pak v oblasti Národního parku Šumava i Bavorský les mají pomoci odhalovat plzeňské drony jednotky Drony SIT. Drony pomohou najít oheň dříve, než se rozšíří. Nový projekt reaguje na rostoucí riziko lesních požárů způsobené změnou klimatu. Jeho cílem je zkrátit reakční dobu, omezit škody na přírodě a zefektivnit zásah složek integrovaného záchranného systému.
     Komentáře
  • Jan Valtr
    naMédium

    Mumie ze zaniklé Hůrky. Skutečný příběh, nebo šumavská legenda?

    Před 6 měsíci
    Zaniklá obec Hůrka u Železné Rudy skrývá jeden z nejtemnějších šumavských příběhů. Mumifikovaná těla sklářských rodů, zničená hrobka a otázka, zda šlo o barbarství moci, nebo obyčejných lidí.
     Komentáře
Reklama