Pravěk

Když tým paleoantropologů narazil v roce 2009 v Afarském trojúhelníku na severovýchodě Etiopie na osm kostí pravěkého chodidla, netušil, že drží v rukou jeden z nejzásadnějších objevů posledních desetiletí. Fosilie se brzy stala vědeckou hádankou. Jedinec, jemuž kdysi končetina patřila, chodil po dvou, ale zároveň se zjevně pohyboval i po stromech. Kdo to mohl být? A kam ho v evoluci zařadit? Po 15 letech výzkumu mají vědci konečně odpovědi.

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.

Mimo dravce nabízelo období permu i fascinující býložravce, kteří se nápadně podobali i později příchozím dinosaurům. A ačkoliv s nimi neměli nic společného, je nejvýš obdivuhodné, že evoluce se zařídila po svém a někteří tak působí jak předchůdci.

Kromě dravců nabízelo období křídy i dinosaury méně známé, ne tak velké, ale v každém případě stejně zajímavé. U některých bylo i patrné, jak mají blízko k ,,ptačí kategorii“.

Netradičním způsobem si město Kopřivnice letos připomíná 120 let od narození svého slavného rodáka, malíře a ilustrátora Zdeňka Buriana. Ve městě se počátkem adventu rozsvítili dva mamuti, které Burian, tak jako i celý pravěk, rád maloval. Velikost zářících mamutů odpovídá jejich reálným rozměrům.

Štíhlé tělo, hřbetní ploutev, plavání pod vodou. A k tomu mrštnost, specializace na lov ryb a podobnost s Dimetrodonem. To byl štíhlý predátor z období středního Permu, Secodontosaurus.

Před desítkami tisíc let žili na našem území zajímaví příslušníci megafauny doby ledové - mamuti, medvědi jeskynní nebo nosorožci srstnatí. O mamutech se píše poměrně často, co ale víme o nosorožcích?

Pravěké velryby, obři, prapředci prasat a koní. Před mnoha miliony lety žilo na planetě spoustu fascinujících zvířat. A některá zvířata byla kombinace snad hned několika dnešních tvorů najednou.

Reportáž z autorovy návštěvy Jamalu a seznámení s objevy tamních archeologů a paleontologů (výňatek z mého „literárně-politologického cestopisu“ Přes Čukotku na Fidži a zpět - 2).

Pamatujete si rozdíl mezi Spartou a Athénami nebo kdo objevil Lucy? Otestujte své znalosti v kvízu z učiva dějepisu pro 6. třídu. Výsledek vás možná překvapí.

Predátorem nemusí být vyloženě jen dinosaurus. V dobách ještě před těmito obřími tvory existovala jiná zvířata, stejně dravá a fascinující. Jedním z nich byli Gorgonopsia.

Skotská vláda schválila zavedení vstupného k neolitickým kamenům Calanais. Ty se nacházejí na ostrově Lewis a patří k nejnavštěvovanějším lokalitám na souostroví Vnější Hebridy. Detaily ohledně výše vstupného úřady zatím nesdělily.

Období křídy nabízelo spoustu dravců, žijících ve vodě i na souši. Akorát, že někteří vůbec nepůsobili dojmem predátora, spíš jakého „závodního plavce“. Jedním takovým, co by možná zmátl tělem, byl Hesperornis – vodní ptačí predátor.

Archeologický průzkum na trase budoucí přeložky silnice I/16 mezi Mladou Boleslaví a Martinovicemi odhalil stovky objektů, například z doby bronzové. Část záchranného archeologického výzkumu…

Radiodont Mosura fentoni, kterého letos vědci popsali podle fosilií z proslulých burgeských břidlic, je starý 500 milionů let a překvapuje několika znaky, jež mění pohled na evoluci prvních členovců.

Už v době kamenné a bronzové žili lidé v místech, kudy povede nová silnice mezi Mladou Boleslaví a Martinovicemi ve směru na Jičín. Silničáři chystají stavbu přeložky stávající trasy I/16. Kvůli tomu se zde provádí záchranný archeologický průzkum, který odhalil na několika lokalitách stovky prastarých objektů, právě i z doby bronzové a předchozího eneolitu.

Archeologové při výzkumu pod budoucím Janáčkových kulturním centrem (JKC) ve Veselé ulici v Brně našli tisíce předmětů. Nejčastěji pocházejí ze středověku, například kusy kuchyňské…

Ačkoliv už brachiosaurus není největším známým dinosaurem, stále patří k nejlépe prozkoumaným obřím sauropodům. Dnes už třeba víme, jak velké množství vegetace musel denně spořádat, aby zůstal naživu.

Skupina neandertálských obyvatel slavné belgické jeskyně se živila i lidským masem. Podle nové studie se zaměřovali nejvíc na ženy a děti – zřejmě proto, že se jednalo o nejsnazší kořist.

Období miocénu nabízelo mnohé druhy fantastických zvířat – hyeny, obrovští vlci, šavlozubí tygři. Ale také zde žil obr, pro kterého byly charakteristické dlouhé a rovné kly a zvládl přežít změny klimatu od tepla po chlad. To byl Stegodon.

Ptáky si většinou nespojujeme s úplným vrcholem potravního řetězce a nevnímáme je jako špičkové predátory. A přesto lze v historii nalézt ptačí druhy, kterým se to povedlo.

Po vymření dinosaurů se na Zemi objevily nové druhy zvířat – stejně impozantní, jako byli dinosauři. Sice už ne tak obří a těžcí, přesto ale svou velikosti a životním stylem vzbuzovali hrůzu a respekt. Jedním z nich byl obří pták Gastornis.

Stejně jako v období jury a křídy také období miocénu dokázalo nabídnout pořádné obry. V oblasti dnešní Amazonky kralovalo dané oblasti velké monstrum, dávajíc jiným na vědomí, že tady je vládcem on. Purussaurus, obří titán, který děsil okolí.

Jaký příběh měla Mlada, kromaňonka z Mladečských jeskyní? Na tuto otázku se pokusila odpovědět řada lidí s fantazií a literárním nadáním. Stalo se tak poté, co Správa jeskyní ČR (SJ ČR) v létě vyzvala veřejnost k sepsání originálního textu o dívce, která v tomto jeskynním komplexu u Litovle na Olomoucku žila a zemřela před 31 tisíci let.

Jedním z nejzajímavějších dravých dinosaurů před érou T. rexe byl Acrocanthosaurus atokensis - obr o velikosti dospělého slona s výraznou hřbetní plachtou. Byl popsán právě před tři čtvrtě stoletím.

Izraelští vědci našli, prostudovali a popsali pravěkou sošku, která zobrazuje ženskou postavu, jíž na zádech sedí husa. Podle archeologů je zcela mimořádná jak zpracováním, tak i příběhem.

Nebyl to dinosaurus, ani žralok, ani klasický krokodýl. Dakosaurus byl tvor, který spojil to nejlepší a vytvořil jednoho z nejpodivnějších a nejrychlejších dravců jury.

Muzeum východních Čech (MVČ) v Hradci Králové 20. listopadu zahájí výstavu o nedávném objevu rozsáhlého sídliště z mladší doby železné v trase budoucí dálnice…

Jestlipak jste včera oslavili i 50 tisíc let od kognitivní revoluce? Jestli jsme si museli projít revolucí už v době kamenné, aby mohli někteří z nás cinkat klíči o pár desítek tisíc let později, nám dnes vysvětlí Petr.

Archeologický průzkum na budoucím jihovýchodním obchvatu Pardubic skončí do konce roku. Práce zatím odhalily pozůstatky pravěkých i středověkých osídlení a potvrdily už známé informace.…

Až 7 metrů dlouhý ještěr, který žil na území Austrálie v období pleistocénu. Ačkoliv se při slovu ,,ještěr“ všem vybaví dinosauři, evolučně do této kategorie nespadají a nejsou tedy těmi největšími ještěry. Je jím Megalania prisca.

Hbité tělo, délka až 14 metrů. Sice jen o něco málo menší než Mosasaurus, i tak ale dokázal v okolních obyvatelích moře vyvolat svým zjevem hrůzu. Však také to byl kus pořádného predátora.

Byl téměř stejně velký jako legendární žralok a měl větší, silnější zuby než jakýkoli jiný savec v historii. Livyatan melvillei byl predátor, který dělal z oceánu peklo pro všechny ostatní velryby.

Fakt, že mnozí dinosauři byli pokrytí peřím, je už dnes všeobecně známý. Jen málokdo by si ale ještě nedávno dovolil snít o tom, že někdy budeme umět barvu tohoto peří zrekonstruovat. Ale jde to.

Stovky milionů let předtím, než se objevili první dinosauři, plaval v mořích tvor, který dokázal jedním skusem roztříštit pancíř kořisti. Dunkleosteus patřil k vrcholovým predátorům své éry.

Nový objev vajec krokodýlů žijících v Austrálii před padesáti miliony lety o těchto tvorech naznačuje spoustu zajímavých informací. Vědci je dokázali analyzovat díky pokroku v zobrazovacích zařízeních.

Byl vyšší než dům, těžší než dva sloni a dokázal spásat listí z vrcholků stromů. Paraceratherium, dávný příbuzný nosorožců, vládl planetě miliony let – než ho změna klimatu pomalu smazala z povrchu Země.

Vypadal jako slon, ale nebyl jím. Měl kly stočené dolů a chobot, kterým stahoval větve v pralesích třetihor. Byl vládcem světa před mamuty – dokud nepřišlo ochlazení, které změnilo dějiny planety.

Detektivové Mulder a Scully by se nejspíš vyřádili na zkoumání tvorů z období kambria. A že jich bylo. Každý jinak stavěný, každý potřeboval něco jiného. Na mořském dně kralovali trilobiti, červi, a „v prvním patře“ už vévodili predátoři.

Po 83 letech od objevu první fosilie, která však byla dosud chybně určena, můžeme záhadného dravého dinosaura z Montany považovat za vědecky platného. Jmenuje se Nanotyrannus, neboli „malinký tyran“.

Byl největším jelenem všech dob. Jeho parohy měřily přes tři metry a vážily desítky kilo. Evoluce mu je dala jako korunu, ale i jako prokletí. Když se Evropa zazelenala, jeho síla se proměnila v past.

Pozůstatky několika pravěkých osad, ale i významné nálezy staré až 7000 let objevili archeologové při výzkumu před stavbou dálnice D55 mezi Kokory a Přerovem.…

Nebyl tak mohutný jako slavný Smilodon, ale byl rychlejší a chytřejší. Lovil ve dne, spolupracoval ve smečkách a zvládl přežít v době, kdy světu vládl mráz. Když se Země oteplila, zmizel beze stopy, tak jako mnoho jiných pravěkých zvířat.

Byl obrovský, klidný a jistý ve svém rytmu. Každý rok usínal pod zemí a čekal, až se svět zase probudí. Když ale zima ustoupila a Evropa se zazelenala, pro něj to byl konec. Nepřemohl ho mráz, ale jaro.

Byl dravec a možná i společník. Přežil mráz, hlad i tmu, ale ne změnu světa. Když led roztál, postupně zmizel také. Přesto s námi dnes žijí jeho vzdálení příbuzní a považujeme je za nejlepší přátele člověka.

Na slavném paleontologickém nalezišti Solnhofen v Německu se skrývá záhada. Před 150 miliony lety zde žili ptakoještěři (pterosauři), ale téměř všechny fosilie, které se tady našly, patří jen drobným mláďatům. Dospělci chybí. Nový objev nyní přináší překvapivé odhalení.

Drobný úlomek břidličné destičky s klínovým písmem objevili vědci při kontrole vykopaného materiálu v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu na Blanensku. Patrně pochází z říše Chetitů, která se nacházela zhruba 1500 let před našim letopočtem v současném středním Turecku. Otázkou je, zda jde o fantastický nález, nebo o geniální historický podvrh.

Žila v Evropě dřív než my. Silnější než vlk, chytřejší než lev, odvážnější než cokoli, co se pohybovalo po sněhu. Když se svět oteplil, zmizela. Ale její kosti vyprávějí, že kdysi se Evropa bála v noci dýchat.

Fosilní prvohorní organismus Spongiophyton nanum, běžně nacházený ve spodně devonských vrstvách, byl podle studie zveřejněné před pár dny jedním z prvních lišejníků a podílel se na kolonizaci souše.

Dokonale přizpůsobený mrazu, s dlouhou srstí a rohem k odhrnování sněhu. Žil po boku mamutů, sobů a pravěkých lidí. Pak se planeta oteplila, tráva zmizela a s ní i jeden z nejúchvatnějších tvorů pleistocénu.

Byl větší než dnešní lev, silnější než tygr a přizpůsobený na zimu, jakou si dnes těžko představíme. Lovil na mamutí tundře a jeho obraz se dochoval v jeskynních malbách starých 30 tisíc let. Lev jeskynní nebyl mýtus – byl to skutečný král severu.

Tisíce let čekaly ukryté v zemi na své objevení, aby mohly následně vyprávět svůj příběh. Sto třiatřicet dubů z povodí Olše, které jsou starší než egyptské pyramidy, se přeměnily v unikátní umělecké dílo. Pod názvem Les civilizací je v japonské Ósace vidělo v rámci Světové výstavy Expo 2025 přes 25 milionů návštěvníků.

Závěrečný článek o možnostech realizace konceptu Jurského parku - nyní už tedy máme živé dinosaury (jakkoliv je to nepravděpodobné) - dokonce i teď jsou ale před námi stále nepřekonatelné překážky…

Původní kostry australopitéků Lucy a Selam navštívily Národní muzeum v Praze. Je to světový unikát, protože se jednalo o jejich vůbec první společnou zahraniční cestu. Co jsme se dozvěděli v zákulisí jedinečné výstavy? Zjistěte, jak náročný byl jejich transport, proč je Lucy tak slavná a co prozrazují o evoluci člověka.

Na jižním okraji malebného Štramberka se zvedá vrch Kotouč (495 m n. m.). Na první pohled jen nenápadný vápencový masiv, ale kdo ho zná, ví, že v sobě

Období jury bylo érou, ve které žilo spoustu masožravých dinosaurů. Měli k životu ideální podmínky – bujná vegetace, k tomu výskyt obřích sauropodů. Do této společnosti vstoupili také obří masožravci, z nichž tehdejším králem byl torvosaurus.

Území České republiky bylo v průběhu věků svědkem mnoha proměn, ať už jej pokrývala hladina moře, či bylo obaleno v ledové krustě. A v rámci stejné rozmanitosti byli v průběhu let nalezeni i tvorové, kteří v těchto jednotlivých obdobích žili.

Až dvoutunový dinosaurus, který vzhledově připomínal známějšího Tyranosaura. I on měl ale své místo mezi tehdejšími dravci a rozhodně nebylo pro ostatní dinosaury dobré ho potkat.