Pravěk

Dřevěné tyče zapomenuté v brazilském muzeu se ukázaly být pět tisíc let starými harpunami na lov velryb. Objev přepisuje historii velrybářství a dokládá, že se praktikovalo i v teplých vodách Jižní Ameriky.

Nejstarší dochovaný otrávený šíp ukazuje, že lidé už v pleistocénu dokonale rozuměli jedovatým rostlinám a jejich účinkům. Znalosti, které zvyšovaly úspěšnost lovu, se v jižní Africe předávaly po desítky tisíc let a některé se využívají dodnes.

S policejní eskortou včetně zásahové jednotky dorazily v pondělí 19. ledna před polednem do turnovského muzea unikátní historické předměty, které budou součástí výstavy Klenoty pravěku. Ta se uskuteční v Klenotnici muzea od pátku 23. ledna do 22. března a bude přístupná výhradně s průvodcem. Jedná se o první letošní výstavní projekt, který muzeum připravilo u

Pohled na elegantní vážky vznášející se nad rybníkem bývá jednou z nejhezčích letních scenérií. Vážky ale nejsou jen krásné, jsou fascinující. Věděli jste, že jedna pravěká se jmenuje podle Moravy?

Archeologové objevili kamenný blok z jeskyně Švédův stůl v Moravském krasu, na němž našli vyryté motivy pravěkých koní staré přibližně 15 000 let. Jde o mimořádný nález, který nemá ve střední Evropě obdoby. Tyto rytiny byly zřejmě vytvořeny v jeskyni na konci poslední doby ledové, v době lovců sobů, a mohly sloužit k dosud neznámým rituálům.

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.

Blok vápence s vyobrazením hlavy a krku koně, který je z pozdního magdalénienu, našli vědci v jeskyni Švédův stůl.

Čtyřnohý chodící démon, který pochodoval po Zemi před asi 245 miliony lety. Byl lovcem ze zálohy s dobrým čichem, který byl aktivní hlavně k večeru a v noci.

Dva známí prehistoričtí jedinci byli pravděpodobně nakaženi lidským papilomavirem, který je spojován s několika druhy rakoviny. A především pak slavná mumie ledového muže Ötziho, jehož příběh je navíc opředen pořádnou dávkou tajemna.

Mořští hadi, které můžeme potkat dnes, dorůstají úctyhodné délky kolem 3 metrů. Což bohatě stačí na to, aby se jim člověk rád vyhnul. V pravěkých oceánech ale existoval tvor, který byl daleko delší. Palaeophis colossaeus, obří mořský had z období eocénu, patřil k největším predátorům své doby.

Ještě donedávna platilo v paleontologii jednoduché pravidlo: tzv. rohatí dinosauři, známí jako ceratopsové, patřili Asii a Severní Americe. Evropa v jejich příběhu chyběla. Nový výzkum však ukazuje, že rohatí dinosauři žili i na území našeho kontinentu.

Východočeské muzeum v Pardubicích nabídne letos nové výstavy, přednášky i tradiční akce. Program se odehraje souběžně s pokračujícími rekonstrukcemi zámku, největším lákadlem roku budou Příběhy palných zbraní.

Genetické stopy v pozůstatcích Ötziho a pravěkého muže ze Sibiře ukazují, že rakovinotvorný papilomavirus HPV16 může být pradávným společníkem lidského druhu.

Pozůstatky nalezené v lokalitě Wadi Nafūn v jižní Arábii naznačují, že lidé žijící zhruba v první polovině 5. tisíciletí př

Pravěk tady není kulisou, ale zkušeností. Křivolík u České Třebové nabízí cestu do světa, kde oheň, hlína a dřevo určovaly rytmus dne. Archeoskanzen, který neukazuje minulost, ale pomáhá jí porozumět.

Obří krokodýlovitý plaz z jurské doby, mohutný a odolný predátor. Spoléhal na svou sílu, pancéřování a drtivý skus. Ve způsobu síly a dominanci byl takový podmořský „T-rex“.

Největší omyl moderní paleontologie. Vědci 508 milionů let starého tvora zkoumali vzhůru nohama a zaměnili jeho hlavu za kuličku z výkalů. Poznejte bizarního červa, který vypadá jako halucinace.

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.

Vorvaň, který vůbec nebyl tak klidný jako vorvani, které známe ze současné doby. Tento tvor z dob miocénu byl pravým opakem – aktivní vrcholový predátor, který drtil kořist.

V kopcovité krajině Kantabrie se potichu plíží lovec. Z dálky slyší burácet moře, slunce pálí a stopa před ním je víc než jasná. „Hlavně opatrně,“ říká si. Jenže stopa ho dovede do mělkého údolí, kde spatří temný jícen jeskyně.

Nejprve oddělili hlavu a z některých částí těla odebrali měkké tkáně. Tou dobou už hranice dávno hořela. Oheň dlouho udržovali, aby dosáhli co nejvyšší teploty. A pak tělo nechali plamenům. Tak podle nové studie probíhala nejstarší popsaná kremace v Africe před 9500 lety.

Kteří dinosauři, formálně popsaní v loňském roce, byli nejvýznamnější, nejbizarnější nebo třeba nejpřekvapivější? Následující přehled ve stylu „Top 5“ vám je nyní představí.

Třináctiletá Nikol Gondová podle hlasování veřejnosti napsala nejčtivější příběh Mlady, Kromaňonky z Mladečských jeskyní u Litovle na Olomoucku. V čtenářském hlasování získala nejvyšší počet 147 hlasů. Za odměnu získá VIP prohlídku Mladečských jeskyní s noclehem v jejím vstupním „zámečku“.

Archeologický objev z východní Anglie zásadně mění dosavadní představy o tom, kdy se lidé naučili cíleně a vědomě rozdělávat oheň. Nedávný výzkum z lokality Barnham v hrabství Suffolk ukazuje, že tuto dovednost ovládali už před přibližně 400 tisíci lety, tedy o stovky tisíc let dříve, než se dosud předpokládalo.

Mezinárodní tým vědců analyzoval deset křemenných hrotů ze skalního převisu Umhlatuzana v jihoafrické provincii KwaZulu-Natal. Na pěti z nich objevili toxické alkaloidy rostliny zvané gifbol.

Obchod po řadu staletí přináší lidem nezanedbatelné zisky a vždy se předpokládalo, že musel vzniknout už v pravěku spolu s produktivním hospodařením. Jenomže tak jednoduché to nebylo.

Archeologové při záchranném výzkumu na jižním obchvatu Kojetína na Přerovsku odkryli pravěké studny a více než 1200 archeologických objektů, které dokládají dlouhodobé osídlení této…

Dnes o velikosti 1 cm, v dobách nejteplejšího období Země, tedy eocénu, dosahoval velikosti až 6 cm. A aby toho nebylo málo, rozpětí křídel mohlo být až 15 cm. Takový byl Titanomyrma giganteum, největší druh mravence v dějinách Země.

Lidé na jihu Afriky používali už před 60 000 lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který v lednu zveřejnil odborný časopis Science Advances.

Při výzkumu na jižním obchvatu Kojetína na Přerovsku objevili archeologové pravěké studny a více než 1200 dalších archeologických objektů. Archeologové lokalitu prohlíželi v souvislosti s modernizací železniční tratě mezi Brnem a Přerovem. Odborníci budou ve výzkumech na trase pokračovat vždy souběžně se stavebními pracemi.

Pravěk, středověk, novověk. To, že první světová válka předcházela druhé světové válce, je evidentní. Historických událostí je ale mnohem více.

Na severozápadním okraji marocké Casablanky byly objeveny zkamenělé pozůstatky, které mohou zásadně proměnit chápání našeho původu. Soubor ostatků starých přibližně 773 000 let zaplňuje jednu z největších mezer ve fosilním záznamu lidské evoluce a nabízí vzácný pohled na populaci stojící blízko kořenů linie vedoucí k druhu Homo sapiens.

Pes Robot v roce 1940 pronásledoval králíka a našel jeskyni Lascaux. Objev úchvatných maleb šokoval svět i Picassa. Dnes je vstup přísně zakázán.

Mimo souš a moře i vzduch v pradávných dobách ovládali obři. Impozantní tvorové, jejichž rozpětí křídel by v lidech dnes budilo hrůzu. Opravdu existující tvor, který vládl ve své době obloze, byl Argentavis magnificens.

Kosterní pozůstatky a zuby datované do doby před 773 tisíci lety, nalezené v jeskynní lokalitě Grotte à Hominidés v největším marockém městě Casablanca podle vědců patrně patřily blízkému předkovi druhu Homo sapiens, tedy člověka současného typu. Objev posiluje hypotézu, že Homo sapiens pochází z Afriky, uvedli vědci v čele s paleoantropologem Jean-Jacquesem Hublinem ve studii, kterou ve svém aktuálním vydání publikoval časopis Nature.

Před 9500 lety připravili lovci-sběrači v Malawi ženě důstojný pohřeb na hranici. Jde o nejstarší doloženou in situ kremaci dospělého člověka na světě.

Pravěká vodohospodářská zařízení odkryli odborníci z Archeologického centra Olomouc (ACO) na závěr záchranného výzkumu u Kojetína na Přerovsku. I další nálezy tu dokládají dlouhodobé osídlení této oblasti od pravěku po raný středověk.

Nové výzkumy ukazují, že i gigantičtí dlouhokrcí sauropodi dlouzí přes 30 metrů a vážící desítky tun mohli být výrazně zbarvení. Jaký by to asi byl pohled?

Zakrnělé horní končetiny mu nezabránily v tom, aby se z něj stal obávaný lovec jiných velkých dinosaurů. Mimo jiné byl příbuzným dalších podobně velkých dinosaurů.

Při pohledu na něj by člověk nevěděl, zda se dívá na rejnoka, orla, nebo je to vlastně celé žralok, jen s trochu jiným tělesným designem. Ovšem v období křídy mělo moře spoustu zajímavých obyvatel, kteří by nás dnes fascinovali.

Zdánlivě obyčejné naleziště v severní Africe vydalo důkaz, že i velmi staré lidské společnosti dokázaly vytvářet rituály pevně spojené s místem, pamětí a společným jednáním.

Magická krajina kolem Baltinglassu na východním pobřeží Irska je plná hradišť doby, která tam stojí už od doby kolem roku 3700 před naším letopočtem. Největší z nich je Brusselstown Ring, kde archeologové objevili přes 600 současně obývaných domů. Je to největší známé sídlo britského pravěku.

V severním Malawi byla objevena nejstarší známá kremace v Africe. Pohřební hranice stará 9 500 let dokládá nečekaně komplexní rituály lovecko-sběračských komunit a mění pohled na duchovní život pravěkých lidí.

Italové se dožívají nadprůměrně vysokého věku, zejména stoletých a starších mají téměř nejvíc na světě. Podle nové analýzy by to mohlo být způsobené geny, které zdědili z doby ledové.

Jurský park patří k nejlepším filmům 90. let minulého století. Jak ale obstojí některé zajímavé zápletky jeho děje optikou současné biologie?

Dlouhý, hadovitý a rychlý, ve vodě postrachem všeho živého okolo. I když tak nepůsobil, byl vrcholovým mořským predátorem své doby.

Svou velikostí by strčil do kapsy dnešního ledního medvěda, zuby měl větší než T-rex, patřil mezi největší suchozemské masožravé savce v dějinách Země.

Většinou přízemní domy, malebný kostelík, továrna na automobilové díly. Ve slovenském městě Vráble ležícím asi dvacet kilometrů jihovýchodně od Nitry nic neukazuje na to, že se právě tady nacházelo jedno z největších osídlení pravěkého světa a lokalita z doby kamenné, která poslední roky vydává jeden zajímavý archeologický objev za druhým. Začalo to přitom nenápadně.

Suchou nohou z pevninské Evropy na britské ostrovy? Naši prapředci tuto možnost mají. Existují i velké pevninské mosty v oblasti Indonésie a dojít se také z Tasmánie do Austrálie. Nejvýznamnějším územím je ale zřejmě Beringie, pás pevniny spojující Asii se Severní Amerikou.

Vymírání, které trvalo déle než všechny ostatní. Ušetřilo většinu souše, naopak zasáhlo moře a jeho obyvatele. Příčinou nebyl ani vulkanismus, ani zalednění, ale anoxie a překvapivě - rostliny. To byla krize na konci devonského období.

Nové nálezy v Británii posouvají nejstarší známé kontrolované rozdělávání ohně zhruba o 350 000 let dozadu. Vědci našli 400 000 let starou pálenou hlínu, pazourkové sekery rozlámané intenzivním žárem a dva úlomky pyritu.

Londýn - Vědci v Británii naznačují, že se lidé mohli naučit rozdělávat oheň mnohem dříve, než se dříve předpokládalo. Objevili totiž důkazy o tom, že k úmyslnému zakládání ohně docházelo na území dnešní východní Anglie už asi před 400.000 lety. Nálezy popsané v odborném časopise Nature tak posouvají nejstarší známé kontrolované rozdělávání ohně zhruba o 350.000 let, píše agentura AP.

Snadno, rychle a spolehlivě. Takové bylo motto vynálezců přístrojů, jež měly lidstvo zbavit galejí složitých aritmetických výpočtů. S naplněním vize prakticky využitelných kalkulátorů se potýkali i velikáni vědy, jako byl Blaise Pascal či Wilhelm Leibniz.

Lidstvu nejspíš nejznámější vymírání v dějinách planety Země, i když ne to největší. Asteroid, který způsobil řetězec událostí, kvůli kterým dinosauři vymřeli. A evoluce otevřela dveře novým možnostem – a později i lidem.

Nový výzkum mamutích obydlí z dnešní Ukrajiny ukazuje, jak si lidé doby ledové dokázali ze zvířecích kostí a kůží vytvořit promyšlená a dlouhodobě využívaná útočiště v extrémním klimatu.

U západního pobřeží Francie archeologové objevili rozsáhlou kamennou stavbu, která byla vybudována před více než sedmi tisíci lety a dnes leží pod hladinou Atlantského oceánu. Podle odborníků jde o jednu z nejstarších a největších známých lidských konstrukcí tohoto typu v Evropě. Nález přináší nové poznatky o technických schopnostech pravěkých pobřežních komunit i o jejich reakci na proměny klimatu.

77 milionů let zpětně, v období pozdní křídy, se na scéně ve světě dinosaurů objevil Daspletosaurus. Elitní křídový zabiják, který vládl předtím, než připravil pomyslnou půdu pro Tyrannosaura rexe.