Pravěk

Zkoumání kosterních pozůstatků z pravěkého naleziště odhalilo nečekaná poznání o životě v dávných dobách a vztazích mezi lidmi doby kamenné.

Nejnovější studie genetiky a prastarých pozůstatků odhalují, že role ohně byla při tvarování vývoje lidského pokolení ještě zásadnější, než jsme se dlouhá léta domnívali.

Nejnovější studie odhaluje, že ženy měly v pradávné společnosti mnohem větší vliv a zásadnější roli, než se původně předpokládalo.

Evropa byla v pravěku kontinentem lovců. Ti ovládali světadíl desítky tisíc let, než sem přišli zemědělci z území dnešního Turecka. A ti narazili na původní obyvatele. Jak přesně tento střet vypadal, se téměř neví, známý je ale vítěz – byli jím zemědělci. Nový výzkum ukazuje na slavném artefaktu, jak mohl vypadat kontakt mezi oběma skupinami.

Po bok světových muzeí z Londýna, Paříže, Berlína či Vídně se zařadil Třinec. Důvodem je unikátní exponát v podobě dubu starého 6500 let. Ten třinecký je prvním, který je v tuzemsku veřejně k vidění. „Je to samozřejmě náš nejstarší exponát,“ řekla na adresu kmene z neolitu Eva Zamarská, ředitelka Muzea Třineckých železáren a města Třince.

Před desítkami tisíc let žili na rozsáhlém území japonského souostroví lvi. Podle agentury Kjódó to odhalila analýza fosilních vzorků, o kterých se doposud předpokládalo, že patří pravěkým tygrům.

Až z Karpat na území současného Maďarska získali pravěcí slévači z Moravy kilogramový kamenný kadlub, tedy formu na odlévání hrotů kopí. Ukázalo to jeho detailní zkoumání. Forma se před lety náhodou našla v Morkůvkách u Břeclavi, kadlub přečkal ve výtečném stavu přes 3000 let. Vysvětlením jeho původu se podařilo rozluštit archeologickou záhadu.

Velký mořský plaz, který naháněl hrůzu svým vzhledem. Ovšem oproti svým slavnějším druhům byl přece jen trochu jiný – místo toho, aby kořist trhal na kusy, tak drtil tvrdé schránky.

Ne, ani naši nejbližší příbuzní z řad šimpanzů nemají bradu. Je to naše jedinečná výsada. A z praktického hlediska není k ničemu.

Před 60 miliony let žil v jihoamerických bažinách had, který mohl měřit přes 13 metrů. Titanoboa nebyla legenda, ale skutečný vrcholový predátor světa, kde bylo horko jinak než dnes.

Vydejte se s dětmi do podzemí, kde ožívá pravěk i vojenská historie. Medvěd Bruno vezme malé návštěvníky na cestu časem, na kterou jen tak nezapomenou.

Chcete zažít kus skutečné divočiny jen kousek od Prahy? Vydejte se do Národní přírodní rezervace Koda, kde vás čekají krasové skály, tiché rokle a výhledy

Archeologové objevili na egyptském poloostrově Sinaj naleziště skalního umění starého až 10 000 let. Podle agentury AFP to ve čtvrtek oznámilo egyptské ministerstvo turismu a památek. Lokalita se nachází na náhorní plošině Umm Irák a skrývá 100 metrů dlouhý skalní převis, na kterém jsou rozmanité rytiny a malby. Ty umožňují sledovat vývoj uměleckého projevu od pravěku až po islámské období, uvedlo ministerstvo.

Indonéský ostrov Flores kdysi obýval unikátní druh pravěkých lidí. Homo floresiensis, známý jako „floreský hobit“, však před 50 tisíci lety náhle zmizel. Nové vědecké důkazy naznačují, že za jejich koncem nestál záhadný nepřemožitelný nepřítel, ale drastická změna klimatu a nedostatek vody.

V centrální části Peloponéského poloostrova objevili archeologové dva dřevěné artefakty staré přibližně 430 000 let. Podle vědců jde o nejstarší dosud známé ruční nástroje vyrobené ze dřeva na světě. Prvním je tyč z olše, druhý je výrazně menší a pochází z vrby či topolu.

Několik stovek lidí přilákal tradiční masopustní průvod do Kamenice u Jihlavy. Letošní téma bylo pravěk, po městečku se tak procházeli vedle tradičních masek také pralidé.

Vědecký tým přezkoumal kosterní pozůstatky mládence z paleolitu a po dlouhých letech dokázal určit příčinu smrti.

Nejdříve hromadné hroby vojáků z bitvy 1745 u Žďáru, teď objekty z pravěku. Archeologický výzkum na trase dálnice D11 Jaroměř - Trutnov přinesl další velmi překvapivé nálezy. Výzkum má skončit v březnu, na začátku dubna ŘSD plánuje zahájit stavbu dálnice.

Jak vznikly jeskynní malby, už víme. Ale jak to s umělcem dopadlo už ne.

Před zhruba 28 000 lety se v krajině dnešní severní Itálie odehrál dramatický příběh, který by klidně mohl patřit do dobrodružného románu. Hlavní roli v něm hraje dospívající chlapec z doby kamenné, jehož kostra byla objevena v roce 1942 v jeskyni Arene Candide u Ligurského moře. Už samotný pohřeb byl natolik neobvyklý, že archeology zaujal.

Zatímco největšími létajícími tvory všech dob byli druhohorní pterosauři, dlouho po jejich vyhynutí brázdili oblohu nad Jižní Amerikou obří teratorni. Největším z nich byl Argentavis magnificens.

Jen kousek za Prahou se nad údolím Berounky ukrývá místo, kde se potkává historie, ticho lesa a daleké výhledy. Hradiště Pišťák leží na skalní ostrožně na

Mamut, lenochod, šavlozubý tygr a veverka... Vybaví se vám ve spojení s dobou ledovou ještě nějaké jiné zvíře než ta jmenovaná ze slavného animáku? V Austrálii se v této pravěké epoše pohybovali i klokani, kteří navzdory své „mamutí“ hmotnosti mohli skákat.

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.

Pokud se bavíme o největších ptačích druzích, většinou si vzpomeneme na pštrosa. Ten ale nelétá. Nás budou zajímat ptáci, kteří létat umí a současně se mohou pochlubit opravdu úctyhodnými rozměry.

Velryby, delfíni a kosatky, těžko si je představit při pohybu na souši. Jejich světem je voda. Ovšem před miliony lety žil jejich příbuzný, kterému nebylo domovem jen moře, ale i souš.

Naleziště v americkém Wyoming vydalo unikátní poklad. Slavný paleontolog Paul Sereno popsal dvě nové dinosauří mumie druhu Edmontosaurus annectens. Díky neuvěřitelně detailním otiskům kůže a tkání vznikla nejpodrobnější rekonstrukce tohoto pravěkého obra, která odhalila šokující detaily o jeho anatomii.

Byla to obyčejná lezecká výprava. A pak přišel moment, kdy si člověk uvědomí, že se dívá ne na kámen, ale na příběh starý desítky milionů let.

Ačkoliv na hranici období permu a triasu většina živočichů zahynula kvůli největšímu masovému vymírání veškerého života v dějinách planety Země, přece jen se našli živočichové, kterým se toto období podařilo přežít.

Testy DNA zcela vyvrátily teorii o osudu tří osob z hrobu lovců mamutů.

Nebyl predátorem, ani nijak velkou rybou. Přesto však svět devonu nestál jen na existenci podmořských predátorů, ale také tvorů, kteří žili poklidným životem a k přežití jim stačila drobnější potrava. A jedním z takových tvorů byl Bothriolepis.

Když se obyvatelé bretaňského Carnacu zadívají za tmy z oken, mohou nabýt dojmu, že k nim mašíruje armáda nemrtvých. Na okolních planinách je totiž možné spatřit tisíce robustních siluet. Naštěstí nejde o zombie, ale o pozůstatky nejtajuplnější megalitické stavby světa.

Díky novému objevu se posouvá časová osa dovedností našich předků o pořádný kus vzad.

Dnes leží Tabulová hora v Chráněné krajinné oblasti Pálava u Mikulova uprostřed přírody. Za dechberoucím výhledem do okolní zvlněné krajiny míří tisíce lidí. Jen pár nerovností v terénu připomíná, že právě tady před třemi tisíci lety stálo tehdy největší hradiště na Moravě. Nejnovější výzkum nyní ukázal, že ho zničil válečný konflikt.

Když dinosauři před miliony let kráčeli po vlhké půdě, zanechali za sebou něco víc než jen prach minulosti – otisky, které se staly okny do dávného světa. Jak se však tyto křehké stopy dokázaly proměnit ve fosilie a přetrvat geologické věky? Odpověď leží v unikátním procesu fosilizace a ve zvláštních podmínkách, které je musely chránit po celé milióny let.

V roce 2010 byla objevena druhá dinosauří stopa na našem území. Patřila menšímu býložravci, který žil nedaleko současného Červeného Kostelce v době před zhruba 215 miliony let. Co o něm vlastně víme?

Ani predátoři nepřišli na svět ze dne na den. Na počátku jejich zrození stála, nebo spíš plavala, ryba, která neměla ani zuby, ani čelisti. Ale byla tou, bez které by dravci a další podmořští lovci nikdy nebyli tím, čím byli později.

Dospívání je období plné fyzických i psychických změn, hledání vlastní identity a místa ve společnosti. Nová vědecká studie ukazuje, že teenageři žijící v době ledové prožívali změny velmi podobné těm dnešním.

Sladkovodní predátor, který v karbonských vodách naháněl hrůzu všemu živému. Jako stín čekal v úkrytu, než vyrazí na lov. Tam, kde se objevil jeho stín, věděli obyvatelé řek a lagun, že je s nimi konec.

Nenápadná novozélandská jeskyně v oblasti Waitomo ukrývala milion let zapomenutý svět ptáků a žab. Objevené fosilie ukazují, že zdejší lesy hostily v hluboké minulosti výrazně pestřejší ptačí společenstvo, než jaké známe z pozdějších období.

Polské Kujawy ukrývají megalitické hrobky starší než egyptské pyramidy. Obří stavby vznikly bez použití kola a sloužily pravěké elitě.

Na první pohled to vypadá jako takový zvláštní kamenný les rostoucí na náhorní plošině v arménské provincii Syunik. Více než 200 mohutných menhirů stojí ve zvlněných řadách, kruzích a liniích vysoko nad údolím řeky Dar

Uherské Hradiště - Slovácké muzeum v Uherském Hradišti vystavuje ode dneška pravěký bronzový poklad nalezený před 14 lety v Hradisku u Kroměříže. Jde o jednu z nejvýznamnějších archeologických lokalit České republiky i střední Evropy. Návštěvníci muzea uvidí náramky, srpy, zbraně a další artefakty. Výstava v hlavní budově muzea ve Smetanových sadech potrvá do 8. března, sdělila ČTK mluvčí muzea Zuzana Hoffmannová.

Kreslil, psal a snil i tam, kde byla jen temnota. Petr Ginz proplétal čas – ve svých knihách se potkával s dinosaury, v Terezíně hledal únik ve fantazii a jeho kresba Měsíční krajina nakonec doletěla až do vesmíru. Toto je příběh jeho cesty časem.

Svalnatec, rychlík, nebyl to dinosaurus. Přesto to byl ve své době zabiják, který ovládal souš. Ve své době byl na vrcholu potravního řetězce.

Vypadá to jako výjev z nejtemnějšího historického hororu, ale byla to realita, která se odehrávala v samotném srdci „civilizované“ Evropy.

Tyrannosaurus rex nepochybně patřil k největším suchozemským predátorům v dějinách. Otázkou však zůstávalo, jak rychle T. rex dosáhl své maximální velikosti. Podle nové studie, která zkoumala mikrostrukturu kostní tkáně v dolních končetinách 17 fosilních exemplářů, tyranosaurus potřeboval k dosažení své maximální velikosti při hmotnosti kolem osmi tun až 40 let, což je asi o 15 let více, než se dříve předpokládalo.

Novou chloubou Moravského krasu se stal v uplynulých dnech model korálového útesu z prvohor. Právě v té době se utvářelo vápencové podloží chráněné krajinné oblasti, v níž lze najít přes 1140 jeskyní. Model, který se nachází v expozici Domu přírody Moravského krasu u turistického střediska Skalní Mlýn, vznikal rok a není žádnou fikcí. Na jeho podobě se podíleli vědci, aby se korálový útes co nejvíce přiblížil realitě.

Většinu života strávil dinosaurus Tyrannosaurus rex v těle, které bylo rozměry spíše adolescentní. Zatímco lidé mají dospělé tělo asi čtyři pětiny života, u tohoto predátora to podle nové studie byla asi jen pětina života.

Vědci představili realistickou podobu pravěkého muže známého jako Kennewick Man (Muž z Kennewicku). Jeho téměř kompletní kostra byla objevena v roce 1996 na břehu řeky Columbia ve státě Washington a okamžitě vzbudila mimořádný zájem odborníků i veřejnosti.

Zahájení výstavby Justičního areálu přineslo nečekaný objev největšího archeologického naleziště v Čechách. V Ústí nad Labem se našly pozůstatky 19 mamutů na místě, kam pravěcí lovci odkládali kosti zabitých chobotnatců. Nález z doby ledové je evropská senzace.

K zásadnímu nálezu došlo již před desítkami let, až nyní ale konečně někdo poznal, o co se vlastně jedná.

Zamrzlá v čase po dobu 14 tisíc let. Štěňata pravěkého vlka nalezená v sibiřském permafrostu v sobě ukrývala nečekaný poklad, zbytek své poslední hostiny. DNA z kousku masa nosorožce srstnatého nyní přepisuje dějiny a odhaluje, proč tito obři skutečně vyhynuli. Byl to lov, nebo drsná změna klimatu?

Již před půl milionem let dokázali naši předci v Evropě něco, co jim věda ještě donedávna příliš nepřisuzovala: promyšleně pracovat s různými materiály a přetvářet je v technicky vyspělé nástroje. Důkaz přinesl nenápadný fragment kosti, který ležel více než třicet let polozapomenutý v archeologických sbírkách. Moderní výzkum nyní odhalil jeho skutečnou funkci a význam.

Masivní zkamenělé struktury o výšce zhruba osmi metrů nelze kategorizovat. Jedná se o zcela nový druh života, došli k závěrům vědci.

Muzeum v Turnově na Semilsku má na výstavě ke 140. výročí od svého založení unikátní exponáty z nejstarších dějin lidstva, od paleolitu po období…