Pravěk

Mezi významné lovec...

Větší dům nemusel v době kamenné automaticky patřit mocnějšímu člověku. Alespoň to naznačují výsledky studie archeologů z Masarykovy univerzity, kteří zkoumali pozůstatky neolitické komunity…

Věstonická venuše, Cyril a Metoděj, Karel IV. či starověký Egypt. Jak dobře si pamatujete základní dějepis? Zkuste náš záludný test pro páťáky.

Na poli u Těšetic na Znojemsku odkrývají archeologové z Masarykovy univerzity pozůstatky jedné z nejstarších zemědělských vesnic ve střední Evropě. Lokalita se jmenuje Amerika a podle vědců byla zřejmě domovem prvních moravských zemědělců. Výzkumníci tu teď zkoumají více než 7 tisíc let starý dlouhý dům. Chtějí zjistit, kdo v něm žil i proč nakonec zanikl v plamenech.

Reprodukce pánů druhohorních souší patřila dlouho k velkým záhadám paleontologie. Dnes už o tomto zajímavém tématu více více.

Čeští autoři mají za sebou řadu velmi úspěšných herních projektů, díky nimž si některá jména vydobyla pevné místo v deskoherním světě. Vedle zavedených tvůrců se ale neustále objevují i noví autoři se zajímavými nápady, kteří českou scénu obohacují o svěží tituly.

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.

Zoo Jihlava připravila na druhou polovinu srpna několik akcí pro rodiny s dětmi. Těšit se můžete na den věnovaný ohroženým tamarínům, večerní výpravu do pravěku i velké rozloučení s prázdninami.

Predátor z území Patagonie, který ve své době patřil k největším megaraptorům. Žil zhruba před 70 miliony let, svou stavbou těla a obrovskými drápy oprávněně budil hrůzu a respekt jako jeden z nejpozoruhodnějších lovců pozdní křídy.

Téměř 99 milionů let starého fosilního brouka z doby dinosaurů objevil v barmském jantaru mezinárodní tým vědců, jehož součástí byl Robin Kundrata z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP). Zachovalé tělo tohoto vzdáleného příbuzného dnešních světlušek poskytlo odborníkům jedinečný pohled na vývoj komunikačních systémů u světélkujícího hmyzu.

Za krále dinosaurů je běžně považován slavný Tyrannosaurus rex. Nyní ale vědci popsali jeho neméně děsivý vodní protějšek! Seznamte se s obřím mořským plazem jménem Tylosaurus rex, který jako vrcholový predátor ovládal oceány před 80 miliony lety.

Na jihovýchodě Turecka se nachází místo, které obrátilo naruby představy o počátcích civilizace. Göbekli Tepe je o více než šest tisíc let starší než Stonehenge a o sedm tisíc let starší než egyptské pyramidy.

Stýská se vám po časech, kdy jste ještě ani nebyli na světě? Sledujete někdy starý film nebo posloucháte hudbu z dob dávno minulých a najednou se vám sevře srdce touhou v té době žít? Právě tuto nostalgii po neprožitém označuje pojem anemoia.

Jmenuje se Amerika a podle nejnovějších poznatků je nejstarší zemědělskou vesnicí na Moravě a jednou z nejstarších ve střední Evropě. Jde o lokalitu v Těšeticích-Kyjovicích na Znojemsku, kterou zkoumají archeologové z brněnské Masarykovy univerzity. Vykopali tam osadu z mladší doby kamenné (neolitu). Lidé tam hospodařili už 5400 let před naším letopočtem.

Otestujte své znalosti pravěku, starověku i českých dějin v našem zábavném kvízu. Dokážete odpovědět na všech deset otázek?

Přestože dnes poměrně dobře rozumíme funkci dolmenů jako kolektivních hrobek a center kultu předků, řada otázek zůstává otevřená – zejména význam symbolických rytin, přesná podoba některých rituálů či důvody výběru konkrétních lokalit.

Všestary (Královéhradecko) - Česká námořní expedice Monoxylon V letos v Egejském moři potvrdila, že mořeplavci v mladší době kamenné nemuseli být zásadním způsobem omezováni počasím. Při plavbě mohli využívat plachtu a ve člunu dlabaném z jednoho kusu kmene byli schopni převážet tuny nákladu včetně posádky. ČTK to řekl organizátor výpravy Radomír Tichý, podle kterého expedice potvrdila nezastupitelný význam archeologického experimentu.

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.

Nebyl největší ani poslední ze svého rodu, přesto právě podle něj dostala jméno celá skupina gorgonopsidů. Gorgonops byl štíhlý permský predátor vyzbrojený dlouhými špičáky, který žil desítky milionů let před příchodem dinosaurů.

Na konci permu zanikl svět starých útesů, obrněných mořských tvorů i velkých synapsidních predátorů. Z několika přeživších linií později vzešli dinosauři, savci i ptáci.

Současný ptakopysk podivný je jedním z nejzvláštnějších zvířat světa. Jeho pravěcí příbuzní byli ale ještě podivnější – v dospělosti měli ostré zuby, dorůstali obřích rozměrů a lovili dokonce i želvy. Přečtěte si, co odhalily vzácné fosilie o fascinující evoluci vejcorodých savců.

Více než tři tisíce let staré bronzové nástroje objevili archeologové u Kojetína na Přerovsku. Depot, který obsahuje osm deformovaných srpů, část meče, zlomky ozdob…

Obraz pravěkých lidí, kteří s nasazením života skáčou s oštěpy po šestitunových mamutích samcích, dostává vážnou trhlinu.

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.

Po permském vymírání se souš znovu zaplňovala životem. Mezi prvními opravdu velkými predátory nové éry byl Erythrosuchus, těžký čtyřnohý lovec s mohutnými čelistmi a zahnutými zuby.

Rekordně nízká hladina Dunaje v severním Bulharsku odkryla neobvyklý nález.

Jeho malá hlava se nacházela několik metrů od trupu. Dlouhý krk mu umožňoval nenápadně se přiblížit ke kořisti, ale fosilie ukazují, že právě na toto zranitelné místo útočili větší predátoři.

Bronzové nástroje, které někdo před více než třemi tisíci lety úmyslně poškodil a uložil do bývalého mokřadu, objevili archeologové z Archeologického centra Olomouc (ACO) u Kojetína na Přerovsku. Podle dosavadního vyhodnocení mohl být depot součástí rituálního jednání.

Archeopark HistoryPark se nachází v Ledčicích u Mělníka. Tip na prázdninový výlet.

Dávno před nástupem dinosaurů lovil na souši několikatunové býložravce predátor s dlouhými šavlovitými tesáky. Inostrancevia patřila k posledním vládcům permu a zmizela spolu se světem, který nedokázal přežít největší vymírání v dějinách.

Ojedinělý objev se povedl archeologům z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech. Při výzkumu, který předchází revitalizaci Biskupské zahrady na takzvaném Dómském pahorku v Litoměřicích, objevili hrob dokládající neolitické osídlení lokality.

Skupina mužů pronásleduje divokou zvěř, zatímco žena s batoletem na zádech trhá bobule. Každé pohlaví má své místo a jasně vymezené úkoly. S takovou představou pravěkého života vyrostla velká část z nás a stala se jedním z častých argumentů proti ženské emancipaci, která má moderní ženy vytrhávat z jejich biologické role. Současná věda ji přitom stále častěji vyvrací. O mimořádných ostatcích pravěké šamanky v Anglii, jeskynních malbách a mýtech, které si vyprávíme o našich předcích, píše v komentáři pro web Heroine.cz Gabriela Knížková.

Pamatujete si dějepis ze šesté třídy? Vyzkoušejte si náš kvíz zaměřený na pravěk, Egypt, Řecko a Řím. Kolik odpovědí zvládnete správně?

Na zádech měl cosi, co připomínalo obrácené žehlicí prkno nebo kartáč, a podobné zoubky mu vyrůstaly i na hlavě. Stethacanthus ukazuje, že pravěcí příbuzní žraloků bývali mnohem podivnější než jejich dnešní potomci.

Známe to všichni.

Přezdívá se mu obří mořský štír, jenže nebyl skutečným štírem a možná ani nežil v otevřeném moři. Jaekelopterus byl obrovský vodní klepítkatec, který před 390 miliony let lovil v řekách, lagunách a mělkých vodách.

Žraloci nejsou jen nebezpeční predátoři z filmů.

Stovky milionů let před prvním dinosaurem vládl oceánům mohutný pancířnatý dravec. Dunkleosteus nepotřeboval ostré zuby ani rychlost dnešních žraloků. Přesto se stal jedním z nejúspěšnějších lovců své doby.

Představa gigantické chobotnice, dlouhé téměř dvacet metrů, dosud patřila spíše do světa námořnických legend a příběhů o bájném krakenovi. Nedávný výzkum však naznačuje, že podobní tvorové skutečně existovali a před zhruba 100 miliony let mohli být jedněmi z nejnebezpečnějších predátorů oceánů.

Mamuti i pro děti?

Jak omyl v pravěké dílně odstartoval dobu železnou: Gruzínští alchymisté chtěli měď, ale změnili dějiny. Představte si starověkého kováře, jak se potí u žhavé pece v malebném údolí na území dnešní Gruzie. Kolem roku 1000 před naším letopočtem mu vůbec nešlo o žádnou převratnou revoluci, která by lidstvo posunula do nového věku. Tenhle chlapík chtěl prostě jen vyrobit kvalitní měď na sekery nebo nože.

Jak víme dobře i díky Jurskému parku, někteří dinosauři byli chytří. Na poměry druhohorní éry byli dokonce extrémně chytří. Proč ale nedokázali za desítky milionů let vytvořit vlastní civilizaci?

Dobrodružný snímek 10 000 př. n. l. ukazuje pravěký svět. Zákulisí vzniku odhaluje utajené novinářské projekce i těžkou dopravní nehodu při hledání lokací.

Myslíte si, že dinosauři byli nezničitelní tvorové? Nejnovější paleontologické objevy odhalují neuvěřitelná tajemství dinosauřích patologií a dokazují pravý opak. Přečtěte si, jak i obávaný tyranosaurus bojoval s těžkými zlomeninami, bolestivou dnou nebo zhoubnou rakovinou.

Pláň poblíž anglického města Salisbury, známá megalitickou stavbou Stonehenge, vydala nové svědectví o dávných časech. Archeologové tam objevili jednodušší a také starší astronomickou observatoř. Ta je považována za nejstarší důkaz toho, že pravěcí lidé dokázali pozorovat oblohu a odvozovat z ní příchod ročních období.

Jen málokterý sladkovodní predátor v dějinách Země budí takový respekt jako Purussaurus brasiliensis. Obří pravěký kajman s lebkou dlouhou přes metr a čelistmi schopnými rozdrtit i velkou kořist.

Věděli jste, že první zubaři na světě nebyli lidé našeho druhu? Archeologické nálezy potvrzují, že už neandertálci dokázali čistit chrup a dokonce vrtat zkažené zuby! Přečtěte si, jak tito pravěcí zubaři odstraňovali zubní kaz pomocí kamenných nástrojů.

Je to až s podivem, ale nejstarší ozdobou člověka jsou skutečně korálky. Naši předci se jimi zkrášlovali už 34 tisíc let před naším letopočtem.…

Mezinárodní tým vědců objevil v jihoafrické jeskyni Wonderwerk známky opakovaného používání ohně, které naznačují, že naši předci s ním dokázali zacházet již před 1,79 miliony let. Podle nového výzkumu nebyli raní hominini jen pasivními svědky přírodních požárů. Oheň vzniklý v krajině dokázali přenést do chráněného prostoru, udržovat jej a využívat.

Ačkoliv se to nemusí zdát, druhohorní dinosauři nejsou jen jednou z mnoha skupin dávno vyhynulých zvířat. Proč jsou ale tolik významní a měli bychom se jim více věnovat například i ve školní výuce?

Móda jako kreativní nástroj odnepaměti fascinovala lidstvo. Od prvních upravených kožešin po složité střihy vždy přitahovala ty, kteří toužili oslňovat svou krásou, vyjádřit postavení nebo se alespoň viditelně odlišit od průměru.

V moravském Pavlově se skrývá artefakt, který by mohl přepsat dějiny kartografie. Špička mamutího klu s tajemnými rytinami, objevená v šedesátých letech minulého století, údajně zachycuje okolní krajinu včetně řeky Dyje a pravěkého sídliště. Pokud archeologové interpretují nálezy správně, držíme v rukou nejstarší mapu světa starou přes 26 tisíc let.

Mezinárodní výzkumný tým zkoumající jeskynní umění na Pyrenejském poloostrově učinil bezprecedentní objev. Vůbec poprvé se podařilo na stěnách jeskyní nalézt zachovalou DNA pravěkých lidí, starou nejméně dva tisíce let. Objev ukazuje, že lidská DNA může na jeskynních stěnách přetrvávat tisíce let. Jeskynní stěny se tak nově jeví jako dosud neznámý genetický archiv, který by v budoucnu mohl zásadně rozšířit možnosti archeologického výzkumu.

Nedaleko Berouna leží návrší pojmenované Zlatý kůň. V jeho útrobách jsou potom slavné Koněpruské jeskyně. Ty jsou známé i proto, že se v nich našla řada cenných nálezů, včetně jedné záhadné dámy.

V sobotu 18. července 2026 se můžete vydat na archeologickou vycházku k hradišti u Branova a poznat místo s výhledem do dávné minulosti.

Počítačový model neandertálského nosu ukázal, že ledový vzduch o 0 °C se v něm ohřál na víc než 30 °C ještě před vstupem do dolních cest dýchacích.

Archeologové při letošním průzkumu objevili na hradě Tepenec olověný válcovitý projektil do palné zbraně a další nálezy dokládající pravěké i středověké využívání lokality. .