Lidé a Země

Putování po Novém Zélandu jsem zachytila fotoaparátem telefonu Samsung Galaxy S25 Ultra. Díky desetinásobnému optickému zoomu jsem se mohla na cesty vydat bez zrcadlovky. Cestu mi navíc zpříjemnil Samsung Galaxy Ring Titanum, který jsem do „Mordoru“ kvůli požárům v NP Tongariro nakonec nedonesla.

Když byste se zeptali samotných Australanů, co nejlépe vystihuje jejich národní identitu, odpověď by mohla znít překvapivě jednoduše – „barbie“. Tak se tu s láskou říká grilování, které má v místní kultuře téměř posvátný status.

Přes 17 let fotí pro časopis Respekt. Spolupracoval s médii jako The New York Times nebo agentura Bloomberg. Fotografoval uprchlické tábory na řeckém ostrově Lesbos, pohřby ukrajinských vojáků ve Lvově i českou každodennost. Za svou práci získal ocenění v několika kategoriích soutěže Czech Press Photo. Letos se stal jejím porotcem. Jak jeho práci ovlivňuje umělá inteligence? Které situace odmítá fotit? A co podle něj znamená „dobrá fotka“?

Důraz na design, zapojení budoucích rezidentů nebo využití demoliční sutě pro stavbu nových domů. I takto přistupují architekti napříč evropskými metropolemi k problematice nedostatku bytů. Se svými zkušenostmi z Berlína, Kodaně, Helsinek nebo Barcelony se nyní podělí tamní odborníci i s českým publikem. A to v rámci nového cyklu přednášek spolku Kruh.

Živočichové ze všech kontinentů, podvodní svět nebo scenerie. Jubilejní, desátý ročník Czech Nature Photo opět přináší fascinující a inspirativní bohatství přírody zachycené ve fotografii. Porotci už zveřejnili nominace, které vybírali z 2020 snímků od 249 fotografek a fotografů.

Blížíme se k lokalitě Vulcanii Noroioși proslulé takzvanými bahenními sopkami. Sužuje nás strašlivé vedro. Okolní krajina je zbarvena převážně dožluta, zeleň si uchovala jen nejodolnější křoviska. Před námi leží rozlehlé pole vyprahlé hlíny. Připomíná dno vypuštěného rybníka. Jedeme sem přes celé Rumunsko, a slavné bahenní vývěry budou možná vyschlé! O to větší nadšení se nás zmocňuje u první nepatrné prohlubně v hliněném podloží. Otvor má asi patnáct centimetrů v průměru a je necelých deset centimetrů hluboký. Uvnitř je vlhké bahno. Snad přece jen něco uvidíme!

Ukrývá se víc než sto metrů pod zemí, ale klaustrofobií v něm rozhodně trpět nebudete. Ohromný solný důl Salina Turda v Rumunsku totiž patří k největším důlním muzeím na světě. Sůl se v něm těžila od starověku až do počátku 20. století a svou velkolepostí připomíná slavné trpasličí doly v Morii z Pána prstenů. Ovšem v moderním pojetí.

Každé z velkých římských měst na severu Afriky má své kouzlo (a svůj Septimův oblouk). Nejen díky architektuře. Římané si uměli vybrat místa! Moře, hory, pahorkatiny. Římské ruiny severu Afriky jsou bez výjimky zasazené v okouzlujícím dekoru. Možná i proto, aby byly pravou odměnou pro své obyvatele.

Česko láká stále více turistů. V loňském roce k nám zamířilo na deset milionů zahraničních návštěvníků a dalších více než třináct milionů turistických cest připadlo na samotné Čechy. Praha nadále zůstává hlavním lákadlem všech návštěvníků, ale významně se začínají prosazovat také jednotlivé regiony.

Na západě Floridy, „slunečního státu USA“, leží město, které už svým názvem každému Čechovi a Slovákovi napoví, že i sem zasáhla jejich společná historie. Vítejte a vitajte v Masaryktownu!

Zámek v Nelahozevsi ze 16. století patří mezi nejvýznamnější pozdně renesanční objekty v Čechách. Můžete se zde pokochat rodovou Lobkowiczkou sbírkou umění a pod zámkem na vás čeká seznámení s jedním z českých hudebních velikánů.

Půvabné starobylé kostelíky, se stěnami posetými unikátními nástěnnými malbami, patří k nejvzácnějším památkám nejen slovenského Gemeru. Rozsah, originalita a kompaktnost gemerských středověkých fresek nemají ve střední Evropě obdoby. V posledních letech začaly postupně odkrývat své již téměř zapomenuté příběhy.

Pokud zatoužíte po příjemné procházce s nádechem mystiky, vyrazte k jihočeským Bernarticím. Zcela o samotě, na mírném návrší u cesty, stojí malebný barokní kostelík svaté Rozálie, pod nímž se ukrývá malá kaple se studánkou s údajně léčivými účinky.

Možná ho znáte z mapy při plánování cest do Itálie, možná kolem něj dokonce jezdíte cestou do lyžařských středisek v Alpách. Míjet tento klenot v srdci Dolomit je ale obrovská škoda. Trento totiž rozhodně stojí za objevování, jeho poklidná a historická atmosféra si vás podmaní.

Po celá staletí bývala Maremma místem, kam se vydávali jen ti nejotrlejší. Země dobrodruhů a psanců. Močály, bažiny, obrovské plochy zarostlé rákosím, ale především komáři a malárie. Ještě před sto lety byla Maremma synonymem smrti. Dnes je to naštěstí jinak a tato oblast v jižním Toskánsku je příjemným oddychem od ruchu známějších toskánských míst, jako je třeba Florencie nebo Pisa.

V druhé polovině cesty nás čekalo vnitrozemí, což byl především outback rudý stejně jako pověstný Rudý střed kontinentu s posvátnou skálou Uluru. Vydali jsme se ze severu na jih po Velké severní dálnici, která protíná vnitrozemí Západní Austrálie. Převážně se jedná o normální dvouproudovku s minimem zatáček měřící 3200 km a spojující Perth s nejsevernějším australským přístavem Wyndham.

Nehody, katastrofy, tragédie. Výjimečné situace, které si však jsou v jedné věci podobné – všem totiž přihlíží anonymní, mlčící dav. Czech Photo nyní představuje tvorbu tří českých fotodokumentaristů ze třech různých období 20. století, kteří právě tyto náhodné tváře zachytili na unikátních snímcích. Výstava fotografií Gil / Cudlín / Materna / SANITKA je inspirována povídkou "Zástup" amerického spisovatele Raye Bradburyho.

Jakmile studené větry z Bosporu zavanou zimu do Istanbulu, vystartují milovníci bozy do ulic. Pití kvašeného nápoje z prosa, krupice, vody a cukru každou sezonu radostně očekávají. Vychutnat si ji mohou jen pět měsíců v roce.

Šrí Lanka vás pokaždé něčím překvapí. Zjistěte, jak je možné, že zdejší sloni vylučují papír, nahlédněte pod pokličku zrození mořských želv a vypravte se do možná posledních panenských mangrovových močálů šrílanského jižního pobřeží.

Být za východu slunce na lodi uprostřed řeky je vždy velký zážitek. A pokud takovou plavbu uskutečníte v severním Senegalu v přírodní rezervaci Djoudj během zimního období, čeká vás neuvěřitelné setkání s milionem a půl tažných ptáků. Stačí se jen kochat štěbetáním a pozorovat různorodá ptačí hejna.

Miluješ stylové a praktické batohy, které se hodí do města, do školy nebo na víkendové výlety? Pak se zapoj do soutěže Lidé a Země a vyhraj batoh Nitro Urban Classic Night Sky. Jeden z šesti může být tvůj!

Oficiálně se jmenuje Váté písky u Bzence, ale jedinečnému biotopu, který se rozkládá mezi železničními stanicemi Rohatec a Bzenec-Přívoz, neřekne většina lidí jinak než Moravská Sahara. Území je chráněné jako národní přírodní památka, a pokud si budete chtít na chvíli připadat jako na poušti, pak se sem rozhodně vydejte.

Pás Sahelu pod pouští Saharou má daleko k romantickým představám o zapomenutém koutku světa. Je to neskonale rozpálené a vyprahlé místo – přesto i tady žijí lidé a dokázali se přizpůsobit neuvěřitelně nehostinnému klimatu.

Od začátku února se na území hlavního města objevilo už několik mláďat zajíců. Ve městech je ovšem vysoká pravděpodobnost, že je najde pes, kočka, straka nebo člověk, který netuší, jak se správně zachovat. Pražská zvířecí záchranka proto vydala doporučení, co dělat, když zvíře objevíme.

Vádí Kelt je nádherná oáza vodopádů a tyčících se skal. Leží hluboko v údolí Západního břehu Jordánu, kousek od města Jericho. Velké horko v létě a bleskové povodně v zimě ale znemožňují podnikat túry v každém ročním období.

Ročně přilákal na 200 tisíc návštěvníků, letos se čekala dokonce rekordní účast. Populární sakurový festival u hory Fudži se ale nakonec konat nebude. Japonské město Fudži Jošida se rozhodlo svátek zrušit kvůli obavám z nadměrného počtu turistů, zejména z jejich nevhodného chování.

Kontrasty, města bez davů i divoká příroda. Užijte si jízdu po ikonické Highway 1 zalité zimním sluncem i výlety od oceánu až do zasněžených hor. Kalifornie, Oregon i Washington vám v zimních měsících odhalí svou klidnější, ale o to půvabnější tvář.

Mughalská říše nepatří k osnovám českých škol, nepatří ani k minulosti, kterou se Indie či Pákistán chlubí. Přesto její památky uchvacují návštěvníky celého světa už několik staletí.

Mughalská říše v sobě spojila dvě úžasné tradice Asie, z jejích památek už ale zůstaly jen ty největší monumenty. Hledání vzpomínek na ni se mimo jejich zdi stává často nesplnitelnou výzvou. O to ale zajímavější.

Není tak známý jako jeho populární soused, přesto stojí Labský vodopád za návštěvu. A to zejména v zimě, kdy se k němu nehrnou davy turistů. Můžete k němu podniknout výšlap na běžkách nebo sněžnicích, a nasát tak skvělou atmosféru té pravé zimní turistiky.

Právě vyšlo únorové číslo Lidé a Země. A my se rozhodli, že vám ho představíme trochu netradičně – pomocí kvízu. Nebojte se, některé otázky jsou možná trochu záludnější, ale na většinu budete odpověď určitě znát.

Od návštěvy nejhustěji zalidněné země světa jsme si mnoho neslibovali. Očekávali jsme chudobu, chaos a špínu. A oprávněně. Všechny tyto věci jsme během našeho průjezdu Bangladéšem zažili naplno, ale překvapilo nás, jaký zážitek to nakonec byl.

Jednoho dne turista vystoupí z letadla v Perthu, nejodlehlejším velkém městě světa, a má před sebou celý nerozkrojený západoaustralský dort. Pokud se předem připravil, všechny třešničky na jeho bílo-rudé polevě stihne ochutnat.

Z klimatizované kanceláře do neprůstřelné vesty: jak se mění svět očima ženy, která vyměnila korporátní kariéru za pomoc v těch nejnebezpečnějších zónách světa?

Říká se, že pizzu vynalezli Italové, proslavily Spojené státy a nejvíce na odbyt jde nyní, možná překvapivě, v Norsku. Pizza, která právě 9. února slaví svůj mezinárodní den, ale původně vypadala úplně jinak, než jak ji známe v současnosti.

Jsme v srdci Sumatry, uprostřed nekonečných plantáží palmy olejné, několik hodin cesty od města Dharmasraya. Prašná cesta se klikatí monotónní krajinou a s každým dalším výmolem je náš cíl blíž. Jsme téměř v euforii. Dnes se máme setkat s tajemným kmenem Kubu!

Před šesti lety založil pohřební službu, která mění pohled na loučení se zesnulými. Kromě rituálů v obřadních síních je pořádá v lese, na louce nebo na moři. S pozůstalými společně píše smuteční řeč, sází stromy či vypouští balonky se vzkazy. Vytváří lesní hřbitovy a hledá nové, laskavější způsoby, jak se rozloučit. Jak se připravit na smrt? Proč se nechat pohřbít v lese? A měly by se pohřbů účastnit i děti?

„Skrze ženu přišel na svět hřích. Žena je hřích. Žena provozuje své kejkle s ďáblem, protože ten se zjevuje v mužské podobě.“ Těmito slovy začíná film Kladivo na čarodějnice. Rozhodl jsem se vydat proti proudu času po stopách muže, který tomu bezmezně věřil a nechával zapalovat hranice, aby ohněm očistil svět od hříchu. Jmenoval se Jindřich František Boblig z Edelstadtu.

Cestovatel, fotograf a autor knih Pavel Svoboda patří k nejzkušenějším českým dobrodruhům. Procestoval svět od Himalájí po Jižní Ameriku a v rozhovoru pro sérii Exoti sdílí, co ho cestování naučilo – o lidech, přírodě i samotném sobě. Mluvíme o extrémních podmínkách, které formují charakter, o respektu k místním kulturám, ale i o tom, proč dnes přemýšlí, kam a jak vůbec cestovat, aby to mělo smysl.

Kdysi se jednalo spíše o kuriózní viktoriánské sídlo, které by s velkou pravděpodobností dnes už neexistovalo. Vše ale změnilo období 2. světové války, kdy se v Bletchley Parku v Milton Keynesu v Anglii sešli jedni z nejlepších matematiků a vědců tehdejší doby. Co bylo jejich úkolem? Prolomit šifrovací kódy nacistického Německa. O tom, co se za zdmi bývalého panství odehrávalo, však nesměl dlouhá desetiletí nikdo promluvit.

Představte si tisíce a tisíce kilometrů lesů… Sibiř se rozprostírá na neuvěřitelné rozloze třinácti milionů kilometrů čtverečních. Příroda tady je panensky krásná, surová a divoká, ale lidé tu mají srdce na dlani.

Od 2. února si za prohlídku legendární římské Fontány di Trevi musíte zaplatit. Město očekává, že za vstupné ve výši dvě eura (zhruba 49 korun) vybere ročně okolo 6,5 milionu eur (zhruba 158 milionů korun), které použije na údržbu památky. Přinášíme praktické rady, kde koupit vstupenku, kudy se k fontáně dostat nebo co hrozí za nedodržení pravidel.

Do téhle země jedeme – za stromem. Jmenuje se Boswellia sacra a roste jen na jihu Ománu v provincii Dafár. Není to ledajaký strom, je to strom voňavý. Už starověké chrámy byly provoněné jeho pryskyřicí a byla prý i jedním z darů tří králů malému Ježíškovi. Tajemná vůně, co nás ovane už v letištní hale, je vůně kadidla.

Donald Coleman Bailey pracoval jako stavební inženýr na britském ministerstvu války, kde v roce 1940 předložil svým nadřízeným návrh na nový typ mostů. Ty byly během 2. světové války hned ozkoušeny a podle mnohých v ní sehrály naprosto zásadní roli. Mosty, jejichž konstrukce je po Baileym pojmenována, se dostaly i do Česka. A několik se jich dochovalo dodnes.

Pro hlavní město Polska je listopad měsícem oslav a ve Varšavě opravdu stojí za to. Až se přesytíte útulných kaváren a melancholických zákoutí v centru, vyrazte na průzkum okolí.

Somalilandská kuchyně se pohybuje na pomezí tří prostředí, která diktují jeho chutě. A také jsou tu dva velké gurmetské národy v okolí, které se musely do jeho vůní podepsat: Etiopie, největší soused, má na region obrovský vliv stejně jako o něco vzdálenější Jemen. Na čem si tedy pochutnat v neexistujícím státě?

Přestože má tato země vlastní vládu, měnu i armádu, na mapě světa úředně neexistuje. Žádný stát na světě ani OSN ji totiž zatím neuznal. Zároveň však Somaliland patří k nejbezpečnějším oblastem jinak neklidného Afrického rohu. Zatímco sousední Somálsko sužují konflikty a nepokoje, tento „neexistující“ stát si vybudoval relativně funkční správu a právní řád.

Patříte-li k milovníkům historie spojené s duchovním odkazem, rozhodně nevynechte návštěvu kláštera v jihočeském Milevsku. Nejenže patří k nejstarším klášterům v jižních Čechách, ale právě zde se také teprve před pěti lety našel relikviář s hřebem, o němž se předpokládá, že pochází přímo z kříže Ježíše Krista.

Vábeni ranním sluncem na východě ukrajujeme kilometr za kilometrem na trase Praha–Hortobágy. Železniční násep lemuje jemně zvlněnou silnici a společně s ní tvoří asi tříkilometrovou hráz mezi dvěma jezery Tisza-tó. Za chvíli duní pod koly auta most a jeho železná konstrukce rámuje výhled na řeku Tisu, která se jako líný hnědavý plaz sune kamsi na jihozápad. A pak už silnice číslo 33 míří rovně k obzoru a vede nás přímo do ptačího království.

Jihovýchodní Asie láká stále více cestovatelů. Mnozí využívají služeb cestovních agentur, ale nemalé množství se jich do tohoto půvabného regionu vydává také na vlastní pěst. Cestování je tu poměrně snadné a s trochou plánování stihnete objevit nemalý kus světa. Přesto je třeba dát si pozor na několik věcí, které vám můžou cestu znepříjemnit, a to zejména po zdravotní stránce. Přinášíme proto deset tipů, co si přibalit do batohu, aby byla cesta co nejbezpečnější.

Tržnice bývají místem příležitostí popovídat si s místními, ochutnat autentické regionální pokrmy a najít zajímavé suvenýry. V Latinské Americe se tam ovšem můžete také nechat očistit od negativních energií, dát si vyložit budoucnost nebo přičarovat cokoli, po čem vaše srdce touží. Vítejte na mercados de brujería – čarodějnických trzích.

V loňském roce se vydal na cesty rekordní počet turistů. Podle údajů zveřejněných Světovou organizací cestovního ruchu UN Tourism (United Nations World Tourism Organization) vycestovalo do zahraničí v roce 2025 přibližně 1,52 miliardy lidí. Výsledky mimo jiné ukazují zájem cestovatelů o méně tradiční destinace, mezi něž patří například Afrika.

Chce-li se mladý Balijec či Balijka jednou vdát, musí předtím podstoupit poměrně drastický zákrok. Zbroušení zubů je sice ošetřeno modlitbami a rituály, ale když „sangging“ neboli brusič přitlačí, ukáže se stará a zjevně mezinárodní pravda: pro krásu se musí trpět.

Stát Jalisco patří z hlediska historie, kultury i ekonomiky mezi nejvýznamnější části Mexika. Prožil jsem tam prosluněné a šťastné období života plné nefalšovaných „latino“ zážitků. Potkal jsem tam lidi, kteří navždy zůstanou v mém srdci, stejně jako místa, o kterých vám něco málo povím.

Na Den mrtvých neumíráme, žijeme dál v srdcích těch, kdo na nás vzpomínají, tak praví mexické přísloví. Mexičané navíc své mrtvé a jejich uctívání umějí pořádně rozjet.

Pěstuje se po staletí v jižní Kambodži a je považován za jeden z nejchutnějších pepřů na světě, po němž sahají šéfkuchaři těch nejrenomovanějších restaurací. Cesta proslulého kampotského pepře na náš stůl je však dodnes spojená s těžkou dřinou v extrémních podmínkách. Právě ty se snaží tamním farmářům usnadnit také Češi. Třeba pomocí moderních technologií.

Téměř tři sta fotografů a fotografek a 5250 působivých snímků. Mezinárodní porota vybrala vítěze 31. ročníku soutěže Czech Press Photo 2025. Ceny byly vyhlášeny v úterý večer během slavnostního ceremoniálu v Západní dvoraně Národního muzea. Jako každý rok jednu z cen vybírali čtenáři časopisu a webu Lidé a Země. Nejvíc hlasů získala fotografie Tomáše Bintera.

Ráno mě probudilo škubání trávy těsně vedle stanu. Vykouknu ven a kolem se pase stádo jaků. Když jsme večer stavěli stan, pastevci tudy přehnali stádo koní a za soumraku kolem špacírovalo stádo ovcí a koz. Pastýři se u nás zastavili a rukama nohama přátelsky komunikovali. Psi od blízkých jurt nás nejdříve odháněli, ale pak přišli sami a celou noc leželi kousek od našeho stanu.

Vánoční soutěž Živá zahrada, kterou už od roku 2004 pořádá Český svaz ochránců přírody (ČSOP), už má první výsledky. Z nich vyplynulo, že nejběžnějším ptačím druhem na našich zahradách je sýkora koňadra. Rapidně ale ubývá zejména zvonků zelených a na špatný rok to vypadá i pro kosa černého.

Zvláštní země se zvláštní kulturou i minulostí, která oficiálně neexistuje. Somaliland, autonomní oblast Somálska, není světem uznaný jako nezávislý stát, cestovatelům ale nabídne bezpečí, klid, dobré jídlo a několik nesmírně zajímavých míst. Co čekat?