Rada bezpečnosti OSN

Ruský prezident Vladimir Putin byl pozván do takzvané „Rady míru“, kterou americký prezident Donald Trump vytvořil s deklarovaným cílem dohlížet na demilitarizaci a poválečnou obnovu Pásma Gazy. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova Moskva účast zvažuje. Zároveň uvedl, že Rusko očekává od americké strany další podrobnosti ohledně fungování tohoto uskupení.

Ruský prezident Vladimir Putin obdržel pozvánku k účasti v takzvané Radě míru, kterou chce pod svým vedením zřídit americký prezident Donald Trump. Podle ruské státní agentury TASS to dnes řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Rusko už téměř čtyři roky vede válku proti sousední Ukrajině. K členství v radě se podle agentury AP a Reuters zatím přihlásily Vietnam, Maďarsko a Kazachstán.

Husajnův Irák měl na konci 80. let za sebou dlouhou a mimořádně krvavou válku s Íránem, kterou se mu přes všechnu převahu v technice nepodařilo dovést do vítězného konce. Hlavně pod dojmem zhoršující se ekonomické situace tak irácká armáda 2. srpna 1990 překročila hranice bohatého sousedního Kuvajtu. Začala první válka v Perském zálivu. Válka, které se při operaci Pouštní bouře poprvé zúčastnili i Čechoslováci.

Současné nepokoje v Íránu, které začaly koncem loňska jako protesty proti ekonomickým problémům, pravděpodobně nepovedou k zásadní změně zahraničněpolitického kurzu země, shodují se odborníci. Zamíchat kartami by podle nich mohl případný zásah ze strany Spojených států, následující vývoj by byl ale nevyzpytatelný.

Rada míru pro Pásmo Gazy, kterou Donald Trump nově založil, ještě nemá určené členy. Ti mají být oznámeni v nejbližší době. Pokračuje tak další fáze Trumpova mírového plánu ohledně ukončení izraelsko-palestinském konfliktu.

Ruská agrese vůči Ukrajině, zásah USA ve Venezuele, úvahy o americké anexi Grónska. Zajímá v současném světě vůbec ještě někoho mezinárodní právo, nebo vstupujeme do nové éry, kdy mezinárodní normy nahradí právo silnějšího?

Americký prezident Donald Trump v noci na pátek oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době.

V srpnu 1990 obletěla svět šokující zpráva, Irák napadl Kuvajt! V noci z 1. na 2. srpna vtrhla vojska irácké armády do Kuvajtu a obsadila celé jeho území. V polovině roku 1990 ještě doznívala euforie z pádu komunistického režimu v Evropě a vpád iráckých vojsk do sousední země způsobil zásadní mezinárodní krizi. Osvobozující operace Pouštní

Oslabením mezinárodního práva můžou Spojené státy ztratit důvěru spojenců, ale i posílit globální rivaly, varují experti.

Íránská justice ve čtvrtek oznámila, že 26letý Erfán Soltání, zatčený 10. ledna při demonstracích, nebyl odsouzen k smrti. S odkazem na íránská státní média o tom informuje agentura Reuters. Mírnější než kapitální trest, který měl být podle médií vykonán veřejnou popravou, spolu se svoláním mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN Američany naznačuje, že se Washington prozatím rozhodl v Íránu vojensky nezasáhnout. Anebo intervenci alespoň odložil.

Íránský ministr zahraničí Arakčí kritizuje zprávy o počtu obětí demonstrací a připisuje veškeré zabíjení Izraeli. Také uvedl, že Teherán neplánuje okamžité popravy protestujících. Kvůli situaci v zemi zasedne Rada bezpečnosti OSN.

Na žádost Spojených států se ve čtvrtek k brífinku o situaci v Íránu sejde Rada bezpečnosti OSN. Podle agentury AFP to oznámilo somálské předsednictví tohoto vrcholného orgánu. Íránem od konce prosince zmítají demonstrace, proti kterým íránské síly tvrdě zasahují. Americký prezident Donald Trump Teheránu v minulých dnech opakovaně pohrozil tvrdými kroky, pokud bude tamní režim zabíjet demonstranty a popravovat zadržené.

Na žádost Spojených států se ve čtvrtek odpoledne k brífinku o situaci v Íránu sejde Rada bezpečnosti OSN. Podle agentury AFP to oznámilo somálské předsednictví tohoto vrcholného orgánu OSN. Íránem od konce prosince zmítají demonstrace, proti kterým íránské síly tvrdě zasahují. Americký prezident Donald Trump zemi v minulých dnech Teheránu opakovaně pohrozil tvrdými kroky, pokud bude tamní režim zabíjet demonstranty a popravovat zadržené.

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Americký prezident Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu, napsaly dnes tiskové agentury. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18.100 zadržených, z nichž některým…

Lidskoprávní organizace mluví o více než dvou a půl tisících obětí protestů v Íránu. Země v OSN mezitím obvinila USA a Izrael, že právě ony zavinily smrt protestujících.

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Americký prezident Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu, napsaly ve středu tiskové agentury. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2 570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.

Washington - Zabíjení demonstrantů v Íránu skončilo a neplánují se tam žádné popravy. Dnes to podle agentur uvedl v Oválné pracovně americký prezident Donald Trump s tím, že se to dozvěděl z důvěryhodného zdroje. Podle dnešních údajů lidskoprávní organizace Iran Human Rights (IHR) sídlící v Norsku íránské bezpečnostní složky dosud zabily nejméně 3428 protestujících. Evropské země vyzývají občany k opuštění Íránu, Británie uzavřela tamní ambasádu.

Spojené státy označily útok ruskou raketou Orešnik na ukrajinskou Lvovskou oblast za nebezpečnou a nevysvětlitelnou eskalaci. Ruský velvyslanec kritiku odmítá. Podle USA jde o zesměšnění mírové dohody.

Írán zažívá další vlnu masových protestů. Podle dostupných informací už jsou mezi demonstrujícími stovky obětí. Země se potýká s úplným výpadkem komunikace, cenzurou a omezeným přístupem k ověřeným informacím. „Nemůžeme do Íránu vůbec volat. Prvních 24 hodin bylo extrémně obtížných. Došlo k úplnému výpadku informací,“ popisuje pro Radio Prague Internatonal novinářka Hannah Kaivaniová z Radio Farda, perské redakce Rádia Svobodná Evropa.

V Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny v noci na neděli nefungovaly dodávky tepla. Příčinu se později podařilo opravit, informoval server Ukrainska pravda s odvoláním na regionální pobočku národního distributora elektřiny Záporožžjaoblenergo.

Ukrajinská metropole Kyjev se mezitím vzpamatovává z masivního ruského vzdušného útoku, který v noci na pátek zanechal velkou část obyvatel města bez elektřiny a vytápění.

Ukrajinský dronový útok způsobil požár ve skladu pohonných hmot na jihu ruské Volgogradské oblasti, napsala v sobotu agentura Reuters s odvoláním na zdejší úřady. Nikdo podle nich nezemřel, ale je možné, že lidé žijící poblíž budou muset být evakuováni.

Na pondělním mimořádném zasedání Rady bezpečnosti OSN se na žádost Ukrajiny bude řešit ruský letecký útok.

Kvůli nejnovějším masivním ruským leteckým útokům na Kyjev, které město částečně připravily o vytápění, se v pondělí mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN. Podle agentury AFP to vyplývá z upraveného programu Rady zveřejněném v pátek večer. Rada se sejde na žádost Ukrajiny čelící téměř čtyři roky ruské agresi.

Rusko v poslední době zintenzivnilo útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu s cílem ochromit dodávky energie během kruté zimy. Více než jeden milion lidí na jihovýchodě Ukrajiny strávil podle úředníků několik hodin bez vytápění a dodávek vody po ruských leteckých úderech. Další masivní útoky zasáhly také Kyjev a částečně připravily metropoli o teplo, kvůli čemuž se bude situací v pondělí mimořádně zabývat Rada bezpečnosti OSN.

Kvůli nejnovějším masivním ruským leteckým útokům na Kyjev, které město částečně připravily o vytápění, se v pondělí mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN. Podle agentury AFP to vyplývá z upraveného programu Rady zveřejněném v pátek večer. Rada se sejde na žádost Ukrajiny čelící téměř čtyři roky ruské agresi.

Donald Trump se ve Venezuele definitivně postavil po bok Ruska a Číny. A naplnil definici, že mezinárodní právo má jen takový význam, jaká je schopnost jej prosadit. Což mají dělat mocnosti, které však samy pravidla porušují.

New York - Spojené státy dnes před Radou bezpečnosti OSN odsoudily ruské použití rakety Orešnik proti Ukrajině jako nebezpečnou a nevysvětlitelnou eskalaci konfliktu. Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja veškerou kritiku odmítl, uvedla agentura AFP.

Po rozsáhlém ruském útoku z noci ze čtvrtka na pátek je potřeba jasná odpověď zbytku světa, a hlavně USA, řekl v pátek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské vedení totiž podle něj věnuje pozornost hlavně americkým signálům. Rusové během útoku použili i balistickou střelu středního doletu Orešnik.

Radu míru pro dohled nad dodržováním mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa v Pásmu Gazy povede bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN Nikolaj Mladenov.

Spojené státy nedokázaly v Radě bezpečnosti OSN přesvědčivě doložit, že byl jejich postup ve Venezuele v souladu s mezinárodním právem. Na pravidelné vládní tiskové konferenci to ve středu řekl mluvčí…

Americký zásah ve Venezuele nemá podle mezinárodního práva žádné opodstatnění a představuje zločin agrese. Myslí si to právní expert Geoffrey Robertson, podle něhož zadržení Nicoláse Madura vytváří nebezpečný precedens.

Dne 3. ledna 2026 se světová politika, jak jsme ji znali od konce druhé světové války, definitivně zhroutila. Nebyl to pád tichý, ale ohlušující. Jednostranná vojenská akce Spojených států ve Venezuele je vyhlášením nové éry – Globální chaokracie.

Rojí se otázky, co bude teď a pak s Venezuelou. Mělo by tam být především bezpečno. Což je agenda, kterou OSN beznadějně neovládá.

Americké speciální síly unesly venezuelského prezidenta přímo z jeho sídla a svět lapá po dechu nad Trumpovou nekompromisní razancí i spornou zákonností. Podle bývalého českého premiéra Mirka Topolánka sice americký prezident rozmetal mezinárodní právo na kousky, ale v rozpadajícím se světě plném diktátorů to byla akce, která dává smysl. V Prostoru X otevřeně vysvětlil, proč je pro Evropu nebezpečnější americká pasivita než Trumpovy drsné metody.

Varování Kubě, varování Kolumbii a opakování toho, že Grónsko by mělo být z bezpečnostních důvodů americké. Šéf Bílého domu Donald Trump po operaci Absolutní odhodlání ve Venezuele znervózňuje spojence i protivníky. OSN v pondělí večer označila útoky a únos exprezidenta Nicoláse Madura za „nebezpečný precedens“. Jaké má sobotní noc v Caracasu dopady na světové scéně?

Caracas/Washington - Sobotní útok v Caracasu, při němž americké speciální jednotky zajaly a do USA dopravily tamního autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, označilo za porušení mezinárodního práva několik prezidentů regionu. Také podle právníků, které oslovily deník The Guardian a server televize France 24, porušily USA touto operací Chartu OSN, když protiprávně použily sílu proti jiné zemi. Operace podle nich totiž neměla souhlas Rady bezpečnosti OSN ani nešlo o akt sebeobrany před ozbrojeným útokem.

Venezuelský autoritářský prezident Nicolás Maduro se před newyorským soudem označil za nevinného a odmítl veškerá obvinění z obchodování s drogami, informuje agentura AP. Termín dalšího slyšení soudce Alvin Hellerstein stanovil na 17. března. Maduro spolu s manželkou Cilií Floresovou stanuli poprvé před soudem na Manhattanu poté, co byli v sobotu v Caracasu zajati americkými speciálními silami a převezeni do USA. Při odchodu ze soudní síně se Maduro podle médií označil za válečného zajatce.

Premiér Andrej Babiš (ANO) doufá, že americký zásah ve Venezuele povede k tomu, že občané budou mít svobodu a demokracii a zvolí si demokratický režim. Řekl to na instagramu. Americké síly při sobotním nečekaném útoku na Caracas zadržely venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura a jeho manželku a odvezly je do USA.

Premiér Andrej Babiš (ANO) doufá, že americký zásah ve Venezuele povede k tomu, že občané budou mít svobodu a demokracii a zvolí si demokratický režim. Uvedl to na instagramu. Americké síly při sobotním útoku na Caracas zadržely venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura a jeho manželku a odvezly je do USA.

Premiér Andrej Babiš (ANO) doufá, že americký zásah ve Venezuele povede k tomu, že občané budou mít svobodu a demokracii a zvolí si demokratický režim. Řekl to na Instagramu. Americké síly při sobotním nečekaném útoku na Caracas zadržely venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura a jeho manželku a odvezly je do USA.

Jindřich Rajchl se ve svém facebookovém příspěvku snaží vytvořit dojem, že pokud někdo kriticky neodsoudí údajný americký vojenský zásah ve Venezuele, nemůže legitimně odsuzovat ruskou agresi proti Ukrajině. Tato konstrukce ale nestojí na právní ani logické analýze – je to učebnicový příklad manipul

Evropská unie po americké vojenské intervenci ve Venezuele vyzývá všechny strany ke klidu a zdrženlivosti, aby se zabránilo eskalaci, a k mírovému řešení krize. Prohlášení, zveřejněné dnes večer evropskou diplomatickou službou, podpořilo 26 států bloku.

Evropská unie po americké vojenské intervenci ve Venezuele vyzývá všechny strany ke klidu a zdrženlivosti, aby se zabránilo eskalaci. Prohlášení vyzývající k mírovému řešení krize podpořilo 26 unijních zemí. Podle vlády Španělska, Brazílie, Chile, Kolumbie, Mexika a Uruguaye představuje americká vojenská intervence ve Venezuele mimořádně nebezpečný precedens pro mír a regionální bezpečnost a je také ohrožením civilního obyvatelstva.

Evropská unie po americké vojenské intervenci ve Venezuele vydala prohlášení, ve kterém vyzývá všechny strany ke klidu a zdrženlivosti, aby se zabránilo eskalaci, a k mírovému řešení krize. Prohlášení, zveřejněné dnes večer evropskou diplomatickou službou, podpořilo 26 států bloku včetně Česka. Jako jediné ve výčtu podporujících z členských států unie chybí Maďarsko.

Brusel - Evropská unie po americké vojenské intervenci ve Venezuele vyzývá všechny strany ke klidu a zdrženlivosti, aby se zabránilo eskalaci, a k mírovému řešení krize. Prohlášení, zveřejněné dnes večer evropskou diplomatickou službou, podpořilo 26 států bloku.

Praha - Jak chtějí Spojené státy řídit Venezuelu, je záhada, nic konkrétního k tomu zatím neuvedly, řekl ČTK Radek Buben ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. USA podle něj uznávají za venezuelského prezidenta Edmunda Gonzáleze, ovšem jeho jméno na tiskové konferenci amerického prezidenta Donalda Trumpa vůbec nepadlo. Buben řekl, že Venezuela je pro USA hodnotná nejen zásobami ropy, ale také vzácných zemin a minerálů. Obdobně se vyjádřil i politolog Karel Kouba, který je rovněž členem akademického sboru zmíněného univerzitního střediska. Podle něho Trump nepředstavil žádný realistický plán, což je zcela v rozporu s jeho slovy, že USA budou Venezuelu řídit.

Spojené státy obvinily venezuelského prezidenta Nicoláse Madura z narkoterorismu a během noční vojenské operace ho zajaly v Caracasu. Americký útok vyvolal celosvětové reakce a otřásl geopolitickou rovnováhou v Latinské Americe.

Venezuelský autoritářský prezident Nicolás Maduro a jeho žena Cilia Floresová, které v noci na sobotu zajalo a odvezlo ze země americké komando, jsou ve vazební věznici v newyorské čtvrti Brooklyn. Donald Trump v neděli večer SEČ v rozhovoru pro magazín The Atlantic uvedl, že pokud viceprezidentka Delcy Rodríguezová „neudělá, co je správné“, může jí potkat horší osud než Madura.

Praha - Přibližně 50 lidí, převážně mladých lidí, protestovalo v neděli odpoledne v Praze před ambasádou Spojených států proti útoku USA na Venezuelu. Konání prezidenta USA Donalda Trumpa přirovnali například k útoku Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 nebo k vpádu sovětských vojsk do Československa v roce 1968. Poklidný protest trval zhruba hodinu. Demonstranti si přinesli transparenty, skandovali hesla proti USA a na podporu Venezuely.

V sobotu ráno Caracasem otřásaly mohutné exploze a výbuchy doprovázely zvuky připomínající přelety letadel.

Americkou operaci ve Venezuele nelze srovnávat s invazí na Ukrajině, myslí si profesor mezinárodního práva Vladimír Baláš. USA podle něj porušily mezinárodní právo, zásah je ale nutné vnímat v širším kontextu: „A tím je neschopnost OSN a Rady bezpečnosti zajistit mír a bezpečnost. Proto se státy, zejména ty větší, uchylují k jednostranným řešením ochrany svých zájmů,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál.

Čtyřicet Venezuelců zahynulo v sobotu v souvislosti s operací americké armády, jež zajala tamního prezidenta Nicoláse Madura. Na straně americké armády jsou pouze zranění.

Americký vojenský zásah ve Venezuele už zítra projedná Rada bezpečnosti Spojených národů. Názory na zásah USA se různí.

Spojené státy provedly vojenský zásah ve Venezuele a zajaly prezidenta Nicoláse Madura a jeho manželku Cilii Floresovou, kteří v USA čelí trestnímu stíhání. Prezident Donald Trump uvedl, že USA budou dočasně Venezuelu spravovat, dokud nebude možné bezpečné a zákonné předání moci, a nevyloučil další vojenské kroky. Co po víkendu čekat na trzích?

New York - Generální tajemník OSN António Guterres dnes vyjádřil obavy z možné eskalace a nestability ve Venezuele poté, co Spojené státy o víkendu zajaly a přepravily do USA venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Americký velvyslanec při OSN Mike Waltz dnes uvedl, že USA nevedou proti Venezuele válku a neokupují ji. Poznamenal také, že americký prezident Donald Trump dal před zásahem šanci diplomacii i Madurovi a snažil se situaci uklidnit. Informuje o tom agentura Reuters.

Spojené státy provedly vojenskou intervenci ve Venezuele, při které zajaly diktátora a ruského spojence Nicolase Madura společně s jeho manželkou a převezly je do Spojených států, kde budou čelit obviněním z „narkoterorismu“.

Podrobnosti o americkém zásahu ve Venezuele slíbil prezident Donald Trump uvést na tiskové konferenci. Dodal, že operace byla ve shodě s americkým právem. Podle vedoucí katedry mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Veroniky Bílkové ale tomu tak není. „Intervenci na území jiného státu mohou ospravedlnit pouze dva tituly – prvním je mandát Rady bezpečnosti, který tady zjevně není a druhým je sebeobrana,“ upozorňuje.

Spojené státy udeřily na Venezuelu, oznámil americký prezident Donald Trump. Venezuela se bude přítomnosti cizích vojáků bránit, reagoval tvrdě ministr tamní ministr obrany Vladimir Padrino. Otevírá se další válečná fronta? „Spojené státy americké úspěšně provedly rozsáhlý útok proti Venezuele a jejímu lídrovi, prezidentovi Nicolási Madurovi,“ informoval Donald Trump.