Rada bezpečnosti OSN

Díky Pákistánu se podařilo odvrátit opětovný začátek války mezi USA a Íránem. Tato země se snaží získat pozici mírotvůrce, ale doma čelí opačné realitě – napětí mezi muslimskými odnožemi, které jeho novou roli zpochybňují.

Na jihu Libanonu byl při sobotní přestřelce s neznámými ozbrojenci zabit francouzský voják mírových jednotek OSN (UNIFIL) a další tři byli zraněni. Oznámil to francouzský prezident Emmanuel Macron na…

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas v pondělí před Radou bezpečnosti OSN vykreslila obraz světa, který se nebezpečně vzdaluje od pravidel, jež měly zabránit opakování hrůz druhé světové války. Ruská invaze na Ukrajinu a eskalující konflikt na Blízkém východě podle ní představují největší rozpad mezinárodního práva od roku 1945. Nejde o rétorické přirovnání – jde o varování, že se vracíme do éry, kdy síla nahrazuje právo. Článek Kallas varuje: Svět se vrací k vládě síly místo práva se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Severní Korea odpálila další sérii balistických raket – jen den poté, co vysoký představitel režimu v Pchjongjangu jasně vzkázal Soulu, že na žádné diplomatické oteplení nemá cenu myslet. Rakety letěly, naděje padaly. A Kim Čong-un zjevně nemá v plánu měnit kurz. Článek Pchjongjang střílí rakety a zavírá dveře. Soul si může nechat o diplomacii zdát se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Některé zkratky jsou tak známé, že se ani nezamýšlíme nad tím, co vlastně původně znamenaly. Co třeba WC?

Írán a Spojené státy americké se v úterý 7. dubna dohodly na podmíněném dvoutýdenním příměří. Íránští představitelé i americký prezident Donald Trump označili situaci za své vítězství. Konflikt ale ještě stále není u konce. Deník.cz shrnuje veškeré důležité informace týkající se aktuální situace.

Válka v Íránu může brzy dospět ke svému konci a řeší se mírová dohoda. Jednání mezi Američany a Íránci však nejsou ani zdaleka u konce. Teherán v noci z úterý na středu předal Washingtonu svůj 10bodový návrh na mírové řešení a Američané jej nyní mají pročítat. Americký prezident Donald Trump už oznámil „absolutní vítězství“ a ustanovil dvoutýdenní dočasné příměří. Mají ale požadavky Íránců šanci na to u Trumpa projít?

V souvislosti s dvoutýdenním příměřím mezi Íránem a Spojenými státy obě strany zmiňují íránský desetibodový plán, na jehož základě se má dojednat budoucí mírová dohoda. V případě, že tyto body, zprostředkované Washingtonu přes Pákistán, budou akceptovány, válka skončí. Řada bodů však obsahuje požadavky, které USA už dříve odmítly.

Návrh, který iniciovaly země Perského zálivu, vyzýval k umožnění bezpečné plavby průlivem komerčním plavidlům, nikoliv k otevření úžiny pomocí síly. Čína s Ruskem plánují předložit vlastní znění rezoluce.

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, přidávají zhruba od jednoho a půl do dvou procent. Trh sleduje, jak se blíží termín stanovený americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby Írán znovu otevřel Hormuzský průliv. Washington varoval, že pokud Teherán do stanovené lhůty nepřistoupí na dohodu, může čelit útokům na důležitou infrastrukturu, včetně mostů a elektráren. Hormuzským průlivem běžně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy.

Londýn - Cena takzvané fyzické ropy, tedy k okamžitému dodání, je v Evropě na rekordu. Cena severomořského typu Forties překročila 146 dolarů za barel, ukazují data společnosti LSEG. Rekordní cena podle analytiků naznačuje, že trh nevěří v rychlé obnovení lodní dopravy klíčovým Hormuzským průlivem, uvedla dnes agentura Reuters. Od cen fyzické ropy se odvíjejí také aktuální ceny benzinu a nafty.

Soul - Severní Korea nedávno provedla test raketového motoru na tuhé palivo, který je určen pro mezikontinentální balistické střely (ICBM) vyrobené z uhlíkových vláken. Nový pohon má prodloužit dolet střel a umožnit, aby dopravily na cíl těžší a případně i vícečetné hlavice. Podle agentury Reuters to dnes uvedli jihokorejští zákonodárci.

Plavidla plující pod vlajkou Iráku můžou proplouvat Hormuzským průlivem, a to i přes přísnou íránskou blokádu. Mluvčí armády v íránské televizi označil Irák za bratrskou zemi a dodal, že jeho plavidla mohou proplouvat bez omezení.

Hlasování Rady bezpečnosti OSN o rezoluci týkající se obrany lodí v Hormuzském průlivu bylo z pátka přeloženo na sobotu, píše server BBC s odkazem na mluvčího OSN. O odkladu hlasování podle něj rozhodli členové rady. Americký prezident Donald Trump mezitím dnes na své sociální síti uvedl, že s "trochou více času půjde otevřít Hormuzský průliv, vzít ropu a vydělat jmění".

Americký prezident Donald Trump pohrozil, že síly Spojených států začnou v Íránu ničit mosty a elektrárny. Šéf Bílého domu to uvedl ve čtvrtek pozdě večer washingtonského času (v pátek nad ránem SELČ) na sociální síti s tím, že íránské vedení podle něj ví, co má dělat, aby takovému vývoji zabránilo.

Americký prezident Donald Trump tento týden pohrozil rozšířením útoků na íránskou vodní a energetickou infrastrukturu. Takový krok by znamenal zásah proti klíčové civilní infrastruktuře a z pohledu mezinárodního práva by mohl být považován za válečný zločin. Kde leží hranice mezi legitimním cílem a válečným zločinem, vysvětluje expert na mezinárodní právo Otakar Foltýn.

Spojené arabské emiráty mají všeho dost. Po měsících íránských útoků, během nichž na jejich území dopadlo téměř dva a půl tisíce raket a dronů, se rozhodly změnit pravidla hry. Připravují se vstoupit do konfliktu po boku USA – a tentokrát nejde o diplomatickou hrozbu, ale o reálnou vojenskou operaci. Článek Emiráty vstupují do války: Když dojde trpělivost se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Spojené arabské emiráty mění svůj zdrženlivý postoj ve válce v Íránu, nyní se chtějí zapojit do otevření Hormuzského průlivu po boku Američanů a dalších spojenců. Byly by první zemí v oblasti Perského zálivu.

Izrael plánuje i po skončení války okupovat část Libanonu a být v zemi trvale vojensky přítomen, uvedl podle agentury AFP izraelský ministr obrany Jisrael Kac. Pohrozil, že všechny jiholibanonské vesnice v pohraniční oblasti budou srovnány se zemí po vzoru Gazy, aby sever Izraele byl „bezpečný“. Plánovaná nárazníková zóna by měla sahat od izraelských hranic až po řeku Lítání.

Íránští představitelé obvinili Ukrajinu ze spoluúčasti na vojenské agresi na Blízkém východě. Dopis s tímto nařčením byl adresován přímo generálnímu tajemníkovi OSN Antoniu Guterresovi a také Radě bez…

Rozšiřování „nárazníkové zóny“ vyvolává mezi Libanonci obavy z dlouhodobé okupace ze strany Izraele, jež by mohla prohloubit nestabilitu už tak křehkého státu. Arabská média mluví o „gazafikaci“ jižního Libanonu ve smyslu masivního vysídlování a demolic. Izraelský ministr obrany Jisra’el Kac pohrozil, že všechny jiholibanonské vesnice v pohraniční oblasti budou srovnány se zemí po vzoru Gazy, aby byl sever Izraele „bezpečný“. Někteří experti ale varují, že snahy odzbrojit Hizballáh silou mohou teroristy paradoxně posílit, případně spustit občanskou válku.

Při nejméně dvou explozích na jihu Libanonu zahynuli od neděle tři příslušníci mírových jednotek OSN, vyplývá z pondělního prohlášení jednotek UNIFIL. U obou incidentů modré přilby uvádějí, že nevědí, kdo je spáchal. Libanonská armáda uvedla, že při izraelském úderu zemřel jeden její voják. Francie požaduje mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN a důkladné vyšetření incidentů.

Měl být neviditelný a nedotknutelný. Přesto se 27. března 1999 zřítil americký F-117 Nighthawk k zemi po zásahu starou sovětskou raketou. Srbská protivzdušná obrana tehdy dokázala nemožné.

Severní Korea aktivně podporuje Rusko ve válce na Ukrajině. Po zprávách o severokorejských vojácích na frontě i po dodávkách zbraní nyní vychází najevo, že severokorejští dělníci pomáhají zaplňovat mezeru na ruském pracovním trhu, kde kvůli ztrátám ve válce a emigraci chybí pracovní síly.

Už nyní v oblasti jižního Libanonu působí pět divizí, izraelská armáda hodlá nasadit další. Má jít o výsadkáře a příslušníky speciálních sil. Chce tak rozšířit nárazníkovou zónu. Libanon chce podat stížnost k Radě bezpečnosti OSN.

Tel Aviv/Bejrút - Izraelská armáda připravuje nasazení další divize v jižním Libanonu, kde se snaží rozšířit nárazníkovou zónu, píše server The Times of Israel (ToI) s tím, že nyní už v oblasti působí pět divizí. Libanonská vláda dnes podle agentury AFP oznámila, že kvůli pokračující izraelské agresi podá stížnost k Radě bezpečnosti OSN. Proíránské hnutí Hizballáh dnes na Izrael odpálilo přes sto raket, několik desítek dalších také na izraelské jednotky v jižním Libanonu.

Mezinárodní právo se v posledních letech ocitá pod stále silnějším tlakem. Státy častěji upřednostňují vlastní suverenitu před dodržováním společných pravidel, přibývá konfliktů i ekonomických sporů a objevují se kroky, které...

Arabské jaro otevřelo naději na změnu, ale v Libyi se rychle proměnilo v ozbrojený konflikt. Pád Kaddáfího ukázal, že svržení režimu ještě neznamená vznik fungujícího státu.

Severokorejský vůdce Kim Čong-un v sobotu sledoval spolu se svojí dospívající dcerou cvičení svých raketových jednotek. Bylo při něm odpáleno dvanáct přesně naváděných raket velkého kalibru směrem na cíl ve vzdálenosti více než 360 kilometrů od pobřeží země. Uvedla to podle agentury AFP severokorejská státní tisková agentura KCNA.

Pchjongjang - Severokorejský vůdce Kim Čong-un v sobotu sledoval spolu se svojí dospívající dcerou cvičení svých raketových jednotek. Bylo při něm odpáleno dvanáct přesně naváděných raket velkého kalibru směrem na cíl ve vzdálenosti více než 360 kilometrů od pobřeží země. Uvedla to podle agentury AFP severokorejská státní tisková agentura KCNA.

Prezidentský úřad v Soulu útok odsoudil jako „provokaci, která porušuje rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů“.

Íránský bezpilotní letoun v noci na čtvrtek zasáhl mrakodrap v dubajské luxusní čtvrti Dubai Creek Harbor. Informoval o tom tamní server Gulf Today, podle něhož se hasičům rychle podařilo dostat požár pod kontrolu. Incident si nevyžádal žádné zraněné. Kromě Spojených arabských emirátů Írán drony cílil také na Saúdskou Arábii či Kuvajt.

Teherán - Spojené státy a Izrael pokračují již dvanáctým dnem ve vzdušných útocích na Írán. Ten v odvetě cílí na spojence obou zemí v regionu, včetně nákladních lodí v Hormuzském průlivu. Silné exploze dnes byly slyšet napříč Teheránem, uvedla agentura AFP. Mluvčí íránského Červeného půlměsíce Modžtabá Cháledí podle státní televize uvedl, že v Íránu bylo zasaženo téměř 20.000 obytných budov a 77 zdravotnických zařízení. Spojené státy už zničily 28 íránských lodí schopných pokládat miny, tvrdí prezident Trump.

Legislativní výbor ruské vlády schválil návrh zákona o použití ruských ozbrojených sil k ochraně Rusů zatčených v zahraničí. Podle listu Kommersant se návrh týká také ruských občanů čelících trestnímu stíhání zahraničními soudy, které jednají jménem jiných států, avšak bez účasti Ruska.

Izraelská armáda oznámila, že při pátečním leteckém úderu na Teherán zničila podzemní velitelský bunkr zabitého íránského nejvyššího vůdce.

Zahájení preemptivní války, likvidace čelního představitele státu a změna režimu v zemi jako cíl. Jak americké údery proti Íránu snesou posouzení pohledem mezinárodního práva? Minimálně v některých rovinách jen velmi těžko.

Izrael a USA zaútočily na Írán. Kromě cílů vojenských útoky zasáhly i cíle, agenturami zvané „politické“, tedy sídlo vůdce Alího Chameneího. Trefily, vůdce je mrtev. Dalo by se to uzavřít citací: „Ve jménu vyššího principu mravního vražda na tyranovi není zločinem.“ Nelze než souhlasit, ale ne každý ten náš slavný film zná. K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního […]

Světové mocnosti se snaží zabránit totální válce na Blízkém východě.

Sobotním útokem Spojených států a Izraele na Írán se začala v sobotu večer na žádost Francie zabývat Rada bezpečnosti OSN. Jednání zahájil Generální tajemník António Guterres, který uvedl, že je třeba udělat vše pro to, aby se zabránilo eskalaci. Alternativou podle něj „je potenciální širší konflikt s vážnými důsledky pro civilisty a stabilitu regionu.“

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl v sobotu zabit při izraelsko-amerických úderech, řekl nejmenovaný izraelský činitel agentuře Reuters a několika izraelským médiím. Podle něj bylo nalezeno tělo. Už krátce předtím také izraelský premiér Benjamin Netanjahu bez podrobností uvedl, že stále více signálů naznačuje, že Chameneí je mrtvý.

Spojené státy a Izrael uvrhávají Blízký východ do propasti nekontrolované eskalace, varovala ruská diplomacie v reakci na americko-izraelskou vojenskou operaci proti Teheránu. Spojené státy a Izrael v…

Rozpoutání války mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem má velmi vážné důsledky pro mezinárodní mír a bezpečnost, eskalace je nebezpečná pro všechny, uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron. Na…

Afghánistánu vládne hnutí Tálibán, považované mnoha zeměmi světa za teroristickou organizaci. Radikálové z Blízkého východu nyní hledají kapitál od investorů pro svou ekonomiku, výměnou nabízejí pobytová víza.

Projev na zasedání Valného shromáždění OSN, který přednesl ministr zahraničních věcí Petr Macinka, zaujal i Mirka Topolánka. Přiznal, že něco takového nečekal. Nešetřil chválou a v souvislosti s šéfem Motoristů vyjádřil jistou naději.

Projev na půdě OSN, v němž se ostře ohradil proti ruské agresi na Ukrajině, se ministrovi zahraničí Petru Macinkovi povedl. V novém díle Politické sezóny se na tom shoduje bývalý šéf diplomacie Cyril Svoboda (KDU-ČSL) s politoložkou Annou Shavit a komentátorem Luďkem Staňkem. Za úspěch lze podle Svobody pokládat už fakt, že se Macinkovi podařilo na Radě bezpečnosti vystoupit. Vděčit za to podle něj může svému konfliktu s Hillary Clintonovou.

Na řízení země je tragicky nevybaven, myslí si senátorka Miroslava Němcová (ODS) o premiéru Andreji Babišovi (ANO). Reagovala tak na jeho výroky o obranných výdajích i na nejasnosti v řízení zahraničn…

Vrazil projev ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) klín do vládní koalice? Poslanec a předseda PRO Jindřich Rajchl by dle svých slov projev svého koaličního kolegy Petra Macinky v OSN nepodepsal. Řekl to v pořadu 360° na CNN Prima NEWS. Jablkem sváru je Macinkova výzva Rusku k zastavení války. Rajchl totiž trvá na tom, že k míru měly být vyzvány obě strany konfliktu.

Ukrajinský velvyslanec Vasyl Zvaryč poděkoval Čechům za vytrvalou podporu, kterou válkou zmítané zemi prokazují nejenom u příležitosti výročí ruské invaze, ale od samého začátku konfliktu. Ve videovzkazu zveřejněném ve čtvrtek večer na sociálních sítích ambasády adresoval poděkování i konkrétním politikům. Vyzdvihl mimo jiné ministra zahraničí Petra Macinku (Motoristé) za jeho nedávný projev na půdě OSN. Zvaryč zároveň apeloval na pokračování v pomoci Ukrajině a varoval před důsledky možného ruského vítězství.

Americká první dáma Melania Trumpová bude v pondělí předsedat schůzce Rady bezpečnosti OSN, oznámil podle agentury Reuters Bílý dům. USA v RB OSN přebírají měsíc trvající rotující předsednictví.

Za Spojené státy přebere předsednictví v radě bezpečnosti OSN americká první dáma Melanie Trumpová. Na jednání chce zdůraznit, že vzdělání je cestou k posílení tolerance a zajištění světového míru.

První dáma USA Melania Trumpová bude v pondělí předsedat zasedání Rady bezpečnosti OSN. Podle agentury Reuters to uvedl Bílý dům s tím, že USA teď přebírají měsíční předsednictví, které rotuje mezi členskými státy.

Americká první dáma Melania Trumpová bude v pondělí předsedat schůzce Rady bezpečnosti OSN, oznámil ve čtvrtek podle agentury Reuters Bílý dům. USA v radě přebírají měsíc trvající rotující předsednictví.

Americká první dáma Melania Trumpová bude v pondělí předsedat schůzce Rady bezpečnosti OSN, oznámil ve čtvrtek podle agentury Reuters Bílý dům. USA v RB OSN přebírají měsíc trvající rotující předsednictví.

Hodí se, když ministr zahraničí nesedí v koutě jako oukrop a dokáže na sebe strhnout pozornost. O šéfovi diplomacie Petru Macinkovi (Motoristé) to ve vysílání CNN Prima NEWS řekl politolog Lukáš Jelínek. Komentátora Martina Schmarcze Macinkovo vystoupení na Radě bezpečnosti OSN nepřekvapilo, uvedl však, že projev podle něj neměl být adresovaný do Ruska.

Všichni si uvědomujeme ohrožení, situace je vážná, řekl šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski na úvod svého vystoupení před poslanci. Polsko, jehož vzdušný prostor loni na podzim narušily ruské drony, čelí sabotážím, žhářským útokům, záplavě dezinformací a až 2000 až 3000 kybernetickým útokům denně. Většinu se daří odrazit, ale míra tohoto jevu musí vyvolávat znepokojení, uvedl ministr podle serveru Onet.

Senátorka ODS Miroslava Němcová kritizovala ministra zahraničí Petra Macinku (Motoristé) kvůli tomu, že podle ní jeho vystoupení na půdě OSN nemůže přebít domácí politické kroky vlády. Reagovala tak na Macinkův projev k Ukrajině pronesený 24. února, tedy v den čtvrtého výročí ruské invaze, v němž vyzýval Rusko k ukončení války a zdůraznil význam svobody a suverenity. V kontextu jeho projevu uvedl příkladem pro ŽivotvČesku.cz bezpečnostní expert a komentátor Andor Šándor, že šlo o obsahově výrazný a realističtější projev, než jaké podle něj v minulosti zaznívaly z české diplomacie.