Rada bezpečnosti OSN

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu přijal pozvání amerického prezidenta Donalda Trumpa a připojí se k jeho Radě míru. Oznámil to Netanjahuův úřad, napsal deník Haarec.

Americká hlava státu oznámila, že mezi státy, které přijaly pozvánku do Rady míru patří i Rusko. Trump by se měl stát doživotním předsedou organizace, nabídku dostal i papež Lev XIV.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu přijal pozvání amerického prezidenta Donalda Trumpa a připojí se k jeho Radě míru. Oznámil to Netanjahuův úřad, napsal ve středu deník Haarec. Trumpovo pozvání přidat se k této jeho iniciativě zatím přijalo jen málo zemí z celkem asi pěti desítek, které oslovil. Nově také Ázerbájdžán oznámil, že se k Trumpově iniciativě připojí, napsala ve středu agentura Reuters. Podle ní v úterý slíbila účast v radě i Arménie.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu přijal pozvání amerického prezidenta Donalda Trumpa a připojí se k jeho Radě míru. Oznámil to Netanjahuův úřad, napsal ve středu deník Haarec. Rada míru má být mez…

Tel Aviv/Káhira/Berlín/Moskva - Izraelský premiér Benjamin Netanjahu přijal pozvání amerického prezidenta Donalda Trumpa a připojí se k jeho Radě míru. Oznámil to Netanjahuův úřad, napsal dnes deník Haarec. Naopak Německo o tom zatím podle serveru magazínu Der Spiegel neuvažuje. Trumpovo pozvání přidat se k iniciativě zatím podle nejmenovaného zástupce Bílého domu, na něhož se odvolává agentura Reuters, přijalo 35 ze zhruba 60 pozvaných zemí. Ruský prezident Vladimir Putin dnes řekl, že nařídil ruskému ministerstvu zahraničí, aby pozvání prostudovalo. Trump dnes ale podle Reuters prohlásil, že Putin jeho pozvání do Rady míru přijal.

Americký prezident Donald Trump chce vytvořit novou mezinárodní organizaci, která by měla řešit globální konflikty. Rada míru, jak se projekt jmenuje, už má první zájemce o členství: Vietnam, Maďarsko a Kazachstán oficiálně přijaly pozvání. Poněkud pikantní je, že mezi pozvanými figuruje i ruský prezident Vladimir Putin – tedy muž, který už téměř čtyři roky vede válku proti Ukrajině. Článek Trump zakládá Radu míru. Přihlásili se Vietnam či Maďarsko, Putin dostal pozvánku se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.

Ukrajina dostala pozvánku do nové mezinárodní organizace Rada míru, kterou zakládá americký prezident Donald Trump. Kvůli pozvánce pro Rusko se nechce Ukrajina zapojit. Česko na rozdíl od jiných států EU přizvané zatím není.

Ukrajina dostala pozvánku k členství v Radě míru, kterou pod svým vedením chce zřídit americký prezident Donald Trump, uvedl v úterý podle agentury AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle…

Kyjev/Minsk/Brusel - Běloruský autoritářský lídr Alexandr Lukašenko dnes podepsal dohodu o přistoupení k Radě míru, kterou pod svým vedením chce zřídit americký prezident Donald Trump. Informoval o tom prezidentův kanál na telegramu. Ukrajina pozvánku k členství rovněž dostala, uvedl dnes podle agentury AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj si však lze stěží představit, že by země byla v tomto orgánu spolu s Ruskem. Norsko oznámilo, že se iniciativy amerického prezidenta nezúčastní. Pozvánku mezitím obdržely také Chorvatsko a Slovinsko. OSN by podle Trumpa měla nadále fungovat, má obrovský potenciál, míní.

Americký prezident Donald Trump publikoval na své sociální sítí Truth Social soukromou zprávu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Francouzská hlava státu v ní píše Trumpovi, že nerozumí jeho postupu získat pro Spojené státy Grónsko, a navrhuje schůzku v Paříži. Podle francouzských zdrojů agentury Reuters je text autentický. Stejný osud potkal také zprávu od generálního tajemníka Severoatlantické aliance Marka Rutteho.

Americký prezident Donald Trump v noci na dnešek uvedl, že přizval ruského prezidenta Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala agentura Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin do Rady míru obdržel pozvánku, informoval již v pondělí.

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského prezidenta Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala agentura Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin do Rady míru obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.

Zda ruský prezident Vladimir Putin přijme pozvánku do Rady míru, není jasné. Americký prezident Donald Trump ale potvrdil, že jej přizval. Cílem Rady míru má být ukončovat světové konflikty, předsedat jí bude právě Trump.

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý sdělil, že přizval svého ruského protějška Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty. O této skutečnosti již v pon…

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do své Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.

Washington - Americký prezident Donald Trump v noci na dnešek uvedl, že přizval ruského prezidenta Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala agentura Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin do Rady míru obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil. K členství v radě se podle agentury AP a Reuters zatím přihlásily Vietnam, Maďarsko, Kazachstán, Uzbekistán nebo Bělorusko.

Ruský prezident Vladimir Putin byl pozván do takzvané „Rady míru“, kterou americký prezident Donald Trump vytvořil s deklarovaným cílem dohlížet na demilitarizaci a poválečnou obnovu Pásma Gazy. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova Moskva účast zvažuje. Zároveň uvedl, že Rusko očekává od americké strany další podrobnosti ohledně fungování tohoto uskupení.

Ruský prezident Vladimir Putin obdržel pozvánku k účasti v takzvané Radě míru, kterou chce pod svým vedením zřídit americký prezident Donald Trump. Podle ruské státní agentury TASS to dnes řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Rusko už téměř čtyři roky vede válku proti sousední Ukrajině. K členství v radě se podle agentury AP a Reuters zatím přihlásily Vietnam, Maďarsko a Kazachstán.

Husajnův Irák měl na konci 80. let za sebou dlouhou a mimořádně krvavou válku s Íránem, kterou se mu přes všechnu převahu v technice nepodařilo dovést do vítězného konce. Hlavně pod dojmem zhoršující se ekonomické situace tak irácká armáda 2. srpna 1990 překročila hranice bohatého sousedního Kuvajtu. Začala první válka v Perském zálivu. Válka, které se při operaci Pouštní bouře poprvé zúčastnili i Čechoslováci.

Současné nepokoje v Íránu, které začaly koncem loňska jako protesty proti ekonomickým problémům, pravděpodobně nepovedou k zásadní změně zahraničněpolitického kurzu země, shodují se odborníci. Zamíchat kartami by podle nich mohl případný zásah ze strany Spojených států, následující vývoj by byl ale nevyzpytatelný.

Rada míru pro Pásmo Gazy, kterou Donald Trump nově založil, ještě nemá určené členy. Ti mají být oznámeni v nejbližší době. Pokračuje tak další fáze Trumpova mírového plánu ohledně ukončení izraelsko-palestinském konfliktu.

Ruská agrese vůči Ukrajině, zásah USA ve Venezuele, úvahy o americké anexi Grónska. Zajímá v současném světě vůbec ještě někoho mezinárodní právo, nebo vstupujeme do nové éry, kdy mezinárodní normy nahradí právo silnějšího?

Americký prezident Donald Trump v noci na pátek oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době.

V srpnu 1990 obletěla svět šokující zpráva, Irák napadl Kuvajt! V noci z 1. na 2. srpna vtrhla vojska irácké armády do Kuvajtu a obsadila celé jeho území. V polovině roku 1990 ještě doznívala euforie z pádu komunistického režimu v Evropě a vpád iráckých vojsk do sousední země způsobil zásadní mezinárodní krizi. Osvobozující operace Pouštní

Oslabením mezinárodního práva můžou Spojené státy ztratit důvěru spojenců, ale i posílit globální rivaly, varují experti.

Íránská justice ve čtvrtek oznámila, že 26letý Erfán Soltání, zatčený 10. ledna při demonstracích, nebyl odsouzen k smrti. S odkazem na íránská státní média o tom informuje agentura Reuters. Mírnější než kapitální trest, který měl být podle médií vykonán veřejnou popravou, spolu se svoláním mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN Američany naznačuje, že se Washington prozatím rozhodl v Íránu vojensky nezasáhnout. Anebo intervenci alespoň odložil.

Íránský ministr zahraničí Arakčí kritizuje zprávy o počtu obětí demonstrací a připisuje veškeré zabíjení Izraeli. Také uvedl, že Teherán neplánuje okamžité popravy protestujících. Kvůli situaci v zemi zasedne Rada bezpečnosti OSN.

Na žádost Spojených států se ve čtvrtek k brífinku o situaci v Íránu sejde Rada bezpečnosti OSN. Podle agentury AFP to oznámilo somálské předsednictví tohoto vrcholného orgánu. Íránem od konce prosince zmítají demonstrace, proti kterým íránské síly tvrdě zasahují. Americký prezident Donald Trump Teheránu v minulých dnech opakovaně pohrozil tvrdými kroky, pokud bude tamní režim zabíjet demonstranty a popravovat zadržené.

Na žádost Spojených států se ve čtvrtek odpoledne k brífinku o situaci v Íránu sejde Rada bezpečnosti OSN. Podle agentury AFP to oznámilo somálské předsednictví tohoto vrcholného orgánu OSN. Íránem od konce prosince zmítají demonstrace, proti kterým íránské síly tvrdě zasahují. Americký prezident Donald Trump zemi v minulých dnech Teheránu opakovaně pohrozil tvrdými kroky, pokud bude tamní režim zabíjet demonstranty a popravovat zadržené.

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Americký prezident Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu, napsaly dnes tiskové agentury. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18.100 zadržených, z nichž některým…

Lidskoprávní organizace mluví o více než dvou a půl tisících obětí protestů v Íránu. Země v OSN mezitím obvinila USA a Izrael, že právě ony zavinily smrt protestujících.

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Americký prezident Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu, napsaly ve středu tiskové agentury. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2 570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.

Washington - Zabíjení demonstrantů v Íránu skončilo a neplánují se tam žádné popravy. Dnes to podle agentur uvedl v Oválné pracovně americký prezident Donald Trump s tím, že se to dozvěděl z důvěryhodného zdroje. Podle dnešních údajů lidskoprávní organizace Iran Human Rights (IHR) sídlící v Norsku íránské bezpečnostní složky dosud zabily nejméně 3428 protestujících. Evropské země vyzývají občany k opuštění Íránu, Británie uzavřela tamní ambasádu.

Spojené státy označily útok ruskou raketou Orešnik na ukrajinskou Lvovskou oblast za nebezpečnou a nevysvětlitelnou eskalaci. Ruský velvyslanec kritiku odmítá. Podle USA jde o zesměšnění mírové dohody.

Írán zažívá další vlnu masových protestů. Podle dostupných informací už jsou mezi demonstrujícími stovky obětí. Země se potýká s úplným výpadkem komunikace, cenzurou a omezeným přístupem k ověřeným informacím. „Nemůžeme do Íránu vůbec volat. Prvních 24 hodin bylo extrémně obtížných. Došlo k úplnému výpadku informací,“ popisuje pro Radio Prague Internatonal novinářka Hannah Kaivaniová z Radio Farda, perské redakce Rádia Svobodná Evropa.

V Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny v noci na neděli nefungovaly dodávky tepla. Příčinu se později podařilo opravit, informoval server Ukrainska pravda s odvoláním na regionální pobočku národního distributora elektřiny Záporožžjaoblenergo.

Ukrajinská metropole Kyjev se mezitím vzpamatovává z masivního ruského vzdušného útoku, který v noci na pátek zanechal velkou část obyvatel města bez elektřiny a vytápění.

Ukrajinský dronový útok způsobil požár ve skladu pohonných hmot na jihu ruské Volgogradské oblasti, napsala v sobotu agentura Reuters s odvoláním na zdejší úřady. Nikdo podle nich nezemřel, ale je možné, že lidé žijící poblíž budou muset být evakuováni.

Na pondělním mimořádném zasedání Rady bezpečnosti OSN se na žádost Ukrajiny bude řešit ruský letecký útok.

Kvůli nejnovějším masivním ruským leteckým útokům na Kyjev, které město částečně připravily o vytápění, se v pondělí mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN. Podle agentury AFP to vyplývá z upraveného programu Rady zveřejněném v pátek večer. Rada se sejde na žádost Ukrajiny čelící téměř čtyři roky ruské agresi.

Rusko v poslední době zintenzivnilo útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu s cílem ochromit dodávky energie během kruté zimy. Více než jeden milion lidí na jihovýchodě Ukrajiny strávil podle úředníků několik hodin bez vytápění a dodávek vody po ruských leteckých úderech. Další masivní útoky zasáhly také Kyjev a částečně připravily metropoli o teplo, kvůli čemuž se bude situací v pondělí mimořádně zabývat Rada bezpečnosti OSN.

Kvůli nejnovějším masivním ruským leteckým útokům na Kyjev, které město částečně připravily o vytápění, se v pondělí mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN. Podle agentury AFP to vyplývá z upraveného programu Rady zveřejněném v pátek večer. Rada se sejde na žádost Ukrajiny čelící téměř čtyři roky ruské agresi.

Donald Trump se ve Venezuele definitivně postavil po bok Ruska a Číny. A naplnil definici, že mezinárodní právo má jen takový význam, jaká je schopnost jej prosadit. Což mají dělat mocnosti, které však samy pravidla porušují.

New York - Spojené státy dnes před Radou bezpečnosti OSN odsoudily ruské použití rakety Orešnik proti Ukrajině jako nebezpečnou a nevysvětlitelnou eskalaci konfliktu. Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja veškerou kritiku odmítl, uvedla agentura AFP.

Po rozsáhlém ruském útoku z noci ze čtvrtka na pátek je potřeba jasná odpověď zbytku světa, a hlavně USA, řekl v pátek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské vedení totiž podle něj věnuje pozornost hlavně americkým signálům. Rusové během útoku použili i balistickou střelu středního doletu Orešnik.

Radu míru pro dohled nad dodržováním mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa v Pásmu Gazy povede bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN Nikolaj Mladenov.

Spojené státy nedokázaly v Radě bezpečnosti OSN přesvědčivě doložit, že byl jejich postup ve Venezuele v souladu s mezinárodním právem. Na pravidelné vládní tiskové konferenci to ve středu řekl mluvčí…

Americký zásah ve Venezuele nemá podle mezinárodního práva žádné opodstatnění a představuje zločin agrese. Myslí si to právní expert Geoffrey Robertson, podle něhož zadržení Nicoláse Madura vytváří nebezpečný precedens.

Dne 3. ledna 2026 se světová politika, jak jsme ji znali od konce druhé světové války, definitivně zhroutila. Nebyl to pád tichý, ale ohlušující. Jednostranná vojenská akce Spojených států ve Venezuele je vyhlášením nové éry – Globální chaokracie.

Rojí se otázky, co bude teď a pak s Venezuelou. Mělo by tam být především bezpečno. Což je agenda, kterou OSN beznadějně neovládá.

Americké speciální síly unesly venezuelského prezidenta přímo z jeho sídla a svět lapá po dechu nad Trumpovou nekompromisní razancí i spornou zákonností. Podle bývalého českého premiéra Mirka Topolánka sice americký prezident rozmetal mezinárodní právo na kousky, ale v rozpadajícím se světě plném diktátorů to byla akce, která dává smysl. V Prostoru X otevřeně vysvětlil, proč je pro Evropu nebezpečnější americká pasivita než Trumpovy drsné metody.

Varování Kubě, varování Kolumbii a opakování toho, že Grónsko by mělo být z bezpečnostních důvodů americké. Šéf Bílého domu Donald Trump po operaci Absolutní odhodlání ve Venezuele znervózňuje spojence i protivníky. OSN v pondělí večer označila útoky a únos exprezidenta Nicoláse Madura za „nebezpečný precedens“. Jaké má sobotní noc v Caracasu dopady na světové scéně?

Caracas/Washington - Sobotní útok v Caracasu, při němž americké speciální jednotky zajaly a do USA dopravily tamního autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, označilo za porušení mezinárodního práva několik prezidentů regionu. Také podle právníků, které oslovily deník The Guardian a server televize France 24, porušily USA touto operací Chartu OSN, když protiprávně použily sílu proti jiné zemi. Operace podle nich totiž neměla souhlas Rady bezpečnosti OSN ani nešlo o akt sebeobrany před ozbrojeným útokem.

Venezuelský autoritářský prezident Nicolás Maduro se před newyorským soudem označil za nevinného a odmítl veškerá obvinění z obchodování s drogami, informuje agentura AP. Termín dalšího slyšení soudce Alvin Hellerstein stanovil na 17. března. Maduro spolu s manželkou Cilií Floresovou stanuli poprvé před soudem na Manhattanu poté, co byli v sobotu v Caracasu zajati americkými speciálními silami a převezeni do USA. Při odchodu ze soudní síně se Maduro podle médií označil za válečného zajatce.

Premiér Andrej Babiš (ANO) doufá, že americký zásah ve Venezuele povede k tomu, že občané budou mít svobodu a demokracii a zvolí si demokratický režim. Řekl to na instagramu. Americké síly při sobotním nečekaném útoku na Caracas zadržely venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura a jeho manželku a odvezly je do USA.

Premiér Andrej Babiš (ANO) doufá, že americký zásah ve Venezuele povede k tomu, že občané budou mít svobodu a demokracii a zvolí si demokratický režim. Uvedl to na instagramu. Americké síly při sobotním útoku na Caracas zadržely venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura a jeho manželku a odvezly je do USA.

Premiér Andrej Babiš (ANO) doufá, že americký zásah ve Venezuele povede k tomu, že občané budou mít svobodu a demokracii a zvolí si demokratický režim. Řekl to na Instagramu. Americké síly při sobotním nečekaném útoku na Caracas zadržely venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura a jeho manželku a odvezly je do USA.

Jindřich Rajchl se ve svém facebookovém příspěvku snaží vytvořit dojem, že pokud někdo kriticky neodsoudí údajný americký vojenský zásah ve Venezuele, nemůže legitimně odsuzovat ruskou agresi proti Ukrajině. Tato konstrukce ale nestojí na právní ani logické analýze – je to učebnicový příklad manipul