Rada bezpečnosti OSN

Somálsko nečelí jen dopadům extrémního sucha v podobě podvýživy a hladu. Zhoršuje se i bezpečnostní situace, protože dvě zahraniční mise se hroutí. Jih Somálska, kde je dopad sucha nejhorší, přitom do značné míry kontroluje islamistická milice aš-Šabáb hlásící se al-Káidě.

Přesně 1 183 dní trvalo utrpení Khuan Alberta Leyvy Garsiyi v rukou jeho ruských únosců. Tento voják ukrajinských ozbrojených sil, syn kubánského otce a ukrajinské matky, vystoupil v pondělí před...

Severní Korea si nenechala ujít příležitost. Těsně před zahájením rozsáhlého americko-jihokorejského vojenského cvičení odpálila 12. srpna balistickou raketu směrem k Japonskému moři. Nešlo o překvapení, ale o krok, který se v podobných situacích opakuje s téměř pravidelnou přesností. Článek KLDR znovu provokuje. Raketa odstartovala těsně před velkým cvičením se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Více než 16 000 civilistů, které Rusko zadrželo od začátku války proti Ukrajině, je podle odhadů OSN stále zbaveno svých svobod: mnozí z nich jsou zadržováni v izolaci či z důvodů, které odporují mezinárodnímu právu. Na neformálním zasedání Rady bezpečnosti OSN, o němž informovala agentura AP, to uvedla asistentka generálního tajemníka OSN pro lidská práva Claudia Fuentesová Julioová.

Severní Korea ve středu ze svého východního pobřeží vystřelila směrem k Japonskému moři balistickou raketu, která zřejmě dopadla mimo výlučnou ekonomickou zónu Japonska. Stalo se tak necelý týden...

Severní Korea ve středu ze svého východního pobřeží vystřelila směrem k Japonskému moři balistickou raketu, která zřejmě dopadla mimo výlučnou ekonomickou zónu Japonska. S odvoláním na jihokorejskou armádu to napsala agentura Reuters. Stalo se tak necelý týden poté, co KLDR stejným směrem odpálila jinou balistickou raketu, a několik dní před společným americko-jihokorejským vojenským cvičením.

Severní Korea ve středu ze svého východního pobřeží vystřelila směrem k Japonskému moři balistickou raketu, která zřejmě dopadla mimo výlučnou ekonomickou zónu Japonska. S odvoláním na jihokorejskou a…

Napětí na Korejském poloostrově znovu roste. KLDR odpálila balistickou raketu směrem k Japonskému moři, a to jen několik dní před zahájením společného vojenského cvičení USA a Jižní Koreje.

Severní Korea ve středu ze svého východního pobřeží vystřelila směrem k Japonskému moři balistickou raketu, která zřejmě dopadla mimo výlučnou ekonomickou zónu Japonska. S odvoláním na jihokorejskou armádu to napsala agentura Reuters. Stalo se tak necelý týden poté, co KLDR stejným směrem odpálila jinou balistickou raketu, a několik dní před společným americko-jihokorejským vojenským cvičením.

Každoroční společné vojenské manévry USA a Jižní Koreje se letos uskuteční v termínu od 17. do 27. srpna. Rozsáhlého cvičení se letos zúčastní zhruba 18 tisíc vojáků, což je počet srovnatelný s předchozími roky. Manévry jsou prezentovány jako nácvik obrany proti hrozbě ze strany KLDR, která je naopak označuje za provokaci. Pchjongjang nedávno podnikl další ze svých raketových testů.

Severní Korea je připravena vyslat do bojů s Ukrajinou až 50 000 svých vojáků, řekl o víkendu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. U Voroněže už je dislokována severokorejská jednotka s balistickými raketami.

Spolupráce mezi Moskvou a Pchjongjangem pokračuje. Poté co se Ukrajinci v Kurské oblasti již střetli s přibližně 12 tisíci severokorejskými vojáky, zapojení asijské země do války nekončí....

Experti OSN na lidská práva ve čtvrtek odsoudili sankce, které letos Spojené státy zavedly vůči Kubě, a vyzvali mezinárodní společenství, Radu bezpečnosti a Valné shromáždění OSN, aby se restrikcemi Washingtonu vůči Kubě zabývaly. Americké sankce vůči Havaně podle lidskoprávních expertů světové organizace přispěly na desetimilionovém karibském ostrovu ke krizi, která už ohrožuje zdraví i životy místních obyvatel.

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.

Před pětatřiceti lety se v Perském zálivu odehrála ekologická katastrofa, kterou svět do té doby nezažil. V Kuvajtu tehdy hořely stovky ropných vrtů, které zapálila irácká armáda. Svá vojska poslal tehdejší diktátor Saddám Husajn do sousední země přesně před šestatřiceti lety – 2. srpna 1990.

Bílý dům představil nový rámec pro demilitarizaci Pásma Gazy. Hamás má složit zbraně, Izrael stáhnout vojáky a na území mají vstoupit mezinárodní stabilizační síly. Zní to jako průlom. Jenže mezi oznámením a realitou zeje propast, do níž se vejde celý Blízký východ. Článek Hamás má složit zbraně. Je to průlom, nebo jen další iluze? se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Americká delegace demonstrativně opustila jednání Rady bezpečnosti OSN ve chvíli, kdy promlouval francouzský velvyslanec Jérôme Bonnafont.

Ukrajina žádá Radu bezpečnosti OSN o ochranu plavby v Černém moři, ale Rusko může jako stálý člen zablokovat opatření proti vlastní agresi.

Vladimir Putin před časem tvrdil, že válku ukončí do konce letošního roku. Naplnění tohoto scénáře je podle analytiků spíše nemožné. Na druhou stranu v současné době Rusko postupuje v okupaci Donbasu poměrně rychle a navíc chystá podle všeho další velké akce.

Írán obvinil Ukrajinu z vojenského útoku na své obchodní plavidlo v Kaspickém moři. Výbuch na palubě měl zabít jednoho námořníka a dalšího zranit. Teherán označil sobotní incident za akt agrese a před…

Ruské drony čím dál častěji útočí na lodě v Černém moři. Mnohdy se jedná o lodě, které nemají s válkou na Ukrajině nic společného, dokonce o lodě, které plují pod vlajkou třetí země. Kyjev se proto rozhodl vyzvat k naléhavému zasedání Rady bezpečnosti OSN.

Ukrajina požádala o mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN kvůli ruským útokům na civilní lodě v Černém moři. Uvedl to v noci na čtvrtek šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Intenzivnější útoky n…

Ukrajina kvůli ruským útokům na civilní lodě v Černém moři svolala mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN. Na síti X o tom informoval tamní šéf diplomacie Andrij Sybiha, který připomněl, že Moskva tento týden zaútočila nejméně na tři civilní plavidla.

Novým generálním tajemníkem OSN má být podle Donalda Trumpa šéf FIFA. Podle něj dokáže lidi sjednotit a všichni ho respektují. Není ale jasné, jestli má o post zájem.

Americký prezident Donald Trump (80) chce, aby se příštím tajemníkem Organizace spojených národů stal předseda Mezinárodní fotbalové federace (FIFA) Gianni Infantino (56). Píše to bulvární deník New York Post (NYP) s odvoláním na zdroj blízký republikánskému prezidentovi. OSN ještě letos vybere nástupce svého současného šéfa, bývalého portugalského premiéra Antónia Guterrese (77). Nový generální tajemník ho vystřídá 1. ledna příštího roku.

Americký prezident Donald Trump chce, aby se příštím tajemníkem Organizace spojených národů stal předseda Mezinárodní fotbalové federace (FIFA) Gianni Infantino. Píše to bulvární deník New York Post (NYP) s odvoláním na zdroj blízký republikánskému prezidentovi. OSN ještě letos vybere nástupce svého současného šéfa, bývalého portugalského premiéra Antónia Guterrese. Nový generální tajemník ho vystřídá 1. ledna příštího roku.

Washington - Americký prezident Donald Trump chce, aby se příštím tajemníkem Organizace spojených národů stal předseda Mezinárodní fotbalové federace (FIFA) Gianni Infantino. Píše to bulvární deník New York Post (NYP) s odvoláním na zdroj blízký republikánskému prezidentovi. OSN ještě letos vybere nástupce svého současného šéfa, bývalého portugalského premiéra Antónia Guterrese. Nový generální tajemník ho vystřídá 1. ledna příštího roku.

Americký prezident Donald Trump by chtěl, aby se příštím generálním tajemníkem Organizace spojených národů (OSN) stal prezident Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA) Gianni Infantino. S odvoláním na své zdroje o tom informuje deník The New York Post (NYP). Podle něj přitom zatím není jasné, zda sám Infantino o tuto funkci stojí.

Zatímco prezident FIFA Gianni Infantino čelí kritice za nadbíhání Donaldu Trumpovi, chystá mu prezident USA mimořádnou odměnu. Po úspěchu mistrovství světa ho chce prosadit do čela Organizace spojených národů.

Americký prezident Donald Trump podle deníku New York Post prosazuje, aby se novým generálním tajemníkem OSN stal šéf Mezinárodní fotbalové federace (FIFA) Gianni Infantino. List o tom v úterý...

Kuvajt hostí americké základny, a i proto čelí od začátku války íránským úderům. Na rozdíl od dalších států Perského zálivu je tato země naprosto závislá na vývozní cestě přes Hormuzský průliv.

Evropská unie při dvanáctém výročí sestřelení letu Malaysia Airlines MH17 znovu vyzvala Rusko, aby přijalo odpovědnost za smrt všech 298 lidí na palubě a spolupracovalo na vyplacení odškodnění. Odpově…

Čína zadržela českého občana. České bezpečnostní složky pracují s verzí, že bude tlačit na jeho výměnu za propagandistu Jang I-mina, který sedí v Česku ve vazbě s obviněním ze špionáže.

Mocenská dynamika v nejdůležitější světové organizaci se mění. USA se pod vedením Donalda Trumpa stahují a v OSN postupně sílí Čína. Peking využívá početné chudší státy a potichu mění i způsob uvažování o lidských právech.

Václav Klaus v ukázce Podcastu 60 MINUT prohlásil, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se „drží zuby nehty války“, protože podle něj ví, že po

Václav Klaus tvrdí, že Zelenskyj se „drží zuby nehty války“. Jenže válku nezačal Zelenskyj. Začalo ji Rusko — a právě Rusko ji může ukončit třeba zítra. Stačí přestat na Ukrajinu útočit.

Ruské útoky v červnu na Ukrajině zabily 265 civilistů a dalších 1816 lidí zranily. Jde o nejvyšší čísla od prvních měsíců války, řekla ve čtvrtek Radě bezpečnosti podle agentury Reuters náměstkyně generálního tajemníka OSN pro politické záležitosti Rosemary DiCarlová. Ukrajina se brání ruské agresi od invaze ruských vojsk v únoru 2022.

Ruské útoky v červnu na Ukrajině zabily nejméně 265 civilistů a dalších 1816 lidí zranily, sdělila ve čtvrtek podle agentury Reuters Radě bezpečnosti náměstkyně generálního tajemníka OSN pro politické záležitosti Rosemary di Carlová, podle níž jde o nejvyšší čísla od prvních měsíců plnohodnotné ruské invaze. Té se Ukrajina brání od února 2022.

Podle OSN zabily ruské útoky za měsíc 265 ukrajinských civilistů, což je nejvyšší počet od začátku války. Od začátku války celkem zemřelo přes 16 tisíc civilistů.

Ruské útoky zabily v červnu na Ukrajině nejméně 265 civilistů a dalších 1 816 zranily. Jde o nejvyšší počet civilních obětí za jeden měsíc od prvních měsíců po zahájení rozsáhlé ruské invaze v únoru 2022, oznámila ve čtvrtek vysoká představitelka OSN před Radou bezpečnosti.

New York - Ruské útoky v červnu na Ukrajině zabily 265 civilistů a dalších 1816 lidí zranily. Jde o nejvyšší čísla od prvních měsíců války, řekla dnes Radě bezpečnosti podle agentury Reuters náměstkyně generálního tajemníka OSN pro politické záležitosti Rosemary DiCarlová. Ukrajina se brání ruské agresi od invaze ruských vojsk v únoru 2022.

V centru Damašku nedaleko ministerstva cestovního ruchu a hotelu Four Seasons došlo ke dvěma explozím. Francouzský prezident Emmanuel Macron krátce předtím odjel na návštěvu do prezidentského paláce. Na místě jsou zranění.

Polsko včera v noci muselo aktivovat protivzdušné síly v reakci na útoky na rozsáhlou oblast Ukrajiny. Na Kyjev mířily i balistické rakety, výsledkem jsou desítky zraněných a čtrnáct obětí. Již v neděli...

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy pondělí 6. července 2026.

Ukrajinské drony zasáhly rafinerii v ruské Omské oblasti, která leží na Sibiři. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na ukrajinskou armádu, podle níž byl cíl útoku vzdálen téměř 2500 kilometrů od ukrajinských hranic. O napadení drony informovaly i ruské regionální úřady. Po nočním ruském útoku na Kyjev a okolí naopak zahynulo přes 20 obyvatel, uvedly ukrajinské úřady.

Francie nabízí Evropě, od které se odvrací Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa, svůj jaderný deštník. Ve Velké Británii mezitím řeší, co se závislostí svého jaderného odstrašení na Washingtonu.

Běloruský diplomat na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti OSN vyhrožoval Kyjevu odvetou za útok na autobus plný dětí. Důkaz o pachateli ale veřejně nepředložil.

Jednou z nejúspěšnějších protiteroristických akcí v historii se může pyšnit Izrael. Při operaci Entebbe zachránil v roce 1976 rukojmí z uneseného letadla z více než 5000 kilometrů vzdáleného ugandského Entebbe. Na úspěch akce, která se stala významným precedentem v boji proti terorismu, kdy i ve zdánlivě beznadějných podmínkách lze neustoupit a situaci úspěšně vyřešit silou, měla rozhodující vliv hlavně vynikající příprava a moment překvapení.

Spojené státy v Radě bezpečnosti OSN veřejně vyzvaly Rusko k okamžitému a bezpodmínečnému příměří. Moskva podmínky odmítla, Kyjev čeká na ruskou odpověď.

Andrij Melnyk na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti OSN 20. června 2025 vyzval Rusko, aby přestalo útočit a opustilo ukrajinské území. Jinak prý nemá smysl o příměří dál jednat.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že veškeré naděje vkládané do Západu jako zprostředkovatele jednání, včetně Spojených států, už dávno selhaly. Doplnil, že Rusko se v současnosti soustředí na dosažení cílů ve své válce proti Ukrajině. Informuje o tom list The Moscow Times.

Ukrajinské údery na Rusko se stupňují. Kyjev dává Putinovi jasně najevo, že má v plánu se bránit a kapitulace rozhodně není nepřipadá v úvahu. Ukrajina je stále připravena jednat s Moskvou o příměří, ukrajinský diplomat Andrij Melnyk však upozorňuje, že tato ochota nemusí trvat věčně.

Ukrajinský velvyslanec při OSN Andrij Melnyk prohlásil, že Rusko nikdy nebude schopné udržet si okupovaná území, a proto mu doporučil, aby opustilo ukrajinské území, než bude pozdě. Informoval o tom list The Kyiv Post s tím, že Melnyk doplnil, že Ukrajina může revidovat svoji nabídku příměří, pokud OSN bude stále zastávat „vyčkávací přístup“ ohledně konfliktu.

Severokorejský vůdce Kim Čong-un prohlásil, že jeho země bude nadále využívat svou pozici jaderného státu, protože v současné komplikované světové bezpečnostní situaci nemá jinou možnost. Kim během...

Kvůli eskalaci konfliktů ve světě si Severní Korea musí zachovat status jaderného státu, prohlásil její vůdce Kim Čong-un. Vinu za napjatou situaci připsal USA.

Na amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho dohodu s Íránem se snesla kritika z řad republikánských politiků, mnohdy jeho bývalých podporovatelů. Situace v Hormuzském průlivu je podle nich nyní horší než před válkou.

V rámcové dohodě mezi USA a Íránem, o níž informoval americký prezident Donald Trump na konci minulého týdne, je uveden soukromý fond v hodnotě tři sta miliard dolarů (6,2 bilionu korun). Podle zdroje agentury Reuters je cílem fondu podpořit investice do Íránu a více než polovina částky již byla vyčleněna. Součástí memoranda, které ve středu večer SELČ zveřejnil Washington, je i zachování územní celistvosti Libanonu a volná plavba Hormuzským průlivem na šedesát dní.

Málokterá osobnost našich moderních dějin prošla takovými vnitřními zvraty jako Jiří Hájek. Byl to muž, který opravdu věřil ve spravedlivější svět. Podle toho také konal. Ne bez chyb, ale autenticky.

Íránská agentura Mehr zveřejnila návrh memoranda o porozumění se Spojenými státy. Dokument se skládá ze 14 bodů. Memorandum mimo jiné požaduje ukončení války, stažení amerických vojsk z regionu, zrušení sankcí a uvolnění zmrazených íránských aktiv výměnou za ústupky v íránském jaderném programu.

Rada guvernérů Mezinárodní agentury pro jadernou energii (MAAE) v rezoluci vyzvala Írán, aby zveřejnil veškeré informace o svých zásobách jaderného materiálu a o jaderných zařízeních a aby k nim umožnil přístup inspektorům MAAE. To má zajistit, aby žádný jaderný materiál nebyl zneužit k vojenským účelům. Stálý zástupce Íránu při OSN ve Vídni agentuře AFP řekl, že rezoluce je v aktuálním kontextu kontraproduktivní.