Radovan Suchánek

Brno - Za každou kauzou musí ústavní soudce vidět občana - jednotlivce, řekl ČTK v rozhovoru Jiří Zemánek, jehož desetileté funkční období u Ústavního soudu (ÚS) v sobotu končí. Sám si prý na takovou perspektivu chvíli zvykal. Přišel totiž z akademického prostředí, zabýval se evropským právem, na situaci v ČR se podle svých slov tehdy díval z "nadústavní výše". "Čili je to opačná perspektiva, chvilku trvalo, než jsem se přizpůsobil," uvedl Zemánek.

Prezident Petr Pavel navrhl Senátu na ústavního soudce advokáta Milana Hulmáka. Ten působí jako advokát a vyučuje na právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. O návrhu informovala prezidentská kancelář.

Počet ústavních soudců klesl v pondělí na třináct. Funkční období totiž vypršelo Radovanu Suchánkovi. V plném obsazení má konstituční tribunál patnáct členů. Nižší početní stav kladen zvýšené nároky na zbylé soudce, kteří dostávají přidělenou práci i za kolegy či kolegyně z neobsazených míst.

Je to poslední nález, který vyhlašoval senát Ústavního soudu (ÚS), jehož předsedou byl Radovan Suchánek, kterému mandát skončil tuto neděli. A pro advokacii se jedná o významné rozhodnutí, neboť se týká jak advokátní mlčenlivosti, tak autonomie advokátského stavu a pravomocí České advokátní komory (ČAK).

Uplynutím neděle končí desetileté funkční období soudce Ústavního soudu (ÚS) Radovana Suchánka. Počet členů soudu tak klesne na 13 z předpokládaných 15. Na volná místa už prezident Petr Pavel navrhl advokátku Lucii Dolanskou Bányaiovou a soudce Nejvyššího správního soudu Zdeňka Kühna.

Návrh jednadvaceti senátorů v čele s Hanou Žákovou (STAN) napadající výkupní ceny a roční zelené bonusy pro některé solární elektrárny neuspěl u Ústavního soudu. Plénum se soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem ve středu návrh zamítlo.

Ústavní soud se už podruhé zabýval případem tří žaček, které se postavily proti mimořádnému opatření ministerstva zdravotnictví ohledně docházky do školy v době pandemie. Dívkám vadilo, že se na ně vztahují protipandemická omezení přesto, že mají dostatek protilátek.

Prezident Petr Pavel navrhl Senátu na ústavní soudce advokátku Lucii Dolanskou Bányaiovou a soudce Nejvyššího správního soudu Zdeňka Kühna. Hrad to ve čtvrtek uvedl na webu. U Ústavního soudu (ÚS) je nyní jedno místo z 15 prázdné, neboť Senátem neprošel předchozí Pavlův nominant, soudce Nejvyššího soudu Pavel Simon.

Prezident Petr Pavel navrhl Senátu na ústavní soudce advokátku Lucii Dolanskou Bányaiovou a soudce Nejvyššího správního soudu Zdeňka Kühna, oznámil to Hrad na svém webu. U Ústavního soudu (ÚS) je nyní jedno místo z 15 prázdné, neboť Senátem neprošel předchozí Pavlův nominant, soudce Nejvyššího soudu Pavel Simon. Přesně za měsíc pak skončí mandát Radovanu Suchánkovi. Senát musí o nominacích rozhodnout do 60 dnů, nynější návrhy tak posoudí do Vánoc.

Prezident Petr Pavel navrhl senátu na ústavní soudce advokátku Lucii Dolanskou Bányaiovou a soudce Nejvyššího správního soudu Zdeňka Kühna. Hrad to ve čtvrtek uvedl na webu. U Ústavního soudu (ÚS) je…

U Ústavního soudu je nyní prázdné jedno z 15 míst, a to poté, co Senátem minulý týden neprošel předchozí Pavlův nominant, soudce Nejvyššího soudu Pavel Simon. Příští měsíc pak skončí mandát Radovanu Suchánkovi.

Prezident Petr Pavel navrhl Senátu na ústavní soudce advokátku Lucii Dolanskou Bányaiovou a soudce Nejvyššího správního soudu Zdeňka Kühna. Hrad to ve čtvrtek uvedl na webu. U Ústavního soudu (ÚS) je nyní jedno místo z 15 prázdné, neboť Senátem neprošel předchozí Pavlův nominant, soudce Nejvyššího soudu Pavel Simon. Přesně za měsíc pak skončí mandát Radovanu Suchánkovi.

Pavel Simon je sice teprve první Pavlův kandidát na ústavního soudce, který u senátorů neuspěl, ale při dalším návrhu si prezident bude muset dát více záležet.

S očekáváním i obavami pohlíží nová ústavní soudkyně Veronika Křesťanová na rozvoj umělé inteligence (AI), který nastolí mnoho nových právních otázek, například v oblasti ochrany duševního vlastnictví. "Řada otázek nás napadá a ještě na ně neznáme odpovědi. Ale řada otázek nás zatím ani nenapadá," řekla Křesťanová v rozhovoru s ČTK. Soudkyně se dosud odborně specializovala na autorské právo, mediální právo nebo ochranu osobnosti.

Letos by se měl prezident se Senátem domluvit ještě na dvou nových ústavních soudcích. Podle informací Seznam Zpráv se nyní hovoří o minimálně čtyřech potenciálních kandidátech.

Profesor práva na Univerzitě v Cardiffu Jiří Přibáň je dalším z uvažovaných kandidátů na soudce Ústavního soudu. Jeho jméno se objevuje v souvislosti s postem, který se uvolní letos na podzim.

Prezident Petr Pavel jmenoval nové členy Ústavního soudu. Stali se jimi někdejší předseda Nejvyššího správního soudu (NSS) Josef Baxa, profesor ústavního práva Jan Wintr a bývalá prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová. Jejich nominace minulý týden schválil Senát.

Vojtěch Šimíček je novým místopředsedou Ústavního soudu (ÚS), ve středu odpoledne jej do funkce jmenoval prezident Petr Pavel. Nahradil tak Miladu Tomkovou, které společně s dalšími ústavními soudci skončil ve středu její mandát.

Ústavní soud se zastal porodní asistentky, která po Ústavu zdravotnických informací neúspěšně požadovala statistiky o lékařských zákrocích prováděných při porodech. Soudci tak potvrdili předchozí rozhodnutí, podle kterého má veřejnost právo podrobně vědět, jak funguje české zdravotnictví.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v pondělí s nově zvoleným prezidentem Petrem Pavlem hovořil o obměně soudců své instituce. Novinářům po zhruba hodinové schůzce v pražském Hrzánském paláci řekl, že je třeba zajistit hodnotovou kontinuitu sboru a odcházející soudce nahradit včas. "Naslouchali jsme si navzájem a jednoznačně jsme si rozuměli," uvedl.

Uvnitř Ústavního soudu (ÚS) se rozhořel názorový střet, který i podle vyjádření předsedy Pavla Rychetského negativně ovlivňuje atmosféru uvnitř instituce. Soudci Josef Fiala a Radovan Suchánek ze čtvrtého senátu trvají na tom, že soudce Vojtěch Šimíček ze třetího senátu je vyloučen z projednávání série stížností komunálních politiků požadujících odškodnění za zpřístupňování majetkových přiznání, a to kvůli konzultaci, kterou údajně poskytl ministerstvu spravedlnosti, což ovšem Šimíček popírá.

Uvnitř Ústavního soudu (ÚS) se rozhořel názorový střet, který i podle vyjádření předsedy Pavla Rychetského negativně ovlivňuje atmosféru uvnitř instituce. Soudci Josef Fiala a Radovan Suchánek ze čtvrtého senátu trvají na tom, že soudce Vojtěch Šimíček ze třetího senátu je vyloučen z projednávání série stížností komunálních politiků požadujících odškodnění za zpřístupňování majetkových přiznání, a to kvůli konzultaci, kterou údajně poskytl ministerstvu spravedlnosti, což ovšem Šimíček popírá. Postoj Fialy a Suchánka se nezměnil ani poté, co plénum, tedy sbor všech členů ÚS, většinově rozhodlo, že Šimíček podjatý není. Názorový střet lze sledovat v řadě usnesení a odlišných stanovisek v databázi soudu. Podle některých usnesení je v sázce důvěra v nestranné a nezávislé rozhodování soudu.

Prezident potvrdil informace Respektu, že by mohl ještě do konce svého mandátu jmenovat nástupce Pavla Rychetského.

Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnostem 43 zastupitelů, kteří žádali odškodnění za neomezené zpřístupňování jejich majetkových oznámení v části roku 2020. Soudy musí o nárocích…

Ústavní soud zrušil část zákona o odškodnění lidí z okolí Vrbětic na Zlínsku, kde v roce 2014 explodovaly muniční sklady. Nárok na odškodnění nově získají lidé, kteří v obcích sice prokazatelně žili, ale neměli tam trvalý pobyt. Soud zároveň otevřel cestu k odškodnění lidí, kteří měli pobyt zapsaný na ohlašovně obecních úřadů. Středeční nález vstupuje v platnost bez odkladu.

Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhověl návrhu 19 senátorů z klubu Starostové a nezávislí, kteří navrhli, aby odškodné za výbuchy v muničních skladech ve Vrběticích získali i lidé, kteří tam nemají trvalý pobyt, ale fakticky tam žijí.

Někteří klienti možná získají zpět více peněz, které během let poslali pojišťovnám na základě neplatných smluv. Ústavní soud se úterním nálezem vymezil proti dosavadní judikatuře. Zjednodušeně řečeno vedla k závěru, že klienti měli sami vědět a rozpoznat neplatné smlouvy, a proto je nárok na vydání bezdůvodného obohacení zcela nebo částečně promlčený. Nález je dostupný na webu soudu.

Někteří klienti možná získají zpět více peněz, které během let poslali pojišťovnám na základě neplatných smluv. Ústavní soud (ÚS) dnešním nálezem korigoval dosavadní judikaturu. Ta ve zkratce vedla k závěru, že klienti měli sami vědět a rozpoznat neplatné smlouvy, a proto je nárok na vydání bezdůvodného obohacení zcela nebo částečně promlčený. Judikát by mohl mít potenciální dopad až na milion smluv.

Obviněný exposlanec Marek Šnajdr se pokusil zvrátit kauzu kolem ovlivňování veřejných zakázek ve zdravotnictví, v níž je jedním z řady obviněných. Podal ústavní stížnost, která mohla zpochybnit klíčového svědka případu.

Už druhému z řady obviněných se nelíbí, že soud vyloučil lobbistu Tomáše Horáčka z případu korupce ve zdravotnictví do samotného řízení. Novou ústavní stížnost podal exposlanec Marek Šnajdr, proti němuž Horáček vypovídá.

Téměř pět let čelil trestnímu stíhání v kauze Promopro právník a bývalý ředitel odboru veřejných zakázek v sekci pro české předsednictví v Radě EU David Mlíčko. Poté, co jej soudy očistily, se domáhal odškodnění téměř pěti milionů korun, justice mu ale přiznala jen 200 tisíc. Podle Ústavního soudu (ÚS) je třeba, aby právníkův nárok soudy znovu a lépe posoudily.

Takzvané přiosvojení partnerova dítěte zákon nyní neumožňuje. Na Ústavní soud se kvůli tomu obrátilo několik českých soudů.

Nález ohledně sporu datového novináře s Policií ČR jasně pojmenoval jednu ze základních závad české veřejné sféry.

Skupina 24 senátorů nepochodila před Ústavním soudem (ÚS) se svým návrhem na zrušení části zákona o dani z nemovitých věcí týkající se osvobození od daně nemovitostí ve vlastnictví státu. Podle verdiktu pléna ÚS není úprava týkající se nemovitostí nevyužívaných k podnikání protiústavní.

Proti rozhodnutí většiny 10členného pléna, které se rozhodlo nezabývat se senátorskou stížností na nouzový stav, se postavila pětice soudců včetně obou místopředsedů ÚS Jaroslava Fenyka a Milady Tomkové. Ta ve svém odlišeném stanovisku své kolegy pokárala s tím, že bylo načase, aby bylo ve věci rozhodnuto. Další soudci kritizovali fakt, že plénum se sice vlastní stížností nechtělo zaobírat, ovšem neodpustilo si svůj názor.

Disentní stanovisko čtyř soudců Ústavního soudu ve věci volebního zákona je třeba číst velmi pozorně. Text čtveřice soudců bourá dlouho budovanou představu o důstojném a čistě právním prostředí, ve kterém moudří soudci zdvořile diskutují o ústavní čistotě té které kauzy.

Ústavní soudce Radovan Suchánek je podepsán spolu s dalšími třemi soudci Ústavního soudu (ÚS) pod disentní stanovisko k „volebnímu nálezu“ ÚS. V rozhovoru pro Českou justici popisuje okolnosti a důvody jeho vzniku. Vyjadřuje se ale i ke způsobu prezentace předsedy ÚS Pavla Rychetského.

Soudce Jan Filip ani předseda Pavel Rychetský, kteří čelili kritice politiků za zrušení části volebního zákona, se v roce 2023 nebudou ucházet o další desetileté funkční období u Ústavního soudu (ÚS). Uvedli to na dotaz ČTK. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) v minulých dnech naznačila, že někteří soudci pro zrušení hlasovali ve snaze naklonit si Senát a zvýšit svou šanci na opětovné jmenování.

Nález Ústavního soudu, který má osm měsíců před volbami změnit volební systém v Česku, má své oponenty i v řadách ústavních soudců. Čtyři z nich vydali odlišné stanovisko, neboť nesouhlasí s výrokem soudu ani jeho odůvodněním.

Soudce zpravodaj Jan Filip podle nich dlouho otálel s předložením svého návrhu, pak během pár dnů padlo překotné rozhodnutí.

Rázného odsouzení se dočkalo plenární rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS), kterým se pouhých osm měsíců před volbami zrušila část volebního zákona, od čtyřech ústavních soudců. Ti se postavili proti názoru většiny svých kolegů s tím, že ÚS svým rozhodnutím významně zasáhl do přípravy voleb a lidi v době nouzového stavu vystavil bezprecedentní nejistotě, zda se vůbec podaří během krátké doby v parlamentu přijmout novou zákonnou úpravu volebních pravidel.

Právní úprava, která omezila účast spolků zastupujících veřejnost v některých správních řízeních, zůstává beze změn. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na zrušení novely, který podala skupina senátorů. Ústavní soudci se návrhem zabývali tři a půl roku, patřil k nejstarším dosud nevyřízeným podnětům. Výsledek soud zveřejnil na webu.

Ve středu 20. ledna 2021 v 14:00 hodin plénum Ústavního soudu (soudce zpravodaj JUDr. Radovan Suchánek Ph.D.) zamítlo návrh Nejvyššího soudu na zrušení § 16 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve slovech „stanovené podle § 28a“ na zrušení části zákona o půdě, která při výpočtu finanční náhrady odkazuje na vyhlášku z počátku 90. let.

Plénum Ústavního soudu (ÚS) ve středu zamítlo návrh Nejvyššího soudu (NS) na zrušení části zákona upravující výši vyplácení finančních náhrad restituentům za nevydané pozemky. Podle ústavních soudců je třeba, aby cena byla přiměřená, nikoli aby se postupovalo podle předpisů z počátku devadesátých let. NS navrhoval, aby zákonodárci připravili nový zákon, podle kterého by se náhrady určovaly.

Ústavní soud (ÚS) chystá na středu příštího týdne vyhlášení nálezu, který může ovlivnit vyplácení finančních náhrad restituentům za nevydané pozemky. Nejvyšší soud navrhl zrušit část zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, která při výpočtu náhrady odkazuje na ceny z počátku 90. let a vyhlášku ze stejného období. Termín vyhlášení nálezu oznámil soudce zpravodaj Radovan Suchánek na webu soudu.

Skupina dvaceti senátorů neuspěla se svým návrhem na zrušení Národního zdravotnického informačního systému. Plénum Ústavního soudu (ÚS) nenašlo důvod k zásahu, evidence informací ve zdravotnických registrech podle soudců naplňuje legitimní cíl, tedy ochranu zdraví.

Ústavní soud (ÚS) dnes zamítl návrh na zrušení části právní úpravy registru spotřebitelů v zákoně o ochraně spotřebitele. Zákon umožňuje, aby se například poskytovatelé úvěrů, podnikatelé a prodejci prostřednictvím sdílené databáze vzájemně informovali o závazcích a platební morálce klientů. Potřebné osobní údaje mohou zpracovávat bez souhlasu spotřebitelů.

Zásah policie při vyklízení usedlosti Cibulka v Praze byl přiměřený okolnostem. Ústavní soud zamítl stížnost čtyř někdejších obyvatel Cibulky. Dvěma předešlými nálezy se ale squatterů zastal.

Zásah policie při vyklízení usedlosti Cibulka v Praze byl přiměřený okolnostem. Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost čtyř někdejších obyvatel Cibulky. Dvěma předešlými nálezy se ale squatterů zastal. Nový nález soudce zpravodaje Radovana Suchánka dnes soud zveřejnil na svém webu.

Ústavní soud (ÚS) zjistil další dílčí pochybení při rozhodování o vazbě podnikatele Shahrama Zadeha, zrušil proto usnesení Krajského soudu v Brně. Obhajoba dostala příliš krátký časový prostor na vyjádření k přípisu státního zastupitelství. Zadeh, souzený za daňové úniky a ovlivňování svědků, už ve vazbě není, odpykává si osmiletý trest vězení.

Podle soudu policisté porušili právo na účinné vyšetřování, když odložili trestní oznámení mužova dědečka.

S ústavním soudcem Jiřím Zemánkem o restitučních kauzách, názorovým soubojích a “hlasitých” disentech.

Ústavní soud znovu svolal dvoudenní veřejné jednání o Národním zdravotnickém informačním systému, které se na přelomu března a dubna nemohlo konat kvůli koronaviru a nouzovému stavu. Plénum soudu zasedne 13. a 14. října, termín nechal soudce zpravodaj Radovan Suchánek zveřejnit na webu soudu.

Ústavní soud znovu svolal dvoudenní veřejné jednání o Národním zdravotnickém informačním systému, které se na přelomu března a dubna nemohlo konat kvůli koronaviru a nouzovému stavu.

Tisíc hektarů lesa na Teplicku zůstává stále majetkem státu a nevrátí se cisterciáckému klášteru v Oseku. Ústavní soud ve středu rozhodl, že platí rozsudky nižších soudů, podle kterých byl cisterciákům majetek konfiskován prezidentskými dekrety jako nepřátelům republiky.

Ústavní soud (ÚS) se zastal firmy, která přišla o více než 800.000 korun kvůli názorovému nesouladu mezi státními orgány. Podle ústavních soudců není fér, aby firma nesla náklady v situaci, kdy úřad a okresní soud neměly jasno o svých kompetencích. K základním atributům právního státu patří zásada elementární důvěry jednotlivce ve správnost aktů veřejné moci, stojí v nálezu.

Obce Lednice na Břeclavsku, která je součástí Lednicko-valtického areálu chráněného UNESCO, se zastal Ústavní soud (ÚS) ve sporu proti dohodě ministerstev místního rozvoje a kultury. Ta pro účely územního plánování omezila v obci výstavbu a také třeba instalaci střešních solárních panelů. Podle ÚS to znamenalo zásah do práva na samosprávu.

Plénum Ústavního soudu (ÚS) 12. května odmítlo další ústavní stížnost na vyhlášení nouzového stavu, krizová opatření vlády a mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví ČR (MZD). Část ústavních soudců se ovšem ostře vymezila proti tomu, že plénum během dvou týdnů provedlo neodůvodněný a nerozumný „judikatorní obrat“.

Deník Aktuálně.cz mluvil s experty na ústavní právo. Podle nich má soud volnou ruku, aby žádost lobbisty Romana Janouška o nový proces zamítl.

Ústavní soud zpochybnil verdikt Zemanových favoritů.