Radovan Suchánek

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v pondělí s nově zvoleným prezidentem Petrem Pavlem hovořil o obměně soudců své instituce. Novinářům po zhruba hodinové schůzce v pražském Hrzánském paláci řekl, že je třeba zajistit hodnotovou kontinuitu sboru a odcházející soudce nahradit včas. "Naslouchali jsme si navzájem a jednoznačně jsme si rozuměli," uvedl.

Uvnitř Ústavního soudu (ÚS) se rozhořel názorový střet, který i podle vyjádření předsedy Pavla Rychetského negativně ovlivňuje atmosféru uvnitř instituce. Soudci Josef Fiala a Radovan Suchánek ze čtvrtého senátu trvají na tom, že soudce Vojtěch Šimíček ze třetího senátu je vyloučen z projednávání série stížností komunálních politiků požadujících odškodnění za zpřístupňování majetkových přiznání, a to kvůli konzultaci, kterou údajně poskytl ministerstvu spravedlnosti, což ovšem Šimíček popírá.

Uvnitř Ústavního soudu (ÚS) se rozhořel názorový střet, který i podle vyjádření předsedy Pavla Rychetského negativně ovlivňuje atmosféru uvnitř instituce. Soudci Josef Fiala a Radovan Suchánek ze čtvrtého senátu trvají na tom, že soudce Vojtěch Šimíček ze třetího senátu je vyloučen z projednávání série stížností komunálních politiků požadujících odškodnění za zpřístupňování majetkových přiznání, a to kvůli konzultaci, kterou údajně poskytl ministerstvu spravedlnosti, což ovšem Šimíček popírá. Postoj Fialy a Suchánka se nezměnil ani poté, co plénum, tedy sbor všech členů ÚS, většinově rozhodlo, že Šimíček podjatý není. Názorový střet lze sledovat v řadě usnesení a odlišných stanovisek v databázi soudu. Podle některých usnesení je v sázce důvěra v nestranné a nezávislé rozhodování soudu.

Prezident potvrdil informace Respektu, že by mohl ještě do konce svého mandátu jmenovat nástupce Pavla Rychetského.

Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnostem 43 zastupitelů, kteří žádali odškodnění za neomezené zpřístupňování jejich majetkových oznámení v části roku 2020. Soudy musí o nárocích…

Ústavní soud zrušil část zákona o odškodnění lidí z okolí Vrbětic na Zlínsku, kde v roce 2014 explodovaly muniční sklady. Nárok na odškodnění nově získají lidé, kteří v obcích sice prokazatelně žili, ale neměli tam trvalý pobyt. Soud zároveň otevřel cestu k odškodnění lidí, kteří měli pobyt zapsaný na ohlašovně obecních úřadů. Středeční nález vstupuje v platnost bez odkladu.

Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhověl návrhu 19 senátorů z klubu Starostové a nezávislí, kteří navrhli, aby odškodné za výbuchy v muničních skladech ve Vrběticích získali i lidé, kteří tam nemají trvalý pobyt, ale fakticky tam žijí.

Někteří klienti možná získají zpět více peněz, které během let poslali pojišťovnám na základě neplatných smluv. Ústavní soud se úterním nálezem vymezil proti dosavadní judikatuře. Zjednodušeně řečeno vedla k závěru, že klienti měli sami vědět a rozpoznat neplatné smlouvy, a proto je nárok na vydání bezdůvodného obohacení zcela nebo částečně promlčený. Nález je dostupný na webu soudu.

Někteří klienti možná získají zpět více peněz, které během let poslali pojišťovnám na základě neplatných smluv. Ústavní soud (ÚS) dnešním nálezem korigoval dosavadní judikaturu. Ta ve zkratce vedla k závěru, že klienti měli sami vědět a rozpoznat neplatné smlouvy, a proto je nárok na vydání bezdůvodného obohacení zcela nebo částečně promlčený. Judikát by mohl mít potenciální dopad až na milion smluv.

Obviněný exposlanec Marek Šnajdr se pokusil zvrátit kauzu kolem ovlivňování veřejných zakázek ve zdravotnictví, v níž je jedním z řady obviněných. Podal ústavní stížnost, která mohla zpochybnit klíčového svědka případu.

Už druhému z řady obviněných se nelíbí, že soud vyloučil lobbistu Tomáše Horáčka z případu korupce ve zdravotnictví do samotného řízení. Novou ústavní stížnost podal exposlanec Marek Šnajdr, proti němuž Horáček vypovídá.

Téměř pět let čelil trestnímu stíhání v kauze Promopro právník a bývalý ředitel odboru veřejných zakázek v sekci pro české předsednictví v Radě EU David Mlíčko. Poté, co jej soudy očistily, se domáhal odškodnění téměř pěti milionů korun, justice mu ale přiznala jen 200 tisíc. Podle Ústavního soudu (ÚS) je třeba, aby právníkův nárok soudy znovu a lépe posoudily.

Takzvané přiosvojení partnerova dítěte zákon nyní neumožňuje. Na Ústavní soud se kvůli tomu obrátilo několik českých soudů.

Nález ohledně sporu datového novináře s Policií ČR jasně pojmenoval jednu ze základních závad české veřejné sféry.

Skupina 24 senátorů nepochodila před Ústavním soudem (ÚS) se svým návrhem na zrušení části zákona o dani z nemovitých věcí týkající se osvobození od daně nemovitostí ve vlastnictví státu. Podle verdiktu pléna ÚS není úprava týkající se nemovitostí nevyužívaných k podnikání protiústavní.

Proti rozhodnutí většiny 10členného pléna, které se rozhodlo nezabývat se senátorskou stížností na nouzový stav, se postavila pětice soudců včetně obou místopředsedů ÚS Jaroslava Fenyka a Milady Tomkové. Ta ve svém odlišeném stanovisku své kolegy pokárala s tím, že bylo načase, aby bylo ve věci rozhodnuto. Další soudci kritizovali fakt, že plénum se sice vlastní stížností nechtělo zaobírat, ovšem neodpustilo si svůj názor.

Disentní stanovisko čtyř soudců Ústavního soudu ve věci volebního zákona je třeba číst velmi pozorně. Text čtveřice soudců bourá dlouho budovanou představu o důstojném a čistě právním prostředí, ve kterém moudří soudci zdvořile diskutují o ústavní čistotě té které kauzy.

Ústavní soudce Radovan Suchánek je podepsán spolu s dalšími třemi soudci Ústavního soudu (ÚS) pod disentní stanovisko k „volebnímu nálezu“ ÚS. V rozhovoru pro Českou justici popisuje okolnosti a důvody jeho vzniku. Vyjadřuje se ale i ke způsobu prezentace předsedy ÚS Pavla Rychetského.

Soudce Jan Filip ani předseda Pavel Rychetský, kteří čelili kritice politiků za zrušení části volebního zákona, se v roce 2023 nebudou ucházet o další desetileté funkční období u Ústavního soudu (ÚS). Uvedli to na dotaz ČTK. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) v minulých dnech naznačila, že někteří soudci pro zrušení hlasovali ve snaze naklonit si Senát a zvýšit svou šanci na opětovné jmenování.

Nález Ústavního soudu, který má osm měsíců před volbami změnit volební systém v Česku, má své oponenty i v řadách ústavních soudců. Čtyři z nich vydali odlišné stanovisko, neboť nesouhlasí s výrokem soudu ani jeho odůvodněním.

Soudce zpravodaj Jan Filip podle nich dlouho otálel s předložením svého návrhu, pak během pár dnů padlo překotné rozhodnutí.

Rázného odsouzení se dočkalo plenární rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS), kterým se pouhých osm měsíců před volbami zrušila část volebního zákona, od čtyřech ústavních soudců. Ti se postavili proti názoru většiny svých kolegů s tím, že ÚS svým rozhodnutím významně zasáhl do přípravy voleb a lidi v době nouzového stavu vystavil bezprecedentní nejistotě, zda se vůbec podaří během krátké doby v parlamentu přijmout novou zákonnou úpravu volebních pravidel.

Právní úprava, která omezila účast spolků zastupujících veřejnost v některých správních řízeních, zůstává beze změn. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na zrušení novely, který podala skupina senátorů. Ústavní soudci se návrhem zabývali tři a půl roku, patřil k nejstarším dosud nevyřízeným podnětům. Výsledek soud zveřejnil na webu.

Ve středu 20. ledna 2021 v 14:00 hodin plénum Ústavního soudu (soudce zpravodaj JUDr. Radovan Suchánek Ph.D.) zamítlo návrh Nejvyššího soudu na zrušení § 16 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve slovech „stanovené podle § 28a“ na zrušení části zákona o půdě, která při výpočtu finanční náhrady odkazuje na vyhlášku z počátku 90. let.

Plénum Ústavního soudu (ÚS) ve středu zamítlo návrh Nejvyššího soudu (NS) na zrušení části zákona upravující výši vyplácení finančních náhrad restituentům za nevydané pozemky. Podle ústavních soudců je třeba, aby cena byla přiměřená, nikoli aby se postupovalo podle předpisů z počátku devadesátých let. NS navrhoval, aby zákonodárci připravili nový zákon, podle kterého by se náhrady určovaly.

Ústavní soud (ÚS) chystá na středu příštího týdne vyhlášení nálezu, který může ovlivnit vyplácení finančních náhrad restituentům za nevydané pozemky. Nejvyšší soud navrhl zrušit část zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, která při výpočtu náhrady odkazuje na ceny z počátku 90. let a vyhlášku ze stejného období. Termín vyhlášení nálezu oznámil soudce zpravodaj Radovan Suchánek na webu soudu.

Skupina dvaceti senátorů neuspěla se svým návrhem na zrušení Národního zdravotnického informačního systému. Plénum Ústavního soudu (ÚS) nenašlo důvod k zásahu, evidence informací ve zdravotnických registrech podle soudců naplňuje legitimní cíl, tedy ochranu zdraví.

Ústavní soud (ÚS) dnes zamítl návrh na zrušení části právní úpravy registru spotřebitelů v zákoně o ochraně spotřebitele. Zákon umožňuje, aby se například poskytovatelé úvěrů, podnikatelé a prodejci prostřednictvím sdílené databáze vzájemně informovali o závazcích a platební morálce klientů. Potřebné osobní údaje mohou zpracovávat bez souhlasu spotřebitelů.

Zásah policie při vyklízení usedlosti Cibulka v Praze byl přiměřený okolnostem. Ústavní soud zamítl stížnost čtyř někdejších obyvatel Cibulky. Dvěma předešlými nálezy se ale squatterů zastal.

Zásah policie při vyklízení usedlosti Cibulka v Praze byl přiměřený okolnostem. Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost čtyř někdejších obyvatel Cibulky. Dvěma předešlými nálezy se ale squatterů zastal. Nový nález soudce zpravodaje Radovana Suchánka dnes soud zveřejnil na svém webu.

Ústavní soud (ÚS) zjistil další dílčí pochybení při rozhodování o vazbě podnikatele Shahrama Zadeha, zrušil proto usnesení Krajského soudu v Brně. Obhajoba dostala příliš krátký časový prostor na vyjádření k přípisu státního zastupitelství. Zadeh, souzený za daňové úniky a ovlivňování svědků, už ve vazbě není, odpykává si osmiletý trest vězení.

Podle soudu policisté porušili právo na účinné vyšetřování, když odložili trestní oznámení mužova dědečka.

S ústavním soudcem Jiřím Zemánkem o restitučních kauzách, názorovým soubojích a “hlasitých” disentech.

Ústavní soud znovu svolal dvoudenní veřejné jednání o Národním zdravotnickém informačním systému, které se na přelomu března a dubna nemohlo konat kvůli koronaviru a nouzovému stavu. Plénum soudu zasedne 13. a 14. října, termín nechal soudce zpravodaj Radovan Suchánek zveřejnit na webu soudu.

Ústavní soud znovu svolal dvoudenní veřejné jednání o Národním zdravotnickém informačním systému, které se na přelomu března a dubna nemohlo konat kvůli koronaviru a nouzovému stavu.

Tisíc hektarů lesa na Teplicku zůstává stále majetkem státu a nevrátí se cisterciáckému klášteru v Oseku. Ústavní soud ve středu rozhodl, že platí rozsudky nižších soudů, podle kterých byl cisterciákům majetek konfiskován prezidentskými dekrety jako nepřátelům republiky.

Ústavní soud (ÚS) se zastal firmy, která přišla o více než 800.000 korun kvůli názorovému nesouladu mezi státními orgány. Podle ústavních soudců není fér, aby firma nesla náklady v situaci, kdy úřad a okresní soud neměly jasno o svých kompetencích. K základním atributům právního státu patří zásada elementární důvěry jednotlivce ve správnost aktů veřejné moci, stojí v nálezu.

Obce Lednice na Břeclavsku, která je součástí Lednicko-valtického areálu chráněného UNESCO, se zastal Ústavní soud (ÚS) ve sporu proti dohodě ministerstev místního rozvoje a kultury. Ta pro účely územního plánování omezila v obci výstavbu a také třeba instalaci střešních solárních panelů. Podle ÚS to znamenalo zásah do práva na samosprávu.

Plénum Ústavního soudu (ÚS) 12. května odmítlo další ústavní stížnost na vyhlášení nouzového stavu, krizová opatření vlády a mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví ČR (MZD). Část ústavních soudců se ovšem ostře vymezila proti tomu, že plénum během dvou týdnů provedlo neodůvodněný a nerozumný „judikatorní obrat“.

Deník Aktuálně.cz mluvil s experty na ústavní právo. Podle nich má soud volnou ruku, aby žádost lobbisty Romana Janouška o nový proces zamítl.

Ústavní soud zpochybnil verdikt Zemanových favoritů.

Aktuální nález Ústavní soudu zamezí Romanu Janouškovu v povolení nového procesu, přestože předtím uspěl s ústavní stížností.

Podle zjištění Aktuálně.cz se Romanu Janouškovi nechce zpět do vězení, vrátit se tam měl 30. dubna.

Změnou internetové stránky ministerstva spravedlnosti infoJednání, ze které zmizela jména účastníků soudních řízení, se bude zabývat Ústavní soud (ÚS). Právní aktivista Tomáš Pecina podal stížnost, kterou zveřejnil na svém blogu. Doručení stížnosti ČTK potvrdila mluvčí ÚS Miroslava Sedláčková.

Jeho žalobu kvůli přezdívce v časopisu Reflex musí znovu řešit Městský soud v Praze.

Znovu na začátek se musí vrátit spor předsedy SPD Tomia Okamury a nakladatelského domu Czech News Center kvůli používání přezdívky Pitomio redakcí časopisu Reflex. Ústavní soud (ÚS) totiž vyhověl Okamurově stížnosti proti předchozím verdiktům justice, podle nichž se nakladatelství muselo omluvit jen za dva materiály, ale Okamura nevysoudil odškodnění. Soudy navíc v obecné rovině připustily možnost použít přezdívku Pitomio.

Svoboda projevu nemá podle Ústavního soudu vést k zesměšňování. Spor Tomia Okamury s redakcí Reflexu znovu projedná Městský soud v Praze.

Slavnému pražskému lobbistovi stále hrozí vězení.

Ústavní soudce Suchánek citoval z Nového zákona. Držme se toho: bázeň a čest nepatří lidem, kteří se rozhodli jít proti demokratickým principům.