Ranní host

Daniela Brůhová je autorkou knihy Můj rodný blázinec, která je rozhovorem s předním českým psychiatrem Radkinem Honzákem. „Je to člověk se srdcem na dlani. To se promítá i v jeho profesi,“ popisuje Brůhová. Optimismus, kterým je Honzák pověstný, má podle ní zakódovaný v genech. 

Česko patří mezi země s velmi vysokým výskytem vysokého krevního tlaku. „Ten problém je poměrně rozsáhlý. V průběhu let se ho ale trošku daří zlepšovat,“ říká předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart. Hypertenze nemá pro většinu lidí žádné bezprostřední příznaky a řada pacientů bere toto onemocnění na lehkou váhu. Proto bývá vysoký krevní tlak označován jako „tichý zabiják“. 

Dnes je světový den zraku. Podle Jany Mikšovské, která je laserovým chirurgem na oční klinice NeoVize, pečují Češi o svůj zrak, pouze pokud je k tomu jejich oči donutí. „Málokdy chodíme na preventivní prohlídky ke svým očním lékařům. To s věkem není samozřejmě zrovna nejlepší, protože se mohou manifestovat různé oční choroby, o kterých ze začátku nemusíme vědět,“ upozorňuje Mikšovská. Léčba se proto v mnohých případech zahájí pozdě. 

Pivní dobrodruh, cestovatel a spoluautor projektu Beer with travel Jan Šamla podnikl spolu s kamarády expedici starou Felicií po východní Evropě s cílem ochutnat co nejvíce druhů piv. Těch nakonec okusili 64. Šamla ale přiznal, že i po této expedici mu nejvíce pivo chutnalo v Čechách. Záměrem této expedice bylo pomoci devítileté Lence trpící autismem.

Spisovatelka Zuzana Dostálová je autorkou románu Soběstačný, jehož motivem je dospívání, samota a touha po samostatnosti. Jedenáctiletý Štěpán si přeje co nejrychleji vyrůst a být soběstačný. V rámci projektu Listování uvádí tento příběh herec Lukáš Hejlík jako divadelní hru. A namluvil také audioknihu.

UNICEF vydal analýzu o tom, jak pandemie ovlivnila dětskou chudobu v Česku. Výkonná ředitelka organizace Pavla Gomba považuje český sociální systém ve vztahu k dětské chudobě za dobrý. „Kdyby nebyly žádné sociální dávky, tak u nás žije v chudobě asi třetina dětí. Systémem se to dá snížit na deset procent,“ říká Gomba. Problematickou skupinou jsou děti samoživitelů, kde je incidence čtyřnásobná. 

Dvě třetiny pacientů s epilepsií můžou po nasazení vhodné léčby žít plnohodnotný život bez větších omezení. Na třetinu pacientů ovšem současná léčba nezabírá. U některých takových pacientů je možné odstranit tu část mozku, kde záchvaty vznikají. „Z této chirurgické léčby může ale profitovat pouze malá skupinka pacientů,“ vysvětluje neurolog a expert na epilepsii Přemysl Jiruška.

Anna Grosmanová na svém blogu foodpioneer přibližuje lidem, jak to vypadá ve výrobnách a na poli, odkud pochází naše potraviny. Snaží se vyvracet nejrůznější mýty a předsudky. Zaměřuje se přitom na lidi žijící ve městech. „Tam jsou ty předsudky různé. Například to, že malý farmář rovná se dobrý farmář. To je taková mantra, že když je to malá rodinná firma, tak to bude kvalitní produkt. To ale vždycky neplatí,“ vysvětluje Grosmanová. Tento předpoklad není podle ní zárukou kvality, přesto může být dobrým vodítkem, jak se na trhu zorientovat. 

Obonete Ubam se narodil české matce a nigerijskému otci, je podnikatelem a spisovatelem. Brzy vyjde jeho kniha s názvem Náš černobílý svět, aneb české rozhovory o afrických kořenech a splněných snech, ve které popisuje, jaké to je vyčnívat z řady v Česku i v Africe.

Alchymie není chemie a nejedná se tak o reakci sloučenin. Jedná se o reakci s vlastním nitrem člověka, to nitro musí něco umět, popisuje alchymista Lukáš Loužecký.

Prvním signálem toho, že někdo trpí poruchou příjmu potravy, může být to, když zpozorujeme změnu v jídelním režimu. „Poruchy příjmu potravy jsou velké spektrum, které začíná chaotickým jídelním režimem a posedlostmi dietami a posedlostí zdravou výživou, která teď je na vzestupu,“ vysvětluje Hana Papežová, vedoucí lékařka Centra pro léčbu poruch příjmu potravy na psychiatrické klinice 1. lékařské fakultě UK a VFN v Praze.

„Lego mě učarovalo svojí dokonalostí,“ říká největší sběratel lega na světě Miloš Křeček. „Jsem perfekcionista a lego je dokonalé,“ dodává. V současné době má už přes deset tisíc továrních setů. Svou sbírku ale rozšiřuje každý den. 

„Podprahový stres je nepřítel našeho imunitního systému číslo jedna. A to hlavně u lidí, kteří bydlí ve velkoměstech,“ říká lékař celostní medicíny Petr Hajduk. Dobrá nálada tak naše zdraví ovlivňuje podle jeho odhadu ze 75 procent. 

Počty nakažených koronavirem v posledních dnech znovu rostou. „Já jsem to na rozdíl od některých optimistů trochu předpokládal, že další vlna nastane,“ říká hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal. Neočekává ale, že by měla být dramatická. „Bude to zejména vlna nakažených, ale nebude to vlna zahlcení nemocnic,“ dodává. 

„Móda je dnes velmi benevolentní a my můžeme nosit prostě to, v čem se cítíme skvěle,“ říká stylistka Klára Klempířová. V oblékání teď proto převládá důraz na komfort. Lidé se chtějí cítit pohodlně a módní trendy vybízí k volnosti. 

Písničkář Jan Pokorný alias Pokáč bývá ve svých textech často nevybíravý. „Je to nadsázka. Někdo to prostě pochopí a někdo ne,“ vysvětluje Pokáč. Pro Frekvenci 1 dělá Pokáčovy rychlovky, ve kterých glosuje věci kolem. 

Diplomacie je o symbolech a o gestech. Proto si Cyril Svoboda, bývalý ministr zahraničí myslí, že by měl být kvůli situaci v Afghánistánu odvolán generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. „Jsem možná jediný v České republice, kdo to říká. Někdo mi může říct: prosím vás, copak za to může on? To je ale symbol, my jsme to zvrtali. Byl to debakl,“ vysvětluje Svoboda.

Na konci září proběhne premiéra Celovečerního animovaného film Přes hranici. Snímek vznikl unikátní animovanou technologií malbou na skle. Premiéru měl mít původně už loni na filmovém festivalu v Cannes, ta ale musela být kvůli pandemii odložena. 

Herečku Pavlu Beretovou mohou diváci v současné době vidět v komediálním seriálu České televize Osada. Takové prostředí je jí přitom blízké. „Já jsem od malička chodila do skautu, trávila jsem spoustu času v přírodě. Teď mám i takovou chaloupku. Mám velkou potřebu jezdit do přírody. Ale přímo chataření v nějaké osadě, to jsem nikdy nezažila,“ říká Beretová.

„Vždycky jsem měl zájem fotit dokument, reportáž. Chtěl jsem být fotograf v nějakým časopise, který by přinášel svědectví v podobě černobílých fotografií,“ říká fotograf Tomki Němec. To se mu podařilo po revoluci, kdy se otevřel svět a Němec začal spolupracovat s domácími i zahraničními agenturami. Tak pracoval celý život. Dlouhou dobu spolupracoval s časopisem Respekt. 

"Je potřeba naučit znalost ovládání plavidla, aby nebyli lidé nebezpeční okolí a sami sobě," řekl lektor kapitánských kurzů Ondřej Havlíček.