Robert Fremr

KOMENTÁŘ / V první půlce srpna 2023 vyvrcholila kauza soudce Roberta Fremra, kterého skupina sedmi poradců prezidenta republiky Petra Pavla (Eliška Wagnerová, Ivana Janů, Anna Šabatová, Marek Antoš, D…

Aktuálně.cz bylo u vyhlášení rozsudku, po kterém půjde podnikatel Drahomír Zradička na pět let do vězení za daňový únik ve výši 16 milionů korun.

Už jsme si zvykli, že na Hradě sedí někdo normální, kdo nás nežene do náruče Ruska. Že tam nepanuje Miloš Zeman. Ale ono to vůbec samozřejmé není.

Prezident Petr Pavel by rád zosobnil heslo „řád a klid“, jeho motto se ale začíná postupně hroutit. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekl bývalý kandidát na prezidenta Karel Diviš (Svobodní). Hlavu státu kritizoval mimo jiné za prodlevy při jmenování ústavních soudců. Naopak podle senátora Marka Hilšera (STAN), který také neúspěšně usiloval o prezidentské křeslo, Pavel naplňuje svá předsevzetí a v úřadu se chová spíše jako dobrý úředník než jako prezident aktivista.

Od zvolení Petra Pavla prezidentem České republiky uplynul přesně jeden rok. Jaký je po této době obraz jeho dosavadního prezidentství? Ač to bude možná znít příliš tvrdě, až nespravedlivě, musíme říci, že rozporuplný.

Za vraždu novorozeněte uložil ve středu odvolací soud ženě z Ústí nad Labem šestnáctiletý trest. Potvrdil prvoinstanční verdikt a zamítl její odvolání. Žena porodila holčičku v bytě do záchodové mísy a nechala ji tváří ve vodě minimálně čtvrt hodiny. Dítě následně v nemocnici zemřelo.

Rok 2023 nebyl na politické skandály vůbec chudý. V naší ročence vám přinášíme přehled všech nejdůležitějších kauz, které se letos odehrály. A že bylo o čem psát. Skandály se netýkaly jen politiků a vlády, problémy měli třeba i spolupracovníci bývalého prezidenta i někteří zástupci opozice. Podívejte se v našem článku.

Člen Kverulantova týmu Jan Urban v tomto roce odhalil, že se kandidát na ústavního soudce Robert Fremr v roce 1988 dosti ostudně zapletl s komunistickou StB. To vedlo k jeho nejmenováním ústavním soudcem. To však není jediný případ kdy Jan Urban úspěšně protestoval proti jmenování problematického kandidáta do vysoké funkce. V roce 2012 osvětlil nepřijatelnost tehdy připravovaného jmenování Zdeňka Koudelky ústavním soudcem, protože se značně kompromitoval v kauze Diag Human a Koudelka se ústavním soudcem nestal. Na počátku roku 2019 navrhl tehdejší prezident Miloš Zeman, aby se jeho přítel a poradce Koudelka stal alespoň zástupcem ombudsmanky. Kverulant Urban znovu úspěšně protestoval a Koudelka nebyl jmenován ani zástupcem veřejné ochránkyně práv.

Ústavní soud má za sebou rok zásadních změn. Odešla polovina původních soudců a nahradili je noví. Mezi nimi mohl být i Robert Fremr, soudce, kterého schválil Senát i prezident. Ještě než stihl obléct ústavní talár, ale na funkci rezignoval.

Prezident Petr Pavel v úterý odpoledne na Pražském hradě jmenoval dva nové ústavní soudce: advokátku Lucii Dolanskou Bányaiovou a soudce Nejvyššího správního soudu (NSS) Zdeňka Kühna. Pavel tak dosud jmenoval soudci Ústavního soudu (ÚS) sedm svých nominantů.

Prezident Petr Pavel v úterý odpoledne na Pražském hradě jmenoval dva nové ústavní soudce - advokátku Lucii Dolanskou Bányaiovou a soudce Nejvyššího správního soudu (NSS) Zdeňka Kühna. Pavel tak dosud jmenoval soudci Ústavního soudu (ÚS) sedm svých nominantů.

Praha - Prezident Petr Pavel dnes odpoledne na Pražském hradě jmenoval dva nové ústavní soudce - advokátku Lucii Dolanskou Bányaiovou a soudce Nejvyššího správního soudu (NSS) Zdeňka Kühna. Pavel tak dosud jmenoval soudci Ústavního soudu (ÚS) sedm svých kandidátů. Po dnešku je Ústavní soud po delší době znovu kompletní.

Senát rozhoduje o dalších dvou nominacích prezidenta na ústavní soudce. Zatímco na jednom jméně se senátoři na výborech shodli, v případě Lucie Dolanské Bányaiové zaznívají pochybnosti.

Stávající, oslabený třináctičlenný Ústavní soud by mohli doplnit soudce Nejvyššího správního soudu Zdeněk Kühn a advokátka Lucie Dolanská Bányaiová. Pro oba nominanty prezidenta Petra Pavla se ve středu vyslovili senátoři ve výboru pro vzdělání. Kühn předtím přesvědčil i senátory ústavně-právního výboru, Dolanská Bányaiová v něm těsně neprošla.

V říjnu senátní výbory i plénum odmítly soudce Nejvyššího soudu Pavla Simona, nyní si senátoři shánějí informace o dalších třech navržených kandidátech.

Senátu nyní věří 32 procent lidí, Poslanecké sněmovně 29 procent a členům vlády 21 procent lidí.

Někdejší chartista, disident a jeden z hybatelů 17. listopadu 1989 Petr Pazdera Payne nečekal, že ještě 34 let po sametové revoluci budou mezi špičkami justice zůstávat lidé, kteří za komunismu soudili odmítače povinné vojenské služby, emigranty a jiné tehdy nepohodlné osoby. „Považuji za zvrácené, že nejvyšším státním zástupcem je předrevoluční vojenský prokurátor a komunista Igor Stříž, který posílal do vězení mladé muže odmítající kvůli svému přesvědčení základní vojenskou službu,“ říká Payne.

KOMENTÁŘ. Právo se přirovnává k tmelu, který drží pohromadě společnost, se všemi jejími institucemi, lidskou různorodostí, politikou a morálkou. Mělo by představovat společný jazyk a zároveň důvěrně známý prostor bezpečí pro každého. Tedy – alespoň teoreticky.

Zatímco soudci Robert Fremr i Pavel Simon si při své kandidatuře do Ústavního soudu vyslechli od senátorů hodiny kritiky, proti advokátce Lucii Dolanské Bányaiové (49) ani soudci Nejvyššího správního soudu Zdeňkovi Kühnovi (50) se argumenty nehromadí. Podle informací Práva převládá názor, že by oba nominanti prezidenta Petra Pavla mohli hladce projít.

NÁZOR / Když Jan Urban v červenci tohoto roku předložil JUDr. Robertu Fremrovi estébácké spisy založené na pana Ereta („Vandal II.“) a jeho matku („Božena“) vyjevil pan soudce, zahnán do kouta, překva…

Kauza soudce Roberta Fremra, který původně mířil na Ústavní soud, vyvolala zájem nejen o prezidentovy nominace, ale také o některé Fremrovy rozsudky. Vedle těch známých z doby před rokem 1989 se ukazuje, že soudce Vrchního soudu v Praze se angažoval i v pozdějších sporných případech. Při jednom takovém se v 90. letech minulého století podílel na zbavení funkce mladé soudkyně.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) se chce zabývat případem, ve kterém soudce Robert Fremr odsoudil Alexandra Ereta a jeho matku Boženu ve zmanipulovaném procesu StB, známém jako případ Olšanských hřbitovů. Ve hře je podnět k přezkoumání soudních rozhodnutí a jejich zrušení.

Brno - Kandidát na ústavního soudce Zdeněk Kühn by v případě svého jmenování kladl důraz na srozumitelnost, ale i rychlost rozhodování. Sám sebe pokládá spíše za zdrženlivého soudce. "Nemyslím si, že justice je tady proto, aby nás zachránila před všemi hříchy světa," řekl Kühn v rozhovoru s ČTK. Prezident Petr Pavel minulý týden Kühna navrhl k Ústavnímu soudu (ÚS) spolu s advokátkou Lucií Dolanskou Bányaiovou. Oba adepty čeká schvalování v Senátu.

Před 28. říjnem nutně vyvstala otázka, koho ocení nový prezident Petr Pavel, protože nad výběrem jeho předchůdce člověk občas nevěřícně kroutil hlavou, a na co se zaměří v projevu v době, kdy pokračuje válka na Ukrajině, teroristé z Hamásu brutálně napadli Izrael a vláda se snaží zastavit zadlužování škrty a zvyšováním daní.

Prezident Petr Pavel před týdnem vůbec poprvé narazil v Senátu se svým kandidátem na ústavního soudce. Volba Pavla Simona skončila fiaskem, když pro něj z 81 senátorů hlasovalo jen 23. „Prezident Pavel musí počítat s tím, že jeho nominace budeme prověřovat i nadále,“ říká senátorka Hana Kordová Marvanová.

Pavel Simon je sice teprve první Pavlův kandidát na ústavního soudce, který u senátorů neuspěl, ale při dalším návrhu si prezident bude muset dát více záležet.

Závěry zprávy Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), které se týkají takzvané kauzy Olšanské hřbitovy, považuje soudce a někdejší kandidát na ústavního soudce Robert Fremr za tendenční. Nepopírá, že věděl, že kauzu, ve které v roce 1988 odsoudil tři mladíky kvůli vandalismu a dalším trestným činům, vyšetřovala Státní bezpečnost (StB). Trvá ale na tom, že on a celý soudní senát rozhodoval podle důkazů, které známky nezákonnosti nenesly. Fremr ve vyjádření zaslaném ČTK naopak uvítal závěry zprávy, podle kterých u něj nelze konstatovat v souvislosti s rozsudky za komunistického režimu "excesivní aktivismus". ÚSTR zprávu zveřejnil ve čtvrtek.

Už druhý kandidát prezidenta Petra Pavla na ústavního soudce, který neprošel. Zatímco Robert Fremr se kandidatury vzdal kvůli mediálnímu tlaku ohledně jeho předlistopadového působení v justici, Pavla Simona neschválil ve středu Senát. Ačkoliv ho v Senátu podpořil sám prezident Pavel, od senátorů získal pouhých 23 hlasů z celkově 73 odevzdaných.

Praha - Prezident Petr Pavel navrhl Senátu na ústavní soudce advokátku Lucii Dolanskou Bányaiovou a soudce Nejvyššího správního soudu Zdeňka Kühna. Hrad to dnes uvedl na webu. U Ústavního soudu (ÚS) je nyní jedno místo z 15 prázdné, neboť Senátem neprošel předchozí Pavlův nominant, soudce Nejvyššího soudu Pavel Simon. Přesně za měsíc pak skončí mandát Radovanu Suchánkovi. Senát musí o nominacích rozhodnout do 60 dnů, nynější návrhy tak posoudí do Vánoc.

Dalším kandidátem prezidenta Petra Pavla na Ústavní soud se podle informací deníku Echo24 má tentokrát stát zástupce soukromého sektoru – advokátka Lucie Dolanská Bányaiová, která se specializuje na soutěžní právo, mezinárodní právo soukromé a evropské právo. Redakci to nezávisle na sobě potvrdilo několik zdrojů z právnických kruhů.

Další z kandidátů prezidenta Petra Pavla na post ústavního soudce může narazit. Poté, co se své kandidatury vzdal Robert Fremr, se někteří senátoři vyslovují i proti Pavlu Simonovi. Tvrdí, že současný předseda senátu Nejvyššího soudu rozhodoval v minulosti protiústavně. Vytýkají mu také jeho podíl v jedné společnosti, ačkoliv jako soudce podnikat nesmí. Senátor Marek Hilšer pro CNN Prima NEWS řekl, že prezident by měl místo svého návrhu podat kárnou žalobu za porušení zákona.

Nejvyšší soud ve středu zrušil rozsudky nad 14 muži, kteří se v roce 1966 zúčastnili protestu „mániček“, tedy dlouhovlasých mladíků. Náprava této křivdy minulého režimu je jedním z mnoha kroků, které mohou pomoci k vypořádání se s dědictvím komunistické justice. Toto téma se skoro 34 let od sametové revoluce opět otevřelo během sporu o jmenování Roberta Fremra ústavním soudcem a zůstává aktuální i v případě dalšího nominanta Pavla Simona.

Kandidát do Ústavního soudu, soudce Nejvyššího soudu Pavel Simon, bude pravděpodobně prvním nominantem Petra Pavla, kterého plénum Senátu neschválí. Hlasovat bude 18. října.

Říká se, že čím je člověk výš, tím spíš na něj fouká. Vystoupá-li člověk na vrchol pyramidy moci, stává se viditelným z každého směru. Tato viditelnost však nese svá pravidla – mlčenlivost.

Prezident Pavel není s vládou Petra Fialy jedna ruka. Je svébytný. V pohledu na Ukrajinu se ale s kabinetem shodne a to je dnes naprosto zásadní.

Udivilo mne, když některé vysoce ctěné právní autority – v souvislosti s nastalými „rozpaky“ (řečeno eufemisticky) nad volbou JUDr. Roberta Fremra soudcem Ústavního soudu – tvrdily, že tak jako soudil JUDr. Fremr, se tenkrát přece soudit muselo! Tedy odsuzovat ty, kteří nedovoleně opustili republiku. Že takových rozsudků bylo na tisíce; všichni soudci to přece dělali: JUDr. Fremr měl

Komise při Ústavu pro stu­dium totalitních režimů finalizuje zprávu o místopředsedovi Vrchního soudu v Praze Robertu Fremrovi, který po kritice svých rozsudků nad emigranty rezignoval na nominaci na funkci ústavního soudce. Ve studiu rozsudků z osmdesátých let, které vynášeli i další soudci, však hodlají historici pod vedením Petra Hlaváčka pokračovat.

Kandidát na ústavního soudce Pavel Simon se dostává do problémů. Ohledně minulosti nynějšího soudce Nejvyššího soudu totiž vyplouvají na povrch další kontroverze. Nejenže některá jeho rozhodnutí musel Ústavní soud dříve rušit a ve svých nálezech ho kritizoval, ale čerstvé zprávy zveřejněné webem Lidových novin hovoří také o tom, že Simon odmítal odškodnění pro politického vězně minulého režimu. Po invalidním důchodci navíc žádal, aby vrátil 800 tisíc korun státu.

V Senátu se pomalu chystá schvalování dalšího kandidáta na Ústavní soud, který stihl vyvolat kontroverze ještě před hlasováním. Nominant prezidenta Petra Pavla a soudce Nejvyššího soudu Pavel Simon v posledních týdnech vysvětluje nejen svůj přístup k odškodňování lidí poškozených rozhodnutím státu, ale také své angažmá ve společnosti vyučující čínské tradiční cvičení čchi-kung. Směrodatné pro rozhodnutí horní komory parlamentu bude i stanovisko ústavně-právního výboru, jehož místopředsedkyně…

Ladislav Kudrna stojí v čele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) od loňského května. Ani jemu se nevyhnuly spory se zaměstnanci. Stojí za tím „revizionističtí“ historikové, nebo je minulost, kterou instituce zkoumá, zkrátka moc čerstvá? I o tom s ním Deník hovořil.

Prezident Petr Pavel je nadále přesvědčený o tom, že Pavel Simon je z hlediska odborných kvalit dobrým adeptem na ústavního soudce. Poté, co Pavel nynějšího soudce Nejvyššího soudu Simona nominoval, zazněla v médiích i odborných kruzích řada kritických hlasů, a to jak k jeho rozhodovací činnosti, tak i k propagaci čínského cvičení čchi-kung. Senát by měl o návrhu na jeho jmenování hlasovat na schůzi, která začne 18. října.

Prezident Petr Pavel je nadále přesvědčený o tom, že Pavel Simon je z hlediska odborných kvalit dobrým adeptem na ústavního soudce. Poté, co Pavel nynějšího soudce Nejvyššího soudu Simona nominoval, zazněla v médiích i odborných kruzích řada kritických hlasů, a to jak k Simonově rozhodovací činnosti, tak i k jeho propagaci čínského cvičení čchi-kung. Senát by měl o návrhu rozhodovat na schůzi, která začne 18. října.

Po kauze soudce Roberta Fremra se pozornost veřejnosti zaměřila na hned dalšího kandidáta na Ústavní soud, soudce Nejvyššího soudu Pavla Simona. Nominant prezidenta Petra Pavla vyvolal kritiku některými spornými názory na roli státu při odškodňování poškozených nebo propagací čínské jógy. Simon v rozhovoru pro deník Echo24 přiznává, že měl lépe vědět, jak se bude prezentovat jeho profesní i osobní život, kandidaturu ale prý zatím vzdát nehodlá.

KOMENTÁŘ / Na půdě Parlamentu ČR se rozbíhá další kolo studené občanské války, která po volbě do poslanecké sněmovny na podzim roku 2021 a po prezidentské volbě v lednu 2022 zmítá naší politickou scén…

Na Pražském hradě panuje poslední týdny poměrně napjatá atmosféra. Pouhý půlrok po nástupu Petra Pavla do prezidentského úřadu se v jeho okolí protočila celá řada lidí, změnila se struktura a čeká se, co bude dál. Médii čím dál tím častěji probublávají informace o jisté Pavlově neobratnosti, které využívá jeho okolí v zápasu o moc. Proti sobě se teď totiž viditelně staví dvě hradní křídla. Jak si teď jejich jednotliví představitelé stojí?

Senátoři z ústavně-právního výboru budou v říjnu řešit kandidáta na ústavního soudce Pavla Simona. Už nyní mají někteří s prezidentovým favoritem problém, a je tedy zřejmé, že to nebude mít v horní komoře Parlamentu jednoduché.

Prezidentský kandidát na ústavního soudce Pavel Simon čelí kritice některých senátorů. Vadí jim některá jeho starší soudní rozhodnutí i soukromé aktivity. Má být ústavním soudcem ten, komu v minulosti Ústavní soud několik rozsudků zrušil? A je prověřování profesionální minulosti a osobního života kandidátů do Ústavního soudu přiměřené významu funkce, o niž se ucházejí? Ptal se Tomáš Pancíř.

Po soudci Robertu Fremrovi se komplikuje pozice dalšího nominanta do Ústavního soudu. Některým senátorům totiž vadí nová zjištění kolem prezidentova kandidáta, soudce Nejvyššího soudu Pavla Simona. Část z nich se týká některých starších rozsudků, část třeba Simonovy údajné podnikatelské činnosti, případně jeho angažmá v ezoterice. Někteří senátoři pro deník Echo24 řekli, že jim Simonova minulost vadí a hodlají si ho ještě před hlasováním horní komory parlamentu předvolat.

Prezident Petr Pavel navrhuje na ústavního soudce Pavla Simona. Po kauze kolem předcházejícího kandidáta Roberta Fremra už jsou politici i veřejnost obezřetnější. Několik senátorů se nechalo slyšet, že není vhodným uchazečem, a to nejen kvůli kontroverzním rozsudkům v minulosti.

Soudce Nejvyššího soudu a kandidát na post ústavního soudce Pavel Simon budí kontroverze některými svými rozsudky a nejnověji rovněž zapojením do skupiny cvičení Čchi-kung ve stylu Orel v hnízdě. Cvičení slibuje zlepšení zdraví, zvýšení energie v těle i realizaci duševního potenciálu.

Zrušené verdikty v kauzách H-System i Asanaci. Rozsudky, pod kterými byl podepsán soudce Nejvyššího soudu Pavel Simon, kterého nyní navrhuje prezident Petr Pavel na ústavního soudce, právě Ústavní soud v minulosti zkritizoval. Podle některých senátorů je to jasný důvod, proč musí být plénem zákonodárců odmítnut. Jan Kysela, šéf panelu, který nominanty do ÚS vybírá, jejich postoji nerozumí.

Na nového kandidáta na předsedu ústavního soudce Pavla Simona se snesla kritika, že odmítl jako soudce odškodnit signatáře Charty 77 Petra Hanzlíka za nucené vystěhování z Československa v rámci akce Asanace, jak psal deník Lidovky, provázejí ho i další sporné kauzy. Nápravu zjednal až Ústavní soud ČR v době, kdy byl již signatář Charty 77 mrtvý. Tahle kauza už sama o sobě by měla stačit na to, aby v senátu další pochybný prezidentský kandidát na ústavního soudce neuspěl.

Prezident státu Petr Pavel ve svém rozhovoru uvedl mimo jiné, že by se měla udělat pověstná čára za minulostí u lidí, kteří jsou veřejně činní a kterým je jejich minulost připomínána a mlácena o hlavu.

Každý vysoký ústavní činitel je závislý na svých poradcích, avšak v případě prezidenta Pavla je to ve velké míře. Může tak udělat kroky, které prosadí nejsilnější poradce. O týmu okolo hlavy státu to řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS komentátor Martin Schmarcz. Uvedl také, že po nejasnostech ohledně podpisu penzijní novely nastal v okolí prezidenta personální „fičák“. Málokdo prý mohl čekat, že čistky ze strany Jany Vohralíkové přijdou tak rychle. Jeho slova podpořila analytička webu Echo24.cz Lenka Zlámalová, která upozornila, že prezident se chystá opět představit Senátu jméno na pozici ústavního soudce.