Roman Horáček

Umělá inteligence může soudcům usnadnit a urychlit práci. Zodpovědnost za správnost výstupů ale musí zůstat na lidech. Na úterní konferenci k využití AI v justici se na tom shodli předseda Nejvyššího soudu (NS) Petr Angyalossy a místopředseda Vrchního soudu v Praze Roman Horáček. Upozornili také na rychlý vývoj technologií a potřebu jejich kontrolovaného využívání soudy. The post Dobrý pomocník, který ale může soudy zahltit. Jak umělou inteligenci využívají soudci appeared first on Česká justice.

Za deset dolarů si dnes kdokoli koupí aplikaci, která přesvědčivě zfalšuje video, foto nebo hlas. Co to znamená pro soudní dokazování a důvěryhodnost justice? Místopředseda Vrchního soudu v Praze Roman Horáček přesto věří, že AI přináší i do této oblasti především pozitiva.

Vrchní soud v Praze zveřejnil 18 121 civilních a 6314 insolvenčních rozhodnutí. Anonymizovaný registr je určený veřejnosti, plná verze pak soudcům. Soud spouští i chatbota Čendu pro rady veřejnosti. Je to obrana proti halucinaci AI, „fejkům“ i nespravedlnosti, uvedl předseda soudu Luboš Dörfl. The post Vrchní soud zveřejnil 18 tisíc rozhodnutí. S nespravedlností poradí chatbot appeared first on Česká justice.

Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze mohou lidé vyhledávat v databázi, kterou úřady spustily v ostrém provozu na konci dubna. Druhá, neveřejná část databáze,

Překvapení byli před dvaceti lety u vodní nádrže Římov na Českobudějovicku i zkušení kriminalisté. Hledali tělo zavražděné učitelky, hlubiny nádrže však ukrývaly traverzu, ke které byla připevněná mrtvola Romana Horáčka. Ten v minulosti spáchal v Litoměřicích dvě jiné vraždy a z další byl podezřelý.

Celkem čtyři nevyjasněné vraždy nedají spát jihočeským kriminalistům. Jednou z nich je nalezené mrtvé miminko v Lipně nad Vltavou a také zavražděná Soňa Ileová. Kriminalisté dosud neznají ani jméno vraha Romana Horáčka, který byl sám vrahem. Jeho vražda bude letos v létě promlčená.

Jihočeské policii zbývá posledních pět měsíců k vyřešení nevyjasněné smrti Romana Horáčka, podezřelého z trojnásobné vraždy. Jeho tělo nalezli kriminalisté 24. července 2006. V…

Na místě, kde dnes obrůstají stromy prvními jarními pupeny, před dvaceti lety zavraždil Jiří Toncar svou manželku. Zahrabal ji v jedné z chátrajících budov, kde ji následně policie tři týdny hledala. Tento i další dva případy připomíná nová kniha Budějovická mordparta II: Skutečné zločiny z jihu Čech. Redakce Drbny vyrazila s autory na místo činu.

Rozhodnutí obou vrchních soudů jsou nově k dispozici v databázi, kterou provozuje ministerstvo spravedlnosti. Veřejnost může dokumenty studovat v jejich anonymizované podobě. Soudci pak mají k dispozici kompletní podobu textů. Místopředseda pražského vrchního soudu Roman Horáček řekl, že interně databáze poslouží ke sjednocování judikatury a zvýšení předvídatelnosti rozhodování.

Větší využití umělé inteligence a jejích nástrojů může radikálně změnit českou justici, především soudnictví a dokonce i jeho systém. Novinkám to řekl místopředseda Vrchního soudu v Praze pro civilní úsek Roman Horáček. Ten je členem řídícího týmu Centra pro digitalizaci a umělou inteligenci v justici (CendAI), která mimo jiné chystá v oblasti AI návrhy změn procesních předpisů a zákonů.

Spor o dlužné nájemné za využívání budov diplomatickou misí Ruské federace se může pohnout kupředu. Jak zjistil iROZHLAS.cz, Vrchní soud v Praze pravomocně zamítl námitku Moskvy. Podle ní nemá tuzemská justice autoritu k vyřízení kauzy. Verdikt znamená, že případ se vrátí k soudu první instance, jenž se nyní může věnovat podstatě věci. Ve hře je dlužný nájem za několik nemovitostí v Praze i jinde v Česku.

Na práci s umělou inteligencí (AI) zatím podle místopředsedy Vrchního soudu v Praze Romana Horáčka není tuzemský právní systém připravený. Podle soudce nepočítá například s rizikem případných falešných důkazů vygenerovaných umělou inteligencí. Možné přínosy i rizika AI pro justici od února společně zkoumají pražský vrchní soud, Úřad průmyslového vlastnictví, Česká asociace umělé inteligence a pražská Metropolitní univerzita.

Dva páteřní projekty ministerstva spravedlnosti stojí. Jeden - eSPIS - připravuje resort od roku 2008. Druhý - eISIR - měl být hotový v září 2023. Máme říjen 2024. Kde nic, tu nic.

Mezi rizika použití umělé inteligence (AI) v justici patří například ochrana soukromí a bezpečnosti informací, ohrožení transparentnosti rozhodnutí nebo riziko diskriminace těch, kteří by k technologii v řízení neměli přístup. Přínosem může být rychlejší rozhodování, automatizace rutinních úkolů a snížení administrativní zátěže pro soudy. Uvedl to místopředseda Vrchního soudu v Praze Roman Horáček.

Praha - Mezi rizika použití umělé inteligence (AI) v justici patří například ochrana soukromí a bezpečnosti informací, ohrožení transparentnosti rozhodnutí nebo riziko diskriminace těch, kteří by k technologii v řízení neměli přístup. Přínosem může být rychlejší rozhodování, automatizace rutinních úkolů a snížení administrativní zátěže pro soudy. Na dnešní konferenci o umělé inteligenci v justici to řekl místopředseda Vrchního soudu v Praze Roman Horáček.

Unikátní cestou se rozhodla jít Policie České republiky při objasňování nevyřešených případů. Na letošní rok připravila kalendář, ve kterém každý měsíc popisuje dva nevyřešené případy. Několik kusů kalendářů pak policie rozdala ve věznicích a doufá, že odsouzení některý z případů rozpoznají nebo budou znát osoby, které by mohly mít s případem spojitost. V jednom z měsíců představuje policie případ z jihu Čech.