Roman Horáček

Rozhodnutí obou vrchních soudů jsou nově k dispozici v databázi, kterou provozuje ministerstvo spravedlnosti. Veřejnost může dokumenty studovat v jejich anonymizované podobě. Soudci pak mají k dispozici kompletní podobu textů. Místopředseda pražského vrchního soudu Roman Horáček řekl, že interně databáze poslouží ke sjednocování judikatury a zvýšení předvídatelnosti rozhodování.

Větší využití umělé inteligence a jejích nástrojů může radikálně změnit českou justici, především soudnictví a dokonce i jeho systém. Novinkám to řekl místopředseda Vrchního soudu v Praze pro civilní úsek Roman Horáček. Ten je členem řídícího týmu Centra pro digitalizaci a umělou inteligenci v justici (CendAI), která mimo jiné chystá v oblasti AI návrhy změn procesních předpisů a zákonů.

Spor o dlužné nájemné za využívání budov diplomatickou misí Ruské federace se může pohnout kupředu. Jak zjistil iROZHLAS.cz, Vrchní soud v Praze pravomocně zamítl námitku Moskvy. Podle ní nemá tuzemská justice autoritu k vyřízení kauzy. Verdikt znamená, že případ se vrátí k soudu první instance, jenž se nyní může věnovat podstatě věci. Ve hře je dlužný nájem za několik nemovitostí v Praze i jinde v Česku.

Na práci s umělou inteligencí (AI) zatím podle místopředsedy Vrchního soudu v Praze Romana Horáčka není tuzemský právní systém připravený. Podle soudce nepočítá například s rizikem případných falešných důkazů vygenerovaných umělou inteligencí. Možné přínosy i rizika AI pro justici od února společně zkoumají pražský vrchní soud, Úřad průmyslového vlastnictví, Česká asociace umělé inteligence a pražská Metropolitní univerzita.

Dva páteřní projekty ministerstva spravedlnosti stojí. Jeden - eSPIS - připravuje resort od roku 2008. Druhý - eISIR - měl být hotový v září 2023. Máme říjen 2024. Kde nic, tu nic.

Mezi rizika použití umělé inteligence (AI) v justici patří například ochrana soukromí a bezpečnosti informací, ohrožení transparentnosti rozhodnutí nebo riziko diskriminace těch, kteří by k technologii v řízení neměli přístup. Přínosem může být rychlejší rozhodování, automatizace rutinních úkolů a snížení administrativní zátěže pro soudy. Uvedl to místopředseda Vrchního soudu v Praze Roman Horáček.

Praha - Mezi rizika použití umělé inteligence (AI) v justici patří například ochrana soukromí a bezpečnosti informací, ohrožení transparentnosti rozhodnutí nebo riziko diskriminace těch, kteří by k technologii v řízení neměli přístup. Přínosem může být rychlejší rozhodování, automatizace rutinních úkolů a snížení administrativní zátěže pro soudy. Na dnešní konferenci o umělé inteligenci v justici to řekl místopředseda Vrchního soudu v Praze Roman Horáček.

Unikátní cestou se rozhodla jít Policie České republiky při objasňování nevyřešených případů. Na letošní rok připravila kalendář, ve kterém každý měsíc popisuje dva nevyřešené případy. Několik kusů kalendářů pak policie rozdala ve věznicích a doufá, že odsouzení některý z případů rozpoznají nebo budou znát osoby, které by mohly mít s případem spojitost. V jednom z měsíců představuje policie případ z jihu Čech.