Svět ve 20 minutách

Mladí, kteří podstoupili takzvaný detox od sociálních sítí, zaznamenali snížení depresí, úzkosti a nespavosti. Zatím ale není jasné, jak dlouho tyto účinky vydrží.

Ukrajinci si zřejmě myslí, že se jim podařilo přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa k přijetí mírového plánu, který více uspokojuje jejich potřeby, ale přesvědčit ruského lídra Vladimira Putina bude velmi namáhavý úkol. Nejdůležitější bude budoucnost části Donbasu, která je stále v rukou Ukrajinců.

Co si Poláci myslí o Rusku a jak Rusové vnímají Polsko? Je možné provádět spolehlivý výzkum Ruska a do jaké míry lze důvěřovat dostupným datům?

Terapeutů je na celém světě nedostatek. Poptávka po nich výrazně převyšuje nabídku – zejména v chudších zemích, kde většina lidí s psychickými potížemi nedostává žádnou pomoc. Třetina až polovina lidí zůstává bez pomoci i v bohatých zemích.

Evropa stojí kdesi mezi válkou a mírem. V posledních týdnech se nad jejími letišti objevují záhadné drony a blokují provoz. Německo eviduje zhruba tři drony denně – nad vojenskými základnami, zbrojovkami i objekty důležité infrastruktury.

Výsledky nizozemských voleb nezvěstují konec populismu ani krajní pravice. - Nezanedbatelná část obyvatel Spojených států si myslí, že politicky motivované násilí je někdy ospravedlnitelné. - STVR chce dát prostor lidem z alternativních médií. - Menstruační chudoba a tabu jsou přítomny na Balkáně i v západní Evropě. Dnešní výběr komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií připravila Zuzana Marková.

Rok po ničivých povodních v několika španělských regionech už jsou špína, bláto, suť i zničená auta dávno odklizené. Stopy jedné z největších přírodních katastrof, které Španělsko kdy zasáhly, jsou přesto stále patrné, píše britský list Guardian. Lidé mají stále pocit, že je úřady nechaly na holičkách, a ve Valencii probíhá soudní vyšetřování.

Ruský prezident Vladimir Putin minulou neděli oznámil úspěšný test řízené střely Burevestnik s plochou dráhou letu a jaderným pohonem. Její let nad Antarktidou dlouhý 14 tisíc kilometrů označil za přelom. Putin označil Burevestnik za „neporazitelný“ – ale jak píše v analýze pro ukrajinský deník Kyiv Post bývalý velitel letky amerického námořnictva Chuck Pfarrer, není to tak docela pravda.

Existují dva pohledy na ruskou ekonomiku. Podle jednoho, který propaguje ruský prezident Vladimir Putin, se ukázala jako překvapivě odolná a silná na to, aby udržela v chodu válku na Ukrajině a zvládla modernizovat armádu. Druhý názor na stav ruské ekonomiky zní, že se jednoho dne zhroutí. Ani jeden z nich není zcela správný, hodnotí v analýze pro americký magazín Foreign Affairs Alexandra Prokopenková, expertka na politickou ekonomii z Carnegie Russia Eurasia Center.

Každý nový technologický vynález jako by nám ubíral na schopnosti soustředit se, přemýšlet a používat vlastní hlavu. Tímto konstatováním o vstupování umělé inteligence do našich běžných životů uvádí obsáhlý text pro britský deník Guardian novinářka Sophie McBainová.

Má být nezbytné pro práci ve Spojeném království. - Maďarský vládní kabinet čelí nové krizi kvůli případům zneužívání dětí. - Kde zůstalo Slovensko při plánování obrany před drony? - V norském Oslu zasedl nový parlament: jak bude přistupovat k Evropské unii? - Jak žijí Ukrajinci, kteří se rozhodli zůstat poblíž frontových linií. Dnešní výběr komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií připravila Zuzana Marková.

Během lekce CrossFitu jeden muž pomalu a metodicky zvedá závaží na posilovacím stroji. Dvaapadesátiletý Andrij Chrystiuk přijel do Lvova na západě Ukrajiny teprve před několika dny. Je veterán a snaží se tam zotavit z válečného traumatu. Znovuzačleňování Ukrajinců vracejících se z války se věnuje americká stanice NPR.

Střelné zbraně a munice vyráběné v Rusku se dostávají do rukou italské mafie. Do Evropy jsou dopravovány s pomocí „stínové flotily“ nelegálně převážející ruskou ropu podléhající sankcím, uvádí v rozhovoru zveřejněném na stránkách ruské redakce Rádia Svoboda expert na italskou mafii Massimiliano Coccia.

Politická krize ve Francii může změnit rozložení sil uvnitř Evropské unie. - Konvoje do Gazy čelí střelbě, zlodějům a byrokracii. - Jak autokraté sní o nesmrtelnosti? - Keňa využívá protiteroristické soudy financované Washingtonem k represím na demonstrantech. Dnešní výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií připravil Ondřej Čížek.

Nadace Světové zdravotnické organizace (WHO Foundation) přijímala během prvních tří let od doby svého založení v roce 2020 stále větší množství peněz od korporátních dárců. Zjistil to nový výzkum autorů z Edinburské univerzity. U některých odborníků a aktivistů to vzbuzuje obavy, že velké firmy mají příliš velký vliv na formování politiky této instituce, píše britský deník Guardian.

Po parlamentním hlasováním o důvěře 8. září zřejmě padne francouzská vláda premiéra François Bayroua a spojenci prezidenta Emmanuela Macrona zjevně netuší, co bude dál. Vládu může vést nový předseda kabinetu, problémy by to však nevyřešilo, protože by byl ve stejné bryndě jako jeho předchůdce, soudí evropská odnož zpravodajského serveru Politico.

Stovky kusů těžké stavební techniky pronajaté za vysoké ceny, tisíce litrů nafty denně, obrovské množství betonu na vyplnění tunelů – demolice Pásma Gazy je podle izraelského listu Haaretz jedním z nejdražších inženýrských projektů v dějinách Izraele.

Od smrti bývalého šéfa Wagnerovců Jevgenije Prigožina uplynuly přesně dva roky. Ruští operativci od té doby hledají nové způsoby, jak posílit a rozšířit vliv Moskvy v Africe. Podrobnosti přináší investigativa Radio France Internationale a monitorovací skupiny All Eyes on Wagner, o níž informoval web francouzské rozhlasové stanice.

„Pobočka pekla“ či „cesta do ráje“ – tak ruští dobrovolníci a vojáci označují hlavní márnici, kam jsou svážena těla ruských vojáků zabitých ve válce s Ukrajinou. Do Centra příjmu, zpracování a odvozu padlých v jihoruském Rostově na Donu přijíždějí každodenně stovky Rusů, aby podle tetování, jizev, zubů a mateřských znamének identifikovali své příbuzné, píše v reportáži na ruském nezávislém serveru Vjorstka reportérka Anna Ryžkovová.

Slovensko čekají bouřlivé měsíce. Premiér Robert Fico se snaží přimět guvernéra Slovenské národní banky Petera Kažimíra k demisi a dosadit na jeho místo současného ministra financí Ladislava Kamenického, píše evropská odnož serveru Politico, kterému to potvrdily čtyři zasvěcené zdroje. Kažimíra však podporuje prezident Peter Pellegrini a vládní strana Hlas, a tak se guvernér své pozice drží, přestože byl nedávno odsouzen za úplatkářství.

Francouzský deník Le Monde zveřejnil svědectví zdravotníků z Francie a Švýcarska, kteří se od listopadu 2023 účastnili zdravotnických misí v Pásmu Gazy. Podle Clothilde Mraffkov, která jejich výpovědi zaznamenala, lékaři mluví především o zoufalství z nemožnosti reálně pomoci tamním obyvatelům.

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.

Bývalého ředitele slovenské Národní kriminální agentury Východ (NAKA) Mateje Vargu zadržela na 42 hodin policejní inspekce – provinit se měl sabotáží a útokem na ústavní zřízení. Co a proč se od úterý 1. července do čtvrtka 3. července odehrálo, přibližuje slovenský Denník N.

V prvních dnech Dvanáctidenní války vyjadřovali někteří představitelé íránské domácí i exilové opozice naději, že útoky na vojenskou infrastrukturu Íránu přiblíží pád režimu. Ten ale přežil a dokázal dokonce mobilizovat obyvatelstvo v zemi na svou podporu, píše se v reportáži na stránkách nezávislého vydání Novaja Gazeta.

Ruští vojáci teď používají k útokům na Ukrajince levné čínské motocykly. Řítí se na nich co nejvyšší rychlostí s cílem prorazit ukrajinskou obranu a napáchat v řadách nepřítele co největší spoušť. Málokdy se to však podaří. Většinu jezdců zabije dron nebo dělostřelecká palba. Jsou to v podstatě sebevražedné útoky, cituje ukrajinského kapitána Jevhena britský deník The Times.

Britskou tajnou službu MI6 povede poprvé za 116 let její existence žena. Postava Bondovy šéfové „M“ tak přestane být jen románovou fikcí. Na pozici šéfa britské tajné služby, který je ve skutečnosti podle prvního ředitele Mansfielda Cumminga označován iniciálou „C“, by měla na podzim nastoupit Blaise Metreweliová. Píše o tom server britské veřejnoprávní stanice BBC.

Nálada v ruské společnosti se během posledních šesti měsíců radikálně změnila. Nejvíce nenáviděnou zemí už nejsou Spojené státy, ani Ukrajina. Amerika byla přitom v Rusku víc než 12 let považována za největšího nepřítele. Koncem loňského roku s tím souhlasilo 76 procent obyvatel. Nyní se zdá, že současnému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi se to podařilo změnit. Upozorňuje na to polský list Rzeczpospolita.

S ohledem na probíhající konflikty a posuny v mezinárodní politice se čím dál častěji mluví o tom, že mezinárodní řád založený na pravidlech je v ohrožení. Jenže soupeření velmocí se už neodehrává jen na souši nebo ve vzduchu, ale stále častěji i na dně oceánů. Jak se prostor pod mořskou hladinou stává novým geopolitickým bojištěm, analyzují pro americký magazín Foreign Policy profesor veřejné politiky na Colorado School of Mines Morgan Bazilian a jeho kolega Alex Gilbert.

Americké univerzity už dlouho nabízejí studium řízení státní správy čínským představitelům. Nejvyhledávanější je Harvardova, kterou někteří čínští komunisté označují za nejlepší „stranickou školu“ mimo Čínu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio teď ale oznámil, že úřady zpřísní kritéria žádostí Číňanů o víza a „zruší vízum těm, kdo jsou spojeni s Komunistickou stranou Číny nebo studují důležité obory“, píše americký deník Wall Street Journal.

Slovenský deník SME se znovu zaobírá osobou Davida Lindtnera. V minulosti byl prokurátorem a později i soudcem, jeho profesní dráhu ale přerušilo zadržení Národní kriminální agenturou (NAKA) v rámci akce Vichřice v říjnu 2020. Šlo o policejní zásah, při kterém bylo zadrženo několik osob, včetně soudců, a to v souvislosti s korupčními skandály.

V několika moskevských knižních nakladatelstvích minulý týden proběhly domovní prohlídky. V médiích se objevila informace o zatčení ředitele oddělení distribuce nakladatelského gigantu Eksmo Anatolije Norovjatkina a dalších deseti zaměstnanců tohoto vydavatelského domu. Jak se později ukázalo, prohlídky a zatýkání souvisí s vyšetřováním podle paragrafu o „extremismu“, píše nezávislé ruské vydání Mediazona.

Bývalí příslušníci britských speciálních jednotek poprvé veřejně promluvili o válečných zločinech, které měli páchat jejich kolegové na misích v Iráku a Afghánistánu. Své mlčení prolomili pro investigativní dokumentární sérii Panorama z dílny britské veřejnoprávní stanice BBC.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se v březnu rozhodl uvěznit svého největšího politického rivala, istanbulského starostu Ekrema Imamoglua. V zemi to vyvolalo nejostřejší politické protesty za poslední roky. Podle analytiků a turecké opozice jde o krok, ze kterého pro tureckou demokracii není návratu, píše pro americký magazín Foreign Policy politolog Ozgur Ozkan z Harvardovy univerzity.

Delegace Američanů a Rusů daly v Istanbulu jasně najevo, že jednají o normalizaci působení svých diplomatických misí, a nikoli o válce na Ukrajině. Kromě Donalda Trumpa, který sní o získání Nobelovy ceny míru, nechce Rusko ani Ukrajina, ani Evropská unie konflikt v této chvíli ukončit. Nikdo není spokojen se svou vyjednávací pozicí a v sázce je pověst všech, píše politoložka Nina Chruščovová z americké New School v New Yorku pro server organizace Project Syndicate.

Pokud se globální klima oteplí o čtyři stupně, průměrný člověk výrazně zchudne. Ukazuje to nový výzkum, který tvrdí, že předchozí ekonomické modely podceňovaly dopad globálního oteplování i důsledky změny klimatu na narušení dodavatelských řetězců, píše britský deník Guardian. Podle vědců budou mít na toto zchudnutí rozhodující vliv spíš extrémní projevy počasí než průměrná teplota.

V brazilském městě Belém se letos v listopadu odehraje klimatická konference COP30. Aby se na místo pohodlně dostalo všech 50 tisíc očekávaných návštěvníků, buduje stát Pará do svého hlavního města čtyřproudou dálnici – skrz amazonský deštný prales. Upozorňuje na to server britské veřejnoprávní stanice BBC.

Další pilíř evropské Zelené dohody padl. Evropská komise nepředloží návrh jednotného štítku označování potravin v rámci sedmadvacítky, který by konzumentům podával informace o nutričních hodnotách balených a zpracovaných potravin. Investigativní zpráva Rádia France potvrdila, že předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyeonová ustupuje tlaku potravinářského průmyslu. Píše o tom na svém webu rakouský deník Die Presse.

Od nástupu Nayiba Bukele do čela Salvadoru v roce 2019 balancuje jeho země na pokraji platební neschopnosti. Trápí ji vysoké zadlužení, prohlubující se deficit, nedostatek investic a stagnující ekonomika. Před čtyřmi lety Bukele v Salvadoru, jako v první zemi na světě, zavedl jako oficiální měnu bitcoin. O tom, jestli se sázka na virtuální měnu vyplatila, píše britský magazín Economist.

Putin je teď šťastný, říká ruská novinářka, kterou nejspíš otrávili. - Aktivisté varují, že špatný monitoring maskuje míru znečištění vzduchu v Bulharsku. - Australan zneužil umělou inteligenci k trýznění svých kamarádek. - Funguje úzkost jako závislost? Dnešní výběr komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií připravila Zuzana Marková.

Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu vzbuzuje naděje na ukončení války Ruska na Ukrajině, nebo alespoň na příměří. Kreml sice naznačuje ochotu k jednání, ale bude od Kyjeva požadovat ústupky, které jsou považovány za nedosažitelné. To nahrává spekulacím, že Moskva usiluje o prodloužení konfliktu, který se loni obrátil v její prospěch. Na Ukrajinu zase naléhají spojenci, aby její mírové podmínky byly pružnější, píše ruský exilový server Moscow Times.

Slovenský premiér Robert Fico je zpátky doma. Po překvapivé návštěvě ruského prezidenta Vladimira Putina zmizel ve Vietnamu, odkud z luxusního pokoje jednoho z hanojských hotelů posílal svým sledujícím na sociálních sítích videovzkazy a slovně útočil na Ukrajinu. O rozruchu kolem cest předsedy vlády píše slovenský Denník N.

Mnoho špičkových evropských firem pochází ze severských států. Nad důvody, proč se právě těmto zemím v byznysu tak daří, se zamýšlí britský magazín Economist. Mezi výhodami, kterých si list všímá, jmenuje například nutnost mezinárodního rozhledu, vlastní zdroje energií, náklonost k startupové scéně, dobře fungující systém zdravotní péče a vzdělávání. A také štědré dávky v nezaměstnanosti pro ty, jejichž podnikání se nevydaří.

Když ukrajinský podnikatel Andrij Bondarenko začal vyrábět drony, neměl žádné zkušenosti se zbraněmi. Trvalo mu měsíc, než s kamarádem na vlastní náklady vyvinuli prototyp. Za další měsíc už byly jejich první výbušné pozemní drony na frontě, překonávaly bahnitý terén a útočily na ruské zákopy. Nebylo třeba žádných vládních smluv ani schválení, píše o ukrajinských zbraňových inovacích americký list Wall Street Journal.

Maďarskou církví otřásají skandály spojené se zneužíváním dětí. - Bratislava a Budapešť vetovaly návrh unijních sankcí proti gruzínským představitelům a podpořily tím proruskou vládu. - Kam povedou další kroky Kamaly Harrisové? - Podzim života je podle vědců zlatým věkem přátelství. Dnešní výběr komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií připravila Zuzana Marková.

V Moskvě, Kyjevě, Bruselu, Washingtonu a dalších městech se diplomaté, politici a vojenští představitelé připravují na to, že budou muset najít řešení největšího pozemního konfliktu v Evropě od druhé světové války. Situace na bojišti se mění ve prospěch Ruska, které ničí především ukrajinskou energetickou infrastrukturu. A na Západě začal převažovat postoj, že je třeba konflikt urovnat, píše server Rádia Svobodná Evropa – Rádia Svoboda.

Myslíte si, že jste chytřejší než desetileté děti? Nová data naznačují, že šokující množství dospělých v bohatém světě je na tom možná hůř, píše magazín Economist. Téměř pětina lidí ve věku mezi 16 a 65 lety neprokazuje lepší výsledky v testech z matematiky a čtení, než by se očekávalo od žáků základních škol. Tvrdí to studie, kterou vydala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Míra gramotnosti dospělých se za posledních deset let na mnoha místech snížila.

Prezident Volodymyr Zelenskyj dokázal po vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu sjednotit ukrajinskou společnost proti režimu Vladimira Putina. Dnes, téměř tři roky od začátku války, ale jeho popularita čelí těžké zkoušce. Prezidentův obraz oslabuje nejen únava z vleklého konfliktu, ale také korupční skandály v armádě. Londýnské Timesy proto zkoumají, jak se vnímání ukrajinského lídra proměnilo.

Rusové v uplynulém roce vystupňovali rozvratné akce v Evropě, aby vyvolali chaos a atmosféru strachu. V únoru byl ve Španělsku zastřelen ruský zběh zřejmě na objednávku Moskvy. V březnu zločinci najatí ruskou vojenskou rozvědkou GRU zapálili ukrajinské sklady ve východním Londýně. Západ Moskvě připisuje i řadu žhářských útoků po celé Evropě, například v polských nákupních centrech nebo v jedné německé továrně, píše britský expert na Rusko Mark Galeotti pro týdeník Spectator.

Nastupující prezident Spojených států Donald Trump ohlásil změny v migrační politice, které zahrnují i rozsáhlé deportace. Největší pozornost se přirozeně upíná na jižní hranici s Mexikem. Americko-mexická hranice ale není jediným místem, kde se změny migrační politiky projeví. Podle amerického zpravodajského serveru Vox by mohly mít významný dopad i na americko-kanadskou hranici.

Když se název raketového systému ATACMS v angličtině řekne nahlas, zní to jako výzva „zaútoč na ně“. Ukrajina to ale ve skutečnosti až donedávna udělat nesměla. Až 17. listopadu zpravodajské agentury oznámily, že americký prezident Joe Biden dal Kyjevu povolení k použití moderních raket dlouhého doletu na ruském území. Důsledky analyzuje britský týdeník Economist.

Nové vyhodnocení studií zaměřených na počasí jasně dokazuje, že klimatické extrémy způsobuje zejména vliv člověka na globální oteplování planety. K desítkám vln extrémních veder by podle vědeckých modelů nemuselo bez přičinění lidstva vůbec dojít. Píše o tom britský deník The Guardian.

Jaké jsou jeho možnosti ohledně Ukrajiny? - Katar ustupuje z pozice mediátora v rozhovorech mezi Izraelem a Hamásem. - Jak se žilo ekologickým aktivistům ve stínu Berlínské zdi? - Zelená přeměna západního Balkánu vyžaduje radikální reformy. - Jak soukromá porodnice změnila porody v Bratislavě. Dnešní výběr komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií připravila Zuzana Marková.

Jihokorejské ministerstvo zdravotnictví v říjnu informovalo o nárůstu takzvaných „osamělých úmrtí“, tedy případů, kdy se lidé izolovali od vnějšího světa a zemřeli doma, odříznutí od svých přátel a příbuzných. Korejské vedení považuje „epidemii samoty“ za natolik závažnou, že se rozhodlo utratit na její řešení téměř 330 milionů dolarů, píše nezávislý ruský portál Meduza.

Severní Korea možná vysláním svých vojáků do bojů za Rusko na Ukrajině příliš riskuje, soudí analytici. Severokorejští vojáci se teď připravují na očekávanou bitvu v ruském pohraničním regionu Kursk. Ukrajinská vojenská rozvědka uvedla, že přes 7000 Severokorejců na frontové linii u hranic dostalo nejrůznější zbraně z Ruska, včetně minometů ráže 60 milimetrů, pušek AK-12 a granátometů, píše server americké stanice Hlas Ameriky.

Červené espresso nebo cappuccino vyráběné z jihoafrického rooibosu získává popularitu po celém světě. Nápoj bez kofeinu nejen povzbudí, ale také pomáhá farmářům, kteří rooibos pěstují, píše v reportáži katarská stanice Al-Džazíra.

Ruský prezident Putin už dlouho mluví o své představě „multipolárního“ světa. Podle něj by bylo lepší, kdyby místo amerického rozhodujícího vlivu existovaly velmoci s různými ideologiemi – a mezi kterými vyniká autoritářské Rusko. Vítězstvím této myšlenky jsou severokorejští vojáci na jeho území.

Křesťanství je ve Spojených státech důležitější než v jakékoli jiné západní zemi. Historické důvody této zvláštnosti lze přitom hledat v Evropě. Jak píše německá veřejnoprávní stanice Deutschlandfunk, prezidentskou volební kampaň určují především evangelikálové.

z nezávislého ruského vydání Važnyje istoriiJen v roce 2023 zmizelo během tranzitu přes území Ruska zboží v hodnotě 5 miliard dolarů, na něž se vztahují západní sankce. Dodávky, které míří z Evropské unie do zemí Střední Asie či na Kavkaz, na místo určení často nedorazí. O tom, jak systém falešného tranzitu pomáhá Rusku obcházet sankce, píší ve své analýze investigativní novináři z nezávislého ruského vydání Važnyje istorii.

Mladí Chorvaté, Řekové a Slováci zůstávají kvůli nedostatku financí u svých rodičů nejdéle v Evropské unii. - Jak vypadalo anonymní fórum, které se stalo středem pozornosti v případu Francouzky Pelicotové. - Evropě dochází čas. Unijní projekt se blíží bodu zvratu. - Slovenský ministr vnitra patrně nevěděl, co vlastně nechává tisknout na nové slovenské pasy. Jsou totiž poctou předkovi opozičního lídra. Dnešní výběr komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií připravila Zuzana Marková.