Turów

Polský Vojvodský správní soud pozastavil soudní řízení týkající se ekologických problémů hnědouhelného dolu Turów a umožnil tak pokračovat v těžbě v této lokalitě až do roku 2044. Vyplývá to z informací ministerstva klimatu a životního prostředí. Rozhodnutí však není pravomocné, a proto ještě není závazné ani pro společnost, ani pro úřad.

Zájem o dotace z Fondu malých projektů Turów roste. Zatímco v první výzvě fond podpořil šest projektů, teď města a obce na české a polské straně hranice žádají dotace na 12 projektů zaměřených na zadržení vody v krajině nebo výsadbu nových alejí dohromady za 19,3 milionu korun. Žádosti předložilo osm měst a obcí, z toho pět českých a tři polské, dohromady žádají o dotaci v přepočtu 12,8 milionu korun (527 261 eur), informoval mluvčí krajského úřadu Filip Trdla.

Varšavský správní soud dnes oznámil, že přerušuje řízení ohledně dolu Turów, ve kterém se ekologické organizace domáhaly zrušení rozhodnutí umožňujícího těžbu. Informovala o tom polská média. Podle nich to znamená, že v těžbě hnědého uhlí v dole se může přinejmenším prozatím pokračovat. O Turów vedlo s Polskem spor i Česko, a to kvůli dopadům těžby na spodní vody. Tento spor urovnala loni v únoru mezistátní dohoda, podepsaná šéfy vlád obou zemí.

Varšavský správní soud dnes oznámil, že přerušuje řízení ohledně dolu Turów, ve kterém se ekologické organizace domáhaly zrušení rozhodnutí umožňujícího těžbu. Informovala o tom polská média. Podle nich to znamená, že v těžbě hnědého uhlí v dole se může přinejmenším prozatím pokračovat. O Turów vedlo s Polskem spor i Česko, a to kvůli dopadům těžby na spodní vody. Tento spor urovnala loni v únoru mezistátní dohoda, podepsaná šéfy vlád obou zemí.

V současnosti nelze zatím určit, zda bude nutné rozšířit těsnící stěnu u hnědouhelného dolu Turów. ČTK to řekl člen expertní skupiny ministerstva životního prostředí (MŽP) Jiří Bruthans z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Na takové vyhodnocení je podle něj příliš brzy. V pondělí představilo MŽP výsledky ročního sledování funkčnosti podzemní stěny, která má chránit českou podzemní vodu před odtokem do dolu. Podle závěrů MŽP stěna těsní a funguje, voda v Česku ale i nadále ubývá.

Polsko naplňuje dohodu o dole Turów a ta je pro Česko a lidí žijící v blízkosti dolu tím nejlepším možným řešením, uvedl na dotaz ČTK premiér Petr Fiala (ODS). Předseda vlády tak reagoval na pondělní oznámení České geologické služby (ČGS), že pozitivní efekt stěny, která má chránit spodní vodu před odtokem z českého území do polského dolu, se dosud na české straně hranice neprojevil. Výstavba podzemní stěny je jedním z opatření, které stanovila dohoda mezi českou a polskou vládou podepsaná loni v únoru.

Polsko naplňuje dohodu o dole Turów a ta je pro Česko a lidí žijící v blízkosti dolu tím nejlepším možným řešením, uvedl dnes na dotaz ČTK premiér Petr Fiala (ODS). Předseda vlády tak reagoval na pondělní oznámení České geologické služby (ČGS), že pozitivní efekt stěny, která má chránit spodní vodu před odtokem z českého území do polského dolu, se dosud na české straně hranice neprojevil. Výstavba podzemní stěny je jedním z opatření, které stanovila dohoda mezi českou a polskou vládou podepsaná loni v únoru.

Iniciativa Společně pro vodu chce, aby ministerstvo životního prostředí (MŽP) zahájilo jednání s Polskem o zásadním rozšíření a prohloubení podzemní stěny u dolu Turów, případně o omezení těžby u hranic s Českem. Podle iniciativy by mělo MŽP zveřejnit úplná data ze sledování všech českých vrtů v souvislosti s hodnocením funkčnosti těsnicí stěny. Reagovala tak na včerejší zveřejnění výsledků ročního sledování funkčnosti stěny u polského uhelného dolu, z kterého vyplývá, že je stěna podle dohody funkční, odtoku podzemní vody z Česka ale nezabraňuje.

Stěna, která má bránit odtékání podzemní vody z českého území dovnitř polského dolu Turów, zřejmě funguje. Ukazují na to měření ve vrtech, umístěných ještě na polské straně. Jenže na českém území podobný pozitivní efekt zatím chybí. V pondělí o tom u malé příhraniční osady Václavice na Liberecku informovali ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a šéf České geologické služby (ČGS) Zdeněk Venera.

Stěna, která má chránit spodní vodu na českém území před vlivem těžby v polském hnědouhelném dole Turów, funguje. Potvrzují to data ze čtyř kontrolních vrtů v blízkosti stěny na polské straně. Hladiny v nejbližších vrtech se zvedly v rozsahu od 0,63 metru až do 4,17 metru, řekl dnes novinářům u česko-polské hranice ředitel České geologické služby (ČGS) Zdeněk Venera. Na české straně ale přesto vody dál ubývá. Kdy a zda vůbec se vliv projeví i na českém území, není teď podle Venery možné stanovit. Ekologičtí aktivisté od začátku uvádějí, že je stěna na špatném místě a odtoku vody nezabrání.

Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo hodnocení funkčnosti podzemní stěny u polského dolu Turów, která má bránit odtoku podzemní vody z Česka.Ačkoliv úřad uvádí, že stěna je podle uzavřené česko-polské dohody funkční, voda z českého území do Polska stále odtéká.

Rok uplynul v těchto dnech od dokončení podzemní bariéry v hnědouhelném dole Turów v Polsku. Postavena byla proto, aby bránila odtoku podzemních vod do dolu a jejich poklesu v sousedních lokalitách. Čeští odborníci nyní po ročním měření uvedli, že bariéra plní svou roli a podzemní vody postupně stoupají.

Měření potvrdilo, že stěny na ochranu spodní vody fungují. Na české straně ale přesto vody dál ubývá. Kdy a zda vůbec se vliv projeví i na českém území, není teď podle České geologické služby možné stanovit.

Data o fungování stěny, která má chránit spodní vodu na českém území před vlivem těžby v polském hnědouhelném dole Turów, dnes představí nedaleko česko-polské hranice v Hrádku nad Nisou na Liberecku ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Zúčastní se také ředitel České geologické služby (ČGS) Zdeněk Venera a zástupci Libereckého kraje. Vybudování stěny bylo jednou z podmínek česko-polské dohody o řešení vlivu těžby v dole Turów, kterou vlády obou zemí podepsaly loni 3. února.

Stěna, která má chránit spodní vodu na českém území před vlivem těžby v polském hnědouhelném dole Turów, funguje. Potvrzují to data ze čtyř kontrolních vrtů v blízkosti stěny na polské straně. Hladiny v nejbližších vrtech se zvedly v rozsahu od 0,63 metru až do 4,17 metru, řekl novinářům u česko-polské hranice ředitel České geologické služby (ČGS) Zdeněk Venera. Na české straně ale přesto vody dál ubývá.

Polský nejvyšší správní soud včera zrušil rozhodnutí varšavského správního soudu, který na konci května pozastavil - až do řádného posouzení žaloby - povolení k další těžbě v dolu Turów po roce 2026. Napsala to agentura PAP s odvoláním na mluvčího soudu. Polský premiér Mateusz Morawiecki označil rozhodnutí nejvyššího správního soudu za "velké vítězství" vládní strany Právo a spravedlnost (PiS), která na podzim bude usilovat v parlamentních volbách o třetí funkční období za sebou. S verdiktem naopak nesouhlasí čeští zástupci mezinárodní ekologické organizace Greenpeace a advokáti z organizace Frank Bold.

Polský nejvyšší správní soud v úterý zrušil rozhodnutí varšavského správního soudu, který na konci května pozastavil - až do řádného posouzení žaloby - povolení k další těžbě v dolu Turów po roce 2026. Informovala o tom agentura PAP s odvoláním na mluvčího soudu.

Řada popelnic na různé druhy odpadu z ulic měst a obcí v brzké době zmizí. Pomůže tomu zavádění optických dotřiďovacích linek na separovaný odpad. Zůstane jen jeden kontejner na separovaný a druhý na směsný komunální odpad, řekl Právu ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Těžba v hnědouhelném dole Turów způsobuje podle iniciativy Společně pro vodu ekologickou újmu na území Česka. Iniciativa poukazuje na dostupné údaje o vývoji hladiny vody ve vrtu v obci Uhelná, ve kterém stále klesá voda. Měření navíc nekorespondují s těmi ve čtyřech kontrolních vrtech na polské straně, uvedli zástupci iniciativy. Funkčnost podzemní stěny u dolu Turów je podle ní potřeba měřit v Česku, nikoliv v Polsku. Čtyři kontrolní vrty přímo u podzemní stěny v Polsku jsou podle dohody mezi českou a polskou vládou stěžejní pro určení toho, zda je stěna funkční. Roční monitorovací období, které má vyhodnotit funkčnost stěny, končí v pátek 30. června. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) na dotaz ČTK uvedlo, že s hodnocením stěny je třeba počkat na data. Není podle něj důvod se znepokojovat.

Novináře o tom v pátek informoval liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Fond malých projektů Turów rozdělil v první výzvě bezmála 8,3 milionu korun (350. 85 eur) a zároveň vyhlásil druhou výzvu, informoval liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Fond v první výzvě podpořil šest projektů zaměřených na zadržení vody v krajině a obnovu přírody dohromady v přepočtu za 22 milionů korun. Dva projekty předložil Hrádek nad Nisou, čtyři připravily obce na polské straně hranice - Bogatynia, Sulików a Zawidów.

V Liberci začaly práce na stavbě nové úpravny vody v části Machnín. Zajistí dostatek pitné vody pro obyvatele na Hrádecku a Chrastavsku postižené úbytkem vody v souvislosti s těžbou v polském hnědouhelném dole Turów. Jde o první projekt spolufinancovaný z Fondu Turów. Úpravna by měla být hotová v listopadu 2025.

V Libereckém kraji zahájí v tomto týdnu stavbaři rekonstrukci Úpravny vody Machnín v Liberci. Projekt má zajistit vodu pro oblast u hranic s Polskem postiženou nedostatkem pitné vody v souvislosti s těžbou v polském hnědouhelném dole Turów. Jde o první z projektů spolufinancovaných z Fondu Turów, do něhož dala polská strana v rámci kompenzací 35 milionů eur (v přepočtu 832 milionů Kč). Aktuálně je v něm včetně úroků bezmála 896 milionů korun, zjistila ČTK.

Polská prokuratura podala stížnost na nedávné rozhodnutí varšavského správního soudu týkající se hnědouhelného dolu Turów u českých hranic. Správní soud koncem května dospěl k závěru, že v případě Turówa hrozí nebezpečí velkých škod na životním prostředí a zastavil výkon rozhodnutí o vlivu dolu na životní prostředí, jež umožňovalo těžbu. Tento rozsudek vyvolal vlnu kritiky v řadách politiků vládnoucí strany Právo a spravedlnost, kteří důl považují za důležitý pro energetickou bezpečnost Polska.

Nová rozsáhlá mezinárodní studie varuje, že oteplování zaviněné člověkem nebývale zrychluje. Současně Polsko uvedlo, že nezavře hnědouhelný důl Turów a elektrárnu na hranici Česka. Padáme do žhavé lávy, ale leckomu je to jedno.

Správní soud ve Varšavě rozhodl, že činnost dolu Turów nedaleko hranic Libereckého kraje může ohrozit životní prostředí. Zpráva v Polsku vzbudila velké emoce, místopředseda polské vlády a ministr pro státní majetek Jacek Sasin soud obvinil z toho, že „naplňuje cizí zájmy", premiér Morawiecki zase běhe středeční návštěvy Turówa řekl, že „nenecháme zavřít ten důl. Uděláme vše, abychom toto rozhodnutí zrušili.“

Česká republika má díky mezivládní dohodě z loňského roku podle premiéra Petra Fialy (ODS) dostatečné garance, že těžba v polském hnědouhelném dole Turów nepoškozuje zdejší životní prostředí. Fiala to uvedl na tiskové konferenci během výjezdu vlády na jih Čech. V souvislosti s děním kolem dolu, který těsně přiléhá k hranicím s Libereckým krajem, zmínil domluvené finanční kompenzace i stavbu podzemní zdi proti ztrátě vody. Polský premiér Mateusz Morawiecki dnes uvedl, že Polsko důl nezavře a udělá vše, aby fungoval do roku 2044.

Polsko nezavře hnědouhelný důl Turów, ležící nedaleko hranic s Českem, a udělá vše, aby fungoval do roku 2044, prohlásil podle polských médií premiér Mateusz Morawiecki. "Nenecháme zavřít ten důl. Žádný soud v Bruselu nám nebude říkat, co je energetická bezpečnost," řekl premiér během návštěvy Turówa podle webu polského rozhlasu. Ještě dříve Morawiecki podle serveru Gazeta.pl odmítl rozhodnutí varšavského správního soudu z 31. května, podle kterého má důl těžbu zastavit. Polský rozhlas připomněl, že Polska Grupa Energetyczna (PGE), které důl a přilehlá elektrárna patří, již ohlásila, že se proti rozhodnutí soudu odvolá.

Česká republika má díky mezivládní dohodě z loňského roku podle premiéra Petra Fialy (ODS) dostatečné garance, že těžba v polském hnědouhelném dole Turów nepoškozuje zdejší životní prostředí. Fiala to uvedl na tiskové konferenci během výjezdu vlády na jih Čech. V souvislosti s děním kolem dolu, který těsně přiléhá k hranicím s Libereckým krajem, zmínil domluvené finanční kompenzace i stavbu podzemní zdi proti ztrátě vody. Polský premiér Mateusz Morawiecki uvedl, že Polsko důl nezavře a udělá vše, aby fungoval do roku 2044.

Správní soud ve Varšavě rozhodl, že činnost dolu Turów nedaleko hranic Libereckého kraje může ohrozit životní prostředí. Píše to portál gazeta.pl s odvoláním na europoslankyni vládnoucího Práva a spravedlnosti (PiS) Annu Zalewskou, která na svém twitterovém účtu zveřejnila fotografii s textem rozsudku z 31. května. Místopředseda polské vlády a ministr pro státní majetek Jacek Sasin soud obvinil z toho, že "naplňuje cizí zájmy". Liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) na dotaz ČTK řekl, že rozhodnutí soudu zřejmě nebude mít vliv na uzavřenou česko-polskou dohodu.

Správní soud ve Varšavě rozhodl, že činnost dolu Turów nedaleko hranic Libereckého kraje může ohrozit životní prostředí. Píše to portál gazeta.pl s odvoláním na europoslankyni vládnoucího Práva a spravedlnosti (PiS) Annu Zalewskou, která na svém twitterovém účtu zveřejnila fotografii s textem rozsudku z 31. května. Místopředseda polské vlády a ministr pro státní majetek Jacek Sasin soud obvinil z toho, že "naplňuje cizí zájmy". Liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) na dotaz ČTK řekl, že rozhodnutí soudu zřejmě nebude mít vliv na uzavřenou česko-polskou dohodu.

Na 159 milionů korun bez daně vyjde rekonstrukce úpravny vody v libereckém Machníně. Peníze půjdou z Fondu Turów, který vznikl právě pro podobné projekty. Stavba má začít už v červnu a patří k letošním největším projektům Severočeské vodárenské společnosti (SVS). Hotovo má být v roce 2025.

Polský důl Turów dostal povolení k těžbě až do roku 2044, o které těžební firma PGE usilovala několik let. To je špatné nejen pro místní žijící vedle dolu, ale i pro českou vládu. Ta to ale ještě netuší.

V Libereckém kraji by měla v červnu začít první ze staveb spolufinancovaných z Fondu Turów, bude jí rekonstrukce úpravny vody v Machníně na Liberecku. Na česko–polsko–německé konferenci věnované Spravedlivé transformaci Trojzemí to minulý týden řekl liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Stavba patří letos k největším projektům Severočeské vodárenské společnosti (SVS), bez DPH přijde na 159 milionů korun.

Podzemní bariéra v polském dole Turów u hranic s Českem zatím svou funkci plní, podzemní voda ve vrtech, které u nich byly provedeny, stoupá. Na české straně se ale vzestup hladiny dosud neprojevil.

Skupina expertů, v níž zasednou hydrologové či geologové, začne nyní nově posuzovat údaje, které souvisí s fungováním bariéry postavené u hnědouhelného dolu Turów v Polsku. Úkolem stěny je bránit úniku spodní vody. Skupinu zřídilo ministerstvo životního prostředí u příležitosti blížícího se termínu jednoho roku od okamžiku, kdy začaly být údaje, na základě mezistátní smlouvy, shromažďovány.

Data o fungování stěny, která má chránit spodní vodu před vlivem těžby v polském dole Turów, bude posuzovat nově ustavená česká skupina hydrogeologů. Po jednání s hejtmanem Libereckého kraje Martinem Půtou (SLK) to dnes uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). První shrnutí informací o ročním fungování stěny dostane česká strana koncem června.

Lidé z okolí dolu Turów tvrdí, že ministerstvo neposkytuje důležitá data o spodních vodách a podzemní bariéře, která má odtékání bránit. Podle ministerstva jde o obchodní tajemství, které by mohlo poškodit polské těžaře.

Pobouření z uvolnění těžby vyjadřují v současné době ekologové i spolky na Liberecku. Experti, ekologické organizace a místní obyvatelé dlouhodobě totiž upozorňují na fakt,…

Před polskou ambasádou v Praze se dnes na demonstraci sešlo přes 20 převážně mladých lidí, kteří požadovali zveřejnění detailů dohody České republiky s Polskem o těžbě uhlí v dole Turów. Důl leží v Polsku v blízkosti českých a německých hranic, těžba podle ekologů ohrožuje životní prostředí ve všech třech státech, především ničí podzemní vody v okolí dolu. Demonstraci s názvem Zveřejněte dohodu, dejte stop Turówu pořádalo hnutí Fridays For Future, připojili se i zástupci hnutí Greenpeace. České ministerstvo životního prostředí (MŽP) dnes uvedlo, že poskytuje veřejnosti všechny dostupné informace, které od Polska získává.

Polsko povolilo prodloužení těžby v hnědouhelném dole Turów do roku 2044. ČTK to potvrdilo české ministerstvo životního prostředí. Ekologické organizace polské rozhodnutí kritizují. Polské rozhodnutí o další těžbě v dole, který leží v blízkosti českých hranic a německých hranic, podle nich vychází z nesprávného posouzení dopadů těžby na životní prostředí v Česku, Polsku i Německu.

Polsko povolilo prodloužení těžby v hnědouhelném dole Turów do roku 2044. ČTK to dnes potvrdilo české ministerstvo životního prostředí. Ekologické organizace polské rozhodnutí kritizují. Polské rozhodnutí o další těžbě v dole, který leží v blízkosti českých hranic a německých hranic, podle nich vychází z nesprávného posouzení dopadů těžby na životní prostředí v Česku, Polsku i Německu.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) odmítá zveřejnit informace o dopadech těžby v uhelném polském dole Turów na českou krajinu, tvrdí organizace Frank Bold Society. Ta resortu vyčítá, že potřebnými daty o vlivu dolu na podzemní vodu disponuje, ale odmítá je zveřejnit. Mluvčí resortu Lucie Ješátková však v reakci pro ČTK uvedla, že MŽP informace o vlivu těžební činnosti v dole Turów průběžně poskytuje.

I po roce od podpisu mezistátní dohody Česka a Polska o řešení vlivu těžební činnosti v polském hnědouhelném dole Turów u českých hranic, jsou názory na ni protichůdné. Zástupci samospráv na české straně hranic ji oceňují, nastartovala podle nich spolupráci obou stran, umožnila měření i přípravu projektů, které pomohu dopady na české území omezit nebo kompenzovat. Odpůrci dohodu dál zatracují - životnímu prostředí nepomohla, uhlí se těží dál, na lidi a škody na jejich majetku se zapomnělo.

Před rokem, 3. února 2022, uzavřela vláda Petra Fialy (ODS) s Polskem dohodu o řešení problémů způsobených těžbou v polském příhraničním hnědouhelném dole Turów. I po roce zůstávají názory na vyjednanou dohodu protichůdné.

Dnes je tomu přesně jeden rok od chvíle, kdy česká a polská vláda uzavřely dohodu o spolupráci při řešení negativních dopadů těžby uhlí v povrchovém dole Turów.

Dohoda o řešení vlivu těžby hnědého uhlí v polském dole Turów, kterou loni 3. února podepsali premiéři Česka a Polska, byla podle ministra životního prostředí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) nejlepším řešením sporu. Vedle finančních prostředků, které využije zejména Liberecký kraj pro lepší dodávky vody, je zásadní, že polská strana plní své závazky a česká strana získala možnost kontroly vlivu těžby na životní prostředí, uvedl Jurečka. Polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová ocenila zlepšení česko-polských vztahů. Podle místních lidí a ekologických organizací je ale dohoda nedostatečná a česká vláda vyměnila ochranu vody v přilehlém pohraničním území za peníze na krizovou infrastrukturu.

I po roce od podpisu mezistátní dohody Česka a Polska o řešení vlivu těžební činnosti v polském hnědouhelném dole Turów u českých hranic, jsou názory na ni protichůdné. Zástupci samospráv na české straně hranic ji oceňují, nastartovala podle nich spolupráci obou stran, umožnila měření i přípravu projektů, které pomohu dopady na české území omezit nebo kompenzovat. Odpůrci podle zjištění ČTK dohodu dál zatracují - životnímu prostředí nepomohla, uhlí se těží dál, na lidi a škody na jejich majetku se zapomnělo.

Obce u česko-polské hranice mohou žádat o dotace z "Fondu malých projektů Turów". Jeho vytvoření bylo jedním z bodů mezivládní dohody Česka a Polska o spolupráci při řešení dopadů těžby hnědého uhlí v polském povrchovém dole Turów, od jejího podpisu uplyne v pátek rok. V první výzvě je na projekty z životního prostředí 475 000 eur (v přepočtu 11,3 milionu korun), příjem žádostí končí 16. února. Na jednání libereckého krajského zastupitelstva to řekl náměstek hejtmana Václav Židek (Piráti).

Díky podepsané mezistátní dohodě mezi Českou republikou a Polskem nehrozí prašné znečištění dolu Turów. Hodnoty nepřekročily stanovený limit a Polsko zprovoznilo další měřící stanice.

Měření prachu v okolí polského hnědouhelného dolu Turów loni překročení limitů neukázala. Pokračují dál. Ani stanice na české straně nezaznamenala překročení limitů, řekl ČTK liberecký krajský radní pro životní prostředí Václav Židek (Piráti). Kromě prachu se na základě česko-polské mezivládní dohody sleduje v okolí dolu také hladina podzemních vod, hluk a pokles půdy. U těch ale zatím loňské výsledky k dispozici nejsou.

Dopadům těžby v polském hnědouhelném dolu Turów na jeho okolí z pohledu lidí žijících v českém příhraničí se bude věnovat výstava, která začne v pondělí v libereckém obchodním centru Nisa. Důl se nachází v bezprostřední blízkosti Libereckého kraje a i proto výstavu její autoři pojmenovali "3 km od beznadziei: příběh jednoho sousedství". Kromě textů v češtině a polštině na ní budou zejména velkoformátové barevné fotografie Ibry Ibrahimoviče.

Dopadům těžby v polském hnědouhelném dolu Turów na jeho okolí z pohledu lidí žijících v českém příhraničí se bude věnovat výstava, která začne v pondělí v libereckém obchodním centru Nisa.

Jak žijí lidé v okolí Turówa. O tom vypráví výstava snímků fotografa Ibra Ibrahimoviče nazvaná Tři kilometry od beznaděje: příběh jednoho sousedství. Od pondělí 9. ledna bude k vidění v prostorách OC Nisa v Liberci.

Na polský hnědouhelný důl Turów míří žaloba. Po stížnosti Greenpeace a Sousedkého spolku Uhelná se na ni chystá německé město Žitava, které se rozšiřující těžbou cítí ohroženo.

Polsko nezavře žádný uhelný důl, dokud v zemi nebudou spuštěny první jaderné reaktory. Řekl to dnes vicepremiér a ministr státního majetku Jacek Sasin. Polsko plánuje uvést svůj první jaderný reaktor do provozu v roce 2033.

Mezivládní dohoda o polském hnědouhelném dolu Turów je nejlepší řešení a přináší benefity českým lokalitám postiženým provozem dolu. ČTK to za ministerstvo životního prostředí (MŽP) napsal zmocněnec Česka pro jednání o Turówu Michal Pastvinský v reakci na to, že ekologické organizace Greenpeace, Bund Sachsen a Sousedský spolek Uhelná v úterý kvůli dohodě podaly stížnost k Evropské komisi. Podle stěžovatelů vlivem provozu dolu nadále vznikají škody na životním prostředí a dohoda brání podat žalobu k Soudnímu dvoru EU. Pastvinský však ČTK sdělil, že se Česko může obrátit na soud, pokud nebude Polsko plnit podmínky z dohody.

Mezivládní dohoda o polském hnědouhelném dolu Turów je nejlepší řešení a přináší benefity českým lokalitám postiženým provozem dolu. Za ministerstvo životního prostředí (MŽP) to…

Mezivládní dohoda o polském hnědouhelném dolu Turów je nejlepší řešení a přináší benefity českým lokalitám postiženým provozem dolu. ČTK to dnes za ministerstvo životního prostředí (MŽP) napsal zmocněnec Česka pro jednání o Turówu Michal Pastvinský v reakci na to, že ekologické organizace Greenpeace, Bund Sachsen a Sousedský spolek Uhelná v úterý kvůli dohodě podaly stížnost k Evropské komisi. Podle stěžovatelů vlivem provozu dolu nadále vznikají škody na životním prostředí a dohoda brání podat žalobu k Soudnímu dvoru EU. Pastvinský však dnes ČTK sdělil, že se Česko může obrátit na soud, pokud nebude Polsko plnit podmínky z dohody.

Ekologické organizace Greenpeace a Bund Sachsen a Sousedský spolek Uhelná podaly stížnost k Evropské komisi kvůli česko-polské dohodě o dolu Turów. Dohoda nevyřešila negativní dopady pokračující těžby uhlí, uvedly Greenpeace a expertní organizace Frank Bold. Podle stěžovatelů vlivem provozu dolu nadále vznikají škody na životním prostředí a dohoda brání podat žalobu k Soudnímu dvoru EU. Vyjádření ministerstva životního prostředí (MŽP) ČTK shání.