Turów

Na polský hnědouhelný důl Turów míří žaloba. Po stížnosti Greenpeace a Sousedkého spolku Uhelná se na ni chystá německé město Žitava, které se rozšiřující těžbou cítí ohroženo.

Polsko nezavře žádný uhelný důl, dokud v zemi nebudou spuštěny první jaderné reaktory. Řekl to dnes vicepremiér a ministr státního majetku Jacek Sasin. Polsko plánuje uvést svůj první jaderný reaktor do provozu v roce 2033.

Mezivládní dohoda o polském hnědouhelném dolu Turów je nejlepší řešení a přináší benefity českým lokalitám postiženým provozem dolu. ČTK to za ministerstvo životního prostředí (MŽP) napsal zmocněnec Česka pro jednání o Turówu Michal Pastvinský v reakci na to, že ekologické organizace Greenpeace, Bund Sachsen a Sousedský spolek Uhelná v úterý kvůli dohodě podaly stížnost k Evropské komisi. Podle stěžovatelů vlivem provozu dolu nadále vznikají škody na životním prostředí a dohoda brání podat žalobu k Soudnímu dvoru EU. Pastvinský však ČTK sdělil, že se Česko může obrátit na soud, pokud nebude Polsko plnit podmínky z dohody.

Mezivládní dohoda o polském hnědouhelném dolu Turów je nejlepší řešení a přináší benefity českým lokalitám postiženým provozem dolu. Za ministerstvo životního prostředí (MŽP) to…

Mezivládní dohoda o polském hnědouhelném dolu Turów je nejlepší řešení a přináší benefity českým lokalitám postiženým provozem dolu. ČTK to dnes za ministerstvo životního prostředí (MŽP) napsal zmocněnec Česka pro jednání o Turówu Michal Pastvinský v reakci na to, že ekologické organizace Greenpeace, Bund Sachsen a Sousedský spolek Uhelná v úterý kvůli dohodě podaly stížnost k Evropské komisi. Podle stěžovatelů vlivem provozu dolu nadále vznikají škody na životním prostředí a dohoda brání podat žalobu k Soudnímu dvoru EU. Pastvinský však dnes ČTK sdělil, že se Česko může obrátit na soud, pokud nebude Polsko plnit podmínky z dohody.

Ekologické organizace Greenpeace a Bund Sachsen a Sousedský spolek Uhelná podaly stížnost k Evropské komisi kvůli česko-polské dohodě o dolu Turów. Dohoda nevyřešila negativní dopady pokračující těžby uhlí, uvedly Greenpeace a expertní organizace Frank Bold. Podle stěžovatelů vlivem provozu dolu nadále vznikají škody na životním prostředí a dohoda brání podat žalobu k Soudnímu dvoru EU. Vyjádření ministerstva životního prostředí (MŽP) ČTK shání.

Greenpeace Česká republika, Sousedský spolek Uhelná a německá ekologická organizace BUND Sachsen oficiálně podaly stížnost proti česko-polské dohodě o dole Turów. Právě zmíněná dohoda totiž podle nich nevyřešila negativní dopady dolu na okolí, ze které ho stále odtéká voda a podle stěžovatelů se česká vláda na dalších pět let zavázala, že s tím nebude nic dělat.

Ekologické organizace Greenpeace a Bund Sachsen a Sousedský spolek Uhelná podaly stížnost k Evropské komisi kvůli česko-polské dohodě o dolu Turów. Dohoda nevyřešila negativní…

Ekologické organizace Greenpeace a Bund Sachsen a Sousedský spolek Uhelná podaly stížnost k Evropské komisi kvůli česko-polské dohodě o dolu Turów. Dohoda nevyřešila negativní dopady pokračující těžby uhlí, uvedly dnes Greenpeace a expertní organizace Frank Bold v tiskové zprávě. Podle stěžovatelů vlivem provozu dolu nadále vznikají škody na životním prostředí a dohoda brání podat žalobu k Soudnímu dvoru EU.

Ekologické organizace Greenpeace a Bund Sachsen a Sousedský spolek Uhelná podaly stížnost k Evropské komisi kvůli česko-polské dohodě o dolu Turów. Dohoda nevyřešila negativní dopady pokračující těžby uhlí, uvedly dnes Greenpeace a expertní organizace Frank Bold v tiskové zprávě. Podle stěžovatelů vlivem provozu dolu nadále vznikají škody na životním prostředí a dohoda brání podat žalobu k Soudnímu dvoru EU. Evropská komise ihned neposkytla k česko-německé stížnosti podrobnější vyjádření a ČTK sdělila, že se nejdříve musí s vývojem seznámit. Vyjádření ministerstva životního prostředí (MŽP) ČTK shání. Hejtman Libereckého kraje Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) ČTK řekl, že kraj bude nadále dohlížet na dodržování parametrů mezivládní dohody

Ekologické organizace Greenpeace a Bund Sachsen a Sousedský spolek Uhelná podaly stížnost k Evropské komisi na mezivládní dohodu o dolu Turów. Ta upravuje podmínky pokračování těžby hnědého uhlí v polském dole, který se nachází u hranic s ČR a Polskem. O podání stížnosti informovala organizace Frank Bold.

Ministerstvo životního prostředí obdrželo od polské strany dokumenty týkající se posouzení vlivu další těžby v uhelném dolu Turów. Podle informací z minulého týdne důl získal kladné stanovisko a polské úřady tak mohou povolit těžbu až do roku 2044. České ministerstvo nyní čeká na překlad dokumentů, v horizontu dvou až tří týdnů se s nimi seznámí a sdělí, jaké kroky učiní. ČTK to sdělila Dominika Pospíšilová za tiskového odboru. Jen samotné rozhodnutí čítá 120 stran, doplnila.

Turów získal od místních úřadů kladné rozhodnutí v rámci EIA pro další těžbu v dole. To se ale nadále nelíbí ekologům z organizace Greenpeace, která se ve věci chystá obrátit na soudy.

Polský důl Turów získal od tamních úřadů nové kladné posouzení vlivu těžby na životní prostředí (EIA). V pondělí o tom informovaly expertní organizace Frank…

Polský důl Turów získal od tamních úřadů nové kladné posouzení vlivu těžby na životní prostředí (EIA). ČTK o tom informovaly expertní organizace Frank Bold a ekologická organizace Greenpeace. Polské orgány tak mohou těžbu v dole povolit až do roku 2044. Podle Frank Bold ale rozhodnutí vychází ze špatných dat, kvůli kterým budou lidé na české straně hranice dál přicházet o vodu. Greenpeace se chystá soudit.

Polský úřad zabývající se životním prostředí vydal povolení EIA pro důl Turów poblíž českých hranic. Podle expertní skupiny Frank Bold sdružující právníky ale vychází ze špatných a nerealistických dat, kvůli kterým budou čeští obyvatelé dál přicházet o vodu. Povolení kritizuje i organizace Greenpeace, která se chce s Poláky soudit. Díky povolení by se v dole mohlo těžit až do roku 2044.

Už v říjnu by měla být vyhlášena první výzva z Fondu malých projektů Turow, jehož vytvoření bylo jedním z bodů mezivládní dohody Česka a Polska o spolupráci při řešení dopadů těžby hnědého uhlí v polském povrchovém dole Turów. Liberecký kraj teď schválil svůj letošní příspěvek do fondu 125 000 eur (tři mil.Kč). V programu bude každoročně k dispozici přes 12 milionů korun na projekty z oboru životního prostředí, řekl krajský radní pro životní prostředí Václav Židek (Piráti).

Ve sporu mezi Českou republikou a Polskem o negativní vlivy těžby v polském hnědo­uhelném dole Turów se překvapivě objevil nový argument. Polská strana se domnívá, že za poklesy hladin podzemní vody ve vodním zdroji v obci Uhelná, která je na české straně nejblíže k polskému dolu, může i česká pískovna Grabštejn na Liberecku.

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost na dohodu vlád Česka a Polska o řešení vlivů těžební činnosti v povrchovém hnědouhelném dole Turów. Důvody odmítnutí jsou procesní, věcně obsah dohody nehodnotil. O skončení řízení u ÚS informovala na twitteru ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL), výsledek přivítala. Informaci potvrdila ČTK mluvčí soudu Miroslava Číhalíková Sedláčková.

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost na dohodu vlád Česka a Polska o řešení vlivů těžební činnosti v povrchovém hnědouhelném dole Turów. Důvody odmítnutí jsou spíše procesní, ÚS nemá kompetenci věcně hodnotit obsah takových dohod.

Ústavní soud odmítl stížnost na dohodu vlád Česka a Polska o řešení vlivů těžební činnosti v povrchovém hnědouhelném dole Turów. Důvody odmítnutí jsou spíše procesní, soud nemá kompetenci věcně hodnotit obsah takových dohod.

V blízkosti obce Uhelná bude vystavěn zemní val, který má zabránit negativním dopadům těžby v polském dole Turów na příhraniční oblasti. Stavba zahrnuje i výsadbu stromů. Val by tak měl mírně snížit hluk z dolu a především zlepšit výhled do okolí.

Přes kilometr dlouhý zemní val osázený stromy a keři má zmírnit dopady těžby v polském hnědouhelném dole Turów na obyvatele obcí na české straně hranice. Val by měl částečně zabránit některým negativním vlivům dolu na příhraniční oblasti, především zastíní těžební jámu při pohledu z české strany. S parametry valu se ve čtvrtek mohli lidé seznámit přímo v Uhelné na Liberecku, která je dolu nejblíž. Po vypořádání a zapracování připomínek by stavba valu měla začít ještě letos na podzim, řekl po jednání ČTK mluvčí Libereckého kraje Filip Trdla.

V řece Opavě v Úvalně na Krnovsku chybí voda, koryto je tam téměř vyschlé a průtok minimální. Důvodem je polský náhon s turbínami na výrobu elektřiny, informovala Česká televize (ČT). Mluvčí ministerstva životního prostředí Ondřej Charvát ČT sdělil, že ministerstvo zahájí s Polskem jednání.

Polská kancelář ekologické organizace Greenpeace žádá, aby polské generální ředitelství ochrany přírody zrušilo rozhodnutí o vlivu dolu Turów na životní prostředí. Podle Greenpeace rozhodnutí není v souladu s česko-polskou dohodou z letošního února. Kancelář Greenpeace to uvedla v tiskové zprávě, ve které rovněž tvrdí, že důl Turów dosud nesplnil všechny zákonné podmínky pro pokračování provozu.

Polská kancelář ekologické organizace Greenpeace žádá, aby polské generální ředitelství ochrany přírody zrušilo rozhodnutí o vlivu dolu Turów na životní prostředí. Podle Greenpeace rozhodnutí není v souladu s česko-polskou dohodou z letošního února. Kancelář Greenpeace to uvedla v tiskové zprávě, ve které rovněž tvrdí, že důl Turów dosud nesplnil všechny zákonné podmínky pro pokračování provozu.

Z 90 bodů česko-polské dohody o Turówu se už podařilo naplnit dvě desítky a práce postupují podle harmonogramu. Například podzemní bariéra, která má zastavit odtok vody z Česka, bude hotová do 30. června. Po prvním zasedání česko-polské komise k dolu Turów to řekla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. I samotné zřízení této komise přitom bylo jedním z bodů mezivládní dohody Česka a Polska o spolupráci při řešení dopadů těžby hnědého uhlí v polském povrchovém dole Turów.

Z 90 bodů česko-polské dohody o Turówu se už podařilo naplnit dvě desítky a práce postupují podle harmonogramu. Například podzemní bariéra, která má zastavit odtok vody z Česka, bude hotová do 30. června. Po prvním zasedání česko-polské komise k dolu Turów to dnes novinářům řekla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. I samotné zřízení této komise přitom bylo jedním z bodů mezivládní dohody Česka a Polska o spolupráci při řešení dopadů těžby hnědého uhlí v polském povrchovém dole Turów.

V polské Jelení Hoře se dnes uskuteční první zasedání česko-polské komise k dolu Turów. Její zřízení je součástí mezivládní dohody Česka a Polska o spolupráci při řešení dopadů těžby hnědého uhlí v polském povrchovém dole Turów. Úkolem komise je připravit strategii spravedlivé transformace regionu. Jednání se zúčastní i ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL), polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová, liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) a maršálek Dolnoslezského vojvodství Cezary Przybylski.

Evropská komise Polsku naznačila, že se ji vůbec nelíbí plán těžit uhlí v hnědouhelném dolu Turów až do roku 2044. Z toho důvodu jim zatrhla peníze z Fondu spravedlivé transformace, který evropským zemím pomáhá odejít od spalování uhlí.

Liberecký kraj zveřejnil první výsledky měření hluku a prachu v okolí dolu Turów. Měření vyplývají z česko-polské dohody. Výsledky ukázaly, že limity nebyly překročeny, ale vliv dolu na okolí není zanedbatelný. Dohoda má ošetřit vrty pro měření hladiny podzemních vod, stanice pro monitoring znečištění ovzduší, vybudování ochranného zemního valu, omezení světelných emisí dolu.

Liberecký kraj má první výsledky měření hluku a prachu v blízkosti polského hnědouhelného dolu Turów u české hranice. Překročení přípustných limitů zatím měření na české straně nepotvrdila, vliv dolu ale ani v jednom ze sledovaných případů není zanedbatelný, řekl krajský radní pro životní prostředí Václav Židek (Piráti). V případě hluku byly podle něj za rok dvakrát překročeny krátkodobé limity, u prachu pětkrát, přičemž česká legislativa umožňuje u prachu 35 překročení za rok.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) podle expertní organizace Frank Bold nechce zveřejnit data o klesání vod a jejich odčerpávání z hnědouhelného dolu Turów u českých hranic. Organizace, která se této problematice dlouhodobě věnuje, to uvedla v tiskové zprávě. Přístup k těmto informacím měla zajistit mezistátní dohoda, kterou premiéři České republiky a Polska uzavřeli letos v únoru. Vyjádření ministerstva ČTK zjišťuje.

Liberecký kraj získal výsledky měření hluku a prachu v okolí polského hnědouhelného dolu Turów. Ty podle něj mají nezanedbatelný vliv na okolní prostředí a obce. Limity, které jsou stanoveny zákonem ale překročeny nebyly.

Liberecký kraj má k dispozici výsledky měření hluku a prachu v okolí polského hnědouhelného dolu Turów u českých hranic. Nepotvrdila se zásadní překročení limitů, přesto není vliv ani jednoho z parametrů zanedbatelný.

Liberecký kraj má první výsledky měření hluku a prachu v blízkosti polského hnědouhelného dolu Turów u české hranice. Překročení přípustných limitů zatím měření na české straně nepotvrdila, vliv dolu ale ani v jednom ze sledovaných případů není zanedbatelný, řekl dnes novinářům krajský radní pro životní prostředí Václav Židek (Piráti). V případě hluku byly podle něj za rok dvakrát překročeny krátkodobé limity, u prachu pětkrát, přičemž česká legislativa umožňuje u prachu 35 překročení za rok.

Polsko si u Soudního dvora Evropské unie stěžuje na Evropskou komisi kvůli tomu, že mu z peněz vyplácených z unijních fondů strhla pokutu za důl Turów. Na twitteru o tom informoval Ireneusz Kolowca ze Soudního dvora EU.

Ústavní soud bude řešit únorovou dohodu vlád Česka a Polska o řešení vlivu těžební činnosti v polském hnědouhelném dole Turów u českých hranic. Vyplývá to z údajů na webu soudu, na které dnes upozornila Česká televize. Ústavní stížnost podali lidé z české obce Uhelná blízko dolu, podle kterých mezistátní dohoda nezabrání škodám kvůli těžbě. Dohodu podepsali 3. února předseda české vlády Petr Fiala (ODS) a polský premiér Mateusz Morawiecki. Česko následně stáhlo žalobu na Polsko kvůli Turówu u Soudního dvora Evropské unie.

Ústavní soud bude řešit únorovou dohodu vlád Česka a Polska o řešení vlivu těžební činnosti v polském hnědouhelném dole Turów u českých hranic. Vyplývá to z údajů na webu soudu, na které upozornila Česká televize. Ústavní stížnost podali lidé z české obce Uhelná blízko dolu, podle kterých mezistátní dohoda nezabrání škodám kvůli těžbě. Dohodu podepsali 3. února předseda české vlády Petr Fiala (ODS) a polský premiér Mateusz Morawiecki. Česko následně stáhlo žalobu na Polsko kvůli Turówu u Soudního dvora Evropské unie.

Urovnání sporu o těžbu hnědého uhlí v polském dole Turów u české hranice umožnilo podle premiéra Petra Fialy (ODS) Česku zapojit se do iniciativ, které zvýrazní jeho mezinárodní roli v době, kdy se bude nově koncipovat energetická politika ve světě. Řekl to v dnešním rozhovoru pro server Blesk.cz. Vymezil se tak proti politice svého předchůdce Andreje Babiše (ANO), jehož vláda k dohodě ve sporu před loňskými sněmovními volbami nedospěla.

Evropská komise si ještě v únoru strhla část pokuty za důl Turów, a to z peněz vyplácených z fondů Evropské unie Polsku. Uvedla to polská zpravodajská televize TVN 24 s odvoláním na informace, které ji poskytlo polské ministerstvo financí. Šlo o více než 30 milionů eur (asi 734 milionů Kč), uvedla stanice. Unijní pokuta, uložená za nerespektování příkazu Soudního dvora EU okamžitě přestat s těžbou v dole, se přitom nakonec vyšplhala až na 69 milionů eur (asi 1,7 miliardy Kč), než se Varšavě podařilo spor s Prahou uzavřít, dodala stanice.

Evropská komise si ještě v únoru strhla část pokuty za důl Turów, a to z peněz vyplácených z fondů Evropské unie Polsku. Uvedla to polská zpravodajská televize TVN 24 s odvoláním na informace, které ji poskytlo polské ministerstvo financí. Šlo o více než 30 milionů eur (asi 734 milionů Kč), uvedla stanice. Unijní pokuta, uložená za nerespektování příkazu Soudního dvora EU okamžitě přestat s těžbou v dole, se přitom nakonec vyšplhala až na 69 milionů eur (asi 1,7 miliardy Kč), než se Varšavě podařilo spor s Prahou uzavřít, dodala stanice.

Na dofinancování dostavby vodohospodářské infrastruktury, která má zajistit zdroj pitné vody obyvatelům v příhraničních oblastech Libereckého kraje postižených těžbou v polském dole Turów, bude potřeba nejméně 700 milionů korun. Peníze z Fondu Turów na financování projektů nestačí. Podílet se na něm budou ministerstva životního prostředí a zemědělství, Liberecký kraj a vodárenské společnosti, vyplynulo to z úterního jednání v Hrádku nad Nisou.

Nejméně 700 milionů korun bude ještě potřeba přidat na dofinancování projektů, které mají zajistit pitnou vodu pro pohraniční oblasti Libereckého kraje postižené těžbou hnědého uhlí v polském dole Turów u české hranice. Jen peníze z Polska na to stačit nebudou. Na dofinancování se budou podílet ministerstva životního prostředí a zemědělství, podílet se ale budou také Liberecký kraj a vodárenské společnosti, řekla po dnešním jednání v Hrádku nad Nisou ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL).

Liberecký kraj zřídil Fond Turów. Bude rozdělovat 35 milionů eur (asi 857 milionů korun), které získal od polské vlády a společnosti PGE jako kompenzaci…

Liberecký kraj zřídil Fond Turow, rozdělovat bude peníze, které získal kraj od polské vlády a společnosti PGE jako kompenzaci za škody způsobené těžbou uhlí v dole Turów u česko-polské hranice. K dispozici je v něm 35 milionů eur (asi 857 milionů korun), které jsou určené na výstavbu vodohospodářské infrastruktury v příhraničních oblastech dotčených těžbou a také na monitoring dopadů těžby. Ve fondu zůstanou také úroky, rozhodli krajští zastupitelé.

Liberecký kraj zřídil Fond Turow, rozdělovat bude peníze, které získal kraj od polské vlády a společnosti PGE jako kompenzaci za škody způsobené těžbou uhlí v dole Turów u česko-polské hranice.

Liberecký kraj zřídil Fond Turow, rozdělovat bude peníze, které získal kraj od polské vlády a společnosti PGE jako kompenzaci za škody způsobené těžbou uhlí v dole Turów u česko-polské hranice. K dispozici je v něm 35 milionů eur (asi 857 milionů korun), které jsou určené na výstavbu vodohospodářské infrastruktury v příhraničních oblastech dotčených těžbou a také na monitoring dopadů těžby. Ve fondu zůstanou také úroky, rozhodli krajští zastupitelé.

Liberecký kraj zřídil Fond Turow, rozdělovat bude peníze, které získal kraj od polské vlády a společnosti PGE jako kompenzaci za škody způsobené těžbou uhlí v dole Turów u česko-polské hranice. K dispozici je v něm 35 milionů eur (asi 857 milionů korun), které jsou určené na výstavbu vodohospodářské infrastruktury v příhraničních oblastech dotčených těžbou a také na monitoring dopadů těžby. Ve fondu zůstanou také úroky, rozhodli dnes krajští zastupitelé.

Liberecký kraj zřídí Fond Turow, rozdělovat bude peníze, které získal kraj od polské vlády a společnosti PGE jako kompenzaci za škody způsobené těžbou uhlí v dole Turów u česko-polské hranice. K dispozici je 35 milionů eur (asi 870 milionů korun), které jsou určené na výstavbu vodohospodářské infrastruktury v příhraničních oblastech dotčených těžbou a také na monitoring dopadů těžby na české straně, řekl náměstek hejtmana Jan Sviták (Starostové pro Liberecký kraj).

Liberecký kraj zřídí Fond Turow, rozdělovat bude peníze, které získal kraj od polské vlády a společnosti PGE jako kompenzaci za škody způsobené těžbou uhlí v dole Turów u česko-polské hranice. K dispozici je 35 milionů eur (asi 870 mil.Kč), které jsou určené na výstavbu vodohospodářské infrastruktury v příhraničních oblastech dotčených těžbou a také na monitoring dopadů těžby na české straně. Novinářům to dnes řekl náměstek hejtmana Jan Sviták (Starostové pro Liberecký kraj).

Bez většího zájmu veřejnosti proběhlo koncem ledna projednání žádosti společnosti Velkolom Čertovy schody, a. s., o rozšíření těžby. Vápencový lom, který se nachází v těsné blízkosti národní přírodní památky Zlatý kůň a Koněpruských jeskyň, má být rozšířen o dalších padesát hektarů.

Vládní Piráti se ve stranickém hlasování většinově postavili proti česko-polské smlouvě o řešení vlivu těžební činnosti v příhraničním dole Turów. Podle většiny hlasujících byla smlouva, kterou začátkem února podepsal premiér Petr Fiala (ODS) s polským protějškem Mateuszem Morawieckým, projednávána utajeně a tedy v rozporu se základními principy transparentnosti. Výsledky hlasování strana oznámila na webu. Předseda Pirátů a vicepremiér Ivan Bartoš následně sdělil, že výsledek hlasování respektuje. Podle něho je hlasování deklaratorní, takže nemá a nemůže mít právní vliv na uzavřenou smlouvu. Také by preferoval otevřenější postup při přijímání smlouvy.

Vládní Piráti se ve stranickém hlasování většinově postavili proti česko-polské smlouvě o řešení vlivu těžební činnosti v příhraničním dole Turów. Podle většiny hlasujících byla smlouva, kterou začátkem února podepsal premiér Petr Fiala (ODS) se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckým, projednávána utajeně a tedy v rozporu se základními principy transparentnosti. Výsledky hlasování strana oznámila na webu.

Piráti ode dneška hlasují o tom, zda se postaví proti smlouvě o řešení vlivu těžební činnosti v polském hnědouhelném dole Turów u českých hranic, kterou začátkem února podepsal český předseda vlády Petr Fiala (ODS) se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckým. V hlasování všech členů strany by mohli také odsoudit utajený způsob projednávání dohody s tím, že porušil základní principy transparentnosti. Hlasování skončí v pondělí ve 22:00.

Piráti ode dneška hlasují o tom, zda se postaví proti smlouvě o řešení vlivu těžební činnosti v polském hnědouhelném dole Turów u českých hranic, kterou začátkem února podepsal český předseda vlády Petr Fiala (ODS) se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckým. V hlasování všech členů strany by mohli také odsoudit utajený způsob projednávání dohody s tím, že porušil základní principy transparentnosti. Hlasování skončí v pondělí ve 22:00.

S využitím pitomých argumentů, s nimiž Putin napadl Ukrajinu, by se dalo leccos dokázat. A Rusům by se to nelíbilo.

Sněmovna podle očekávání odmítla hlasy koalice program schůze, na němž opoziční hnutí ANO chtělo řešit smlouvu o polském dole Turów. Jednání tak skončilo zhruba po třech hodinách, během nichž mohli promluvit jen řečníci s přednostním právem.

Polský ústavní soud na 8. března odročil jednání o pokutách, které Polsku uložil Soudní dvůr Evropské unie za to, že se neřídilo jeho rozhodnutími. Informuje o tom portál polsatnews.pl. Unijní soud loni v září vyměřil Varšavě pokutu ve výši půl milionu eur (12,24 milionu korun) denně za to, že neposlechla jeho dřívější rozhodnutí, aby polská energetická skupina PGE do vydání konečného rozsudku zastavila těžbu v hnědouhelném dole Turów nedaleko hranic Libereckého kraje. Koncem října Soudní dvůr EU vyměřil Polsku další penále, tentokrát ve výši milion eur za den kvůli tomu, že nepozastavilo činnost disciplinární komory nejvyššího soudu trestající soudce.