Turów

Květnové měření hluku z polského hnědouhelného dolu Turów odhalilo překročení nočního limitu v Hrádku nad Nisou - Uhelné. V obci, která je na české straně dolu nejblíž, naměřili 16. května v noci 42,7 decibelu (dB), hygienický limit doporučovaný Světovou zdravotnickou organizací je nižší - 40 dB. Analýza potvrdila, že zdrojem hluku byl důl Turów, ministerstvo životního prostředí proto vyzvalo polskou stranu k přijetí opatření ke snížení zátěže, uvedla mluvčí Libereckého kraje Pavla Sýkorová.

V polském hnědouhelném dole Turów u hranic s Českem začali těžaři na noc odstavovat největší rypadlo K-22. Hlavním důvodem je snížení hluku na české straně. I když měření ukázala, že z dlouhodobého hlediska důl hlukové limity nepřekračuje, první letošní měření v Česku opět ukázala překročení limitů v noci, řekl dnes ČTK hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Celkem jedenáctkrát překročil v loňském roce hluk z polského hnědouhelného dolu Turów český hygienický limit. Vyplývá to ze závěrečné zprávy o monitoringu hluku u česko-polských hranic. Poláci po intervenci českého ministerstva životního prostředí slíbili nápravu.

V okolí dolu Turów došlo k dalšímu měření hlukové zátěže. Dlouhodobý limit podle Ministerstva životního prostředí sice překročen nebyl, v Uhelné však oproti předchozímu roku dlouhodobá hluková zátěž vzrostla.

Navýšení dotace z Fondu Turów o dalších šest milionů korun umožnilo Chrastavě prodloužit ještě o 300 metrů vodovod v Horním Vítkově a připojit další domy. Město navíc dostalo z fondu také deset milionů korun na vybudování přípojek k domům, které by si jinak lidé museli platit sami. Hlavní řad už je hotový, na přípojkách se ještě pracuje, řekl ČTK starosta Michael Canov (Starostové pro Liberecký kraj).

Čidla, která v Libereckém kraji už rok měří pohyb budov v blízkosti polského hnědouhelného dolu Turów, zatím žádný pohyb nezachytila. ČTK to řekl náměstek hejtmana pro životní prostředí Jiří Klápště (Spolu). Pohyb budov sledují sklonoměry na 18 místech u hranic s Polskem v Hrádku nad Nisou a nedalekých Heřmanicích na Liberecku, pohyb se tam bude sledovat deset let. Polská skupina PGE, které důl Turów patří, plánuje těžit uhlí až do roku 2044. Důl chce postupně rozšířit na 30 kilometrů čtverečních.

Na zhruba 780 milionů korun by měly vyjít projekty na zajištění pitné vody pro oblast Frýdlantského výběžku. Naplánovány jsou celkem čtyři. Čtyři sta milionů korun pokryje fond Turów, 39 milionů obcím přispěje kraj. Další peníze poskytnou samy obce a také stát. Projekty by se měly realizovat v následujících letech.

Na zajištění pitné vody pro obyvatele na Frýdlantsku přispěje Liberecký kraj z Fondu Turów 400 miliony korun, dalších 39 milionů přidá ze svého. Zdroje pitné vody pro 24 000 obyvatel Frýdlantského výběžku ohrožuje pokračující těžba uhlí v polském dole Turów u česko-polské hranice, dopady jsou tam ale menší než v oblasti Hrádku nad Nisou a Chrastavy na Liberecku, řekl hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Práce na prvním projektu by měly začít ještě letos.

Evropská komise jednala v souladu s právem EU, když penále, které v minulosti unijní soud uložil Polsku, strhla z polských splátek z evropských fondů. Rozhodl o tom dnes Soudní dvůr Evropské unie. Případ se týká těžby hnědého uhlí v polském dole Turów na hranicích s Českem. Smírčí dohoda uzavřená mezi Českou republikou a Polskem podle soudu zpětně nezrušila pravidelné penále nařízené jako předběžné opatření.

Nejvyšší správní soud (NSS) v informačním sporu zamítl kasační stížnost polské těžařské společnosti PGE, která blízko za hranicí Libereckého kraje provozuje hnědouhelný důl Turów. Těžaři nesouhlasí s poskytnutím některých informací o dopadech těžby na podzemní vodu na české straně hranice. Městský soud v Praze letos vyhověl žalobě expertní skupiny Frank Bold, která naopak usiluje o zpřístupnění údajů. Ani městský soud, ani NSS se zatím závazně nevyjádřily, zda mají být informace poskytnuty, případně v jakém rozsahu. Rozhodne ministerstvo životního prostředí.

Česká republika požaduje po Polsku další opatření, která zabrání odtékání podzemní vody přes hranice v okolí uhelného dolu Turów. Podle polského hydrogeologického modelu, který vývoj podzemních vod v okolí dolu předpovídá, totiž hladiny mohou v budoucnu klesat. Čeští experti model vyhodnotili jako vyvážený, ministr životního prostředí v demisi Petr Hladík (KDU-ČSL) na základě něj také minulý týden požádal polskou ministryni klimatu a životního prostředí o plán těžby v dole Turów.

Hluk z polského hnědouhelného dolu Turów při posledních měřeních znovu nepřekročil v Česku hygienické limity. Páté letošní měření v první polovině října potvrdilo výrazné snížení hlukové zátěže, která ukázala už předchozí měření v září. O výsledcích monitoringu ČTK informoval mluvčí Libereckého kraje Filip Trdla. V minulosti měření vždy odhalila nějaké překročení nočního hygienického limitu 40 decibelů (dB) doporučovaného Světovou zdravotnickou organizací.

Čeští experti vyhodnotili polský hydrogeologický model predikující stav podzemních vod v okolí dolu Turów jako vyvážený. Hladiny vod nicméně podle něj mohou v budoucnu klesat, ČR proto po Polsku požaduje plán těžby a další opatření.

Praha /Liberec - Česká republika požaduje po Polsku další opatření, která zabrání odtékání podzemní vody přes hranice v okolí uhelného dolu Turów. Podle polského hydrogeologického modelu, který vývoj podzemních vod v okolí dolu předpovídá, totiž hladiny mohou v budoucnu klesat. Čeští experti model vyhodnotili jako vyvážený, ministr životního prostředí v demisi Petr Hladík (KDU-ČSL) na základě něj také požádal polskou ministryni klimatu a životního prostředí o plán těžby v dole Turów. Ministerstvo životního prostředí to dnes ČTK sdělilo v tiskové zprávě.

Už počtvrté se v českém okolí polského hnědouhelného dolu Turów měřil hluk. Konkrétně šlo o lokality v obcích Uhelná a Oldřichov na Hranicích. Měření probíhalo v září vždy v noci a pohybovalo se pod mezní hranicí, která je 40 decibelů.

Hluk z polského hnědouhelného Dolu Turów při posledních měřeních nepřekročil v Česku hygienické limity. Třetí letošní měření ve druhé polovině září navíc ukázala, že proti předchozímu kolu se výrazně snížila hluková zátěž. Předchozí měření vždy nějaké překročení nočního hygienického limitu čtyřiceti decibelů (dB) doporučovaného Světovou zdravotnickou organizací odhalila.

Hluk z polského hnědouhelného dolu Turów při posledních měřeních nepřekročil v Česku hygienické limity. Třetí letošní měření ve druhé polovině září navíc ukázala, že proti předchozímu kolu se výrazně snížila hluková zátěž. O výsledcích měření dnes ČTK informoval mluvčí Libereckého kraje Filip Trdla. Předchozí měření vždy nějaké překročení nočního hygienického limitu 40 decibelů (dB) doporučovaného Světovou zdravotnickou organizací odhalila.

V Liberci dokončila Severočeská vodárenská společnost (SVS) první projekt financovaný z Fondu Turów, do něhož peníze poslaly polská vláda a energetická firma PGE. Nová úpravna vody v Machníně bude v budoucnu zajišťovat dostatek vody pro 20 tisíc obyvatel Hrádecka a Chrastavska, ohrožených ztrátou vody kvůli těžbě uhlí na polské straně. Stavba přišla na 165 milionů korun, řekl ředitel SVS Bronislav Špičák.

Díky penězům z Fondu Turów, který vznikl na základě česko-polské dohody o řešení dopadů těžby uhlí v Dole Turów u hranic s Českem, vzniká v libereckém Machníně nová úpravna vody. Ta „obslouží“ zhruba dvacet tisíc obyvatel na Hrádecku a Chrastavsku. Těm voda začala ubývat právě kvůli těžbě v nedalekém Turówu. Investice vyšla na 165 milionů korun. Kromě úpravny vody se z těchto peněz staví vodovody v obcích v uvedených regionech. Výstavba vodovodu se připravuje také na Frýdlantsku.

V Liberci dokončila Severočeská vodárenská společnost (SVS) první projekt financovaný z Fondu Turów, do něhož peníze poslaly polská vláda a energetická firma PGE. Nová úpravna vody v Machníně bude v budoucnu zajišťovat dostatek vody pro 20 000 obyvatel Hrádecka a Chrastavska, ohrožených ztrátou vody kvůli těžbě uhlí na polské straně. Stavba přišla na 165 milionů korun, řekl ČTK ředitel SVS Bronislav Špičák.

Další opatření, která pomohou snížit hluk z dolu Turów na české straně slíbili ve středu v Hrádku nad Nisou na Liberecku zástupci Polska. Strany se sešly na čtvrtém zasedání společné mezinárodní komise, která dohlíží na naplňování česko-polské dohody o řešení negativních dopadů těžby v hnědouhelném dole na české území. Překračování hlukových limitů je nepřijatelné, řekl po jednání novinářům hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Další opatření, která pomohou snížit hluk z dolu Turów na české straně slíbili dnes v Hrádku nad Nisou na Liberecku zástupci Polska. Strany se sešly na čtvrtém zasedání společné mezinárodní komise, která dohlíží na naplňování česko-polské dohody o řešení negativních dopadů těžby v hnědouhelném dole na české území. Překračování hlukových limitů je nepřijatelné, řekl po jednání novinářům hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Měření na české straně hranic s Polskem opět ukázala krátkodobé překročení hlukových limitů z polského hnědouhelného dolu Turów. Při druhém letošním měření v květnu třikrát hluk překročil noční limit 40 decibelů (dB) doporučovaný Světovou zdravotnickou organizací. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) proto vyzvalo polskou stranu k přijetí dalších opatření.

Měření na české straně hranic s Polskem opět ukázala krátkodobé překročení hlukových limitů z polského hnědouhelného dolu Turów. Při druhém letošním měření v květnu třikrát hluk překročil noční limit 40 decibelů (dB) doporučovaný Světovou zdravotnickou organizací. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) proto vyzvalo polskou stranu k přijetí dalších opatření, řekl dnes ČTK mluvčí Libereckého kraje Filip Trdla.

Generální advokátka nejvyššího soudu Evropské unie Juliane Kokottová ve svém stanovisku navrhuje, aby Soudní dvůr v případu těžby hnědého uhlí v polském dole Turów na hranicích s Českem zpětně zrušil penále uložené Polsku. Generální advokátka se přitom opírá o dohodu, kterou Polsko s Českou republikou uzavřelo v roce 2022.

Na dvou místech Libereckého kraje probíhal loni díky Ministerstvu životního prostředí ČR (MŽP) monitoring hluku dolu Turów. Konkrétně v Uhelné a v Oldřichově na Hranicích. Ministerstvo tím navázalo na předchozí monitoring hluku z let 2020–2023. Dlouhodobé hlukové limity porušeny nebyly, krátkodobé však ano, a to v 7 případech. Počet překročení hlukových limitů se tím více než zdvojnásobil.

Měření v Uhelné a Oldřichově na Hranicích u hranic s Polskem loni ukázala, že hluk z polského hnědouhelného dolu Turów sedmkrát krátkodobě překročil noční limit 40 decibelů (dB) doporučovaný Světovou zdravotnickou organizací. Z dlouhodobého hlediska ale hlukové limity porušeny nebyly, proti roku 2023 nenastala prakticky žádná výraznější změna. O výsledcích monitoringu informoval mluvčí Libereckého kraje Filip Trdla.

Z Fondu Turów chce Liberecký kraj zaplatit lidem i přípojky na budované vodovody, případně financovat nové vrty nebo prohloubení studní tam, kde by vybudování přípojky bylo příliš drahé. Náklady kraj předběžně odhaduje na deset až 15 milionů korun, řekl ČTK hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) při mimořádném kontrolním dnu na stavbě nové úpravny vody v Machníně u Liberce.

Téměř 20 aktivistů a aktivistek Greenpeace, mezi nimiž je i jeden Čech, vylezlo dnes v časných ranních na jedno z rypadel v polském příhraničním uhelném dole Turów, do kterého dlouhodobě odtéká voda z českého území. Cílem jejich protestu je vyzvat polského premiéra Donalda Tuska, aby jednoznačně přiznal, že povrchový důl a elektrárna Turów se uzavřou během několika příštích let.

Pražský městský soud vyhověl žalobě expertní skupiny Frank Bold na ministerstvo životního prostředí (MŽP) kvůli nezveřejnění informací o dopadech těžby v polském uhelném dole Turów, ležícím u českých hranic, na životní prostředí. Soud podle rozsudku, který skupina poskytla ČTK, rozhodnutí ministerstva o neposkytnutí informací zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Ministerstvu podle právníků brání ve zveřejnění dat polská strana, podle které jsou údaje obchodním tajemstvím těžební společnosti PGE. Mluvčí MŽP Veronika Krejčí na dotaz ČTK uvedla, že ministerstvo respektuje usnesení soudu a bude dále postupovat v souladu s ním.

Pohyb budov v blízkosti polského hnědouhelného dolu Turów budou na české straně v Libereckém kraji sledovat čidla. Vždy po dvou sklonoměrech instalují technici do 18 budov v Hrádku nad Nisou na Liberecku a nedalekých Heřmanicích. Včera je připevnili na zdi kaple Panny Marie Pomocné v Uhelné, která je dolu na české straně nejblíž. Montáži předcházelo zdokumentování stavu budov. Pohyb se bude sledovat deset let, řekl ČTK náměstek hejtmana pro životní prostředí Jiří Klápště (Spolu).

Hned na několika místech v okolí dolu Turów odborníci instalují speciální tříosé sklonoměry. Ty budou monitorovat, zda nedochází v okolí dolu k pohybům domů. Sklonoměry se objeví na domech v Oldřichově na Hranicích, Václavících a Heřmanicích. Kraj instalace vyjde na více než 653 tisíc korun, sklonoměry pak budou na domech deset let a jejich servis, monitoring a vyhodnocení ročně vyjde na dalších necelých 170 tisíc.

Pohyb budov v blízkosti polského hnědouhelného dolu Turów budou na české straně v Libereckém kraji sledovat čidla. Vždy po dvou sklonoměrech instalují technici do osmnácti budov v Hrádku nad Nisou na Liberecku a v nedalekých Heřmanicích. Montáži předcházelo zdokumentování stavu budov. Pohyb se bude sledovat deset let.

Mezistátní dohoda mezi Českem a Polskem o řešení dopadu těžby v dole Tuŕow u hranice Libereckého kraje, platí už tři roky. Česko považuje uzavření dohody za nejlepší možné řešení sporu ohledně dolu Turów, místní obyvatelé ale nadšení nesdílí. Chybí jim informace, opatření nemají za dostatečná a v některých aspektech se podle nich situace spíše zhoršila.

Hladina podzemních vod podle pravidelných měření u podzemní stěny v hnědouhelném povrchovém dole Turów u česko-polské hranice stoupá. Měření si může česká strana ověřovat díky dohodě o spolupráci k řešení vlivů těžební činnosti, kterou česká a polská vláda podepsaly 3. února 2022. ČTK o tom v tiskové zprávě informovala mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí. Právě ztráty podzemních vod se obyvatelé na české straně hranice obávají nejvíce. Expertní skupina Frank Bold, která na ministerstvo podala správní žalobu, uvedla, že není jisté, jak dobře a zda vůbec funguje podzemní bariéra, která má zabránit odtékání vody z českého území.

Přesně před třemi lety byla podepsána česko-polská dohoda o řešení vlivů hnědouhelného dolu Turów nedaleko českých hranic. Podle Ministerstva životního prostředí (MŽP) dohoda zafungovala, díky valu se povedlo snížit hluk i znečištění ovzduší a díky stěně se zvýšila hladina podzemních vod.

Po krátké zimní přestávce začnou v pondělí 13. ledna další práce na výstavbě vodovodu ve Václavicích u Hrádku nad Nisou. Firma Stavitelství Řehoř stavbu převzala 10. června loňského roku. Za sedm měsíců stavbaři stihli dokončit první etapu. Hotových mají zhruba 5,5 kilometru z celkem 9,3 kilometrů vodovodních řadů. Práce potrvají do roku 2026. Projekt za zhruba 150 milionů korun má zajistit zásobování obyvatel obce u česko-polské hranice ohrožené ztrátou zdrojů pitné vody v souvislosti s pokračováním těžby a plánovaným rozšířením polského hnědouhelného dolu Turów.

Oboustrannou alej ovocných stromů vysadilo díky významné dotaci z Fondu malých projektů Turów v průběhu letošního roku město Frýdlant. Podél účelové komunikace v úseku Novoměstská – Bažantnice nechalo město vysadit 141 ovocných stromů. Celkem přišla výsadba na 900 tisíc korun.

Na osmnácti soukromých i veřejných objektech v katastru Hrádku nad Nisou a Heřmanic bude od příštího roku Liberecký kraj sledovat možný vliv těžby v polském hnědouhelném povrchovém dole Turów. Monitorovat bude potenciální posun terénu v těchto oblastech a vliv na statiku domů zde, který by mohl být těžebnou činností vyvolán. Sledování objektů bude probíhat deset let a každý rok dojde k dílčímu vyhodnocení. Kraj za pořízení speciálních sklonoměrů a sledování a vyhodnocení jejich záznamů zaplatí v příštích deseti letech celkem 1 milion a 900 tisíc korun.

Liberecký kraj bude sledovat pohyb v budovách způsobený těžbou v polském hnědouhelném dole Turów u hranic s Českem. Čidla pro dálkový monitoring, který by…

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) prověřuje, zda těžba v uhelném dole Turów na česko-polské hranici způsobuje ekologickou újmu kvůli dlouhodobému úbytku vody na české straně hranice. Nově ČIŽP do řízení zahrnula také polskou těžařskou společnost PGE. Provozovateli dolu inspekce oznámila, že je účastníkem řízení, a že právě po něm by případně mohla česká strana požadovat prevenci a nápravu ekologické újmy způsobené těžbou. Umožňuje jí to zákon o předcházení ekologické újmě. Inspekce zároveň firmu PGE vyzvala, aby jí dodala platná povolení k těžbě i povolení týkající se životního prostředí vydaná polskými úřady.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) prověřuje, zda těžba v uhelném dole Turów na česko-polské hranici způsobuje ekologickou újmu kvůli dlouhodobému úbytku vody na české straně hranice. Nově ČIŽP do řízení zahrnula také polskou těžařskou společnost PGE. Provozovateli dolu inspekce oznámila, že je účastníkem řízení, a že právě po něm by případně mohla česká strana požadovat prevenci a nápravu ekologické újmy způsobené těžbou. Umožňuje jí to zákon o předcházení ekologické újmě. Inspekce zároveň firmu PGE vyzvala, aby jí dodala platná povolení k těžbě i povolení týkající se životního prostředí vydaná polskými úřady.

Polsko poskytne Česku některá požadovaná data k těžbě v hnědouhelném dole Turów, přispěje to ke zklidnění situace. Po včerejších česko-polských mezivládních konzultacích v Praze to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Smlouva o řešení vlivu těžby v dole podle Fialy funguje.

Česko a Polsko mají podobně negativní pohled na zavádění dlouhodobých kontrol na vnitřních hranicích Evropské unie, řekl novinářům po společném jednání české a polské vlády český premiér Petr Fiala (ODS). Migraci je třeba řešit jiným způsobem, míní. Kontroly na hranicích s Českem a Polskem provádějí Němci a nehodlají je rušit.

Hrubá stavba úpravny vody v Machníně stojí, hotovo má být zhruba za půl roku. Měsíce pak potrvá instalace technologií. Zcela hotovo tak má být v listopadu příštího roku. Finišují také přípravy výstavby přivaděče, který vodu odvede do pohraničních oblastí v blízkosti dolu Turów, které přichází o vodu.

Už v září má začít stavba přivaděče, který dovede pitnou vodu z nově budované úpravny vody v Liberci - Machníně do oblasti Hrádku nad Nisou a Chrastavy. Projekt připravuje Severočeská vodárenská společnost (SVS) a má zajistit pitnou vodu pro obyvatele příhraničních oblastí ohrožených těžbou v hnědouhelném dole Turów v Polsku. Peníze na stavbu přivaděče uvolní Liberecký kraj z Fondu Turów.

Speciální zařízení začnou sledovat pohyb v budovách, které stojí poblíž polského hnědouhelného dolu Turów. Do domů na české straně v blízkosti dolu si je nechají instalovat místní lidé i obce, obávají se totiž, že by mohl mít na jejich domovy vliv pohyb podloží, který s těžbou v dole souvisí.

Liberecký kraj bude sledovat pohyb v budovách způsobený těžbou v polském hnědouhelném dole Turów u hranic s Českem. Pro dálkový monitoring, který by měl trvat nejméně deset let, teď hledá dodavatele. Předpokládaná hodnota zakázky je 6,61 milionu korun bez DPH, měřicí přístroje a další vybavení včetně dálkového sledování budou financovány z Fondu Turów. Lhůta pro nabídky v soutěži končí 9. září.

Soudní dvůr Evropské unie potvrdil povinnost Polska zaplatit pokutu za nelegální těžbu ve hnědouhelném dole Turów od září 2021 do února 2022. Soud ve dvou rozsudcích potvrdil, že Evropská komise postupovala správně, když pokuty, které v minulosti soud Varšavě uložil, strhla z polských splátek z evropských fondů.

Polsko musí zaplatit pokutu za nelegální těžbu v dole Turów ve výši 68,5 milionu eur. Ve středu tak rozhodl Soudní dvůr Evropské unie.

Soudní dvůr Evropské unie dnes potvrdil povinnost Polska zaplatit pokutu za nelegální těžbu ve hnědouhelném dole Turów od září 2021 do února 2022. Soud ve dvou rozsudcích potvrdil, že Evropská komise postupovala správně, když pokuty, které v minulosti soud Polsku uložil, strhla ze splátek evropských fondů.

Soudní dvůr Evropské unie potvrdil povinnost Polska zaplatit pokutu za nelegální těžbu ve hnědouhelném dole Turów od září 2021 do února 2022. Připravujeme podrobnosti.

Soudní dvůr Evropské unie ve středu potvrdil povinnost Polska zaplatit pokutu za nelegální těžbu v hnědouhelném dole Turów od září 2021 do února 2022. Soud ve dvou rozsudcích potvrdil, že Evropská komise postupovala správně, když pokuty, které v minulosti soud Polsku uložil, strhla ze splátek evropských fondů.

Hladiny podzemních vod v okolí dolu Turów vykazují růst na polském území a pokles na českém, což vyvolává potřebu nového hydrogeologického modelu pro lepší porozumění a reakci.

Hladina podzemních vod u stěny, která byla v příhraničí vybudována kvůli pokračující těžbě v polském hnědouhelném dole Turów, stoupá. Ukazují to výsledky měření, o nichž v pondělí informovalo ministerstvo životního prostředí.

Díky penězům z Polska může Chrastava na Liberecku postavit vodovod do části Horní Vítkov. Obyvatelé zhruba stovky tamních domů jsou zásobováni z vlastních studní, vody v nich ale v posledních letech ubývá. Stavbu za téměř 68 milionů korun by si město bez dotace nemohlo dovolit, řekl na slavnostním zahájení starosta Michael Canov. Hotovo by mělo být příští rok na podzim.

U hranic s Polskem začíná stavba vodovodu, který se zaplatí z polských kompenzací za důsledky těžby v dole Turów. Za polské peníze se už začala stavět úpravna vody a brzy má začít i pokládání dalšího vodovodu. Úpravna i vodovody by pak měly vytvořit jeden celý systém.

Polský správní soud dnes zrušil platnost posouzení vlivu těžby v dole Turów na životní prostředí, které umožnilo prodloužení prací v dole poblíž hranic s Českem. Rozhodnutí však podle soudu není důvodem k zastavení těžby, informovala agentura PAP. Ekologické organizace rozhodnutí, které je zatím nepravomocné, přivítaly.

Správní soud v polské Varšavě dnes rozhodl, že posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) pro prodloužení licence polského uhelného dolu Turów na období do roku 2044 nebylo provedeno řádně a v souladu se zákonem. Dnes zrušeným rozhodnutím v roce 2022 tehdejší polský ministr klimatu a životního prostředí prodloužil povolení pro těžbu do roku 2044. Verdikt soudu však neznamená zastavení těžby v dole Turów.

Soud připravil polský hnědouhelný důl Turów o povolení k těžbě, protože byl při jeho rozšiřování porušen zákon. Podle polského zpravodaje ČT to ale nejspíš na pokračování těžby nic nezmění.