Ujgurové

Čína provozuje nejrozsáhlejší digitální sledovací aparát na světě. Peking tvrdí, že jej využívá ke zvýšení bezpečnosti, podle kritiků ale i k porušování lidských práv. Nová zjištění ukazují, že významnou roli při vzniku systému hrály americké technologické firmy.

Maskovaní muži přicházeli kolem půlnoci vybírat si mladé ženy. Ty pak ve tmavých místnostech bez kamer čekalo mučení a znásilňování. Hrůzné zpovědi Ujgurek odkrývají systematické sexuální násilí v ‚převýchovných‘ táborech.

O rizicích skrývajících se za barvotiskovými kulisami čínského hospodářského zázraku a globální hrozbě ze strany nové maoisticko-konfuciánské Říše středu, na kterou nelze nahlížet evropskýma očima.

Půl roku od pádu režimu Bašára Asada je Sýrie stabilnější a svobodnější zemí, výzvou pro islamistickou vládu ale zůstává sektářské násilí a nastartování ekonomiky, jelikož drtivá většina lidí čelí bídě. Dočasný prezident Ahmad Šará už přesvědčil Západ, aby zrušil nejtvrdší sankce. Strategické vztahy udržuje i s Moskvou, modernizaci klíčového přístavu Tartús, kde mají Rusové základnu, nicméně přenechal Emirátům.

Uzbečtí farmáři tvrdí, že je vláda pod záminkou státem podporovaného rozvoje nutí přenechávat půdu čínským podnikům, čímž místním obyvatelům odebírá tisíce hektarů úrodných bavlníkových a pšeničných polí, napsala stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). K převodům pozemků má oficiálně docházet dobrovolně, zemědělci však pro server popsali zastrašování a výhružky ze strany tamních úředníků. Ve Střední Asii tak rostou protičínské nálady a obavy z plíživého vlivu Pekingu.

Čína se snaží posílit svůj vliv a obchodní vazby na Blízkém východě. Strategickou zemí je Sýrie, Peking proto už navázal kontakty s novou islamistickou vládou v Damašku. Čínské investice však brzdí mezinárodní sankce i přítomnost tisíců Ujgurů. Asijská mocnost se obává, že bojovníci z Turkestánské islámské strany v Sýrii (TIP) přenesou džihád zpět do Číny.

Chaos v Bílém domě vrací Pekingu sebevědomí a přivádí mu nové spojence.

Spojené státy v pátek uvalily sankce na představitele thajské vlády. Důvodem je únorové vyhoštění nejméně čtyřiceti Ujgurů do Číny, kde budou podle USA perzekuováni. Uvalení sankcí na vládu amerického spojence oznámil ministr zahraničí Marco Rubio.

Skupina byla po deseti letech v Thajsku převezena do Sin-ťiangu. Deportace vyvolala kritiku ze strany OSN i lidskoprávních organizací.

Levná móda - především z Číny - láká nízkou cenou. Rubem je dopad na životní prostředí, kvalita života těch, kteří ji vyrábějí, i zdraví zákazníků. Čtenáři diskutují, zda je pro ně důležitější kvalita nebo bezkonkurenční ceny.

Spuštění nového chatbota od čínské společnosti DeepSeek zaměřené na umělou inteligenci způsobilo v pondělí propad akcií amerických technologických firem. Tento chatbot je totiž zjevně podobně výkonný jako ChatGPT a další AI modely, ale přitom vyžaduje méně prostředků. Jakožto produkt čínského průmyslu má však jednu slabinu. Nesmí obsahovat nic, co by odporovalo „základním socialistickým hodnotám“. Chatbot tak neodpovídá na otázky o Tchaj-wanu, protirežimních protestech nebo medvídkovi Pú.

Přední stránky západních novin v uplynulých letech pravidelně plní zprávy o čínském hackování počítačových sítí nebo snahách o krádeže vojenských a obchodních tajemství. Peking ale vede i „jemnější” vlivové operace. Zahrnují uplácení, vydírání i tajné dohody a využívají členy čínské diaspory. A to ke sledování, shromažďování informací nebo lobbování po celém světě.

Abdureqip Rahman prošel zadržovacím střediskem v čínské oblasti Sin-ťiang jako dozorce i jako trestanec. Utekl do Kambodže, kde ho ale čekala podobná forma vězení. Když doufal v pomoc, vrátili ho do Číny.

Po letech kritiky odchází německá automobilka Volkswagen (VW) ze Sin-ťiangu. Akcionáři prosadili konec všech provozů v autonomní oblasti na severozápadě Číny nechvalně proslulé represemi proti ujgurské menšině. Souhlasit museli i čínští zástupci společného podniku. Podle vedení VW odchod ukončí kontroverze a bude mít minimální finanční dopad. Podezření ze zneužívání otrocké práce v Číně čelí i Apple, Samsung nebo Nike.

Co asi čínskému režimu poslouží lépe než totálně naivní sympatický „zápaďák“, jehož počet sledujících na TikToku odpovídá desetině celkového obyvatelstva jeho domoviny?

Dne 5. července se obránci lidských práv a představitelé občanské společnosti z celého světa sešli, aby si připomněli 15. výročí masakru v Urumči.

Nové názvy odstraňující náboženské, historické nebo kulturní odkazy často vycházejí z ideologie komunistické strany. Výzkum dokumentuje minimálně 630 ujgurských obcí, kterých se přejmenování týká.

Kolaps budovy v Bangladéši, nepředstavitelné množství přesčasů, žádné nebo minimální osobní volno. Stres, únava, vyčerpání. To si ve vyspělejších zemích nejsme ani schopni představit, natož v takových podmínkách pracovat. A děti? Ty musí taky.

Čínský program sinizace islámu má další, zřejmě poslední velkou oběť - mešitu v Shadianu (Ša-tienu). Komunistická země tak potlačuje právo zhruba pětadvacetimilionové menšiny na vyznání.

Potomci dávných kmenů dnes obývají zejména oblast Sin-ťiangu. Pro Čínu jsou však trnem v oku a tak se je snaží nenápadně vymýtit. Zanikne jednoho dne jejich kultura, nebo odolají a ubrání se?

Před deseti lety byl čínskou vládou na doživotí uvězněn ujgurský profesor ekonomie Ilham Tohti, který jako jeden z prvních upozornil mezinárodní komunitu na problematiku potlačování Ujgurů. Příběh jeho i dalších perzekvovaných Ujgurů představuje dokumentární film All Static & Noise, který byl v minulém roce dokončen v Americe. Zatímco Čína jej zařadila na seznam zakázaných filmů ještě v době, kdy

Organizace na ochranu lidských práv Human Right Watch (HRW) tento týden upozornila, že Čína nepotlačuje muslimy jen v ujgurském Sin-ťiangu, kde je situace nejhorší, ale i na severu země, například v oblasti Nang-sia, kde bylo za poslední tři roky zavřeno 1300 mešit.

Mají hlídat dodržování lidských práv ve světě, sami jsou s nimi někdy na štíru. Skutečně svobodné země jsou v Radě pro lidská práva menšinou. A těží z toho Čína.

Čínské úřady utlačují Ujgury i v zahraničním exilu. Aby je pekingský režim přiměl ke spolupráci, vyhrožuje jim postihem členů rodiny, kteří zůstávají v Číně. Jejich příběhy popsala britská BBC.

Čína tlačí na uprchlé Ujgury žijící v zahraničí, aby špehovali ujgurské bojovníky za lidská práva. Uprchlíci jsou často nuceni spolupracovat, protože čínská policie vyhrožuje jejich rodinám, které žijí na čínském území a které jsou pod drobnohledem policie. Uprchlí Ujguři se tedy s donucením účastní setkání ujgurských aktivistů za lidská práva a shromážděné informace poté poskytují čínskému státu. Informuje o tom britská zpravodajská televize BBC, která hovořila s několika ujgurskými uprchlíky v zahraničí.

Ottawa – Kanda zahájila vyšetřování společnosti Nike pro podezření z využívání nucené práce Ujgurů – turkické menšiny utlačované komunistickou stranou Číny. Kromě společnosti Nike probíhá také samostatné vyšetřování těžební společnosti Dynasty Gold, píše server Deutsche Welle. Společnosti Nike Canada a Dynasty Gold se sídlem ve Vancouveru „údajně mají nebo měly dodavatelské řetězce nebo provozy v […] The post Kanada vyšetřuje společnost Nike kvůli údajnému využívání nucené práce Ujgurů appeared first on VOXPOT

Uniklé dokumenty a fotografie z čínské provincie Sin-ťiang přibližují, čemu je vystavena menšina Ujgurů.

Spojené státy a Čína se shodly na nutnosti stabilizace vzájemných vztahů, uvedl po schůzce s čínským prezidentem americký ministr zahraničí Antony Blinken.

Nucená práce je jedním z hlavních nástrojů genocidy Ujgurů, říká pro Seznam Zprávy Louisa Greveová. Lidskoprávní expertka má za to, že postihy vůči Rusku ukazují, že se Evropě vyplatí uvalit co nejdřív sankce i na Čínu.

Přestože se ocitli v kleštích mezi čínským státem a tureckou policií, ujgurští prodejci knih se snaží zachovat vlastní kulturu a jazyk. O přežití bojují v obří metropoli mezi Evropou a Asií, kam jich spousta utekla před perzekucí ve své zemi. Zdá se však, že si je komunistický režim našel i zde. Příběh, jak lidé brání své knihy zuby nehty, Voxpot převzal ze serveru Coda Story. The post Ujgurští knihkupci v Istanbulu brání svou kulturu. Navzdory tureckým i čínským autoritářům appeared first on VOXPOT

Turecko a Čína se dostaly do sporu kvůli utlačované čínské muslimské menšině Ujgurů. Zároveň spolu ale tvrdě vyjednávají o zakázce, která by čínské telekomunikační firmě Huawei umožnila pracovat pro tureckou armádu. O ni mají zájem i turecké telekomunikační firmy. Podle některých analytiků může být diplomatická přestřelka ohledně dodržování lidských práv v Číně právě i součástí boje

Je výcvik ukrajinských vojáků na území České republiky správným krokem a jaká rizika nese přijetí Chorvatska do Schengenu? Nejen o tom se v dalším dílu seriálu Bez servítků rozpovídala poslankyně Eva Decroix, která jako členka zahraničního výboru před nedávnem upozornila například na osudy ujgurských žen.

Českou stopou na akci s názvem „Globální odpověď na genocidu Ujgurů“ byla pirátská europoslankyně Markéta Gregorová, která v rámci Evropského parlamentu působí jako místopředsedkyně Skupiny přátel Ujgurů. V propojeném světě máme vliv na osud Ujgurů i my, tvrdí Gregorová.

Administrativa Joea Bidena slíbila svým voličům, že dekarbonizuje americkou ekonomiku. Plán však může překazit závislost USA na čínských komponentech do solárních panelů.

Na pozvání poslankyně Evy Decroix promluvily v budově Poslanecké sněmovny tři svědkyně genocidy menšiny Ujgurů v Číně. Nucené práce, potraty, odebírání orgánů, trápení hlady a zimou, to vše zmiňují ženy, které zvěrstva internačních táborů přežily.

Invaze na Ukrajinu se od začátku v nadprůměrném počtu účastní příslušníci některých menšinových etnik, žijících na území Ruska.

Čínský komunistický režim vážně porušuje lidská práva a jeho skutky mohou naplňovat definici zločinů proti lidskosti, řekla poprvé OSN.

Čína se vůči ujghurským muslimům v severozápadní oblasti Sin-ťiang dopouští „závažného porušování lidských práv“, stojí v dlouho očekávané zprávě vysoké komisařky OSN pro lidská práva. Mohlo by se dokonce jednat o „zločiny proti lidskosti“. Slovu „genocida“ se však zpráva vyhýbá.

Po letech čekání vydala OSN zprávu o lidskoprávní situaci v Sin-ťiangu. Čína se podle ní v oblasti, kde žije muslimská menšina Ujgurů, dopustila závažných porušení lidských práv. Nevylučuje ani zločiny proti lidskosti.

Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová už několikrát odložila vydání zprávy o genocidě Ujgurů v čínských koncentračních táborech. Slíbila přitom, že ji po deseti měsících odkladů ještě před svým odchodem z funkce koncem srpna konečně zveřejní. Nyní ale naznačila, že to kvůli ověření informací poskytnutých Čínou znovu nestihne.

Vyhazov ze školy, zmlácení, výhrůžky smrtí pro něj, znásilnění pro jeho matku. Mediální šikana, pomsta na známých, a nyní dokonalá „past“ a hrozba vězení. Tohle se může dít, když Číně leží někdo až příliš dlouho v žaludku.

Čína zesiluje snahy o asimilaci etnických menšin. Drasticky o tom vypovídá i vytvoření sítě převýchovných táborů v regionu Sin-ťiang. V nich byly od roku 2016 vězněny minimálně statisíce lidí, převážně Ujgurů. Příslušníci etnických menšin jsou také přesouváni do továren po celé Číně, a dokonce i nabízeni na internetu jako levná pracovní síla.

What do the so-called Xinjiang Police Files tell us about the lives of detained Uyghurs and methods used by their captors?

Případy podezření Číny z porušování lidských práv v Sin-ťiangu získaly díky práci hackerů konkrétní jména a tváře. V táborech dle uniklých policejních zpráv končí i děti. V poutech probíhá i „výuka“.

Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová v úterý zahajuje návštěvu čínské Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, kde Peking údajně porušuje práva muslimského etnika Ujgurů. Ve stejný den zveřejnilo množství světových médií včetně německého Der Spiegel nebo britské BBC fotky z uniklých čínských policejních spisů. Na nich jsou Ujguři držení v táborech, jejichž totožnost a pravost média uplynulé měsíce potvrzovaly.

Pulitzerova cena není vyhrazena jen novinářům. Loni ji za odhalení sítě čínských táborů v Sin-ťiangu získala architektka Alison Killingová. V exkluzivním rozhovoru pro Seznam Zprávy popisuje, jak informace vypátrala.

Padla silná slova a svět se točí dál. Oficiálně obvinit cizí stát z genocidy není jen tak. Za vše může jediná věc, říká pro SZ sir Geoffrey Nice. Příkladem je rozhodnutí tribunálu pod jeho vedením, že genocidu páchá Čína.

Organizátoři olympiády tvrdí, že sport by měl stát mimo politiku. Mluvčí pro Peking 2022 ale vybočila z řady. Porušování lidských práv mezi ujgurskou populací odmítla jako lži a trvala také na tom, že Tchaj-wan je součástí Číny.

Autobiografický titul vydaný v roce 2021 vypráví příběh ujgurské ženy Gülbahar Haitiwaji, která prošla čínským vězením a následně převýchovným táborem. V nich jsou v posledních letech její krajané zadržováni mnohdy bez řádného soudního procesu. Cíl „převýchovy“ zní jednoznačně: zcela vymazat a pošlapat identitu tohoto národa.

Na co by se Ujgurka Rushan Abbasová zeptala šéfa MOV Thomase Bacha, ví naprosto přesně. „Co by dělal, kdyby vláda do jeho domu posílala cizího muže, který by spal s jeho ženou a dcerami? Tvrdil by i nadále, že jde o politiku?“

Jedním z posledních sportovců, který nesl při zahajovacím ceremoniálu olympijskou pochodeň, byla běžkyně na lyžích s ujgurskými kořeny. Čínské zacházení s ujgurskou menšinou vedlo k diplomatickému bojkotu her USA a dalších zemí.

Firmy využívající olympijské hry k oslovení globálního publika letos čeká rozhodnutí, jak se vyrovnat s tlakem čínského režimu na chování a vyjadřování účastníků sportovního svátku.

Dolní komora francouzského parlamentu ve čtvrtek přijala usnesení odsuzující genocidu, které se údajně dopouští Čína na Ujgurech. Menšina vyznávající převážně islám žije hlavně v čínské provincii Sin-ťiang.

Novináři prestižních zahraničních titulů rozkrývají nekalosti páchané na slabých i pletichy uvnitř fotbalového byznysu. Někdy tím udávají i naši agendu. Vybrali jsme několik výjimečných článků, na něž by se nemělo zapomenout.

Čína zakázala čtyřem americkým představitelům vstup na své území. Všichni jsou členy Komise pro mezinárodní náboženskou svobodu, která kritizovala, jak Čína porušuje lidská práva Ujgurů a dalších etnických menšin.

Kvůli porušování lidských práv v Číně přikročily k diplomatickému bojkotu blížících se zimních olympijských her nově Kanada a Velká Británie. Peking mluví o „systémovém rasismu“ a pouhém „humbuku“.

Pražský hotel Marriott odmítl hostit konferenci a valné shromáždění Světového ujgurského kongresu, které se uskutečnily minulý týden od pátku do neděle. Informaci zahraničních médií potvrdila programová manažerka kongresu Zumretay Arkinová. Konference se nakonec konala v hotelu Grandior. Podle dopoledního vyjádření Arkinové se hotel zatím telefonicky omluvil zástupci kongresu v Praze, oficiální omluvu ale stále očekává. Šéf marketingu hotelu Štěpán Malý webu Novinky.cz sdělil, že se vedení…

Pražský hotel Marriott odmítl hostit konferenci a valné shromáždění Světového ujgurského kongresu, které se uskutečnily minulý týden od pátku do neděle. Informaci zahraničních médií potvrdila programová manažerka kongresu Zumretay Arkinová. Konference se nakonec konala v hotelu Grandior. Podle Arkinové se hotel zatím telefonicky omluvil zástupci kongresu v Praze, oficiální omluvu ale stále očekává.

Pražský hotel Marriott odmítl hostit konferenci a valné shromáždění Světového ujgurského kongresu, které se uskutečnily minulý týden od pátku do neděle. Informaci zahraničních médií ČTK potvrdila programová manažerka kongresu Zumretay Arkinová. Konference se nakonec konala v hotelu Grandior. Podle dopoledního vyjádření Arkinové se hotel zatím telefonicky omluvil zástupci kongresu v Praze, oficiální omluvu ale stále očekává. Šéf marketingu hotelu Štěpán Malý webu Novinky.cz sdělil, že se vedení Marriottu na organizátory akce obrátilo ráno s omluvou, protože jednání hotelu neodpovídalo jeho zásadám.