Ústavní právo

Jedním z kontroverzních právních kroků v rozsáhlé agendě prezidenta Donalda Trumpa bylo podepsání zákona, který zakazuje vojenskou službu trans osob v armádě Spojených států. Proti tomu vystoupilo více než tucet transgenderových armádních příslušníků i žadatelů, kteří zákon považují za diskriminaci. V pondělí federální soud rozhodl, že kroky Trumpovy administrativy jsou v rozporu s ústavou.

Prezident Petr Pavel po pondělním jednání vlády potvrdil, že trvá na účasti na červencovém summitu NATO v Ankaře. O složení delegace ale kabinet Andreje Babiše definitivně rozhodne až 22. června. Schválil naopak, že prezident povede českou delegaci na Valném shromáždění OSN v New Yorku v září. „Předpokládám, že drtivá většina ústavních soudců už o možné žalobě nějakým způsobem přemýšlí,“ soudí pro Český rozhlas Plus ústavní právník Ondřej Preuss.

NÁZOR / „Prezidentovo chování začíná působit více než zvláštně,“ řekl bývalý hradní protokolář a toho času poradce ministra zahraničí Petra Macinky Jindřich Forejt v rozhovoru pro web Echo24. Vadí mu…

KOMENTÁŘ - Petr Pavel se v kauze nejmenování Filipa Turka snažil bránit naši demokracii. Tím, že k tomu použil ústavní větu mající charakter hlavy XXII, jí však oblékl více ideologický kabát.

Maďarský prezident Tamás Sulyok v neděli zopakoval, že zůstane ve funkci a bude dál vykonávat úřad tak, jak mu to předepisuje ústava. Píše o tom agentura MTI. Nový premiér Péter Magyar dal Sulyokovi čas do nedělní půlnoci, aby rezignoval. Prezidenta označuje za loutku Viktora Orbána, svého předchůdce v premiérském křesle.

Nový maďarský premiér Peter Magyar dnes poslal bezprecedentní vzkaz prezidentovi Tamási Sulyokovi přes Facebook. "Lhůta pro podání rezignace vyprší dnes o půlnoci. V pondělí ráno v 8 hodin navštívím prezidenta Tamáse Sulyoka v doprovodu ministra spravedlnosti,“ napsal Magyar.

„Přinejmenším předchozí volební období ukázalo, že jednání o programu sněmovny je zdrojem největších časových ztrát. To ve vzdálenější minulosti nebývalo. Nyní je to standard, ale měli bychom se ho zbavit,“ řekl k dění v Poslanecké sněmovně ústavní právník Jan Kysela s tím, že „je obecně známo, že čas je vzácný parlamentní statek“. Interview ČT24 moderoval Jiří Václavek.

Traduje se, že bělovlasý a charismatický Ludvík Svoboda, hrdina bojů u Dukly, nechtěl po roce 1968 opustit prezidentský úřad. Jenže realita byla přesně opačná – Svoboda chtěl odejít sám, ale komunistické vedení mu to zakazovalo.

Pojďme si chvíli zafantazírovat, ale jen trošičku. O mnohých literárních, filmových nebo televizních postavách toho můžeme reálně (a s jen malinkou mírou fabulace) zjistit tolik, že to vydá na seriózní životopis.

Nad otázkou, kdo pojede za Českou republiku na summit NATO do Ankary, může otazník viset ještě týdny. Vláda Andreje Babiše (ANO) se chce k věci definitivně vyjádřit až v červnu, prezident Petr Pavel si na její rozhodnutí hodlá počkat, a až poté zvážit případnou kompetenční žalobu. Postup vytváří tlak na Ústavní soud, kterému na verdikt nezbude dost času. Hlava státu má však podle ústavních právníků i další možnosti, jak se na summit dostat.

Záměr vlády na zavedení předkupního práva na zemědělskou půdu vyvolává výrazný odpor opozice, některých právníků a části farmářů.

Jedna z úřednic prostějovské radnice obcházela kanceláře a sbírala zde podpisy pod petice senátorů ANO za zrušení televizních a rozhlasových poplatků a za ústavní právo na život offline. Kdo jí to nařídil, není jasné. V čele prostějovské radnice sedí primátor a senátor František Jura z ANO.

Podle poslance Karla Haase (ODS) je úplně mimo realitu, aby se prezident Petr Pavel nemohl účastnit summitu NATO v Ankaře. Řekl to v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS s tím, že by s případnou kompetenční žalobou uspěl. Podle šéfa poslaneckého klubu SPD Radima Fialy by měl ale obranné výdaje vysvětlovat spojencům NATO premiér Andrej Babiš (ANO). Fiala ale připouští, že by avizovaná žaloba mohla vyjasnit situaci.

Prezident Pavel a premiér Babiš (ANO) se stále neshodli na složení delegace na červencový summit NATO. Premiér podle prezidenta nechce pokračovat v zavedené praxi, kdy prezident zastupuje stát navenek. „Nemáme úplně velkou zkušenost s tím, jak kompetenční spory vypadají, protože za sebou máme v zásadě jenom jeden, který se týkal jmenování guvernéra a viceguvernéra České národní banky,“ říká pro Radiožurnál ústavní právník Jan Kysela.

Ve středu 6. května projednalo plénum Senátu návrh ústavního zákona skupiny senátorů v čele s Danielou Kovářovou (BEZPP) a Jiřím Čunkem (KDU-ČSL). Jeho cílem bylo dát občanům ústavní záruku, že digitalizace státní správy pro ně zůstane volitelnou alternativou, nikoli povinností. Ústava měla zároveň poprvé výslovně pojmenovat českou korunu jako národní měnu. Návrh byl však po dlouhé rozpravě zamítnut plénem hned na počátku schvalovacího procesu.

Pokud vláda bude bránit prezidentovi v účasti na summitu NATO, měl by Hrad podat kompetenční žalobu. Tvrdí to Tomáš Lebeda z Kanceláře prezidenta. Odborník na ústavní právo to ale vidí jinak. „I kdyby Ústavní soud řekl, že (o cestě) rozhoduje prezident, ve skutečnosti by to stejně bylo rozhodnutí, které musí být schválené předsedou vlády,“ řekl serveru PrahaIN.cz Aleš Gerloch, místopředseda Legislativní rady vlády ČR.

Napětí mezi vládou a Petrem Pavlem kvůli účasti na červencovém summitu NATO graduje. V pátek o tom bude prezident jednat s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Hrad zvažuje i možnost, že spor vyústí v kompetenční žalobu. Té by podle právníků Marka Antoše, Jana Kysely a Ondřeje Preusse mohl Ústavní soud vyhovět. Rozhodnutí by nakonec mohlo Pavlovi uvolnit ruce v plánování zahraničních cest.

Lenka Tarabová ve svém příspěvku obviňuje prezidenta Petra Pavla z velezrady a přidává seznam kroků, které podle ní mají dokazovat jednání proti České republice. Hned v úvodu přitom sama správně připomíná, že velezrada je v českém právu specifický ústavní delikt, kterého se může dopustit pouze prezi

Los Angeles: Tragédie v Minneapolisu, kde byli na začátku tohoto roku při imigračních raziích zabiti dva občané USA, vede k výrazné změně taktiky imigračního a celního úřadu, známého pod španělskou...

ROZHOVOR: Po volbách v Maďarsku se opět začíná otevírat diskuse na téma Benešovy dekrety. Věc se týká Maďarska a Slovenska, ozývají se ale varovné hlasy, že citlivé téma může narušit vztahy ve střední Evropě. „Benešovy dekrety mají u nás sílu zákona a může je zrušit náš parlament, případně Ústavní soud. Ten ale návrh na zrušení dekretů odmítl,“ řekl serveru PrahaIN.cz Zdeněk Koudelka.

ROZHOVOR: Spor mezi prezidentem Petrem Pavlem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou o účasti hlavy státu na červencovém summitu NATO opět otevřel otázky ústavních zvyklostí i rozdělení pravomocí. „Nejslabší je z ústavního hlediska ministr zahraničních věcí. Toho ústava nezmiňuje a nedává žádnou konkrétní působnost,“ řekl serveru PrahaIN.cz JUDr. Zdeněk Koudelka.

To, co začalo jako spor o složení delegace na summit NATO v Ankaře, přerostlo v otevřené přiznání ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé), že hodlá vědomě jednat za hranou ústavy.

Ani ministr zahraničí, ani vláda nemůže bránit běžnému vystupování prezidenta navenek, řekl v Událostech, komentářích ústavní právník Aleš Gerloch. V případě otázky, kdo Česko zastoupí na summitu NATO, se podle něj ovšem jedná o jiný případ, protože jde o mezinárodní organizaci a zastupování vlády v ní. „Vystřídali jsme řadu premiérů a prezidentů a víceméně to fungovalo, takže kdybychom ten problém uměle nevytvořili, (...) tak ho nemusíme řešit,“ říká ústavní právník Jan Kysela. Debatou provázela Tereza Řezníčková.

Aktuální spor mezi prezidentem Petrem Pavlem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou ohledně účasti na summitu NATO a na dalších vrcholných akcích vyvolává otázky o kompetencích a koordinaci v rámci státní reprezentace. Vztahy mezi prezidentem a vládou jsou klíčové pro efektivní zahraniční politiku České republiky. Jaké jsou ústavní hranice a jak může tento konflikt ovlivnit mezinárodní postavení Česka? Deník.cz se zeptal ústavního právníka Jana Kysely, politologa Pavla Šaradína z Univerzity Palackého či exministra zahraničí Jana Lipavského (ODS).

Ustanovení Ústavy o tom, že prezident zastupuje stát navenek nelze vykládat izolovaně od celkové konstrukce parlamentního systému a ústavního postavení vlády. Uvedla to Marie Zámečníková z Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Jde o kontrasignovanou kompetenci, která vyžadujíce spolupodpis předsedy vlády, popsal advokát se specializací na ústavní a správní právo Tomáš Nahodil. The post Kdo Česko povede na summitu NATO? Právníci vysvětlují kompetence prezidenta appeared first on Česká justice.

Svůj úmysl jet na červencový summit NATO v čele české delegace opřel prezident Petr Pavel v dopise zaslaném premiérovi o ústavu, podle níž hlava státu zastupuje Česko navenek. Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve uvedl, že s jeho účastí nepočítá. Podle ústavních právníků nejde o snadno řešitelný spor - zahraniční politiku určuje vláda, role prezidenta v zahraniční politice je ale také silná. Věc by se mohla dostat až k Ústavnímu soudu.

KOMENTÁŘ / Babišova koaliční vláda se ráda zaklíná většinou v poslanecké sněmovně, a tudíž i vůlí lidu, která se projevila ve volbách a umožnila oněm třem, respektive šesti stranám ovládnout parl…

Prezident Petr Pavel v souladu se svou ústavní pozicí hodlá vést českou delegaci na červencovém summitu NATO. Sdělil to v dopise, který poslal premiéru Babišovi. Vymezil se tak vůči pozici vládní koalice, podle které mají Česko na alianční schůzce zastupovat premiér a ministři zahraničí a obrany. Situaci rozebírá Maria Zámečníková, odborná asistentka z katedry politologie a ústavního práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity.

Petice chtějí nechat podepisovat občany mimo jiné při plánovaných výjezdech do regionů.

Prezident Petr Pavel udělil čtyři milosti, svoji ústavní pravomoc využil pošesté za zhruba tři roky ve funkci. V tiskové zprávě to dnes oznámil odbor komunikace prezidentské kanceláře.

Čtvrt milionu lidí se přišlo v sobotu na pražskou Letnou ozvat proti tomu, kam vláda vede tuto zemi. Vadí jim útoky na občanskou společnost, neziskový sektor nebo veřejnoprávní média. Oslabuje některý z vládních kroků demokracii?

Navrhuje zákony, které mají přepsat vztahy v Česku, ale u zkoušky z ústavního práva dostal „za nedostatečnou“. Libor Vondráček se ale nevzdává. S pomocí svého matematického nadání a poslaneckého průkazu vyráží do dalšího boje o titul JUDr.

Vydat, či nevydat? Debata o poslanecké imunitě se v posledních týdnech znovu dostala do centra pozornosti v souvislosti s hlasováním zákonodárců o tom, zda má policie, respektive soudy, dostat možnost trestně stíhat dva ze čtyř nejvyšších ústavních činitelů – konkrétně předsedu dolní komory Tomia Okamuru (SPD) a premiéra Andreje Babiše (ANO). Byť k vydání nakonec nedošlo, otázka silně rozdělila nejen samotné poslance, ale rezonovala i veřejností. Kulatý stůl s odborníky na ústavní právo a…

Denní přehled Seznam Zpráv.

Místopředseda ústavně-právního výboru Sněmovny Libor Vondráček chce měnit ústavu: Aby prezident byl povinen jmenovat ministry. Prosazuje i zákon omezující neziskovky. U rigorózní zkoušky z ústavního práva však loni propadl.

Chystaný zákon o registraci subjektů se zahraničními vazbami budí kontroverze. Pracovní návrh počítá s povinností pro spolky, firmy i jednotlivce evidovat finanční toky a vztahy se zahraničím pod hrozbou vysokých sankcí. Zákon má cílit na politické neziskové organizace, podle opozice jde ale o šikanu jednotlivců i občanské společnosti. Více pro Radiožurnál doplnil Ondřej Preuss z Katedry ústavního práva Univerzity Karlovy.

Vládní návrh zákona o odčerpání majetku nevysvětleného původu představuje jednu z nejzásadnějších legislativních iniciativ posledních let

ROZHOVOR: Část zákonodárců tvrdí, že je třeba jasně vymezit pravomoci hlavy státu, které se týkají jmenování členů vlády. Podle změn Ústavy, které navrhují, by prezident nemohl odmítnout jmenovat ministry, osoby nominované premiérem. Právník Zdeněk Koudelka ale takové změny odmítá. „V demokracii rozhodují voliči ve volbách, nemusí se měnit Ústava podle toho, jak se to zrovna hodí,“ řekl serveru PrahaIN.cz.

Švýcarsko je ideální demokracií, kde se všechno rozhoduje referendem. Na dotaz deníku Echo24 to řekl premiér Andrej Babiš (ANO) s tím, že vláda referendum jako nástroj vyjádření veřejného mínění podporuje, čeho konkrétně by se ale mělo týkat, říci nechtěl. Mělo by ale jít o „celospolečenská témata“ s výjimkou NATO a EU. Podle Babiše bude zároveň nutné vyřešit efektivitu referenda, které podle něj stojí zhruba půl miliardy.

Žádný český prezident neměl jmenovat vládu v tak složité situaci. Vzniknout mohla jen současná vláda, ale s premiérem ve střetu zájmů a s ministrem podezřelým z nacistického smýšlení.

Prezident Pavel rozpočet s deficitem 310 miliard vetovat nehodlá, přestože podle Národní rozpočtové rady je v přímém rozporu se zákonem. Klid mezi Hradem a vládou ale znamená účet pro nás.

Vláda Andreje Babiše (ANO) zahájila přípravu zákona o referendu. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) dostal za úkol dát dohromady pracovní skupinu se zástupci všech koaličních stran a návrh by měl být hotov nejpozději do prosince. Ústavní právník Jan Kudrna z Právnické fakulty Univerzity Karlovy pro Echo24 popsal zkušenosti s referendem v zahraničí či to, že nástroj může sloužit i politikům ke krátkodobému přenesení odpovědnosti za nepohodlná rozhodnutí na lid. Vyjmout z referenda…

Bývalý prezident Jun Sok-jol se pravděpodobně stává dalším jihokorejským vůdcem s „neslavným“ koncem. Za pokus rozvrátit ústavu byl jihokorejským soudem odsouzen k doživotnímu vězení, hrozil mu ale i trest smrti.

Na serveru Hlídací pes vyšel 9. února 2026 komentář právničky a signatářky Charty 77 Lenky Marečkové s názvem „Kdo že tu porušuje ústavu? Prezident to v případu Turek není“. Autorka, která v letech 1998–2003 vedla trestněprávní oddělení kanceláře prezidenta Václava Havla, v něm polemizuje s tvrzením

Poslanec Jiří Mašek (ANO) si v posledních dnech zjevně našel nový terč.

Řím - Italská vláda ve čtvrtek večer přijala dekret o veřejné bezpečnosti, který mimo jiné umožňuje policii před demonstracemi dočasně zadržet podezřelé z výtržnictví. Informovala o tom dnes agentura APA. Dokument byl přijat v předvečer zahajovacího ceremoniálu zimních olympijských her a platit má začít po zveřejnění v úředním věstníku. Opatření z něj by tak mohla být případně uplatněna už před sobotním protestem, který se koná nedaleko olympijské vesničky v Milánu.

Pokud vláda nepodá kompetenční žalobu, jinou právní cestu ke jmenování poslance Filipa Turka (Motoristé sobě) ministrem mít nebude, míní ústavní právník z PF UK Marek Antoš. Střet mezi vládou a Pražským hradem eskaloval do sporu o formování zahraniční politiky Česka. „Jak se doopravdy zahraniční politika formuje, stojí na nepsaných pravidlech, která se táhnou desítky let dozadu. Ale přímo v Ústavě toho najdeme relativně málo,“ komentuje Antoš.

Právní komentář. Právník si může zvyknout na ledacos. Na politické tlaky, účelové výklady i na to, že Ústava bývá v krizových situacích čtena s lupou a někdy i se zavřeným jedním okem.

Co by se mohlo stát, kdyby boj o ministerské křeslo pro Filipa Turka vyvrcholil kompetenčním sporem? V podcastu Host Reportéra o tom mluví ústavní právník Ondřej Preuss.

Doba, ve které žijeme, se vyznačuje nejistotami a nestabilitou, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS předseda Ústavního soudu Josef Baxa. Reagoval i na nedávný výrok vicepremiéra Petra Macinky (Motoristé), který zpochybnil nestrannost soudu. Baxa v rozhovoru odpovídal i na dotaz, zda má osobní názor na to, jestli prezident je, nebo není povinen jmenovat na návrh předsedy vlády ministra. „Nemám v tom jasno a myslím, že není člověk, který by v tom měl jasno. Je to vidět z té veřejné debaty, že i experti na ústavní právo a akademici připouštějí různé varianty řešení,“ řekl Baxa.

Prezident při jmenování ministrů nemusí vždy jednat automaticky, jeho pravomoci ale nejsou bez hranic. Spory o výklad ústavy může rozhodnout jen Ústavní soud, říká proděkan Právnické fakulty Univerzity Palackého Maxim Tomoszek. V rozhovoru mluví také o tom, kdo je pro prezidenta partnerem při vyjednávání a proč považuje politické obstrukce mezi ústavními činiteli za kontraproduktivní.

Jak hodnotit nejnovější střet prezidenta Pavla s ministrem Macinkou z pohledu ústavního práva? Jak se s kauzou vyrovnává premiér Babiš a jaké další dopady může mít na politické scéně? A mohly textové zprávy, které šéf diplomacie odeslal na Hrad, naplňovat skutkovou podstatu trestného činu vydírání? Poslechněte si komentáře právních expertů v Polední publicistice s Věrou Štechrovou.

„Považuji slova ministra zahraničních věcí v textových zprávách za pokus o vydírání,“ uvedl v úterý prezident Petr Pavel. Řeč je o SMS zprávách, které do jeho okolí směřoval ministr zahraničí Petr Macinka. Hovoří se v nich o jmenování Filipa Turka ministrem. V případě nejmenování prý Macinka „spálí mosty“. Podle ústavního právníka Ondřeje Preusse jsou zprávy na hraně.

Do bouřlivé diskuse o to, zda podle Ústavy prezident něco musí či smí, přináším svůj názor jednoho z těch, kdo se na několikaletém procesu tvorby ústavy podílel.

Půjde o klíčový zákon pro novou vládní koalici. Podle zjištění serveru Publico se v půlce února začne pracovat na ústavním zákonu o všeobecném referendu. Ve hře je i varianta, že by lidé nenavrhovali změny, ale mohli odmítat ty přijaté.

Dokonce si ani před vyjádřením neověří, co je možné a co ne, nenahlédne do ústavního práva.