Ústavní právo

Prezident Petr Pavel v souladu se svou ústavní pozicí hodlá vést českou delegaci na červencovém summitu NATO. Sdělil to v dopise, který poslal premiéru Babišovi. Vymezil se tak vůči pozici vládní koalice, podle které mají Česko na alianční schůzce zastupovat premiér a ministři zahraničí a obrany. Situaci rozebírá Maria Zámečníková, odborná asistentka z katedry politologie a ústavního práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity.

Petice chtějí nechat podepisovat občany mimo jiné při plánovaných výjezdech do regionů.

Prezident Petr Pavel udělil čtyři milosti, svoji ústavní pravomoc využil pošesté za zhruba tři roky ve funkci. V tiskové zprávě to dnes oznámil odbor komunikace prezidentské kanceláře.

Čtvrt milionu lidí se přišlo v sobotu na pražskou Letnou ozvat proti tomu, kam vláda vede tuto zemi. Vadí jim útoky na občanskou společnost, neziskový sektor nebo veřejnoprávní média. Oslabuje některý z vládních kroků demokracii?

Navrhuje zákony, které mají přepsat vztahy v Česku, ale u zkoušky z ústavního práva dostal „za nedostatečnou“. Libor Vondráček se ale nevzdává. S pomocí svého matematického nadání a poslaneckého průkazu vyráží do dalšího boje o titul JUDr.

Vydat, či nevydat? Debata o poslanecké imunitě se v posledních týdnech znovu dostala do centra pozornosti v souvislosti s hlasováním zákonodárců o tom, zda má policie, respektive soudy, dostat možnost trestně stíhat dva ze čtyř nejvyšších ústavních činitelů – konkrétně předsedu dolní komory Tomia Okamuru (SPD) a premiéra Andreje Babiše (ANO). Byť k vydání nakonec nedošlo, otázka silně rozdělila nejen samotné poslance, ale rezonovala i veřejností. Kulatý stůl s odborníky na ústavní právo a…

Denní přehled Seznam Zpráv.

Místopředseda ústavně-právního výboru Sněmovny Libor Vondráček chce měnit ústavu: Aby prezident byl povinen jmenovat ministry. Prosazuje i zákon omezující neziskovky. U rigorózní zkoušky z ústavního práva však loni propadl.

Chystaný zákon o registraci subjektů se zahraničními vazbami budí kontroverze. Pracovní návrh počítá s povinností pro spolky, firmy i jednotlivce evidovat finanční toky a vztahy se zahraničím pod hrozbou vysokých sankcí. Zákon má cílit na politické neziskové organizace, podle opozice jde ale o šikanu jednotlivců i občanské společnosti. Více pro Radiožurnál doplnil Ondřej Preuss z Katedry ústavního práva Univerzity Karlovy.

Vládní návrh zákona o odčerpání majetku nevysvětleného původu představuje jednu z nejzásadnějších legislativních iniciativ posledních let

ROZHOVOR: Část zákonodárců tvrdí, že je třeba jasně vymezit pravomoci hlavy státu, které se týkají jmenování členů vlády. Podle změn Ústavy, které navrhují, by prezident nemohl odmítnout jmenovat ministry, osoby nominované premiérem. Právník Zdeněk Koudelka ale takové změny odmítá. „V demokracii rozhodují voliči ve volbách, nemusí se měnit Ústava podle toho, jak se to zrovna hodí,“ řekl serveru PrahaIN.cz.

Švýcarsko je ideální demokracií, kde se všechno rozhoduje referendem. Na dotaz deníku Echo24 to řekl premiér Andrej Babiš (ANO) s tím, že vláda referendum jako nástroj vyjádření veřejného mínění podporuje, čeho konkrétně by se ale mělo týkat, říci nechtěl. Mělo by ale jít o „celospolečenská témata“ s výjimkou NATO a EU. Podle Babiše bude zároveň nutné vyřešit efektivitu referenda, které podle něj stojí zhruba půl miliardy.

Žádný český prezident neměl jmenovat vládu v tak složité situaci. Vzniknout mohla jen současná vláda, ale s premiérem ve střetu zájmů a s ministrem podezřelým z nacistického smýšlení.

Prezident Pavel rozpočet s deficitem 310 miliard vetovat nehodlá, přestože podle Národní rozpočtové rady je v přímém rozporu se zákonem. Klid mezi Hradem a vládou ale znamená účet pro nás.

Vláda Andreje Babiše (ANO) zahájila přípravu zákona o referendu. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) dostal za úkol dát dohromady pracovní skupinu se zástupci všech koaličních stran a návrh by měl být hotov nejpozději do prosince. Ústavní právník Jan Kudrna z Právnické fakulty Univerzity Karlovy pro Echo24 popsal zkušenosti s referendem v zahraničí či to, že nástroj může sloužit i politikům ke krátkodobému přenesení odpovědnosti za nepohodlná rozhodnutí na lid. Vyjmout z referenda…

Bývalý prezident Jun Sok-jol se pravděpodobně stává dalším jihokorejským vůdcem s „neslavným“ koncem. Za pokus rozvrátit ústavu byl jihokorejským soudem odsouzen k doživotnímu vězení, hrozil mu ale i trest smrti.

Na serveru Hlídací pes vyšel 9. února 2026 komentář právničky a signatářky Charty 77 Lenky Marečkové s názvem „Kdo že tu porušuje ústavu? Prezident to v případu Turek není“. Autorka, která v letech 1998–2003 vedla trestněprávní oddělení kanceláře prezidenta Václava Havla, v něm polemizuje s tvrzením

Poslanec Jiří Mašek (ANO) si v posledních dnech zjevně našel nový terč.

Řím - Italská vláda ve čtvrtek večer přijala dekret o veřejné bezpečnosti, který mimo jiné umožňuje policii před demonstracemi dočasně zadržet podezřelé z výtržnictví. Informovala o tom dnes agentura APA. Dokument byl přijat v předvečer zahajovacího ceremoniálu zimních olympijských her a platit má začít po zveřejnění v úředním věstníku. Opatření z něj by tak mohla být případně uplatněna už před sobotním protestem, který se koná nedaleko olympijské vesničky v Milánu.

Pokud vláda nepodá kompetenční žalobu, jinou právní cestu ke jmenování poslance Filipa Turka (Motoristé sobě) ministrem mít nebude, míní ústavní právník z PF UK Marek Antoš. Střet mezi vládou a Pražským hradem eskaloval do sporu o formování zahraniční politiky Česka. „Jak se doopravdy zahraniční politika formuje, stojí na nepsaných pravidlech, která se táhnou desítky let dozadu. Ale přímo v Ústavě toho najdeme relativně málo,“ komentuje Antoš.

Právní komentář. Právník si může zvyknout na ledacos. Na politické tlaky, účelové výklady i na to, že Ústava bývá v krizových situacích čtena s lupou a někdy i se zavřeným jedním okem.

Co by se mohlo stát, kdyby boj o ministerské křeslo pro Filipa Turka vyvrcholil kompetenčním sporem? V podcastu Host Reportéra o tom mluví ústavní právník Ondřej Preuss.

Doba, ve které žijeme, se vyznačuje nejistotami a nestabilitou, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS předseda Ústavního soudu Josef Baxa. Reagoval i na nedávný výrok vicepremiéra Petra Macinky (Motoristé), který zpochybnil nestrannost soudu. Baxa v rozhovoru odpovídal i na dotaz, zda má osobní názor na to, jestli prezident je, nebo není povinen jmenovat na návrh předsedy vlády ministra. „Nemám v tom jasno a myslím, že není člověk, který by v tom měl jasno. Je to vidět z té veřejné debaty, že i experti na ústavní právo a akademici připouštějí různé varianty řešení,“ řekl Baxa.

Prezident při jmenování ministrů nemusí vždy jednat automaticky, jeho pravomoci ale nejsou bez hranic. Spory o výklad ústavy může rozhodnout jen Ústavní soud, říká proděkan Právnické fakulty Univerzity Palackého Maxim Tomoszek. V rozhovoru mluví také o tom, kdo je pro prezidenta partnerem při vyjednávání a proč považuje politické obstrukce mezi ústavními činiteli za kontraproduktivní.

Jak hodnotit nejnovější střet prezidenta Pavla s ministrem Macinkou z pohledu ústavního práva? Jak se s kauzou vyrovnává premiér Babiš a jaké další dopady může mít na politické scéně? A mohly textové zprávy, které šéf diplomacie odeslal na Hrad, naplňovat skutkovou podstatu trestného činu vydírání? Poslechněte si komentáře právních expertů v Polední publicistice s Věrou Štechrovou.

„Považuji slova ministra zahraničních věcí v textových zprávách za pokus o vydírání,“ uvedl v úterý prezident Petr Pavel. Řeč je o SMS zprávách, které do jeho okolí směřoval ministr zahraničí Petr Macinka. Hovoří se v nich o jmenování Filipa Turka ministrem. V případě nejmenování prý Macinka „spálí mosty“. Podle ústavního právníka Ondřeje Preusse jsou zprávy na hraně.

Do bouřlivé diskuse o to, zda podle Ústavy prezident něco musí či smí, přináším svůj názor jednoho z těch, kdo se na několikaletém procesu tvorby ústavy podílel.

Půjde o klíčový zákon pro novou vládní koalici. Podle zjištění serveru Publico se v půlce února začne pracovat na ústavním zákonu o všeobecném referendu. Ve hře je i varianta, že by lidé nenavrhovali změny, ale mohli odmítat ty přijaté.

Dokonce si ani před vyjádřením neověří, co je možné a co ne, nenahlédne do ústavního práva.

ROZHOVOR: Ústavní soud nemá rozhodovat o tom, kdo má být ministrem. Členy vlády navrhuje předseda vlády, prezident ministry jmenuje. „Návrhy pro hlavu státu nejsou závazné. Argumentace prezidenta ale není úplně přesvědčivá,“ řekl serveru PrahaIN.cz Aleš Gerloch, právník, odborník na ústavní právo a místopředseda Legislativní rady vlády ČR.

Praha - V systému dělby moci nemůže Poslanecká sněmovna prezidenta úkolovat, nejde o vztah nadřízenosti a podřízenosti, míní ústavní právník a pedagog Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Ondřej Preuss. Usnesení, které dnes hlasy koaličních poslanců přijala dolní komora ve věci jmenování členů vlády, vnímá Preuss jako poměrně asertivní krok. Marie Zámečníková z katedry ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity označila ve vyjádření pro ČTK výzvu za proklamaci v mimoústavní rovině.

Poslanec a čestný prezident strany Motoristé sobě Filip Turek určitě nebude skládat poslanecký mandát. Ve čtvrtek to uvedl předseda strany Petr Macinka v souvislosti s Turkovým jmenováním do pozice zmocněnce pro Green Deal při ministerstvu životního prostředí. Zmocněnec má být zaměstnán na ministerstvu, to ale v případě poslance přináší otázky ohledně formy pracovního úvazku.

Odborníci na ústavní právo se pozastavují nad rolí, jakou od vlády na žádost Motoristů dostal Filip Turek. Prezidentem odmítaný kandidát na ministra bude poslancem a zároveň zmocněncem pro klimatickou politiku a Green Deal, tedy zaměstnancem ministerstva životního prostředí. Zákon o střetu zájmů ovšem uvádí, že poslanec nemůže být zároveň v pracovním poměru na ministerstvu. Turek by tak mohl být zaměstnán na základě dohody o pracovní činnosti, ta má však svá omezení.

Filip Turek bude jako vládní zmocněnec na Ministerstvu životního prostředí působit na základě pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti, stojí v usnesení vlády. Jako poslanec by ale ze zákona mít pracovní smlouvu neměl.

Do bouřlivé diskuse o to, zda podle Ústavy prezident něco musí či smí, přináším svůj názor jednoho z těch, kdo se na několikaletém procesu tvorby ústavy podílel.

Útoky na prezidenta republiky nejsou motivovány domnělou ochranou ústavnosti, ale touhou za každou cenu mít ve vládě korunovaného hulváta jakým je Filip Turek. Na truc každému, kdo není jako on.

Role, kompetence a pravomoci vládního zmocněnce jsou přesně takové, jaké mu vymezí usnesení vlády, kterým je tato pozice zřízena. Uvedli to bývalí vládní zmocněnci. Na rozdíl od zvláštních zmocněnců na ministerstvech, ti vládní mají povětšinou nadresortní působnost a zodpovídají se kolektivnímu orgánu vlády. The post Co může a nemůže Turek jako zmocněnec? Určuje to vláda, smlouvu ale nedostane appeared first on Česká justice.

Praha - Role, kompetence a pravomoci vládního zmocněnce jsou přesně takové, jaké mu vymezí usnesení vlády, kterým je tato pozice zřízena. Uvedli to bývalí vládní zmocněnci, které oslovila ČTK. Na rozdíl od zvláštních zmocněnců na ministerstvech, ti vládní mají povětšinou nadresortní působnost a zodpovídají se kolektivnímu orgánu vlády. Mluvčí vlády Karla Mráčková ČTK sdělila, že usnesení týkající se jmenování vládních zmocněnců by měla být zveřejněna v nejbližších dnech.

Babiš navrhl Turka, Pavel Turka odmítl. Turek bude žalovat Pavla. Babiš Pavla žalovat nechce. Tak co s tím? Hádky s Hradem pokračují. Komu dává za pravdu ústava? Téma pro ústavního právníka Marka Antoše z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.

Vládním zmocněncem pro klimatickou politiku se stal poslanec a čestný prezident Motoristů Filip Turek, kterého prezident Petr Pavel nechce jmenovat ministrem životního prostředí. Premiér Andrej Babiš (ANO) novinářům po jednání vlády řekl, že jde o dočasné řešení. Současně vláda zrušila funkci zmocněnce pro mezinárodní vyjednávání o klimatu, dodal.

Poté, co prezident Petr Pavel odmítl jmenovat Filipa Turka ministrem životního prostředí, přišli Motoristé s jiným řešením. Jejich čestný předseda se stane vládním zmocněncem a bude tak zastávat funkci ministra. Není ale jasné, jak to bude fungovat. A jak říká ústavní právník Ondřej Preuss, české právo s tím vůbec nepočítá. „Zatím jsem nedospěl k tomu, že by to mohlo efektivně fungovat,“ říká.

Poslanec Filip Turek v pondělí oznámil svůj záměr, že by se mohl stát vládním zmocněncem pro Green Deal a zprostředkovaně tak vést ministerstvo životního prostředí. Podle právníků však něco takového možné není, jednalo by se o obcházení ústavy. Turek je kandidátem Motoristů na ministra životního prostředí, takto jej navrhl i premiér Andrej Babiš (ANO), prezident Petr Pavel jej však odmítl jmenovat.

Zatímco pro prezidenta Petra Pavla celá peripetie s nominací Filipa Turka do vlády Andreje Babiše patrně skončila, advokát se specializací na ústavní a správní právo Tomáš Nahodil v rozhovoru pro Aktuálně.cz upozorňuje, že pro Turka ještě jedna možnost existuje – ústavní stížnost na prezidenta republiky.

Filip Turek chce po prezidentovi omluvu a je připraven jít kvůli ní k soudu. Podle advokátů ale míří do sporu, který nemá reálnou právní šanci na úspěch. Naráží na ústavní postavení hlavy státu, povahu prezidentových výroků i ustálenou soudní praxi. Jak shrnuje advokát Petr Toman, „nemám rád věštění, ale úspěch takové žaloby v podstatě vylučuji“. The post Jakou má Turek šanci u soudu s omluvou od Pavla? Advokáti mají jasno appeared first on Česká justice.

Aby se musel prezident Petr Pavel omluvit Filipu Turkovi (za Motoristy) za výroky o něm, nesměla by jeho slova souviset s výkonem funkce. Jinak by se omlouval stát. Turek chce prezidenta žalovat a požadovat po něm omluvu, poslanci se nelíbí zdůvodnění jeho nejmenování ministrem životního prostředí.

Prezident Petr Pavel by se podle šéfa Motoristů Petra Macinky měl omluvit poslanci a čestnému předsedovi strany Filipu Turkovi za zdůvodnění, jimiž odmítl jeho nominaci na ministra životního prostředí. Vicepremiér a ministr zahraničí Macinka, který prozatím vede i ministerstvo životního prostředí, to řekl při cestě z Ukrajiny. Uvedl, že se nediví Turkovi, že se rozhodl na prezidenta podat žalobu na ochranu osobnosti, neboť Pavlovo vyjádření se prý poslance velmi dotklo. Prezidentská kancelář v reakci na informace o žalobě České televizi v SMS zprávě napsala, že zatím není jasné, co chce Turek žalovat, proto počká na detaily.

Navzdory přesvědčivosti argumentů prezidenta Petr Pavel, kterými dnes odůvodnil své rozhodnutí nejmenovat poslance Motoristů Filip Turek ministrem, se nelze zbavit obav, zda rozšiřování prostoru pro rozhodování hlavy státu nemůže do budoucna způsobit poruchy v ústavním systému. Uvedl to ústavní právník Jan Kysela z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Nakolik z pohledu ústavního práva obstojí podrobněji předložené argumenty prezidenta Petra Pavla, proč odmítá ministerskou nominaci Filipa Turka? Jaké ohlasy provázejí na Ukrajině dnešní návštěvu českého ministra zahraničí? A za jakých okolností se vyjasní, co všechno je možné stíhat na základě novely, podle které je trestné propagovat komunistickou a nacistickou ideologii?

Praha - Navzdory přesvědčivosti argumentů prezidenta Petra Pavla, kterými dnes odůvodnil své rozhodnutí nejmenovat poslance Motoristů Filipa Turka ministrem, se nelze ubránit obavě, zda rozšiřování možností pro rozhodování prezidenta nezpůsobí poruchy v ústavním systému. ČTK to sdělil právník Jan Kysela z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Obavy podle něj současně mírní to, že se obecně přijímanou stala možnost kompetenčního sporu, který by případně mohl předejít svévoli hlavy státu.

Poslanec Motoristů Filip Turek opakovaně prokazoval podle prezidenta Petra Pavla nedostatek respektu vůči českému právnímu řádu. Počet, intenzita a dlouhodobý charakter svědčí o tom, že v jeho případě…

Rozhodnutí prezidenta Petra Pavla nejmenovat poslance Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí otevřelo spor o hranice prezidentských pravomocí. Předseda strany Petr Macinka mluví o ústavním faulu a zpochybňuje nestrannost Ústavního soudu, což Hrad odmítá jako nepřípustné.

Firmy z holdingu Agrofert by neměly dostávat dotace ani soutěžit o veřejné zakázky už od chvíle, kdy byl Andrej Babiš (ANO) jmenován premiérem, říká odborník na obchodní právo Bohumil Havel. Skloňovaná 30denní lhůta, během níž měl premiér vložit holding do svěřenského fondu, se ale podle právníků na Babiše nevztahuje. Je totiž vlastníkem a střet zájmů kvůli vlastnictví zákon omezuje bez jakýchkoli lhůt. Daných 30 dnů se týká podnikání, což paragrafy definují jiným způsobem.

ROZHOVOR: Elitní právník, akademik a odborník na ústavní právo je přesvědčen o tom, že neexistuje způsob, jak prezidenta přimět k tomu, aby Filipa Turka jmenoval členem vlády. „V zásadě si myslím, že pokud na tom bude trvat, nejmenuje a bude nutné to akceptovat,“ řekl serveru PrahaIN.cz Aleš Gerloch, místopředseda Legislativní rady vlády ČR.

Náměstky ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) se stali ústavní právník Zdeněk Koudelka a advokát Adam Šimice. Koudelku, který se bude věnovat legislativě, navrhla SPD, Šimiceho, jenž povede mezinárodní agendu, nominovali Motoristé sobě.

Svěřenský fond, do kterého premiér Andrej Babiš (ANO) plánuje vložit Agrofert, podle právníků nevylučuje střet zájmů. Nadále může premiér potenciálně rozhodovat ve prospěch koncernu a profitovat budou jeho děti. V dotační rovině ale jde o dalekosáhlé kroky a formálně je problém vyřešený, říká Marie Zámečníková z Katedry ústavního práva a politologie Masarykovy univerzity.

Spor prezidenta Petra Pavla s koalicí o nominaci Filipa Turka na ministra životního prostředí se po pondělním vyjádření Hradu dostává do fáze, kdy už nejde jen o politický tlak, ale o střet rozdílných výkladů Ústavy. Prezident dal jasně najevo, že Turka členem vlády nejmenuje, a zároveň očekává, že premiér Andrej Babiš jeho jméno vůbec nenavrhne. Motoristé však na kandidatuře Filip Turek trvají. V této situaci se do popředí dostává otázka, jaké konkrétní varianty dalšího vývoje jsou z ústavního…

Vysokoškolský pedagog a odborník na ústavní právo Michal Bartoň se stal ústavním soudcem. Do funkce jej dnes na Pražském hradě jmenoval prezident Petr Pavel. Devětačtyřicetiletý Bartoň nahradí u Ústavního soudu (ÚS) profesora občanského práva Josefa Fialu, kterému tuto středu vypršel desetiletý mandát. Pavel v projevu ocenil, že nově sestavený Ústavní soud funguje jako tým, ačkoliv ho společně se Senátem sestavil ze silných osobností.

Svoboda slova je v Česku dobře ústavně chráněná a k její ochraně není zapotřebí změn. Na dotaz ČTK to ve čtvrtek uvedl nově jmenovaný ústavní soudce Michal Bartoň. Doplnil, že v tuto chvíli žádné zása…