Vladimír Sládeček

Na úvod můžeme spolu s Vladimírem Sládečkem konstatovat, že prapůvod veřejného ochránce práv neboli ombudsmana je možné nalézt již ve starověku – svým způsobem jím byl i římský tribun lidu.

Prezident Petr Pavel v pondělí uvedl, že prozatím nejmenuje Roberta Fremra, jehož nominaci schválila minulou středu horní komora, ústavním soudcem. Senátoři Hana Kordová Marvanová a Marek Hilšer totiž přišli s novými informacemi, které se týkají Fremrovy předlistopadové minulosti, a prezident je chce prověřit. Kancelář prezidenta republiky by si tedy nyní měla zažádat o přístup do Archivu hlavního města Prahy, kde by souvisejících spisů mělo být přes sto, jak Kordová Marvanová uvedla pro deník FORUM 24.

Senátní ústavně-právní výbor v úterý po více než tříhodinové debatě podpořil nominaci všech tří aktuálních kandidátů na ústavní soudce. Jsou jimi soudci Robert Fremr a Veronika Křesťanová spolu s profesorkou občanského práva Kateřinou Ronovskou. Senát o jejich kandidatuře rozhodne pravděpodobně 2. srpna.

Novým ústavním soudcem by se mohl stát někdejší místopředseda Mezinárodního trestního soudu Robert Fremr. Návrh na souhlas s jeho jmenováním v pondělí prezident Petr Pavel předložil Senátu. Horní parlamentní komora má o nominaci rozhodnout do dvou měsíců. Fremr by mohl u Ústavního soudu obsadit místo po Vladimíru Sládečkovi, jehož mandát skončil 4. června.

Novým ústavním soudcem by se mohl stát někdejší místopředseda Mezinárodního trestního soudu (ICC) Robert Fremr. Návrh na souhlas s jeho jmenováním v pondělí prezident Petr Pavel předložil Senátu. Horní parlamentní komora má o nominaci rozhodnout do dvou měsíců. Fremr by mohl u Ústavního soudu obsadit místo po Vladimíru Sládečkovi, jehož mandát skončil 4. června.

Novým ústavním soudcem by se mohl stát někdejší místopředseda Mezinárodního trestního soudu (ICC) Robert Fremr. Návrh na souhlas s jeho jmenováním v pondělí prezident Petr Pavel předložil Senátu. Horn…

Novým ústavním soudcem by se mohl stát někdejší místopředseda Mezinárodního trestního soudu (ICC) Robert Fremr. Návrh na souhlas s jeho jmenováním v pondělí prezident Petr Pavel předložil Senátu. Horní parlamentní komora má o nominaci rozhodnout do dvou měsíců.

Novým ústavním soudcem by se mohl stát někdejší místopředseda Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu Robert Fremr. Návrh na souhlas s jeho jmenováním dnes prezident Petr Pavel předložil Senátu. Horní parlamentní komora má o nominaci rozhodnout do dvou měsíců. Fremr by mohl u Ústavního soudu obsadit místo po Vladimíru Sládečkovi, jehož mandát skončil 4. června.

Novým zpravodajem jedné ze dvou ústavních stížností soudců na platy, projednávaných plénem Ústavního soudu (ÚS), se stal nový ústavní soudce Josef Baxa. Bývalý dlouholetý předseda Nejvyššího správního soudu (NSS) a člen Republikové rady Soudcovské unie (SU) věc převzal po dosavadním soudci-zpravodaji Vladimíru Sládečkovi, kterému na začátku června skončil mandát.

Prezident Petr Pavel jmenoval nové členy Ústavního soudu. Stali se jimi někdejší předseda Nejvyššího správního soudu (NSS) Josef Baxa, profesor ústavního práva Jan Wintr a bývalá prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová. Jejich nominace minulý týden schválil Senát.

Prezident Petr Pavel v pondělí poprvé od své březnové inaugurace jmenuje nové členy Ústavního soudu. Budou jimi někdejší předseda Nejvyššího správního soudu (NSS) Josef Baxa, profesor ústavního práva Jan Wintr a bývalá prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová, jejichž nominace minulý týden schválil Senát.

Ústavní soudce Vladimír Sládeček, jehož desetileté funkční období končí 4. června, se poté naplno vrátí k pedagogické činnosti v akademickém prostředí. U Ústavního soudu (ÚS) by podle svých slov "rád pobyl déle", domnívá se, že funkční období by mohlo být delší. Novinářům dnes také řekl, že příští ústavní soudce lze hledat také mezi zkušenými asistenty soudců současných.

Politici musí změnit právní úpravu odměňování představitelů samospráv, od obecních zastupitelů až po starosty či hejtmany. Ústavní soud v pondělí částečně vyhověl návrhu skupiny senátorů a škrtl několik pasáží ze zákonů o obcích, krajích a hlavním městě Praze. Zrušil i nařízení vlády o výši odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků, a to s časovým odkladem do konce letošního roku. Soud tak vytvořil časový prostor pro úpravu zákonů.

Politici musí změnit právní úpravu odměňování představitelů samospráv, od obecních zastupitelů až po starosty či hejtmany. Ústavní soud (ÚS) dnes částečně vyhověl návrhu skupiny senátorů a škrtl několik pasáží ze zákonů o obcích, krajích a hlavním městě Praze. Zrušil také nařízení vlády o výši odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků, a to s časovým odkladem do konce letošního roku. Soud tak vytvořil časový prostor pro úpravu zákonů. Přesnější pravidla odměňování by měly přímo stanovovat zákony, nikoliv až navazující nařízení vlády, plyne z odůvodnění. "Musí existovat nějaký základ, aby vše neurčovala vláda," řekl novinářům soudce zpravodaj Vladimír Sládeček. Sdružení místních samospráv ČR nález přivítalo.

Prezident Petr Pavel se s prvními třemi adepty na ústavní soudce sejde 3. dubna, poté oznámí jejich jména. Uvedl při své návštěvě v Senátu. Řekl, že se senátory konzultoval proceduru výběru, nikoli konkrétní adepty, neboť jejich jména zatím ještě nejsou veřejně k dispozici.

V sestavě ústavních soudců je sice služebně nejmladší, ale na Ústavním soudu (ÚS) není nováčkem - dlouholetý vysokoškolský učitel Jan Svatoň postupně působil jako asistent tří soudců. Pracovní, ale i životní zkušenosti vidí jako svou hlavní devízu a přínos pro budoucí rozhodování soudu. V rozhovoru s ČTK zdůraznil, že ÚS nesmí opouštět svou hodnotovou orientaci, která se formuje od 90. let, a že pro něj osobně je důležité například téma sociální spravedlnosti, stejně jako vědomí, že soud často rozhoduje nejen o ústavnosti obecně, ale v konečném důsledku o konkrétních lidech.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v pondělí s nově zvoleným prezidentem Petrem Pavlem hovořil o obměně soudců své instituce. Novinářům po zhruba hodinové schůzce v pražském Hrzánském paláci řekl, že je třeba zajistit hodnotovou kontinuitu sboru a odcházející soudce nahradit včas. "Naslouchali jsme si navzájem a jednoznačně jsme si rozuměli," uvedl.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v pondělí s nově zvoleným prezidentem Petrem Pavlem hovořil o obměně soudců své instituce. Novinářům po zhruba hodinové schůzce v pražském Hrzánském paláci řekl, že je třeba zajistit hodnotovou kontinuitu sboru a odcházející soudce nahradit včas. „Naslouchali jsme si navzájem a jednoznačně jsme si rozuměli,“ uvedl.

Sedmdesátiletý Jan Svatoň na Ústavním soudu nahradí Kateřinu Šimáčkovou, která již předloni přešla k Evropskému soudu pro lidská práva.

Matematik a podnikatel Karel Janeček se s konečnou platností nebude jako kandidát účastnit nadcházejících prezidentských voleb. Ústavní soud (ÚS) odmítl jeho stížnost a související návrhy. Ministerstvo vnitra Janečka nezaregistrovalo kvůli nedostatku uznaných občanských podporovatelů. Nezastal se jej ani Nejvyšší správní soud (NSS). První kolo prezidentských voleb se koná 13. a 14. ledna, případné druhé kolo o 14 dní později, kandidátů je devět.

Matematik a podnikatel Karel Janeček je zklamaný, že Ústavní soud zamítl jeho stížnost, což ho definitivně vyřadilo z nadcházejících prezidentských voleb. Rozhodnutí soudu považuje za nespravedlivé, občané tím přišli o možnost zvolit si tento rok svého prezidenta ve spravedlivých volbách. Uvedl to ve vyjádření, které dnes večer zaslal ČTK. Je přesvědčen o tom, že měl dostatečný počet podpisů nutných pro kandidaturu. I když neuspěl, věří, že současný systém počítání hlasů se změní. Dalších voleb za pět let se podle svých slov zřejmě neúčastní.

Matematik a podnikatel Karel Janeček se s konečnou platností nebude jako kandidát účastnit nadcházejících prezidentských voleb. Ústavní soud (ÚS) odmítl jeho stížnost a související návrhy. Janeček je z odmítnutí Ústavním soudem zklamaný. České televizi řekl, že do dalších voleb už zřejmě nepůjde.

Matematik a podnikatel Karel Janeček se s konečnou platností nebude jako kandidát účastnit nadcházejících prezidentských voleb. Ústavní soud (ÚS) odmítl jeho stížnost a související…

Budoucí vývoj politické a ekonomické situace v České republice je hádankou pro všechny politology, sociology, ekonomy i samotné politiky. Ve hře jsou mnohé těžko odhadnutelné a nepředvídatelné okolnosti. Zásadní je vývoj politických a společenských událostí v zahraničí. Možná nám ale o dějích budoucích může něco napovědět astrologické nebe. Jak se nám bude žít v naší republice v roce 2023 podle jejího horoskopu?

Vydavatelství Czech News Center (CNC) musí zaplatit 400 000 korun herci Oldřichu Kaiserovi za nepravdivou informaci deníku Blesk o jeho příbuzenském vztahu s československým komunistickým prezidentem Antonínem Zápotockým. V odvolacím řízení o tom rozhodl Městský soud v Praze, uvedla v úterý Česká televize (ČT). Společnost CNC je vydavatelem Blesku. Původně Kaiser vysoudil odškodnění 100 000 korun. Po zásahu Ústavního soudu ale soudy odškodnění navýšily.

Až u Ústavního soudu (ÚS) našel zastání muž, jehož manželka se zranila při pádu na rozbitém chodníku v Ústí nad Labem. Po zranění byla žena zcela závislá na péči manžela, ten kvůli tomu nemohl vykonávat své povolání a ztratil pravidelný příjem. Justice jeho nárok zatím odmítala, podle verdiktu ÚS se ale soudy nevypořádaly se všemi okolnostmi.

Společnost Czech News Center (CNC), vydavatel Blesku, má herci Oldřichu Kaiserovi zaplatit 250.000 korun za nepravdivou informaci o jeho příbuzenském vztahu s komunistickým československým prezidentem Antonínem Zápotockým. Rozhodl o tom dnes Obvodní soud pro Prahu 7, uvedla Česká televize (ČT). Rozsudek není pravomocný. Kaiser již dříve vysoudil 100.000 korun, Ústavní soud ale poté rozhodl, že má nárok na vyšší odškodné. Vyjádření vydavatelství ČTK zjišťuje.

Ústavního soudu (ÚS) zkritizoval v případu kauzy obžalovaných bývalých úředníků ministerstva průmyslu pražský vrchní soud. Ve vleklém sporu, kde hlavní roli hraje údajná škoda ve výši 4,5 miliardy korun, totiž trojici opakovaně osvobodil Městský soud v Praze. Odvolací instance ale verdikty zrušila a naposledy nařídila, aby případ projednal nový senát. K takovému postupu ale podle ÚS nebyl důvod.

Herec Oldřich Kaiser má podle dnešního výroku Ústavního soudu nárok na vyšší odškodné od společnosti Czech News Center, vydavatele Blesku, za to, že zveřejnil…

Herec Oldřich Kaiser má podle dnešního výroku Ústavního soudu nárok na vyšší odškodné od společnosti Czech News Center, vydavatele Blesku.

Pořadatelé podniku J&T Banka Open vzali Anett Kontaveitovou na prohlídku do areálu Dolních Vítkovic.

Bývalý středočeský hejtman za ČSSD David Rath podal v létě ústavní stížnost proti verdiktu v první větvi korupční kauzy. Ústavní soud (ÚS) ji bude řešit společně s podnětem dalšího aktéra téže kauzy, manažera Tomáše Mladého, zjistila ČTK ze spojovacího usnesení v databázi soudu. Konečné rozhodnutí o stížnostech zatím nepadlo, uvedla mluvčí soudu Miroslava Číhalíková Sedláčková.

Odsouzení se budou moci bránit žalobami u soudů proti pokutám, které dostanou jako kázeňské tresty. Rozhodl tak Ústavní soud (ÚS), když zrušil část zákona o výkonu trestu odnětí svobody s tím, že i vězni mají ústavně garantované právo na přístup k soudu.

Nález Ústavního soudu, týkající se omezení pro maloobchod a služby zavedených kvůli šíření koronaviru podle disentujícího soudce Jaroslava Fenyka nahradil úvahu vlády týkající se odborných, strategických a bezpečnostních otázek, úvahou Ústavního soudu.

Přestože Ústavní soud dnes zrušil část krizového opatření, které omezovalo provoz obchodů a služeb, ty zatím otevřít nemohou.

Ústavní soud (ÚS) aktivisticky vstoupil na pole politického rozhodování, které mu nepřísluší. Takovými slovy ohodnotil rozhodnutí kolegů týkající se zrušení vládního nařízení omezujícího maloobchodní prodej a služby místopředseda ÚS Jaroslav Fenyk. Nespokojenost s rozhodováním pléna přitom Fenyk vyjádřil už na začátku února poté, co ÚS zrušil část volebního zákona.

Po dnešním verdiktu ústavních soudců bude prezident Zeman zřejmě muset na svého bývalého přítele Rychetského vyhlásit klatbu.

Skupina jednatřiceti senátorů neuspěla se svým návrhem na zrušení dvou zákonů, které v prvním nouzovém stavu kvůli pandemii koronaviru odkládaly placení nájmů bytů a nebytových prostor. Ústavní soud (ÚS) totiž jejich argumentům nepřisvědčil a návrh zamítl s tím, že opatření směřují k ochraně důstojného života.

Ústavní soud zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení dvou zákonů, které v prvním nouzovém stavu kvůli pandemii koronaviru odkládaly placení nájmů bytů a nebytových prostor. V tiskové zprávě rozhodnutí soudu oznámila jeho mluvčí Miroslava Číhalíková Sedláčková. Zákony tak zůstávají platné. Jejich podstata tkví v tom, že pronajímatelé nemohli dát nájemníkům výpověď, pokud se kvůli pandemii a ekonomickým dopadům opozdili s placením. Lhůta pro doplacení pohledávek vyprší podle obou zákonů na konci letošního roku.

Ministerstvo financí říká, že veřejný projev prezidenta republiky by neměl být z právního hlediska považován za nesprávný úřední postup.

Telefonické porady s klientem v rámci obhajoby je nutné považovat za rovnocenné poradám osobním, tváří v tvář, a soudy tak nemohou odmítat automaticky jejich proplacení. Rozhodl tak Ústavní soud (ÚS), který vyhověl stížnosti advokáta, kterému pražské soudy neuznaly sedm hovorů s klientem v délce přes jednu hodinu. Advokát provedl celkem 85 takových porad s klientem.

Pětitisícová částka jako hranice mezi přestupkem a trestným činem se nebude měnit. Ústavní soud (ÚS) totiž nevyhověl návrhu Okresního soudu v Liberci, který hranici navrhl zrušit s tím, že limit se od roku 2002 neměnil na rozdíl od inflace a životní úrovně. Podle pléna ÚS je případná změna v kompetenci zákonodárců, nikoli soudu.

Pokud člověk ukradne věci za 5000 korun, dopustil se trestného činu. Ústavní soud zamítl návrh Okresního soudu, podle nějž je hranice nízká a téměř dvě dekády se neměnila.

Ústavní soud vyhověl stížnosti spolku Greenpeace ČR a zrušil předběžné opatření, které zakazovalo ekologickým aktivistům šířit video kritizující ČEZ.