Vlastislav Bříza

Sofistikované bombardování může sice vládní zřízení oslabit, nikoliv však svrhnout. Změna vlády prostě není možná bez fyzické přítomnosti na Zemi. Tento scénář je tak nepravděpodobný i v Íránu, kde se spojenci Izrael a Spojené státy na pozemní operaci s největší pravděpodobností nechystají.

„Není to tak, že by tímto začala třetí světová válka,“ říká expert na mezinárodní vztahy Vlastislav Bříza k americko-izraelským úderům proti Íránu. Přesto podle něj nejde o izolovaný konflikt, který by se Evropy netýkal. „Nacházíme se v situaci, kterou já bych nazval mezivládí. Končí staré pořádky a ty nové se ještě neetablovaly,“ popisuje dobu, v níž podle něj padá důvěra mezi spojenci, slábne význam mezinárodního práva a svět se posouvá od multilaterálního řádu k tvrdé geopolitice. Právě v takovém světě podle něj státy často sahají k síle a proto je podle něj důležité „vybrat si stranu“. Bříza proto připomíná, že spor o íránský jaderný program není jen technický detail, ale otázka bezpečnosti celého regionu i Západu. „Není v zájmu naší civilizace, aby Írán disponoval jadernou zbraní nebo nosiči jaderných zbraní,“ říká a vysvětluje, proč podle něj Izrael dlouhodobě nemůže připustit, aby se taková hrozba přiblížila k realitě. Současná operace má podle něj jediný hlavní cíl: eliminovat íránský jaderný program a jeho raketové kapacity, nikoli nutně změnit režim v Teheránu. Velkou roli v celé krizi hraje i americký prezident Donald Trump. Bříza připomíná jeho styl politiky, který shrnuje slovy: „low cost, high impact“ - tedy jako snahu dosáhnout velkého geopolitického efektu za co nejnižší cenu. „Donald Trump není milovník válek,“ říká expert, ale zároveň připouští, že jeho kroky jsou často nevyzpytatelné a pro spojence i protivníky obtížně čitelné. Právě tato nevyzpytatelnost podle něj může působit i jako forma odstrašení vůči Rusku nebo dalším mocnostem. Rozhovor se dotýká také otázky, jestli útoky mohou Írán skutečně oslabit, co by znamenalo zhroucení režimu ajatolláhů a jak velké je riziko, že se pozornost světa odvrátí od války na Ukrajině. Bříza upozorňuje, že současná operace může mít paradoxně i nepřímý dopad na ruskou válku: Írán byl dlouho jedním z klíčových dodavatelů zbraní Moskvě a jeho oslabení tuto osu narušuje. Je útok na Írán legitimní, nebo jen další porušení mezinárodního práva? Opravdu se svět nachází v období „mezivládí“ mezi starým a novým řádem? Může současná operace zastavit íránský jaderný program - a co by přišlo potom? A proč podle Břízy dnes státy stále častěji volí sílu místo diplomacie? I o tom je rozhovor. CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 57 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR

Válka s Íránem pokračuje čtvrtým dnem, i když je ajatolláh Alí Chameneí po smrti. Kromě budov íránských silových a raketových struktur bylo poprvé bombardováno i jaderné zařízení. O vývoji konfliktu a hrozbách z Íránu hovořili v podcastu Zbytečná válka expert na jaderné zbraně z Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza a bezpečnostní analytik Milan Mikulecký.

Spojené státy v posledních týdnech shromáždily v oblasti Blízkého východu mohutnou vojenskou sílu čítající přes padesát tisíc vojáků. Do oblasti připluly i dvě úderné skupiny letadlových lodí, včetně největšího vojenského plavidla všech dob USS Gerald Ford.

Polský prezident Nawrocki prohlásil, že je velkým zastáncem toho, aby jeho země vstoupila do jaderného projektu. Neupřesnil však, jakého, a vyvolal tím debatu napříč celou společností. Polsko má totiž několik možností, jak do elitního jaderného klubu vstoupit.

NATO 3.0. Tak by se dala nazvat finským vstupem zahájená a na loňském haagském summitu posvěcená transformace této největší a nejúspěšnější obranné aliance světa.

Bleskurychlá americká operace ve Venezuele nutně musí v Kremlu vyvolávat zděšení. A to hned z několika důvodů. Velmi podobně si totiž Rusko představovalo svou vlastní speciální vojenskou operaci na Ukrajině.

Andrej Babiš dokonale uspokojil svou voličskou základnu, když spolu se Slovenskem a Maďarskem odmítl ručit národními penězi za půjčku pro Ukrajinu. Političtí vládci členských zemí Evropské unie se v pátek shodli na úvěru ve výši devadesáti miliard eur z finančních trhů, které Kyjev použije k zajištění chodu státu, obrany a postupné obnovy země v příštích dvou letech.

Spojené státy jasně deklarují, že již nebudou bájným antickým Atlasem, který podpírá celý světový řád. Nová Trumpova národní bezpečnostní strategie tomu odpovídá. Jako největší výzvy charakterizuje ekonomickou bezpečnost a konkurenci s Čínou, technologickou dominanci a vojenskou sílu projektovanou skrze nepokročilejší armádu světa.

NATO je náš nepřítel a existuje jen jeden způsob, jak se vypořádat s nepřáteli. Jak napsal Gorkij: „Pokud se nepřítel nevzdá, bude zničen.“ Takto ostře navázal bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv na toho současného, Vladimira Putina.