Vlastislav Bříza

Od ruské invaze na Ukrajinu uplynuly více než čtyři roky. Válka na tisíc kilometrů dlouhé frontě tam pokračuje dál. Odborník na mezinárodní vztahy Vlastislav Bříza to přičítá tomu, že je to pro oba aktéry existenční konflikt.

V Evropě vzniká nová integrovaná koalice proti balistickým střelám. Zatím čítá devět států plus Ukrajinu. Jejím cílem je vyvinout kontinentální schopnost ničit balistické rakety, propojit radary a koordinovat výzkum s výrobou.

„Svět bezpečnějším místem určitě není,“ říká odborník na mezinárodní vztahy Vlastislav Bříza. Podle něj pokračuje turbulence, která začala plnohodnotnou ruskou invazí na Ukrajinu, zároveň se ale za poslední měsíce změnila situace na bojišti. Rusko už nemá strategickou iniciativu tak pevně v rukou jako dřív a Ukrajina dokázala jeho tlak výrazně otupit. „Poslední dva roky je tím bohem války dronová armáda,“ tvrdí Bříza. Drony podle něj způsobují až 80 procent ztrát na bojišti a Ukrajina díky nim i autonomním systémům dokáže nahrazovat to, co jí nejvíc chybí: lidi. Zároveň ale varuje před představou, že válku rozhodne jedna zbraň. „Je to vždy kombinace různých zbraňových systémů, taktiky i strategie,“ dodává. Za klíčový považuje Bříza i vývoj dálkových dronů, střel s plochou dráhou letu a balistických raket. Právě v tom podle něj leží lekce, kterou si prezident Volodymyr Zelenskyj odnesl z ponižujícího jednání s Donaldem Trumpem v Bílém domě: „Prezident Zelenskyj si z toho postupně vzal ponaučení, že nemůže spoléhat na nikoho jiného než sám na sebe,“ popisuje expert. Ukrajina podle něj za poslední rok udělala obrovský kus práce a buduje kapacity, které jednou mohou odrazovat Rusko od dalšího útoku. Ukrajinské útoky na ruské rafinerie, vojenský průmysl i systémy navádění raket jsou podle Břízy důležité nejen vojensky, ale i psychologicky. Rusové začínají cítit, že se jich válka týká, Ukrajinci vidí, že se nejen brání, ale umějí také zasahovat Rusko a západní spojenci dostávají důvod věřit, že další podpora má smysl. V rozhovoru se ale mluví i o Donaldu Trumpovi, Íránu a hranicích americké síly. Bříza říká, že Írán nesmí získat jadernou zbraň, zároveň ale kritizuje načasování americké kampaně i to, že Trump podle něj neměl plán B. Spojené státy podle něj počítaly s tím, že mohutná vojenská síla dostane teokratický režim „na kolena“, jenže to se nestalo. „Fatální podcenění situace,“ hodnotí Bříza. „Nic z toho se nepovedlo,“ dodává k cílům, které si Washington stanovil: likvidaci jaderného programu, balistických raket, podpory terorismu i íránského námořnictva. Za klíčové teď považuje, zda se Írán ve finální dohodě vzdá vysoce obohaceného uranu a zaváže se nevyvíjet jadernou zbraň. Nechtěným důsledkem války podle něj navíc je, že v Íránu už nevládnou ajatolláhové, ale íránské revoluční gardy. Může Ukrajina skutečně donutit Putina k jednání? Má Zelenskyj po měsících vývoje vlastních zbraní konečně „karty“, které mu Trump dřív upíral? Hrozí ruská mobilizace, nebo jaderná eskalace? A rozhodne se až u vyjednávacího stolu, jestli byla americká akce proti Íránu strategickou porážkou? Sledujte celý rozhovor. CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 61 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR

Mezi Polskem a Ukrajinou se rozhořel nepříjemný spor. Polský prezident odebral svému ukrajinskému protějšku nejvyšší státní vyznamenání, Řád bílé orlice. Volodymyr Zelenskyj reagoval promptně a metál odeslal expresní poštou zpět do Varšavy k rukám Karola Nawrockého.

Obrovské území Ruska bylo vždy považováno za velkou vojenskou výhodu. Dostatečná strategická hloubka země v minulosti rozhodla jak o prohře Napoleonovy Grande Armée, tak o porážce německého Wehrmachtu.

Íránský režim v minulých dnech přistoupil k nové taktice ve válce se Spojenými státy a Izraelem. Po cíleném vyvolání celosvětového ekonomického šoku blokádou Hormuzského průlivu a snaze o rozklížení spojeneckých vazeb mezi státy Perského zálivu a Washingtonem se pustil do nové kampaně.

Dění na Blízkém východě probírali ve středu v podcastu Novinek Zbytečná válka bezpečnostní analytik Milan Mikulecký a odborník na bezpečnost a mezinárodní vztahy Vlastislav Bříza.

Spojené státy přesouvají těžiště své vojenské přítomnosti do Indopacifiku. Má to svojí logiku, protože hlavním vyzyvatelem USA se stala Čína a její snaha ovládnout tento strategický prostor.

Za první čtyři měsíce letošního roku zemřelo ve válce na Ukrajině více civilistů než ve stejném období posledních tří let. Tento nelichotivý trend ilustruje novou skutečnost. Rusové ji nazývají konzistentním systematickým útokem.

USA a Írán údajně stojí před dohodou, která by uvolnila Hormuzský průliv. Co by mohla přinést, probírali v podcastu Zbytečná válka bezpečnostní analytik Milan Mikulecký a jaderný expert Vlastislav Bříza. Oba se také zaměřili na poslední ruské útoky na velká města i na ruský dron, který zranil dva lidi v Rumunsku.