Vlastislav Bříza

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vzkázal v otevřeném dopise Vladimiru Putinovi, že Rusko letos neovládne ukrajinskou Doněckou oblast. Ruský prezident přitom před začátkem Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra uvedl, že Rusko může ovládnout Donbas a zároveň dosáhnout mírové dohody s Ukrajinou. „Tento summit nezahájil Putin, ale ukrajinské drony,“ říká pro Radiožurnál bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Ruský prezident Vladimir Putin řekl před začátkem petrohradského mezinárodního ekonomického fóra, že Rusko může ovládnout Donbas a zároveň dosáhnout mírové dohody s Ukrajinou. „Je to protimluv,“ reaguje bezpečnostní expert Vlastislav Bříza. „Tzv. ukrajinská armáda není ta, která by se měla vzdát. Ten sentiment se pomalu, ale jistě otáčí. To, co jsme viděli poslední dva roky, ten tvrdý, ostrý tlak na frontě vedený ruskou armádou ochabuje. Neříkám, že již není, ale ochabuje.“

Skončil druhý „čínský týden“. Nejdřív Čínskou lidovou republiku navštívil Donald Trump, po něm prezident Vladimir Putin. Co tím Čína sleduje, že během pár dnů prezident Si Ťin-pching přijímá prezidenta Spojených států a Ruska? „Je to image, prestiž pro Peking – na červených kobercích defilují státníci supervelmoci Spojených států a velmoci Ruska. To by byl sen každého čínského vůdce,“ podotýká bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.

Čínský prezident Si Ťin-pching se sešel se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem i se svým ruským protějškem Vladimírem Putinem. „Podle čínského lunárního kalendáře je letos rok ohnivého koně, což je symbol síly, prosperity, štěstí a moci. Myslím si, že v tom je obsaženo všechno. Je to vlastně image, je to prestiž pro Peking,“ říká pro Radiožurnál expert na bezpečnost a mezinárodní vztahy z Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza.

Interakce generací může rodinný podnik posunout vpřed, ale stejně tak potopit. O tom, jak předávat rodinný byznys nástupníkům, ale také jak a kdy jej správě převzít, debatovali hosté Seznam Zpráv ve vile Tugendhat.

Vláda v pondělí schválila nového náčelníka armády, ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) ale byl proti. Premiér Andrej Babiš (ANO) místo Zůnových nominantů protlačil vlastního. Taková situace v Česku ještě nenastala a podle odborníků to ukazuje na slabou pozici ministra obrany.

Setkání amerického a čínského prezidenta ukázalo, jak výrazně se za poslední roky proměnilo postavení Pekingu ve světě. Vedle obchodních dohod se řešil Tchaj-wan, Írán i rostoucí čínský vliv v globální politice. Tématu se v rozhovoru pro Radiožurnál podrobněji věnuje Vlastislav Bříza z Univerzity Karlovy, odborník na bezpečnost a mezinárodní vztahy.

Americký prezident se setkal se svým čínským protějškem. Lídři se shodli, že budou náležitě zohledňovat vzájemné obavy a posílí komunikaci a koordinaci v mezinárodních a regionálních otázkách. Končí tím americká ochrana Tchaj-wanu? „Takto bych to určitě nebral. Podstatné je, že se shodli, že setkání těchto dvou představitelů jsou nejdůležitější na světě. Tím chtěl prezident Si deklarovat, že Čína vstoupila na pole supervelmocenského soupeření s USA,“ říká Vlastislav Bříza.

Hormuzský průliv není jen ropnou tepnou, ale tvoří i klíčovou součást páteře globální komunikace s masivními finančními toky v řádech bilionů dolarů denně. Na dně úžiny totiž leží optické kabely, jež propojují Evropu s Asií, přičemž jejich význam rychle roste v době rozšiřování datových center. V případě sabotáže by přitom cesta k nápravě byla složitá a drahá.

V dnešním Rusku, někdejším Sovětském svazu, se chystají tradiční oslavy Dne vítězství. Jaké podle bezpečnostního analytika Vlastislava Břízy budou? „Méně okázalé, budou střídmější, nebude tam těžká technika. Kremelský režim to zdůvodňuje tím, že není kulaté výročí, že největší oslavy jsme si zažili loni. Nicméně když se podíváte na situaci, která kolem toho panuje, tak to tak jednoduché není,“ naznačuje.

Premiér Babiš na summitu v arménském Jerevanu avizoval, že Česká republika letos splní závazek NATO a na obranu alokuje 2 procenta HDP. Je to dobrá zpráva, protože v době tektonických otřesů v mezinárodních vztazích, probíhajících válek a narůstajícím napětí by měla být národní bezpečnost jedním z hlavních zájmů pro celou společnost.

Kvůli konfliktu na Blízkém východě se diskutuje také o blížícím se fotbalovém mistrovství světa v USA. Nyní se objevila zpráva o pokusu nahradit Írán Itálií. Americký ministr zahraničí Marco Rubio ujistil, že Íránci jsou na turnaji vítaní, ale že součástí výpravy nesmí být lidé s vazbami na revoluční gardy. „Odůvodnění, že Itálie by měla na MS hrát, protože je čtyřnásobným mistrem světa, pokulhává,“ říká bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.

Ve čtvrtek byl zahájen neformální summit EU. První den jednání věnovali účastníci hlavně debatě o konfliktech na Ukrajině a Blízkém východě. „Neformální summit je důležitější než formální, protože na něm dohodnete tu kostru, kterou na formálním summitu jen podepíšete. I místo bylo vybráno záměrně, schválně co nejblíže epicentru konfliktu na Blízkém východě, místě, které je ohroženo raketami íránské teokratické diktatury. Je to demonstrace jednoty,“ všímá si Vlastislav Bříza.

Příměří sice zastavilo nejtvrdší fázi bojů, konec konfliktu je ale podle bezpečnostního experta Vlastislava Břízy nejistý. Ve Spotlightu Aktuálně.cz popisuje rozkol uvnitř Íránu, limity americké strategie i to, proč se Evropa ocitá v nebezpečné pozici. Konflikt podle něj může přepsat bezpečnostní rovnováhu i transatlantické vztahy.

Česká atomová bomba nemusí být jen námětem pro sci-fi román, ale reálnou technickou možností. Tuzemští vědci a inženýři drží v rukou znalosti, které nás v jaderné oblasti řadí k regionální elitě. Expert na mezinárodní vztahy a bezpečnost z Karlovy Univerzity Vlastislav Bříza v rozhovoru pro Prostor X varoval, že v období mezivládí, ve kterém se právě teď nachází celý svět, kdy se staré pořádky hroutí, mezinárodní právo se drolí a ke slovu se vrací hrubá vojenská síla, už jen hodnoty nestačí.

Vlastní jaderný deštník? Představa, že se Evropa dokáže v jaderné obraně emancipovat a vytvořit vlastní neprostupný deštník, naráží na neúprosnou matematiku. Expert na mezinárodní vztahy a bezpečnost z Karlovy univerzity Vlastislav Bříza v rozhovoru pro Prostor X varoval před propastným rozdílem v arzenálech, který z Ruska dělá dominantního hráče na kontinentu. Bez Spojených států by evropská obrana byla jen zlomkem potřebné síly.

Ve čtvrtek se sešel Andrej Babiš (ANO) s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. „Rutte přijel jako posel vážnosti a důležitosti situace,“ říká pro Radiožurnál bezpečnostní expert Vlastislav Bříza z Univerzity Karlovy.

Šéf NATO Mark Rutte přijel do Prahy, aby jednal s premiérem Andrejem Babišem (ANO) o aliančních závazcích. „Přijel jako posel vážnosti situace. To zásadní, co v tuto chvíli rezonuje celou Severoatlantickou aliancí, je: Opustí Spojené státy NATO? Jakou v ní budou mít úlohu? A jakou v ní bude mít úlohu Evropa?“ vyjmenovává bezpečnostní expert Vlastislav Bříza témata současného existenčního boje Severoatlantické aliance.

Severní Korea dosáhla „velmi významného“ pokroku ve schopnosti vyrábět jaderné zbraně, upozornil šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Podle severokorejského režimu je vojenské využití jaderného programu jednou z priorit. Pchjongjang přitom dlouhodobě čelí řadě sankcí ze strany OSN.

Záchrana posádky stíhacího bombardéru F-15E byla husarským kouskem americké armády a námětem pro hollywoodský trhák. Do poslední tečky totiž naplnila základní pravidlo ozbrojených sil Spojených států, že život vojáka je cennější než cokoli jiného.

Americký prezident Donald Trump hrozil Íránu zničením civilizace, návratem do doby kamenné a životem v pekle, pokud neotevře Hormuzský průliv. Je to nový styl mezinárodní diplomacie? „Bude nové uspořádání mezinárodních vztahů, kterému bude dominovat síla. Je potřeba říct, že když někdo hovoří o zániku civilizace, je to zcela za hranou. Výhrůžka genocidním jednáním nepatří do mezinárodních vztahů a neměla by být ve slovníku žádného politika,“ zdůrazňuje Vlastislav Bříza.

Americký prezident Donald Trump v týdnu pohrozil Íránu zničením civilizace. „Je špatně, že americký prezident takto přikládá polínka pod oheň,“ říká expert na bezpečnost a mezinárodní vztahy z Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza. V pořadu Co se děje se světem mluvil i o roli Ruska a Číny v blízkovýchodním konfliktu, izraelských útocích na Libanon i možné náhradě za Hormuzský průliv.

Pozoruhodná záchranná mise. Američané evakuovali z Íránu letce ze sestřelené stíhačky F15. Pro Teherán mohli být velkou kořistí. Došlo k tomu těsně před zahájením dočasného příměří. Jak se to seběhlo? Otázky pro Vlastislava Břízu, bezpečnostního experta z FSV UK. Ptá se Matěj Skalický.

Americké vojenské základny v zemích kolem Perského zálivu jsou terčem íránských raket. Podobná americká základna měla před lety vyrůst i v českých Brdech, proti čemuž tehdy hlasitě vystupovala iniciativa Ne základnám. Její podporovatelé ani po téměř dvaceti letech nezměnili svůj postoj a tvrdí, že Česku je bez brdského radaru rozhodně lépe.

Podle Donalda Trumpa se Američané blíží ke splnění svých cílů, uvedl to ve svém projevu. „Čistě technicky ta operace je vojensky velmi úspěšná, pravdou ale je, že taktické vítězství nemusí vždy znamenat strategickou výhru,“ upozorňuje ale pro Radiožurnál expert na bezpečnost a mezinárodní vztahy z Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza. Dodává, že zakázat spojenci průlet nad územím je „přes čáru“.

„Evropa konstatovala, že to není naše válka, což je ale lež, protože dnes a denně vidíme, že to naše válka je. Prostě to vidíme dnes a denně na čerpacích stanicích,“ říká expert na bezpečnost a mezinárodní vztahy z Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza. Jakou roli by měli sehrát evropští spojenci v americko-izraelské válce proti Íránu? A lze brát vážně slova Donalda Trumpa o stažení USA z NATO? Poslechněte si rozhovor.

Válka s Íránem není naše válka, prohlásila svorně většina Evropy. Tuto fanfarónskou proklamaci dokonce doprovodilo Španělsko zákazem přeletu amerických transportních letadel nad svým územím a Itálie nepovolila přistát spojencům na Sicílii.

Čína bourá vesnice v provincii S'-čchuan, aby mohla rozšířit infrastrukturu spojenou s výrobou jaderných zbraní. Píše to americká stanice CNN, která prozkoumala mnoho satelitních záběrů a vládních dokumentů. USA tvrdí, že Peking tajně testuje atomové bomby, což Čína popírá. Svůj nukleární arzenál ale rozšiřuje závratným tempem.

Jaké potřeby jsou pro člověka nejdůležitější? Samozřejmě ty biologické. Hned za nimi je ale bezesporu pocit bezpečí. Ten jsme dlouho brali jako samozřejmost a začal se vytrácet v době, kdy Rusko napadlo Ukrajinu. Myslel jsem si, že konflikt se postupně ukončí a pocit bezpečí se nám vrátí. To se ale moc neděje. Naopak s novou vládou mám mnohem větší strach. Divit se mi v mnohých ohledech bohužel nelze. Když vidím naši zahraniční politiku, Ministerstvo obrany jako takové a některé postoje naší vlády.

Rusko kromě útoků na ukrajinskou infrastrukturu zintenzivňuje svou aktivitu také na frontové linii, což ukazuje na začátek jarní ofenzivy. Agresor však postupuje za cenu vysokých ztrát, které mu nepřináší „potřebné“ výsledky. Kyjev tvrdí, že v únoru znovu získal kontrolu nad větším ukrajinským územím, než jaké za stejnou dobu dobyla Moskva. Diplomatická vyjednávání o míru se mezitím kvůli válce v Íránu zadrhla, a Kyjev tak vypracovává plán pro další možné pokračování konfliktu.

Válka s Íránem trvá už čtyři týdny. Zničena byla iránská jaderná zařízení i většina odpalovacích ramp, vedení v Teheránu se však nevzdalo a vydírá. Americké podmínky nepřijalo. Hostem podcastu Zbytečná válka byl bezpečnostní expert Vlastislav Bříza z Univerzity Karlovy, který upozornil, že vítězství v boji ještě nemusí znamenat strategické vítězství.

Útok na Írán už trvá téměř čtyři týdny. Spojenci sice dosáhli taktického vítězství, kdy je jejich převaha drtivá. Nedocílili ale strategické výhry, protože Írán přišel s něčím, s čím se nepočítalo. Tak hodnotí situaci na bojišti v pravidelném pátečním pořadu Co se děje se světem expert na bezpečnost a mezinárodní vztahy z Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza. A mluvil také o tom, jak jednání ovlivňuje vypouštění mlhy.

V sobotu uplynou 4 týdny od začátku izraelsko-amerického útoku na Írán. V jaké fázi konflikt na Blízkém východě je? Co se dá vyčíst ze čtvrteční výroční zprávy NATO? A jakou pozornost si zaslouží operace ukrajinských tajných služeb, při kterých ruští vojáci měli dostávat vložky do bot s výbušnými zařízeními? Poslechněte si rozhovor s bezpečnostním expertem Vlastislavem Břízou.

Konflikt na Blízkém východě trvá už téměř tři týdny. Kvůli uzavřenému Hormuzskému průlivu z trhu zmizela pětina ropy a její cena letí nahoru. Po útoku na Írán Trump nejdříve volal spojence ke spolupráci, teď už prý pomoc nepotřebuje. Jakou roli v tom hraje Čína a mají Izrael s USA jednotné cíle?

Izraelská armáda oznámila, že zahájila další rozsáhlou vlnu útoků na Teherán. Ve městě a jeho okolí se podle médií ozývají exploze. Íránské revoluční gardy varovaly, že reakce na protivládní protesty bude tvrdší než v lednu. O cílech USA v Íránu a blokování Hormuzského průlivu mluvil v pořadu Co se děje se světem expert na bezpečnost a mezinárodní vztahy z Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza.

Izraelská armáda dnes oznámila, že zahájila další rozsáhlou vlnu útoků na Teherán. Ve městě a jeho okolí se podle médií ozývají exploze. Íránské revoluční gardy varovaly, že reakce na případné protivládní protesty bude tvrdší než v lednu, kdy zahynuly tisíce lidí. Do vedení země byl jmenován Modžtaba Chameneí, syn zabitého nejvyššího vůdce Alího Chameneího „Domnívám se, že nezmění linii, spíše bude naopak tvrdší,“ odhaduje bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.

Čína rychle navyšuje svůj jaderný arzenál. Podle amerických zpravodajských služeb vyvíjí novou generaci nukleárních zbraní a v posledních letech provedla nejméně jeden tajný test. Aktivity v této oblasti vyvíjejí také USA, Rusko či Francie, která mění strategii a počítá s rozšířením svých nukleárních kapacit. Svět tak v době rostoucího napětí vstupuje do nové jaderné éry.

Nově zvolený nejvyšší duchovní vůdce Íránu Modžtaba Chameneí má úzké vazby na revoluční gardy a milice Basídž. Dříve se podílel na potlačování protivládních protestů. Nový vůdce není ajatolláh a pokračování dynastie může vyvolat u některých Íránců odpor. Pro příznivce režimu ale symbolizuje kontinuitu a stabilitu. Podle experta Vlastislava Břízy teď kapitulace Teheránu není ve hře.

„Doba, kdy strčíme hlavu do písku jako pštros, je již za námi. Musíme říct, na čí straně jsme. Česká vláda to udělala,“ říká pro Radiožurnál odborník na mezinárodní vztahy a bezpečnost Vlastislav Bříza. Proč v útocích na Írán zůstávají Spojené státy a Izrael samy? Je správný postoj Španělska? Více se dozvíte v pořadu Co se děje se světem.

Sofistikované bombardování může sice vládní zřízení oslabit, nikoliv však svrhnout. Změna vlády prostě není možná bez fyzické přítomnosti na Zemi. Tento scénář je tak nepravděpodobný i v Íránu, kde se spojenci Izrael a Spojené státy na pozemní operaci s největší pravděpodobností nechystají.