Vnorovy

Nad přístavištěm Baťova kanálu ve Vnorovech na Hodonínsku se ve středu tyčil zhruba 60 metrů vysoký jeřáb. Osazoval tam více než čtyřicetitunový ocelový oblouk, který bude součástí lávky přes řeku Moravu. Investice Jihomoravského kraje za 51 milionů korun propojí přístaviště s cyklostezkami po okolí. Dosud lidé, kteří přijeli do přístaviště, nemohli pokračovat dál. V místě se totiž setkává Morava s Baťovým kanálem.

Lávka přes řeku Moravu u Vnorov na Hodonínsku má už ocelovou konstrukci. S jejím pokládáním ve středu 12. srpna pomáhal velký jeřáb o nosnosti asi 350 tun. Celá akce vyžadovala důkladnou přípravu. Uvedl to Petr Hodonský ze střediska ocelových konstrukcí společnosti Firesta-Fišer, která má stavbu na starosti. Přes 63 metrů dlouhá a více než pět metrů široká lávka za 51,5 milionu korun bude sloužit pěším a cyklistům. Hotová by měla být příští rok v březnu.

Milovníkům turistiky v okolí řeky Moravy a Baťova kanálu Moravského Slovácka se splnilo dávné přání. U Vnorov na Hodonínsku, v lokalitě Včelíny kousek nad jezem, překlene řeku nová lávka pro pěší. Stavbu zahájilo tradiční položení základního kamene.

Vnorovy, 17. dubna 2026 – Nová atraktivní stavba vyroste do roka v oblasti Moravského Slovácka – u Vnorov na Hodonínsku ve čtvrtek 16. dubna 2026 slavnostně poklepali základní kámen lávky přes řeku Moravu. Cílem celého záměru, který kraj připravuje od roku 2017, tedy přibližně 10 let, je zlepšení dostupnosti kulturního a přírodního dědictví v blízkém okolí a podpoření cykloturistiky na příhraničních stezkách. Celý článek...

Hned v úterý po Velikonocích v 6 hodin ráno začne oprava silnice I/55 ve Vnorovech a v Zarazicích na Hodonínsku. Práce výrazně omezí dopravu mezi Veselím nad Moravou a Strážnicí. Potrvají pět týdnů. Hotové by měly být 11. května.

Oprava silnice přes Zarazice a Vnorovy zkomplikuje na pět týdnů dopravu. Ta povede částečně stavbou, ale většina aut bude muset na objížďku. Uzavírka začne hned po velikonočních svátcích.

Před 105 lety, 24. března 1921, se ve Vnorovech na Hodonínsku narodila Marie Kudeříková, známější jako Maruška. Po vypuknutí 2. světové války se z ní stala mladá komunistická odbojářka, kterou v roce 1943 Němci popravili v koncentračním táboře ve Vratislavi gilotinou. Podle znalosti jejího jména by se dal odhadovat věk: zatímco dnešním padesátníkům a starším se vybaví hned, lidem narozeným po roce 1990 už tak mnoho neřekne. Nejznámější věta, která je s ní spojována, nepochází od ní.

Bylo jí čerstvě dvaadvacet let, když jí nacistický kat ve Vratislavi vystavil konečný účet. Marie Kudeříková, které nikdo neřekl jinak než Maruška, se stala symbolem odvahy, co se vzepřela i těm nejtvrdším výslechům. Její příběh mrazí i dnes, protože ukazuje, že hrdinství nemá věk ani jasný scénář.