Vojtěch Munzar

Narazil jsem na facebookový komentář poslance za TOP 09 Miloše Nového. Ten k třicátému výročí vzniku české koruny naši měnu jaksepatří pohaněl a vyzdvihoval jako císařův nahý zadek eurounijní měnu euro. A dokonce sáhl i k spokojeným bratrům Slovákům. Ti to s eurem prý vyhráli.

V debatách Petr Pavel ukázal, že ekonomika není jeho nejsilnější stránka. Z toho důvodu se obává, jak k ní bude nově zvolený prezident, který však do úřadu nastoupí až v březnu, přistupovat. V pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS to uvedla poslankyně Margita Balaštíková (ANO). V tomto kontextu zmínila dvě tváře vojáků – rozkazování a naslouchání.

Vládní koalice zvažuje rošádu v systému daní, na jejímž konci může část zboží mírně zlevnit, ale část naopak zdražit. Oč jde? Nyní se u většiny zboží a služeb platí daň z přidané hodnoty (DPH) v základní sazbě 21 procent a u některých důležitých položek je to ve dvou snížených sazbách ve výši 15 a 10 procent. Nově by však měla být zřízena pouze jediná snížená sazba, ustálit by se měla zřejmě na 13 či 14 procentech.

Konec nulové tolerance alkoholu u vodáků, ale také prodloužení platnosti evidenční kontroly pro motorová vozidla či povinnost majitelů veteránů dojíždět na pravidelné technické kontroly. Nejen takové změny přinese rok 2023 v dopravě. Navíc už ke konci roku by řidiči nemuseli u sebe vozit plastové kartičky, ale občanský či řidičský průkaz by mohli mít nahraný ve speciální aplikaci v mobilním telefonu. I takové změny se chystají v příštím roce. Deník přináší přehled těch nejdůležitějších.

Podpora Ukrajiny a ukrajinských uprchlíků představuje jedno procento výdajů státního rozpočtu, zhruba mezi 17 a 19 miliardami korun. „Není to tak vysoká částka, aby z ní muselo být velké haló,“ reagoval místopředseda rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS) na kritický postoj opoziční SPD k finanční podpoře napadené země. Podle předsedy hnutí Tomia Okamury probíhá pomoc Ukrajině na úkor českých občanů.

Společnost ČEZ vyplatí všem svým pracovníkům bonus ve výši 60 tisíc korun. Cílem vedení polostátní energetické firmy je pokrýt zaměstnancům náklady spojené s vysokou inflací. Informovaly o tom Seznam Zprávy. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru a člen podvýboru pro energetiku Vojtěch Munzar (ODS) pro CNN Prima NEWS uvedl, že jde pouze o vnitřní politiku firmy.

Vlajková loď Babišovy vlády, elektronická evidence tržeb, se ukázněné skládá na smetiště dějin. Katovskou sekerou nad EET máchla vláda Petra Fialy s heslem – budeme si navzájem věřit, podnikatel není sprostý podezřelý. A tak Babišův fanatismus vystřídal fanatismus fialový. Pro ilustraci si vezměme poslance za ODS Vojtěcha Munzara, který nad koncem EET zakřepčil na Facebooku vítěznou piruetku hodnou primabaleríny z kmene Siouxů.

Jediným bodem mimořádné páteční schůze Sněmovny je zrušení elektronické evidence tržeb. Názor podnikatele versus názory politiků.

Sněmovna hlasuje o úplném zrušení elektronické evidence tržeb. Zatímco opoziční ANO zavedení EET brání, vládní koalice chce zrušit nejen povinnost EET, ale i dobrovolnou variantu.

Poslanci budou v pátek budou schvalovat sporný vládní návrh na úplné zrušení elektronické evidence tržeb (EET) ke konci letošního roku. Proti zániku evidence tržeb vystupuje opoziční hnutí ANO. Zamítnutí předlohy na mimořádné schůzi svolané z podnětu koaličních poslanců ale s největší pravděpodobností neprosadí. Sněmovna začne v 9:00, Novinky jednání nabídnou živě.

Kritikou vlády v pořadu 360° na CNN Prima NEWS nešetřil místopředseda sněmovního hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO). Kabinetu premiéra Petra Fialy (ODS) například vyčítal, že v době energetické krize slibuje zestátnění ČEZ, ale nic se neděje. Následně podotkl, že účty za energie v roce 2023 budou až čtyřnásobně. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS) vládu hájil. Podotkl ale, že stát nemůže kompenzovat naprosto vše. Přesto zdůraznil, že vláda nenechá nikoho padnout.

Vláda Petra Fialy (ODS) plánuje revizi svého programového prohlášení, tedy kroků, jež se zavázala provést během svého čtyřletého mandátu. Důvodem je válka na Ukrajině a energetická krize, jež dopadly do hospodaření státu.

Elektronická evidence tržeb [EET] asi skončí už ke konci letoška. Vládní návrh, který s tím počítá, poslanci pustili do závěrečného čtení. Proti je hnutí ANO. Navrhuje EET zachovat v dobrovolném režimu.

Vládní návrh, který s tím počítá, dnes poslanci propustili do závěrečného čtení. EET začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 byla povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.

Na Václavském náměstí demonstrovaly ve středu proti vládě desetitisíce lidí. Jedním z důvodů byla i obava o budoucnost v aktuální energetické krizi. Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala v pořadu 360° v této souvislosti uvedl, že protiruské sankce nám uškodily více než Rusku. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS) ale podotkl, že Putin si s cenami energií hrál již před válkou.

Poslanci schválili návrh umožňující vodákům konzumovat při jízdě alkohol, novelu bude projednávat Senát. Proč má podle některých členů sněmovního hospodářského výboru, který ji předložil, představovat vítězství zdravého rozumu? Je tolerance alkoholu v Česku příliš vysoká? A co přesně se pro vodáky s novelou zákona může změnit? Poslance Vojtěcha Munzara (ODS) se ptal Vladimír Kroc.

Vodáci budou moci zřejmě plout po vybraných úsecích tuzemských řek až s půl promile alkoholu v krvi bez hrozby pokuty. Do novely zákona o…

Vodáci budou moci zřejmě plout po vybraných úsecích tuzemských řek až s půl promile alkoholu v krvi bez hrozby pokuty. Do novely zákona o vnitrozemské plavbě to dnes po rozsáhlé debatě zastánců a odpůrců vložila Sněmovna na návrh svého hospodářského výboru. Návrh musí ještě posoudit Senát. Návrh počítá s tolerancí půl promile alkoholu pro vůdce malých plavidel. To odpovídá přibližně dvěma decilitrům vína nebo dvěma desetistupňovým pivům

Vodáci budou moci zřejmě plout po vybraných úsecích tuzemských řek až s půl promile alkoholu v krvi bez hrozby pokuty. Do novely zákona o vnitrozemské plavbě to v pátek po rozsáhlé debatě zastánců a odpůrců vložila sněmovna na návrh svého hospodářského výboru. Návrh musí ještě posoudit Senát. Návrh počítá s tolerancí půl promile alkoholu pro vůdce malých plavidel. To odpovídá přibližně dvěma decilitrům vína nebo dvěma desetistupňovým pivům.

Vodáci budou moci zřejmě plout po vybraných úsecích tuzemských řek až s půl promile alkoholu v krvi bez hrozby pokuty. Do novely zákona o vnitrozemské plavbě to v pátek po rozsáhlé debatě zastánců a odpůrců vložila Sněmovna na návrh svého hospodářského výboru. Návrh musí ještě posoudit Senát.

Návrh počítá s tolerancí půl promile alkoholu pro vůdce malých plavidel. To odpovídá přibližně dvěma decilitrům vína nebo dvěma desetistupňovým pivům.

Vodáci si zřejmě budou moct dát před jízdou dvě piva nebo třeba dvě deci vína, aniž by se museli bát kontrol a postihu. Poslanci v pátek podpořili novelu, která mimo jiné stanovuje i toleranci alkoholu ve výši 0,5 promile u vodáků. Platit to má ale pouze pro vymezené úseky vodních cest, kde nehrozí velký provoz.

Pomoc vlády nepřichází včas, to si myslí zástupci opozice včetně poslance Patrika Nachera (ANO). Takzvaný úsporný tarif měl podle něj Fialův kabinet schválit už dávno. Poslanec Vojtěch Munzar (ODS) ale oponoval s tím, že pomoc byla mířena na topnou sezonu, která ještě nezačala. Uvedl to v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS.

Sněmovna posoudí možné stanovení tolerance půl promile alkoholu pro vodáky. Návrh skupiny poslanců by se mohl stát součástí novely zákona o vnitrozemské plavbě, která je v dolní komoře před závěrečným schvalováním. Novela přebírá do českého zákona ustanovení nových evropských směrnic. V dnešním druhém čtení byly načteny i další tři pozměňovací návrhy poslance Stanislava Blahy (ODS).

Jen dva body má dnešní mimořádná schůze Poslanecké sněmovny. Oba jsou ale natolik třaskavé, že hrozí protáhnutí jednání až do brzkých ranních hodin. Opozice chce obstruovat jak zrušení EET, tak snížení plateb pojišťovnám.

Vojtěch Munzar poslanec za ODS v dnešní své glose na téma neschopnost vlád Andreje Babiše zajistit energetickou bezpečnost ČR je šokující.

Úterní vystoupení šéfa SPD Tomia Okamury opět rozdmýchalo emoce ve Sněmovně. Ve středečních Zprávách PLUS se kvůli tomu pohádali poslanci Patrik Nacher (za ANO) a Vojtěch Munzar (ODS). Zástupce vlády tvrdil, že Okamurova slova byla za hranou, proto odešli ze sálu. Nacher ale varoval, že odchod všech ministrů může být precedens pro další chování kabinetu.

Pandemie sdílené ubytování pozastavila, ale přesto na potřebě regulace tohoto segmentu panuje všeobecná shoda. Výrazně se ale liší postoje jednotlivých aktérů k tomu, jak konkrétně postupovat. Hlavní město Praha prosazuje svůj návrh novely živnostenského zákona, strany vládní koalice se naopak přiklánějí k tomu, aby byla problematika řešena vládním návrhem zákona. Ukázalo to jednání, které uspořádala Hospodářská komora ČR za účasti zástupců hlavního města Prahy, Poslanecké sněmovny, několika ministerstev i podnikatelů v oblasti sdíleného ubytování.

Koalice oznámila, že chce šetřit na rozpočet některých státních institucí. Úspory se dotknou i Pražského hradu.

Šetřit budeme v provozních položkách a také u investičních dotací, prozradil plány nové vlády v pořadu Co na to vaše peněženka televize CNN Prima NEWS místopředseda rozpočtového výboru a poslanec Vojtěch Munzar (ODS). Podle opozičního poslance a bývalého ministra obchodu, průmyslu a dopravy Karla Havlíčka (ANO) ale vláda v úsporách u státního rozpočtu nemůže vymyslet nic mimořádného a stále jen slibuje.

Kvůli novým protiepidemickým opatřením, která začala platit v pondělí, návštěvnost našeho pivovaru klesla o polovinu, řekla v pořadu Co na to vaše peněženka majitelka Pivovaru Monopol v Teplicích Gabriela Schönbauerová. Podle ní restauratéři zvládnou zdražení, které je nevyhnutelné, na kolena je ale dostávají opatření proti covidu.

Návrh novely zákona o elektronických komunikacích prošel třetím čtením v Poslanecké sněmovně. O čem se poslanci při debatě nejvíce dohadovali?

Poslanci ve třetím čtení schválili novelu zákona o elektronických komunikacích. Jde o transpozici evropské legislativy a zejména snahu o reakci na překotný vývoj v oblasti telekomunikací. Ve sněmovně se tak dnes znovu řešila nutnost kvalitního přístupu k rychlému internetovému připojení, ale třeba i nová úprava oblasti telefonických marketingových nabídek. Celkově má novela významně posílit práva českých spotřebitelů.

Reklamní operátoři by s telefonickými nabídkami služeb a výrobků mohli nově oslovovat jen ty, kteří si to výslovně přáli.

Telekomunikační marketing asi bude do půl roku výrazně omezen. Reklamní operátoři by s telefonickými nabídkami služeb a výrobků mohli nově oslovovat jen ty, kteří si to výslovně přáli. Sněmovna to schválila v novele o elektronických komunikacích, která má mimo jiné urychlit zavádění vysokorychlostního internetu. Novelu nyní dostane k projednání Senát.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) nebude mít možnost získávat údaje z telefonů podnikatelů, které prověřuje. Vláda tuto změnu chtěla prosadit se zavedením evropského kodexu pro telekomunikace v rámci novely o elektronických komunikacích. Proti se postavili poslanci opozice i vládní koalice, stejně jako sněmovní hospodářský výbor. Sněmovna ve středu předlohu poslala do závěrečného kola schvalování.

Když před několika lety finanční správa obeslala výzvou svatebčany, aby jí poskytli informace kvůli EET, nepostupovala podle soudu v souladu se zákonem.

Během čtvrtečního jednání sněmovny proběhly pravidelné interpelace, během kterých se poslanci dotazují členů vlády na aktuální dění. Předseda vlády Andrej Babiš do sněmovny vůbec nedorazil, ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) přišel pozdě. Jejich nepřítomnost vzbudila na plénu pozdvižení.

Online finanční úřad nepřináší oproti minulým letům skoro žádnou změnu k lepšímu. A kdo chce co změnit v klíčovém telekomunikačním zákonu?

Tuhle dvě roušky, tuhle respirátor. Jednou zákaz závodních jídelen a podruhé zase jejich povolení. Nařízení vlády proti šíření koronaviru se občas mění tak rychle, že se v nich nevyznají ani sami zákonodárci. Redakce CNN Prima NEWS se jich zeptala v anketě, na odpovědi se můžete podívat ve videu.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný si prozatím stojí za tím, že alespoň chirurgickou roušku je třeba nosit na veřejnosti i v případě, že okolo nikdo jiný není. Jakékoliv výjimky by snižovaly efektivitu opatření, prohlásil Blatný při čtvrtečních sněmovních interpelacích. Ministr ale následně v pátek na dotaz novinářů dodal, že věc probere s odborníky. Právě nenasazená rouška byla v posledních dnech důvodem pro několik medializovaných zásahů policie. Ty mnozí odsoudili jako bezdůvodně brutální.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) trvá na tom, aby lidé nosili respirátory či chirurgické roušky na ulici, i když jsou na ní sami. Sdělil to ve čtvrtek při interpelacích ve Sněmovně.

Ministr tvrdí, že zavádění výjimek je kontraproduktivní. Logické argumentaci o nich ale prý rozumí.

Sněmovna asi neumožní Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) získávat údaje z telefonů podnikatelů, které prověřuje. Vláda tuto změnu chtěla prosadit se zavedením evropského kodexu pro telekomunikace. Proti se už v dnešním úvodním kole projednávání postavili poslanci opozice i vládní koalice. Návrh nyní posoudí sněmovní hospodářský výbor.

Vládní koalice neprosadila ve Sněmovně zamítnutí opozičního odškodňovacího zákona, který se týká náhrady nákladů podnikatelům, jimž vláda kvůli koronaviru zakázala činnost. ANO a ČSSD dnes k zamítnutí předlohy už v prvním kole chyběly dva hlasy, komunisté se k vládním stranám většinově nepřidali. Normu dolní komora poslala k projednání svým výborům rozpočtovému a hospodářskému.

Živnostníci s nárokem na takzvaný kompenzační bonus budou moci dostávat zároveň peníze z programů Antivirus nebo COVID-Nájemné. Na návrh senátorů v úterý kývla Sněmovna.

Podnikatelé a firmy zřejmě budou mít povinnost dodržovat pod hrozbou až třímilionové sankce vládní protikoronavirové restrikce, které se týkají podnikatelské činnosti. Předpokládá to vládní novela krizového zákona, kterou schválila Sněmovna navzdory opoziční kritice zrychleně ve stavu legislativní nouze. Dolní komora zamítla snahy Dominika Feriho z opoziční TOP 09 o snížení horní hranice postihů o milion až 2,5 milionu korun.

Kurzarbeit se měl stát účinným nástrojem, jak v současné krizi vrátit zaměstnance do práce a pomoci zkomírajícím firmám. Nový nástroj měl fungovat od začátku příštího roku a zástupci společností a podnikatelů již naléhají na poslance, aby zákon konečně schválili. To se ale zřejmě nestane, protože na začátku prosince je kurzarbeit stále před druhým čtením. Místo něj tak bude dál fungovat program Antivirus, který drží zaměstnance na překážkách doma a stát jim za to nahrazuje mzdu.

Až stát začne hledat peníze pro děravé rozpočty, může se velmi rychle zaměřit na majitele nemovitostí. Vedle prostého zvýšení současných daní hrozí nechtěná pozornost i těm, kdo vlastní víc bytů.

Až stát začne hledat peníze pro děravé rozpočty, může se velmi rychle zaměřit na majitele nemovitostí. Vedle prostého zvýšení současných daní hrozí nechtěná pozornost i těm, kdo vlastní víc bytů.

Ve Sněmovně se objevil první návrh na přesun peněz v návrhu státního rozpočtu na příští rok. Podala ho skupina poslanců ODS, kteří chtějí odebrat plánovanou dotaci 6,3 milionu korun Českému svazu bojovníků za svobodu (ČSBS). Peníze chtějí poslanci Jakub Janda, Jana Černochová, Pavel Žáček a Vojtěch Munzar přesunout jiným spolkům, například sdružení bývalých politických vězňů. Předseda KSČM Vojtěch Filip je za to kritizuje. Obdobné návrhy podané v předchozích dvou letech neuspěly.

Ve Sněmovně se objevil první návrh na přesun peněz v návrhu státního rozpočtu na příští rok. Podala ho skupina poslanců ODS, kteří chtějí odebrat plánovanou dotaci 6,3 milionu korun Českému svazu bojovníků za svobodu (ČSBS). Peníze chtějí poslanci Jakub Janda, Jana Černochová, Pavel Žáček a Vojtěch Munzar přesunout jiným spolkům, například sdružení bývalých politických vězňů. Obdobné návrhy podané v předchozích dvou letech však neuspěly.

Tisícům podnikatelů hrozí, že přijdou o státní podporu. Kvůli jedné formální chybě.

Podnikatelům hrozí, že budou vracet statisíce – špatně si přečetli pravidla, jak mohou čerpat státní pomoc.

I když je nyní elektornická evidence tržeb dočasně pozastavená, stále vyvolává velké emoce. Může za to připomenutí jedné z pokut za to, že restaurace vydala souhrnnou účtenku za útratu jednoho stolu. Kontroloři přitom na „provinění“ měli přijít tak, že anonymně seděli u jiného stolu a ostatní hosty pozorovali. To nadzvedává ze židle zástupce podnikatelů, kteří chtějí zrušení či další pozdržení EET, které se má vrátit do provozu 1. ledna příštího roku.

Těžká byrokracie provázející elektronickou evidenci tržeb nepřestává udivovat ani po několika letech svého zavedení. O nejnovější rozruch se postarala ministryně financí Alena Schillerová, která neustále EET hájí. Podle ní když host zaplatí za celý stůl útratu, tak při vytištění jedné účtenky dochází k menší efektivitě elektronické evidence a také to jde proti smyslu celého zákona. Z výroku je tedy patrné, že placení například svatby jednou částkou je pro EET špatně.

O možnostech obcí regulovat Airbnb budou jednat poslanci, návrh však nemá podporu ODS ani většiny členů vládního ANO.

„Nebylo to proti programu ČSSD a podpoří to bydlení,“ říká ve Výzvě poslanec ČSSD Václav Votava, který k nelibosti ministryně financí podpořil návrh ODS, aby si lidé mohli odečítat úroky z úvěru na bydlení.

Sněmovna schválila zrušení daně z nabytí nemovitosti. Přes nesouhlas ministryně Schillerové však zachovala možnost odpočtů zaplacených úroků z úvěrů.

Překvapení ve sněmovně: poslanci změnili vládní návrh na zrušení daně z nabytí. Úroky z úvěrů na bydlení se dál budou odečítat od daní, i když jejich maximální výše klesne.