Vojtěch Pikal

Piráti řeší účast členky svého širšího předsednictva Jany Michailidu na antikapitalistické akci. Část ji chce z vedení odvolat. Její případ ukazuje na dlouhodobější problém strany, kterou tíží vnitřní neshody i odlišné názory na účast ve vládě i levici.

Pirátská základna podpořila v nezávazné anketě o prezidentských kandidátech generála Petra Pavla. Zvítězil před ekonomkou Danuší Nerudovou o sedm procentních hlasů. Přízeň Pirátů se na jeho stranu přelila až v posledních dnech.

"Naše agenda je v kabinetu vidět. Můžeme se podílet na řešení krize energií i války na Ukrajině," pochvalují si ti, kteří původně chtěli do opozice.

Piráti s nejvyšší pravděpodobností nebudou hledat vlastního kandidáta na prezidenta. Čas kvapí, hledat novou tvář a představovat ji pro klání o Hrad od září by bylo hodně odvážné. Žádné jméno tak doposud nezaznělo, a jak lze soudit z vyjádření pirátských představitelů, ani nezazní.

Bývalý předseda vlády Andrej Babiš (67) v minulosti opovrhoval Sněmovnou, kdy o ní opakovaně prohlásil, že je to pouze žvanírna. Ve čtvrtek se mu jeho slova vrátila. Verbální přetahovanou během interpelací mezi šéfem hnutí ANO a premiérem Petrem Fialou (58) ukončil nekompromisní zásah místopředsedkyně Sněmovny a vedoucí schůze Olgy Richterové (37), kdy expremiérovi vypnula mikrofon. "Na videu je vidět, že se snažím slušně upozornit, že čas vypršel," uvedla oslovená politička pro ŽivotvČesku.cz.

Čtvrteční přestřelku při sněmovních interpelacích mezi předsedou hnutí ANO a premiérem Petrem Fialou ukončilo až odpojení mikrofonu u řečnického pultíku. Oba politici se totiž při hovoření přetahovali o povolený čas, Babiš pak i přes naléhání místopředsedkyně sněmovny a vedoucí schůze Olgy Richterové (Piráti) odmítl řeč utnout, ta mu následně vypnula mikrofon. „Musím všem měřit stejným metrem,“ nechala se slyšet Richterová.

Zákonodárci se nejsou schopni dohodnout, zda by bylo správné zavést možnost korespondenční volby pro Čechy, kteří pobývají v zahraničí. Zatímco vládní pětikoalice a většina senátorů jsou pro, opoziční hnutí ANO a SPD se k návrhu staví odmítavě.

Bývalý místopředseda Poslanecké sněmovny a člen Pirátů Vojtěch Pikal se omluvil za svůj kontroverzní příspěvek, kde si pochvaloval úbytek křesťansky věřících lidí v Česku. Dodal, že se jednalo o ironii. Podle zprávy Českého statistického úřadu výrazně ubylo věřících, kteří se hlásí k církvím. K tomu bývalý politik Pikal vyjádřil sympatie a podpořil svého bývalého kolegu a pražského radního Adama Zábranského (Piráti). Ten také ocenil pokles křesťanů v zemi.

Piráti si zvolili svého předsedu a místopředsedy. Přes 1200 členů Celostátního fóra strany podpořilo Ivana Bartoše, i přes říjnové volební fiasko a silnou interní kritiku. Jak si strana stojí téměř 4 měsíce poté? Kdo vlastně byli Bartošovi vyzyvatelé?

Ze čtyř kandidátů budou na dnešním on-line jednání celostátního fóra vybírat svého předsedu vládní Piráti. Obhajujícího šéfa Ivana Bartoše vyzvou senátor Lukáš Wagenknecht, někdejší místopředsedkyně strany Jana Michailidu a ostravský radní David Witosz. Piráti se budou zabývat i výsledkem voleb, který je sice vynesl do vlády, ale zároveň pro ně znamenal propad z 22 poslaneckých křesel na čtyři kvůli preferenčním hlasům pro koaliční Starosty a nezávislé.

Členové Pirátské strany volí v sobotu nového předsedu pro další dva roky. Může se jím stát buď obhajující předseda Ivan Bartoš, senátor Lukáš Wagenknecht, Jana Michalidu, která vzbudila pozornost veřejnou adorací komunismu, nebo ostravský radní David Witosz. Volit budou i nové předsednictvo strany. Jisté už je, že v něm nebude ani poslankyně Olga Richterová ani exposlanec Vojtěch Pikal. Pozice současného předsedy Bartoše znejistěla poté, co Piráti ztratili v posledních volbách celkem 18…

Pirátská strana se pro voliče stala nečitelnou a nesrozumitelnou, zdůrazňuje v rozhovoru pro deník FORUM 24 senátor a kandidát na předsedu Pirátů Lukáš Wagenknecht, podle kterého je ve straně cítit poptávka po změně.

Pirátskou stranou zní před víkendovým sjezdem, na němž si zvolí nové vedení, spory ohledně interního všeobecného kodexu zastupitele, který mimo jiné upravuje kumulaci politických funkcí. Pře na Pirátském fóru nakonec vyústily v oznámení dosavadního místopředsedy strany Vojtěcha Pikala o pozastavení členství.

Piráti si v sobotu zvolí nové vedení a dosavadní předseda Ivan Bartoš má hned tři vyzyvatele. I když dlouholetý šéf pravděpodobně svůj post obhájí, dost možná mu místo spojenců strana jako místopředsedy zvolí spíše kritiky.

Členství u Pirátů pozastaví jejich dosavadní místopředseda Vojtěch Pikal.

Členství u Pirátů pozastaví jejich dosavadní místopředseda Vojtěch Pikal. Uvedl to v pondělí web hn.cz. Podle Pikalova vyjádření na stranickém fóru tak učiní k 10. lednu, reagoval na diskusi ohledně aktualizace všeobecného kodexu zastupitele.

Kvůli dřívější debatě spolustraníků o klouzavém mandátu a možné kumulaci funkcí poslance a ministra ustoupil Jakub Michálek.

Členství u Pirátů pozastaví jejich dosavadní místopředseda Vojtěch Pikal. Informoval o tom web Hospodářských novin.

První místopředsedkyně pirátů a místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová se na lednovém internetovém celostátním fóru nebude ucházet o žádnou pozici ve vedení strany. Důvody tato jedna z nejvýraznějších tváří pirátů nepřiblížila. A šéf strany Ivan Bartoš ještě obhajobu své pozice nepotvrdil.

V lednu se má konat celostátní fórum, které bude volit vedení Pirátů.

Demonstrativní odchody z vedení nebo dokonce přímo vystoupení ze strany, stížnosti na umlčování lidí, kteří kritizují směřování Pirátů. To jsou problémy, které nyní trápí jednoho ze členů vládní pětikoalice. „Chápu, že by nás pravice chtěla vykreslit jako nějaké levicové fanatiky, ale to je mimo realitu,“ říká v rozhovoru pro FORUM 24 předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.

Jedním ze soupeřů Ivana Bartoše v lednové volbě šéfa Pirátů bude senátor Lukáš Wagenknecht. Podle komentátora Seznam Zpráv Petra Holuba ale nemá proti stávajícímu předsedovi šanci. Přesto považuje Wagenknechtovu kandidaturu za logickou, jelikož se situací ve straně není dlouhodobě spokojený. Podle Holuba by senátorovi v případě neúspěchu nevadilo, kdyby se nakonec rozešel s Piráty ve zlém.

Lednové zasedání celostátního fóra České pirátské strany se kvůli epidemii covidu-19 téměř jistě uskuteční on-line formou. ČTK to dnes sdělila mluvčí strany Karolína Sadílková. Jednání, na kterém budou Piráti volit své vedení na příští dva roky, svolala strana původně na 8. ledna do Pardubic. On-line pořádala v posledních týdnech svá vrcholová jednání i další politická uskupení.

Do čela Pirátské strany bude na lednovém celostátním fóru kandidovat senátor Lukáš Wagenknecht. Piráti jsou podle něj ve špatné situaci a stává se z nich „submisivní politický přívěsek se čtyřmi poslanci“. Současný šéf strany Ivan Bartoš opětovnou kandidaturu zatím zvažuje, požádal o čas na vyjádření.

Piráti musí šetřit. I kvůli špatnému volebnímu výsledku jim spadne rozpočet centrály o třetinu. Ušetřit chtějí hlavně na zaměstnancích, ale třeba i na pronájmu sídla.

Piráti už mají vybranou náhradu za poslance Jakuba Michálka na post ministra pro legislativu. Schválit ho ale musí členové strany.

O tom, jestli si Piráti interně odsouhlasí koaliční smlouvu a tedy i vstup do vlády Petra Fialy, bude jasno až v pondělí večer, ve straně ale každým dnem přibývá potíží a neshod. Členové na Pirátském fóru řeší, jestli kvůli takzvané kumulaci funkcí vůbec někdo v kabinetu zasedne, jednotliví politici pak dávají rozhovory, kterými jen dále posilují zmatek. Poslanec Jakub Michálek třeba přiznal, že u Pirátů vzniklo křídlo odpůrců, europoslankyně Markéta Gregorová zase zpochybnila, že je předseda…

Pokud by se Piráti pro účast ve vládě rozhodli, získali by čtyři poslance, tři ministry a post místopředsedkyně sněmovny. Pokud členská základna, která čítá téměř dvanáct stovek členů, účast ve vládním působení schválí, stane se tak dvanáct let od založení Pirátské strany v ČR.

Pirátské celostátní fórum začíná v pátek hlasovat o účasti v novém vládním kabinetu. Členové po kroužkovacím volebním šoku zvažují, zda má účast ve vládě smysl.

Členové Pirátské strany začnou v pátek hlasovat o účasti ve vládě. Část základny by nesla nelibě, pokud se Ivan Bartoš stane ministrem a ponechá si poslanecký mandát.

O vládní koaliční dohodě, kterou by měli v pondělí 8. listopadu podepsat lídři koalic Spolu a Pirátů se Starosty a nezávislými (STAN), budou hlasovat všichni členové Pirátů v rámci celostátního fóra.

O vládní koaliční dohodě, kterou by měli v pondělí 8. listopadu podepsat lídři koalic Spolu a Pirátů se Starosty a nezávislými (STAN), budou hlasovat všichni členové Pirátů v rámci celostátního fóra. Koaliční smlouvu a program dostanou pravděpodobně po pondělním podpisu. O tom, zda je ratifikují, by poté ideálně mohli rozhodovat o nejbližším víkendu, řekl dnes ČTK místopředseda Pirátů Vojtěch Pikal. Orgány dalších stran se chtějí dokumenty zabývat tento čtvrtek a pátek.

Pirátský poslanecký klub se po sněmovních volbách smrsknul ze 22 jmen na 4. Poražení teď často řeší další živobytí. Někteří přiznávají, že politika musí na druhou kolej.

Ačkoli Pirátská strana ve sněmovních volbách získala jenom čtyři poslanecké mandáty, Piráti chtějí mít ve vládě stejné zastoupení jako Starostové a nezávislí se 33 mandáty, šlo by tedy shodně o tři členy vládního kabinetu. Nejsou ale takové nároky přehnané? Nebo dávají smysl, protože se odvíjejí od koaliční smlouvy, kterou spolu Pirátská strana a hnutí STAN před volebním kláním uzavřely?

Předseda SPD Tomio Okamura v novém volebním období již nemusí řídit schůze dolní komory.

První den po volbách se politici v jednotlivých koalicích pustili do prvních jednání o ministerstvech. Hnutí STAN usiluje o čtyři místa ve vládě, na Piráty nejspíš zbude jen jedno.

Mandát nedostala celá řada osobností, které jsme často vídali v uplynulém volebním období.

Piráti ve Sněmovně ztratí 18 křesel. Kvůli tomu, že je díky preferenčním hlasům přeskočili kandidáti Starostů, budou mít jen čtyři poslance. Ve Sněmovně tak nebudou některé známé tváře, například Mikuláš Ferjenčík. Zcela pak končí komunisté i ČSSD. V dolní komoře Parlamentu tak již znovu nezasednou současný vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) či šéf KSČM Vojtěch Filip, který poslanecký mandát zastával od 90. let.

Po volbách může mít zásadní roli předseda Sněmovny. První dva pokusy na výběr premiéra má hlava státu. Pokud jsou však neúspěšné, třetího premiéra navrhuje právě šéf dolní parlamentní komory. A i když tuto pravomoc málokdy využije, tentokrát by nemuselo jít jen o formalitu. Proto se o funkci předsedy poslanců čeká velký boj.

O hlasy voličů v říjnových sněmovních volbách v Olomouckém kraji usiluje 378 kandidátů. V porovnání s předchozími volbami jich je podstatně méně, tehdy se na kandidátních listinách objevilo téměř 500 jmen. Letos na nich voliči najdou i známá jména, kromě politiků a starostů také například primářku fakultní nemocnice, jejího mluvčího či majitele prostějovské pohřební služby.

Důležitost svobody slova a veřejnoprávních médií zdůraznil při dnešním pietním aktu k 53. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy na území Československa místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal (Piráti). Vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO) připomněla před budovou Českého rozhlasu v Praze hrdinství jednotlivců, které je podle ní podstatným prvkem svobody a demokracie. Senátorka Miroslava Němcová (ODS) kritizovala to, že představitelé KSČM zastávají ústavní funkce. Ukazuje to podle ní, že se Česko s nedávnou minulostí ještě nevyrovnalo.

Důležitost svobody slova a veřejnoprávních médií zdůraznil při dnešním pietním aktu k 53. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy na území Československa místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal (Piráti). Vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO) připomněla před budovou Českého rozhlasu v Praze hrdinství jednotlivců, které je podle ní podstatným prvkem svobody a demokracie. Senátorka Miroslava Němcová (ODS) kritizovala to, že představitelé KSČM zastávají ústavní funkce. Ukazuje to podle ní, že se Česko s nedávnou minulostí ještě nevyrovnalo.

Od invaze vojsk Varšavské smlouvy na území Československa uplynulo 53 let.

Pietní akce se uskutečnily u budovy Českého rozhlasu v Praze, ale i na jiných místech republiky.

Premiér Andrej Babiš (66) vytáhl v předvolebním boji s Piráty zmrzlinu. "Už jste četli, jak Piráti vymýšleli ideologicky správnou zmrzlinu? Něco tak šíleného si snad nikdo z nás neumí představit," dotazoval se na Twitteru. Nedalo mu spát, že Piráti hodlají rozdávat jahodové nanuky.

Sněmovnu místo vládních stran řídila náhoda a chaos. Předseda Radek Vondráček (ANO) svolal nejvíce schůzí, přesto zákonodárci v letech 2017–2021 nestihli projednat a schválit bezmála 500 navržených zákonů.

Sněmovna se dnes nedostala ke schvalování sporných návrhů KSČM na uzákonění nejméně pětitýdenní dovolené nebo SPD na zpřísnění výplaty dávek v hmotné nouzi. Kluby Pirátů a TOP 09 si vzaly přestávky až do doby, kdy podle jednacího řádu končí čas vymezený pro finální projednávání předloh. Jednání poslanců tak skončilo.

Předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) ve středu přerušil živý přenos z jednání dolní komory ve chvíli, kdy měl být ze sálu vyveden poslanec Lubomír Volný. Vondráček opustil své křeslo, čímž je podle jednacího řádu Sněmovny schůze přerušena a podle domluvy poslanců tím režie i přeruší videopřenos z jednání.

„Tornádo komunismu“, které v tehdejším Československu řádilo 40 let, bylo stejně ničivé jako to, které se ve čtvrtek objevilo na jižní Moravě. Na rozdíl od něj ho však vytvořili lidé. V neděli to na pietním aktu na pražském Újezdě k uctění památky obětí komunismu řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). K aktuální přírodní katastrofě na jižní Moravě přirovnal komunismus i místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal (Piráti). Politici zdůraznili, že na tragédii komunismu a jeho oběti lidé nesmí nikdy zapomenout.

Přítomní uctili památku obětí komunistického režimu na hřbitově v Ďáblicích. Leží zde kolem 200 obětí komunistického režimu včetně více než 40 dětí.

V době, kdy slavná americká média jako The New York Times přepisují staré články do „vhodnější“ podoby, řeší Česko kauzu pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka, který v téměř zapomenutém rozhovoru pro časopis LUI před čtyřmi lety prohlásil, že by Piráti rádi uzákonili polyamorii (tedy nemonogamní milostné soužití několika osob) jako formu registrovaného partnerství a podpoří svobodné sebeurčení pohlavní i genderové identity. Rozhovor však z internetu čtyři měsíce před volbami zmizel. A to brzy poté, co na něj začali lidé ve velkém upozorňovat na sociálních sítích.

Sněmovna asi schválí ústavní zakotvení práva, bránit sebe i jiné se zbraní podle podmínek stanovených zákonem. Loni jí toto doplnění Listiny základních práv a svobod předložil Senát. Dolní komora dnes novelu poslala do závěrečného kola schvalování.

Jednání v Poslanecké sněmovně v pátek blokoval nezařazený poslanec Lubomír Volný. U řečnického pultíku mluvil přes tři hodiny, na část vystoupení se dokonce posadil. Utnul ho až místopředseda dolní komory Vojtěch Pikal (Piráti) poté, co odešel jediný člen vlády, ministr životního prostředí Richard Brabec (za ANO).

Nezařazený poslanec Lubomír Volný několik hodin blokoval jednání Poslanecké sněmovny. I přes opakované napomenutí s ním nakonec nehnuli ani předsedající schůze. Většinu času nemluvil k věci, ke své rozpravě si v jeden moment přinesl i židli. Sněmovna kvůli němu nestihla projednat několik novel zákona.

Sněmovní schvalování předloh dnes zablokovalo vystoupení nezařazeného poslance Lubomíra Volného. U řečnického pultu strávil téměř čtyři hodiny.

Sněmovní schvalování předloh v pátek zablokovala vystoupení nezařazeného poslance Lubomíra Volného. Volný mluvil celkem asi tři a půl hodiny. Na část vystoupení se u řečnického pultu i posadil.

Sněmovní schvalování vládní předlohy proti invazivním druhům rostlin a zvířat dnes zablokovalo vystoupení nezařazeného poslance Lubomíra Volného. Jeho řeč nezastavila ani upozornění předsedajícího schůze Vojtěcha Filipa (KSČM) například na to, že nemluví k věci.

Pirátská strana a hnutí STAN chtějí v rámci svého koaličního programu přepracovat volební systém, který se jim v nejrůznějších aspektech zdá být zastaralý.